Z budoucí nádrïe zmizí stovky tun Ïeleza i betonu

Transkript

1 číslo 6/2008, ročník 13 V sledky tûïby uhlí za kvûten 2008 Na velkolomu Jifií bylo v kvûtnu vytûïeno 654,9 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 71,1 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûïba 726 tisíc tun uhlí. (red) V roba elektrické energie za kvûten 2008 V kvûtnu vyrobila teplárna 117 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 193,1 tisíc MWh elektrické energie. Celkem bylo v kvûtnu vyrobeno 310,1 tisíce MWh elektrické energie. (red) Z budoucí nádrïe zmizí stovky tun Ïeleza i betonu Je tû pofiádn kus tvrdé práce ãeká zamûstnance Sokolovské uhelné, ktefií pfiipravují opu tûní dob vacího prostoru b valého lomu Medard. Pfied jeho pfiemûnou na jezero totiï ze dna uzavfieného lomu musí zmizet stovky tun Ïeleza i stavebních konstrukcí. Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden aï kvûten 2008 ve srovnání se stejn m obdobím let 2006 a 2007 Pfiedpoklad pro rok ,8 % 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 5,5 % ,29 % ,32 % Pfied zaplavením lomu z nûj zmizí ve kerá technologie i stavby Krásné léto a sluneãné dny volna Vám pfieje redakce Zpravodaje Sokolovské uhelné! Do poloviny roku 2011, kdy má b t likvidace definitivnû ukonãena, pûjde opravdu o velk objem materiálu, kter je nutné odvézt," potvrzuje Franti ek Kastl, fieditel divize DruÏba Sokolovské uhelné. A u nûkter ch ãástí, jako je tfieba demontáï portálového jefiábu na b valém montáïním místû Medard - Josef navíc i o technicky sloïité fie ení. Nejde ani tak o to, jak takovou konstrukci rozebrat, ale pfiedev ím jak ji z té v ky sejmout," fiíká Kastl. Nezmizí ale zdaleka jen jefiáb. UÏ za nûkolik t dnû se stane minulostí celé montáïní místo. Zmizí tak velká hala, ve které probíhaly generální opravy velkostrojû, stejnû jako díla vulkanizérû, sklad ochrann ch prostfiedkû, sklad náhradních dílû i dal í pfiíslu- enství. Budoucnost? Na stejném místû vznikne pláï urãená náv tûvníkûm budoucího jezera. V souãasné dobû se pak v lomu likvidují betonové patky a manesmany po b valé dopravnû M2, M11 a trolejáfiích," popisuje práce fieditel divize. Ani zde pfiitom nejde o nic snadného. Betonová patka, do které jsou zapu tûny ocelové manesmany, které v lomu nahrazovaly trolejové sloupy, má totiï objem dvou metrû krychlov ch. A oddûlit beton od Ïeleza je pomûrnû tvrdá práce. Stejnû jako montáïní místo, ale i v ech skoro tfii sta patek, musí do konce leto ního roku nadobro zmizet. Podobn osud ãeká i ãerpací stanice, které budou odstaveny z provozu letos v ãervenci, v souvislosti se zahájením zaplavování lomu. Po dokonãení tvarování bfiehov ch linií na severu a severov chodû odstartuje v roce 2010 poslední rozsáhlá demoliãní akce. Tu bude tvofiit demontáï zakladaãe, rozebrání zb vajících pfiibliïnû tfiinácti kilometrû kolejí, trolejí a patek, vãetnû likvidace Antonínsk ch mostû. Z nich ale jeden zûstane a stane se souãástí budovaného obchvatu Sokolova. Likvidaãní práce v prostoru b valé divize Západ probíhají uï od roku 2000 a jde vûbec o nejvût í akci svého druhu, jakou sokolovsk revír kdy zaïil. Do dne ních dnû ze dna lomu zmizela, s v jimkou nûkolika metrû, kompletní traè o rozchodu 900 mm, a také v echny dob vací stroje. Zatímco r padlo KU 300 pfie lo na divizi Jifií, kde dodnes slouïí tûïbû, stroje K1000, K300 a rûzná men í r padla skonãila postupnû ve rotu. Likvidaci, která skonãí v roce 2011 z vût í ãásti Sokolovská uhelná zaji Èuje vlastními silami, ãásteãnû se pak na ní budou podílet dodavatelské firmy, které zároveà provádí likvidaci rotu.

2 PRACOVNÍHO JUBILEA V âervenci 2008 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Feistlová Helena Hlavina Jaroslav Holubek Tomá Divize Zpracování Ing. Klíãová Ivana Úsek ekonomického fieditele Mikysková Renata Obofiil Jan Rambousek Jan Svoboda Václav Divize Zpracování Svobodová Barbora Îi ka Pavol 25 let v SU Acs tefan Andr Vladimír BeÀa Ladislav Fojtík Jaroslav Habada Vítûzslav Hejna Miroslav Hendrych Zdenûk Ihnacík Jan Ihnát Ladislav Ing. Kastl Franti ek Úsek fieditele divize DruÏba Komár Jan Korych Martin Lopatka Josef Lysonûk Arno t Mazanec Jaroslav Divize Zpracování Meistr Vladimír Nozar Václav Sadílek Zdenûk Trnka Zdenûk Úsek personálního fieditele 30 let v SU Dra ar Lubo GeÈko Pavel Hora Zdenûk Ing. Hrysz Bohumír Divize Zpracování Jedlanová RÛÏena Jirásek Rudolf Kováãik Josef Kri tof Vlastimil Kucín Miroslav Li ka Jan Matou ková Alice Mychajliv Bohdan Panovská Jana Úsek generálního fieditele Petera Miroslav Ing. Peterka Jifií Úsek v robního fieditele Rota Ivan Ing. enk fi Jifií Talífi Jifií Weberová Blanka 35 let v SU Agler Zdenûk Divize Zpracování Aubrechtová Gustava Divize Zpracování Brizgala Milan BroÏ Vladimír Divize Zpracování Cimbala tefan Dospí il Jaroslav Först Josef GrÀák Václav Hrodûj Milan Ivanovsk Jaroslav Kape Miroslav -Správa divize Ko un Ivan Kováfi Jifií Kuãvová Dana Úsek v robního fieditele Loutock Milan Divize Zpracování Luká Miroslav Úsek v robního fieditele Mader Roland Malát Reinhart Milfait Petr Muchka Václav Ohnesorg Jifií Divize Zpracování Pecko Franti ek Pefiina Bohumil Pe Jaroslav Divize Zpracování Pet rek Václav Piskáãek Milan Procházka Vladimír Punda Vlastimil Skala Josef Divize Zpracování edivec Ladislav pimer Jifií Divize Zpracování Trefil Stanislav Vandrovec Zdenûk Divize Zpracování Vokurka Vladimír Divize Zpracování 40 let v SU âepila Jaroslav Divize Zpracování DaÀo Jaroslav Divize Zpracování Dolej Vladimír Drenka Josef Dudá Pavel DÏaãovsk Milan Divize Zpracování Fiala Jaroslav Hrdliãka Petr Hfiebík Josef Kavlík Jifií Úsek v robního fieditele Kropáãek Ludûk Divize Zpracování Lebeda Josef Divize Zpracování Mergl Zdenûk Mihal Vladimír Divize Zpracování Novotn Jifií Oswald Gerald Pakosta Josef Pi tûk Václav Úsek personálního fieditele Puchmajer Josef Radics Josef ádek Vladimír Divize Zpracování Selviãka Franti ek Divize Zpracování V em jmenovan m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat Zájem zamûstnancû o vzdûlávání roste, firma roz ifiuje i nabídku pro externisty Více star ích zájemcû o vzdûlání, a pfiedev ím vlastní iniciativa zamûstnancû pokud jde o roz ifiování kvalifikace. To jsou v poslední dobû nejv raznûj í zmûny v chování lidí, se kter mi se setkávají pracovníci oddûlení vzdûlávání Sokolovské uhelné. Ti v uplynulém roce pro kolili témûfi sedm tisíc osob z fiad zamûstnancû firmy i externích pracovníkû. Zmûna v pfiístupu ke vzdûlávání je v poslední dobû pomûrnû v razná. Dfiív se na kolení chodilo proto, Ïe byla povinná. Dnes ale chodí stále více lidí dobrovolnû a z vlastní vûle, fiíká vedoucí oddûlení Pavlína Havlanová. Souvisí to pfiedev ím s tím, jak se zvy uje nutnost doplàování kvalifikace nezbytné pro v kon nûkter ch profesí, i vlivem úrovnû dosaïeného vzdûlávání na moïn kariérní rûst. Proto, kromû vlastních semináfiû a kolení, na im zamûstnancûm poskytujeme i informace o moïnostech dálkového studia. Loni jsme navíc ve spolupráci se Stfiední prûmyslovou kolou Pfiíbram pfiímo v Sokolovû zorganizovali zahájení nástavbového studia v oboru hornická geologie, vypoãítává Havlanová. Celkem pak oddûlení vzdûlávání kaïdoroãnû zorganizuje kolem pûti stovek kurzû v eho druhu. Jen v uplynulém roce jimi pro lo témûfi sedm tisíc osob, z toho v drtivé vût inû lo o kmenové zamûstnance Sokolovské uhelné. Externí úãastníci, vãetnû úvodních kolení praktikantû, pak tvofiili pfiibliïnû 800 osob z celkového poãtu. Kurzy oddûlení vzdûlávání zahrnují programy pro dûlnické profese, kolení fiidiãû, manaïerské kurzy i poãítaãovou v uku. Nejvût í ãást toho v eho tvofií dûlnické kurzy pro na e zamûstnance. Jde o programy pro jefiábníky, vazaãe, obsluhu motorov ch vozíkû, nebo strojníky stavebních strojû. A to jak v oblasti základních kurzû, tak periodick ch pfiezkou- Na dvoulet cyklus nám umoïàuje pfiejít pfiedev ím stav jednotliv ch technologií, fiíká Jifií Peterka, v robní fieditel Sokolovské uhelné. V posledních letech se totiï nejen v raznû zlep ily samotné technologie a kvalita pouïívan ch materiálû, ale spoleãnost pfiedev ím v znamnû investovala do inovace v ech klíãov ch zafiízení ve Vfiesové, vãetnû jejich fiídicích systémû. Opravy a ãásteãné odstávky je navíc díky liniov m vedením moïné provádût i v dobû mezi dvûma hlavními odstávkami zpûsobem, kdy se odstaví napfiíklad jen jedna linka, zatímco druhou dál provozujeme, poukazuje na rûzné moïnosti fie ení oprav v robní fieditel. Vydûlají na tom pfiedev ím zákazníci Sokolovské uhelné. Ti, které zpracovatelská ãást ve Vfiesové zásobuje teplem totiï v minulosti byli kaïdé léto nûkolik dnû bez teplé vody. Rozvodná síè se tak musela obejít bez dodávek proudu z obou elektráren firmy, aãkoliv poptávka v letních mûsících je v souãasné dobû jiï témûfi identická s tou zimní. I kdyï ale odstávky nebudou, pfiesto se na nûkter ch ení, vypoãítává vedoucí oddûlení. Poãty tûchto kurzû pak ovlivàují pfiedev ím zmûny legislativy, vyhlá ky âeského báàského úfiadu. Pfiesto se celková struktura programu pfiipravovaného oddûlením vzdûlávání v posledních letech v raznû zmûnila nejen co se t ká motivace úãastníkû. Tfieba pfied pûti lety byl obrovsk zájem o poãítaãové kurzy. Tehdy bûïely dvakrát t dnû. Dnes dûláme maximálnû jeden ãtvrtletnû, potvrzuje Havlanová. Naopak pfiibyly kurzy dûlané pfiímo na klíã pro externí firmy. A to jak v oblasti pracovnûprávní legislativy, tak i manaïersk ch dovedností, nebo obsluhy stavebních strojû. Dal í novinky pak oddûlení vzdûlávání chystá i na nadcházející mûsíce. Máme totiï zaïádáno o akreditaci na zfiízení kolicího stfiediska pro zdokonalování profesní zpûsobilosti fiidiãû, dodává Havlanová s tím, Ïe v nejbliï í dobû zaãne Sokolovská uhelná nabízet také kurzy manaïerského vzdûlávání ir ímu okruhu firem v regionu. Vfiesová poprvé v historii jede bez letní odstávky technologií Poprvé v historii pojede tento rok zpracovatelská ãást ve Vfiesové bez pravidelné letní odstávky. Ta v minulosti slouïila k opravám a rekonstrukcím technologií, a mûla zásadní dopad na zákazníky spoleãnosti i dal í provozy Sokolovské uhelné. Od nynûj ka bude tak rozsáhlé zastavení provozû k vidûní jen jednou za dva roky. NepfietrÏit provoz zpracovatelské ãásti letos potû í pfiedev ím domácnosti, které z Vfiesové odebírají teplo Do kolních lavic usedá poslední dobou z vlastní iniciativy stále více dospûl ch technologick ch celcích ve Vfiesové budou dûlat opravy. Jde pfiedev ím o teplárnu, kde od kvûtna do ãervna probíhala oprava kotle ã. 4, na kter plynule naváïe oprava kotle ã. 3. V obou pfiípadech jde o vût í zásahy do tlakov ch celkû kotlû, kterou realizuje firma kombinací vlastních prací a externích dodávek. SoubûÏnû s tím probíhá generální oprava turbogenerátorû, která bude vïdy po jednom celku pokraãovat aï do roku 2011 tak, aby nebylo nutné odstavit cel provoz, fiíká Peterka. Dále na paroplynové elektrárnû probûhnou stfiídavû revize obou blokû. K dal ím zásadním technick m opatfiením pak bûhem léta bude patfiit rekonstrukce a inovace obou rectisolov ch fiad. Ta umoïní zv ení v roby energoplynu pro elektrárnu a tím i sníïení nákladû na nákup zemního plynu. Zatímco u zpracovatelské ãásti ve Vfiesové je léto bez komplexní odstávky historickou novinkou, v lomech na takové události jsou naopak zvyklí. TûÏba totiï bûïnû jede i bûhem léta kvûli poïadavkûm odbûratelû, vysvûtluje Peterka. Letos to jsou ale naopak právû lomy, kdo se odstávky doãkal. V Novém Sedle probûhla na pfielomu kvûtna a ãervna, v lomu Jifií s ní pak poãítají v srpnu v souvislosti se stavbou prodlouïení vyná ecích linek. 2

3 ZE SVùTA UHLÍ A ENERGIE Îárovky v Austrálii konãí Pouze úsporn mi záfiivkami bude moïné svítit od pfií tího roku u protinoïcû. Austrálie a Nov Zéland totiï zakázaly prodej klasick ch Ïárovek. DÛvodem je jejich energetická nároãnost, kdy se na svûtlo vyuïije pouh ch pût procent energie, zbytek se pfiemûní v teplo. Podle matematického modelu novozélandské vlády tak obyvatelé zemû u etfií díky zákazu za 11 let na v dajích za elektfiinu 377 milionû americk ch dolarû. Podobn zákaz chystá také Velká Británie, Kanada a âína. V âesku se zatím o podobném opatfiení neuvaïuje. Za rok se toho událo skuteãnû hodnû, fiíká fieditel Sokorestu Jaroslav Du ek. Firma se zrodila kvûli potfiebû zvy ovat kvalitu závodního stravování, a pfiitom stabilizovat neustále se zvy ující náklady. První kroky proto byly namífieny právû tímto smûrem. A v obou oblastech se pak dá fiíct, Ïe se nám podafiilo splnit to, kvûli ãemu vlastnû Sokorest vznikl. vozovatele stravování, fiádu stovek tisíc korun. V souãasné dobû pak odstartovala dal í fáze zmûn v rámci jednotliv ch provozû Sokorestu. Na jejich konci by mûly b t v razné zmûny prostfiedí v jakém stravování probíhá. Ve Vfiesové tak byly instalovány nové lednice na doplàkov prodej, na divizi Jifií pak firma nakoupila nové stoly, Ïidle i zafiízení Po pfievzetí provozû i zamûstnancû od pro salátov bufet. Italové se vrací k jádru dodavatelské firmy, která do loàska závodní Postupnû bychom se po dohodû se Sokolovskou uhelnou dostali také k dal ím zmû- Italská vláda chce po dvaceti letech zru it stravování zaji Èovala, bylo prvním krokem zákaz v stavby a provozu jadern ch elektráren na svém území. Ten v zemi platí od refe- Sokorestu zavedení nového skladového hospodáfiství. To s sebou pfiineslo lep í evidenci ve Vintífiovû, nebo úprav interiérû v dejny nám interiérû, vãetnû v mûny oken v jídelnû renda po ãernobylské havárii v roce 1987, na zásob a online propojení v ech v dejen, v Sokolovû. To je ale pfiedev ím otázkou jehoï základû byly v zemi uzavfieny v echny a okamïitou moïnost blokování zákaznick ch systémov ch karet v pfiípadû jejich Aãkoliv hlavní ãinností spoleãnosti So- penûz, dodává Du ek. ãtyfii jaderné elektrárny. DÛvodem rozhodnutí kabinetu je skuteãnost, Ïe zemû je stále více závislá na dodávkách elektrické energie ze ztráty. korest je zaji tûní závodního stravování pro zahraniãí a tato závislost by se v budoucnosti SoubûÏnû jsme roz ífiili a zkvalitnili zamûstnance Sokolovské uhelné a ir í vefiejnosti na Sokolovsku, její nabídka je v raznû je tû více prohloubila. jídelníãek, stejnû jako suroviny, ze kter ch jsou jídla pfiipravována, a ãásteãnû zmûnili ir í. Lze v ní najít napfiíklad kompletní cateringov servis od zaji tûní rautû, pfies mobilní kola se kvûli achtû propadá i dodavatele tûchto surovin, vypoãítává âást polské stfiední koly ve Stonavû se propadla v dûsledku tûïby uhlí. KvÛli té poklesl úvodní opatfiení Du ek. Spolu s tím do lo barmany, aï po realizaci svateb nebo velk ch i na úpravu provozní doby jednotliv ch v dejen, a v sledky se dostavily pomûrnû záhy. svou ãinnost také o kolní stravování. plesû. V budoucnosti pak firma chce roz ífiit terén o více neï pûl metru a v ãásti budovy popraskaly zdi. UÏ loni pfiitom kvûli poklesûm pûdy v dûsledku dûlní ãinnosti musela Vzrostl poãet strávníkû z pûvodních 2,1 tisíce na souãasn ch 2,5 tisíce dennû. A do lo vãetnû jídelníãkû, termínû speciálních akcí BliÏ í informace o nabídce Sokorestu, b t ta samá budova speciálnû sepnuta. i na oãekávané ekonomické úspory. Ty jen jako jsou tematické gastronomické t dny Opravu polské koly uhradí tûïební spoleãnost OKD. do konce loàského roku dosáhly, ve srovnání se stejn m obdobím za b valého prorestu v raznû pfiibylo strávníkû internetov ch stránkách Díky vy í kvalitû i ir í nabídce jídel Soko- nebo ochutnávky rûzn ch v rokû najdete na Koupali tû nabízí piãkovou vodu Je to dané hlavnû odlovem ryb z koupali tû na pfielomu let 2006 a 2007, potvrzuje Petr Slapniãka, kter má provoz areálu na starosti. Následnû navíc dno jezera pro lo alespoà ãásteãnû pfiemrznutím, coï pûsobí i jako pfiirozená pfiírodní dezinfekce. UÏ loni tak kvalita vody v nádrïi enormnû vzrostla, a po usazení materiálu z napou tûní v souãasné dobû dosahuje úrovnû, jaká v raznû pfievy- uje parametry podobn ch zafiízení v regionu. Sokorest oslaví první narozeniny První rok své ãinnosti mûïe v ãervenci bilancovat spoleãnost Sokorest. Ta je dcefiinou firmou Sokolovské uhelné, a právû pfied dvanácti mûsíci pfievzala péãi o stravování jejích zamûstnancû i strávníkû z fiad zamûstnancû externích firem. Vynikající kvalitu vody s prûhledností aï do hloubky tfií metrû nabízí v leto ní sezónû koupali tû Michal u Sokolova. Co se t ká parametrû, je voda v koupali ti letos vûbec nejlep í od dob jeho otevfiení pfied ãtyfimi lety. ÚroveÀ sluïeb na koupali ti Michal zûstane v rozsahu, jak se osvûdãil v loàské sezónû Co se t ká ostatních vûcí v areálu, v e zûstává na stejné úrovni jako loni. A to, aè se jedná o atrakce ãi ceny, fiíká Slapniãka. Právû v uplynulé sezónû totiï areál pro el posledními v razn mi zmûnami. Mezi nû patfiilo dokonãení cyklostezky v okolí Michalu, která v raznû zlep- ila pfiístup pro pû í a cyklisty do areálu ve smûru ze Sokolova. MotoristÛm pak Ïivot v raznû ulehãila zmûna obsluïného systému na parkovi ti u koupali tû, kde se od loàského roku platí uï na vjezdu, a tím pádem se v raznû zlep- il v jezd z areálu. CoÏ zûstane zachováno i letos. Ceníky koupali tû Michal pro rok 2008 Vstupné do areálu koupali tû (ãerven, ãervenec, srpen) BûÏné vstupné (dospûlí) Vstupné po 17 hodinû (dospûlí) Dûti do 120 cm (cel den) Dûti do 3 let a invalidé Od 70 let Ceník parkovného Od 9 do 17 hod. Od 17 do 19 hod. 50,- Kã 30,- Kã 15,- Kã 40,- Kã 20,- Kã Vstupné do areálu koupali tû (kvûten, záfií) BûÏné vstupné (dospûlí) Dûti do 120 cm (cel den) Dûti do 3 let a invalidé 30,- Kã 15,- Kã Ostatní atrakce Tobogán Troj-skluzavka KuÏelky - 2 dráhy - ruãní stavení Ruské kuïelky Tenis 100,- Kã/hod. lapadlo 30,- Kã/hod. Minigolf (2 míãky + 1 hûl) 30,- Kã/90 min. PláÏové kabinky 50,- Kã/hod. Sluneãník 30,- Kã/den Volejbalové hfii tû 30,- Kã/hod. Míã na volejbal (záloha 300,- Kã) 20,- Kã/hod. Stolní tenis (2 pálky + 2 míãky - záloha 300,- Kã) 20,- Kã/2 hod. 2 rakety + 2 míãky na tenis (záloha 300,- Kã) 10,- Kã/hod. Zálohy budou vyúãtovány pfii vrácení sportovního náfiadí. Kromû bûïného provozu se pak poãítá i v tomto roce s nûkolika sportovními akcemi, fiíká Slapniãka s tím, Ïe uï 12. ãervence pûjde o turnaj v pláïovém fotbalu, poslední srpnov víkend se pak na Michal sjedou pfiíznivci triatlonu. 3

4 Mistfii v provozech Sokolovské uhelné Na pracovi tích spoleãnosti pûsobí pfies 150 mistrû. Zábûr jejich profese je velmi irok. Od v plat pro zamûstnance, pfies rozpis smûn aï k zaji tûní odborn ch kolení nebo potfiebného materiálu. 1 Na druhou stranu se profese mistra na jednotliv ch pracovi tích velmi zásadnû li í. Napfiíklad ten, kdo chce b t mistrem tûïebních rozvoden, musí poãítat s tím, Ïe ãasto bude muset fiadu vûcí fie it i mimo pracovní dobu. Prioritou je zaji tûní dodávek elektrické energie pro provozy firmy. Pak teprve to ostatní, potvrzuje Jifií Bejlek, kter v této pozici fiídí témûfi osm desítek elektrikáfiû. Vût- ina z nich má nejvy í moïnou kvalifikaci ve svém oboru. 4 2 To v e a mnohé dal í úkony a povinnosti zahrnuje práce mistra v provozech Sokolovské uhelné. PoÏadavky na to, aby se ãlovûk mohl stát mistrem v nûkterém z provozû firmy se t kají pfiedev ím vzdûlání, které by mûlo b t nejménû úplné stfiedo kolské. âasto si v ak specifika provozu vyïadují rûzné odli nosti t kající se odbornosti a nárokû na dal í doplàující kvalifikaci. Pfiesto jsou místa, kde je více neï typ vzdûlání dûleïitûj í znalost té ãi oné konkrétní technologie. âásteãnû tak do pozice mistrû mífií právû lidé, ktefií v minulosti nûkter mi z provozû pro li doslova od píky. âinnost mistra má na vût inû pracovi È ãást úkonû víceménû identick ch. Základem je práce s lidmi, které mistr na svém úseku fiídí. Musí b t tedy schopn nejen komunikovat, ale také zvládat základní administrativní agendu t kající se zamûstnancû. Zahrnuje rûzné vûci od evidence docházky, pfies pfiípravu podkladû pro mzdy, aï k zaji tûní periodick ch odborn ch pfiezkou ení jednotliv ch pracovníkû Specifická je profese mistra také na autodopravû. Zde má na starosti sice pfiibliïnû stejn poãet osob, ale vedle toho zároveà pûsobí ve funkci dispeãera. Znamená to pfiifiadit fiidiãe k jednotliv m vozûm, podle poïadavkû jednotliv ch úsekû, domluvit nutné opravy, prûbûïnû reagovat na dal í pfiíchozí poïadavky na dopravu... vypoãítává jeden z mistrû autodopravy Václav Vinick. Naopak mistr na údrïbû zpracování a generátorovny Tomá Koãalka nefie í Ïádné sloïité logistické problémy. Musí ale znát do detailu velmi komplikovanou technologii a zvládnout zaji tûní její údrïby od konstrukãních prvkû aï po tlakové nádoby. Navíc, protoïe jsme rizikové pracovi tû, tak musím napfiíklad hlídat i zdravotní lékafiské prohlídky pro na e pracovníky. V podobné situaci, co se t ká znalostí technologie, pak musí b t i mistfii v dal ích provozech Sokolovské uhelné. Potvrzuje to i Marcel Mal, kter zastává funkci smûnového mistra na generátorovnû. Pokud se totiï z nûjakého dûvodu nepodafií dát dohromady smûnu, je to mistr, kdo musí z velínu fiídit cel provoz. A na to ho musí i znát. Aãkoliv by se na první pohled mohlo zdát, Ïe profese mistrû v rámci Sokolovské uhelné je doménou muïû, není to pravda. V této pozici ve firmû pûsobí i celá fiada Ïen. Jednou z nich je Lenka Michalová ve firemních laboratofiích. Ta zároveà ukazuje na dal í aspekt práce mistrû. Nestaãí jen kvalifikace, znalost oboru, technologie nebo schopnost jednat s lidmi. Musíme totiï zvládnout i docela velkou agendu rûzného papírování, které s tím souvisí. V souhrnu tak lze fiíci, Ïe mistfii, coby první stupeà fiízení ve spoleãnosti, jsou jednou z klíãov ch pozic pro zaji tûní chodu v roby. Na druhou stranu b t mistrem, je nároãné jak z hlediska nárokû na vzdûlání a znalosti, tak samotn v kon profese. Mistr tûïebních rozvoden fiídí zaji tûní funkãnosti rozvodné sítû ve spoleãnosti z Jehliãné. Na autodopravû práce mistra vedle fiízení lidí zahrnuje i logistiku. âinnost údrïby je klíãová pro udrïení funkãnosti v robních technologií. K profesi vedle fiízení lidí patfií i obsáhlá administrativa od mezd aï po bezpeãnost práce. V pfiípadû nutnosti musí b t v nûkter ch pfiípadech mistr schopen zajistit i fiízení ãásti v roby. 4

5 Promûny dûtsk ch tábofii È pokraãují Na dal í zmûny k lep ímu se mohou tû it náv tûvníci dûtsk ch táborû provozovan ch odbory Sokolovské uhelné. Zatímco ve Svoj ínû letos na jafie vyvrcholila vûbec nejvût í investice do tábora za poslední roky, BezdruÏice se na podobnou promûnu teprve chystají. Do jejich promûny tak letos nejv raznûji zasáhli pfiedev ím dfievorubci. Díky profiezávce stromû v areálu se nám tak podafiilo odkr t celé první tfii fiady chat, fiíká Jifií Zborník z odborové organizace DruÏba. SoubûÏnû do lo k natfiení stfiech, i drobn m úpravám areálu jako jsou v mûny podlahov ch krytin v nûkter ch chatkách, nebo opravy chodníkû. Co ale dûti pocítí nejvíce, je nákup nového vybavení. V pfiípadû Svoj ína se tak kompletnû vymûní loïní vybavení, v BezdruÏicích pak zb vajících tfiináct pûvodních chat dostane zcela nové vnitfiní vybavení od podlah aï po stoly nebo Ïidle. Podobnou promûnou pro lo zázemí pro personál, a drobn ch zmûn se doãkala i táborová kuchynû. Co si ale dûti asi uïijí nejvíc, je dokonãen bazén v areálu tábora, fiíká Zborník. Ten byl sice v provizorním provozu uï v loàském roce, ale letos jsou dokonãeny i ochozy kolem bazénu, zábradlí a dal í pfiíslu enství. Museli jsme totiï poãkat, aï se usadí zemina kolem bazénu, a teprve poté se daly dodûlat tyto vûci. I letos pfiitom budou oba tábory témûfi do posledního místa zaplnûné. Zájem o nû je dlouhodobû vysok, a to nejen mezi zamûstnanci Sokolovské uhelné. Do BezdruÏic tak letos zamífií tfii turnusy dûtí ze Sokolovska, o ãtvrt se postará tamní jezdeck oddíl. Ve Svoj ínû se pak vystfiídají tfii turnusy dûtí se stejn m objemem rodinné rekreace. V Krásnû mají dûlní Ïeleznici Novou atrakcí se mûïe pochlubit hornické muzeum v Krásnû. Je jí úzkorozchodná dûlní Ïeleznice, která vozí náv tûvníky v areálu b valého krásenského dolu Vilém. Bude to pfiedev ím obohacení pro náv tûvníky, fiíká Rudolf Tomíãek ze sokolovského muzea s tím, Ïe dûlní dráïka bude na 197 metrû dlouhé trase bûhem léta jezdit vïdy pûtkrát dennû, od stfiedy do nedûle. A doufáme, Ïe i tato dal í atrakce nám pomûïe do muzea pfiilákat dal í náv tûvníky. DÛlní lokomotiva BND 30 i vagóny, takzvané pullmany, pocházejí z nedalekého dolu Stannum, kter ukonãil svou ãinnost v roce To, Ïe se je povedlo dát dohromady, je hlavnû zásluhou krásenského správce Josefa Cinerta. Ten musel ma inku, se kterou sám v minulosti v dolech jezdil, doslova kompletnû rozebrat, vyãistit, vymûnit nefunkãní ãásti a znovu sloïit. Hornické muzeum v Krásnû Otvírací doba: stfieda aï nedûle 9-12, a hodin Vstupné: 30,- Kã Jízdné na dráïku: dospûlí 10,- Kã, dûti polovinu Na nûjakou obrovskou rychlost ani pohodlí se ale náv tûvníci muzea pfiíli tû it nemohou. Lokomotiva totiï jezdí maximální rychlostí deset kilometrû v hodinû a do malého vagónku se namaãkalo dvanáct horníkû. Hornické muzeum v Krásnû bylo otevfieno v roce 1998, a od poãátku bylo budováno za v znamné pomoci Sokolovské uhelné. Z jejích provozû pochází nejen nejv znamnûj í exponát muzea, parní stroj z dolu Marie z roku 1897, ale napfiíklad také kolekce dûlní kolejové dopravy. Vedle nich pak náv tûvníci v Krásnû najdou expozici minerálû, trojrozmûrné modely historick ch dûlních technologií i fiadu dal ích zajímavostí. Dokonãen bazén v tábofie ve Svoj ínû Za fosilními stopami minulosti i památkami Vedle turisty hojnû nav tûvovan ch míst regionu je v na em kraji také celá fiada ménû znám ch památek. âasto jde pfiitom o místa evropského v znamu. K jednomu z nich vede i ná dne ní tip na v let. Chy sk zámek je skvûl tip pro milovníky romantiky Ten spojuje náv tûvu dvou zajímav ch památek na hranici Karlovarského kraje a jedné geologické zajímavosti leïící jen o pár kilometrû dále. Jde o Chy i, Valeã a DûtaÀ. S ohledem na to, Ïe u zámku v Chy i se nachází znám pivovar, jehoï kvasnicové pivo uï získalo nejednu cenu, je zfiejmû lep í zvolit pro v let nejprve opaãn smûr. Nejlep í v daném pfiípadû je vybrat k dopravû auto, protoïe uvedená oblast se nachází pfiibliïnû ãtyfiicet kilometrû vzdu nou ãarou na v chod od Karlov ch VarÛ na úpatí Doupovsk ch hor. Nejrychlej í je jet po mezinárodní silnici I/6 do Prahy, na které jsou dobfie znaãené odboãky na Valeã. Dominantou obce je rozsáhl barokní zámek s parkem, letohrádkem, skleníky a krásn m barokním kostelem, kter je patrn uï z velké dálky. Zámek je od dob poïáru v roce 1978 uzavfien vefiejnosti, nicménû z velké ãásti byl jiï zrekonstruován. Za prohlídku ale stojí i zvenãí, stejnû jako pfiilehl park s kopiemi soch Matyá e Bernarda Brauna. Nûkteré z nich byly dokonce pfied ãasem odcizeny, celá kauza plnila stránky celostátního tisku, leã dodnes není pfiípad zcela vyfie en. Ve vsi je navíc novû otevfiené muzeum, a pro ty, ktefií zde uï dlouho nebyli, bude pfiíjemnou promûnou oprava nûkter ch domû i kostela v centru. AÏ se dostateãnû pokocháte památkami, vyjeìte z Valãe po silnici smûrem na obec Vrbiãka. Zhruba 1,5 kilometru za ní se pak nachází odboãka vlevo, která vede pfiímo ke tfiem star m opu tûn m bentonitov m a kaolínov m lomûm. Jeden je zrekultivován, druh slouïí jako skládka, nicménû tfietí, ãásteãnû zatopen je pfiesnû tím místem, které stojí za pozornost. DÛvodÛ, proã se jet podívat na zdánlivû obyãejn lom je hned nûkolik. Ale tím hlavním je, Ïe jde o v skyt sopeãn ch tufû, ve kter ch se zachovala fosilní doupata blanokfiídlého hmyzu. Jde pfiitom o jednu z nejv znamnûj ích lokalit s tûmito nálezy u nás. Nicménû zajímav ch paleontologick ch nálezû zde bylo uãinûno více. Tím nejv znamnûj ím jsou jiï zmínûné v litky hnízd zemních vos a rûzné tun lky a chodbiãky, kter mi se hmyz dostával pod povrch nebo naopak. V nejspodnûj í popelové vrstvû pak byly nalezeny i roztrou ené fragmenty kosterních pozûstatkû obratlovcû i stopy jehliãnanû a listnat ch porostû. Komu z hledání paleontologick ch stop na í dávné minulosti vyschlo v hrdle, mûïe se vydat na poslední zastávku tohoto tipu. Tím je zámek Chy e. Cesta k nûmu vede nejsnáze zpût pfies Valeã, jako byste se vraceli domû. V Bo ovû ale neodboãíte zpût smûrem na Karlovy Vary, ale pfiejedete pfiíãnû silnici I/6 a zamífiíte na její druhou stranu. Po tfiech kilometrech pfiijedete do obce Chy e, v jejímï centru se nachází novogotick zámeãek rodu LaÏansk ch s romantick m parkem. PÛvodní majitelé, kter m byl zámek vrácen, pak v jeho blízkosti provozují i mal pivovar. Zámek je otevfien od úter do nedûle vïdy mezi 10. a 17. hodinou, a jeho nejvût í zajímavostí je stropní v zdoba proslulého Petra Brandla. Lom v Dûtani je pfiedev ím zajímavou paleontologickou lokalitou. Fotografie pochází z exkurze âeské geologické spoleãnosti, kterou vede paleontolog Dr. Radek Mikulá, kter objevil na Dûtani stopy pobytu vãel (foto archiv Petra Rojíka) 5

6 Motokrosová piãka znovu v Lokti Mistrovství svûta v motokrosu se v Lokti pojede i dal í dva roky. Dohodu s promotérem seriálu potvrdil éf tamní závodní trati Zdenûk Dvofiák. Na dal í setkání s absolutní piãkou tohoto sportu pfiitom nebude nutné ãekat nijak dlouho. Bude totiï v Lokti hostovat uï 9. a 10. srpna v rámci dal ího závodu mistrovství. Oãekáváme úãast kompletní svûtové piãky od Coppinse a Ramona aï po Aubina nebo Cairolliho, fiíká Dvofiák s tím, Ïe jména ãesk ch zástupcû v závodû budou známa aï krátce pfied jeho konáním. Ale ãekal bych, Ïe jako vïdy pûjde o nûkoho z na ich nejlep ích závodníkû, jako je tfieba âepelák. Naopak na loketské trati se nepojede pûvodnû plánovan motokros národû. Ten je kaïdoroãnû vyvrcholením seriálu mistrovství svûta, a vyznaãuje se pfiedev ím obrovskou diváckou atraktivitou a s tím související enormní náv tûvností. Nepodafiilo se nám totiï získat potfiebnou garanci ze strany státu, konstatuje Dvofiák. Ti, ktefií jsou pravideln mi náv tûvníky loketské motokrosové trati, se zde ale mohou tû it na celou fiadu zmûn. Tou nejviditelnûj í budou dvû obfií obrazovky pfiená ející zábûry ze závodu. Bude to vûbec poprvé, kdy se nûco takového v âeské republice na motokrosu objeví. Pokud vím, nûco podobného zatím mají jen v Belgii, fiíká éf loketské trati s tím, Ïe díky velkoplo - n m obrazovkám diváci v dolní ãásti trati budou KdyÏ vezmu sezónu jako celek, do lo k v raznému zlep ení herního projevu muïstva. Ale na druhou stranu je velká koda, Ïe se nepodafiilo zamezit v kyvûm v prûbûhu sezóny," pfiipou tí prezident klubu Pavel MakoÀ. T mu se totiï pfiíli nezdafiil vstup do podzimní ãásti, kde utrpûl hned pûtkrát poráïku, a kdyï uï bodoval, tak vût inou díky remízám. Tato situace vyvrcholila zmûnou na trenérském postu, kam nastoupil Martin Ha ek, kterému se postupnû podafiilo t m stabilizovat. V jeho prvních deseti zápasech tak muïstvo utrpûlo pouze jedinou poráïku. CoÏ dalo t mu urãit klid na dohrání jarní ãásti. Na druhou stranu ale koda nûkter ch zápasû, kde jsme mûli anci uhrát i lep í v sledky, jako byly tfieba ty s Krãí nebo Duklou," bilancuje sezónu MakoÀ. Podle nûho tak nechybûlo mnoho, a sokolov tí fotbalisté se mohli v tabulce posunout o pfiíãku nebo pfiíãky v e. Na druhou stranu to, co jsme si stanovili na poãátku, jsme splnili," fiíká éf fotbalistû. Podle nûho se ale t m v nadcházející sezónû rozhodnû nevyhne pfieobsazení. Souvisí to pfiedev ím s odchodem hostujících, ale i nûkter ch kmenov ch hráãû. Napfiíklad Mlika zamífií ze Sokolova do prvoligové Plznû, Kubásek a Mach pak do Mladé Boleslavi. Naopak na obzoru jsou nové posily sokolovského kádru. Samozfiejmû máme vytipované hráãe, ktefií by je nahradili, a v souãasné dobû jednáme o podmínkách," potvrzuje prezident klubu. A nejde jen o novû pfiíchozí. UvaÏujeme totiï i o zafiazení dvou hráãû z na í juniorky do A t mu muïû." Právû v chova vlastních hráãû byla jedním z klíãov ch úkolû, se kter mi klub vstupoval do vy í soutûïe. Dnes tak Baník disponuje stabilizovan m dorostem, Ïáky i pfiípravkou a vûbec poprvé je dokonce v situaci, Ïe si mûïe vybírat. Baník ukonãil sezónu se splnûn mi plány Na deváté pfiíãce tabulky zakonãil sezónu druholigov fotbalov klub FK Baník Sokolov. Ten do leto ní sezóny vstupoval s cílem udrïet se v první desítce. Zcela hladce to ale ne lo. Zájem je tak velk, Ïe jsme letos poprvé v na í historii museli dokonce odmítat zájemce," fiíká MakoÀ. Podle nûho je to jeden z dal ích dokladû toho, Ïe sokolovsk fotbal má na lápnuto správn m smûrem. Kam ale dojde v nadcházející sezónû, to si zatím nikdo netroufá odhadovat. My se chceme letos soustfiedit hlavnû na stabilizaci hráãského kádru. To je vûc, která trvá vïdy del í dobu, ale o to dûleïitûj í je pro koneãné v sledky," dodává MakoÀ, podle kterého by mûl klub v dal ím roãníku ligy skonãit minimálnû na stejné pfiíãce jako letos. Fotbalisté zakonãili letos sezónu na deváté pfiíãce a chtûjí ji minimálnû udrïet i pfií tí rok. Fotografie ze zápasu s Opavou Do Lokte uï za nûkolik t dnû znovu pfiijedou nejlep í svûtoví jezdci mít pfiesn pfiehled o tom, co se dûje nahofie, aniï by museli nûkam pfiebíhat, a naopak. Leto ní mistrovství svûta v motokrosu bude ale v Lokti také ve znamení mnoha dal ích zmûn. Ty nejzásadnûj í se budou t kat samotné trati. Kolem ní napfiíklad v souladu s nov mi mezinárodními pfiedpisy vyroste koridor pro zdravotníky, a díky témuï se zmûní i profil dráhy. V tûchto dnech se na trati docela hodnû pracuje. Pfiidáme nové vlny a lavice tak, aby se zv - ila její bezpeãnost pro jezdce, ale zûstala zachována atraktivita pro diváky. Celkovû tak v nûkter ch úsecích vzniknou docela zajímavé profily, vypoãítává Dvofiák. Ze zmûn v loketském areálu se jezdcû je tû t kají úpravy, které jsme udûlali pro zlep ení zázemí t mû a pfiedev ím dal í nové místo pro zkrápûní trati. Diváci se pak budou moci tû it na upraven doprovodn program, ve kterém nebudou ani letos chybût hudební vystoupení. Naopak s jist mi omezeními se budou muset smífiit na okolních silnicích. V tûsné blízkostí loketského areálu se totiï buduje nová rychlostní silnice. Neoãekáváme ani tak problémy, které se t kají pfiíjezdu k trati, jako spí e urãité komplikace pfii v jezdu. Nicménû fie íme to ve spolupráci s policií tak, aby dopady byly co nejmen í, dodává Dvofiák. Více informací o pfiipravovan ch závodech na Z KULTURY 18. a Loket pfiírodní amfiteátr Tel.: AIDA Operní pfiedstavení autor Giuseppe Verdi (v rámci cyklu LOKETSKÉ KULTURNÍ LÉTO 2008). Úãinkují: orchestr, sbor a sólisté - maìarská sopranistka Csilla Boross, italsk tenorista Gianluca Zampieri. Dirigent: Jan Chalupeck, reïie: Martin Otava. Od hodin Sokolov zámek nádvofií Tel.: , AQUABELLA - SONHO MEU MÒJ SEN MEIN TRAUM (KONCERT MITTE EUROPA) Koncert v rámci XVII. Festivalu Mitte Europa. Vystoupí: AQUABELLA. Sny o tûstí, sny o ztrátách, sny, které se mohou splnit ãtyfii zpûvaãky souboru AquaBella zpívají melodie v ech kontinentû v pûvodních jazycích a zavedou do svûta snû, kde je v e moïné. Od hodin 25. a Loket pfiírodní amfiteátr Tel.: RUSALKA Operní pfiedstavení (v rámci cyklu LOKETSKÉ KULTURNÍ LÉTO 2008). V hlavních rolích s drïiteli ceny THÁLIE Helenou Kaupovou, Tomá em âern m a Miloslavem Podskalsk m. Pfiedstavení fiídí dir. opery ND v Praze Jan Chalupeck. ReÏie: Martin Otava. Od hodin Kyn perk nad Ohfií u lávky pfies fieku Tel.: DEN OH E Kulturnû-sportovní a zábavné odpoledne pro celou rodinu dûtské soutûïe, vodácké závody, rybáfiská technika, v stava obrázkû na téma "Ohfie", country koncerty tfií kapel, vatra Ohfie, ohàostroj. Od do hodin Armády tfií státû v Sokolovû Pfiíslu níci armád tfií státû se v ãervnu sjeli do Sokolova na souãinnostní cviãení Patrouille - Hlídka Euregio Egrensis. To je zamûfieno na spoleãn postup vojska a Integrovaného záchranného systému Karlovarského kraje pfii pomoci civilnímu obyvatelstvu bûhem mimofiádn ch událostí jako jsou povodnû, vichfiice, chemické havárie, pfiípadnû ozbrojen konflikt. Celkovû se cviãení zúãastnilo pût desítek vojákû. Z toho tfiicet nûmeck ch a po deseti zástupcích ãeské a americké armády," uvedl Oldfiich Luke, náãelník tábu Krajského vojenského velitelství Karlovy Vary. Vojáci si v první fiadû vyzkou eli své schopnosti pfii pomoci obûtem dopravní nehody, pfiípravû protipovod- Àové zábrany, ale také ve zdolání fieky Ohfie na raftu nebo pfii stfielbû. A to v e pfii vzájemné komunikaci v angliãtinû, která je velícím jazykem alianãních sil. Bohudík se i tentokrát v e odehrávalo jen na cviãné bázi. Na skuteãné spoleãné nasazení na tûstí zatím nedo lo," fiekl Karl Martin Hofeditz, velitel Zemského velitelství Durynsko-nûmeckého Bundeswehru. Podle nûho ale pfiesto není devût let existence tohoto cviãení zbyteãn m pl tváním ãasem a penûzi. Podobná cviãení mají smysl hned v nûkolika rovinách. Od toho, Ïe jde o soustfiedûní ozbrojen ch sil, pfies vzájemnou vojenskou a civilní spolupráci, aï po vzájemné seznámení na ich lidí," vypoãetl jednotlivé klady Hofeditz s tím, Ïe to v e se pak bohatû zúroãí v pfiípadû skuteãného nasazení. Spoleãné cviãení má pro oblast Karlovarského kraje i tu v znamnou rovinu, Ïe v souãasné dobû není v regionu dislokována Ïádná vojenská posádka, a nejbliï í lze najít v Rakovníku, Îatci nebo Grab tejnû. V pfiípadû nutnosti tak mûïe úãinná spolupráce s nûmeck mi nebo americk mi jednotkami umístûn mi v Bavorsku, Sasku a Durynsku b t klíãová. Úãastníci souãinnostního cviãení si, mimo jiné, v Sokolovû prohlédli i místní golfov areál Spoleãné cviãení ale nebylo jen akcí urãenou pro úzk okruh úãastníkû. Na své si pfii li i obyvatelé a náv tûvníci mûsta, pro které byl pfiipraven bohat program zahrnující ukázky techniky Ïenijní záchranné brigády, vystoupení vojenské hudby, ukázky souãasné i historické techniky Hasiãského záchranného sboru Sokolov. Bezkonkurenãnû nejvût í zájem byl ale o prohlídku vrtulníku pro vyhledávání a záchranu. éfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakãní rada: pfiedseda Ing. Jifií Radosta, ãlenové Ing. Josef Michalsk, Vladislav Podrack Adresa redakce: Kanceláfi G, Staré námûstí 69, Sokolov Kontakty: redakce@emcgroup.cz Produkce: EMC, a. s., tel.: Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK âr E 12592