as a subjekt v pojetí raného Sartra a Henri Bergsona Time and Subject in the Conception of Early Sartre and Henri Bergson Bc.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "as a subjekt v pojetí raného Sartra a Henri Bergsona Time and Subject in the Conception of Early Sartre and Henri Bergson Bc."

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filosofická fakulta Katedra filosofie as a subjekt v pojetí raného Sartra a Henri Bergsona Time and Subject in the Conception of Early Sartre and Henri Bergson magisterská diplomová práce Bc. Vladimír Je ko Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc. 2009

2 Prohla uji, e p edlo ená práce je p vodní a e jsem ji vypracoval samostatn. Ve keré zdroje, které jsem v práci vyu il, jsou uvedeny v bibliografii. Vladimír Je ko V Most dne

3 Obsah I. Úvod str. 4-6 II. Bergsonovo pojetí asu..str II. a) as není prostor..str. 6-8 II. b) as jako isté trvání str II. c) as a individuum problém pam ti str II. d) Intuice metoda, kterou lze uchopit skute ný as..str III. Bergsonovo pojetí subjektu.str IV. Bergson a literatura.str V. Sartrovo pojetí asu..str V. a) Popis a podstata t í asových rovin..str V. b) Jaký je ontologický statut asu a jak lov k existuje v ase?...str V. c) Skloubení asu sv ta a asu lov ka.str VI. Sartrova teorie subjektu str VII. Jean Paul Sartre a David Hume podivuhodná shoda o povaze lidského subjektu?..str VII. a) Sartr v empirismus..str VII. b) Humova teorie lidského subjektu str VII. c) Problémy Humovy koncepce...str VIII. Záv r: Sartre, Bergson a moderní poznatky o ase. str Resumé.str Bibliografie...str

4 I. Úvod Na úvod své práce se musím zeptat co m vedlo k výb ru takovéhoto tématu? Snad jistá fascinace tokem ivota, subjektem plujícím v asem. lov k si n kdy pokládá otázku, zda to, co pro il, je skute né, nebo jde jen o prchavý ml ný opar, zda to co si pamatuje, je reálný odlesk toho, co se skute n stalo, i pok ivený odraz, ovlivn ný soudobými postoji vzpomínajícího, který si minulost interpretuje dle libosti. Co je pro ná subjekt ur ující minulost, p ítomnost i budoucnost? A existuje v bec subjekt plynoucí v ase? Existuje jeden subjekt, nebo se jedná o neustálé vznikání a zanikání momentálního stavu na eho v domí? Práv tyto otázky si kladli Jean Paul Sartre a Henri Bergson. Otázka asu a subjektu má zajisté i svoji relevanci pro sou asnou dobu, v dy as je p ímo dynamizujícím prvkem na í západní spole nosti, jak o tom pí e Paul Johnson v Nep átelích spole nosti. Du an T e tík ve svém eseji D jiny ve v ku nejistot charakterizuje sou asnou dobu takto: Doby stárnou je t rychleji ne lidé. asy na eho mládí se staly d jinami, od základ jinou dobou ne ta, kterou ijeme nejenom ve stá í, ale u i ve zralém v ku A m ní se to nadále, stále rychleji. Na i d dové se, stejn jako stovky generací p ed nimi, rodili do stejné doby ve které i zem eli. My ale zem eme v n jaké jiné nebývalé dob, která se nebude podobat ani té v ní jsme p i li na sv t, ani té, ve které se nyní nacházíme Inovace a pokrok nep iná ejí jenom do asnou zm nu, ale vytvá ejí dlouhodobou d jinnost, ím rychleji, tím minulej í Na e civilizace se ne ekan ocitla v rychlém pruhu své nikde, u ádného jasn j ího cíle nekon ící dálnice. 1 Poslední v ta souhlasí s tím, co napsal Peter Borscheid ve své knize Virus asu, (s p ízna ným podtitulkem kulturní d jiny zrychlování), toti e nákladn zbudovaný systém rychlosti a zrychlování (myslí se tím prom ny na í doby a na e ivotní tempo, pozn.) u v mnoha ohledech ztratil své racionální jádro a nezadr iteln mí í k absurdit 2. S touto absurditou rychlosti a prom nlivosti se ka dý m e setkat nap íklad v oblasti výpo etní techniky, v informa ních technologiích. V pr b hu ivota m ní lov k sv j fyzický vzhled, své názory a p esv d ení, bydli t a ivotní aktivity. Stejným zp sobem se m ní lidé kolem n j, s nimi se 1 Du an T e tík, D jiny ve v ku nejistot, 2 Peter Borscheid, Virus asu, Kulturní d jiny zrychlování, str

5 jeho vztahy vyvíjejí a prom ují. Vyvstává tedy nep íjemná otázka, zda se vlastn je t jedná o stále tého lov ka, stále stejné lidi, kdy jediné, co je v jejich ivot trvalé, jsou vzpomínky. Minulost je v ak problematická entita. Minulost toti neexistuje. I historie je, co íkají i sami historici, vlastn tak trochu podivná v da, zabývající se n ím, co ji není. Jsem si v dom toho, e ne pro v echny filosofy je problematika subjektu plynoucího v ase zajímavým tématem. Willard van Orman Quine odmítá takovéto zkoumání: Jsem touté osobou, kterou jsem byl v mládí? i kterou jsem byl v d loze své matky? Budu touté osobou po transplantaci mozku? Je nad slunce jasn j í, e tohle otázky o pojmu toto nosti nejsou. Jsou to otázky o pojmu osoba i o slovu osoba, které se, tak jako v t ina slov, stává prázdné v kontextech, ve kterých ho není pot eba. 3 Takovéto tvrzení mne v ak nijak neodrazuje od mého tématu, pouze vypovídá o skute nosti, e m j styl my lení je odli ný od my lení analytické filosofie a moje motivace zabývat se zp sobem existence subjektu plujícího v ase vychází z osobních pocit z itého (mohu snad íci p ímo p irozeného) sv ta, který logika a jiné formální popisy sv ta nejsou schopny postihnout. Jde o subjektivní pro itek, uchopitelný spí e intuicí a metafysickou spekulací. Václav erný pí e, e as je pro existenciální filosofii principem individuace, znamená zrození konkrétního jsoucna, znamená drama lidské jednotliviny as existenciální není v bec prázdným, d litelným a homogenním asem matematickým, je to as konkrétní a itý není vnímán zvn j ku, ale pro íván zevnit 4. V podobném duchu pí e i Jan Sokol, kdy uvádí, e práv jedine nost a neopakovatelnost p ítomné chvíle, kdy jedin m eme jednat, poznávat, pozorovat, myslet a v bec ít, je samým základem lidské zku enosti asu 5 a e fyzikální model asu jako íselné (skalární) veli iny, který si zpravidla odná íme ze koly, vidí toti as jako cosi nám vn j ího, emu na inec jako pozorovatel sám nepodléhá 6. Východiskem k pochopení fenoménu asu musí být existenciální lidská zku enost, zku enost asu jako obzoru lidských mo ností. Tato mo nost se lov ku otevírá v dy v souvislosti jeho vlastního ivota a jeho jednání. 7 Tolik 3 Willard van Orman Quine, Od stimulu k v d, str Václav erný, První se it o existencialismu, str Jan Sokol, as a rytmus, str tamté 7 Jan Sokol, as a rytmus, str. 17 5

6 k odpov di na Quinovu námitku o nepot ebnosti a nedostate ném logickém základu takovéhoto zkoumání. Nyní mohu p istoupit k popisu fenoménu asu a subjektu a za nu Henri Bergsonem, který svoji koncepci vybudoval historicky d íve ne Jean Paul Sartre. as je úst edním problémem filosofie Henri Bergsona, v noval mu tudí ve svých spisech velké mno ství prostoru. Té popis Bergsonovy filosofie asu, který uskute nili jiní auto i, je asto velmi obsáhlý. Pokusím se tedy p i tvorb první kapitoly a jejích podkapitol neutopit v hlubin t chto text a stru n vystihnout nejd le it j í momenty Bergsonova pojetí asu tak, aby bylo mo né s tímto pojetím pracovat v dal ích kapitolách jako s dobrým základem pro komparaci s jinými teoriemi. II. Bergsonovo pojetí asu II. a) as není prostor P iznejme si, e máme tendenci p edstavovat si as jako áru, lineární áru, tj. p ímku i úse ku, která vede odn kud n kam a my se po ní posouváme, p i em pomalu odkrýváme to, co je p ed námi a opou tíme to, co je za námi. Na této p ímce nejsou okam iky, tj. body, postaveny za sebou, nýbr vedle sebe vliv prostorové obraznosti p sobí, e chápeme as jako daný najednou, jako p ímku, kde budoucnost existuje vedle minulosti, sou asn s ní p ítomnost je pojata jako cestující Kolumbus a budoucnost jako pevnina, která existuje d íve, ne on k ní dorazí 8. Ale okam ik není to samé co bod a pravý as není nekone n d litelný. Body na p ímce jsou stejnorodé, ne v ak asové okam iky. To je potom as matematický, as fyzikální. Tento as je homogenním prost edím. Co to znamená? as jako homogenní prost edí, homogenní as, as fyzikální a matematický, as kvantitativní je asem zprostorn lým. Je to as promítnutý do prostoru. Je to onen as, který je nám známý ze koly z hodin fyziky pod zna kou t. Tento as se v ak netýká skute ného, tj. psychologického, vnit ního asu lov ka, stanoví pouze vztahy mezi sou asnostmi v dy obdr íme jen sou asný vztah mezi jistým okam ikem a jistou veli inou, intervaly mezi jednotlivými okam iky, ono reální plynutí asu matematice uniká 9. Tento matematicko-fyzikální as pracuje pouze s krajními body intervalu, 8 Mili apek, Henri Bergson, str Mili apek, Henri Bergson, str. 50 6

7 uniká mu v ak jeho obsah, to, co se skrývá uvnit t chto interval. To je v ak práv ono reálné plynutí asu. as jako homogenní prost edí by byl asem, kde stavy v domí následují po sob natolik odli ené, e je mo né je s ítat. V ci vn j ího sv ta, které zaujímají své místo v prostoru, jsou si navzájem vn j í. Ale fakta v domí se navzájem pronikají. Dráha, p ítomná jako celek a v sob homogenní, je sou asností, která existuje v jediném okam iku, bez soudr nosti mezi minulým a p ítomným. 10 Trvání je ned litelný asový sled, kde není rozli ení na p edtím a potom, v takovéto kontinuit nelze jednotlivé stavy odli it, pokud ano, jedná se o promítání prostoru do asu. 11 as fyzikální lze jednodu e p evést na prostor, as psychologický v ak nikoli. as fyzikální je jen fantomem prostoru 12. Termíny popisující as jsou vyp j ené z jazyka prostoru. Kdy vyvoláváme as, odpovídá nám prostor. 13 as, který je homogenní a tedy zprostorov lý, je tvrtým rozm rem prostoru. Pomocí n ho m eme klást vedle sebe to, co je dáno v posloupnosti. 14 Na e b ná zku enost je dle Bergsona jejich sm sí, co se d je z ryze praktických d vod orientace individua v hmotném sv t. V da pak v této sm si up ednost uje prostor, Bergson chce up ednostnit as, trvání, které je t eba odplevelit od element prostoru. as a prostor jsou dv zásadn odli né reality. as a prostor jsou protiklady mezi jedine ností a opakováním. as je heterogenní jedine nost, je to kontinuita, zatímco prostor je homogenní diskontinuita, která umo uje opakování. as je kvalita, zatímco prostor kvantita. Bergson charakterizuje as jako nenumerickou multiplicitu (mnohonásobnost) ta se vyzna uje t emi vlastnostmi kontinuitou, heterogenitou a jednoduchostí 15. istou heterogenitu - isté trvání - si Bergson p edstavuje jako sled kvalitativních zm n, které splývají, pronikají se, jsou bez p esných obrys, bez jakékoli tendence k exteriorisaci jedn ch ve vztahu k druhým, bez jakékoli p íbuznosti s íslem 16. Skute ný as je nem itelný. Kdy sledujeme pohyb ru i ky na ciferníku, tak nem íme trvání, pouze s ítáme sou asnosti. Mimo v domí konkrétní osoby existuje v dy jen jedna poloha ru i ky na ciferníku, ale uvnit v domí dochází k plynulému 10 Pavel Kouba, Pohyb mezi asem a prostorem. Bergson v zápas s vlastním objevem, str Pavel Kouba, Pohyb mezi asem a prostorem. Bergson v zápas s vlastním objevem, str. 92, Henri Bergson, as a svoboda. O bezprost edních datech v domí, str Henri Bergson, My lení a pohyb, str Henri Bergson, O povaze asu, str Gilles Deleuze, Bergsonismus, str Henri Bergson, as a svoboda. O bezprost edních datech v domí, str. 63 7

8 pronikání fakt. 17 Bergson dává dal í dobrý p íklad rozdílu mezi skute ným trváním a fyzikálním asem. P edstavme si, e by se rychlost v ech vesmírných pohyb zdvojnásobila. Jeliko by se tak stalo se v emi pohyby, pom ry rychlostí by z staly zachovány. R zné astronomické a fyzikální rovnice a výpo ty by mohly z stat tak, jak jsou, nebo onen symbol t, který je v nich obsa en, neozna uje trvání, ale vztah mezi dv ma trváními, jistý po et jednotek asu, nebo kone n jistý po et sou asností 18. Zmen ily by se intervaly, které je odd lují, ale ty nevstupují do výpo t. Ale práv tyto intervaly jsou oním reálným trváním. Na e v domí by si proto velmi rychle v imlo zm ny, ne proto, e by zkrácený asový úsek dokázalo zm it, ale jednodu e by zaznamenalo pokles v oby ejném obohacení bytí, zm nu v pokroku, který toto bytí si navyklo realisovati mezi východem a západem slunce 19. Nyní ji se podíváme na charakteristiku trvání jako takového, na reálný psychologický as uvnit na ich v domí. II. b) as jako isté trvání Skute ný as tedy není klasický temps, ale durée, trvání. Jakým zp sobem spolu dle Bergsona koexistují ony t i asové roviny minulost, p ítomnost a budoucnost? Zdálo by se nám, e as je velmi obtí n uchopitelná veli ina, nebo minulost u není, budoucnost je t není a p ítomnost nám protéká mezi prsty. Pro Bergsona je as ned litelnou kontinuitou odvíjení a v této kontinuit minulost setrvává v p ítomnosti. Minulost si nesmíme p edstavovat jako n co, co neexistuje. Bergson íká, e minulost si nesmíme p edstavovat jako vzpomínky uskladn né v jakési krabici, z ní p ítomnost milostiv vytahuje, co se jí zlíbí. iníme chybu, pokud si p ítomnost p edstavujeme jako aktuální okam ik. Ve skute ném ase toti okam iky nejsou. P edstava okam iku je úkazem vpádu matematického asu, tedy prostoru, do trvání. Okam ik se má k asu jako bod k p ímce a je stejn abstraktní. Okam ik je to, ím by skon ilo trvání, kdyby se zastavilo. Ono se v ak nezastavuje. Okam ik tedy nemohl vzejít ze skute ného asu. Vze el z matematického bodu, tj. z prostoru. 20 Z okam ik by ne el sestavit skute ný as. 17 Henri Bergson, as a svoboda. O bezprost edních datech v domí, str Henri Bergson, as a svoboda. O bezprost edních datech v domí, str tamté 20 Henri Bergson, O povaze asu, str

9 Na základ zp sobu existence na eho v domí m eme dle Bergsona usoudit, e p ítomnost je jistý interval trvání. Tento interval je obtí né ur it. Jeliko skute nost se stále m ní (a my ov em nechceme z stat u Hérakleita a Kratila p edstavíme-li si skute nost jako proud, do jeho stejného úseku nejen e nevstoupím dvakrát, ale ani jednou, nebo v pr b hu vstupování a setrvávání proud neustále plyne, tak musím interval p ítomnosti vymezit jako úsek proudu, a samoz ejm tento úsek se neustále pohybuje s proudem), musíme onen interval postihnout tím, co Bergson nazývá pozorností k ivotu. Tento interval je libovolný a relativní, dle na í schopnosti obejmout daný úsek. To, co obejmeme svou pozorností k ivotu, je p ítomnost. To, co z pozornosti pustíme, se stane minulostí. Zkrátka kdy p estaneme na í p ítomnosti p i ítat aktuální význam, upadá do minulosti. 21 Pokud by na e pozornost k ivotu byla velmi silná a zcela odpoutaná od ve keré prakti nosti, tak by dle Bergsona mohla obsáhnout celou uplynulou minulost dané osoby jako to jednu nedílnou p ítomnost, bylo by to n co kontinuáln p ítomného, je by bylo zárove v kontinuálním pohybu 22. Minulost se uchovává v p ítomnosti a tím se manifestuje ned litelnost zm ny. A zm na, to je skute nost, je ned litelná a v ned litelné zm n minulost tvo í jednotu s p ítomností 23. Minulost a p ítomnost tedy nejsou dva po sob následující momenty. Jedná se o dva koexistující elementy. Element, kterým je p ítomnost, neustále pomíjí, naopak minulost nep estává být a práv jejím prost ednictvím pomíjí p ítomnost. A dle Deleuze existuje pro Bergsona cosi jako minulost obecn, která se nepojí k n jaké konkrétní p ítomnosti, ale je ontologickým ivlem, který podmi uje jednotlivé minulosti a uplývání ka dé konkrétní p ítomnosti. 24 Kontinuita uplývání je sledem stav, z nich ka dý ohla uje to, co bude následovat, a obsahuje to, co p edcházelo. Vlastn a tehdy, kdy t mito stavy projdu, obrátím se nazp t a pohlédnu na své stopy, vyno í se p ede mnou rozli ené stavy. 25 V pr b hu jejich pro ívání bychom nedokázali íci, kde za íná jeden a kon í druhý. To proto, e ádný z nich neza íná ani nekon í, ale v echny nacházejí v sob navzájem své pokra ování. Bergson uvádí n kolik p íklad pro snadn j í p edstavu trvání. Nejd íve p irovnává trvání k odvíjení svitku, které se postupn 21 Henri Bergson, My lení a pohyb, str Henri Bergson, My lení a pohyb, str Henri Bergson, My lení a pohyb, str Gilles Deleuze, Bergsonismus, str. 64, Henri Bergson, My lení a pohyb, str

10 blí í ke svému konci. Toto odvíjení musí být v ak také zárove navíjením na zp sob navíjení niti do klubka. A to proto, e minulost nás následuje, neustále se zv t uje o p ítomnost, ji sbírá po cest 26. Navíjení a odvíjení v ak nakonec Bergson odvrhne jako nesprávný p íklad, proto e navozuje p edstavu p ímek a povrch, které mají ásti a ty jsou k sob navzájem homogenní. A to by byl op t prostor. Poté p ichází s p edstavou spektra s tisíci odstíny a s tém nepost ehnutelným odstup ováním. Trvání by se pak ubíralo nap í spektrem a ka dá zm na by ohla ovala zm nu následující a zahrnovala zm ny p edcházející 27. Ale i tyto odstíny jsou si navzájem vn j í, co je zále itostí prostoru. I tato p edstava je zavr ena a po n kolika dal ích pokusech Bergson konstatuje, e ka dé p irovnání bude nedosta ující. A p esto Bergson na jiném míst podává vyhovující p irovnání k trvání. K trvání p irovnává melodii. Poslouchejte melodii se zav enýma o ima, ani byste mysleli na cokoli jiného, ani byste kladli vedle sebe na pomyslný papír i klávesnici noty P enesete-li melodii nebo její ást op t do irého trvání, shledáte, e je nerozd lená, ned litelná. Na e vnit ní trvání, od prvního do posledního okam iku na eho v domého ivota, je n co jako tato melodie. M eme od n j odvrátit pozornost, a tím i od jeho ned litelnosti, ale kdy se je pokusíme p etnout, je to, jako kdybychom epelí pro ali plamen. 28 Bergson zd raz uje, e skute ný as je asem vnímaným a itým. Nelze myslet na skute ný as, ani bychom si ho p edstavili jako vnímaný a itý trvání implikuje v domí 29. Trvání tvo í na i vnit ní realitu, ale aby bylo pravou skute ností, musí být vlastní i vn j ímu, tj. hmotnému sv tu. Pomocí pojmu simultaneity se dle Pavla Kouby Bergson pokou í zahrnout do trvání universum jako takové. 30 Bergson se ptá, jak se dostat od vnit ního asu k asu v cí. Pokou í se odpov d t tak, e ka dému okam iku na eho vnit ního pro ívání odpovídá okam ik na eho t la a také ve keré okolní hmoty. Tato hmota je mu simultánní. A nez stávejme jen u bezprost edního okolí svého t la, simultánní trvání musíme roz í it na celý hmotný sv t. Sv t se pak jeví z hlediska trvání jako celek. Tak se zrodí p edstava Trvání, které je neosobním v domím, které pojí jednotlivá v domí mezi sebou a zárove je 26 Henri Bergson, My lení a pohyb, str Henri Bergson, My lení a pohyb, str Henri Bergson, O povaze asu, str Henri Bergson, O povaze asu, str Pavel Kouba, Pohyb mezi asem a prostorem. Bergson v zápas s vlastním objevem, str

11 pojí se zbytkem p írody. Bergson si v ak vzáp tí polo í otázku, zda je tato hypotéza pravdivá. Spoluú ast na eho hmotného t la i jeho okolí na procesu vnímání je v cí zku enosti. Av ak neznáme povahu této spoluú asti a vedle sebe mohou koexistovat r zn rytmizovaná trvání. 31 Tuto my lenku shledává u Bergsona také Deleuze, kdy íká, e Bergson mluví o pluralit rytm trvání a uznává, e na e trvání, trvání psychologické, je jen jeden p ípad mezi velkým mno ství jiných, zkrátka e trvání je zna ný po et. 32 P esto, kdyby se Bergson musel p iklonit k n jaké hypotéze ohledn jednotnosti i nejednotnosti asu sv ta, p iklonil by se k hypotéze jediného a univerzálního hmotného asu. A tento postoj od vod uje následovn. V echna lidská v domí jsou stejné povahy, mají stejný zp sob vnímání a pro ívají stejné trvání. M eme si tak p edstavit velké mno ství t chto v domí, které jsou roztrou eny po celém vesmíru. A kdy mají tato v domí stejný rytmus trvání, tak i jejich vn j í zku enost má vzájemný pr nik. Jejich vn j í zku enost se odehrává v jednom trvání, a proto m eme do jednoho trvání zahrnout ve keré události hmotného sv ta. Z stane tak pouze neosobní as, ve kterém se odehrává v e 33. Tuto zdánlivou ambivalenci m eme uvést na pravou míru vysv tlením Bergsonova termínu simultaneita proud. Na e pozornost má schopnost se rozd lit a p itom se neroz t pit. Kdy sedíme na b ehu eky, plynutí vody, klouzavý pohyb lodi i let ptáka, nep etr itý um hlubin na eho ivota jsou pro nás t emi r znými v cmi nebo jednou jedinou, dle libosti. M eme do sebe pojmout celek a mít co do in ní s jediným vjemem, v n m splývají t i proudy. Anebo m eme ponechat dva první proudy jako vn j í, a rozd lit tak svou pozornost mezi uvnit a venku. 34 Na e pozornost m e být jednotou i mnohostí zárove. Simultánní jsou vn j í proudy, které zabírají stejné trvání a v echny jsou zárove obsa eny v na em vnit ním trvání. Toto trvání je na e i jejich, kdy s nimi splývá v jednom vjemu. Ale mohlo by být jen na e, kdybychom vn j í proudy nevnímali a byli obráceni jen dovnit sebe. Simultaneita proud je tedy d le itá. Díky ní vnímáme na e vnit ní trvání, ná pohyb a vn j í pohyb v cí jako události, které se d jí zárove. Jinak by trvání a 31 Henri Bergson, O povaze asu, str. 261, Gilles Deleuze, Bergsonismus, str Henri Bergson, O povaze asu, str Henri Bergson, O povaze asu, str

12 zprostorov lý as nebyly ekvivalentní a pro nás by neexistoval as jako takový. Bylo by jen trvání ka dého z nás. 35 Tudí nakonec existuje jen jediný as, který obsahuje mnoho rytm a proud, které si navzájem odpovídají navzdory diferencím ve své povaze. ili na e trvání je zárove proud i p edstavitel asu, který v echny proudy obsahuje. Existuje jen jediný as, i kdy je zde nekone ný po et aktuálních proud, které se nutn podílejí na stejném virtuálním celku. 36 A jaký je rozdíl mezi zp sobem trvání lov ka a trváním v cí vn j ího sv ta? Dle Mili e apka je u Bergsona fyzikální trvání jiného druhu, li í se men ím nap tím, men ím stupn m zhu t ní, anebo, co je toté, v t ím stupn m d litelnosti psychologická p ítomnost znamená daleko mocn j í zhu t ní minulosti, daleko intensivn j í koncentraci posloupných fází ne trvání hmoty 37. P esu me se nyní do lidského nitra, do individuálního trvání. A na e trvání je p edev ím pam tí. Samým základem na í v domé existence jest pam, tj. prodlu ování minulosti do p ítomnosti, krátce inné a nezvratitelné trvání. 38 II. c) as a individuum problém pam ti ivot lov ka, tj. jeho posun z minulosti do budoucnosti, je pro Bergsona vývojem tvo ivým. Du evní d ní je tvo ivé svojí podstatou a oním novým tvo ivým prvkem je nová vzpomínka na p edchozí okam ik, o ni je bohat í okam ik p ítomný. Tato vzpomínka je p ínosem, který je analogický novému tónu v melodii. Jedná se o nový kvalitativní odstín. 39 Bergson má velmi specifickou teorii pam ti a teorii vnímání, ze kterých vyplývá jeho zcela originální pohled na ony veli iny minulost, p ítomnost a budoucnost. Pam si nesmíme p edstavovat jako jakousi zásuvku i rejst ík, ve kterých t ídíme vzpomínky. Minulost se uchovává automaticky, sama od sebe, a hromadí se neustále. Mechanismus mozku v t inu minulosti zatla uje do nev domé oblasti (tím se nemyslí nic ve smyslu Freudova nev domí) a do v domí pou tí to, co se hodí, co je u ite né pro p ítomnou situaci. Nanejvý e n kolika luxusním vzpomínkám 35 Henri Bergson, O povaze asu, str Gilles Deleuze, Bergsonismus, str Mili apek, Henri Bergson, str. 78, Henri Bergson, Vývoj tvo ivý, str Mili apek, Henri Bergson, str. 28, 29 12

13 poda í se p iv enými dve mi proklouznouti jako kontraband. Tito poslové nev doma upozorní nás na to, co za sebou nev domky vle eme. 40 Na i minulost si m eme p edstavit jako obrovskou sn hovou kouli, kterou valíme po zasn ené pláni a která se v ka dém okam iku nabaluje novou vrstvou, která má poka dé novou kvalitu. My o této kouli aktuáln nevíme, ale ona je v nás v dy p ítomna. Velmi kontroverzní je ona Bergsonova teze, e na e minulost se neuchovává v pam ti, ale sama v sob. Vzpomínky se nemohou uchovávat jinde ne v trvání. Vzpomínka se tedy uchovává v sob. 41 Deleuze vysv tluje, e ná odpor a na e nepochopení této p edstavy jsou zp sobeny tím, e se domníváme, e minulost ji není, e neexistuje, e p estala být. Je to v ak p ítomnost, která není a která je pouze aktivitou a u ite ností. Minulost je ve své v t in neu ite ná a neaktivní, ale pro Bergsona je to ona, která má pravé bytí. Práv minulost, neu ite ná a neaktivní, nepohnutá, v plném slova smyslu jest. 42 To je ist filosofická úvaha, která se nachází uprost ed spí e psychologického zkoumání. Jak tedy dle Bergsona funguje na e vnímání? Ve skute nosti neexistuje vnímání, je by nebylo prostoupeno vzpomínkami. S bezprost edními a p ítomnými danostmi na ich smysl se mísí tisíce detail z na í minulé zku enosti. Tyto vzpomínky v t inou m ní podobu na ich reálných vjem, z nich pak zaznamenáváme jen n kolik poukaz, pouhých znak slou ících k vybavení si minulých obraz. 43 Je to prý da za nenáro nost a rychlost vnímání. A tento zp sob vnímání je samoz ejm i zdrojem iluzí. Tak e je to vlastn minulost, která ovliv uje a deformuje p ítomnost. V kapitole, kde budeme srovnávat Bergsona se Sartrem, uvidíme, e teorie raného Sartra je skoro p esn opa ná. Minulé obrazy se tedy neustále mísí s vnímanou p ítomností. Jsou to ty obrazy, které jsou aktuáln u ite né. P ítomná zku enost je pohlcena onou koulí a stává se z ní minulost, která se dále bude mísit s p ítomností dle toho, nakolik jí bude u ite ná. P edstavme si onu ohromnou kouli na í minulosti, která vysílá mnoho svých útr k k p ítomnému vnímání. Toto vnímání je velmi malou áste kou na eho já oproti té ohromné kouli. Není tedy divu, e pro Bergsona znamená aktuální vnímání velmi málo ve srovnání s onou masou minulosti (u Sartra to bude naopak). ili to, co k aktuálnímu vjemu p idává na e pam, je pro Bergsona d le it j í ne 40 Henri Bergson, Vývoj tvo ivý, str Gilles Deleuze, Bergsonismus, str Gilles Deleuze, Bergsonismus, str Henri Bergson, Hmota a pam, str

14 onen vjem sám! A proto subjektivnost na eho vnímání spo ívá p edev ím v p ísp vku na í pam ti 44. Na procesu na eho vnímání participují t i entity aktuální vnímání, vzpomínkaobraz a istá vzpomínka. Tyto entity se nevyskytují izolovan, nýbr aktuální vnímání je zcela prosyceno vzpomínkami-obrazy, které je interpretují a dopl ují Vzpomínka-obraz v sob zase obsahuje n co z isté vzpomínky, ji za íná zhmot ovat, i z vnímání do n ho se sna í vt lit 45. To, co je nazýváno istou vzpomínkou, je práv ona ontologická skute nost, ona minulost, která má pravé bytí, ale aktuáln nep sobí. istá vzpomínka nemá psychologickou existenci (ale má existenci ontologickou, má bytí), je neaktivní a nev domá. Proces vnímání tedy postupuje následovn. Moje p ítomnost je postoj, který zaujímám ke své bezprost ední budoucnosti. Z mojí neaktivní minulosti (z oné neustále se nabalující koule) vplouvá to, co m e být u ite né, do p ítomného vnímání a stává se obrazem (vzpomínkou-obrazem). Jakmile se ona ást minulosti stala obrazem, opustila onu nev domou masu, tj. p estala být istou vzpomínkou, a smísila se s mojí aktuální p ítomností. Jeliko je na e p ítomné vnímání obaleno spoustou vzpomínek-obraz, m eme íci, e na e aktuální vnímání je zárove pam tí. Pro Bergsona je ona ást minulosti mísící se s p ítomností natolik d le itá, e dokonce prohla uje, e vnímáme prakticky jen minulost, p i em istá p ítomnost je neuchopitelným postupem minulosti hlodající budoucnost 46. Josef Fulka napsal o Bergsonov vnímání, e má bytostn kruhový charakter a probíhá jako neustálé vzájemné odkazování mezi pasivn p ijatou excitací a aktivním promítáním vzpomínky na tu samou excitaci v souvislém kontextu excitací jiných - tím se vytvá í kontinuita vjemu. Nelze zde ji rozli it, co je vnímání a co je vzpomínka. 47 Bergson rozeznává dva typy pam ti. Ta první je spí e návykem ne pam tí. Sídlí v organismu a zaji uje p im enou reakci na aktuální podn ty, p ehrává p itom na i minulou zku enost, ale jedná se o ni í typ reakce. Neparticipují tu vzpomínkyobrazy. Druhý typ pam ti je pam v pravém slova smyslu. To je ona pam, která vlastn splývá s vnímáním. Bergson ke znázorn ní své teorie vnímání pou il ku el zabodnutý do plochy. 44 Henri Bergson, Hmota a pam, str Henri Bergson, Hmota a pam, str Henri Bergson, Hmota a pam, str Josef Fulka, Bergson a problém pam ti, str

15 Ku el SAB je soubor v ech mých vzpomínek, je to ona koule zmín ná A AA B vý e, ve které se uchovávají isté vzpomínky, které se dle své aktuální u ite nosti mohou stát vzpomínkami- S obrazy. Plocha koso tverce je mojí aktuální p edstavou universa, vrchol S je mojí okam itou p ítomností, která je stále v pohybu, stejn jako plocha koso tverce. Z oblasti, kterou tvo í objem ku ele, sestupují u ite né vzpomínky do bodu S a mísí se s p ítomností a ovliv ují ji. Bod S je jasn ur ené místo, kde probíhá akce. Vrchol ku ele je posuvným hrotem, který je namí en z minulosti do budoucnosti. 48 Jak ji bylo jednou e eno, p i p edstav toho ohromného ku ele, i té masité koule, která sesílá své vzpomínky, aby obalily a zmodifikovaly p ítomný vjem, který se neustále m ní a nemá, na rozdíl od minulosti, své pevné bytí, nám musí být jasné, e to, co skute n existuje, je p ece spí e minulost ne p ítomnost 49. Bergsonova teorie vnímání a pam ti je originální a obsahuje v sob (alespo pro m ) vnit ní krásu. Podle mého názoru, i spí e, podle mého cít ní, je v ak mylná. Pokusím se nastínit své námitky. ekl bych, e je to spí e budoucnost, která ur uje minulost, nebo minulost je interpretována a budoucím pohledem. Pro ijeme událost, tuto událost si zapamatujeme, a to jednak pro sebe, jednak pro p evypráv ní druhým. Abychom si n co zapamatovali, je t eba uvést prvky pro ité události do vzájemných logických vazeb a celou událost vystav t jako p íb h. Kdyby tuto operaci ná mozek neprovedl, událost by se z pam ti vytratila, i se stala zna n mlhavou. S postupujícím asem jsou to pak ony logické vazby a jasná výstavba p íb hu, které dr í událost v na í pam ti. Na základ tohoto zpracování pak v pr b hu asu vyprávíme událost druhým lidem. Toto zpracování události, a je nezbytné, je ale zcela ur it typem manipulace s fakty (p i em nemluvím o manipulaci zám rné i o nev domém vyt sn ní patných vzpomínek). A lov k sám v pr b hu asu zcela podlehne této manipulaci, nebo jestli e si brzy po pro ití události pamatoval i mnoho fakt, které se neve ly do logické výstavby p íb hu, v pr b hu asu si ji pamatuje jen onu manipulovanou verzi. Je pak velmi zajímavé 48 Henri Bergson, Hmota a pam, str Josef Fulka, Bergson a problém pam ti, str

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání (sou ást VP kola pro ivot, dodatek k 1. 9. 2012) A/ Pravidla pro hodnocení a klasifikaci ák Z Hodnocení

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

Sm rnice o pracovní dob

Sm rnice o pracovní dob Sm rnice o pracovní dob Pracovní doba je op t na po adu jednání a Evropská komise pravd podobn zve ejní nové návrhy na související sm rnici za átkem roku 2015. Dopady na EPSU a její lenské organizace budou

Více

Finan ní ízení projekt

Finan ní ízení projekt Finan ní ízení projekt Jaká témata budou probrána v rámci prezentace: Jak pracovat s rozpo tem projektu Jak sledovat harmonogram projektu Jak na finan ní plán projektu Zdroje informací P íru ka pro adatele

Více

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Statistika pro geografy Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Faculty of Science Palacký University Olomouc t. 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc Pojmy etnost = po et prvk se stejnou hodnotou statistického

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek - tak se nazývá projekt, který v roce 2008 zahájil Hasi ský záchranný sbor Jiho eského kraje, územní odbor Strakonice (dále jen HZS Strakonice).

Více

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 1. Úvod nezbytné kroky ne se p ipojíte 2. Jak si vytvo it heslo 3. Nastavení VPN p ipojení pro Windows 7 1. Úvod Slu ba VPN umo uje vstoupit

Více

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 2 celkem 40 zákon. 83/1990 Sb. o sdružování ob an ve zn ní pozd jších p edpis - zvláštní zákon (má p ednost p ed OZ) zákon. 40/1964 Sb. ob

Více

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva )

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva ) Ní e uvedeného dne, m síce a roku uzav ely svazek obcí Povodí Berounky se sídlem Nám. Republiky 1, Plze, 306 32 I : 75042860 zaps. v registru svazku obcí vedeném Krajským ú adem Plze ského kraje zast.

Více

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy Finan ní ízení OBSAH 1. Metodika zp sobilých výdaj Zdroj informací: P íloha. 8 PP P Metodika zp sobilých výdaj pro ROP SV 2. Monitorovací zprávy Zdroj informací:

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s.

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. 1. Obecná ujednání 1.1. Tyto V eobecné obchodní podmínky pro dodávku ti t ných periodik formou p edplatného upravují

Více

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA"

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní TOP VÍNO SLOVÁCKA - 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA" VIII. ro ník 2015 - Slovácko, Zlínský kraj Ocen ní výrobku z odv tví zem d lství a potraviná ství Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradi t a Zem

Více

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV Obecn závazná vyhlá ka obce Bludov íslo 3 /2003 Obec Bludov na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.9.2003, podle 29 odst. 1 písm. O) bod 1. zákona. 133/1985 Sb. o po ární ochran, ve zn ní pozd

Více

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 Dolní B ežany email: geopraha@geopraha.cz, web: www.geopraha.cz Projekt m ení posun

Více

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS Reformy pro lidi NE proti lidem Otevřete oči Kampa MKOS 6 l í Jaromíra DRÁBKA První le Teorii, e privatizace povede ke zvý ení d chod, prosazovala v polovin 90. let také Sv tová banka. Teorie se v praxi

Více

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN P edkládaný návrh koncepce dal ího rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek (ABS) s výhledem na dobu

Více

Prezentace. Ing. Petr V elák 6. b ezna 2009

Prezentace. Ing. Petr V elák 6. b ezna 2009 Prezentace Ing. Petr V elák 6. b ezna 2009 1 OBSAH OBSAH Obsah 1 Úvodní slovo 3 2 P íprava prezentace 4 2.1 Jak prezentace ned lat........................ 4 2.1.1 Kontrast písma a pozadí...................

Více

Zp soby sledování pohybu zraku

Zp soby sledování pohybu zraku Mechanické metody Zp soby sledování pohybu zraku Mgr. Jeroným Klimeš DIMAR s.r.o. 200 P esné monitorování zraku se objevilo po válce, kdy se pokusné osob na rohovku oka nalepilo malé zrcátko, na které

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

1) CHCEME, ABY RADNICE - M

1) CHCEME, ABY RADNICE - M petice-za-zmenu-pravidel_050509.doc PETICE A POŽADAVKY ob an M stské ásti Praha 3 za zm nu pravidel prodeje byt ve IV. etap privatizace byt a na podporu prohlášení Ob anského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOB

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

P ÍPRAVY NA HODINU MATEMATIKA

P ÍPRAVY NA HODINU MATEMATIKA Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných p edm t st ední školy. íslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 P ÍPRAVY NA HODINU MATEMATIKA Tyto p ípravy na hodinu jsou spolufinancovány Evropským sociálním

Více

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Stroj na peníze I. díl Námitky a jak na n IVO TOMAN Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s.

Více

Efektivita kariérového kou ování

Efektivita kariérového kou ování Efektivita kariérového kou ování Anotace Sylvie Navarová P ísp vek prezentuje provedený výzkum mezi áky st edních kol v oblasti jejich volby st ední koly a pov domí o dal ích mo nostech studia i zam stnání.

Více

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha je zpracována v souladu s vyhlá kou. 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd j ích p edpis,

Více

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací Stránka. 1 z 9 Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + Aktualizace 3.Q.2007 obsah 1 P EHLEDY starších aktualizací Nejd ležit jší zm ny obecn závazných p edpis Co možná nevíte..zajímavosti..problémy a

Více

JukeboxPlus v6 SETUP

JukeboxPlus v6 SETUP 1 Setup 2 P ehrávání skladeb 3 Nastavení kredit 4 Vizualizace, Ovládání 5 R zné 6 Vzhled 7 Staristika reklam JukeboxPlus v6 SETUP 1 Setup POZOR: Po provedení ve kerých zm n v nastavení je doporu eno program

Více

U ivatelská p íru ka

U ivatelská p íru ka U ivatelská p íru ka k eearth aplikaci pro prohlí ení vrt a dal ích geologicky dokumentovanýc h objekt z databáze GDO v informa ním systému GS-Geofondu ( íjen 2008) eearth systém umo uje u ivatel m prohlí

Více

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat Kde nalezneme barevn rozlišené druhy dokument ke zpracování, ovšem k dispozici máme pouze b dokumenty p ílohy.1. Myslíte si, že bych Vás mohl poprosit o barevnou p ílohu.1.? edm tem pln ní je pouze ernobílé

Více

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. A aby se to mohli nau it, it musí k tomu dostat prostor, ale také vzor, trp t livost li t a ochotu h t u itel it l a vedení d í koly. Pokud je ve

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct

schopností tento ád hledat a poznávat. ochrany p írody v R. Hlavním cílem p edm tu je napomáhat zájmu žák o trvale udržitelným rozvoji, vést je k úct 6.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekologie a životní prost edí Obecné cíle výuky p edm tu Ekologie a životní prost edí P edm t Ekologie a životní prost edí a jeho výuka je koncipována tak, aby žáka vedla

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 11. 4. 2013.j.: 25008/ENV/13 ZÁV R ZJIŠ OVACÍHO ÍZENÍ podle 10d zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní

Více

Pracovní skupina SVV a její činnost proti zdan ní výsluh.

Pracovní skupina SVV a její činnost proti zdan ní výsluh. Pracovní skupina SVV a její činnost proti zdan ní výsluh. Od leto ního roku je zda ován výsluhový p ísp vek (nejen bývalým voják m z povolání patnácti procentní srá kovou daní. Podle vyjád ení ministra

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Zpracování generel a pasportizace areál ve správ KSS LK

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Zpracování generel a pasportizace areál ve správ KSS LK ZADÁVACÍ DOKUMENTACE podle zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, v platném zn ní (dále jen zákon) v rámci zjednodu eného podlimitního ízení pro ve ejnou zakázku na slu by: Zpracování generel a pasportizace

Více

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Úvod RNDr. Josef Glos, RNDr. Ji í Kocián AGERIS. s.r.o. Je ábkova 5, 602 00 Brno Tel., fax.: +420 545241842-3, e-mail: josef.glos@ageris.cz,jiri.kocian@ageris.cz

Více

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým Kvalitní projektový tým - základem pro úsp ch ka dého projektu Návrh týmu v p ípravné fázi s ohledem

Více

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta Ond ej Stehlík LIKVIDACE OBCHODNÍCH SPOLE NOSTÍ Diplomová práce Olomouc 2010 Prohlá ení o p vodnosti práce Prohla uji, e jsem diplomovou práci na téma

Více

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu 7.18 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekonomika Obecný cíl vyu ovacího p edm tu Cílem p edm tu ekonomika je umožnit žák m osvojit si základy ekonomického myšlení a obchodn -podnikatelských aktivit, orientovat

Více

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program PROJEKT 1.

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program PROJEKT 1. Formulář žádosti o poskytnutí dotace (Příspěvek na projekt 2011) Číslo žádosti: Datum přijetí: ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program

Více

Výb r slajd z prezentace Podpora dlouhodobého kojení

Výb r slajd z prezentace Podpora dlouhodobého kojení Výb r slajd z prezentace Podpora dlouhodobého kojení S laskavým svolením Andrey Polokové a slovenského sdružení na podporu kojení o.z.mamila www.mamila mamila.sk Mlá ata jsou rozd lena na cache, carry

Více

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007 A Kluby R Výro ní zpráva 2007 Obsah Poslání Slovo úvodem Poskytované slu by A Poradna Kontaktní centrum Následná pé e Pomoc v krizi Linka d v ry Internetová Poradna Krizová intervence Svépomocné terapeutické

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k a sv t práce je

Více

MATEMATIKA Jak matematika se ukr v v pra sk m orloji? MICHAL K EK { LAWRENCE SOMER { ALENA OLCOV Matematick stav AV R, Praha { Stavebn fakulta VUT, Praha 1. vod Pra sk orloj vznikl v dob mistra Jana Husa

Více

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14 Smluvní strany: Smlouva o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta 29/23/4405/14 1. Poskytovatel m sto Uherský Brod Masarykovo nám. 100, 688 17 Uherský Brod, zastoupeno: Patrikem Kun arem,

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov

Více

Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu

Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu Sm rnice rady m sta. 2 /2014 Metodika zadávání ve ejných zakázek malého rozsahu Zpracoval Vydal Ji í Rangl Rada m sta Planá nad Lu nicí Po et stran 12 Po et p íloh 8 Schválil Originál ulo en Elektronická

Více

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení.

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení. 7.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Aplikovaná ekonomie Obecné cíle výuky Aplikovaná ekonomie Cílem p edm tu je prohloubení základních ekonomických dovedností propojením znalostí a dovedností získaných studiem

Více

M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti

M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti odbor výstavby Nové nám stí 1250, 104 00 Praha 114.j.: P22 8123/2015 OV 10 V Uh ín vsi dne: 3.9.2015 Sp.zn.: MC22 1090/2014 OV 10 Vy izuje: Ing. František Roder Telefon:

Více

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Ingrid NAGYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Úvod Informa ní výchova je proces p ípravy a vzd lání lov ka v oblasti informa ní a po íta

Více

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Zb ch Preambule Každý zam stnanec organizace je povinen dodržovat a ctít zákonnost všech postup a rovný ístup ke všem fyzickým i

Více

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt?

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt? STATUTÁRNÍ M STO OPAVA Horní nám. 69, 746 26 Opava Odd lení ve ejných zakázek Magistrátu m sta Opavy Odd lení ve ejných zakázek MMOPX014Q2QX Váš dopis zn: Ze dne: Naše zna ka: MMOP 38094/2015 / 9420/2015/VERZ

Více

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH P EVODU ZEM D LSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZN NÍ POZD JŠÍCH P EDPIS (DÁLE JEN ZÁKON

Více

FINANČNÍ MODELY. Koncepty, metody, aplikace. Zdeněk Zmeškal, Dana Dluhošová, Tomáš Tichý

FINANČNÍ MODELY. Koncepty, metody, aplikace. Zdeněk Zmeškal, Dana Dluhošová, Tomáš Tichý FINANČNÍ MODELY Koncepty, metody, aplikace Zdeněk Zmeškal, Dana Dluhošová, Tomáš Tichý Recenzenti: Jan Frait, ČNB Jaroslav Ramík, SU v Opavě Autorský kolektiv: Zdeněk Zmeškal vedoucí autorského kolektivu,

Více

Znalecký posudek. Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o.

Znalecký posudek. Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Znalecký posudek Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vod v prostoru pískovny H rka u Plané nad Lu nicí Brno, duben 2011 ZNALECKÝ POSUDEK. 044 02/2011

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram.

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. ZNALECKÝ POSUDEK. 3254/08 O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. Objednatel posudku: Ú el posudku: Mgr. Martin Slavata soudní exekutor

Více

edm t a p sobnost vyhlášky

edm t a p sobnost vyhlášky O b e c S v i t á v k a Obecn závazná vyhláška. 2/2004 kterou se stanoví provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad a místní poplatek za provoz tohoto

Více

AGERIS s.r.o. Výzva k podání nabídky

AGERIS s.r.o. Výzva k podání nabídky AGERIS s.r.o. Je ábkova 5 602 00 BRNO Výzva k podání nabídky do výb rového ízení na dodavatele interních kurz ve firm AGERIS s.r.o. Registra ní íslo projektu: CZ.1.04/1.1.02/35.01529-1 - 1.0 Název zakázky

Více

P O Z V Á N K A. dne 19. kv tna 2015 ve 13.30 hodin

P O Z V Á N K A. dne 19. kv tna 2015 ve 13.30 hodin P O Z V Á N K A na ádnou valnou hromadu akcioná VIS, a.s., která se koná dne 19. kv tna 2015 ve 13.30 hodin v 8. pat e, Bezová 1658/1, 147 01 Praha 4 Prezentace ú astník bude probíhat dne 19. kv tna 2015

Více

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným.

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. I. Rejst íkový soud 1 Adresa rejst íkového soudu, jemuž

Více

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE Obecný cíl: Zlepšit kompetence využívání marketingu k podpo

Více

Pr zkum v oblasti využívání multimédií v hodinách literární výchovy na 2. stupni ZŠ

Pr zkum v oblasti využívání multimédií v hodinách literární výchovy na 2. stupni ZŠ Pavla DOBEŠOVÁ, René SZOTKOWSK Univerzita Palackého v Olomouci, eská Republika Pr zkum v oblasti využívání multimédií v hodinách literární výchovy na 2. stupni ZŠ Úvod V letech 2011 2013 jsme zrealizovali

Více

Nejmladší. Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI

Nejmladší. Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI Název p íkladu: ZÁCHRANNÁ MISE NA POMOC ZEMI Program: Mlá átka a Zví átka PS: PS Dravci Ov ovatel: Mgr. Irena Beránková Klí ová slova: ochrana p írody, záchrana Zem, pomoc p írod, zne išt ní, ochrana životního

Více

O B E C D R Á C H O V

O B E C D R Á C H O V O B E C D R Á C H O V Zápis. 05/2008 ze sch ze obecního zastupitelstva ze dne 24.04.2008 ítomni: izváni: Ur ení ov ovatelé zápisu : p.paták, p.fousek, ing. Kopá ek, pí,podhrádská, p.peroutka, p.kolá, p.ivanšík

Více

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV Zadání pro programátory ehled o p íjmech a výdajích OSV za rok 2013, i nasazení verze zpracující p ehled o p íjmech a výdajích za rok 2013 upozornit na projetí dávkového programu v N_UDRZBA pro vy len

Více

Jazykový rozbor 2 - ešení

Jazykový rozbor 2 - ešení Jazykový rozbor 2 - ešení Varianta A hem okupace se mnozí ob ané podíleli na protifašistickém odboji, který vyjad oval jejich bytostný odpor v i fašismu. (všechny následující úkoly se týkají tohoto souv

Více

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Poslání: Podpora pe ující rodiny tak, aby dít nebo osoba s postižením i nadále žila v rodin a zárove byl umožn n d stojný život pe ující osob i celé rodin. Obsahem innosti

Více

Archivní fond eského horolezeckého svazu

Archivní fond eského horolezeckého svazu Archivní fond eského horolezeckého svazu I. ízení fondu, správa a umíst ní Archivní fond HS je založen rozhodnutím Výkonného výboru eského horolezeckého svazu, o.s., v souladu s ustanovením 3 odst. 2 písmeno

Více

Výzva k podání nabídek (pro ú ely uve ejn ní na www.msmt.cz nebo www stránkách kraj )

Výzva k podání nabídek (pro ú ely uve ejn ní na www.msmt.cz nebo www stránkách kraj ) Výzva k podání nabídek (pro ú ely uve ejn ní na www.msmt.cz nebo www stránkách kraj ) íslo zakázky (bude dopln no M MT v p ípad IP, v p ípad GP ZS) 1 Název opera ního OP Vzd lávání pro konkurenceschopnost

Více

Číslo materiálu v sad :8

Číslo materiálu v sad :8 St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné

Více

Ú innost laseru. The Bend The Combi The Laser The Punch The System The Software

Ú innost laseru. The Bend The Combi The Laser The Punch The System The Software Ú innost laseru The Bend The Combi The Laser The Punch The System The Software Inovace & zku enost Ekonomika a ekologie PLATINO Fiber 2D laserov ezací stroj - perfektní soulad inovace a zku eností. Tento

Více

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích Zápis z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích I. Firma a sídlo spole nosti P-D Refractories CZ a. s. (d íve Moravské šamotové a lupkové závody a. s.) 679 63 Velké Opatovice,

Více

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos Studie ob anského sdružení Než zazvoní 30. b ezna 2015 Pr zkum st edních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor student na st ední školy

Více

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby,

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby, 164 Pr b h a a ízení investi ního procesu v eské rafinérské, a.s. a.s. Ing. Ing. Josef Josef Sváta, eská rafinérská a.s., O. Wichterleho 809, 278 52 52 Kralupy nad nad Vltavou, tel.:+420 315 718 605, e-mail:

Více

Obsah. Pouºité zna ení 1

Obsah. Pouºité zna ení 1 Obsah Pouºité zna ení 1 1 Úvod 3 1.1 Opera ní výzkum a jeho disciplíny.......................... 3 1.2 Úlohy matematického programování......................... 3 1.3 Standardní maximaliza ní úloha lineárního

Více

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva Omluven 14.12.2011 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Libor Jaeger, Vladislav

Více

www.krpspysely.cz ZM NY VYHRAZENY! srpen 2011 AKTIVITY PRO D TI

www.krpspysely.cz ZM NY VYHRAZENY! srpen 2011 AKTIVITY PRO D TI AKTIVITY PRO D TI Estetické vecký kroužek Hra na zobcovou flétnu Tane ní kroužek pana Maršálka Jazykové Angli tina Francouzština Výtvarné Výtvarná dílna u Marie Keramika Pohybové Florbal Fotbal Stolní

Více

Prodej skla a materiálu ve Skalici

Prodej skla a materiálu ve Skalici XII. Domácí veletrh TGK ve Skalici Vá ení p íznivci a p átelé barevného a jiného skla, TGK-technika,sklo a um ní s.r.o. Skalice 230 CZ 471 17 Skalice u.lípy dovolujeme si Vás pozvat na ji XII. Domácí veletrh

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ Sociální pojišt ní migrujících ob an EU Milan Novotný metodik SSZ HK Hradec Králové, 28.2.2012 Lidé na prvním míst ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ

Více

OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P DU 8

OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P DU 8 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX PRO ROK 2007 OBSAH OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P

Více

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO (Ing. Milan Míka, Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o.) Úvod Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o. (dále VST) za ala projekt Náprava stavu kanaliza ní soustavy

Více

Okolí Kaprálova mlýna

Okolí Kaprálova mlýna Okolí Kaprálova mlýna Ochoz 500m Malčina Lysá Hora Švédův stůl Brno 5km Jezevčí hrady Hynštova Netopýrka Desentérka Nad Smrkama Křížová Nad Výtokem mokřad Kůlnička Pekárna meandry Skalní výchozy Skalní

Více

B ETISLAV PAT Základní škola, Palachova 337, 250 01 Brandýs nad Labem

B ETISLAV PAT Základní škola, Palachova 337, 250 01 Brandýs nad Labem Pokusy s kyvadly II B ETISLAV PAT Základní škola, Palachova 337, 250 01 Brandýs nad Labem Soubor pokus voln navazuje na p ísp vek Pokusy s kyvadly, uvedený na druhém ro níku Veletrhu nápad, Plze 1997.

Více

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 Záv re ný ú et obce ty koly finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 ( 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo, ve zn ní platných p edpis ) Údaje o obci : Adresa

Více

ArCon 14 Profesionál novinky mezi verzí 14 Prof. a verzí 9 Prof.

ArCon 14 Profesionál novinky mezi verzí 14 Prof. a verzí 9 Prof. ArCon 14 Profesionál novinky mezi verzí 14 Prof. a verzí 9 Prof. CreativeLines Sou ástí ArConu 14 je program CreativeLines. CreativeLines je v podstat samostatný program, který umo uje p evzít z ArConu

Více

Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie. Bakalá ská práce

Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie. Bakalá ská práce Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie Bakalá ská práce PROBLEMATIKA KONCEPCE DOM S PE OVATELSKOU SLU BOU Vedoucí práce: Mgr. Jana ime ková Autor práce:

Více

K VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov.

K VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov. K VÍZOVÉ OTÁZKY: MAKROEKONOMIE I. Vždy platí pouze jedna správná odpov. 1) Inflace mimo jiné vyjad uje: a) snižování všeobecné cenové hladiny b) že dochází k deflaci c) že roste kupní síla pen z d) i tu

Více

Výroční zpráva 2006. Když nevíte kudy, obraťte se na A Kluby.

Výroční zpráva 2006. Když nevíte kudy, obraťte se na A Kluby. Výroční zpráva 2006 Když nevíte kudy, obraťte se na A Kluby. Obsah 1. Úvod Poslání Cíle Principy 2. A Poradna a následná pé e Kontaktní centrum 3. Anonymní alkoholici svépomocná terapeutická skupina 4.

Více

Experimenty se systémem firmy Vernier

Experimenty se systémem firmy Vernier Experimenty se systémem firmy Vernier JAROSLAV REICHL St ední pr myslová škola sd lovací techniky Panská, Praha Experiment a jeho vyhodnocení jsou nedílnou sou ástí výuky fyziky. V p ípad zkoumání n kterých

Více

Platební styk (mezibankovní, klientský) Jitka Vachtová 28. íjna 2011

Platební styk (mezibankovní, klientský) Jitka Vachtová 28. íjna 2011 Platební styk (mezibankovní, klientský) Jitka Vachtová 28. íjna 2011 1 Úvod P i platebním styku obvykle dochází k p esun m pen ºních prost edk mezi plátcem a p íjemcem platby. Banka p i této transakci

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné

Více