as a subjekt v pojetí raného Sartra a Henri Bergsona Time and Subject in the Conception of Early Sartre and Henri Bergson Bc.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "as a subjekt v pojetí raného Sartra a Henri Bergsona Time and Subject in the Conception of Early Sartre and Henri Bergson Bc."

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Filosofická fakulta Katedra filosofie as a subjekt v pojetí raného Sartra a Henri Bergsona Time and Subject in the Conception of Early Sartre and Henri Bergson magisterská diplomová práce Bc. Vladimír Je ko Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ivan Blecha, CSc. 2009

2 Prohla uji, e p edlo ená práce je p vodní a e jsem ji vypracoval samostatn. Ve keré zdroje, které jsem v práci vyu il, jsou uvedeny v bibliografii. Vladimír Je ko V Most dne

3 Obsah I. Úvod str. 4-6 II. Bergsonovo pojetí asu..str II. a) as není prostor..str. 6-8 II. b) as jako isté trvání str II. c) as a individuum problém pam ti str II. d) Intuice metoda, kterou lze uchopit skute ný as..str III. Bergsonovo pojetí subjektu.str IV. Bergson a literatura.str V. Sartrovo pojetí asu..str V. a) Popis a podstata t í asových rovin..str V. b) Jaký je ontologický statut asu a jak lov k existuje v ase?...str V. c) Skloubení asu sv ta a asu lov ka.str VI. Sartrova teorie subjektu str VII. Jean Paul Sartre a David Hume podivuhodná shoda o povaze lidského subjektu?..str VII. a) Sartr v empirismus..str VII. b) Humova teorie lidského subjektu str VII. c) Problémy Humovy koncepce...str VIII. Záv r: Sartre, Bergson a moderní poznatky o ase. str Resumé.str Bibliografie...str

4 I. Úvod Na úvod své práce se musím zeptat co m vedlo k výb ru takovéhoto tématu? Snad jistá fascinace tokem ivota, subjektem plujícím v asem. lov k si n kdy pokládá otázku, zda to, co pro il, je skute né, nebo jde jen o prchavý ml ný opar, zda to co si pamatuje, je reálný odlesk toho, co se skute n stalo, i pok ivený odraz, ovlivn ný soudobými postoji vzpomínajícího, který si minulost interpretuje dle libosti. Co je pro ná subjekt ur ující minulost, p ítomnost i budoucnost? A existuje v bec subjekt plynoucí v ase? Existuje jeden subjekt, nebo se jedná o neustálé vznikání a zanikání momentálního stavu na eho v domí? Práv tyto otázky si kladli Jean Paul Sartre a Henri Bergson. Otázka asu a subjektu má zajisté i svoji relevanci pro sou asnou dobu, v dy as je p ímo dynamizujícím prvkem na í západní spole nosti, jak o tom pí e Paul Johnson v Nep átelích spole nosti. Du an T e tík ve svém eseji D jiny ve v ku nejistot charakterizuje sou asnou dobu takto: Doby stárnou je t rychleji ne lidé. asy na eho mládí se staly d jinami, od základ jinou dobou ne ta, kterou ijeme nejenom ve stá í, ale u i ve zralém v ku A m ní se to nadále, stále rychleji. Na i d dové se, stejn jako stovky generací p ed nimi, rodili do stejné doby ve které i zem eli. My ale zem eme v n jaké jiné nebývalé dob, která se nebude podobat ani té v ní jsme p i li na sv t, ani té, ve které se nyní nacházíme Inovace a pokrok nep iná ejí jenom do asnou zm nu, ale vytvá ejí dlouhodobou d jinnost, ím rychleji, tím minulej í Na e civilizace se ne ekan ocitla v rychlém pruhu své nikde, u ádného jasn j ího cíle nekon ící dálnice. 1 Poslední v ta souhlasí s tím, co napsal Peter Borscheid ve své knize Virus asu, (s p ízna ným podtitulkem kulturní d jiny zrychlování), toti e nákladn zbudovaný systém rychlosti a zrychlování (myslí se tím prom ny na í doby a na e ivotní tempo, pozn.) u v mnoha ohledech ztratil své racionální jádro a nezadr iteln mí í k absurdit 2. S touto absurditou rychlosti a prom nlivosti se ka dý m e setkat nap íklad v oblasti výpo etní techniky, v informa ních technologiích. V pr b hu ivota m ní lov k sv j fyzický vzhled, své názory a p esv d ení, bydli t a ivotní aktivity. Stejným zp sobem se m ní lidé kolem n j, s nimi se 1 Du an T e tík, D jiny ve v ku nejistot, 2 Peter Borscheid, Virus asu, Kulturní d jiny zrychlování, str

5 jeho vztahy vyvíjejí a prom ují. Vyvstává tedy nep íjemná otázka, zda se vlastn je t jedná o stále tého lov ka, stále stejné lidi, kdy jediné, co je v jejich ivot trvalé, jsou vzpomínky. Minulost je v ak problematická entita. Minulost toti neexistuje. I historie je, co íkají i sami historici, vlastn tak trochu podivná v da, zabývající se n ím, co ji není. Jsem si v dom toho, e ne pro v echny filosofy je problematika subjektu plynoucího v ase zajímavým tématem. Willard van Orman Quine odmítá takovéto zkoumání: Jsem touté osobou, kterou jsem byl v mládí? i kterou jsem byl v d loze své matky? Budu touté osobou po transplantaci mozku? Je nad slunce jasn j í, e tohle otázky o pojmu toto nosti nejsou. Jsou to otázky o pojmu osoba i o slovu osoba, které se, tak jako v t ina slov, stává prázdné v kontextech, ve kterých ho není pot eba. 3 Takovéto tvrzení mne v ak nijak neodrazuje od mého tématu, pouze vypovídá o skute nosti, e m j styl my lení je odli ný od my lení analytické filosofie a moje motivace zabývat se zp sobem existence subjektu plujícího v ase vychází z osobních pocit z itého (mohu snad íci p ímo p irozeného) sv ta, který logika a jiné formální popisy sv ta nejsou schopny postihnout. Jde o subjektivní pro itek, uchopitelný spí e intuicí a metafysickou spekulací. Václav erný pí e, e as je pro existenciální filosofii principem individuace, znamená zrození konkrétního jsoucna, znamená drama lidské jednotliviny as existenciální není v bec prázdným, d litelným a homogenním asem matematickým, je to as konkrétní a itý není vnímán zvn j ku, ale pro íván zevnit 4. V podobném duchu pí e i Jan Sokol, kdy uvádí, e práv jedine nost a neopakovatelnost p ítomné chvíle, kdy jedin m eme jednat, poznávat, pozorovat, myslet a v bec ít, je samým základem lidské zku enosti asu 5 a e fyzikální model asu jako íselné (skalární) veli iny, který si zpravidla odná íme ze koly, vidí toti as jako cosi nám vn j ího, emu na inec jako pozorovatel sám nepodléhá 6. Východiskem k pochopení fenoménu asu musí být existenciální lidská zku enost, zku enost asu jako obzoru lidských mo ností. Tato mo nost se lov ku otevírá v dy v souvislosti jeho vlastního ivota a jeho jednání. 7 Tolik 3 Willard van Orman Quine, Od stimulu k v d, str Václav erný, První se it o existencialismu, str Jan Sokol, as a rytmus, str tamté 7 Jan Sokol, as a rytmus, str. 17 5

6 k odpov di na Quinovu námitku o nepot ebnosti a nedostate ném logickém základu takovéhoto zkoumání. Nyní mohu p istoupit k popisu fenoménu asu a subjektu a za nu Henri Bergsonem, který svoji koncepci vybudoval historicky d íve ne Jean Paul Sartre. as je úst edním problémem filosofie Henri Bergsona, v noval mu tudí ve svých spisech velké mno ství prostoru. Té popis Bergsonovy filosofie asu, který uskute nili jiní auto i, je asto velmi obsáhlý. Pokusím se tedy p i tvorb první kapitoly a jejích podkapitol neutopit v hlubin t chto text a stru n vystihnout nejd le it j í momenty Bergsonova pojetí asu tak, aby bylo mo né s tímto pojetím pracovat v dal ích kapitolách jako s dobrým základem pro komparaci s jinými teoriemi. II. Bergsonovo pojetí asu II. a) as není prostor P iznejme si, e máme tendenci p edstavovat si as jako áru, lineární áru, tj. p ímku i úse ku, která vede odn kud n kam a my se po ní posouváme, p i em pomalu odkrýváme to, co je p ed námi a opou tíme to, co je za námi. Na této p ímce nejsou okam iky, tj. body, postaveny za sebou, nýbr vedle sebe vliv prostorové obraznosti p sobí, e chápeme as jako daný najednou, jako p ímku, kde budoucnost existuje vedle minulosti, sou asn s ní p ítomnost je pojata jako cestující Kolumbus a budoucnost jako pevnina, která existuje d íve, ne on k ní dorazí 8. Ale okam ik není to samé co bod a pravý as není nekone n d litelný. Body na p ímce jsou stejnorodé, ne v ak asové okam iky. To je potom as matematický, as fyzikální. Tento as je homogenním prost edím. Co to znamená? as jako homogenní prost edí, homogenní as, as fyzikální a matematický, as kvantitativní je asem zprostorn lým. Je to as promítnutý do prostoru. Je to onen as, který je nám známý ze koly z hodin fyziky pod zna kou t. Tento as se v ak netýká skute ného, tj. psychologického, vnit ního asu lov ka, stanoví pouze vztahy mezi sou asnostmi v dy obdr íme jen sou asný vztah mezi jistým okam ikem a jistou veli inou, intervaly mezi jednotlivými okam iky, ono reální plynutí asu matematice uniká 9. Tento matematicko-fyzikální as pracuje pouze s krajními body intervalu, 8 Mili apek, Henri Bergson, str Mili apek, Henri Bergson, str. 50 6

7 uniká mu v ak jeho obsah, to, co se skrývá uvnit t chto interval. To je v ak práv ono reálné plynutí asu. as jako homogenní prost edí by byl asem, kde stavy v domí následují po sob natolik odli ené, e je mo né je s ítat. V ci vn j ího sv ta, které zaujímají své místo v prostoru, jsou si navzájem vn j í. Ale fakta v domí se navzájem pronikají. Dráha, p ítomná jako celek a v sob homogenní, je sou asností, která existuje v jediném okam iku, bez soudr nosti mezi minulým a p ítomným. 10 Trvání je ned litelný asový sled, kde není rozli ení na p edtím a potom, v takovéto kontinuit nelze jednotlivé stavy odli it, pokud ano, jedná se o promítání prostoru do asu. 11 as fyzikální lze jednodu e p evést na prostor, as psychologický v ak nikoli. as fyzikální je jen fantomem prostoru 12. Termíny popisující as jsou vyp j ené z jazyka prostoru. Kdy vyvoláváme as, odpovídá nám prostor. 13 as, který je homogenní a tedy zprostorov lý, je tvrtým rozm rem prostoru. Pomocí n ho m eme klást vedle sebe to, co je dáno v posloupnosti. 14 Na e b ná zku enost je dle Bergsona jejich sm sí, co se d je z ryze praktických d vod orientace individua v hmotném sv t. V da pak v této sm si up ednost uje prostor, Bergson chce up ednostnit as, trvání, které je t eba odplevelit od element prostoru. as a prostor jsou dv zásadn odli né reality. as a prostor jsou protiklady mezi jedine ností a opakováním. as je heterogenní jedine nost, je to kontinuita, zatímco prostor je homogenní diskontinuita, která umo uje opakování. as je kvalita, zatímco prostor kvantita. Bergson charakterizuje as jako nenumerickou multiplicitu (mnohonásobnost) ta se vyzna uje t emi vlastnostmi kontinuitou, heterogenitou a jednoduchostí 15. istou heterogenitu - isté trvání - si Bergson p edstavuje jako sled kvalitativních zm n, které splývají, pronikají se, jsou bez p esných obrys, bez jakékoli tendence k exteriorisaci jedn ch ve vztahu k druhým, bez jakékoli p íbuznosti s íslem 16. Skute ný as je nem itelný. Kdy sledujeme pohyb ru i ky na ciferníku, tak nem íme trvání, pouze s ítáme sou asnosti. Mimo v domí konkrétní osoby existuje v dy jen jedna poloha ru i ky na ciferníku, ale uvnit v domí dochází k plynulému 10 Pavel Kouba, Pohyb mezi asem a prostorem. Bergson v zápas s vlastním objevem, str Pavel Kouba, Pohyb mezi asem a prostorem. Bergson v zápas s vlastním objevem, str. 92, Henri Bergson, as a svoboda. O bezprost edních datech v domí, str Henri Bergson, My lení a pohyb, str Henri Bergson, O povaze asu, str Gilles Deleuze, Bergsonismus, str Henri Bergson, as a svoboda. O bezprost edních datech v domí, str. 63 7

8 pronikání fakt. 17 Bergson dává dal í dobrý p íklad rozdílu mezi skute ným trváním a fyzikálním asem. P edstavme si, e by se rychlost v ech vesmírných pohyb zdvojnásobila. Jeliko by se tak stalo se v emi pohyby, pom ry rychlostí by z staly zachovány. R zné astronomické a fyzikální rovnice a výpo ty by mohly z stat tak, jak jsou, nebo onen symbol t, který je v nich obsa en, neozna uje trvání, ale vztah mezi dv ma trváními, jistý po et jednotek asu, nebo kone n jistý po et sou asností 18. Zmen ily by se intervaly, které je odd lují, ale ty nevstupují do výpo t. Ale práv tyto intervaly jsou oním reálným trváním. Na e v domí by si proto velmi rychle v imlo zm ny, ne proto, e by zkrácený asový úsek dokázalo zm it, ale jednodu e by zaznamenalo pokles v oby ejném obohacení bytí, zm nu v pokroku, který toto bytí si navyklo realisovati mezi východem a západem slunce 19. Nyní ji se podíváme na charakteristiku trvání jako takového, na reálný psychologický as uvnit na ich v domí. II. b) as jako isté trvání Skute ný as tedy není klasický temps, ale durée, trvání. Jakým zp sobem spolu dle Bergsona koexistují ony t i asové roviny minulost, p ítomnost a budoucnost? Zdálo by se nám, e as je velmi obtí n uchopitelná veli ina, nebo minulost u není, budoucnost je t není a p ítomnost nám protéká mezi prsty. Pro Bergsona je as ned litelnou kontinuitou odvíjení a v této kontinuit minulost setrvává v p ítomnosti. Minulost si nesmíme p edstavovat jako n co, co neexistuje. Bergson íká, e minulost si nesmíme p edstavovat jako vzpomínky uskladn né v jakési krabici, z ní p ítomnost milostiv vytahuje, co se jí zlíbí. iníme chybu, pokud si p ítomnost p edstavujeme jako aktuální okam ik. Ve skute ném ase toti okam iky nejsou. P edstava okam iku je úkazem vpádu matematického asu, tedy prostoru, do trvání. Okam ik se má k asu jako bod k p ímce a je stejn abstraktní. Okam ik je to, ím by skon ilo trvání, kdyby se zastavilo. Ono se v ak nezastavuje. Okam ik tedy nemohl vzejít ze skute ného asu. Vze el z matematického bodu, tj. z prostoru. 20 Z okam ik by ne el sestavit skute ný as. 17 Henri Bergson, as a svoboda. O bezprost edních datech v domí, str Henri Bergson, as a svoboda. O bezprost edních datech v domí, str tamté 20 Henri Bergson, O povaze asu, str

9 Na základ zp sobu existence na eho v domí m eme dle Bergsona usoudit, e p ítomnost je jistý interval trvání. Tento interval je obtí né ur it. Jeliko skute nost se stále m ní (a my ov em nechceme z stat u Hérakleita a Kratila p edstavíme-li si skute nost jako proud, do jeho stejného úseku nejen e nevstoupím dvakrát, ale ani jednou, nebo v pr b hu vstupování a setrvávání proud neustále plyne, tak musím interval p ítomnosti vymezit jako úsek proudu, a samoz ejm tento úsek se neustále pohybuje s proudem), musíme onen interval postihnout tím, co Bergson nazývá pozorností k ivotu. Tento interval je libovolný a relativní, dle na í schopnosti obejmout daný úsek. To, co obejmeme svou pozorností k ivotu, je p ítomnost. To, co z pozornosti pustíme, se stane minulostí. Zkrátka kdy p estaneme na í p ítomnosti p i ítat aktuální význam, upadá do minulosti. 21 Pokud by na e pozornost k ivotu byla velmi silná a zcela odpoutaná od ve keré prakti nosti, tak by dle Bergsona mohla obsáhnout celou uplynulou minulost dané osoby jako to jednu nedílnou p ítomnost, bylo by to n co kontinuáln p ítomného, je by bylo zárove v kontinuálním pohybu 22. Minulost se uchovává v p ítomnosti a tím se manifestuje ned litelnost zm ny. A zm na, to je skute nost, je ned litelná a v ned litelné zm n minulost tvo í jednotu s p ítomností 23. Minulost a p ítomnost tedy nejsou dva po sob následující momenty. Jedná se o dva koexistující elementy. Element, kterým je p ítomnost, neustále pomíjí, naopak minulost nep estává být a práv jejím prost ednictvím pomíjí p ítomnost. A dle Deleuze existuje pro Bergsona cosi jako minulost obecn, která se nepojí k n jaké konkrétní p ítomnosti, ale je ontologickým ivlem, který podmi uje jednotlivé minulosti a uplývání ka dé konkrétní p ítomnosti. 24 Kontinuita uplývání je sledem stav, z nich ka dý ohla uje to, co bude následovat, a obsahuje to, co p edcházelo. Vlastn a tehdy, kdy t mito stavy projdu, obrátím se nazp t a pohlédnu na své stopy, vyno í se p ede mnou rozli ené stavy. 25 V pr b hu jejich pro ívání bychom nedokázali íci, kde za íná jeden a kon í druhý. To proto, e ádný z nich neza íná ani nekon í, ale v echny nacházejí v sob navzájem své pokra ování. Bergson uvádí n kolik p íklad pro snadn j í p edstavu trvání. Nejd íve p irovnává trvání k odvíjení svitku, které se postupn 21 Henri Bergson, My lení a pohyb, str Henri Bergson, My lení a pohyb, str Henri Bergson, My lení a pohyb, str Gilles Deleuze, Bergsonismus, str. 64, Henri Bergson, My lení a pohyb, str

10 blí í ke svému konci. Toto odvíjení musí být v ak také zárove navíjením na zp sob navíjení niti do klubka. A to proto, e minulost nás následuje, neustále se zv t uje o p ítomnost, ji sbírá po cest 26. Navíjení a odvíjení v ak nakonec Bergson odvrhne jako nesprávný p íklad, proto e navozuje p edstavu p ímek a povrch, které mají ásti a ty jsou k sob navzájem homogenní. A to by byl op t prostor. Poté p ichází s p edstavou spektra s tisíci odstíny a s tém nepost ehnutelným odstup ováním. Trvání by se pak ubíralo nap í spektrem a ka dá zm na by ohla ovala zm nu následující a zahrnovala zm ny p edcházející 27. Ale i tyto odstíny jsou si navzájem vn j í, co je zále itostí prostoru. I tato p edstava je zavr ena a po n kolika dal ích pokusech Bergson konstatuje, e ka dé p irovnání bude nedosta ující. A p esto Bergson na jiném míst podává vyhovující p irovnání k trvání. K trvání p irovnává melodii. Poslouchejte melodii se zav enýma o ima, ani byste mysleli na cokoli jiného, ani byste kladli vedle sebe na pomyslný papír i klávesnici noty P enesete-li melodii nebo její ást op t do irého trvání, shledáte, e je nerozd lená, ned litelná. Na e vnit ní trvání, od prvního do posledního okam iku na eho v domého ivota, je n co jako tato melodie. M eme od n j odvrátit pozornost, a tím i od jeho ned litelnosti, ale kdy se je pokusíme p etnout, je to, jako kdybychom epelí pro ali plamen. 28 Bergson zd raz uje, e skute ný as je asem vnímaným a itým. Nelze myslet na skute ný as, ani bychom si ho p edstavili jako vnímaný a itý trvání implikuje v domí 29. Trvání tvo í na i vnit ní realitu, ale aby bylo pravou skute ností, musí být vlastní i vn j ímu, tj. hmotnému sv tu. Pomocí pojmu simultaneity se dle Pavla Kouby Bergson pokou í zahrnout do trvání universum jako takové. 30 Bergson se ptá, jak se dostat od vnit ního asu k asu v cí. Pokou í se odpov d t tak, e ka dému okam iku na eho vnit ního pro ívání odpovídá okam ik na eho t la a také ve keré okolní hmoty. Tato hmota je mu simultánní. A nez stávejme jen u bezprost edního okolí svého t la, simultánní trvání musíme roz í it na celý hmotný sv t. Sv t se pak jeví z hlediska trvání jako celek. Tak se zrodí p edstava Trvání, které je neosobním v domím, které pojí jednotlivá v domí mezi sebou a zárove je 26 Henri Bergson, My lení a pohyb, str Henri Bergson, My lení a pohyb, str Henri Bergson, O povaze asu, str Henri Bergson, O povaze asu, str Pavel Kouba, Pohyb mezi asem a prostorem. Bergson v zápas s vlastním objevem, str

11 pojí se zbytkem p írody. Bergson si v ak vzáp tí polo í otázku, zda je tato hypotéza pravdivá. Spoluú ast na eho hmotného t la i jeho okolí na procesu vnímání je v cí zku enosti. Av ak neznáme povahu této spoluú asti a vedle sebe mohou koexistovat r zn rytmizovaná trvání. 31 Tuto my lenku shledává u Bergsona také Deleuze, kdy íká, e Bergson mluví o pluralit rytm trvání a uznává, e na e trvání, trvání psychologické, je jen jeden p ípad mezi velkým mno ství jiných, zkrátka e trvání je zna ný po et. 32 P esto, kdyby se Bergson musel p iklonit k n jaké hypotéze ohledn jednotnosti i nejednotnosti asu sv ta, p iklonil by se k hypotéze jediného a univerzálního hmotného asu. A tento postoj od vod uje následovn. V echna lidská v domí jsou stejné povahy, mají stejný zp sob vnímání a pro ívají stejné trvání. M eme si tak p edstavit velké mno ství t chto v domí, které jsou roztrou eny po celém vesmíru. A kdy mají tato v domí stejný rytmus trvání, tak i jejich vn j í zku enost má vzájemný pr nik. Jejich vn j í zku enost se odehrává v jednom trvání, a proto m eme do jednoho trvání zahrnout ve keré události hmotného sv ta. Z stane tak pouze neosobní as, ve kterém se odehrává v e 33. Tuto zdánlivou ambivalenci m eme uvést na pravou míru vysv tlením Bergsonova termínu simultaneita proud. Na e pozornost má schopnost se rozd lit a p itom se neroz t pit. Kdy sedíme na b ehu eky, plynutí vody, klouzavý pohyb lodi i let ptáka, nep etr itý um hlubin na eho ivota jsou pro nás t emi r znými v cmi nebo jednou jedinou, dle libosti. M eme do sebe pojmout celek a mít co do in ní s jediným vjemem, v n m splývají t i proudy. Anebo m eme ponechat dva první proudy jako vn j í, a rozd lit tak svou pozornost mezi uvnit a venku. 34 Na e pozornost m e být jednotou i mnohostí zárove. Simultánní jsou vn j í proudy, které zabírají stejné trvání a v echny jsou zárove obsa eny v na em vnit ním trvání. Toto trvání je na e i jejich, kdy s nimi splývá v jednom vjemu. Ale mohlo by být jen na e, kdybychom vn j í proudy nevnímali a byli obráceni jen dovnit sebe. Simultaneita proud je tedy d le itá. Díky ní vnímáme na e vnit ní trvání, ná pohyb a vn j í pohyb v cí jako události, které se d jí zárove. Jinak by trvání a 31 Henri Bergson, O povaze asu, str. 261, Gilles Deleuze, Bergsonismus, str Henri Bergson, O povaze asu, str Henri Bergson, O povaze asu, str

12 zprostorov lý as nebyly ekvivalentní a pro nás by neexistoval as jako takový. Bylo by jen trvání ka dého z nás. 35 Tudí nakonec existuje jen jediný as, který obsahuje mnoho rytm a proud, které si navzájem odpovídají navzdory diferencím ve své povaze. ili na e trvání je zárove proud i p edstavitel asu, který v echny proudy obsahuje. Existuje jen jediný as, i kdy je zde nekone ný po et aktuálních proud, které se nutn podílejí na stejném virtuálním celku. 36 A jaký je rozdíl mezi zp sobem trvání lov ka a trváním v cí vn j ího sv ta? Dle Mili e apka je u Bergsona fyzikální trvání jiného druhu, li í se men ím nap tím, men ím stupn m zhu t ní, anebo, co je toté, v t ím stupn m d litelnosti psychologická p ítomnost znamená daleko mocn j í zhu t ní minulosti, daleko intensivn j í koncentraci posloupných fází ne trvání hmoty 37. P esu me se nyní do lidského nitra, do individuálního trvání. A na e trvání je p edev ím pam tí. Samým základem na í v domé existence jest pam, tj. prodlu ování minulosti do p ítomnosti, krátce inné a nezvratitelné trvání. 38 II. c) as a individuum problém pam ti ivot lov ka, tj. jeho posun z minulosti do budoucnosti, je pro Bergsona vývojem tvo ivým. Du evní d ní je tvo ivé svojí podstatou a oním novým tvo ivým prvkem je nová vzpomínka na p edchozí okam ik, o ni je bohat í okam ik p ítomný. Tato vzpomínka je p ínosem, který je analogický novému tónu v melodii. Jedná se o nový kvalitativní odstín. 39 Bergson má velmi specifickou teorii pam ti a teorii vnímání, ze kterých vyplývá jeho zcela originální pohled na ony veli iny minulost, p ítomnost a budoucnost. Pam si nesmíme p edstavovat jako jakousi zásuvku i rejst ík, ve kterých t ídíme vzpomínky. Minulost se uchovává automaticky, sama od sebe, a hromadí se neustále. Mechanismus mozku v t inu minulosti zatla uje do nev domé oblasti (tím se nemyslí nic ve smyslu Freudova nev domí) a do v domí pou tí to, co se hodí, co je u ite né pro p ítomnou situaci. Nanejvý e n kolika luxusním vzpomínkám 35 Henri Bergson, O povaze asu, str Gilles Deleuze, Bergsonismus, str Mili apek, Henri Bergson, str. 78, Henri Bergson, Vývoj tvo ivý, str Mili apek, Henri Bergson, str. 28, 29 12

13 poda í se p iv enými dve mi proklouznouti jako kontraband. Tito poslové nev doma upozorní nás na to, co za sebou nev domky vle eme. 40 Na i minulost si m eme p edstavit jako obrovskou sn hovou kouli, kterou valíme po zasn ené pláni a která se v ka dém okam iku nabaluje novou vrstvou, která má poka dé novou kvalitu. My o této kouli aktuáln nevíme, ale ona je v nás v dy p ítomna. Velmi kontroverzní je ona Bergsonova teze, e na e minulost se neuchovává v pam ti, ale sama v sob. Vzpomínky se nemohou uchovávat jinde ne v trvání. Vzpomínka se tedy uchovává v sob. 41 Deleuze vysv tluje, e ná odpor a na e nepochopení této p edstavy jsou zp sobeny tím, e se domníváme, e minulost ji není, e neexistuje, e p estala být. Je to v ak p ítomnost, která není a která je pouze aktivitou a u ite ností. Minulost je ve své v t in neu ite ná a neaktivní, ale pro Bergsona je to ona, která má pravé bytí. Práv minulost, neu ite ná a neaktivní, nepohnutá, v plném slova smyslu jest. 42 To je ist filosofická úvaha, která se nachází uprost ed spí e psychologického zkoumání. Jak tedy dle Bergsona funguje na e vnímání? Ve skute nosti neexistuje vnímání, je by nebylo prostoupeno vzpomínkami. S bezprost edními a p ítomnými danostmi na ich smysl se mísí tisíce detail z na í minulé zku enosti. Tyto vzpomínky v t inou m ní podobu na ich reálných vjem, z nich pak zaznamenáváme jen n kolik poukaz, pouhých znak slou ících k vybavení si minulých obraz. 43 Je to prý da za nenáro nost a rychlost vnímání. A tento zp sob vnímání je samoz ejm i zdrojem iluzí. Tak e je to vlastn minulost, která ovliv uje a deformuje p ítomnost. V kapitole, kde budeme srovnávat Bergsona se Sartrem, uvidíme, e teorie raného Sartra je skoro p esn opa ná. Minulé obrazy se tedy neustále mísí s vnímanou p ítomností. Jsou to ty obrazy, které jsou aktuáln u ite né. P ítomná zku enost je pohlcena onou koulí a stává se z ní minulost, která se dále bude mísit s p ítomností dle toho, nakolik jí bude u ite ná. P edstavme si onu ohromnou kouli na í minulosti, která vysílá mnoho svých útr k k p ítomnému vnímání. Toto vnímání je velmi malou áste kou na eho já oproti té ohromné kouli. Není tedy divu, e pro Bergsona znamená aktuální vnímání velmi málo ve srovnání s onou masou minulosti (u Sartra to bude naopak). ili to, co k aktuálnímu vjemu p idává na e pam, je pro Bergsona d le it j í ne 40 Henri Bergson, Vývoj tvo ivý, str Gilles Deleuze, Bergsonismus, str Gilles Deleuze, Bergsonismus, str Henri Bergson, Hmota a pam, str

14 onen vjem sám! A proto subjektivnost na eho vnímání spo ívá p edev ím v p ísp vku na í pam ti 44. Na procesu na eho vnímání participují t i entity aktuální vnímání, vzpomínkaobraz a istá vzpomínka. Tyto entity se nevyskytují izolovan, nýbr aktuální vnímání je zcela prosyceno vzpomínkami-obrazy, které je interpretují a dopl ují Vzpomínka-obraz v sob zase obsahuje n co z isté vzpomínky, ji za íná zhmot ovat, i z vnímání do n ho se sna í vt lit 45. To, co je nazýváno istou vzpomínkou, je práv ona ontologická skute nost, ona minulost, která má pravé bytí, ale aktuáln nep sobí. istá vzpomínka nemá psychologickou existenci (ale má existenci ontologickou, má bytí), je neaktivní a nev domá. Proces vnímání tedy postupuje následovn. Moje p ítomnost je postoj, který zaujímám ke své bezprost ední budoucnosti. Z mojí neaktivní minulosti (z oné neustále se nabalující koule) vplouvá to, co m e být u ite né, do p ítomného vnímání a stává se obrazem (vzpomínkou-obrazem). Jakmile se ona ást minulosti stala obrazem, opustila onu nev domou masu, tj. p estala být istou vzpomínkou, a smísila se s mojí aktuální p ítomností. Jeliko je na e p ítomné vnímání obaleno spoustou vzpomínek-obraz, m eme íci, e na e aktuální vnímání je zárove pam tí. Pro Bergsona je ona ást minulosti mísící se s p ítomností natolik d le itá, e dokonce prohla uje, e vnímáme prakticky jen minulost, p i em istá p ítomnost je neuchopitelným postupem minulosti hlodající budoucnost 46. Josef Fulka napsal o Bergsonov vnímání, e má bytostn kruhový charakter a probíhá jako neustálé vzájemné odkazování mezi pasivn p ijatou excitací a aktivním promítáním vzpomínky na tu samou excitaci v souvislém kontextu excitací jiných - tím se vytvá í kontinuita vjemu. Nelze zde ji rozli it, co je vnímání a co je vzpomínka. 47 Bergson rozeznává dva typy pam ti. Ta první je spí e návykem ne pam tí. Sídlí v organismu a zaji uje p im enou reakci na aktuální podn ty, p ehrává p itom na i minulou zku enost, ale jedná se o ni í typ reakce. Neparticipují tu vzpomínkyobrazy. Druhý typ pam ti je pam v pravém slova smyslu. To je ona pam, která vlastn splývá s vnímáním. Bergson ke znázorn ní své teorie vnímání pou il ku el zabodnutý do plochy. 44 Henri Bergson, Hmota a pam, str Henri Bergson, Hmota a pam, str Henri Bergson, Hmota a pam, str Josef Fulka, Bergson a problém pam ti, str

15 Ku el SAB je soubor v ech mých vzpomínek, je to ona koule zmín ná A AA B vý e, ve které se uchovávají isté vzpomínky, které se dle své aktuální u ite nosti mohou stát vzpomínkami- S obrazy. Plocha koso tverce je mojí aktuální p edstavou universa, vrchol S je mojí okam itou p ítomností, která je stále v pohybu, stejn jako plocha koso tverce. Z oblasti, kterou tvo í objem ku ele, sestupují u ite né vzpomínky do bodu S a mísí se s p ítomností a ovliv ují ji. Bod S je jasn ur ené místo, kde probíhá akce. Vrchol ku ele je posuvným hrotem, který je namí en z minulosti do budoucnosti. 48 Jak ji bylo jednou e eno, p i p edstav toho ohromného ku ele, i té masité koule, která sesílá své vzpomínky, aby obalily a zmodifikovaly p ítomný vjem, který se neustále m ní a nemá, na rozdíl od minulosti, své pevné bytí, nám musí být jasné, e to, co skute n existuje, je p ece spí e minulost ne p ítomnost 49. Bergsonova teorie vnímání a pam ti je originální a obsahuje v sob (alespo pro m ) vnit ní krásu. Podle mého názoru, i spí e, podle mého cít ní, je v ak mylná. Pokusím se nastínit své námitky. ekl bych, e je to spí e budoucnost, která ur uje minulost, nebo minulost je interpretována a budoucím pohledem. Pro ijeme událost, tuto událost si zapamatujeme, a to jednak pro sebe, jednak pro p evypráv ní druhým. Abychom si n co zapamatovali, je t eba uvést prvky pro ité události do vzájemných logických vazeb a celou událost vystav t jako p íb h. Kdyby tuto operaci ná mozek neprovedl, událost by se z pam ti vytratila, i se stala zna n mlhavou. S postupujícím asem jsou to pak ony logické vazby a jasná výstavba p íb hu, které dr í událost v na í pam ti. Na základ tohoto zpracování pak v pr b hu asu vyprávíme událost druhým lidem. Toto zpracování události, a je nezbytné, je ale zcela ur it typem manipulace s fakty (p i em nemluvím o manipulaci zám rné i o nev domém vyt sn ní patných vzpomínek). A lov k sám v pr b hu asu zcela podlehne této manipulaci, nebo jestli e si brzy po pro ití události pamatoval i mnoho fakt, které se neve ly do logické výstavby p íb hu, v pr b hu asu si ji pamatuje jen onu manipulovanou verzi. Je pak velmi zajímavé 48 Henri Bergson, Hmota a pam, str Josef Fulka, Bergson a problém pam ti, str

1.7. Mechanické kmitání

1.7. Mechanické kmitání 1.7. Mechanické kmitání. 1. Umět vysvětlit princip netlumeného kmitavého pohybu.. Umět srovnat periodický kmitavý pohyb s periodickým pohybem po kružnici. 3. Znát charakteristické veličiny periodického

Více

Zapamatujte si: Žijeme ve vibračním Vesmíru, kde vládne Zákon Přitažlivosti.

Zapamatujte si: Žijeme ve vibračním Vesmíru, kde vládne Zákon Přitažlivosti. ZÁKON PŘITAŽLIVOSTI je magnetická síla působící v celém Vesmíru.Všechno kolem nás je ZP ovlivněno. Je to podstata všech projevů, které vidíme. Vrána k vráně sedá, rovného si hledá a smolné dny jsou důkazem

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta

Masarykova univerzita Právnická fakulta Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Dávám na první místo to nejdůležitější? Zpracovala: Dominika Vašendová (348603) Datum zadání

Více

Pavel Brunclík Diverse

Pavel Brunclík Diverse Pavel Brunclík Diverse 7 Čtyři okruhy Pavel Brunclík se ve svých fotografiích soustřeďuje na několik základních témat. K některým z nich se s přestávkami vrací, jiným se věnuje jen v určitých obdobích.

Více

využívá svých schopností

využívá svých schopností Táto relácia využívá svých schopností je pro nás svaté. pojednáva o možnostiach breathariánstva, teda života bez jedenia jedla, no nie je to kompletný návod. V záujme vašej bezpečnosti, nepokúšajte sa

Více

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU 1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty

Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty Preference v u ívání prost edk elektronické komunikace áky a studenty (dotazníkový pr zkum) Zuzana Pustinová Dne ní doba nabízí mnohé mo nosti, jak komunikovat, ani by se ú astníci hovoru nacházeli na

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

Obsah. Logická zkoumání

Obsah. Logická zkoumání Obsah Logická zkoumání O smyslu a významu 17 Výklady o smyslu a významu 43 Funkce a pojem 55 Pojem a předmět 79 Myšlenka. Logické zkoumání 95 Recenze Husserlovy Filosofie aritmetiky 123 Základy aritmetiky

Více

ROMANTICKÁ SCENÉRIE. ( Z CYKLU ZNÁM RUCE TVOŘÍCÍ A RUCE BOŘÍCÍ.)

ROMANTICKÁ SCENÉRIE. ( Z CYKLU ZNÁM RUCE TVOŘÍCÍ A RUCE BOŘÍCÍ.) PAVEL NOVOTNÝ Malířská a grafická tvorba od r.1967, restaurátorská tvorba a bezpečnostní ošetření malířských děl od r.1975 Zakládající člen Unie výtvarných umělců České republiky r.1990 ROMANTICKÁ SCENÉRIE.

Více

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka

Více

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech NÁHRADA ŠKODY - zaměstnanec i zaměstnavatel mají obecnou odpovědnost za škodu, přičemž každý potom má svou určitou specifickou odpovědnost - pracovněprávní odpovědnost rozlišuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Místo doslovu: Veyne Foucault

Místo doslovu: Veyne Foucault Místo doslovu: Veyne Foucault 185 Místo doslovu: Veyne Foucault Kniha, kterou Paul Veyne, tento významný, uznávaný a současně provokativní historik antiky, profesor na Collège de France, věnoval památce

Více

JAK BÝT MÉNĚ ZRANITELNÝ

JAK BÝT MÉNĚ ZRANITELNÝ KAY POLLAK 65 JAK BÝT MÉNĚ ZRANITELNÝ Zdalipak je tedy pravda, že: Když se cítím rozhněvaný nebo se na někoho rozčílím, svědčí to o tom, že jsem si nesprávně nebo nedostatečně vysvětlil skutečnost. Hněvám-li

Více

Algoritmizace a programování

Algoritmizace a programování Algoritmizace a programování V algoritmizaci a programování je důležitá schopnost analyzovat a myslet. Všeobecně jsou odrazovým můstkem pro řešení neobvyklých, ale i každodenních problémů. Naučí nás rozdělit

Více

http://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php

http://rebel.ig.cas.cz/aktivity/prokopcova.php Page 1 of 5 Geofyzikální ústav AV ČR Agentura Galerie H Vás srdečně zvou na šestou výstavu cyklu Setkávání Eva Prokopcovová Obrazy z teček, kresby na tapety zahájení 10.9.2003 v 16.00 hodin v přednáškovém

Více

průřez.téma + ročník obsah předmětu školní výstupy poznámky MP vazby EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl

průřez.téma + ročník obsah předmětu školní výstupy poznámky MP vazby EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl MÍSTO, KDE ŽIJEME + MP vazby Domov EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl - orientuje se v místě domova - orientuje se ve svém pokoji, ví, kde má své hračky, školní kout,

Více

10 je 0,1; nebo taky, že 256

10 je 0,1; nebo taky, že 256 LIMITY POSLOUPNOSTÍ N Á V O D Á V O D : - - Co to je Posloupnost je parta očíslovaných čísel. Trabl je v tom, že aby to byla posloupnost, musí těch čísel být nekonečně mnoho. Očíslovaná čísla, to zavání

Více

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO

HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO Územní působnost a sídlo při vymáhání některých finančních pohledávek. Tato pověření se publikují ve Finančním zpravodaji. Postup a podmínky, za kterých je prováděna mezinárodní pomoc ve vztahu k jiným

Více

2.2.10 Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I

2.2.10 Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I Předpoklady: 0, 06 Pedagogická poznámka: Řešení slovních úloh představuje pro značnou část studentů nejobtížnější část matematiky Důvod je jednoduchý Po celou

Více

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Účelové komunikace jsou důležitou a rozsáhlou částí sítě pozemních komunikací v České republice. Na rozdíl od ostatních kategorií

Více

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE 6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE Úvod Pro bezproblémové vztahy ve školním prostředí je třeba znát dynamiku interakcí a pravidla komunikace. Je nutné, aby všichni měli možnost se svobodně

Více

Číslicová technika 3 učební texty (SPŠ Zlín) str.: - 1 -

Číslicová technika 3 učební texty (SPŠ Zlín) str.: - 1 - Číslicová technika učební texty (SPŠ Zlín) str.: - -.. ČÍTAČE Mnohá logická rozhodnutí jsou založena na vyhodnocení počtu opakujících se jevů. Takovými jevy jsou např. rychlost otáčení nebo cykly stroje,

Více

GEOMETRICKÁ TĚLESA. Mnohostěny

GEOMETRICKÁ TĚLESA. Mnohostěny GEOMETRICKÁ TĚLESA Geometrické těleso je prostorový geometrický útvar, který je omezený (ohraničený), tato hranice mu náleží. Jeho povrch tvoří rovinné útvary a také různé složitější plochy. Geometrická

Více

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -

Více

Krize ve vztahu. Udělejte si audit partnerského vztahu

Krize ve vztahu. Udělejte si audit partnerského vztahu Krize ve vztahu Krize ke vztahům neodmyslitelně patří. Mění se naše nálady, mění se naše preference, měníme se v průběhu života sami o sobě. A nyní to vynásobte dvěma. Ještě je nutné podotknout, že tyto

Více

Osvětlovací modely v počítačové grafice

Osvětlovací modely v počítačové grafice Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Semestrální práce z předmětu Matematické modelování Osvětlovací modely v počítačové grafice 27. ledna 2008 Martin Dohnal A07060 mdohnal@students.zcu.cz

Více

3.1.5 Energie II. Předpoklady: 010504. Pomůcky: mosazná kulička, pingpongový míček, krabička od sirek, pružina, kolej,

3.1.5 Energie II. Předpoklady: 010504. Pomůcky: mosazná kulička, pingpongový míček, krabička od sirek, pružina, kolej, 3.1.5 Energie II Předpoklady: 010504 Pomůcky: mosazná kulička, pingpongový míček, krabička od sirek, pružina, kolej, Př. 1: Při pokusu s odrazem míčku se během odrazu zdá, že se energie míčku "někam ztratila".

Více

Meze použití dílčího hodnotícího kritéria kvalita plnění a problematika stanovování vah kritérií

Meze použití dílčího hodnotícího kritéria kvalita plnění a problematika stanovování vah kritérií kritéria kvalita plnění a problematika Příloha č. B6 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech zadávání veřejných zakázek Vydal: Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš

Studijní opora. Název předmětu: Organizační chování. Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Studijní opora Název předmětu: Organizační chování Zpracoval: Mgr. Jaromír Ďuriš Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského

Více

MUZEA V PŘÍRODĚ A LIDOVÁ ARCHITEKTURA STŘEDOČESKÉHO KRAJE

MUZEA V PŘÍRODĚ A LIDOVÁ ARCHITEKTURA STŘEDOČESKÉHO KRAJE Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha Institute of Technology, Sligo MUZEA V PŘÍRODĚ A LIDOVÁ ARCHITEKTURA STŘEDOČESKÉHO KRAJE Research Methods and Project Projekt ročníkové práce Student: Magda

Více

4. Připoutejte se, začínáme!

4. Připoutejte se, začínáme! 4. Připoutejte se, začínáme! Pojďme si nyní zrekapitulovat základní principy spreadů, které jsme si vysvětlili v předcházejících kapitolách. Řekli jsme si, že klasický spreadový obchod se skládá ze dvou

Více

Makroekonomie I. Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Shrnutí výpočtu výdajové metody HDP. Presentace výpočtu přidané hodnoty na příkladě

Makroekonomie I. Přednáška 2. Ekonomický růst. Osnova přednášky: Shrnutí výpočtu výdajové metody HDP. Presentace výpočtu přidané hodnoty na příkladě Přednáška 2. Ekonomický růst Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Podstatné ukazatele výkonnosti ekonomiky souhrnné opakování předchozí přednášky Potenciální produkt

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013 SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY č.../2013 Poskytovatelem sociální služby: Adresa: Sídlo: DOMOV PRO SENIORY JAVORNÍK, p. o., Školní 104, 790 70 J a v o r n í k J A V O R N Í K IČO: 75004101 Zapsán:

Více

ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou.

ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem), udržet všechna kola ve stálém styku s vozovkou. 4 ODPRUŽENÍ Souhrn prvků automobilu, které vytvářejí pružné spojení mezi nápravami a nástavbou (karosérií). ÚČEL zmírnit rázy a otřesy karosérie od nerovnosti vozovky, zmenšit namáhání rámu (zejména krutem),

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Definice matematických pojmů Matematika a její aplikace

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

21 SROVNÁVACÍ LCA ANALÝZA KLASICKÝCH ŽÁROVEK A KOMPAKTNÍCH ZÁŘIVEK

21 SROVNÁVACÍ LCA ANALÝZA KLASICKÝCH ŽÁROVEK A KOMPAKTNÍCH ZÁŘIVEK 21 SROVNÁVACÍ LCA ANALÝZA KLASICKÝCH ŽÁROVEK A KOMPAKTNÍCH ZÁŘIVEK Pavel Rokos ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická Katedra elektrotechnologie Úvod Světelné zdroje jsou jedním

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 A 60/2002-34 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ve správním řízení zahájeném dne 10. 3.

Více

4 DVOJMATICOVÉ HRY. Strategie Stiskni páku Sed u koryta. Stiskni páku (8, 2) (5, 3) Sed u koryta (10, 2) (0, 0)

4 DVOJMATICOVÉ HRY. Strategie Stiskni páku Sed u koryta. Stiskni páku (8, 2) (5, 3) Sed u koryta (10, 2) (0, 0) 4 DVOJMATICOVÉ HRY Strategie Stiskni páku Sed u koryta Stiskni páku (8, 2) (5, 3) Sed u koryta (10, 2) (0, 0) 125 DVOJMATICOVÁ HRA Je-li speciálně množina hráčů Q = {1, 2} a prostory strategií S 1, S 2

Více

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava na běžeckých lyžích Základními prvky nazýváme prvky elementární přípravy a pohybových dovedností, jejichž zvládnutí

Více

INTELIGENTNÍ DŮM. Zdeněk Kolář, Viktor Daněk. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 856/3, 110 00 Praha 1

INTELIGENTNÍ DŮM. Zdeněk Kolář, Viktor Daněk. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 856/3, 110 00 Praha 1 Středoškolská technika 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT INTELIGENTNÍ DŮM Zdeněk Kolář, Viktor Daněk Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 856/3, 110 00 Praha

Více

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana MATEMATIKA A BYZNYS Finanční řízení firmy Příjmení: Rajská Jméno: Ivana Os. číslo: A06483 Datum: 5.2.2009 FINANČNÍ ŘÍZENÍ FIRMY Finanční analýza, plánování a controlling Důležité pro rozhodování o řízení

Více

Řešení: Dejme tomu, že pan Alois to vezme popořadě od jara do zimy. Pro výběr fotky z jara má Alois dvanáct možností. Tady není co počítat.

Řešení: Dejme tomu, že pan Alois to vezme popořadě od jara do zimy. Pro výběr fotky z jara má Alois dvanáct možností. Tady není co počítat. KOMBINATORIKA ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Příklad 1 Pan Alois dostal od vedení NP Šumava za úkol vytvořit propagační poster se čtyřmi fotografiemi Šumavského národního parku, každou z jiného ročního období (viz obrázek).

Více

Cena p evodních cen transfer pricing Od té doby se událo mnohé závazného posouzení zp sobu, jakým byla vytvo

Cena p evodních cen transfer pricing Od té doby se událo mnohé závazného posouzení zp sobu, jakým byla vytvo Cena převodních cen Jakou cenu "platí" poplatníci a státní pokladna za tzv. převodní ceny (transfer pricing)? A jakou kvalitu si za ní pořizují? Jinými slovy řečeno - vyhovuje jejich současná právní úprava

Více

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Základy paprskové a vlnové optiky, optická vlákna, Učební text Ing. Bc. Jiří Primas Liberec 2011 Materiál vznikl

Více

Poslanecká sněmovna 2013 VI. volební období... Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje. na vydání

Poslanecká sněmovna 2013 VI. volební období... Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje. na vydání PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2013 VI. volební období... Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší tel.: 595

Více

Měření změny objemu vody při tuhnutí

Měření změny objemu vody při tuhnutí Měření změny objemu vody při tuhnutí VÁCLAVA KOPECKÁ Katedra didaktiky fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze Anotace Od prosince 2012 jsou na webovém portálu Alik.cz publikovány

Více

Novinky verzí SKLADNÍK 4.24 a 4.25

Novinky verzí SKLADNÍK 4.24 a 4.25 Novinky verzí SKLADNÍK 4.24 a 4.25 Zakázky standardní přehled 1. Možnosti výběru 2. Zobrazení, funkce Zakázky přehled prací 1. Možnosti výběru 2. Mistři podle skupin 3. Tisk sumářů a skupin Zakázky ostatní

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27

Více

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš Poslání Posláním Keramické dílny Eliáš je umožňovat lidem s postižením začlenění do společnosti s ohledem na jejich zvláštní situaci. Posláním je pomoci

Více

Plánování a organizace práce podle Denig-Holmsové

Plánování a organizace práce podle Denig-Holmsové Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Pedagogická psychologie Plánování a organizace práce podle Denig-Holmsové 4. 1. 2007 Michaela Molková 3A SOP OBECNĚ Je všeobecně

Více

RINGO. Průpravná cvičení. Na osla

RINGO. Průpravná cvičení. Na osla RINGO Průpravná cvičení Na osla Zaměření: -fair-play chování - technika a taktika přihrávek -pohyb a orientace v prostou -pohotovost -rychlost -manipulace-rychlá aktuální reakce Pomůcky: ringo kroužek

Více

Nabídka seminářů Finanční gramotnost

Nabídka seminářů Finanční gramotnost Nabídka seminářů Finanční gramotnost Seminář 45 minut Čas (min.) Aktivita 0-2 Přivítání, představení. Poznámky 3-5 Poznání účastníků: aktivita 4 rohy Všem se položí otázka, na kterou jsou 4 možné odpovědi.

Více

N á v r h ZÁKON. kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ČÁST PRVNÍ

N á v r h ZÁKON. kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ČÁST PRVNÍ N á v r h III ZÁKON ze dne 2010, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

Disciplinární řád. 1 Účel disciplinárního řádu

Disciplinární řád. 1 Účel disciplinárního řádu Disciplinární řád 1 Účel disciplinárního řádu Disciplinární řád upravuje postup čestné rady Komory, práva a povinnosti účastníků disciplinárního řízení a úkony, které s disciplinárním řízením souvisejí

Více

Marketing. Modul 5 Marketingový plán

Marketing. Modul 5 Marketingový plán Marketing Modul 5 Marketingový plán Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován z Evropského

Více

Daňová partie. Aktuality z oblasti řešení daňových sporů. 5. května 2011. 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech

Daňová partie. Aktuality z oblasti řešení daňových sporů. 5. května 2011. 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech www.pwc.cz/danovespory Aktuality z oblasti řešení daňových sporů 5. května 2011 Témata tohoto vydání: 1. Finanční úřady nově jen v krajských městech 2. Příjmy z absolutně neplatných smluv v daňovém přiznání

Více

Český úřad zeměměřický a katastrální vydává podle 3 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, tyto pokyny:

Český úřad zeměměřický a katastrální vydává podle 3 písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, tyto pokyny: Český úřad zeměměřický a katastrální POKYNY Č. 44 Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 20.12.2013 č.j. ČÚZK- 25637/2013-22, k zápisu vlastnictví jednotek vymezených podle zákona č. 72/1994

Více

STUDNY a jejich právní náležitosti.

STUDNY a jejich právní náležitosti. STUDNY a jejich právní náležitosti. V současné době je toto téma velmi aktuální, a to na základě mediální kampaně, která však je, jako obvykle, silně poznamenána povrchními znalostmi a řadou nepřesností,

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234

Více

Skolní ~zdělávací program ~ro zájmové vzdělávání Skolní družina při ZS Spálené Poříčí

Skolní ~zdělávací program ~ro zájmové vzdělávání Skolní družina při ZS Spálené Poříčí v Skolní ~zdělávací program ~ro zájmové vzdělávání Skolní družina při ZS Spálené Poříčí v Skolní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání v v Skolní družina při ZS Spálené Poříčí Obsah: 1) Identifikační

Více

Jak se ČNB stará o českou korunu

Jak se ČNB stará o českou korunu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Šumperk, Hlavní třída 31 Jak se ČNB stará o českou korunu Esej na odborné téma Jméno: Nicola Lužíková Ročník: 3. JAK SE ČNB STARÁ O

Více

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-1 poskytuje pokyny pro stanovení objemové tíhy stavebních a skladovaných materiálů nebo výrobků, pro vlastní

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ve škole přece nejde o to, abychom věděli, co žáci vědí, ale aby žáci věděli. 6.1 Cíle hodnocení cílem hodnocení je poskytnout žákovi okamžitou zpětnou vazbu (co

Více

Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí:

Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí: Vzdělávací obsah je rozčleněn do pěti vzdělávacích oblastí: 1. Dítě a jeho tělo - stimulace a podpora růstu a neurosvalového vývoje dítěte - podpora jeho fyzické pohody, zlepšení tělesné zdatnosti, pohybové

Více

5.2.1 Matematika povinný předmět

5.2.1 Matematika povinný předmět 5.2.1 Matematika povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 4 4+1 4+1 4+1 4+1 4 4 3+1 4+1 Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v

Více

VÝKLADOVÁ PRAVIDLA K RÁMCOVÉMU PROGRAMU PRO PODPORU TECHNOLOGICKÝCH CENTER A CENTER STRATEGICKÝCH SLUŽEB

VÝKLADOVÁ PRAVIDLA K RÁMCOVÉMU PROGRAMU PRO PODPORU TECHNOLOGICKÝCH CENTER A CENTER STRATEGICKÝCH SLUŽEB VÝKLADOVÁ PRAVIDLA K RÁMCOVÉMU PROGRAMU PRO PODPORU TECHNOLOGICKÝCH CENTER A CENTER STRATEGICKÝCH SLUŽEB Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb schválený vládním

Více

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní

Více

ZAHRADNÍ DŘEVĚNÉ DOMKY

ZAHRADNÍ DŘEVĚNÉ DOMKY ZAHRADNÍ DŘEVĚNÉ DOMKY Jak správně vybrat dřevěný domek? "Klasický dřevěný zahradní domek zajistí souznění Vaší zahrady s přírodou." www.lanitplast.cz 1.3.2016 1 Jak správně vybrat dřevěný domek Zahradní

Více

1 Úvod do čínského určování diagnózy z nehtů

1 Úvod do čínského určování diagnózy z nehtů 138 1 Úvod do čínského určování diagnózy z nehtů Určování diagnózy z nehtů je metoda, jak diagnostikovat onemocnění těla a jeho plných i dutých orgánů a zhodnocovat stupeň chorobné změny pozorováním stavu

Více

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc Charakteristika vyučovacího předmětu prvouka 2.období Prvouka ve 4.a 5.ročníku má časovou dotaci 3 hodiny týdně. Výuka je rozdělena do pěti oblastí : 1. Místo, kde žijeme 2. Lidé kolem nás 3. Lidé a čas

Více

Teorie a přístupy v SP 4 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D

Teorie a přístupy v SP 4 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Teorie a přístupy v SP 4 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Definujte sociobiologii Jaké jsou hlavní teze Darwinových teorií? Jak bylo Darwinových teorií zneužito? Kam posunul Dawkins

Více

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio Aplikační list Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash 4900 - Vibrio Ref: 15032007 KM Obsah Vyvažování v jedné rovině bez měření fáze signálu...3 Nevýhody vyvažování jednoduchými přístroji...3

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec Předmět standardu...

Více

9.4.2001. Ėlektroakustika a televize. TV norma ... Petr Česák, studijní skupina 205

9.4.2001. Ėlektroakustika a televize. TV norma ... Petr Česák, studijní skupina 205 Ėlektroakustika a televize TV norma.......... Petr Česák, studijní skupina 205 Letní semestr 2000/200 . TV norma Úkol měření Seznamte se podrobně s průběhem úplného televizního signálu obrazového černobílého

Více

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část

7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část Základy sálavého vytápění (2162063) 7. Stropní chlazení, Sálavé panely a pasy - 1. část 30. 3. 2016 Ing. Jindřich Boháč Obsah přednášek ZSV 1. Obecný úvod o sdílení tepla 2. Tepelná pohoda 3. Velkoplošné

Více

Věková struktura cílové skupiny od jednoho roku věku s podmínkou splnění cílové skupiny

Věková struktura cílové skupiny od jednoho roku věku s podmínkou splnění cílové skupiny FARNÍ CHARITA Kamenice nad Lipou Informace pro zájemce pečovatelské služby Husovo nám. 94, PSČ 394 70 IČO: 49026852 Č. účtu u ČSOB:170318142/0300 E-mail: charita.kamenice@atlas.cz, www.kamenice.charita.cz

Více

METODICKÉ DOPORUČENÍ Ministerstva vnitra. ze dne 17. prosince 2015

METODICKÉ DOPORUČENÍ Ministerstva vnitra. ze dne 17. prosince 2015 METODICKÉ DOPORUČENÍ Ministerstva vnitra ze dne 17. prosince 2015 1. Jaký zákon upravuje číslování stavebních objektů? Označování/číslování budov upravuje 31 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 Afs 63/2012-39 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely

Více

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podléhají všechny domy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné, bytové domy), ubytovací zařízení určená k bydlení (domovy důchodců, penziony pro důchodce,

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 - pracovní seminář určený hydrogeologům (16.2.2012) 1. ÚVOD do změn právních předpisů Právní předpisy nemohou postihnout rozmanitosti případů z každodenní praxe. Zde proto

Více

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB VŠEOBECNÉ PODMÍNKY PRO POSKYTOVÁNÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB Článek I. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto Všeobecné podmínky stanoví podmínky pro poskytování telekomunikačních služeb a postupy uzavírání smluv

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 7 A 105/2002-63 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Lenky

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na zadlužení a přijatelnost

Více

Denně utváříte svůj život a vztahy k lidem a nasazujete

Denně utváříte svůj život a vztahy k lidem a nasazujete TAJEMSTVÍ SÍLY SRDCE Tajemství ve vašem srdci Denně utváříte svůj život a vztahy k lidem a nasazujete k tomu spoustu dovedností a energie. Tato energie působí ven do světa, dotýká se lidí a spouští děje.

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.2.3. Valivá ložiska Ložiska slouží k otočnému nebo posuvnému uložení strojních součástí a k přenosu působících

Více

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně

Více