Mezi zmarem a konverzí Between Ruin and Reusing

Transkript

1 Mezi zmarem a konverzí Between Ruin and Reusing Ing. arch. Tomáš Med ČVUT v Praze Fakulta stavební, Katedra architektury, tomas.med@fsv.cvut.cz Abstract: The blank space between industrial brownfileds and their reusing could be infill with broad range of activities of community. All these activities show the place in new perspectives. All of them are starting point for public debate. Variety of these often artistic and low cost activities is range. The paper will be focused on description and classification of benefits of these activities illustrated with examples. The activites will be structured in few categories as Cultural Events, Artistic Intervention, Lighting Installation, Landscaping, Spontaneously Reusing, etc. All of these activities want to attract people visit the place, explore specific aesthetic and change point of view. It is starting point for long term sustainable reusing of these places. It is the way how to integrate these places back to the public live with small costs. It could be way how to make social pillars of sustainability stronger due to community sense of belonging. These activities also could attract industrial tourism which will be also discussed in the paper. Abstrakt: Spára vznikající mezi opuštěnými a podvyužitými územími a nově regenerovanými lokalitami s neopakovatelným geniem loci jejich historie bývá často vyplňována neotřelými aktivitami místních komunit s cílem vzbudit zájem o budoucnost míst zmaru. Atmosféra opuštěných či podvyužitých území, často v minulosti spojených s průmyslovou výrobou inspiruje umělce. Svými zásahy mohou upozornit na kvality na první pohled skryté. Mohou vzbudit zájem u nejširší veřejnosti vstoupit do území a přemýšlet o jeho budoucnosti v nových souvislostech. Vznikne tak diskuse iniciovaná zezdola samotnými obyvateli místa. Pestrost aktivit probíhající v takových územích je veliká. Příspěvek se zaměřuje na jejich popis včetně pojmenování přinášených pozitiv. Popisované aktivity budou dokumentovány příklady strukturovanými do kategorií, které se však ze své povahy vzájemně prolínají. Keywords: conversion; brownfield; sustainable development. Klíčová slova: konverze; brownfield; udržitelný rozvoj. Úvod Opuštěné či dosluhující a podvyužité průmyslové objekty a areály jsou působivým odkazem na období průmyslové éry. Toto období vývoje společnosti a krajiny velmi rychle opouští Evropu a přesouvá se do jiných částí světa. Průmyslové objekty se tak stávají jediným fyzickým dědictvím této doby. Zachování autentických částí objektů a významných celků je součástí kontinuity naší historie a uchová alespoň atmosféru ducha této velké doby pro příští generace. Tohoto uchování je třeba dosáhnout dlouhodobě udržitelným způsobem. Pro racionální vyhodnocení situace je třeba provést zmapování průmyslového dědictví a následné

2 vyhodnocení jeho kvalit. Je zřejmé, že u tak rozsáhlých stavebních struktur, jakými průmyslové objekty jsou a při jejich množství nelze spoléhat na státní instituce památkové péče jako jediné, které by měly o tyto památky pečovat. Jako jednou z možností jejich záchrany je jejich znovuvyužití k novým účelům. Konverze je tradiční součástí životního cyklu staveb. Můžeme ji vystopovat v celé historii, ne však v situaci, kdy by postihla většinu určitého typologického druhu. V tom je právě převratnost konverzí u průmyslových staveb. Zvláště v podmínkách České republiky došlo k rychlému zániku průmyslové výroby vlivem společenských změn roku Po těchto změnách zde zůstalo velké množství rozsáhlých prázdných budov a je pravděpodobné, že výroba se do nich již nikdy nevrátí. Ačkoliv některé dlouhodobější studie ukazují, že přesunutí výroby do východní části světa je pouze dočasnou záležitostí, lze předpokládat, že při případném návratu výroby zpět do Evropy budou její požadavky změněné. Nelze tedy u objektů průmyslového dědictví předpokládat jako například u historických bytových domů či kostelů, že budou dále sloužit své původní funkci, pro kterou byly stavěny. Najít novou náplň pro tak rozsáhlé stavební struktury je dlouhodobý proces, odehrávající se navíc v rychle se měnících potřebách společnosti. V následujících kapitolách se tak zaměřím na využití, která jsou spíše dočasného charakteru a vyznačují se využíváním objektů bez stavebních zásahů, jsou to aktivity, které často předchází skutečné konverzi. 1 Mezi zmarem a konverzí 1.1 Kulturní události Pořádání hudebních či divadelních představení vnáší novou energii do opuštěných industriálních míst. Většinou se jedná o jednorázové akce navozující nové sociální vazby k lokalitě. Takovou kulturní událostí mohou být studentská představení, jako to konané v továrně Kolora v Semilech (viz obr. 1). Toto představení prezentovalo výrobní proces uměleckými výrazovými prostředky. Továrna se tak po letech opět otevřela a bývalí zaměstnanci tak mohli navštívit dobře známá místa a vyprávět příběhy spojené s továrnou nové generaci, která již nemá osobní zkušenost s průmyslovou výrobou. Tak může být začat zájem o budoucnost takového území. obr. 1 - Kolora, Semily [1] Jiným druhem kulturní události může být profesionální hudební vystoupení založené na kontrastu mezi klasickou hudbou a syrovým industriálním prostředím. Takový druh koncertů pořádá například Orchestr Berg (viz. obr. 2). Návštěvníci takové události jsou připraveni vnímat specifickou atmosféru, diskutovat a přemýšlet o potenciálu místa. Rozlehlé prostory v industriálních budovách, často s volnou dispozicí se také výborně hodí pro alternativní klubové scény jako například Provoz Hlubina v Ostravě (viz. obr. 3) s ambicí stát se kreativní čtvrtí s celodenním využitím a navázat tak na třísměnný provoz

3 bývalé výroby. Provoz Hlubina je bývalým dolem, který je národní kulturní památkou a je provozován zájmovým sdružením právnických osob Dolní oblast Vítkovice. Koná se zde pestré spektrum aktivit, jako jsou workshopy, koncerty, vzdělávací kurzy a další. obr. 2 - Berg Orchestra, Prague [2] obr. 3 - Provoz Hlubina, Ostrava, Czech Republic [3] 1.2 Výtvarná intervence Vložení objektů výtvarného umění je obvykle užíváno jako upozornění na budoucí změny v území. V porovnání s kulturními událostmi z předchozího odstavce se jedná o více dlouhodobé instalace využívající schopnost výtvarného umění organizovat prostor. Díky této schopnosti je možné v území objevit nové kontexty. Takové objevení může odhalit identitu a základní esenci industriálního prostoru. Výtvarné umění vždy reprezentovalo společnost a její kulturní vyspělost. Dnes se může stát svým druhem turistické atraktivity. Výtvarná instalace je schopna přimět k návštěvě industriálního území a jeho objevování. První příklad výtvarné intervence je z Francie. Jedná se o rozsáhlý projekt v industriální krajině podél řeky Loiry mezi městy Nantes a Saint Nazaire (viz. obr. 4). Podtitulem tohoto projektu je Krajina, Umění, Řeka. Celý projekt je organizován jako turistická stezka a oznamuje budoucí změny v území

4 obr. 4 - Estuaire Nantes Saint-Nazaire, France [4] Jiným příkladem jsou interiérové instalace. Tento typ uměleckého vstupu do industriálního prostoru nově organizuje vnitřní prostor a vytváří specifickou atmosféru naplněnou industriální poetikou. Takové instalace mohou pracovat s různými výtvarnými prostředky, jak ukazují příklady. Instalace zachycená na obr. 5 z koksárny v Dortmundu je založena na čistotě sněhově bílých objektů s měkkým tvarováním umístěným v industriálním prostředí, se strojařsky přesnou autentickou technologií stále vonící olejem. V kontrastu k tomuto přístupu instalace Rezavé květy od Čestmíra Sušky, jež se konala v Karlíně v Praze (viz. obr. 6), sama pracuje s bývalými průmyslovými nádobami upravenými invencí autora do podoby svébytných výtvarných objektů. obr. 5 - Coking plant, Dortmund, Germany

5 obr. 6 - Rusty Bloom, Karlín, Prague, Czech Republic 1.3 Světelné instalace Světelné instalace mají specifický charakter, neboť jsou vidět pouze v noci. Osvětlení je tradiční součástí architektury. Pomocí světla je možné změnit kontext vnímání, objevit nové prostorové vztahy, tím se modifikuje kontext vztahů a vnáší nová prostorová logika. Je tak možné zvýraznit nové dominanty území. Navíc v noci se zdají mnohé věci jiné než ve dne, je tak možné přemýšlet o území z nového úhlu pohledu. Příklady (viz. obr. 7-9) ukazují objekty energetického průmyslu jako architektonické monumenty. obr. 7 - die Kulturhauptstadt RUHR.2010 [5] obr. 8 - Vitkovice, Ostrava, Czech Republic [6]

6 obr. 9 - Powerstation, Tampere, Finland 1.4 Krajinářské a zahradní úpravy Hlavním motivem tohoto přístupu k industriálním územím je jejich zpřístupnění nejširší veřejnosti. Prvotním krokem ke konverzi území je poskytnutí kvalitního veřejného prostoru, čímž se opuštěné industriální území zapojí do urbanistické struktury sídla. Předpokládá se, že zalidněním prostoru mezi objekty dojde k postupnému zájmu právě i o opuštěné stavební struktury a tak k jejich přirozenému využití. Takový přístup je ilustrován případem z Winterthuru ve Švýcarsku (viz. obr. 10). Další příklad ukazuje krajinářské využití jinak těžko uchopitelných stavebních struktur jako krajinářského umění (viz. obr. 11). Krajinářské a zahradní úpravy mají ještě jeden specifický ekologický aspekt. V případě, že v území je kontaminovaná půda, je možno za určitých podmínek v dlouhodobém horizontu tuto kontaminaci odbourat vhodnou skladbou výsadby. obr Sulzerareal, Winterthur, Switzerland [7] obr Landschaftspark, Duisburg-Nord, Germany

7 1.5 Spontánní využívání Typickými spontánními uživateli jsou umělci, kteří oceňují rozsáhlé volné dispozice s dostatkem přirozeného světla. Často tak můžeme pozorovat neformální užívání opuštěných objektů vedoucí k postupnému vytvoření kreativních dílen nebo továrně na umění. Takováto továrna může změnit dřívější negativní vnímání opuštěného industriálního území a může vést ke stabilnějšímu způsobu užívání v budoucnosti. Tyto skupiny uživatelů se vyznačují vysokou mírou sociální soudržnosti a občas mají poněkud komplikovanější vztahy k oficiálním vlastníkům objektu. obr Karlin Studios, Prague, Czech Republic obr Freezing Plant Frigo, Paris, France [8] 1.6 Industriální turistika S výše uvedenými aktivitami se pojí také téma industriální turistiky. V rovině industriální turistiky se pohybujeme na poli nepříliš probádaném i v mezinárodním kontextu. Samozřejmě existuje mnoho příspěvků z konferencí týkajících se procesu zrodu a provozování industriálních muzeí, avšak ucelených analýz možností, jak může industriální turistika chápaná v širším kontextu nejen jako poznávání historie, ale i současné výroby v prosperujících firmách pomoci image města a fungujícím firmám je pouze několik. Rostoucí zájem o industriální turistiku je odůvodňován touhou turistů objevovat nové neotřelé turistické cíle. Návštěva jak fungujích tak již uzavřených výrobních objektů se stává s klesajícím počtem lidí zaměstnaných ve výrobě stále atraktivnějším. S orientací západní společnosti na terciální sektor klesá počet lidí s osobní zkušeností s výrobou a také znalost výrobních procesů se vytrácí. Industriální turistika je vhodná k tvorbě ucelených balíčků, které návštěvníka seznámí s výrobními postupy včetně jejich historie. Zahrnutím jak historického kontextu, tak současné prosperity je vytvořen obrázek města nejen jako turistického cíle, ale také jako místa pro obchod. I přesto, že industriální turistika není

8 vědecky příliš probádané pole, nejedná se o nový jev. Historie nabízí příklady organizovaných exkurzí do továren již z druhé poloviny 19. století. Samotný termín industriální turistika nebývá v Anglo-saských zemích užíván pro svou nejednoznačnost. Industrial tourism může znamenat také turistický průmysl orientovaný na maximalizaci zisku. Obecný termín industriální turistika zahrnuje návštěvy jak fungujících továren, tak továren průmyslového dědictví, ale i návštěvnických center vědy (science center). V anglo-saských zemích se tak užívá termínu industrial tourism pro návštěvu vyrábějících továren a termínu industrial heritage tourism pro návštěvu míst průmyslového dědictví. Například ve Francii a Německu je pojem industriální turistika v povědomí veřejnosti spjat s návštěvou průmyslového dědictví, v Japonsku naopak s návštěvami fungujících firem. Vhodným koncepčním způsobem organizovaná industriální turistika může mít ekonomický přínos jak pro vyrábějící firmy, tak pro město a jeho průmyslové dědictví. Firmy organizací exkurzí za své brány mohou podporovat marketing výrobků, zvyšovat svou reputaci a také zvýšit atraktivitu jako zaměstnavatel. Město může získat příjmy z vyšší zaměstnanosti (přímé i nepřímé) díky růstu turistického ruchu. Turistický průmysl vykazuje dlouhodobě rostoucí tendenci. Jen mezi lety 1990 a 2006 vzrostl celosvětově počet příjezdů o 100%. Navíc v západním světě roste trend krátkodobých dovolených (prodloužené víkendy), které jsou orientovány na městskou turistiku. Industriální turistika je tak vhodnou alternativou pro města pro přilákání zkušených turistů, kteří již viděli všechny atraktivity typu must see attraction. Orientace na industriální turistiku se ukazuje jako vhodná strategie pro města nepatřící ke špičce turisticky atraktivních míst regionu. Navíc podpora obrazu města jako místa, kde se daří obchodu, přitahuje konferenční a business turistiku. Článek byl podpořen grantem SGS13/024/OHK1/1T/11 Flexibilní principy využití průmyslového dědictví. Literatura: [1] Kolora01 [online]. Anežka Navrátilová, 2011, [cit ]. WWW: < [2] Berg Orchestra [online]. Berg Orchestra, 2009, [cit ]. WWW: < [3] Provoz [online]. Hlásím se k Továrně, 2011, [cit ]. WWW: < [4] Estuaire [online]. [cit ]. WWW: < [5] die Kulturhauptstadt RUHR.2010 [online]. [cit ]. WWW: < [6] Dolní oblast Vítkovice [online]. Dolní oblast Vítkovice [cit ]. WWW: < >. [7] Sulzerareal [online]. [cit ]. WWW: < [8] les Frigos [online]. [cit ]. WWW: <