Alternativní paliva možnosti výroby syntetických pohonných hmot Prof. Ing. Gustav Šebor, CSc., Doc. Ing. Milan Pospíšil, CSc.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Alternativní paliva možnosti výroby syntetických pohonných hmot Prof. Ing. Gustav Šebor, CSc., Doc. Ing. Milan Pospíšil, CSc."

Transkript

1 156 Alternativní paliva možnosti výroby syntetických pohonných hmot Prof. Ing. Gustav Šebor, CSc., Doc. Ing. Milan Pospíšil, CSc. Ústav technologie ropy a petrochemie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, Praha 6, tel.: , Úvod P edpokládané zvyšování celosv tové spot eby energie, stav a rozložení sv tových zásob zdroj fosilního uhlíku a snaha o zlepšení kvality ovzduší jsou p í inou hledání alternativních energetických zdroj, které by mohly alespo áste n fosilní zdroje energie nahradit a sou asn i ur itou m rou p isp t ke snížení emisní zát že, p edevším pak snížení emisí skleníkových plyn. I v doprav se hledá alternativa ke klasickým pohonným hmotám, benzinu a motorové naft, vyráb ným na bázi ropy. Jednu z alternativ p edstavují syntetická kapalná paliva, která lze vyrobit spole n s n kterými d ležitými chemikáliemi z r zných surovin technologií ozna ovanou obecn jako XTL, kde X je ozna ení pro výchozí surovinu, kterou m že být zemní plyn, nebo uhlí a výhledov i biomasa. O ekává se, že ve st edn dobém asovém horizontu se uplatní syntetická kapalná paliva vyrobená na bázi zemního plynu (Gas to Liquids), pozd ji zemní plyn nahradí uhlí (Coal to Liquids) a v dlouhodobém asovém horizontu by se m la uplatnit biomasa (Biomass to Liquids). Zatímco v p ípad zemního plynu a uhlí se jedná o v technologické praxi již prov enou variantu výroby pohonných hmot, využití biomasy pro tyto ú ely je považováno za perspektivní a v posledních letech je p edm tem intenzivní výzkumné innosti. Nep ímý postup výroby kapalných paliv a chemikálií ze zemního plynu, uhlí, resp. biomasy zahrnuje v prvním kroku výrobu syntézního plynu a jeho následné išt ní. Vy išt ný plyn je pak použit pro výrobu motorových paliv, resp. syntetické ropy Fischer Tropschovu (FT) syntézou. Ze syntézního plynu lze dále vyrobit také methanol, dimethyléther, lehké alkeny, kyselinu octovou, pavek a další d ležité petrochemikálie, tj. chemické látky, které jsou zatím vyráb ny p evážn na bázi ropy. V následujícím textu jsou stru n shrnuty možnosti výroby syntetických kapalných paliv a pokroky, kterých bylo p i této výrob dosaženo. Výroba syntézního plynu Pro pr myslovou výrobu syntetické ropy a výše uvedených chemikálií ze zemního plynu je nutné mít k dispozici provozn spolehlivou velkokapacitní výrobu syntézního plynu, tj. sm si H 2 a CO, a ta je investi n náro ná. Proto je vhodné, aby instalovaná kapacita výrobny byla co nejv tší. Jako surovina pro výrobu syntézního plynu, resp. vodíku se používá p edevším zemní plyn, ale uplat ují se i ropné zbytky a uhlí a za perspektivní surovinu je považována biomasa. Parní reformování zemního plynu. Parní reformování zemního plynuje je technologie p vodn ur ená pro výrobu vodíku; 90 % z celkového množství ve sv t produkovaného vodíku je vyráb no tímto zp sobem. Pro výrobu syntézního plynu se odsí ený zemní plyn obvykle reformuje ve dvou stupních. U dvoustup ového reformování zemního plynu se v prvním stupni zemní plyn a pára reformují v trubkovém reaktoru, napln ném Ni katalyzátorem, p i C a tlacích 1,5-2 MPa. Ve druhém stupni se po p ídavku kyslíku zvýší reak ní teplota nap. na 1065 C a bez nápln reformovacího katalyzátoru p ípadn i na vyšší teplotu, nap C. Dosud nejv tší výrobna syntézních plyn byla postavena v rafinerii Moosgas v Jižní Africe, ve které se vyrábí syntetická ropa ze zemního plynu. 3 linky dvoustup ového reformování produkují Nm 3 /h syntézního plynu. 1307

2 Proces parního reformování zaznamenal v posledních létech r zná zdokonalení, která se týkají p edevším zlepšení vým ny tepla v reformovacím reaktoru tzv. EHTR (Enhanced Heat Transfer Reforming). Jejich podstatou je, že ást pot ebného reak ního tepla je pokryta teplem vyráb ného syntézního plynu a šet í se tak palivo. Aktivní v této oblasti je ada firem, nap. Air Products, Kellog, Haldor Topsoe a další. Tyto systémy nejen zlepšují ekonomiku výroby vodíku resp. syntézního plynu, ale sou asn také významn snižují exhalace oxid dusíku do atmosféry. D ležitým parametrem kvality syntézního plynu je hodnota molárního pom ru obou plyn, H 2 a CO. P i úprav pom ru H 2 /CO na požadovanou hodnotu je nutné podle pot eby za adit další technologické stupn výroby a upravit reak ní podmínky reformování. Ov eny byly následující možnosti: odd lení p ebyte ného vodíku (membrány, adsorpce na zeolitech, kryogenní d lení), recyklace resp. p ídavek CO 2 k zemnímu plynu do reformování, p ídavek CO z jiného zdroje. Z uvedených možností se nej ast ji uplat uje recyklace, resp. p ídavek CO 2 k zemnímu plynu. V 1. polovin 90. let byl vývoj konverze methanu na syntézní plyn soust ed n na procesy parciální oxidace a suchého reformování a to zejména proto, že poskytují syntézní plyn s vyšším obsahem CO než parní reformování. Suché reformování navíc vzbudilo i zájem ekolog, protože používá jako vstupní suroviny dva skleníkový efekt zp sobující plyny, methan a oxid uhli itý. Parciální oxidace zemního plynu. Provozn se uplatnila i termická parciální oxidace. Proces je autotermní, zpracovávaný zemní plyn se nemusí odsi ovat a molární pom r H 2 /CO = 2 u vyráb ného plynu je ideální pro FT syntézu. Vyrobený syntézní plyn má vyšší tlak (3 8 MPa). P i procesu se do speciálního ho áku vedou p edeh átý zemní plyn, substechiometrické množství p edeh átého kyslíku a zpravidla i malé množství vodní páry. Hlavní substechiometrická oxida ní reakce produkující CO a H 2 a další simultánní reakce probíhají v turbulentní zón plamene a dokon ují se v prázdném vyzd ném reaktoru p i teplot C a dob zdržení pod 5 s. Hlavní nevýhodou procesu je vysoká spot eba istého kyslíku, tvorba sazí a nutnost odstra ovat s recyklovaného methanu oxid uhli itý. Parciální oxidace m že ekonomicky sout žit s parním reformováním jen tehdy, je-li k dispozici levný kyslík dodávaný tzv. p es plot. Parciální oxidace methanu m že být realizována i jako heterogenní katalytická reakce. A koliv termická parciální oxidace methanu se již desítky let provozuje jako pr myslový proces, katalytická varianta procesu se dostala do pop edí zájmu teprve v posledních letech a v sou asnosti je ve stadiu extenzivních laboratorních studií. Její hlavní p edností je snížení reak ní teploty na C. Na vhodných katalyzátorech je možno dosáhnout p i dob kontaktu n kolika milisekund selektivity reakce na CO a H 2 p es 90 % p i tém úplných konverzích methanu. Jako katalyzátor p ichází v úvahu alumina impregnovaná niklem nebo kobaltem nebo platinovými kovy (Pd, Ir, Rh, Ru, Pt) a také nap. oxidy typu Ln 2 Ru 2 O 7 a typu LaMeO 3 (Me m že být Ni, Ru, Co, Cr). Vedle sypaných katalyzátor se osv d ují i katalyzátory na monolitických nosi ích. Kombinované postupy výroby syntézního plynu ze zemního plynu. Pro ekonomickou syntézu syntézního plynu z methanu je výhodné kombinovat endotermní reakci parního reformování, pop. suchého reformování, s vysoce exotermní parciální oxidací methanu. Takové kombinované procesy jsou energeticky sob sta né, nebo reak ní teplo reformování je pln kryto teplem z exotermní oxidace methanu. V kombinovaných procesech se dá snadn ji regulovat podle pot eby molární pom r H 2 /CO vyráb ného syntézního plynu a krom 1308

3 toho p ítomnost vodní páry, resp. CO 2 v reak ní sm si snižuje nebezpe ní p eh átí reak ní sm si a tedy i nebezpe í výbuchu. Na tandemovou variantu se dv ma reaktory navazuje efektivní varianta tzv. kombinovaného autotermního reformování CAR (Combined Autothermal Reforming). Spojuje procesy parciální oxidace methanu a parního reformování do jednoho vyzd ného reaktoru, ve kterém se sm s zemního plynu, páry a kyslíku nebo vzduchu reformuje na pevn uložené vrstv katalyzátoru (Ni/MgO/alumina) nebo na katalyzátoru ve fluidní vrstv (Ni/ alumin ). Hodnota molárního pom ru H 2 /CO u vyráb ného syntézního plynu závisí jak na množství použitého kyslíku, tak i množství p idávané vodní páry. Z ekonomického hlediska je autotermní reformování pom rn výhodný proces. Vzhledem k jednoduché konstrukci reaktoru, energetické úspornosti a možnosti zpracovávat i neodsí ený plyn, jsou investi ní náklady sou asných autotermních jednotek nižší než u ostatních proces reformování. Zcela revolu ním ešení pro reformování zemního plynu p edstavuje vývoj keramických membránových reaktor umož ujících separaci kyslíku ze vzduchu. Tato problematika je tak slibná ale také tak obtížná, že se na její ešení vytvo ila seskupení více firem. Jedním je spole enství firem Amoco, BP Chemicals, Praxair, Sasol a Statoil. Jejich technologie nazvaná OTM Syngas (Oxygen-Transport-Membrane Synthesis Gas) integruje separaci kyslíku ze vzduchu a autotermní reformování zemního plynu do jednoho stupn. Vývojem keramických membránových reaktor se sou asn zabývá i další velké seskupení kolem firmy Air Products and Chemicals Inc. (Chevron, Ceramatech, Elton Research, Penn State, University of Pennsylvania, University of Alaska), vyvíjející tuto technologii pod ozna ením ITM Syngas (Ionic Transport Membrane Synthesis Gas). Materiálem pro membránové reaktory jsou sm sné oxidy (nap. SrFeCo 5 O x ) s vysokou teplotní odolností. Vývoj keramických membránových reaktor je považován v USA za velmi d ležitý a perspektivní. Skupina kolem Air Products and Chemicals Inc. získala od US DOE v roce 1997 pro sv j osmiletý vývojový finan ní podporu ve výši 85 mil. USD. Parciální oxidace ropných uhlovodík p edstavuje zavedený a pom rn rozší ený zp sob výroby syntézních plyn a vodíku. Jako suroviny lze použít jak plynné, tak kapalné frakce z primárního i sekundárního zpracování ropy. Surovina se zply uje vodní parou a kyslíkem p i teplotách C. Vysoká teplota a nep ítomnost katalyzátoru umož uje použít jako surovinu p edevším t žké ropné frakce, mazuty, vakuové zbytky a propanové asfalty, i když jejich použití má za následek zvýšenou tvorbou sazí. Zplyn ní uhlí. Také výroba syntézního plynu zplyn ním uhlí kyslíkem nebo vzduchem a vodní párou je zavedenou technologií, která byla v posledních letech ješt vylepšena. Výrobní cena plynu je ve srovnání s cenou syntézního plynu vyráb ného parním reformováním zemního plynu vyšší. Syntézní plyn je t eba zbavit išt ním popela, prachových ástic a slou enin obsahujících chlor a síru. slou eniny. Zplyn ní biomasy. Jako surovinu pro výrobu syntézního plynu lze použít i jakoukoliv ligno-celulózovou biomasu získanou zpracováním zem d lských plodin (sláma, melasa), dále trávu nebo d evní hmotu. Použít lze i mokrou biomasu jakou jsou tuhé komunální odpady nebo odpady ze zem d lské výroby, i když v tomto p ípad je dosahováno nižší tepelné ú innosti. Podstatou zplyn ní biomasy je podobn jako v p ípad ropných frakcí její parciální oxidace, pro zplyn ní lze použít jak istý kyslík, tak vzduch. Výroba syntézního plynu z biomasy na komer ní bázi nebyla dosud realizována, v provozu jsou zatím demonstra ní jednotky. Aktivity v této oblasti jsou zam eny p edevším na optimalizaci reak ních podmínek, minimalizaci pot ebného množství kyslíku, dosažení vysokých výt žk p i maximální konverzi uhlíku a nízkých zbytkových obsazích uhlovodík ve vyráb ném plynu a išt ní vyrobeného plynu za vysokých teplot. ešit je t eba i logistiku zpracování biomasy. Velkokapacitní výrobu syntézního plynu zat žují vysoké náklady na svoz objemné biomasy. 1309

4 Jedním z možných ešení by mohla být koncepce zply ování tzv. biob e ky (bioslurry gasification). V jejím rámci by se provád la rychlá pyrolýza suché ligno-celulozóvé biomasy v lokálních pyrolýzních stanicích budovaných v místech sb ru biomasy. Ze získaných produkt, oleje a koksu, by byla p ipravena biob e ka, která by se svážela do centrální velkokapacitní výrobny syntézního plynu. Na druhou stranu v SRN je realizován BTL projekt Choren Shell, v rámci kterého byla postavena jednotka pro zply ování biomasy a ve stádiu p ípravy je výstavba jednotky pro FT syntézu s technologií firmy Shell. Za ízení by m lo ro n produkovat 45 MW elektrické energie a 16,5 mil. l motorové nafty. Poznatky získané z této zkušební jednotky by m ly být využity u dalších 9 jednotek ur ených pro zpracování d evní hmoty, výstavba jedné z nich již byla oznámena; bude zpracovávat 1000 kt biomasy ro n, což umožní výrobu 200 kt motorové nafty. Výroba syntetické ropy a motorových paliv FT syntézou FT syntéza je siln exotermní reakcí, klí ovým problémem, který je tedy nutné ešit p i její praktické aplikaci, je odvod reak ního tepla. Složení reak ního produktu je ovlivn no p edevším reak ní teplotou a typem a aktivitou použitého katalyzátoru. Používají se katalyzátory na bázi železa a kobaltu, které jsou citlivé v i sí e a zemní plyn proto musí být hluboce odsí ený, protože CO se na sí e siln chemicky sorbuje. FT syntéza je provozována v nízkoteplotní ( C) vysokoteplotní variant ( C). Hlavními složkami reak ního produktu jsou alkany, alkeny a primární alkoholy. Kapalné produkty FT syntézy jsou kvalitní, neobsahují síru, dusík, t žké kovy, asfalteny a ani soli. FT syntéza má pom rn dlouhou historii. První práci zabývající se katalytickou hydrogenací CO publikovali již v roce 1902 Sabatier a Senderens. V roce 1923 se n meckým chemik m Fischerovi a Tropschovi poda ilo realizovat syntézu vyšších uhlovodík na Ni a Co katalyzátoru. K pr myslové realizaci pak došlo v první polovin 30. let minulého století. V sou asném období se syntetická ropa vyrábí ve t ech lokalitách: v Jižní Africe v závodech Sasol a v rafinerii Mossref, nyní PetroSA, a v Malajsii v rafinerii v Bintulu. Zatímco v závodech Sasol je syntézní plyn vyráb n zply ováním popelnatého hn dého uhlí, v rafineriích PetroSA a Bintulu je surovinou pro výrobu syntézního plynu zemní plyn. Rozsáhlé zkušenosti s výrobou syntetické ropy byly získány p edevším v závodech Sasol I, II a III, kde b ží výroba již více než 50 let. P i posuzování technické úrovn FT syntézy se vychází jak z provozních poznatk získaných v závodech Sasol, tak i z poznatk z provozu dvou výše zmín ných rafinerií vyráb jících syntetickou ropu, motorová paliva a petrochemikálie na bázi zemního plynu. Závody Sasol. Závod Sasol 1 v Sasolburgu byl uveden do provozu v roce V Secunda zahájily provoz závody Sasol 2 v roce 1980 a Sasol 3 v roce Ro ní spot eba uhlí ve všech t ech závodech Sasol iní 40 mil. t. Z toho je pro FT syntézu ur eno 53 %, zbývající podíl uhlí je použit k výrob elektrické energie a páry. Ro n odpadá okolo 9 mil. t popela a škváry. Další vylepšení FT syntézy v závodech Sasol je v posledních letech zam eno p edevším na vývoj reaktor a katalyzátor pro FT syntézu. V koncernu Sasol byly získány provozní zkušenosti se ty mi typy reaktor : trubkovým reaktorem ARGE s pevným ložem katalyzátoru (TFB), reaktorem Synthol, tj. reaktorem s cirkulujícím fluidním katalytickým ložem (CFB), reaktorem s necirkulujícím fluidním ložem katalyzátoru (FFB) ozna ovaným také jako SAS (Sasol Advanced Synthol) reaktor a reaktorem, u kterého se pracuje se suspenzí katalyzátoru ve vroucím kapalném loži tvo eném kapalnými produkty (SSB). Poslední z uvedených reaktor je ozna ován také jako SBC reaktor, tj. Slurry Buble Column Reactor. Porovnání vybraných parametr reaktor provozovaných v závodech Sasol je uvedeno v tab

5 Nejnov jší typem reaktoru pro FT syntézu je reaktor SSB (resp.sbc) provozovaný od roku 1993 bez sebemenších potíží. Má pr m r 5 m a je vysoký 22 m. Jeho výhody ve srovnání s reaktory a TFB a CFB jsou obdobné jako v p ípad reaktoru FFB: asi o 45 % nižší investi ní náklady ve srovnání s trubkovým reaktorem, snazší údržba, menší tlaková ztráta, nižší náklady na kompresi plynu, lepší kontrola teploty, možnost vým ny katalyzátoru za provozu, lepší ekonomika. Reaktor SSB je vysoce flexibilní z hlediska selektivity a výt žku jednotlivých produkt, tzn., že tyto parametry lze m nit v širokém rozmezí zm nou reak ních podmínek a vlastností katalyzátoru. S provozním uplatn ním tohoto intenzifikovaného reaktoru se po ítá ve výrobnách v Norsku, Kataru a Nigérii, které budou vyráb t syntetickou ropu podle licencí firem Sasol, Shell a ExxonMobil. Vedle reaktoru SBC se u nov budovaných výrobních závod po ítá už pouze s reaktory FFB. Tab. 1: Vybrané parametry reaktor FT syntézy provozovaných v závodech Sasol Parametr Typ reaktoru *) (resp. uspo ádání katalyzátoru reaktoru) CFB FFB (SAS) TFB SSB Reak ní teplota ( C) Kapacita jednoho reaktoru (bl/den) Kapacita jednoho reaktoru po intenzifikaci (bl/den) Maximální konverze (% hm.) bude odstaven Benzin St ední destiláty *)CFB - cirkulující fluidní lože katalyzátoru, FFB (SAS) - necirkulující fluidní lože katalyzátoru, TFB - pevné lože katalyzátoru, SSB - suspenze katalyzátoru ve vroucím loži Typ reaktoru resp. jeho výb r je dán požadovanou skladbou reak ního produktu. Vysokoteplotní varianta FT syntézy poskytuje vyšší výt žky níževroucích produkt, alken a benzinu. Motorová nafta se v tomto p ípad vyrábí oligomerací alken. P i této variant syntézy je dosahováno i relativn vyšších výt žk kyslíkatých slou enin. P i nízkoteplotní variant FT syntézy donedávna ješt realizované v trubkových reaktorech s pevným ložem Fe katalyzátoru, nyní v reaktorech používajících suspenzi Co katalyzátoru ve vroucím loži vzniká více alkan a produkt s rovným et zcem a ve zvýšeném výt žku mohou být získány výševroucí parafinické podíly (wax), které se následn hydrokrakují technologií Isocracking vyvinutou k tomuto ú elu firmami Chevron a Texaco. Primární st ední destilát a st ední frakce získaná hydrokrakováním výševroucího produktu slouží k výrob vysoce kvalitní motorové nafty. Benzinová frakce má zvýšený obsah lineárních alkan a její vlastnosti, p edevším oktanové íslo, je t eba dále upravit izomerací a reformováním. Pokud se týká alken a kyslíkatých slou enin, jejich výt žek je p i nízkoteplotní syntéze menší. Údaje 1311

6 uvedené v tab. 2 charakterizují vliv typu reaktoru, resp. reak ní teploty na selektivitu FT syntézy. Rafinerie PetroSA.. Rozsah výroby syntetické ropy FT syntézou v Jižní Africe byl zv tšen výstavbou rafinerie Mossref, nyní PetroSA, na východním pob eží, která byla uvedena do provozu v roce Rafinérie je provozována v petrochemické variant a vyrábí se v ní bbl/den motorových paliv, alkohol a LPG ze syntézního plynu získaného dvoustup ovým reformováním zemního plynu. Rafinerie Bintulu. Další GTL technologií, která se provozn uplatnila, je technologie SMDS (Shell Middle Distillate Synthesis) firmy Shell. V roce 1994 byla uvedena do provozu rafinerie Bintulu v Malajsii, kterou lze považovat za demonstra ní jednotku. Výrobní kapacita byla bbl/den syntetické ropy. Syntézní plyn se vyrábí parciální oxidací zemního plynu, Asi polovina vyrobené t žké syntetické ropy se hydrokrakovala na motorovou naftu a petrolej a druhá ást se zhodnocovala jako speciální rozpoušt dla, surovina pro detergenty a jako tvrdý parafin pro potraviná ský pr mysl. Z 1 mil. Nm 3 zemního plynu se vyrobí cca 500 t kapalných uhlovodík. Vybrané vlastnosti hlavních frakcí reak ního produktu jsou uvedeny v tab. 3. V roce 2003 byla kapacita rafinétie zv tšena o 20 % a výhledov po ítá firma Shell se zvýšením na bbl/den, s tím, že hlavním produktem budou st ední destiláty. Tab. 2: Selektivita syntézy v reaktorech TFB a CFB firmy Sasol Reaktor TFB CFB Teplota syntézy ( C) Produkty (% hm.) Methan 4 7 Alkeny C 2 - C Alkany C 2 - C Benzin St ední frakce T žké frakce a vosky 48 9 Kyslíkaté slou eniny 3 6 Tab. 3. Vybrané vlastnosti hlavních frakcí produktu z procesu SMDS (Shell) Vlastnost\Frakce Benzin Petrolej Plynový olej Hustota (kg/m 3 ) p i 15 C Destila ní rozmezí ( C) % (obj.) Obsah síry (ppm) < 3 < 10 < 15 Obsah aromát (ppm) 0 < 0,1 < 0,1 Trendy ve výrob motorových paliv FT syntézou. V sou asném období se považuje za perspektivní výroba t žké syntetické parafinické ropy, která se následn hydrokrakuje na kvalitní motorovou naftu a ostatní motorová paliva, rozpoušt dla, tvrdý parafin a další produkty. Tuto variantu preferují všechny firmy, které se FT syntézou zabývají (Sasol, Shell, 1312

7 Texaco, ExxonMobil, Chevron, Syntroleum Corp., Syncrude Technology, Rentech Inc. a další). S ohledem na velmi dobrou kvalitu vyráb ných produkt, p edevším motorových paliv, lze p edpokládat, že tento postup zahrnující t i integrované výrobní stupn, tj. výrobu syntézního plynu, jeho následnou konverzi na t žkou syntetickou ropu a její hydrokrakování se bude uplat ovat i výhledov. Pro výrobu t žké syntetické parafinické ropy je preferován SBC reaktor, tj. Slurry Buble Column Reactor (Sasol, Shell, ExxonMobil, Syncrude Technology). Pozornost je v nována i vývoji selektivn jších katalyzátor, v tšinou na bázi kobaltu (Sasol, Statoil, ExxonMobil, Shell, Syntroleum Corp., Syncrude Technology), jehož vlastnosti jsou vylepšeny p ídavkem malého množství vzácného kovu (Re, Ru), který napomáhá aktivaci a transferu vodíku (hydrogen spill over) pot ebného pro hydrogenaci uhlíkatých úsad ukládajících se na povrchu katalyzátoru, což má p íznivý vliv na jeho aktivitu, životnost a regeneraci. V sou asné dob se nachází ve stádiu p ípravy, resp. realizace technologie XTL ada projekt. Firmy Shell a Sasol staví nové jednotky v Kataru, který má bohaté zásoby zemního plynu. GTL závod Oryx-1 (Sasol a Qatar Petroleum) v Las Raffan, který zahájí výrobu v tomto roce, má zatím výrobní kapacitu 1,3 mil. t/rok. Denn vyprodukuje 24 tis. bl motorové nafty, 9 tis. bl benzinu a 1 tis. bl LPG. Do roku 2009 by m la být jeho kapacita zv tšena na cca 4 mil. t/rok. V rámci GTL projektu Pearl (Shell a Qatar Petroleum) se buduje výrobna s kapacitou cca 3 mil. t/rok, provoz by m l být zahájen v roce Firma ExxonMobil instalovala v Kataru jednotku s vlastní technologií AGC 21 s kapacitou 6,2 mil. t/rok. Jak to dokumentují údaje uvedené v tab. 4, tato technologie je zna n flexibilní z hlediska vyráb ných produkt (benzin, st ední a vakuové destiláty, vysokomolekulární vosky a chemikálie). Tab. 4: Složení produkt (% hm.) získaných z procesu AGC-21 firmy ExxonMobil Produkt Max. výt žek suroviny pro katal. krakování Varianta procesu Max. výt žek st edních destilát Benzin St ední destiláty Surovina pro katal. krakování 35 0 Celkem Firmy Sasol a Chevron spole n s firmou National Nigerian Petroleum Comp. založili v roce 2000 alianci pro výstavbu GTL závodu v Nigérii (Escavros) s kapacitou 1,3 mil. t/rok, výroba by m la být zahájena v letech 2008/2009. Firmy Shell a Sasol se angažují také v ín, v tomto p ípad se ale jedná o projekty FT syntézy založené na bázi uhlí, tj. o technologii CTL. O výstavb CTL závodu se uvažuje také v Austrálii a SRN (FT proces fy. Syntroleum Corp.). Ekonomické aspekty technolgie XTL. Pro ekonomické rozvahy jsou d ležitá následující data: cena ropy a investi ní a provozní náklady. V roce 1999 se cena ropy, p i které lze provozovat GTL technologii na úrovni náklad (break-even price) pohybovala v rozmezí $/bbl. U CTL technologie je tato cena pochopiteln vyšší. Výrazný nár st ceny ropy podpo il založení nových GTL, resp. CTL projekt. Je t eba si ovšem uv domit, že nár st ceny ropy pochopiteln zvyšuje i ceny zemního plynu a uhlí. 1313

8 P i úvahách o realizaci XTL projektu hraje významnou roli výše pot ebných investic. Na investi ních nákladech výroby syntetické ropy resp. paliv technologií GTL se rozhodujícím zp sobem podílí náklady na výrobu syntézního plynu, které iní % celkových náklad, 25 % pak p ipadá na FT syntézu a 10 % na úpravu a frakcionaci produkt. Celkovou ekonomiku procesu GTL pochopiteln významn ovliv uje výrobní kapacita závodu. Zv tšení kapacity výrobní linky a tedy i zvýšení výrobní kapacity závodu je pro snížení investi ních náklad p ipadajících na 1 bbl denní produkce považováno za klí ové. Údaje publikované o t chto nákladech se pohybují v pom rn širokém rozmezí neodpovídajícím vždy rozdíl m ve výrobní kapacit a významn se na nich tedy podílí i hloubka zpracování reak ního produktu, která není blíže specifikována. Na základ publikovaných dat je možno konstatovat, že výše uvedená technická vylepšení výroby syntézního plynu i FT syntézy umožní snížit investi ní náklady na 1 bbl denní produkce z 50 tis. $/bbl na úrove cca 35 tis. $/bbl. Firmy Shell a Sasol shodn p edpokládají, že ve st edn dobém horizontu bude možné dosáhnout dalšího snížení t chto náklad až na cca 20 tis. $/bbl. Pro srovnání u klasické ropné rafinérie se tyto náklady v sou asné dob pohybují v rozmezí tis. $/bbl. V této souvislosti je t eba si uv domit, že zv tšování výrobní kapacity závodu GTL má svá omezení. P i plánování této kapacity je t eba uvážit, zda bude dlouhodob k dispozici dostate né množství zemního plynu. Bylo uvedeno, že pro GTL závod s denní kapacitou 10 resp. 50 tis. bl je t eba zajistit pro jeho 30letý provoz cca 1,1 resp. 5, m 3 zemního plynu; tuto kapacitu má pouze 7 resp. 2 % ze sv tových naleziš zemního plynu. Záv r I p es zmenšující se sv tové zásoby ropy bude tato surovina hrát klí ovou roli p i zajiš ování spot eby pohonných hmot, benzinu a motorové nafty, i v p íštích dvaceti letech. Výroba syntetických pohonných hmot ze zemního plynu, uhlí a biomasy technologiemi XTL p edstavuje perspektivní variantu, která m že výrobu uvedených pohonných hmot z ropy postupn nahradit. V tšímu rozší ení tohoto zp sobu výroby pohonných hmot zatím brání její výrazn vyšší náklady. Výstavba závod s technologií GTL, resp. CTL bude realizována v míst t žby zemního plynu a uhlí, kde jsou ob suroviny nejlevn jší. Projekt GTL po ítá také s využitím zásob zemního plynu pod mo skou hladinou. Výroba syntetických motorových paliv technologií BTL na komer ní bázi nebyla dosud realizována, v provozu jsou demonstra ní jednotky. Otázkou z stává, zda je lepší zpracovat biomasu v malých lokálních a nebo velkých centrálních výrobnách. Velkou p edností kapalných produkt FT syntézy je jejich kvalita, neobsahují síru, dusík, t žké kovy, asfalteny a ani soli. Jejich p imícháváním do surové ropy a nebo p ímo do ropných produkt v rafineriích se vyráb né produkty podstatn zkvalitní. Pod kování Práce byla realizována za finan ní podpory MŠMT R v rámci projektu MSM Literatura 1. Woodfin W. T.: Hydrocarbon Eng. 1997, 2 (7), Terblanche K.: Hydrocarbon Eng. 1997, 2 (2), Eisenlohr K.H.: Gänsslen R.: Erdöl, Kohle, Erdgas, Petrochem. 35, 37 (1982). 4. Informace od firmy Ruhrgas AG, Chondhary V.R., Uphade B.S., Belhekan A.A.: J. Catal. 1996, 163, Korchnak J.D., Dunster M: Patent WO 90/06282, Lezaun L. et al.: Studies in Surface Science and Catalysis, Natural Gas Conversion V, 1314

9 Vol. 119, Elsevier, Amsterdam 1998, s Schmidt L.D., Deutschmann O., Gorelski C.T.: Studies in Surface Science and Catalysis, Natural Gas Conversion V, Vol. 119, Elsevier, Amsterdam 1998, s Borowiecki T. et al.: Przemysl chem. 1998, 77(4), Lywood W.J.: Patent AU-A-29806, Christensen T.S., Primdahl I.I.: Hydrocarbon Process. 1994, 73(3), Ostrowski T. et al.: Chem. Ing. Techn. 1997, 69 (11), Appl M.: Nitrogen 1992, No. 200, Foster E.P. et al.: Studies in Surface Science and Catalysis, Natural Gas Conversion V, Vol. 119, Elsevier, Amsterdam 1998, s Van Thuil E., Van Ree R., de Lange T.J.: Biofuel production chains, Utrecht University, Report NNES , Utrecht University, Holandsko prosinec Dinjus E., Dahmen N., Henrich E.: DGMK/SCI-Conference Synthesis Gas Chemistry, Dráž any, SRN, íjna Peckham J.:World Refining 2005, 15 (4) Frohning C.D., Koebel H., Ralek M., Rotting W., Schnur F., Schulz H.: Fischer Tropsch Process, Chemical Feedstocks from Coal, s John Wiley & Sons, New York Sabatier P., Senderens J.B.: Hebd. Seances Acad. Sci. 134, 514 (1902). 20. Wender I.: Fuel Process. Technol. 1996, 48, Vosloo A.C.: Fuel Process. Technol. 71, 149 (2001). 22. Wells M.: Strategies for World Energy, Publication of The 17 th World Petroleum Congress, s. 100, The Petroleum Economist Ltd., London Anon.: Chem. Eng. 1993, No. 546/547, Cox P.: Strategies for World Energy, Publication of The 17 th World Petroleum Congress, s. 90, The Petroleum Economist Ltd., London Wilhelm D.J., Simbeck D.R., Karp A.D., Dickenson R.L.: Fuel Process. Technol. 2001, 71, Kuipers E. W., Jacometti J., Bodewes T., Senden M. M. G.: Hydrocarbon Eng. 1998, 3(4), Haelstead K.: Hydrocarbon Eng. 2006, 7 (11), Levkoff H.: Oil Gas J. 2006, 104 (24), Wells M.: Hydrocarbon Process. 2006, 85 (7), Anon.: Hydrocarbon Process. 2005, 84 (7), Dittrick P.: Oil Gas J. 2006, 104 (28), Nimocks R.M.: Proc. Symposium on Syngas Conversion, Am. Chem. Soc., Anaheim, CA, USA Nakamura D.N.: Oil Gas J. 2006, 104 (20), Shen S., Yu Ch., Dai X., Pan Z., Jiang Q., Zhang Z.: Fischer-Tropsch Technology Using Twoo-Stage Reactor for The Catalytic Oxidation of Methane to Synthetic Gas, Block 3, Forum 18 GTL, Alternative Fuels and Syngas; The Latest Developement in Technology, Rio de Janeiro, Brazilie, zá í, Wilson G.F., Carr N.L.: Hydrocarbon Eng. 1998, duben, Marriott J.: Implementation of The Sasol Slurry Phase Distillate Process, Block 3, Forum 3 Non Conventional Natural Gas Application, Calgary, Kanada, ervna, Agee M.A.: Studies in Surface Science, Vol. 119, Catalysis, Natural Gas Conversion V, Elsevier, Amsterdam 1998, s

Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA, ČeR a.s. Kralupy n.vlt. Presentace vypracovaná pro ČAPPO Praha 2.10.2002

Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA, ČeR a.s. Kralupy n.vlt. Presentace vypracovaná pro ČAPPO Praha 2.10.2002 Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA, ČeR a.s. Kralupy n.vlt Presentace vypracovaná pro ČAPPO Praha 2.10.2002 GTL (Gas-to-Liquid) představuje obecný pojem používaný pro technologie konverze plynu na kapalné produkty

Více

ALTERNATIVNÍ SUROVINY PRO CHEMICKÝ PR MYSL

ALTERNATIVNÍ SUROVINY PRO CHEMICKÝ PR MYSL 128 ALTERNATIVNÍ SUROVINY PRO CHEMICKÝ PR MYSL Doc. Ing. Jaromír Lederer, CSc. VUAnCh-UNICV, Revolu ní 84, 400 01 Ústí nad Labem, jaromir.lederer@vuanch.cz Prof. Ing. Gustav Šebor, CSc. Ústav technologie

Více

Ropa Kondenzované uhlovodíky

Ropa Kondenzované uhlovodíky Nejdůležitější surovina pro výrobu organických sloučenin Nejvýznamnější surovina světové ekonomiky Výroba energie Chemické zpracování - 15 % Cena a zásoby ropy (70-100 let) Ropné krize Nutnost hledání

Více

Syntéza kapalných paliv

Syntéza kapalných paliv Syntéza kapalných paliv Václav PEER 1, *, Jan NAJSER 1, Rafal CHLOND 1 1 VŠB- Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum, 17.listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava Poruba, eská republika *Koresponden

Více

Zemní plyn. Vznik zemního plynu. Vlastnosti zemního plynu

Zemní plyn. Vznik zemního plynu. Vlastnosti zemního plynu Zemní plyn Zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převažujícím podílem methanu. Využívat se začal na počátku 19. století, ale historie zemního plynu sahá až do období 2000 let př. n. l., kdy

Více

VYUŽITELNOST ALTERNATIVNÍCH PALIV V LETECKÉ DOPRAVĚ

VYUŽITELNOST ALTERNATIVNÍCH PALIV V LETECKÉ DOPRAVĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ LETECKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AEROSPACE ENGINEERING VYUŽITELNOST ALTERNATIVNÍCH

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_03_12

Více

Využití hydrokrakování rostlinných olej pro výrobu komponenty do motorové nafty

Využití hydrokrakování rostlinných olej pro výrobu komponenty do motorové nafty 157 Využití hydrokrakování rostlinných olej pro výrobu komponenty do motorové nafty Ing. Pavel Šimá ek, Ph.D., Ing. David Kubi ka, Ph.D. * ), Prof. Ing. Gustav Šebor, CSc. Doc. Ing Milan Pospíšil, CSc.

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ Most, 29.11.2012 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OBSAH - CESTY K REDUKCI NOVOTVORBY CO 2 NEOBNOVITELNÉ SUROVINY OMEZENÍ

Více

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ Seminář, Bratislava, 6.6.2013 Autor: J.LEDERER OBSAH - CESTY K REDUKCI NOVOTVORBY CO 2 NEOBNOVITELNÉ SUROVINY OMEZENÍ UHLÍKOVÝCH

Více

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza Mechanicko biologická úprava a pyrolýza snížení množství biologicky rozložitelných odpad odstra ovaných uložením na skládkách s cílem omezit tvorbu skleníkových plyn a sou asn ispívají ke zvýšení množství

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov

ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATE SKÁ ŠKOLA STRUP ICE, okres Chomutov Autor výukového Materiálu Datum (období) vytvo ení materiálu Ro ník, pro který je materiál ur en Vzd lávací obor tématický okruh Název materiálu,

Více

Přeprava a zpracování ropy ve střední Evropě. Zdeněk Dundr MERO ČR, a.s.

Přeprava a zpracování ropy ve střední Evropě. Zdeněk Dundr MERO ČR, a.s. Přeprava a zpracování ropy ve střední Evropě Zdeněk Dundr MERO ČR, a.s. XVIII. Jarní konference AEM 25. 26. února 2014 Osnova prezentace stručné představení MERO ČR, a. s. ropa statistické údaje (zásoby,

Více

Úprava uhlí, sušení, briketování, nízkoteplotní karbonizace Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc.

Úprava uhlí, sušení, briketování, nízkoteplotní karbonizace Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Úprava uhlí, sušení, briketování, nízkoteplotní karbonizace Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc. Úpravnické procesy Operace

Více

Přeplňování zážehových motorů

Přeplňování zážehových motorů Přeplňování zážehových motorů Cílem přeplňování ZM je především zvýšení výkonu motoru (ale i zlepšení hospodárnosti provozu a snižování obsahu škodlivin ve výfukových plynech). Zvyšování výkonu, resp.

Více

Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek

Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek Konference projektu ClimactRegions Energetické využití odpad Staré M sto, 11. prosinec 2012 Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek Nakládání

Více

Projekt 438 Vytvoření studijních oborů Řešitel: prof. Ing. Václav Janda, CSc.

Projekt 438 Vytvoření studijních oborů Řešitel: prof. Ing. Václav Janda, CSc. Projekt 438 Vytvoření studijních oborů Řešitel: prof. Ing. Václav Janda, CSc. 1 Původní cíle projektu Cílem projektu bylo připravit podmínky pro akreditaci dvou bakalářských studijních oborů uskutečňovaných

Více

Stavební hmoty II Druhotné suroviny a odpady. Ing. Jana Boháčová

Stavební hmoty II Druhotné suroviny a odpady. Ing. Jana Boháčová Stavební hmoty II Druhotné suroviny a odpady Ing. Jana Boháčová Úvod - Od 50. let 20. století nárůst spotřeby surovin - Nutnost udržitelného rozvoje a hospodárného využití přírodních zdrojů - Recyklace

Více

PROGRAM TEPELNÁ OCHRANA OBJEKTŮ

PROGRAM TEPELNÁ OCHRANA OBJEKTŮ PROGRAM TEPELNÁ OCHRANA OBJEKTŮ Obsah 1 Proč provádět úsporná opatření ve stávajících stavbách... Varianty řešení... 3 Kritéria pro výběr projektů...3 Přínosy...3.1 Přínosy energetické...3. Přínosy environmentální...

Více

Program EFEKT- Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie MPO, STEO, SMO www.odpadjeenergie.cz

Program EFEKT- Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie MPO, STEO, SMO www.odpadjeenergie.cz Program EFEKT- Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie MPO, STEO, SMO www.odpadjeenergie.cz ÚVOD Českárepublika se díky politice MŽP dostávádo problému skomunálními

Více

Problematika negativního dopadu intenzivní chemické ochrany polních plodin

Problematika negativního dopadu intenzivní chemické ochrany polních plodin Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVF Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVF Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument Pro veřejné použití Název dokumentu: Problematika negativního

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 29. 6. 1999 COM(1999) 317 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Rozvoj krátké námořní dopravy v Evropě

Více

PR MYSLOVÁ PYROLÝZA A KOPYROLÝZA NENASYCENÝCH UHLOVODÍK

PR MYSLOVÁ PYROLÝZA A KOPYROLÝZA NENASYCENÝCH UHLOVODÍK 126 Úvod PR MYSLOVÁ PYROLÝZA A KOPYROLÝZA NENASYCENÝCH UHLOVODÍK Ing. Petr Zámostný, PhD., Doc. Ing. Zden k B lohlav, CSc., Ing. Lucie Starkbaumová Ústav organické technologie, VŠCHT Praha, Technická 5,

Více

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb 1 VŠEOBECNĚ ČSN EN 1991-1-1 poskytuje pokyny pro stanovení objemové tíhy stavebních a skladovaných materiálů nebo výrobků, pro vlastní

Více

íklady technologických za ízení a postup užívaných p i chemických výrobách. V tšinou rozlišujeme 3 fáze výrobního postupu a) úprava surovin

íklady technologických za ízení a postup užívaných p i chemických výrobách. V tšinou rozlišujeme 3 fáze výrobního postupu a) úprava surovin Chemická technologie íklady technologických za ízení a postup užívaných p i chemických výrobách. V tšinou rozlišujeme 3 fáze výrobního postupu a) úprava surovin b) výroba meziprodukt nebo surových výrobk

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 415/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 415/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 415/2012 Sb. Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší Ze dne 21.11.2012 Částka 151/2012

Více

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2007 ze dne 17. září 2007, k cenám tepelné energie

Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2007 ze dne 17. září 2007, k cenám tepelné energie Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2007 ze dne 17. září 2007, k cenám tepelné energie Energetický regulační úřad (dále jen Úřad ) podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů

Více

Čl. I. Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb.

Čl. I. Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb. 320 VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb. Ministerstvo

Více

Transformace rostlinných olej na alternativní suroviny pro ethylenovou jednotku

Transformace rostlinných olej na alternativní suroviny pro ethylenovou jednotku 141 Transformace rostlinných olej na alternativní suroviny pro ethylenovou jednotku Ing. David Kubi ka, Ph.D. a), Ing. Pavel Šimá ek, Ph.D. b), Doc. Ing. Jaromír Lederer, CSc. a), Prof. Ing. Zden k B lohlav,

Více

269/2015 Sb. VYHLÁŠKA

269/2015 Sb. VYHLÁŠKA 269/2015 Sb. - rozúčtování nákladů na vytápění a příprava teplé vody pro dům - poslední stav textu 269/2015 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. září 2015 o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé

Více

edí Gustav ŠEBOR Ústav technologie ropy a petrochemie technologická v Praze

edí Gustav ŠEBOR Ústav technologie ropy a petrochemie technologická v Praze Alternativní paliva v dopravě a jejich vliv na životní prostřed edí Gustav ŠEBOR Ústav technologie ropy a petrochemie Vysoká škola chemicko-technologick technologická v Praze Souhrn Důvody pro použití

Více

Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV

Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV Směrnice pro vyúčtování služeb spojených s bydlením Platnost směrnice: - tato směrnice je platná pro městské byty ve správě OSBD, Děčín IV

Více

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. 5. IMPLEMENTACE A VYUŽÍVÁNÍ

Více

7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů

7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů Vybrané aspekty vývoje hospodaření vládního sektoru v zemích EU kód 87-13 7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů Potřeba podrobnějšího pohledu

Více

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit Číslo klíčové aktivity VI/2 Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové

Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Využití v podmínkách LesůČeské republiky, státního podniku Hradec Králové Dřevní hmota Obnovitelný zdroj energie Současná doba přináší výrazné změny v pohledu na

Více

PROGRAM TEPLO BIOMASOU

PROGRAM TEPLO BIOMASOU PROGRAM TEPLO BIOMASOU Obsah 1 Úvod...2 2 Varianty řešení...2 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4 4.3 Přínosy ekonomické...6 5 Finanční

Více

Energy Performance Contracting v PKN a.s.

Energy Performance Contracting v PKN a.s. Answers for infrastructure Energy Performance Contracting v PKN a.s. Základní informace k projektu Diskusní fórum 21.1.2015 Hotel EURO, Pardubice Kdo jsme, co d láme a pro koho Obchodní úsek BPS, divize

Více

PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY CHEMIE CHEMIE. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch. P edm tový metodik: Ing.

PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY CHEMIE CHEMIE. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch. P edm tový metodik: Ing. PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY CHEMIE CHEMIE Struktura vyu ovací hodiny Plán Struktura vyu ovací vyu ovací hodiny hodiny Plán Metodický vyu ovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch

Více

NÚOV Kvalifikační potřeby trhu práce

NÚOV Kvalifikační potřeby trhu práce Zadavatel: Národní ústav odborného vzdělávání v Praze se sídlem: Weilova 1271/6, 102 00 Praha 10, IČ: 00022179 zastoupený : RNDr. Miroslavem Procházkou, CSc. prostřednictvím osoby pověřené výkonem zadavatelských

Více

Nabídka na snížení ceny tepla pro topnou soustavu m sta Chrastavy - výstavba kogenera ní jednotky skupinou EZ 25.10.2012

Nabídka na snížení ceny tepla pro topnou soustavu m sta Chrastavy - výstavba kogenera ní jednotky skupinou EZ 25.10.2012 Nabídka na snížení ceny tepla pro topnou soustavu m sta Chrastavy - výstavba kogenera ní jednotky skupinou EZ 25.10.2012 EZ Energo - provozovatel kogenera ních jednotek EZ Energo, s. r. o., vznikl za átkem

Více

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OBSAH PRINCIPY POUŽÍVANÝCH TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ VELKOKAPACITNÍ REALIZACE TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ

Více

MĚSTO DOBRUŠKA. Obecně závazná vyhláška č. 1/2015,

MĚSTO DOBRUŠKA. Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, MĚSTO DOBRUŠKA Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na všech katastrálních územích města

Více

Dotace na výrobu tvarovaných biopaliv

Dotace na výrobu tvarovaných biopaliv Dotace na výrobu tvarovaných biopaliv Dotační program podporující nové výstavby a modernizace zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv. Výše dotace 45 % pro malé podniky (méně než 50 zaměstnanců, roční

Více

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 23.04.2015

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 23.04.2015 Odbor investic a rozvoje V Písku dne: 07.04.2015 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA PÍSKU DNE 23.04.2015 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Informace záměru volby strategie společnosti Teplárna Písek, a. s.;

Více

PATENTOVÝ SPÍŠ. ts3 O B 01 J 20/28 G 21 F 9/12 1Í5 O. materiálu, např. půdy s popelovým. (11) Člalo dokumentu: ČESKÁ REPUBLIKA

PATENTOVÝ SPÍŠ. ts3 O B 01 J 20/28 G 21 F 9/12 1Í5 O. materiálu, např. půdy s popelovým. (11) Člalo dokumentu: ČESKÁ REPUBLIKA PATENTOVÝ SPÍŠ ČESKÁ REPUBLIKA (19) (21) Čislo pflhlásky: 3 3 4-9 2 (22) Pfihláácno: 05. 02. 92 (40) Zvefcjnéno: 14. 10. 92 (47) Udílena: 20. 10. 93 (24) Oznámeno udéleni ve Včstniku: 15. 12. 93 (11) Člalo

Více

GreenProduct, kde neustále zlepšujeme ekologi nost našich voz s cílem snižování emisí CO 2.

GreenProduct, kde neustále zlepšujeme ekologi nost našich voz s cílem snižování emisí CO 2. Pilí e strategie ŠKODA AUTO zahájila strategii GreenFuture s cílem ješt tšího d razu na zlepšení životního prost edí a úsporu energií. Tato strategie je nedílnou sou ástí trvale udržitelného rozvoje zna

Více

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2003

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2003 Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2003 V souladu s vyhláškou MŽP č. 356/2002 Sb. a systémem EMS (ČSN EN ISO 14 001) uveřejňujeme požadované provozní údaje za rok 2003. Termizo a.s.

Více

Zplyňování a zkapalňování uhlí Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc.

Zplyňování a zkapalňování uhlí Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zplyňování a zkapalňování uhlí Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc. Zplyňování uhlí technologický proces přeměny pevných

Více

Obecně závazná vyhláška obcí Plaňany, Poboří, Hradenín a Blinka. č. 4/2003 ze dne 4.11.2003

Obecně závazná vyhláška obcí Plaňany, Poboří, Hradenín a Blinka. č. 4/2003 ze dne 4.11.2003 Obecně závazná vyhláška obcí Plaňany, Poboří, Hradenín a Blinka č. 4/2003 ze dne 4.11.2003 O nakládání s komunálním odpadem a stavebním odpadem na uzemí obcí Plaňany, Blinka, Hradenín a Poboří Zastupitelstvo

Více

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podléhají všechny domy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné, bytové domy), ubytovací zařízení určená k bydlení (domovy důchodců, penziony pro důchodce,

Více

ČESKÉHO HNĚDÉHO UHLÍ. KONFERENCE ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ na téma Energetická bezpečnost ČR v kontextu obsahu 3. energetického balíčku EU

ČESKÉHO HNĚDÉHO UHLÍ. KONFERENCE ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ na téma Energetická bezpečnost ČR v kontextu obsahu 3. energetického balíčku EU BUDOUCNOST ČESKÉHO HNĚDÉHO UHLÍ KONFERENCE ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ na téma Energetická bezpečnost ČR v kontextu obsahu 3. energetického balíčku EU Březen 2008 ing. Alexander Musil Problematika prvotních

Více

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -

Více

415/2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 21. listopadu 2012 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

415/2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 21. listopadu 2012 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 415/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. listopadu 2012 o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb.

Více

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu

Více

NÁVRH ZADÁNÍ Územního plánu Velká Dobrá č.2

NÁVRH ZADÁNÍ Územního plánu Velká Dobrá č.2 NÁVRH ZADÁNÍ Územního plánu Velká Dobrá č.2 (k projednání dle 47 stavebního zákona). V květnu až červnu 2012 pořizovatel projednal Návrhu zadání Územního plánu Velká Dobrá. V průběhu vyhodnocování uplatněných

Více

Technická data Platná pro modelový rok 2016. Nový Transporter

Technická data Platná pro modelový rok 2016. Nový Transporter Technická data Platná pro modelový rok 2016 Nový Transporter Motory splňující emisní normu Euro 5 plus Typ motoru/počet ventilů na válec Vstřikování/přeplňování Zdvihový objem (cm 3 ) Max. výkon (kw) při

Více

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Rozd lení PSM #1/14. Karel Páv

KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Rozd lení PSM #1/14. Karel Páv KATEDRA VOZIDEL A MOTOR Rozd lení PSM #1/14 Karel Páv Princip a rozd lení tepelných motor Transformace tepelné energie na mechanickou 2 / 6 Chemická energie v palivu Tepelná energie Mechanická práce Okysli

Více

ODSTRAŇOVÁNÍ CHLOROVODÍKU ZE SPALIN PŘI ENERGETICKÉM ZPRACOVÁNÍ PLASTŦ

ODSTRAŇOVÁNÍ CHLOROVODÍKU ZE SPALIN PŘI ENERGETICKÉM ZPRACOVÁNÍ PLASTŦ Energie z biomasy XI. odborný seminář Brno 2010 ODSTRAŇOVÁNÍ CHLOROVODÍKU ZE SPALIN PŘI ENERGETICKÉM ZPRACOVÁNÍ PLASTŦ Kateřina Bradáčová, Pavel Machač,Helena Parschová, Petr Pekárek, Václav Koza Tento

Více

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-1186/11-E

Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIE-1186/11-E Česká školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy a školského zařízení: Sídlo: Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

Více

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA

STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA STÍRÁNÍ NEČISTOT, OLEJŮ A EMULZÍ Z KOVOVÝCH PÁSŮ VE VÁLCOVNÁCH ZA STUDENA ÚVOD Při válcování za studena je povrch vyválcovaného plechu znečištěn oleji či emulzemi, popř. dalšími nečistotami. Nežádoucí

Více

SVOJEK ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.1

SVOJEK ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.1 1 SVOJEK ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.1 Pořizovatel Zpracovatel Autor OBSAH DOKUMENTACE Obec Svojek Architektonický atelier Holub.s.r.o. Pod Beránkou 19, 160 00 Praha 6 Ing.arch. A. Holub a kolektiv Textová

Více

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu (z pohledu ERÚ) Petr Kusý Odbor elektroenergetiky Energetický regulační úřad www.eru.

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu (z pohledu ERÚ) Petr Kusý Odbor elektroenergetiky Energetický regulační úřad www.eru. Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu (z pohledu ERÚ) Petr Kusý Odbor elektroenergetiky Energetický regulační úřad www.eru.cz Obsah prezentace Stručné představení ERÚ Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 10 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BORŠOV NAD VLTAVOU

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 10 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BORŠOV NAD VLTAVOU ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 10 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE BORŠOV NAD VLTAVOU Zadání po projednání s dotčenými orgány, ostatními účastníky a veřejností bude schváleno Zastupitelstvem obce Boršov nad Vltavou Dne :... Usnesením

Více

MOŽNOSTI VÝROBY PRODUKT S VYSOKOU P IDANOU HODNOTOU

MOŽNOSTI VÝROBY PRODUKT S VYSOKOU P IDANOU HODNOTOU 215 MOŽNOSTI VÝROBY PRODUKT S VYSOKOU P IDANOU HODNOTOU Ing. Tomáš Herink, Ph.D. a, Ing. Petr Fulín a, Prof. Ing. Josef Pašek, DrSc. b, Ing. Ji í Krupka b, Doc. Ing. Jaromír Lederer, CSc. c, Ing. Jan Dosko

Více

JIŘETÍN POD JEDLOVOU. ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU POŘIZOVATEL. Úřad územního plánování Městského úřadu Varnsdorf

JIŘETÍN POD JEDLOVOU. ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU POŘIZOVATEL. Úřad územního plánování Městského úřadu Varnsdorf ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU JIŘETÍN POD JEDLOVOU POŘIZOVATEL Úřad územního plánování Městského úřadu Varnsdorf PROJEKTANT A UA - Agrourbanistický ateliér, Praha 6 Šumberova 8 prosinec 2012 NÁZEV ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ

Více

LED svítidla - nové trendy ve světelných zdrojích

LED svítidla - nové trendy ve světelných zdrojích LED svítidla - nové trendy ve světelných zdrojích Základní východiska Nejbouřlivější vývoj v posledním období probíhá v oblasti vývoje a zdokonalování světelných zdrojů nazývaných obecně LED - Light Emitting

Více

Obalové hospodářství

Obalové hospodářství Část F Obalové hospodářství podle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech Obsah Povinnosti firem v podnikové ekologii 1. Úvod...1 2. Základní pojmy...3 3. Povinné osoby...5 4. Přehled povinností...7 5. Právní

Více

DOPRAVNÍ PROGNÓZA 2005 LETIŠTĚ PRAHA-RUZYNĚ Aktualizace k roku 2013

DOPRAVNÍ PROGNÓZA 2005 LETIŠTĚ PRAHA-RUZYNĚ Aktualizace k roku 2013 ÚSTAV DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY DOPRAVNÍ PROGNÓZA 2005 LETIŠTĚ PRAHA-RUZYNĚ Aktualizace k roku 2013 06 130 H 37 Bilance přepravních a dopravních nároků areálu a zatížení komunikační sítě

Více

STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE

STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE Obor strojírenských technologií obsahuje širokou škálu různých výrobních procesů a postupů. Spolu se strojírenskými materiály a konstrukcí strojů a zařízení patří mezi základní

Více

ZÁKON 250/2000 ) PROGRAM PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ 2016 A.

ZÁKON 250/2000 ) PROGRAM PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ 2016 A. Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav (dále jen jako město ) vyhlašuje v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen jako ZÁKON ) PROGRAM PRO POSKYTOVÁNÍ

Více

POHOŘELICE - POLNÍ III. ETAPA ZMĚNA č.2 (12/2010)

POHOŘELICE - POLNÍ III. ETAPA ZMĚNA č.2 (12/2010) ÚZEMNÍ STUDIE LOKALITY PRO RODINNÉ DOMY POHOŘELICE - POLNÍ III. ETAPA ZMĚNA č.2 (12/2010) PRŮVODNÍ ZPRÁVA SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA REGULATIVY GRAFICKÁ ČÁST Pořizovatel: Zpracovatel: Městský úřad Pohořelice

Více

Vítkovice výzkum a vývoj technické aplikace s.r.o. Pohraniční 693/31, 706 02 Ostrava Vítkovice, Česká republika

Vítkovice výzkum a vývoj technické aplikace s.r.o. Pohraniční 693/31, 706 02 Ostrava Vítkovice, Česká republika Něktteré ttechnollogiicko mettallurgiické ssouviissllossttii na ellekttriických iindukčníích ssttředoffrekvenčníích pecíích ss kyssellou,, neuttrállníí a zássadiittou výdusskou Čamek, L. 1), Jelen, L.

Více

METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA

METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA METODIKA PRO NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA SYSTÉMU VZDUCH-VODA Získávání tepla ze vzduchu Tepelná čerpadla odebírající teplo ze vzduchu jsou označovaná jako vzduch-voda" případně vzduch-vzduch". Teplo obsažené

Více

K. Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010

K. Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010 K. Hodnocení dosažitelnosti emisních stropů stanovených regionu v roce 2010 K.1. Úvod Doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro kraj Vysočina jsou v nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví

Více

Změny ve sběru tříděného odpadu. v obci Konojedy od 1.1.2016

Změny ve sběru tříděného odpadu. v obci Konojedy od 1.1.2016 Změny ve sběru tříděného odpadu v obci Konojedy od 1.1.2016 1 Změny ve sběru tříděného odpadu v obci Konojedy Vážení spoluobčané, v letošním roce se uskutečnilo několik změn v oblasti nakládání s odpady

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Číslo šablony: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název materiálu: Fosilní zdroje

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola 6. ročník Základní EVVO Fotosyntéza

Více

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby,

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby, 164 Pr b h a a ízení investi ního procesu v eské rafinérské, a.s. a.s. Ing. Ing. Josef Josef Sváta, eská rafinérská a.s., O. Wichterleho 809, 278 52 52 Kralupy nad nad Vltavou, tel.:+420 315 718 605, e-mail:

Více

Steinbrenerova 6, 385 17 VIMPERK. odbor výstavby a územního plánování Ú Z E M N Í R O Z H O D N U T Í

Steinbrenerova 6, 385 17 VIMPERK. odbor výstavby a územního plánování Ú Z E M N Í R O Z H O D N U T Í Městský úřad Vimperk Steinbrenerova 6, 385 17 VIMPERK odbor výstavby a územního plánování Číslo jednací: Vyřizuje: Telefon: 388 459 047 Ve Vimperku dne: 27.1.2009 VÚP 328.3-2360/3150/08 Ka-38 Pavel Kavlík

Více

Koncepce rozvoje organizace Domov pod hradem Žampach - období 2016-2018 (struční popis plánovaných etap transformační plánu)

Koncepce rozvoje organizace Domov pod hradem Žampach - období 2016-2018 (struční popis plánovaných etap transformační plánu) Koncepce rozvoje organizace Domov pod hradem Žampach - období 2016-2018 (struční popis plánovaných etap transformační plánu) Název, sídlo a identifikační číslo organizace: Název: Domov pod hradem Žampach

Více

Společné stanovisko GFŘ a MZ ke změně sazeb DPH na zdravotnické prostředky od 1. 1. 2013

Společné stanovisko GFŘ a MZ ke změně sazeb DPH na zdravotnické prostředky od 1. 1. 2013 Společné stanovisko GFŘ a MZ ke změně sazeb DPH na zdravotnické prostředky od 1. 1. 2013 Od 1. 1. 2013 došlo k novelizaci zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon o DPH ), mj. i

Více

Chemie. 3. období 9. ročník. Očekávané výstupy předmětu. Vyučovací předmět: Období ročník:

Chemie. 3. období 9. ročník. Očekávané výstupy předmětu. Vyučovací předmět: Období ročník: Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Chemie 3. období 9. ročník Základy praktické chemie pro 9. ročník ZŠ učebnice (Beneš, Pumpr, Banýr Fortuna) Základy praktické chemie pro 9. ročník ZŠ pracovní

Více

Název instituce Stanovisko připomínky Vyhodnocení stanoviska

Název instituce Stanovisko připomínky Vyhodnocení stanoviska Příloha č. 5: Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů uplatněných k návrhu změny č.1 Územního plánu obce Bařice Velké Těšany Název instituce Stanovisko připomínky Vyhodnocení stanoviska Městský úřad Kroměříž,

Více

č. 3/2012 o nakládání s odpady

č. 3/2012 o nakládání s odpady Město Horní Benešov. Masarykova 32, 793 12 Horní Benešov Obecně závazná vyhláška č. 3/2012 o nakládání s odpady Zastupitelstvo města Horní Benešov na svém 17. zasedání dne 19.12.2012 usnesením č. 61/17-12.2.ZM

Více

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 4. přednáška

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 4. přednáška ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 4. přednáška Rafinace pohonných hmot, zpracování sulfanu, výroba vodíku

Více

4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení

4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení 4. Závěrečný účet Státního fondu rozvoje bydlení 19 11 1. Tabulky dle vyhlášky č. 342/29 Sb. 111 112 113 114 2. Hodnotící zpráva k finančnímu hospodaření Státního fondu rozvoje bydlení za rok 21 Návrh

Více

Obecně závazná vyhláška obce Jindřichov č.26 o nakládání s komunálním odpadem

Obecně závazná vyhláška obce Jindřichov č.26 o nakládání s komunálním odpadem Obecně závazná vyhláška obce Jindřichov č.26 o nakládání s komunálním odpadem Zastupitelstvo obce Jindřichov vydává dne 26. 11. 2001 v souladu s l7 odst. 2 zákona Č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých

Více

Obecně závazná vyhláška č. 1/2015

Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 ; MĚSTO BECHYNĚ -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 o systému shromažďování, sběru,

Více

TECHNOLOGIE ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S VYUŢITÍM NANOVLÁKENNÉHO NOSIČE BIOMASY.

TECHNOLOGIE ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S VYUŢITÍM NANOVLÁKENNÉHO NOSIČE BIOMASY. TECHNOLOGIE ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S VYUŢITÍM NANOVLÁKENNÉHO NOSIČE BIOMASY. T.Lederer 10.1.2013 OBSAH Obsah... 2 Stručný popis ČOV... 3 Instalace rámů s nanovlákenným nosičem do aktivační nádrže AN 2 a

Více

Město Mariánské Lázně

Město Mariánské Lázně Město Mariánské Lázně Městský úřad, odbor investic a dotací adresa: Městský úřad Mariánské Lázně, Ruská 155, 353 01 Mariánské Lázně telefon 354 922 111, fax 354 623 186, e-mail muml@marianskelazne.cz,

Více

OPTIMALIZOVANÉ PREFABRIKOVANÉ BALKONOVÉ DÍLCE Z VLÁKNOBETONU

OPTIMALIZOVANÉ PREFABRIKOVANÉ BALKONOVÉ DÍLCE Z VLÁKNOBETONU OPTIMALIZOVANÉ PREFABRIKOVANÉ BALKONOVÉ DÍLCE Z VLÁKNOBETONU Ctislav Fiala, Petr Hájek, Vlastimil Bílek, Marek Ženka 1 Úvod V rámci výzkumu zaměřeného na optimalizaci využití konstrukčních materiálů byl

Více

Pyrolýza hn dého uhlí s následným katalytickým št pením t kavých produkt

Pyrolýza hn dého uhlí s následným katalytickým št pením t kavých produkt LEDNICE, ESKÁ REPUBLIKA Pyrolýza hn dého uhlí s následným katalytickým št pením t kavých produkt Lenka JÍLKOVÁ 1, *, Karel CIAHOTNÝ 1, Jaroslav KUSÝ 2 1 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta

Více

R O Z H O D N U T Í. Miroslav Vala datum narození: 28.09.1971. a Jana Valová datum narození: 14.09.1978. rozhodnutí o umístění stavby

R O Z H O D N U T Í. Miroslav Vala datum narození: 28.09.1971. a Jana Valová datum narození: 14.09.1978. rozhodnutí o umístění stavby Městský úřad Brušperk K Náměstí 22, 739 44 Brušperk stavební úřad č.j. : SÚ/328/817/2011/Če Miroslav Vala č.j. : SÚ/330/1248/2011/Če Jana Valová vyřizuje: Ing. Jiřina Čermáková Krátká 648 e-mail : cermakova@brusperk-mesto.cz

Více

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. Čl. 1 Předmět působnosti

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. Čl. 1 Předmět působnosti Obecně závazná vyhláška č. 6/2006 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, autovraků a systému nakládání se stavebním odpadem, ve znění obecně závazné

Více

ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s.

ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. Bilance vodíku v ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. APROCHEM 2010 Kouty nad Desnou 19 21.4.2010 Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA www.ceskarafinerska.cz 1 Obsah Úvod do problému Zdroje vodíku pro rafinérie Využití vodíku

Více

ČÁST A01 PRŮVODNÍ ČÁST PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA Projekt pro ohlášení stavby OPRAVA MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ V OBCI CHLUMEK

ČÁST A01 PRŮVODNÍ ČÁST PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA Projekt pro ohlášení stavby OPRAVA MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ V OBCI CHLUMEK ČÁST A01 PRŮVODNÍ ČÁST PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA Projekt pro ohlášení stavby OPRAVA MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ V OBCI CHLUMEK 11.7.2011 1 z 13 Dle Vyhl. 146/2008 Sb. o Rozsahu a obsahu projektové dokumentace

Více