MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE
|
|
- Otakar Blažek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2011 LADA ŠICHNÁRKOVÁ
2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Technologie potravin Technologie prvního jatečního okruhu při zpracování drůbeže Diplomová práce Vedoucí práce: prof. Ing. Jana Simeonovová, CSc. Vypracovala: Mgr. Lada Šichnárková Brno 2011
3
4
5 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Technologie prvního jatečního okruhu při zpracování drůbeže vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta.
6 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala prof. Ing. Janě Simeonovové, CSc. za odborné vedení a cenné rady při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Jarmile Žítkové, Ph.D. za odborné rady, ochotu a vstřícný přístup. Také děkuji podniku zpracovávající drůbež za umožnění získání a zpracování hodnot a výsledků.
7 ANOTACE: Cílem práce bylo posoudit správnost nastavení nové jatečné linky drůbeže. Zaměřili jsme se na úseky omračování, podřezu, vykrvování, paření, škubání a chlazení. Výsledky měření z nové technologie jsme srovnali s výsledky z původní technologie a porovnali jsme, zda došlo k zlepšení či nikoliv. Vliv nastavení hodnot elektrického omračovače (380 Hz, 2,2 A, 70 V) byl posouzen na barevných změnách ramenního kloubu, prsních řízcích, biskupech a koncích křídel. Výskyt krvácenin ramenního kloubu se od původní technologie snížil o 0,7 % (P < 0,05), barevnost řízků o 2,45 % (P < 0,05), červené biskupy o 2,05 % (P < 0,001) a červené konce křídel neprůkazně 0,35 %. Vysoce významný rozdíl u stanovení červených biskupů potvrdil správnost nastavení omračovače nové technologie. V úseku elektrického omračovače a podřezu byl proveden test omráčení, znovu oživnutí a test podřezu. Dle výsledků testu omráčení není 1 kuře za 5 minut omráčeno při rychlosti jateční linky 8500 ks/hod. Test znovu oživnutí prokázal, že 4 ze 100 kusů kuřat jsou zabita přímo v omračovači. Kvalita podřezu byla posouzena testem podřezu (průměrně 8,8 kuřat za 5 minut není podřezáno). Kvalita vykrvení byla hodnocena dle naplněnosti cév v oblasti křídel a stehen. Vykrvení křídel se zlepšilo o 6,8 % (P < 0,001) a stehen o 3,55 % (P < 0,001). V úseku paření a škubání byla hodnocena kvalita oškubání. Teploty napařování se pohybovaly od C. Oškubání křídel se zlepšilo o 0,8 % a stehen o 1,05 %. Ve stanovení kvality oškubání nebyl prokázán průkazný rozdíl. Chlazení v podniku zpracovávajícím drůbež bylo prováděno vzduchem s postřikem. Výsledné hodnoty absorbované vody, při použití chlazení vzduchem s postřikem, se pohybovaly od 0,915 % do 1,149 %. Hodnoty statistické analýzy byly vyrovnané. Chyba průměrné hodnoty (SE) se pohybovala 0,062 až 0,126, variační koeficient (v x ) od 0,18 do 0,3 a variační rozpětí (x max -x min ) od 0,67 do 1,14. Korelační analýza a analýza lineární regrese prokázaly závislost množství absorbované vody na hmotnosti jatečně opracovaných těl kuřat před mytím a chlazením. Výsledek korelační analýzy r = -0,33 ukazuje na slabou nepřímou závislost (P < 0,001). Zvýšená hmotnost kuřat prokázala nižší schopnost absorbce vody. Klíčová slova: barevné změny, elektrický omračovač, absorbovaná voda
8 ANNOTATION: The aim of this thesis was to assess the accuracy of setting for a new slaughter line. We focused on sections of the stunning, undercut, bleeding, scalding, plucking and cooling. To determine which of the technologies is better we compared the results from new technology with results from the original technology. Effect of setting electrical stunning set of values (380 Hz, 2.2 A, 70 V) was assessed for colour changes in the shoulder joint, breast fillet, bishops and wingtip. Compared to the original technology was decreased the incidence of haemorhagic shoulder joint by 0.7% (P < 0.05), colour of breast steaks by 2.45% (P < 0.05), red bishops by 2.05% (P < 0.01) and the red wingtip was decreased insignificantly by 0.35%. A significant difference (P < 0.001) at the determination of red bishops confirmed the rightness of new setting at stunning. In the section of electrical stunning and undercut were tested the stunning, test of again alive and test of undercut. According to test results in each 5 minutes one chicken was not stunned at the speed of the slaughter line 8500 pcs / hr. Recovery test showed that the 4 of 100 chickens were killed during the stunning. The quality was assessed by undercut test (in average each 5 minutes 8.8 chickens were not undercut sufficiently). Quality of bleeding was evaluated by the repletion of vessels in the wings and thighs. Bleeding of wings was improved by 6.8% (P < 0.001) in thighs by 3.55% (P < 0.001). In the section of scalding and plucking the quality was assessed. Temperature of steam ranged between C. Plucking of wings was improved by 0.8% and 1.05% of the thighs. In determination of the plucking quality was not found significant differences. In factory, which process poultry, was cooling used by air-spray. The results of absorbed water using the air-spray ranged from 0.915% to 1.149%. Values of statistical analysis were balanced. Average error (SE) ranged from to 0.126, coefficient of variation (v x ) from 0.18 to 0.3 and variation range (x max -x min ) from 0.67 to Correlation analysis and linear regression analysis showed the dependence on the amount of absorbed water and weight of chicken carcasses before washing and cooling. The result of correlation analysis r = indicates a weak indirect dependence (P < 0.001). Increased weight of chickens showed less ability to absorb water. Keywords: colour change, electrical stunning, absorbing of water
9 OBSAH 1 ÚVOD 9 2 CÍL PRÁCE 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Vznik drůbežářství a porovnání dřívější a současné technologie Druhy a plemena drůbeže Brojleři Ostatní významná plemena drůbeže Fyzikálně chemické parametry drůbežího masa Jakost drůbežího masa Technologie zpracování drůbeže Porážecí okruh Navěšování drůbeže Omračování drůbeže Zařízení elektrického omračovače Jakostní vady masa při omráčení Vykrvování drůbeže Jakostní vady masa vzniklé při vykrvování Napařování a škubání drůbeže Jakostní vady masa vzniklé pařením a škubáním Kuchací a chladící okruh 23 4 MATERIÁL A METODIKA Stanovení množství absorbované vody u kuřat v průběhu chlazení na jateční lince Stanovení počtu barevných změn na JOT kuřat Stanovení kvality vykrvení kuřat Stanovení kvality oškubání kuřat Test znovu oživnutí kuřat Test omráčení a podřezu kuřat 30 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 31
10 5.1 Množství absorbované vody u kuřat během chlazení na lince Vliv nastavení omračovače a délky linky na barevné změny JOT drůbeže Barevné změny ramenního kloubu JOT drůbeže Barevné změny prsní svaloviny JOT drůbeže Barevné změny křídel JOT drůbeže Barevné změny biskupu JOT drůbeže Vliv nastavení omračovače a délky linky na vykrvení JOT drůbeže Vliv nastavení pařících van a škubačů na kvalitu oškubání JOT drůbeže Test znovu oživnutí, omráčení a podřezu kuřat 53 6 ZÁVĚR 56 7 LITERATURA 58 8 SEZNAM GRAFŮ 62 9 SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH 65
11 1 ÚVOD V České republice stále roste spotřeba drůbežího masa. Od roku 1995, kdy spotřeba drůbežího masa byla 13 kg/os/rok, se spotřeba zvýšila dvojnásobně (rok ,8 kg/os/rok) (Janouš, ). Tato stále rostoucí obliba drůbežího masa je dána dietetickými vlastnostmi, snadnou kulinární úpravou a také v otázce náboženství je drůbež všeobecně přijímána. Zájem o drůbež u zákazníků roste se zvyšující se nabídkou dělené drůbeže, polotovarů a kuchyňsky upravených jednotlivých druhů drůbežího masa. Spotřebu drůbeže dále podporují příznivé ceny drůbeže a také principy zdravého životního stylu, protože právě drůbeží maso je zdrojem lehce stravitelných bílkovin a lipidů, minerálních látek a vitamínů a také se vyznačuje nízkou energetickou hodnotou. Na podniky zpracovávající drůbež jsou tedy kladeny stále vyšší nároky zpracovat co nejrychleji, co nejvíce drůbeže. Kvantita ovšem nesmí převážit nad kvalitou. Musí být zajištěn welfare zacházení s živou drůbeží. Hygienický aspekt je kontrolován pomocí systému kontrolních bodů HACCP. Technologie zpracovatelského podniku se zaměřuje nejen na množství, ale také na jakost výrobku. Nesprávně zvolená technologie může zcela výrobní produkt zničit. Zpracovatelská technologie musí působit jako celek, kdy největší důraz v prvním jatečném okruhu je kladen na omračování drůbeže. Kvalita omráčení ovlivňuje nejen výskyt barevných změn, ale také zlomenin. Barevné změny se projevují na koncích křídel, biskupu, prsních řízcích a ramenních kloubech. Dalšími kvalitativními znaky prvního jatečného okruhu jsou vykrvení, paření a oškubání. Chlazení drůbeže se podílí na vzhledu jatečně opracovaného těla a také na množství přijaté vody. Všechny tyto aspekty se podílejí na konečné kvalitě a ovlivňují ekonomickou stránku provozu drůbežářského podniku. 9
12 2 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zjistit správnost nastavení nové jatečné linky v úsek omračování, podřezu, vykrvování, paření, škubání a chlazení. Nová technologie zpracování byla porovnávána s původní technologií. Práce je zaměřena především na kvalitativní posouzení jatečně opracovaných těl kuřat v jednotlivých operacích v ohledu na zvolenou technologii. 10
13 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Vznik drůbežářství a porovnání dřívější a současné technologie Drůbeží maso se ne vždy těšilo takové oblibě jako dnes. Drůbežářský průmysl se začal rozvíjet v České republice teprve v druhé polovině minulého století. Díky rostoucímu zájmu spotřebitelů se toto odvětví masného průmyslu dynamicky rozvíjí. Po vzniku Československé republiky se drůbež chovala v malochovech. Do třicátých let byl vývoj drůbežářství charakterizován pouze extenzivním chovem. Drůbež se neopracovávala, šlo pouze o zabití. Spotřeba drůbežího masa se pohybovala okolo 2,5 kg za rok a drůbež se chovala především pro krytí potřeby vajec (Kulovaná, 2001). Do šedesátých let byl chov drůbeže u nás považován pouze za okrajovou záležitost. Od roku 1960 se do naší republiky začala dovážet hybridní drůbež. Zvýšily se jak početní stavy, tak také užitkovost (Šavata et al., 1984). Základem nově rozrůstajícího se potravinářského odvětví byla téměř ruční výroba, vyvíjející se od primitivních porážek s napařováním drůbeže v rotovanách, ručním škubáním, později škubáním na drhlíku a cyklomatiku, s kucháním drůbeže na stolech, později na lince ve tvaru kolotoče, kde drůbež byla zavěšena do závěsu na řetízku, chlazení drůbeže ve stojanech s následným mražením (Mareček et al., 1996). V sedmdesátých letech se do provozu uvedl unášecí dopravník, diskový škubač a průběžná napařovací vana. V zahraničí byly také poprvé použity automatické kuchací stroje. Porážky se začaly specializovat dle druhu porážené drůbeže, což bylo základní podmínkou automatizace jednotlivých operací (Mareček et al., 1996). V 80. letech již existovalo několik závodů na zpracování drůbeže. Zpracování bylo stále zatíženo poměrně velkou lidskou prací. Docházelo stále ke zlepšování a zdokonalování provozu. Hlavní modernizace přišla v devadesátých letech. Především se jednalo o technologii chlazení. Většina drůbežářských podniků prošla úplnou rekonstrukcí a byly vybaveny nejlepšími technologiemi v celém úseku (od porážení až k porcování) (Mates, 2010). Při současném zpracování drůbeže jsou moderní technologie samozřejmostí, s důrazem především na maximální možnou úsporu lidské práce. Lidská práce je stále vyžadována především v úseku navěšování. Porážkové linky jsou konstruovány tak, že po navěšení jsou již zvířata či následně JOT automaticky převěšována (Mates, 2010). 11
14 Na prvním jatečném okruhu dochází k omráčení, vykrvení, paření, škubání, v druhém jatečném okruhu se provádí kuchání, dále jsou JOT automaticky převěšena a následuje chladící okruh, kde je drůbeží maso zchlazeno na max. 4 C. Po vychlazení dochází opět k převěšení a následuje balení či porcování a další výroba (masný výrobek, polotovar atd.). 3.2 Druhy a plemena drůbeže Pod termín drůbež zahrnujeme domestikované ptáky, chované především na maso, vejce, peří atd. Drůbež lze tedy rozdělit na hrabavou (kur domácí, perlička, krůta, křepelka, páv), vodní (kachna, husa) a ostatní (pštrosi, holubi, bažanti a koroptve). Kur domácí se rozděluje na nosný užitkový typ a na masný užitkový typ (Steinhauser et al., 2000) Brojleři Hybridi masných plemen brojlerů jsou kuřata jak samčího tak samičího pohlaví, která dosahují průměrné hmotnosti 1,7 2,0 kg. Oddělování kuřat dle pohlaví se při výkrmu neprovádí, i když by to bylo účelné opatření zvyšující ekonomiku, neboť kohoutci dosahují dříve potřebné živé hmotnosti než slepičky (Václavovský et al., 2000). Běžná délka výkrmu je 35 dní. Při šlechtění kuřat pro výkrm brojlerů je nutné používat taková plemena, která mají největší přírůstky v nejkratší době. Tento požadavek splňuje plemeno kornyš. Toto plemeno se používá jako tzv. otcovské plemeno, neboť jeho reprodukční vlastnosti (tedy snáška vajec) jsou v záporné korelaci s růstem. Jako mateřské plemeno při hybridizaci je využívána především plymutka bílá, která nemá tak dobré utváření růstové vlastnosti a ani tak pěkné utváření těla jako plemeno kornyš, ale její reprodukční vlastnosti jsou dobré. V některých případech se také používá jako mateřské plemeno i hempšírka červená (Výmola et al., 1994). Pro produkci masa jsou používáni následující hybridi: - Ross 208 : tříliniový dvouplemený hybrid firmy Ross poultry, univerzální typ pro brojlerový výkrm. 12
15 - Ross 308 : brojler s hybridní kombinací pro výkrm do vyšších hmotností. Stal se jedním z nejpopulárnějších hybridů z důvodu jeho schopnosti rychlého růstu s minimální spotřebou krmiva. - Cobb 500 : univerzální typ, produkt anglické firmy Coob Breeding. Robusní brojler rychlého růstu s vynikající konverzí krmiva. Je velmi rozšířen především v západní Evropě (Xavergen, ) - Isa Vedette 215 : brojler s genem zakrslosti v mateřské linii, má nižší spotřebu krmiva a také nižší náklady na násadová vejce. - další: Hybro N, Hybro G, Avian 34, Shaver Starbro (Steinhauser et al., 2000). Mezi chovateli dodávající drůbež do zpracovatelských podniků je nejoblíbenější hybrid Ross 308. V chovu jej upřednostňuje více jak 80% dodavatelů (Xavergen, ) Ostatní významné druhy a plemena drůbeže Krůty jsou šlechtěny na masnou užitkovost a v současné době jsou významné pro chovatele i zpracovatele především širokoprsé krůty. Všechna prakticky významná plemena vznikla v Americe a v Anglii. Širokoprsá krůta bílá je nejrozšířenějším plemenem krůt. Byla prošlěchtěna na tři užitkové typy malý (8-9 kg živá hmotnost krocana), střední (12-13 kg) a velká (18 20 kg) (Steinhauser et al., 2000). Masnými plemeny kachen jsou kachna pekingská a kachna pižmová. Využívají se tzv. perspektivní typy kachen, které se vyznačují menším vzrůstem a porážkovou hmotností do 2 kg, s nižším obsahem tuku, ale dobrým osvalením (Václavovský et al., 2000). Husy můžeme zařadit do tří užitkových typů: brojlerový, (masný) pečínkový a játrový. Nejznámější plemena hus jsou: italská husa, rýnská husa, landerská husa a z nich odvozeni hybridi všech tří uvedených typů (Steinhauser et al., 2000). 3.3 Fyzikálně chemické parametry drůbežího masa Chemické složení je významnou jakostní charakteristikou, od níž jsou odvozeny mnohé důležité vlastnosti masa (technologické, senzorické, kulinární vlastnosti, nutriční hodnota atd.). Každé jatečné tělo obsahuje variabilní podíly svaloviny, tuku, kostí atd. 13
16 Nejčastěji se uvádí chemické složení libové svaloviny z důvodu standardizace výsledků (Ingr, 2003). Libová svalovina se skládá z vody, bílkovin, tuků, minerálních látek, vitamínů a extraktivních látek (Pipek a Pour, 1998). Z pohledu technologie opracování drůbeže nás nejvíce zajímá obsah vody a bílkovin (hemových barviv) a jejich vliv na zpracování, kvalitu a výslednou ekonomiku provozu. Tab. č. 1: Chemické složení masa různých druhů drůbeže (obsah živin ve 100g) Druh drůbeže Voda Bílkoviny Tuky Minerální látky Kuře - Brojler 73,3 22,5 3,2 1,0 Slepice 70,9 21,4 6,8 0,9 Kachna 66,8 24,0 8,0 1,2 Husa 59,4 16,9 22,8 0,9 Krůta 75,0 21,6 2,4 0,9 Zdroj:Václavovský et al., (2000) Voda Voda je nejvíce zastoupenou složkou masa. Z hlediska nutričního je bezvýznamná. Má však vliv na technologickou, senzorickou a kulinární jakost masa (Ingr, 2003). Podíl vody závisí na obsahu tuků a bílkovin v mase (Simeonovová et al., 2003). Obsah vody v mase se může při zpracování a skladování měnit. Za velmi významnou fyzikálně chemickou veličinu je považováno ph. ph je stanoveno koncentrací vodíkových iontů a tedy vyznačuje míru zásaditosti a kyselosti masa (Ingr, 2003). Po poražení dochází ke změně ph. U stehenní svaloviny dochází k mírnému navýšení z 6,4 na 6,6, zatím co u prsní svaloviny dochází k poklesu z hodnoty 6,3 na ph 5,8 (Simeonovová et al., 2003). ph má vliv na vaznost masa, tedy na schopnost masa poutat vodu, což je jedna z nejdůležitějších technologických vlastností masa (Steinhauser et al., 1995). Vaznost je významnou veličinou, která rozhoduje o kvalitě výrobku i o ekonomice výroby (Pipek et al., 1999). 14
17 Při technologickém zpracování dochází k mnohým oplachům (vnější, vnitřní myčka, chlazení atd.) jatečně opracovaného těla. Maso je schopno tuto vodu absorbovat. Množství absorbované vody závisí na hmotnosti, tedy na poměru čistých svalových bílkovin a tuku. Hodnoty absorbované vody by neměly přesahovat limity dané legislativou, které se vztahují na způsob použitého chlazení (Žítková, 2007). Bílkoviny Bílkoviny jsou nejvýznamnější složkou masa z nutričního i technologického hlediska. Bílkoviny lze rozdělit dle jejich rozpustnosti do jednotlivých skupin: sarkoplazmatické, myofibrilární a stromatické bílkoviny (Simeonovová et al., 2003). Z pohledu technologie opracování nás nejvíce zajímají bílkoviny sarkoplazmatické, které jsou rozpustné ve vodě a slabých solných roztocích. Do této skupiny bílkovin řadíme hemoglobin, myoglobin, myoalbumin, myogen atd. (Steinhauser et al., 2000). Hemoglobin (krevní barvivo) není běžně obsaženo ve svalu. Ve svalu je vždy nacházen např. při nedokonalém vykrvení. Podíl hemoglobinu v mase je závislý na stupni vykrvení % obsahu všech hemových barviv ve svalu (Steinhauser et al., 2000). Na velké množství sarkoplazmatických bílkovin v jatečně opracovaném těle drůbeže upozorňuje naplněnost cév křídel a stehen krví a také barevné změny na jatečně opracovaném těle. Tyto barevné změny mohou být způsobeny technologií zpracování drůbeže nebo způsobem zacházení, ustájení drůbeže atd. 3.4 Jakost drůbežího masa Jakost masa je jedním z nejvýznamnějších faktorů jeho úspěšnosti na trhu spolu se zdravotní nezávadností a cenou (Ingr, 2003). Jatečná hodnota drůbeže závisí na řadě činitelů, které lze rozdělit na geneticky podmíněné schopnosti, fyziologický stav organismu a faktory vnějšího prostředí (Václavovský et al., 2000). Jakost či kvalita masa je chápána jako souhrn jednotlivých znaků a charakteristik daných svalových tkání nebo i masa v širším obchodním smyslu (Ingr, 2003). Jednotlivé jakostní parametry a vady drůbežího masa jsou uvedeny v kapitole 3.5. Technologie zpracování drůbeže. 15
18 3.5 Technologie zpracování drůbeže Proces zpracování drůbeže je složitý soubor operací, skládající se z jednotlivých kroků, které se nejen vzájemně doplňují, ale rovněž podmiňují úspěch všech dalších operací i celkový výsledný efekt (Steinhauser et al., 2000). Jatečné zpracování drůbeže se dnes provádí na speciálních linkách. Linka na zpracování drůbeže se skládá ze 3 samostatných okruhů: - porážecí okruh - kuchací okruh - chladící okruh - balící a porcovací okruh (Simeonovová et al., 2003) Porážecí okruh Každý z okruhů se skládá z jednotlivých operací, etap a technologických kroků. Porážecí okruh můžeme rozdělit na: - navěšování - omračování - vykrvování - napařování - škubání Navěšování drůbeže I když se stále pokračuje ve vývoji nových mechanizovaných prvků, navěšování drůbeže stále zůstalo namáhavým ručním úkonem (Steinhauser et al., 2000). Příjem drůbeže může být uskutečňován různými způsoby: - svoz drůbeže v plastických přepravkách - svoz drůbeže v kontejnerech - svoz drůbeže v pevných klecích (Mareček et al., 1996). Přepravky s drůbeží jsou přepravovány z aut vysokozdvižnými vozíky k zařízení, které automaticky seřadí přepravky vedle sebe. Pomocí válečkového dopravníku jsou 16
19 přisunuty k místu navěšování do výšky rukou pracovníků (Simeonovová et al., 2003). Přesné umístění dopravníku nebo pásu z hlediska pracovníků je velmi důležité nejen pro jejich výkon, ale zejména pro dodržení přesného postupu uchopení a zavěšení drůbeže po celou směnu. Každý pracovník navěsí několik tun drůbeže za směnu (Steinhauser et al., 2000). Při svozu kontejnerovým systémem je drůbež unášena pásovým dopravníkem do kruhového navěšovacího stolu a navěšována za běháky do závěsu dopravníku. Užití pevných klecí není dnes již běžné, drůbež je vyjímána po obou stranách vozidla a navěšována (Mareček et al., 1996). Rozteč háků na dopravníku linky je od 150 do 500 mm. Typy háků jsou navoleny podle potřeby strojního zařízení. Rychlost linky je regulovatelná dle možností linky. Rychlost dopravníku a vzdálenost háků jsou parametry, které udávají výkon linky (Simeonovová et al., 2003). Celý prostor skládání, manipulace a navěšování musí být vybaven dobrou ventilací, případně klimatizován. Od navěšení do omráčení má být dodržena doba uklidnění 35 až 60 s (Steinhauser et al., 2000) Omračování drůbeže Zabíjení drůbeže může být prováděno pouze po omráčení, zaručující ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování (Šonka, 1997). Omračování by mělo znehybnit zvíře v takovém rozsahu, aby se usnadnilo, urychlilo a upřesnilo vykrvení (Hindle et al., 2010). Omračování je předepsáno legislativou EU a také ČR. Dle Nařízení rady (ES) č. 1099/2009 je omráčení nezbytné, aby zvíře ztratilo vědomí a citlivost před usmrcením nebo při něm. V legislativě České republiky je omračování předepsáno zákonem na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále upřesněno ve vyhlášce tohoto zákona č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, ve znění pozdějších předpisů. Omráčení nám umožňuje lepší manipulaci, vykrvení a škubání (Simeonovová et al., 2003). Dle vyhlášky č. 382/2004 Sb., ve znění pozdějších přepisů, lze k omráčení použít těchto metod: - mechanický náraz - elektrický omračovací přístroj 17
20 - oxidu uhličitého nebo směsi plynů podle zvláštního právního předpisu Mechanický náraz lze použít pouze u malých skupin drůbeže, u kterých se použije rány do lebky nástrojem bez použití mechanického přístroje (vyhláška č. 382/2004 Sb.). Této metody se využívá pouze pro domácí porážky. Za elektrický omračovací přístroj považujeme omračovací kleště nebo omračování ve vodní lázni. Omračovací kleště je možno použít na linkách s nízkým výkonem nebo např. při omračování pštrosů. V praxi však převládá automatické kontinuální elektrické omračování, které se provádí ve vodní lázni (Simeonovová et al., 2003). Při elektrickém napětí se používá různé napětí v souladu s technologií a v závislosti na druhu, velikosti a hmotnosti drůbeže a také na rychlosti chodu linky (Steinhauser et al., 2000). V případě použití plynu oxidu uhličitého nebo směsi plynů podle zvláštního přepisu k omráčení drůbeže musí být dodrženy určité podmínky. Koncentrace plynu CO 2 musí být minimálně 70 objemových procent (vyhláška č. 382/2004 Sb.). Je možné používat způsob kontinuální, pro drůbež zavěšenou, kdy je drůbež dopravována do tunelu s rozdílnou koncentrací plynu na počátku a konci tunelu a také na středu. Na počátku tunelu je koncentrace CO objemových procent, ve středu a ke konci tunelu se opět koncentrace snižuje. Doba ztráty vědomí by neměla být delší než 60 s, toto se považuje za minimálně potřebné pro efektivní omráčení, za předpokladu, že podřez se provádí do 30 s po omráčení (Hindle et al., 2010) Zřízení elektrického omračovače Drůbež je do závěsů na opracovací lince zásadně zavěšena za oba běháky. Dopravník unáší drůbež do automatického omračovače (vodní lázně), kde je omráčena elektrickým proudem. Nejčastěji je využíván elektrický omračovač, kde je jedna elektroda připevněna na konstrukci dopravníku a druhá v kovové konstrukci vodní lázně (Mareček et al., 1996). Parametry jako frekvence, napětí, proud, odpor a rozměry vodní lázně mají vliv na úspěch omráčení (Hindle et al., 2010). Elektrický omračovač se nastavuje na hodnoty: napětí V, intenzita ma, frekvence 50 Hz, doba působení 2-5 s (Jurajda, 2001). 18
21 Dle Contreras and Beraquet (2001) již při 40 V a ma bylo 90 % brojlerů omráčeno a z 55,3 % dobře vykrveno a při změně frekvence na 1000 Hz bylo maximální vykrvení dokonce 73,1 % a to i minimem defektů na těle. Také Richardson and Mead (1999) uvádějí, že dochází ke ztrátě vědomí při nízkých hodnotách napětí, tedy při hodnotách Hz, přesto bývá nastavení vodní lázně běžně Hz. Lambooij et al. (2008) prováděli experiment omračování brojlerů, při kterém došli k závěru, že dostačujícími parametry omráčení jsou 111 ma, 50 V, 640 Hz. Při těchto hodnotách bylo jen 5 % brojlerů usmrceno. V české legislativě je nastavení omračovače dáno vyhláškou č. 382/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nastavení omračovacího přístroje má být takové, které dostačuje k produkci proudu, který má účinnou intenzitu k tomu, aby se zajistilo omráčení každého kusu; je třeba použít střídavý proud o kmitočtu 50 Hz, působící 4 sekundy v hodnotě 120 ma/kus nebo zvolit hodnoty napětí, při nichž je při změně elektrického odporu a proudu dosaženo stejného omračovacího účinku Jakostní vady masa při omráčení Elektrické omračování dle Hindle et al. (2010) může být účinné jen u třetiny porážené drůbeže. Další třetina je nedostatečně omráčena a zbytek je usmrcen již v omračovacím přístroji. Omračování elektrickým proudem má určité nežádoucí účinky, které jsou především spojeny s vysokým proudem a napětím: červené kožní skvrny, zabarvené špičky křídel, zlomené kosti, krevní sraženiny a také znesnadnění následného škubání (Contreras and Beraquet, 2001). Vysoká intenzita elektrického proudu zvyšuje frekvenci výskytu krevních výronů v prsních svalech (Steinhauser et al., 2000). Harris and Carter (1977) a také Gregory and Wilkins (1990) experimentovali s použitím vysokých hodnot při omračování a zjistili, že některé vady jsou úměrné zvýšení proudu a napětí. Výskyt krvácenin v ramenním kloubu a červených špiček křídel byl vyšší mezi 111 ma a 150 ma, krváceniny na prsním svalu byly častější po 130 ma. Zvýšené parametry omračovače měly také vliv na častý výskyt zlomenin. Omračování při běžných či nižších hodnotách (50 Hz) nese také mnohé problémy. K omráčení se využívá stejnosměrného proudu, což může již samo o sobě způsobit srdeční zástavu. Nastavení omračovače na hodnoty 105 ma/kus a 50 Hz může způsobit 19
22 až u 90 % brojlerů úhyn (Richardson and Mead, 1999). Savenije et al. (2002) uvádí, že pro úplné a tudíž humánní omráčení, je třeba použít hodnot 150 V. Göksoy et al. (1999) porovnávali různé metody omráčení a jejich vliv na jakost masa. Větší výskyt zlomenin a krvácenin byl prokázán u elektrického omračování při srovnání s omráčením mechanickým nárazem. Obdobné výsledky publikoval Mohan Raj et al. (1991), ten porovnával elektrické omráčení a omráčení plynem. Při použití elektrického omráčení může nastat prasknutí cévy srdce a následně výskyt svalového krvácení. Barevné odchylky ve špičkách křídel mohou být způsobeny nejen použitím vyššího proudu a napětí, ale také zvýšeným pohybem křídel před omráčením, což se projevuje na špatném vykrvení a také škubání (Göksoy et al., 1999). Richardson and Mead (1999) uvádí, že krváceniny mohou být také způsobeny třesem zavěšené živé drůbeže. Tento třes je způsoben stresem a také tlakem na metatarzální kosti, což je velmi bolestivé. Kuřata, která jsou stresem postižena nejvíce, třepou křídly. Toto může způsobit předčasný elektrický šok a má také vysoký vliv na výskyt červených konců křídel. Stres před omráčením ovlivňuje barvu svaloviny prsní i stehenní. U stehenní svaloviny se krváceniny vlivem omráčení nebo vykrvení projevují méně často než u prsní svaloviny. Tento fakt může být způsoben zavěšením kuřat na lince, kdy dochází k zalití krví nižších partií. Při dalším opracování (zrání svaloviny, chlazení) je krev gravitací nahnána do horní části prsní svaloviny, což vede k znehodnocení JOT (Rybová, 2010). Kranen et al. (1998) uvádí, že citlivost na krváceniny jsou multifaktoriálního původu, mohou být způsobeny tedy nejen technologií zpracování, ale také výživou, podmínkami ustájení a zacházením s živou drůbeží (welfare). Krváceniny můžeme dle Kranen et al. (2000) rozdělit do různých kategorií: petechie, vystouplé žilky, krváceniny tečkovité a modřiny. Petechie se vyznačují malými krvavými tečkami, které tvoří krvavá místa. Žilky jsou krváceniny podlouhle vystouplé. Krváceniny tečkovité jsou povrchového rázu různé velikosti do několika milimetrů a modřiny jsou krvácení, které se může vyskytovat od několika milimetrů až k větším rozměrům. 20
23 Vykrvování drůbeže Vykrvování je vlastním krokem usmrcení drůbeže a jeho řádné provedení je podmínkou nejen pro úspěšné dokončení celého zpracovatelského procesu, ale především pro výslednou jakost produktů (Nápravníková, 2001). Vykrvení je prováděno v případě mechanického omráčení do 60 s, elektrického omráčení do 20 s a omráčení plynem do 30 s po omráčení (Simeonovová et al., 2003). Po omráčení se drůbež usmrcuje podřezáním v automatickém podřezávači, který vede řez na pravé straně krku těsně za hlavou (Ružbarský et al., 2005). Provádí se tedy tzv. vnější řez, kterým přetneme krční tepnu a krční žílu. Při speciálních úpravách drůbeže může být prováděn tzv. vnitřní řez, který je veden zobákem a vzhled hlavy a krku je neporušen (Steinhauser et al., 2000). Drůbež se ke kotoučovému noži navádí pomocí zúženého vodícího žlabu. Hlava se pootočí tak, aby směřovala dopředu a následně mohl být proveden vykrvovací řez (Ružbarský et al., 2005). Vykrvovací řez může být proveden také ručně, především v případech nedokonalého zaříznutí v automatickém zařízení (Simeonovová et al., 2003). Vykrvení probíhá nad vykrvovacím žlabem nebo ve vykrývacím boxu. Délka dráhy porážecí linky po provedení řezu musí být dostatečná, aby vykrvení bylo úplné (Steinhauser et al., 2000). Vykrvení brojlerů by mělo trvat minimálně 2,5 minut. Množství krve z jednoho kusu drůbeže může být 100 až 250 g (Nápravníková, 2001). Mohan et al. (1991) porovnával rychlost a kvalitu vykrvení při omračování plynem a elektricky. Počáteční rychlost vykrvení byla vyšší u elektricky omráčených brojlerů. Tento rozdíl byl významný až do 60 s po podřezu. Do doby 140 s od podřezu se hodnoty vykrvení srovnaly Jakostní vady masa vzniklé při vykrvování U nedokonale vykrvených kusů se vyskytují barevné změny kůže v různém stupni, od mírného zčervenání až po výrazné skvrny, které jsou vždy důvodem pro konfiskaci celého kusu (Steinhauser et al., 2000). Při nedostatečném vykrvení se mohou také objevovat naplněné žilní a cévní svazky na křídlech a stehnech. 21
24 Kusy, které nebyly dokonale usmrceny a přijdou následně do pařící vany, nasávají reflexními pohyby vodu do plic a vzdušných vaků, které následně nejsou při kuchání dokonale odstraněny a dochází k vnitřní kontaminaci (Simeonovová et al., 2003). Nedokonale vykrvené kusy jsou nepoživatelné, tedy konfiskované a zvyšují ztráty při výrobě (Nápravníková, 2001) Napařování a škubání drůbeže Steinhauser et al. (2000) definuje napařování jako velice podstatný úsek zpracovatelského procesu. Rozhoduje nejen o kvalitě, ale i o celkové jakosti drůbeže. Paření je zařazeno do porážecího okruhu z důvodu usnadnění odstraňování peří a to koagulací péřové pochvy působením teploty (Simeonovová et al., 2003). Optimální výsledky jsou dosahovány při konstantní teplotě a vydatném prouděním vody. Pařící vany jsou konstruovány tak, aby voda proudila po celé délce vany, ze shora dolů na zavěšenou drůbež. Použitá voda, jestli se to neprovádí průběžně, by měla být vyměněna alespoň jednou za směnu (Ružbarský et al., 2005). Při napařování musí být zajištěn trvalý přítok teplé vody v množství 0,3 až 0,5 l na 1 kus. Paření je nejlépe provádět v zařízeních s více pařícími komorami (Simeonovová a kol., 2003). Napařování se provádí zpravidla ve vodní lázni teplé C po dobu s (Jurajda, 2001). Podle použité teploty lze rozlišit dva typy napařování označované tvrdé a měkké napařování. U měkkého napařování se používají teploty nepřekračující teplotu 52 C, u tvrdého napařování je použita teplota vyšší než 56 C. Přesné nastavení teploty spolu s časovým údajem, po který je drůbež napařována, je předmětem know how výrobce a dodavatele strojního zařízení (Žítková, 2007). Při použití měkkého napařování zůstává na celém povrchu těla kutikula, která poskytuje bariéru proti pronikání mikroorganismů (Žítková, 2007). Velice důležitý je vztah k systému paření a následné formě chlazení při chlazení vzduchem nebo také při sprejovém chlazení je nutné zachování většiny kutikuly pokožky, tedy teplota paření musí být výrazně nižší než při chlazení ponorem do ledové vody (Steinhauser et al., 2000). Vyšší teplota paření než 56 C podporuje vyšší absorpci vody (Paul, 1992). Škubání následuje ihned po paření, v opačném případě se odolnost proti vytrhnutí opět zvyšuje (Simeonovová et al., 2003). Peří se z drůbeže škube mechanicky. Škubání 22
25 musí být co nejúplnější a šetrné, aby nedocházelo k poškození pokožky. Na vyškubnutí peří se používá přítlačná síla tření vroubkovaných gumových prstů. Používají se šlehací, kotoučové, sprchové a diskové škubače (Ružbarský et al., 2005). Porážecí a škubací okruh musí vždy končit výkonným sprchovacím zařízením, které očistí všechny opracovávané kusy (Steinhauser et al., 2000). Opracování kuřat v tomto okamžiku končí odřezáním běháků v hleznovém kloubu (odpad) a převěšením na druhý okruh linky (Jurajda, 2001) Jakostní vady masa vzniklé pařením a škubáním U paření drůbeže může docházet k problémům při nedodržením teploty paření. Při nízké teplotě dochází k tzv. nedopaření, a následné škubání není účinné v důsledku klihovatění kůže. Příliš vysoká teplota způsobuje tzv. přepaření, tedy znehodnocení masa trháním kůže. Poruchy při napaření mohou vést i k nepoživatelnosti poškozených kusů (Nápravníková, 2001). U drůbeže je kůže velmi jemná s vysokou absorpční schopností a se záhyby, problémy v napařovacím procesu se tudíž mohou odrazit i v mikrobiologickém obraze. Kůže je poživatelnou součástí masa a také určitým jakostním parametrem (Steinhauser et al., 2000). Škubací zařízení musí být ideálně sestaveno a použité škubače sestaveny tak, aby se oddělily i nejmenší části peří (Ružbarský et al., 2005). Neoškubané peří způsobuje především estetický problém. Pokud jsou škubací disky nastaveny až příliš na těsno anebo také pokud je teplota vody v pařících vanách vyšší, může docházet k tzv. rozemletí a tedy ke konfiskaci kusu Kuchací a chladící okruh Na kuchacím okruhu dochází k oddělení vnitřních orgánů od trupu, veterinární prohlídce a posouzení každého kusu a odstranění nepoživatelných částí (Nápravníková, 2001). Kuchání drůbeže je plně automatizované. V kuchacím okruhu je zařazen automatický obřezávač kloaky a nařezávač břišní dutiny, kuchací stroj, automatický oddělovač srdcí a jater, odřezávač a čistič žaludků, odštipovač krků, automatický 23
26 kontrolní stroj, dočišťovací stroj, myčka vnitřní a vnější, vyvěšovač a převěšovač drůbeže (Mareček et al., 1996). Na výsledné jakosti se všechny tyto stroje podílejí stejnou měrou, proto je nutné jejich správné seřízení. Myčka vnitřní a vnější zajišťuje kvalitní oplach nejen z hygienických důvodů. Vedlejším efektem je ekonomický přínos zvýšené výtěžnosti z důvodu, že teplá těla kuřat po kuchání se vyznačují velkou schopností absorbovat vodu (Žítková, 2007). Vychlazení vykuchané drůbeže je nedílnou součástí procesu opracování. Kvalitní vychlazení je nutné nejen z hygienických důvodů, ale rovněž z důvodů usnadnění dalších manipulací a dalších úprav drůbežích těl, snižuje se především odpar vody a hmotnostní ztráty (Steinhauser et al., 2000). V praxi jsou používány tři způsoby chlazení jatečně opracovaných těl: chlazení ve vodní lázni ponořením, chlazení vzduchem s postřikem a chlazení vzduchem. Vykuchaná těla je nutno zchladit ze 40 C na max. 4 C. Chlazení vodou je nejstarší a nejběžnější technikou. Vykuchaná těla drůbeže jsou ponořena do nádrží s ledovou vodou. Těla jsou posunována šněkovým dopravníkem proti směru proudící vody (Steinhauserová et al., 2003). Chlazení vzduchem probíhá v chladících tunelech, kde kolem zavěšené drůbeže na dopravníku proudí vychlazený vzduch. Z hlediska hygieny je nejlepším systémem (Simeonovová et al., 2003), ale z ekonomického hlediska při chlazení vzduchem dochází k 1 1,5 % ztrátám někdy až k 3 % (James et al., 2005). V EU se nejčastěji využívá chlazení vzduchem s postřikem. Chlazení probíhá v tunelech, kde je přiváděn ledový vzduch a zároveň je rozstřikována velmi drobně rozptýlená ledová voda. Tento systém zamezuje ztrátám hmotnosti vysycháním (Young and Smith, 2004). K největšímu příjmu absorbované vody dochází při chlazení vodou ponořením (až 4,5%), následuje chlazení vzduchem s postřikem (0,7 1,7 %) a chlazení vzduchem (+0,1 až -0,5 %) (James et al., 2005). Metodami chlazení drůbeže se také zabývali např. Paul (1992) a Simeonovová et al. (1999). Paul (1992) uvádí pro chlazení ve vodní lázni průměrnou hodnotu absorbované vody 4,06 %. Simeonovová et al. (1999) zjistili množství absorbované vody pro stejný typ chlazení jako Paul (1992) 3,26 % a 2,12 % a zaznamenali hodnoty 0,7 %, 1,19 % a 1,73 % absorbované vody při chlazení vzduchem a postřikem. 24
27 V Evropské legislativě je množství absorbované vody ošetřeno Nařízením komise (ES) č. 543/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro maso. Množství absorbované vody lze zkontrolovat testy: - stanovení množství vody uvolněné rozmrazováním (odkapávací test) - stanovení celkového obsahu vody v kuřatech (chemický test) - stanovení celkového obsahu vody v děleném drůbežím mase (chemický test) - kontrola absorpce vody prováděná v produkčním zařízení (testy na jatkách) (Nařízení komise (ES) č. 543/2008). Limity pro absorbovanou vodu se liší podle druhu použitého chlazení: - chlazení vzduchem 0 % - chlazení vzduchem s postřikem 2 % - chlazení ve vodní lázni s ponořením 4,5 % (Nařízením komise (ES) č. 543/2008). 25
28 4 MATERIÁL A METODIKA Předmětem zkoumání byla jatečně opracovaná těla kuřat, která prošla porážecí linkou. Kuřata byla zpracovávána v českém drůbežářském závodě. Během měření k diplomové práci došlo v podniku k přechodu z původní technologie zpracování drůbeže na novou technologii. V práci byly porovnávány výsledky z původní a nové technologie. Parametry technologií jsou zpracovány v tabulce č. 2. Tab. č. 2: Parametry původní a nové technologie výroby Parametry technologie výroby Původní technologie Nová technologie Rychlost linky (ks/hod) Kapacita vodní lázně (ks) Nastavení omračovače (Hz) (A) (V) 130, ,2 2,2 73,03 70 Max. teplota napařování ( C) 50,5 52 Typ chlazení Vzduch s postřikem Vzduch s postřikem Doba chlazení (min) Teplota JOT před chlazením ( C) 34,5 38,9 35,2 39,7 Teplota JOT po chlazení ( C) 1,6 3,6 1,1 3,6 Při přechodu na novou technologii docházelo k výkyvům u jednotlivých operací v důsledku ustálení technologie. Jednotlivé nesrovnalosti stanovení v rámci technologie budou uvedeny v kapitole 5. Výsledky a diskuze. 26
29 4.1 Stanovení množství absorbované vody u kuřat v průběhu chlazení na jateční lince Absorbovaná voda byla stanovována ve sledovaném podniku dle evropské legislativy Nařízením komise (ES) č. 543/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro maso. Z jateční linky bylo svěšeno 25 kusů náhodně vybraných JOT kuřat. Bylo zvoleno místo svěšení tak, aby kuřata již byla vykuchána a zbavena přebytečného tuku, ale ještě před prvním oplachem. Svěšená kuřata byla zvážena na kalibrovaných vahách a označena. Hmotnost kuřat byla zaznamenána s přesností na g. Označená kuřata byla opět navěšena na linku v místě svěšení. Kuřata prošla celým procesem mytí, chlazení a odkapávání. Kuřata byla svěšena na místě, kde dochází k porcování drůbeže a následně byla opět zvážena a také byla zkontrolována teplota. Test byl platný pouze při záchytu 20 a více kuřat. Zvážená kuřata byla opět navrácena do oběhu. Vzorek kuřat se skládal z prvních 20 kusů JOT kuřat, které se vrátily po mytí, chlazení a odkapávání. Množství absorbované vody se vypočetlo dle následujícího vzorce:.100, kde je W množství absorbované vody v % M1 počáteční hmotnost JOT před mytím a chlazením v g M2 hmotnost JOT kuřat po chlazení a okapu v g. Množství absorbované vody bylo sledováno v intervalu 7 měsíců (únor srpen 2010). Každý pracovní den byla provedena dvě měření. Výsledky byly zpracovány pomocí statistické analýzy v MS Excel, vypočítán byl (n) počet, ( ) průměr, (SE) chyba průměru, (s x ) směrodatná odchylka, (v x ) variační koeficient, (x min ) minimální hodnota, (x max ) maximální hodnota a (x max x min ) variační rozpětí. Pro zjištění závislostí jednotlivých stanovení byla provedena korelační analýza a analýza jednoduché regrese v MS Excel. 27
30 Výsledky byly porovnány s maximálními limity dané legislativy a dále s Žítkovou (2007). Žítková (2007) hodnotila množství absorbované vody JOT kuřat v původní technologii daného drůbežářského závodu. Dle Nařízení komise (ES) č. 543/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro maso, jsou dány limity pro absorbovanou vodu: - chlazení vzduchem 0 % - chlazení vzduchem s postřikem 2 % - chlazení ve vodní lázni s ponořením 4,5 % 4.2 Stanovení počtu barevných změn na JOT kuřat Stanovení počtu barevných změn bylo provedeno u původní i u nové technologie. U každé technologie bylo provedeno 20 měření. Barevné změny (krváceniny) byly sledovány u reprezentativního vzorku kuřat o 100 kusech. Sto kusů kuřat bylo svěšeno z linky za sebou, aby nedošlo k subjektivnímu výběru. Kuřata byla svěšována před zabalením či porcováním drůbeže. Kontrolovaly se barevné změny především v ramenním kloubu, biskupu, křídlech a také na prsních řízcích. Jako krváceniny v ramenním kloubu byly hodnoceny hematomy v ramenní oblasti. Barevnost prsních řízků se vyznačovala výraznými krevními výrony, zabarveností řízků (červené fleky, tečky, atd.). Krevní zabarvení biskupu bylo hodnoceno větší než jen na špičce biskupu (drobné barevné změny pouze na špičce biskupu by byly z multifaktoriálních důvodů neprůkazné). Za barevné změny na křídlech bylo hodnoceno červené zabarvení špiček křídel z alespoň 1/3. Všechna tato stanovení byla prováděna adspekcí. Z každého kuřete byla shrnuta kůže, aby byly krváceniny objektivně posouzeny. Po stanovení byla kuřata opět navěšena na linku. Hodnoty byly zpracovány statisticky pomocí MS Excelu: (n) počet, ( ) průměr, (SE) chyba průměru, (s x ) směrodatná odchylka, (v x ) variační koeficient, (x min ) minimální hodnota, (x max ) maximální hodnota a (x max x min ) variační rozpětí. Výsledky nové technologie byly porovnány s výsledky technologie původní pomocí t-testu a byla zjištěna významnost rozdílů. Měření původní technologie bylo 28
31 posouzeno podle Rybová (2010), která hodnotila výskyt barevných změn na porážecí lince daného drůbežářského závodu. 4.3 Stanovení kvality vykrvení kuřat Vzorek 100 kuřat zvolený na předchozí stanovení jsme využili k dalším zkouškám. Kvalita vykrvení byla hodnocena u původní i u nové technologie zpracování JOT kuřat. U každé technologie bylo provedeno 20 měření. Stanovení kvality vykrvení kuřat se hodnotí naplněnost cév v oblasti křídel a stehen. Za pozitivní měření byly posouzeny kusy s prokazatelnou plností cév. Stanovení bylo prováděno adspekcí. Měřené hodnoty byly zaznamenány a dále zpracovány pomocí statistických metod. Byl stanoven (n) počet, ( ) průměr, (SE) chyba průměru, (s x ) směrodatná odchylka, (v x ) variační koeficient, (x min ) minimální hodnota, (x max ) maximální hodnota a (x max x min ) variační rozpětí. Výsledky měření byly porovnány mezi novou a původní technologií a významnost rozdílů byla porovnána t-testem. 4.4 Stanovení kvality oškubání kuřat Kvalita oškubání kuřat byla posuzována u původní i nové technologie. Bylo provedeno 20 měření. Vzorek kuřat činil 100 kusů, která již byla použita v předešlých stanoveních. Stanovení bylo prováděno adspekcí. Kontrolována byla kvalita oškubání na křídlech a stehnech. Jako pozitivní záchyt byly hodnoceny kusy s dlouhým peřím. Jemné zbytky peří byly zhodnoceny jako přípustné. Statistické hodnocení bylo provedeno pomocí MS Excel - (n) počet, ( ) průměr, (SE) chyba průměru, (s x ) směrodatná odchylka, (v x ) variační koeficient, (x min ) minimální hodnota, (x max ) maximální hodnota a (x max x min ) variační rozpětí a také byl použit t-test pro prokázání vlivu nové technologie na oškubání. 29
32 4.5 Test znovu oživnutí kuřat Test oživnutí kuřat byl proveden pouze u nové technologie, aby byla zhodnocena správnost nastavení omračovače vodní lázně. Hodnoty pro nastavení omračovacího zařízení jsou uvedeny ve vyhlášce 382/2004, o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, ve znění pozdějších předpisů. Testem oživnutí se tedy rozumí zkouška míry omráčení (zda nedochází k usmrcení). Za omračovačem bylo postupně svěšeno 10 kuřat v 10 měření. Každé kuře bylo odloženo na podložku a sledovalo se, zda se do 1 minuty probere z omráčení. Pokud se kuře probralo z omráčení, bylo opět zařazeno mezi kuřata nachystaná na navěšení. Kuřata, která byla zabita, byla uložena do speciálních nádob a následně odvezena do kafilérie. Výsledky byly statisticky zpracovány (MS Excel) a byl vypočítán (n) počet, ( ) průměr, (SE) chyba průměru, (s x ) směrodatná odchylka, (v x ) variační koeficient, (x min ) minimální hodnota, (x max ) maximální hodnota a (x max x min ) variační rozpětí. 4.6 Test omráčení a podřezu kuřat Test omráčení a podřezu byl prováděn pouze na nové technologii. Byla sledována jednotlivá kritéria pro správnost omráčení a podřezu. Při testu omráčení jsme sledovali úspěšnost omráčení. Během stanovené doby 5 minut jsme těsně za omračovačem sledovali počet kuřat, která prošla omračovačem bez omráčení. Test podřezu byl obdobný. Za podřezem jsme sledovali kolik kuřat, zavěšených na lince během 5 minut, neprojde podřezem. Kuřata, která byla zaznamenána těmito testy, byla dále kontrolována pověřenou osobou podřezu a následně ručně podřezána. Test omráčení a podřezu byl prováděn v 10 měřeních. Pozitivní měření byla zaznamenána a vyhodnocena statisticky pomocí MS Excel - (n) počet, ( ) průměr, (SE) chyba průměru, (s x ) směrodatná odchylka, (v x ) variační koeficient, (x min ) minimální hodnota, (x max ) maximální hodnota a (x max x min ) variační rozpětí. 30
33 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5. 1 Množství absorbované vody u kuřat během chlazení na lince Stanovení probíhalo při zavádění nové technologie zpracování drůbeže. Parametry nové technologie: rychlost linky 8500 ks/hod, měkké napařování s maximální teplotou 52 C a doba chlazení 130 min. Výsledky byly zpracovány v sedmi souborech (7 měřených měsíců, únor srpen 2010). Každý soubor obsahuje rozdílné množství dat, v důsledku rozdílnosti délky měsíců. Předmětem zkoumání bylo množství absorbované vody při chlazení vzduchem s postřikem. První měření byla prováděna při chlazení vzduchem, což by ovlivnilo výsledky prvního souboru. Chlazení vzduchem proběhlo pouze u dvou měření (absorbce -0,84 %, - 1,17 %) a ta nebyla v souboru použita. Výsledné hodnoty absorbované vody při použití chlazení vzduchem s postřikem se pohybovaly od 0,915 % do 1,149 %, celková průměrná hodnota činila 1,043 %. Hodnoty statistické analýzy byly vyrovnané. Chyba průměrné hodnoty (SE) se pohybovala 0,062 až 0,126, variační koeficient (v x ) od 0,18 do 0,3 a variační rozpětí (x max -x min ) od 0,67 do 1,14. Výsledky jednotlivých souborů jsou uvedeny v tabulce č. 3 až č. 9 a statistické vyhodnocení je uvedeno v tabulce č. 10. Rozložení četnosti výsledných hodnot absorbce vody znázorňuje graf č. 1 a v grafu č. 2 je zaznamenána závislost obsahu absorbované vody na hmotnosti JOT. V tabulce č. 3 na str. 32 jsou uvedeny výsledky souboru 1. Výsledná absorbovaná voda souboru 1 byla 1,188 %. Směrodatná odchylka (s x ) od průměru činila 0,355, chyba od průměru (SE) 0,126, variační koeficient (v x ) 0,3. Variační rozpětí (x max -x min ) bylo 1,14. Na str. 33 je tabulka č. 4, která zaznamenává výsledky souboru 2. Soubor měření 2 dosáhl hodnot absorbované vody 0,973 %. Chyba od průměru (SE) byla 0,075, variační koeficient (v x ) 0,22 a variační rozmezí (x max -x min ) 0,89. Tabulka č. 5, která je uvedena na str. 34, uvádí výslednou absorbci vody souboru 3 (0,966 %). Směrodatná odchylka od průměru (s x ) byla 0,215 a chyba průměrné hodnoty (SE) 0,076. Variační rozpětí (x max -x min ) činilo 0,99 a variační koeficient (v x ) byl 0,22. 31
34 Tab. č. 3: Výsledné hodnoty absorbované vody u kuřat stanovené na lince soubor 1 Měření Průměrná hmotnost Absorbovaná voda před chlaz. (g) po chlaz. (g) (%) , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,95 Prům. hmot. (g) Výsledná absorbce vody (%) 1,188 32
DRŮBEŽ TRŽNÍ DRUHY DRŮBEŽE PRODUKCE DRŮBEŽE VE SVĚTĚ VÝKRM DRŮBEŽE
PRODUKCE A ZPRACOVÁNÍ DRŮBEŽE Aktivita KA 2350/4-10up Název inovace HYGIENA A TECHNOLOGIE DRŮBEŽE, KRÁLÍKŮ A ZVĚŘINY DRŮBEŽ definice z nař. (ES) č. 853/2004: domácí drůbež včetně ptáků, kteří nejsou považováni
VícePORÁŽENÍ KRÁLÍKŮ. Název inovace HYGIENA A TECHNOLOGIE DRŮBEŽE, KRÁLÍKŮ A ZVĚŘINY
HYGIENA A TECHNOLOGIE PORÁŽENÍ KRÁLÍKŮ Aktivita KA 2350/4-10up Název inovace HYGIENA A TECHNOLOGIE DRŮBEŽE, KRÁLÍKŮ A ZVĚŘINY Inovace předmětu H1DKZ Hygiena a technologie drůbeže, králíků a zvěřiny Termín
VícePorovnání jatečné výtěžnosti kuřecích masných hybridů. Pavla Repíková
Porovnání jatečné výtěžnosti kuřecích masných hybridů Pavla Repíková Diplomová práce 2013 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 2 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická 3 UTB ve Zlíně, Fakulta technologická
VíceD. Klecker, L. Zeman
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 21 Číslo 1, 2004 Vliv hustoty osazení na chování kura domácího
VíceSITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA DRŮBEŽ A VEJCE
SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA DRŮBEŽ A VEJCE PROSINEC 2012 2 OBSAH Úvod... 3 Souhrn... 4 Zásahy státu... 4 1. Celní sazebník... 4 2. Vybraná legislativa... 15 3. Dotační politika v chovu drůbeže... 16 Vývoj
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 05. 04.
VíceŠlechtitelský program plemene galloway
Šlechtitelský program plemene galloway 1. Charakteristika a historie plemene Plemeno Galloway je zmiňováno již v písemnostech z dob římské okupace britských ostrovů. Bylo tehdy popisováno jako podivné,
VíceEFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS
EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS VLIV RŮZNÝCH TECHNOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ CHOVU NA VYBRANÉ UKAZATELE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ NOSNIC Pavlík A. Ústav morfologie,
VíceOvěření účinku aditivní látky WEFASAN 2010 na zvýšení hmotnostního přírůstku brojlerových kuřat
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 07 Zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství Ověření účinku aditivní látky WEFASAN 2010 na zvýšení hmotnostního přírůstku brojlerových kuřat Autor
VíceMinisterstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.
ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných
VíceZpracování a kvalita krůtího masa
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Katedra veterinárních disciplín a kvality produktů Program: Obor: B4131 Zemědělství Zemědělství BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zpracování a kvalita krůtího
VíceSITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA VEPŘOVÉ MASO DRŮBEŽ A VEJCE ČERVENEC
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA VEPŘOVÉ MASO DRŮBEŽ A VEJCE Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 internet: www.eagri.cz, e-mail: info@mze.cz
VíceBROJLER. Cíle užitkovosti. An Aviagen Brand
BROJLER 308 Cíle užitkovosti An Aviagen Brand Úvod Tato příručka obsahuje cíle užitkovosti pro brojlery Ross 308 a je třeba jí používat společně s Technologickým postupem pro brojlery Ross. Užitkovost
VíceCobb500. Brojler. Doporučení pro výkrm kuřat
Cobb500 Brojler Brojler Cobb 500 Brojler Cobb 500 nabízí díky neustále zlepšujícímu se genetickému potenciálu předpoklady pro dosahování maximálních hmotnostních přírůstků při současně zlepšené konverzi
VíceVyužití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves CERTIFIKOVANÁ METODIKA Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu Autoři: Ing. Daniel Bureš, Ph.D. Ing. Luděk Bartoň,
VíceVERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ
VERIFICATION OF NUTRITIVE VALUE OF LINES SPRING BARLEY OVĚŘENÍ NUTRIČNÍ HODNOTY LINIÍ JARNÍCH JEČMENŮ Pipalová S., Procházková J., Ehrenbergerová J. Ústav výživy a krmení hospodářských zvířat, Agronomická
VíceMalý vliv na krevní cholesterol. Další zdravotní aspekty
Vejce představují významný zdroj bílkovin a dalších živin. Nové poznatky potvrzují, že konzumace vajec je spojena se zlepšením kvality stravy, zvýšením pocitu plnosti po jídle a může ovlivňovat a upravovat
VíceMASO-vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina MASO-kosterní svalovina včetně kostí, a cév.
Masná užitkovost MASO-vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina MASO-kosterní svalovina včetně kostí, chrupavek, vaziva, šlach, tuku, nervové tkáně a cév. VÝKRMNOST-schopnost produkovat svalovinu
VíceVýzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Normativy spotřeby nafty v rámci jednotlivých pracovních operací a činností spojených s chovem hospodářských zvířat v České republice Objednací list
VíceDruhy a složení potravin
Druhy a složení potravin Přednáška 3 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Obsah přednášky Maso a masné výrobky: - rozdělení na skupiny, popis, charakteristika výrobků z pohledu legislativy z pohledu technologie
VíceAnalýza užitkových vlastností brojlerových slepic a jejich potomstva
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: Studijní obor: Katedra: Vedoucí katedry: B4131 Zemědělství Agropodnikání Katedra zootechnických věd doc. Ing. Miroslav Maršálek,
VíceEKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011
EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 P. Kopeček Agrovýzkum Rapotín s.r.o. ABSTRACT Periodical data on costs, producer prices and profitability of milk production from 2001
VíceZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: Zemědělství Studijní obor: Agropodnikání Katedra: Veterinárních disciplín a kvality produktů Vedoucí katedry:prof. Ing.
VíceZÁKLADNÍ SLOŽENÍ MASA (SVALOVINY) (%) SLOŽENÍ MASA (hovězí) (%) SLOŽENÍ MASA (vepřové) (%)
ZÁKLADNÍ SLOŽENÍ MASA (SVALOVINY) VODA 70-75 SUŠINA 25-30 BÍLKOVINY 18-22 TUKY 1-3 MINERÁLNÍ LÁTKY 1 1,5 SARKOPLAZMATICKÉ MYOFIBRILÁRNÍ STROMATICKÉ SLOŽENÍ MASA (hovězí) VODA BÍLKOVINY TUKY MINERÁLNÍ LÁTKY
VíceŠlechtitelský program plemene highland
Šlechtitelský program plemene highland 1. Charakteristika a historie plemene Highland, neboli skotský náhorní skot, pochází z oblastí severozápadní skotské vysočiny a centrálního Skotska. Toto plemeno
VíceUŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA PRO VEDENÍ MODULU DRŮBEŽ NA PORTÁLU FARMÁŘE
UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA PRO VEDENÍ MODULU DRŮBEŽ NA PORTÁLU FARMÁŘE Autor: Aquasoft, spol. s r. o., Projekt: Integrovaný zemědělský registr Poslední aktualizace: 20.12.2011 Jméno souboru: IZR-drůbež-201211.doc
VíceS K O T, H O V Ě Z Í M A S O
VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen
Více1.9.2 Selekce 47 1.9.3 Metody plemenitby 50
Obsah ÚVOD 10 1 OBECNÉ ZÁKLADY CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 11 1.1 Chov hospodářských zvířat v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství 11 1.2 Domestikace hospodářských zvířat 12 1.2.1 Průběh domestikace
VíceVLIV SLOŽENÍ KRMNÝCH SMĚSÍ NA PRŮBĚH SNÁŠKOVÉ KŘIVKY SLEPIC
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 8 Číslo 4, 2005 VLIV SLOŽENÍ KRMNÝCH SMĚSÍ NA PRŮBĚH SNÁŠKOVÉ
VíceTémata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2015/2016
Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2015/2016 doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc. Výsledky reprodukce dojnic v inseminačním obvodu (zadáno) Fyzioterapie u koní (zadáno) Využití různých
VíceTHE CHANGES OF MUSCLE FIBRES DIAMETER OF BULLS DEPENDING ON THE DIFFERENT FACTORS
THE CHANGES OF MUSCLE FIBRES DIAMETER OF BULLS DEPENDING ON THE DIFFERENT FACTORS ZMĚNY PRŮMĚRU SVALOVÝCH VLÁKEN BÝKŮ V ZÁVISLOSTI NA RŮZNÝCH FAKTORECH Němcová K., Šubrt J., Filipčík R., Dračková E. Department
VíceROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU
ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN
VíceStátní veterinární správa Èeské republiky. Informaèní bulletin è. 1/2002
Státní veterinární správa Èeské republiky Informaèní bulletin è. 1/2002 Kontaminace potravních øetìzcù cizorodými látkami - situace v roce 2001 Informační bulletin Státní veterinární správy ČR, č. 1 /
VíceStátní veterinární správa České republiky. Informační bulletin č. 1/2006
Státní veterinární správa České republiky Informační bulletin č. 1/2006 Kontaminace potravních řetězců cizorodými látkami - situace v roce 2005 Informační bulletin Státní veterinární správy ČR, č. 1 /
VíceZPRÁVA O TRHU DRŮBEŽÍHO MASA
Ročník VIII., XIII., měsíčník, 31. 30.5.2005 07. 2015 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 466, fax: 222 871 536 e-mail: tis.drubez@szif.cz ZPRÁVA O TRHU DRŮBEŽÍHO MASA Vývoj CZV: Kuřata tř. A...
VíceCONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)
CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,
VíceEFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS
EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS Krobot R., Zeman L. Department of Animal Nutrition and Forage Production, Faculty of Agronomy,
VíceEFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT
EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska
VíceVýsledky chovu drůbeže 2013
Výsledky chovu drůbeže 2013 Metodické vysvětlivky Komentář Tab. 1 Stavy drůbeže, produkce konzumních vajec a jatečné drůbeže v České republice Tab. 2 Stavy drůbeže podle krajů Tab. 3 Stavy nosnic podle
VíceThe target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.
INFLUENCE OF TRACTOR AND SEEDING MACHINE WEIGHT AND TIRE PRESSURE ON SOIL CHARACTERISTICS VLIV HMOTNOSTI TRAKTORU A SECÍHO STROJE A TLAKU V PNEUMATIKÁCH NA PŮDNÍ VLASTNOSTI Svoboda M., Červinka J. Department
VíceInovace bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu v oboru Bezpečnost a kvalita potravin (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.
Inovace bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu v oboru Bezpečnost a kvalita potravin (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0287) Název ústavu: Ústav hygieny a technologie masa Název předmětu:
VíceZPRACOVÁNÍ DRŮBEŽE A DRŮBEŽÍHO MASA
ZPRACOVÁNÍ DRŮBEŽE A DRŮBEŽÍHO MASA Aktivita KA 2350/4-10up Název inovace HYGIENA A TECHNOLOGIE DRŮBEŽE, KRÁLÍKŮ A ZVĚŘINY Inovace předmětu H1DKZ Hygiena a technologie drůbeže, králíků a zvěřiny Termín
VíceHACCP PRO MALOOBCHODNÍ PRODEJNY
HACCP PRO MALOOBCHODNÍ PRODEJNY CZ.1.07/3.2.05/02.0024Škola jako centrum celoživotního učení - další vzdělávání maloobchodních prodejců CZ.1.07/3.2.05/02.0024 SYSTÉM KRITICKÝCH BODŮ HACCP LEGISLATIVA Od
VíceVALIDACE METOD PRO STANOVENÍ OBSAHU VOLNÉ VODY V DRŮBEŽÍM MASE
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LV 15 Číslo 2, 2007 VALIDACE METOD PRO STANOVENÍ OBSAHU VOLNÉ VODY
VíceMetodika popisu a hodnocení zevnějšku masných plemen skotu
Metodika popisu a hodnocení zevnějšku masných plemen skotu Úvod a zdůvodnění Objektivní hodnocení zevnějšku u masných plemen skotu má významný vztah k vyjádření masné užitkovosti a vysokou korelaci k hodnocení
VíceStátní veterinární správa České republiky. Informační bulletin č. 1/2009
Státní veterinární správa České republiky Informační bulletin č. 1/2009 Kontaminace potravních řetězců cizorodými látkami - situace v roce 2008 Informační bulletin Státní veterinární správy ČR, č. 1 /
VíceVÝSLEDKY A ZKUŠENOSTI Z KONTROL
VÝSLEDKY A ZKUŠENOSTI Z KONTROL PROŠKOLENÝCH OSOB MVDR. Jana Horňáčková Státní veterinární správa ČR LEGISLATIVNÍ ZÁKLAD Evropská legislativa Nařízení EP a R (ES) č. 178/2002 Nařízení EP a R (ES) č. 852/2004
VíceStupnice tělesné kondice koně BCS Body Condition Scoring
Zásady odchovu hříbat z pohledu výživy Ing. Kateřina Blažková Oddělení výživy, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Uhříněves Rozhodujícím obdobím, které může nejvíce ovlivnit budoucí kariéru koně,
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VíceCASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG
Puppy Štěně 12,5 KG CASA-FERA Puppy je přímo ušito na míru vysokým nárokům na živiny štěňat všech plemen: Malá plemena : od 4 do 21 týdnů Středně velká plemena: od 4 do 26 týdnů Velká plemena: od 4 do
Víceč. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv
č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních
VíceCHOV DRŮBEŽE Z POHLEDU EKONOMIKY PRODUKCE, LEGISLATIVNÍCH OPATŘENÍ, DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OPTIMALIZACE VÝROBY
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE AGRONOMICKÁ FAKULTA Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol, 165 21 CHOV DRŮBEŽE Z POHLEDU EKONOMIKY PRODUKCE, LEGISLATIVNÍCH OPATŘENÍ, DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OPTIMALIZACE
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY,
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 29.10.2008 KOM(2008) 430 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, pokud jde
VíceVstup látek do organismu
Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)
VíceZásady správné výrobní a hygienické praxe v přípravnách a výrobnách potravin
Zásady správné výrobní a hygienické praxe v přípravnách a výrobnách potravin ing. Lucie Janotová ing. Pavla Thůmová ing. Jan Kobliha ing. Jitka Kabátková ing. Marcela Bačáková ing. Hana Svobodová Úvod
VíceElekronické vypínací hodiny
Elekronické vypínací hodiny 1 tlačítko pro nastavení deního času a také neprogramované (ruční) 2 (-) minus 3 (+) plus Nastavení hodin na denní čas Jakmile připojíte přístroj na elektrickou síť, na číselníku
VíceDen mléka 2004, 17.5.2004. Katedra chovu skotu a mlékařství, AF, ČZU Praha
Vitamín E, selen, zinek a metionin, zbraň proti zánětům vemene a vysoké hladině somatických buněk v mléce. Vitamin E, selenium, zinc and metionin, weapon against rapture of udder and high level of body
VíceTHE EFFECT OF PRODUCTION EFFICIENCY ON ECONOMIC RESULTS IN PIG BREEDING
THE EFFECT OF PRODUCTION EFFICIENCY ON ECONOMIC RESULTS IN PIG BREEDING Boudný J., Špička J. Institute of Agricultural Economics and Information, Prague, Czech Republic Abstract Agricultural enterprises
VíceChov krůt. Vysoká růstová intenzita krůt v období výkrmu Největší jateční výtěžnost ze všech druhů hospodářských zvířat Vysoká nutriční hodnota masa
CHOV KRŮT Chov krůt Z divoké krůty původem ze Stř. Ameriky Do Evropy po objevení Ameriky (1492) Nejčastější plemeno bílá širokoprsá, méně zastoupená krůta bronzová Chov 2 typů střední (krůta 6 9 kg, krocan
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
VíceTPV - Technologie Technologické stupně výroby, rozbor z hlediska funkce výrobku a ekonomických aspektů
TPV - Technologie Technologické stupně výroby, rozbor z hlediska funkce výrobku a ekonomických aspektů Mgr. Ing. Marie Nejedlá, Ph. D. Technologický projekt Technologický projekt je souhrn různých komponent
VíceEKONOMICKÉ DŮSLEDKY SJEDNOCENÍ NĚMECKA
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika EKONOMICKÉ DŮSLEDKY SJEDNOCENÍ NĚMECKA Economic Consequences of German Reunification Bakalářská / Diplomová práce Vedoucí
VíceTHE EFFECT OF DAILY FEEDING RATE ON RETENTION SUSTENANCE AND ENERGY AND CONSTITUTION WEAVING OF JUVENILE NASE (CHONDROSTOMA NASUS L.
THE EFFECT OF DAILY FEEDING RATE ON RETENTION SUSTENANCE AND ENERGY AND CONSTITUTION WEAVING OF JUVENILE NASE (CHONDROSTOMA NASUS L.) VLIV VELIKOSTI DENNÍ KRMNÉ DÁVKY NA RETENCI ŽIVIN A ENERGIE A SLOŽENÍ
VíceACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION
AKUSTICKÁ EMISE VYUŽÍVANÁ PŘI HODNOCENÍ PORUŠENÍ Z VRYPOVÉ INDENTACE ACOUSTIC EMISSION SIGNAL USED FOR EVALUATION OF FAILURES FROM SCRATCH INDENTATION Petr Jiřík, Ivo Štěpánek Západočeská univerzita v
VíceNárodní program uchování a využívání genetických zdrojů zvířat
METODIKA CHOVU GENETICKÝCH ZDROJŮ KRÁLÍKŮ První zmínky o chovu králíků na území Čech pocházejí ze 13. století, chovatelství jako takové se však začíná rozvíjet na počátku 19. století. V polovině 19. století
VíceSYSTÉM TECHNICKO-EKONOMICKÉ ANALÝZY VÝROBY TEKUTÉHO KOVU - CESTA KE SNIŽOVÁNÍ NÁKLADŮ
SYSTÉM TECHNICKO-EKONOMICKÉ ANALÝZY VÝROBY TEKUTÉHO KOVU - CESTA KE SNIŽOVÁNÍ NÁKLADŮ FIGALA V. a), KAFKA V. b) a) VŠB-TU Ostrava, FMMI, katedra slévárenství, 17. listopadu 15, 708 33 b) RACIO&RACIO, Vnitřní
VíceZPRÁVA O TRHU DRŮBEŽÍHO MASA
Ročník VIII., XI., měsíčník, 29. 30.5.2005 11. 2013 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 466, fax: 222 871 536 e-mail: tis.drubez@szif.cz ZPRÁVA O TRHU DRŮBEŽÍHO MASA Vývoj CZV: Kuřata tř. A...
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin NÁVRH STANOVISKA
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2014/0100(COD) 4.2.2015 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
VíceBROJLER ROSS 308: Cíle v oblasti užitkovosti
08 BROJLER ROSS 308: Cíle v oblasti užitkovosti An Aviagen Brand BROJLER ROSS 308: Cíle v oblasti užitkovosti Úvod Tato příručka obsahuje cíle v oblasti užitkovosti pro brojlery Ross 308 a je třeba ji
VíceANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH
ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT 1. přednáška DOC. ING. ALOIS KODEŠ, CSc. VÝŽIVA ZVÍŘAT
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VícePorážky hospodářských zvířat leden 2017
Porážky hospodářských zvířat leden 2017 Metodické vysvětlivky Období: leden 2017 Tab. 1 Porážky skotu podle kategorií Tab. 3 Porážky prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže Tab. 5 Porážky hospodářských zvířat
VíceVyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let 2005 2010
Vyhodnocení cenového vývoje drahých kovů na světových burzách v období let 2005 2010 Martin Maršík, Jitka Papáčková Vysoká škola technická a ekonomická Abstrakt V předloženém článku autoři rozebírají vývoj
VíceZPRÁVA O TRHU DRŮBEŽÍHO MASA
Ročník IX., VIII., měsíčník, 30. 30.5.2005 11. 2011 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 466, fax: 222 871 536 e-mail: tis.drubez@szif.cz ZPRÁVA O TRHU DRŮBEŽÍHO MASA Vývoj CZV: Kuřata tř. A...
VíceKULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE
české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and
VíceIng. Antonín Lopatář
Ing. Antonín Lopatář Zpracování dat z historie až po současnost 1980 EC 1027 2012 vše se zmenšilo Co potřebuje chovatel vědět Kolik mohou jeho krávy dojit a co se s tím dá dělat? Kde a kolik mléka chybí
VíceZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ:
ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Ministerstvo zemědělství Český statistický úřad, Praha Agra Europe EUROSTAT European Market Survey Meat and Livestock Commission Generální
VíceNOVÉ METODY V CHOVU RYB
NOVÉ METODY V CHOVU RYB doc. Dr. Ing. MAREŠ Jan, doc. Ing. KOPP Radovan Ph.D., Ing. BRABEC Tomáš Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybartsvi.eu Produkce světové akvakultury
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Katedra speciální zootechniky Studijní obor: Agropodnikání TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE UKAZATELE SNÁŠKY A VÝKRMNOSTI VE ŠLECHTITELSKÉM CHOVU HUS
VíceII. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání
II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání Otázky o nemocech a zdravotních omezeních souvisejících s výkonem stávajícího nebo předcházejícího zaměstnání byly pokládány všem zaměstnaným
VíceBonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého
Bonitace psů a fen alpského brakýře jezevčíkovitého I. Všeobecné Podkladem těchto hodnocení exteriéru jsou rasové znaky, uvedené ve standardu pro alpskou braku jezevčíkovitou. Hodnocení smí být prováděno
VícePRAKTICKÁ VÝUKA NA PORÁŽCE VFU BRNO PORÁŽKA PRASAT Inovace předmětu
Název inovace PRAKTICKÁ VÝUKA NA PORÁŽCE VFU BRNO PORÁŽKA PRASAT Inovace předmětu V1MA2 Hygiena produkce masa Registrační číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/15.0063 Název projektu Inovace výuky veterinárních
VíceMěsto Rakovník starosta města Husovo nám. 27, PSČ 269 18 Rakovník tel.: 313 513 894, fax: 313 517 302 e-mail: epodatelna@murako.cz
Město Rakovník starosta města Husovo nám. 27, PSČ 269 18 Rakovník tel.: 313 513 894, fax: 313 517 302 e-mail: epodatelna@murako.cz PTAČÍ CHŘIPKA DOPORUČENÍ OBČANŮM A NÁVŠTĚVNÍKŮM MĚSTA RAKOVNÍKA Při dodržení
VíceVyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Procházkova 303, Trutnov. Přijímací řízení pro školní rok.. Písemný test z biologie
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Procházkova 303, Trutnov Přijímací řízení pro školní rok.. Písemný test z biologie ČÍSLO UCHAZEČE: Pokyny: 1. Každá otázka může mít několik
VíceMETODIKA CHOVU ČESKÉ ČERVINKY
METODIKA CHOVU ČESKÉ ČERVINKY Úvod Původní plemeno chované na území Čech a Moravy byl brachycerní skot, označovaný názvy české červinky, slezské červinky, líštňanské červinky apod. Podle Bílka (1955) bylo
VíceMODERNÍ STRATEGIE VÝŽIVY SELAT A BĚHOUNŮ
MODERNÍ STRATEGIE VÝŽIVY SELAT A BĚHOUNŮ Zeman, L., Vavrečka, J., Mareš, P. a Sikora, M. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Je celá řada oblastí, které mají vliv na užitkovost a rentabilitu
Více1 Ústav výživy zvířat a pícninářství, AF, MENDELU, Zemědělská 1, 613 00 Brno. 2 Ústav biologie rostlin, AF, MENDELU, Zemědělská 1, 613 00 Brno
ÚČINEK ZKRMOVÁNÍ BAREVNÉ PŠENICE CITRUS NA SENZORICKÉ VLASTNOSTI MASA BROJLEROVÝCH KUŘAT EFFECT OF COLOR WHEAT CITRUS FEEDING ON SENSORY CHARACTERISTICS OF BROILER CHICKENS MEAT Ondřej Šťastník 1 Filip
VíceNázev zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 17. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Veterinářství v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
VíceKÓD: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0
KÓD: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 ZÁKLADY PRVNÍ POMOCI 1. Nepřímá masáž srdce se provádí stlačováním hrudníku nataženýma rukama propnutýma v loktech: a) na hrudníku
VícePoužívání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat
Používání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat Kukuřičné výpalky jsou vedlejším produktem při výrobě bioethanolu. Kukuřičné zrno je fermentováno kvasinkami a cukry a škroby jsou přeměněny
VíceVAPIG EKONOMICKY VÝHODNÝ SYSTÉM OCHRANY NOVOROZENÉHO SELETE
VAPIG EKONOMICKY VÝHODNÝ SYSTÉM OCHRANY NOVOROZENÉHO SELETE Vahala J. Nemálo chovatelů prasat nejen v ČR se zabývá otázkou, zda vysoké náklady na farmakoterapii téměř vždy spojené s medikací ATB přináší
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra antropologie a zdravovědy Petra Kikalová III. ročník prezenční studium Obor: Český jazyk se zaměřením na vzdělávání a Výchova ke zdraví se zaměřením
VícePovinnosti malých zpracovatelů živočišných produktů (masa a masných výrobků a mléka a mléčných výrobků) Nařízení ES a vnitrostátní právo
Trast pro ekonomiku a společnost Povinnosti malých zpracovatelů živočišných produktů (masa a masných výrobků a mléka a mléčných výrobků) Nařízení ES a vnitrostátní právo Právní analýza pro Trast pro ekonomiku
VíceVÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY UHŘÍNĚVES 104 00 Praha 10 - Uhříněves, Přátelství 815 http://www.vuzv.cz
Ionizace vzduchu v chovech hospodářských zvířat 5/03 V roce 2003 vyšlo : 1 / 03 Dojnice Volné porodny krav 2 / 03 Telata Venkovní individuální boxy V roce 2003 připravujeme : 3 / 03 Skot Boxová lože (optimalizace
VíceÚvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy
Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc.
VíceStrategický management
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Strategický management Matice hodnocení strategické pozice SPACE Chvála Martin ME, 25 % Jakubová Petra ME, 25 % Minx Tomáš
VícePEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ
PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ Ing. Ladislav Bartoš, PhD. 1), RNDr. Václav Dubánek. 2), Ing. Soňa Beyblová 3) 1) VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., Pařížská 11, 110 00 Praha 1 2)
VíceKVALITA RYBÍHO MASA, HODNOCENÍ JAKOSTI RYB A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. rybarstvi.eu
KVALITA RYBÍHO MASA, HODNOCENÍ JAKOSTI RYB A JEJICH ZPRACOVÁNÍ rybarstvi.eu Spotřeba ryb Spotřeba rybího masa: - celosvětově 16 kg.os -1.rok -1 - Evropská unie 11 kg.os -1.rok -1 - Česká republika 5,7
VíceVážené dámy, pánové, členové honebního společenstva
Vážené dámy, pánové, členové honebního společenstva Sešli jsme se k zhodnocení roku 2013, který nebyl pro drobnou zvěř rokem dobrým. Pozdní nástup jara s nízkými teplotami a četnými srážkami v době líhnutí
Více