Zaknihované cenné papíry v současném českém právu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zaknihované cenné papíry v současném českém právu"

Transkript

1 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006 JAN DĚDIČ Zaknihované cenné papíry v současném českém právu Slovo úvodem Dnem 1. května 2004 nabyl účinnosti zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jehož cílem byla celková rekodifikace právních norem upravujících kapitálový trh a přizpůsobení českého právního řádu požadavkům komunitárního práva v této oblasti. Současně nabyl účinnosti nový zákon o dluhopisech č. 190/2004 Sb. (dále jen zákon o dluhopisech nebo DluhZ ), zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování (dále jen zákon o kolektivním investování nebo ZKI ) a zákon č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech, který zrušil podstatnou část zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o cenných papírech nebo ZCP ). Rekodifikace však nebyla příliš zdařilá a navíc přišla v době, kdy pomalu uplývala lhůta pro implementaci nových směrnic komunitárního práva v oblasti kapitálového trhu. Již v době přijetí zákona o podnikání na kapitálovém trhu bylo zřejmé, že bude muset být brzy novelizován. Stalo se tak zákony č. 635/2004 Sb., č. 179/2005 a č. 377/2005 Sb. Zákon č. 256/2004 Sb. ve znění zákona č. 635/2004 Sb., č. 179/2005 a č. 377/2005 Sb. budu dále označovat jako zákon o podnikání na kapitálovém trhu nebo ZPKT. V současné době je v Senátu projednávána významná novela tohoto zákona (dále jen novela ZPKT ), která se dotýká i problematiky, jež je předmětem tohoto článku. Ani tyto novely však řadu výkladových problémů neodstraňují. Z celé rozsáhlé problematiky práva kapitálového trhu se v tomto příspěvku soustředím pouze na jednu jeho oblast, a to na problematiku zaknihovaných cenných papírů. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

2 1. Vybrané problémy některých základních institutů 1.1. Zaknihovaný cenný papír Zákonem č. 257/2004 Sb. byly s účinností k v 1 dosavadního ZCP zrušeny odstavce 3 až 5, v nichž byl mimo jiné definován pojem zaknihovaného cenného papíru. Zde se uvádělo, že listina, která je cenným papírem, může být nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence (zaknihovaný cenný papír) v případech stanovených zákonem. Z toho plynulo, že zákon považuje ty cenné papíry za zaknihované, ve kterých je listina (v níž je jinak inkorporováno určité subjektivní právo) nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence a subjektivní právo je spojeno právě s tímto zápisem. Za zákonnou evidenci byla prohlášena jen evidence vedená Střediskem cenných papírů (dále jen Středisko ) nebo Českou národní bankou (dále i jen ČNB ) v případech stanovených zvláštním zákonem. Podle 5 odst. 5 dosavadního ZCP zaknihovanými cennými papíry mohly být akcie, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny a opční listy. Definice zaknihovaného cenného papíru nebyla při rekodifikaci převzata do žádného jiného zákona. Pojem zaknihovaný cenný papír se vyskytuje pouze jako legislativní zkratka v 91 ZPKT, kde se stanoví, že zastupitelné listinné cenné papíry mohou být nahrazeny zápisem do centrální evidence cenných papírů, v případě podílových listů otevřeného podílového fondu do samostatné evidence, nebo do evidence České národní banky podle zvláštního právního předpisu upravujícího činnost České národní banky (dále jen zaknihovaný cenný papír ). Podle 92 ZPKT odst. 3 vede centrální evidenci centrální depozitář a osoby oprávněné vést navazující evidenci. 1) Problém je v tom, že legislativní zkratka zavedená v určitém zákoně je právně relevantní jen pro daný zákon. Vzhledem k tomu, že obecná definice zaknihovaného cenného papíru z českého právního řádu zmizela, zřejmě nezbývá než tuto legislativní zkratku de facto považovat za vymezení pojmu zaknihovaný cenný papír, jakkoliv je to z legislativně technického hlediska nesprávné. Lze tedy zobecnit, že ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu plyne, že zaknihovaným cenným papírem je záznam v zákonem stanovené evidenci, s nímž je spojena existence subjektivního práva. V tomto ohledu se tedy pojetí zaknihovaného cenného papíru nezměnilo. Obdobnou definici obsahuje i 10 odst. 2 ve vazbě na 2 odst. 1 slovenského zákona o cenných papírech. 2) Zde se uvádí, že cenným papírem je penězi ocenitelný zápis v zákonem stanovené podobě a formě, se kterým jsou spojena práva podle zvláštních zákonů, zejména oprávnění požadovat určité majetkové plnění nebo vykonávat určitá práva vůči zákonem stanoveným osobám a tím, že cenný 1) K problematice centrální evidence cenných papírů viz blíže bod II.2. 2) Zákon č. 566/2001 Zb., o cenných papieroch a o zmene a doplnení niektorých zákonov (zákon o cenných papieroch). 28 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

3 papír může mít buď podobu listiny nebo zápisu v evidenci stanovené tímto zákonem. Obdobně je koncipován zaknihovaný cenný papír i v návrhu občanského zákoníku v 432. Z něho plyne, že listinný cenný papír lze v případech stanovených zvláštním zákonem nahradit zápisem do evidence vedené podle tohoto zákona s tím, že tento zápis je zaknihovaným cenným papírem. Podle 202 odst. 1 písm. a) ZPKT se do doby, než centrální depozitář převezme evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů, nepoužijí ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu upravující činnost centrálního depozitáře. Je proto nejisté, zda lze v současné době použít legislativní zkratku obsaženou v ustanovení 91 ZPKT, neboť ta pojednává o centrální evidenci. Základním problémem tohoto přechodného ustanovení je, že se ustanovení o centrálním depozitáři mají použít pouze v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, nikoliv i v jiných zákonech (zejména v novelizovaném zákoně o cenných papírech nebo novelizovaném obchodním zákoníku). V této souvislosti vzniká otázka, zda lze přistoupit k rozšiřujícímu výkladu zákona a vztáhnout právní režim tohoto přechodného ustanovení na všechny zákony, které odkazují na centrální depozitář nebo na centrální evidenci cenných papírů. Pokud by nebyl takový rozšiřující výklad možný, nešlo by do doby převzetí evidence Střediska centrálním depozitářem aplikovat řadu právních institutů upravených v zákoně o cenných papírech (např. smluvní zástavní právo) či v obchodním zákoníku (např. výpočet průměrné ceny pro účely nabídky převzetí). Podle 202 odst. 1 písm. b) ZPKT do doby, než centrální depozitář převezme evidenci zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů, vede Středisko evidenci těchto cenných papírů, evidenci rozhodnutí Komise pro cenné papíry 3) a plní informační povinnosti podle dosavadního znění zákona o cenných papírech. Z vazby obou ustanovení by bylo možno, při rozšiřujícím výkladu zákona, dospět k přijatelnému řešení, budou-li jej respektovat jak orgány veřejné moci, tak soudy. Za pomoci extenzivního výkladu by bylo možno interpretovat daná přechodná ustanovení takto: nová právní úprava zaknihování investičních nástrojů se použije od pouze na samostatnou evidenci podle 91 až 93 ZPKT, dosavadní právní úprava zaknihování a imobilizace se použije i nadále na cenné papíry, jež se evidují ve Středisku, a to až do doby, než evidenci Střediska převezme centrální depozitář bez ohledu na to, v jakém právním předpisu je tato úprava obsažena. V každém případě však přináší nedbalá (lépe řečeno chybná) úprava značnou právní nejistotu pro účastníky kapitálového trhu v případě tak závažného přechodného ustanovení. I když tento problém překleneme výše uvedeným výkladem, je zde ještě jedna důležitá otázka. Podle zrušeného ustanovení 70a ZCP mohla vést část evidence Střediska i jiná právnická osoba na základě povolení Komise a na základě smlouvy se Střediskem. Přechodné ustanovení 202 ZPKT však na tyto případy nepamatuje, neboť dovoluje pouze Středisku, aby nadále vedlo evidenci zaknihovaných cenných papírů. Na takové situace, kdy nelze po změně zákona plnit závazky z uzavřené smlouvy, pamatuje ustanovení 352 ObchZ. Podle něho se závazek 3) Dále jen Komise nebo KCP. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

4 stává nesplnitelným také v případě, kdy právní předpisy, které byly vydány po uzavření smlouvy a jejichž účinnost není časově ohraničená, dlužníkovi zakazují chování, k němuž je zavázán. Z tohoto ustanovení obchodního zákoníku by bylo možno dovodit, že dnem zanikly závazky ze smluv uzavřených podle dosavadního 70a odst. 2 ZCP pro právní nemožnost plnění. Kromě toho se samozřejmě nabízí ještě další rozšiřující výklad 202 ZPKT, podle něhož by k vedení evidence podle dosavadních předpisů bylo oprávněno nejen Středisko, ale i právnické osoby, které vedou část evidence Střediska. Z ustanovení 200 odst. 10 ZPKT lze dovozovat, že takový výklad je možný. Zde se uvádí, že dnem následujícím po dni, kdy centrální depozitář převezme evidenci zaknihovaných cenných papírů vedenou Střediskem podle dosavadního zákona, zaniká povolení k vedení části evidence Střediska, jakož i k výkonu ostatních jeho činností podle dosavadního zákona. Z toho lze dovozovat, že přechodné ustanovení obsažené v 202 odst. 1 písm. b) ZPKT se vztahuje i na osoby, které mají povolení k vedení části evidence Střediska podle dosavadního znění zákona o cenných papírech. Vraťme se však k problému, jaké cenné papíry lze v současné době v České republice zaknihovávat. Za pomoci výše uvedeného výkladového pravidla je možné uzavřít, že na cenné papíry, a) které eviduje Středisko, se použijí i nadále zrušená ustanovení 1 odst. 3 až 5 ZCP, b) jež lze zaknihovávat v samostatné evidenci investičních nástrojů 4) se použijí ustanovení 91 a 92 odst. 1 písm. a) ZPKT, c) zaknihovávané v evidenci České národní banky se použijí ustanovení 91 a 92 odst. 1 písm. b) ZPKT. Situace však nebude jednoduchá ani poté, kdy bude možno aplikovat ustanovení 91 ZPKT v plném rozsahu. V tomto ustanovení se totiž uvádí že zastupitelné listinné cenné papíry mohou být nahrazeny zápisem. V novelizovaném 2 ZCP je však zastupitelný cenný papír definován již jako vydaný cenný papír. Při doslovném výkladu zákona by tedy nejdříve musely být vydány zastupitelné cenné papíry v listinné podobě a teprve poté by bylo možno je zaknihovat. Není to postup tak paradoxní, jak by se mohlo na první pohled zdát, neboť právě tímto postupem zaknihování cenných papírů vzniklo. Pak by však nešlo de facto o zaknihování, ale pouze o imobilizaci cenných papírů. Doufám však, že nešlo o úmysl tvůrců nové právní úpravy, neboť to by byl krok nejméně o 50 let zpět ve vývoji cenných papírů, snad šlo jen o nepřesnou formulaci autorů zákona. Ani v případě dodržení dosavadní praxe (tedy že zaknihování nemusí předcházet vydání zastupitelných listinných cenných papírů) není výkladovým problémům konec. Jako zastupitelný lze vydat téměř jakýkoliv cenný papír, včetně směnek a šeků či cenných papírů na zboží. Bude tedy možné zaknihovávat i tyto cenné papíry? Z nadpisu části sedmé Evidence investičních nástrojů je možno dovozovat, že nejde o jakékoliv cenné papíry, které lze vydat jako zastupitelné, ale jen o zastupitelné cenné papíry, které mají charakter investičních nástrojů. Z 3 odst. 1 písm. a) a b) ZPKT plyne, že charakter investičních nástrojů mají investiční cenné papíry a cenné papíry vydané fondem kolektivního investování. Podle 3 4) Jde pouze o podílové listy otevřeného podílového fondu. 30 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

5 odst. 2 ZPKT jsou investičními cennými papíry akcie a jim obdobné cenné papíry, dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry a cenné papíry umožňující nabývat uvedené cenné papíry. Z toho snad lze dovodit, že směnky a šeky či zbožové cenné papíry nelze zaknihovávat ani dobudoucna. Avšak na rozdíl od minulé právní úpravy bude opět možné zaknihovávat zatímní listy. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu, stejně jako dosavadní zákon o cenných papírech, vůbec neupravuje vztah k zahraničním evidencím cenných papírů. Při doslovném výkladu zákona není podle českého práva zaknihovaným cenným papírem záznam vedený v zahraničních evidencích. To je však výklad zcela absurdní. Problém by mohla řešit kolizní norma, ale ta v současné době také neexistuje. Myslím si, že možnost zaknihování toho kterého cenného papíru je třeba posuzovat podle práva toho státu, jímž se řídí vydání daného cenného papíru. Výše uvedené problémy neodstraňuje ani novela ZPKT Pojem zastupitelného cenného papíru Zákonem č. 257/2004 Sb. bylo změněno i dosavadní pojetí zastupitelného cenného papíru. Až do nebyla znakem zastupitelnosti podoba cenného papíru. To znamená, že byly zastupitelné, a tedy vzájemně nahraditelné, cenné papíry stejného druhu představující stejná práva, vydané stejným emitentem ve stejné formě bez ohledu na to, zda existují jako listina nebo jako záznam v evidenci. Podle nové právní úpravy však listinný cenný papír není zastupitelný se zaknihovaným cenným papírem, i když oba představují stejná práva. To je poněkud překvapující, když podle 114 odst. 1 ZPKT není přeměna podoby cenného papíru novou emisí. Nové pojetí zastupitelného cenného papíru může vyvolat problémy u dlouhodobých půjček nebo termínových kontraktů. Tak např. půjčí-li si dlužník zaknihované cenné papíry a emitent změní podobu cenného papíru, zanikne závazek dlužníka vrátit cenný papír pro nemožnost plnění, neboť listinný cenný papír, který bude dlužníkovi vyměněn za zaknihovaný, nebude už s listinným cenným papírem zastupitelný. Je otázkou, zda bude mít věřitel alespoň právo na náhradu škody, když vlastně dlužník zánik závazku pro nemožnost plnění nezpůsobil, neboť on o změně podoby nerozhodl. Z ustanovení 353 ObchZ lze dovozovat, že ano, neboť změnu podoby nelze považovat za případ vyšší moci. Na tyto nové problémy by měli účastníci smlouvy pamatovat ve svých ujednáních. Stejné problémy mohou nastat i v případech finančního zajištění podle 323a a násl. ObchZ. Zde je v ustanovení 323a odst. 2 písm. f) definován rovnocenný finanční kolaterál. I pro něj je jeho podoba důležitá tak, že jiná podoba téhož finančního nástroje jej diskvalifikuje jako rovnocenný finanční kolaterál. To považuji za zcela nedůvodné Okamžik vydání zaknihovaného cenného papíru Až do bylo nepochybné, že k vydání zaknihovaného cenného papíru došlo v okamžiku, kdy byl připsán na účet majitele, který jednal v dobré víře, že jsou splněny všechny podmínky jeho řádného vydání. Příslušná právní úprava byla zrušena a nová úprava zaknihování cenných papírů v centrální evi- APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

6 denci podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu ještě neplatí. Ani ta však uvedený problém výslovně neřeší. V současné době vede Středisko jen jeden druh účtů a je nepochybné, že k vydání cenného papíru dochází připsáním na majetkový účet vlastníka cenného papíru. V centrálním depozitáři budou vedeny účty jak pro vlastníky cenných papírů (tzv. účty vlastníků), tak účty pro osoby, které nejsou vlastníky cenných papírů evidovaných na příslušném účtu, ale mají tam tyto cenné papíry v úschově (tzv. účty zákaznické). Cenné papíry vedené na zákaznických účtech budou současně evidovány na účtech vlastníků, které nepovede centrální depozitář, ale osoba, pro níž centrální depozitář povede účet zákazníka. 5) Dojde-li k registraci cenného papíru na účtu zákazníka v centrálním depozitáři, není jasné, zda zaknihovaný cenný papír je vydán již tímto okamžikem, nebo k tomu dojde až momentem, kdy bude zapsán i na účet vlastníka, který povede majitel zákaznického účtu pro svého klienta. Myslím si, že zaknihovaný cenný papír bude vydán již okamžikem, kdy bude v centrálním depozitáři připsán na účet vlastníka nebo na účet zákazníka. Zápis na účtu vlastníka, je-li cenný papír evidován na zákaznickém účtu, nemá v tomto ohledu konstitutivní účinek. Výše uvedený závěr potvrzuje i 112 odst. 6 ZPKT, který v souvislosti s přeměnou podoby listinného cenného papíru stanoví, že zaknihovaný cenný papír je vydán zápisem na technický účet neznámých vlastníků, který vede centrální depozitář pro emitenta Zástavní právo k zaknihovaným cenným papírům Podle novelizovaného ustanovení 42 odst. 1 ZCP vzniká smluvní zástavní právo zápisem zástavního práva na účet vlastníka v evidenci investičních nástrojů. V současné době však neexistuje centrální, ale pouze samostatná evidence zaknihovaných cenných papírů, neboť centrální depozitář dosud nepřevzal evidenci Střediska. Vzhledem k tomu, že zákon o cenných papírech žádné přechodné ustanovení ve vztahu k centrálnímu depozitáři neobsahuje, může být sporné, zda lze na nově vznikající zástavní práva k cenným papírům evidovaným dosud ve Středisku aplikovat zrušená ustanovení zákona o cenných papírech. I přes nedostatek přechodných ustanovení ve vztahu k novele zákona o cenných papírech nezbude než přistoupit k rozšiřujícímu výkladu ustanovení 202 ZPKT, jak bylo uvedeno výše. Bude nutné připustit, že smluvní zástavní právo k cenným papírům dosud evidovaným ve Středisku může vzniknout podle již zrušeného znění ustanovení 42 odst. 1 ZCP. Až převezme evidenci Střediska centrální depozitář, není zcela jisté, zda se zástavní právo bude evidovat jen na účtu vlastníků, nebo i na účtu zákazníků. V zákoně o cenných papírech ani v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu se výslovně neuvádí, že zástavní právo se registruje i u cenných papírů evidovaných na účtech zákazníků. V ustanovení 110 ZPKT se však stanoví, že majitel účtu zákazníků nesmí bez souhlasu zástavního věřitele převést zastavený cenný papír evidovaný na tomto účtu na nového vlastníka. Ani z tohoto ustanovení jasně neplyne, zda zástavní právo bude evidováno jen na účtu vlastníka anebo zrcadlově i na 5) Viz k tomu blíže bod II APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

7 účtu zákazníka. Odpověď nedává ani novela ZPKT. Podle ní by měl až provozní řád centrálního depozitáře nebo prováděcí předpis určit, jaké údaje se evidují na jakých účtech. 6) Ustanovení 110 odst. 4 ZPKT ve vztahu k zastaveným cenným papírům evidovaným v centrální evidenci zavádí zcela nedůvodně dvojí právní režim. Budeli zastavený cenný papír evidován jen na účtu vlastníka, který povede centrální depozitář, může být převáděn bez souhlasu zástavního věřitele. Bude-li však evidován na účtu zákazníka, může být převeden jen se souhlasem zástavního věřitele. Pro takový postup není žádný věcný důvod. Celá koncepce ustanovení 110 odst. 4 ZPKT je ale problematická, neboť vztah mezi majitelem zákaznického účtu a vlastníkem cenného papíru se zakládá smlouvou o úschově (alespoň pokud jde o cenné papíry evidované na zákaznickém účtu vedeném centrálním depozitářem), která nijak nezakládá právo majitele účtu zákazníků disponovat s cennými papíry vedenými na tomto účtu. 1,5. Hromadné listiny Zákonem č. 257/2004 Sb. byla s účinností k upřesněna i pravidla pro vydávání hromadných listin v 5 odst. 3 ZCP. Dosavadní právní úprava totiž nestanovila, kde mají být stanovena pravidla pro výměnu hromadné listiny za jednotlivé cenné papíry nebo jiné hromadné listiny. Zejména v právní nauce i praxi bylo sporné, zda akcie hromadné listiny lze vydávat, jen když tak určují stanovy. Judikatura Vrchního soudu v Praze vycházela z myšlenky, že není nezbytně nutné, aby pravidla pro výměnu byla uvedena ve stanovách společnosti. 7) Nová právní úprava výslovně stanoví, že podmínky výměny musí být předem uvedeny ve stanovách akciové společnosti, jde-li o akcie, v emisních podmínkách dluhopisů nebo ve smluvních podmínkách pro koupi a odkup podílových listů. Zcela však chybí jakékoliv přechodné ustanovení. Není jasné, jak mají postupovat společnosti, které vydaly hromadné listiny, ale jejich stanovy neobsahují podmínky pro výměnu hromadné listiny. Je sporné, zda akcionáři těchto společností nemají až do doby změny stanov právo na výměnu hromadné listiny, nebo zda mají i nadále právo na výměnu za dosud stanovených podmínek uvedených jinde než ve stanovách společnosti. Opět vidíme, jak málo si autoři zákona kladli otázky, jak nová právní úprava může působit v praxi. Není-li žádné přechodné ustanovení, je podle mého názoru třeba ctít ústavní princip ochrany nabytých práv a přiklonit se k závěru, že akcionáři právo na výměnu neztratili a mají jej za dosavadních podmínek. 6) Viz 94 odst. 2 ve znění novely ZPKT. 7) Vrchní soud v Praze, sp. zn. 7 Cmo 281/ z , z odůvodnění nepublikovaného rozhodnutí: Odvolateli nelze přisvědčit však v tom, že možnost vydání tzv. hromadných akcií by musela být zakotvena ve stanovách. Ze znění ustanovení 5 odst. 3 věta třetí ZCP však jednoznačně plyne, že emitent musí předem (tj. před emisí cenného papíru) stanovit podmínky pro výměnu za jednotlivé cenné papíry. Tyto podmínky mohou být zakotveny ve stanovách či emisních podmínkách, v každém případě však zákon stanoví požadavek na jejich předchozí stanovení. V hromadné listině však musí být výslovně uvedeno, jaké jednotlivé cenné papíry jsou jí nahrazeny, tj. u listinných akcií na jméno číselné označení těchto nahrazovaných akcií. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

8 2. Evidence investičních nástrojů 2.1. Základní východiska a problémy Zákon o podnikání na kapitálovém trhu přinesl zcela nový institut evidence investičních nástrojů, který zahrnuje i nový způsob evidence zaknihovaných cenných papírů. Nová právní úprava evidence se od dosavadní liší tím, že dopadá na daleko širší okruh investičních nástrojů, neboť zákon o cenných papírech dosud upravoval jen vedení evidence o zaknihovaných cenných papírech, imobilizovaných cenných papírech a samostatně převoditelných právech z cenných papírů. Nová právní úprava hovoří obecně o evidenci investičních nástrojů, a to jak listinných, tak zaknihovaných. Tím je ovšem založen zcela nový fenomén. Zatímco dosavadní úprava zaknihovaných cenných papírů představovala jak evidenci o zaknihovaném cenném papíru, tak samotný cenný papír, z nové právní úpravy plyne, že je třeba rozlišovat investiční nástroj a evidenci o něm. Nová právní úprava vedení evidence investičních nástrojů však není podle mého názoru zcela domyšlená. Základní koncepční problém spočívá v tom, že zákon o podnikání na kapitálovém trhu výslovně nerozlišuje mezi evidencí, která zaknihovaný cenný papír představuje, a evidencí o zaknihovaném cenném papíru. To v dosavadní právní úpravě nebylo třeba řešit, neboť jednostupňová evidence zaknihovaných cenných papírů ve Středisku byla evidencí, jež nahrazovala investiční nástroj listinný cenný papír (evidence investičního nástroje). U imobilizovaných cenných papírů zde reálně existoval investiční nástroj v listinné podobě a o něm se vedla evidence (evidence o investičním nástroji). Zákon o podnikání na kapitálovém trhu přináší ve vztahu k zaknihovaným cenným papírům možnost vícestupňové evidence, avšak výslovně neupravuje, která evidence představuje zaknihovaný cenný papír a která evidence jen evidenci o zaknihovaném cenném papíru. To pak vyvolává interpretační potíže, o nichž se zmíním níže. Kromě toho se podle 92 a 93 ZPKT mají pravidla evidence investičních nástrojů vztahovat nejen na zaknihované cenné papíry vydávané podle české právní úpravy [viz 92 odst. 1 a 93 odst. 1 písm. a) ZPKT] a na listinné investiční nástroje v úschově [viz 93 odst. 1 písm. b) ZPKT] 8), ale i na jakékoliv zahraniční investiční nástroje svěřené obchodníkovi s cennými papíry k poskytnutí služby [viz 93 odst. 1 písm. c) ZPKT] 9) a jakékoliv jiné investiční nástroje české i zahraniční, pokud to jejich povaha umožňuje [viz 93 odst. 1 písm. d) ZPKT] 10). 8) Zde není v prvé řadě jasné, co jiného může být listinným investičním nástrojem než listinný cenný papír. Dále, na rozdíl od dosavadního právního stavu, kdy byla upravena jen evidence o listinném cenném papíru daném do úschovy Středisku emitentem při imobilizaci, je podle současné právní úpravy listinným cenným papírem v úschově jak cenný papír v úschově u osoby, která je oprávněna vést příslušnou evidenci bez ohledu na důvod úschovy, tak u jiné osoby (nejčastěji u obchodníka s cennými papíry podle 34 ZCP). 9) Půjde především o zahraniční zaknihované cenné papíry a dále zahraniční listinné cenné papíry, jež jsou uloženy v úschově v zahraničí, ale mohlo by jít i o jakýkoliv jiný zahraniční investiční instrument. Stranou ponecháváme otázku, podle čeho kvalifikovat, zda se jedná o zahraniční investiční instrument. V 1 odst. 3 ZCP je definován pouze zahraniční cenný papír, a to značně pochybně. 34 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

9 Problematiku ještě více komplikuje ustanovení 94 odst. 1 ZPKT, které používá pojem vlastník investičního nástroje. Z něho při doslovném výkladu zákona plyne, že evidovat lze pouze ty investiční nástroje, které mohou být předmětem vlastnického práva. Jde o to, že zákon o podnikání na kapitálovém trhu nevymezuje pojem vlastník investičního nástroje, a to ani ve formě legislativní zkratky, ani nemá vlastní definici vlastníka investičního nástroje. Podle mého názoru nemůže veřejnoprávní předpis změnit soukromoprávní pojetí vlastnického práva a možného předmětu vlastnictví, jak plyne ze současného občanského zákoníku. Podle stávající koncepce vlastnictví v českém právním řádu nejsou předmětem vlastnictví pohledávky a závazky. To znamená, že z investičních nástrojů uvedených v 3 odst. 1 ZPKT mohou být předmětem vlastnického práva pouze cenné papíry a peníze. Tím by se ovšem předmět možné evidence investičních nástrojů značně zúžil, a to i o samostatně převoditelná práva, která dosud bylo možno bez problémů zaknihovávat. To však zřejmě nebylo úmyslem autorů zákona, neboť nadále ponechali v platnosti ustanovení 156a odst. 4 ObchZ, které problematiku převodů samostatně převoditelných práv ze zaknihovaných cenných papírů upravuje. Autoři zákona si zřejmě neuvědomili, že ne každý investiční nástroj může být podle současné právní úpravy předmětem vlastnického práva. To snad bude možné až podle rekodifikovaného občanského zákoníku, avšak ani tam nebudou předmětem vlastnictví dluhy (závazky). Pokud bylo záměrem, aby se evidence investičních nástrojů vztahovala na všechny investiční instrumenty, i když nemohou být předmětem vlastnického práva, pak měla být zavedena potřebná legislativní zkratka, která by pod pojem vlastník investičního instrumentu zahrnula majitele jakéhokoliv investičního instrumentu a uvedený výkladový problém by neexistoval. Zřejmě však nezbude, pro naprosto zřejmý úmysl zákonodárce, vyložit slova vlastník investičního nástroje šířeji jako kteréhokoliv jeho majitele. Škoda jen, že novela ZPKT ani tuto flagrantní chybu neodstraňuje Druhy evidence investičních nástrojů Zákon o podnikání na kapitálovém trhu rozlišuje centrální evidenci cenných papírů ( 92) a samostatnou evidenci investičních nástrojů ( 93 ZPKT). Samostatná evidence investičních nástrojů mohla být vedena již od , stejně tak i evidence zaknihovaných cenných papírů Českou národní bankou (viz Podle uvedeného ustanovení je zahraničním cenným papírem cenný papír vydaný v zahraničí. Z 5 ZCP pak plyne, že cenný papír je vydán okamžikem, kdy se stane majetkem prvého nabyvatele. Z toho poněkud paradoxně plyne, že nezáleží na tom, kdo cenný papír vydal a podle jakého práva, ale kde došlo k nabytí cenného papíru. Domnívám se, že tato úprava je dobudoucna neudržitelná. Zatím se však žádná novela tohoto ustanovení nepřipravuje. 10) Do této kategorie by bylo možno zahrnout samostatně převoditelná práva spojená se zaknihovanými cennými papíry. Je otázkou, zda lze do této kategorie zahrnout i opce nebo termínové kontrakty a pod. Pak je zde však další výkladový problém, neboť český právní řád definuje, jak bylo uvedeno výše, jen zahraniční cenný papír (viz 1 odst. 3 ZCP) a nikoliv obecně zahraniční investiční nástroj. Jak se např. u opce, swapu, forwardu či futures pozná, že jde o zahraniční investiční nástroj? Postačí, že se v nich vyskytuje cizí prvek, nebo také musí být vydán v zahraničí, jako je tomu u cenného papíru? Pak by bylo třeba řešit složitý problém, co považovat za vydání těchto investičních nástrojů v zahraničí. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

10 91 a 92 odst. 2 ZPKT) s tím, že evidence vedená Českou národní bankou je podle 93 odst. 5 ZPKT rovněž samostatnou evidencí investičních nástrojů. Tato evidence byla vedena již před účinností zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Centrální evidence cenných papírů bude moci být vedena až od okamžiku, kdy centrální depozitář převezme evidenci Střediska (viz 202 ZPKT). Dlužno ovšem dodat, že ustanovení 91 a 92 odst. 2 ZPKT jsou obsahově téměř zcela totožná a úprava je tak zbytečně duplicitní. Důvodem této duplicity bylo snad jedině to, aby se mohla v 91 ZPKT 11) zavést legislativní zkratka zaknihovaný cenný papír, což bylo jistě řešitelné legislativně technicky přijatelnějším způsobem. V centrální evidenci cenných papírů se mají evidovat všechny zaknihované cenné papíry vydané v České republice s výjimkou cenných papírů, jež mohou být evidovány v samostatné evidenci investičních nástrojů podle 93 odst. 1 písm. a) ZPKT nebo v samostatné evidenci České národní banky. Centrální evidenci cenných papírů povede jednak zcela nový subjekt centrální depozitář, což bude akciová společnost, jež splní požadavky 100 až 103 ZPKT a získá povolení Komise, a jednak osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem (dále i osoby vedoucí navazující evidenci ). Osobami vedoucími navazující evidenci budou moci být subjekty uvedené v 92 odst. 3 ZPKT. Jde o obchodníky s cennými papíry a investiční společnosti, mají-li povolení k investiční službě označované jako úschova cenných papírů, či zahraniční osoby se stejným předmětem podnikání, mají-li oprávnění poskytovat investiční služby v České republice, Českou národní banku, zahraniční centrální depozitáře, zahraniční osoby oprávněné vést evidenci investičních nástrojů. Osoby vedoucí navazující evidenci budou muset mít uzavřenou příslušnou smlouvu s centrálním depozitářem. Pokud některá z těchto osob nebude účastníkem centrálního depozitáře, bude moci nakládat se zákaznickým účtem jen prostřednictvím účastníka (viz 110 ZPKT). Samostatnou evidenci investičních nástrojů uvedených v 93 odst. 1 ZPKT může vést centrální depozitář, osoby uvedené v 93 odst. 2 ZPKT 12) a osoby 11) Pouze podílové listy otevřeného podílového fondu. 12) Samostatnou evidenci investičních nástrojů může vést centrální depozitář a v závislosti na uděleném povolení též a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů, b) investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů, c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů, d) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů, e) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a), b) a d) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice. 36 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

11 oprávněné vést evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, jež jsou uvedeny 93 odst. 3 ZPKT. 13) Zásady vedené evidence investičních nástrojů obecně upravují ustanovení 94 až 99. V 100 a násl. jsou upravena specifika vedení evidence centrálním depozitářem, jež mají být dále upřesněna jeho provozním řádem (viz 104 ZPKT). Specifika vedení samostatné evidence a na ni navazující evidence podle 93 odst. 1 až 3 má upravit prováděcí předpis (viz 93 odst. 4 ZPKT). Ten však do dnešního dne nebyl vydán. Může být sporné, zda zásady vedení evidence vymezené v 94 až 99 ZPKT se vztahují i na samostatnou evidenci vedenou Českou národní bankou. Podle 93 odst. 5 ZPKT jde o evidenci vedenou podle zvláštního právního předpisu a provozní řád pro vedení této evidence uveřejňuje Česká národní banka ve Věstníku České národní banky a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Z toho by bylo možno dovozovat, že ustanovení 94 až 99 ZPKT se na evidenci vedenou Českou národní bankou nevztahují. Kvůli pocitu právní jistoty by však bylo dobré, kdyby zákon tuto záležitost upravil výslovně Zásady vedení evidence investičních nástrojů Jak centrální, tak samostatná evidence se podle 94 ZPKT povede na dvou druzích majetkových účtů, a to na účtech vlastníků nebo na účtech zákazníků. Kromě toho se podle 94 odst. 9 ZPKT vede též evidence emise zaknihovaných cenných papírů a evidence emise investičních nástrojů, kterou vede na požádání osoba oprávněná k vedení samostatné evidence. Velmi kreativní je pojem evidence emise investičních nástrojů. Pokud je možné evidovat emise i jiných investičních nástrojů než cenných papírů, pak vzniká velmi obtížně řešitelný problém, co rozumět např. emisí opce, swapu či futures. Jestliže si ze zákona můžeme udělat určitou představu o majetkových účtech a evidenci na nich, pak zákon vůbec nestanovil, co obsahuje evidence emise. Z výše uvedených důvodů novela ZPKT již výslovně upravuje jen evidenci emise cenných papírů a ukládá povinnost vést ji centrálnímu depozitáři, České národní bance a osobám oprávněným k vedení samostatné evidence investičních nástrojů. Výslovně se uvádí, že evidence emise se vede na základě smlouvy s emitentem a zapisují se do ní údaje o osobě emitenta a o jednotlivých cenných papírech v rozsahu údajů evidovaných na majetkových účtech. Právní vztah při vedení emise se má řídit obchodním zákoníkem, pokud zákon nestanoví jinak. 13 Evidenci navazující na samostatnou evidenci může vést a) obchodník s cennými papíry, který má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů, b) investiční společnost, která má v povolení ke své činnosti uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů, c) provozovatel vypořádacího systému, pokud vede tuto evidenci pro investiční nástroje uvedené v 93 odst. 1 písm. b) až d), u kterých je oprávněn vypořádávat pohledávky a závazky z obchodů, d) banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova investičních nástrojů, e) zahraniční osoba, jejíž předmět podnikání odpovídá činnosti některé z osob uvedených v písmenech a), b) a d) a která je oprávněna poskytovat investiční služby v České republice, f) zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

12 Účet vlastníka je veden pro osobu, která je vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na tomto účtu [viz 94 odst. 1 písm. a) ZPKT]. Z ustanovení 94 odst. 3 ZPKT lze snad dovozovat, že jde pouze o domněnku vlastníka. Účet vlastníka může vést centrální depozitář, osoba oprávněná vést samostatnou evidenci nebo osoby vedoucí navazující evidenci (jak na centrální, tak samostatnou). Účet zákazníka je veden pro osobu, která není vlastníkem (přesněji nepovažuje se za vlastníka) investičního nástroje evidovaného na tomto účtu [viz 94 odst. 1 písm. b) ZPKT] 14). Účet zákazníka může vést pouze centrální depozitář nebo osoba oprávněná vést samostatnou evidenci, nikoliv i osoba vedoucí navazující evidenci. Ta je oprávněna vést pouze účet vlastníka. Investiční nástroj evidovaný na účtu zákazníka bude vždy evidován i na účtu vlastníka, který pro vlastníka povede majitel účtu zákazníka. Podle 94 odst. 4 ZPKT se na účtu zákazníků evidují investiční nástroje, které jejich vlastníci svěřili majiteli účtu zákazníka. Ustanovení 110 odst. 1 ZPKT ve vztahu k účtům zákazníků, jež povede centrální depozitář, upřesňuje, že jde o investiční nástroje, s jejichž vlastníkem majitel účtu zákazníků uzavřel smlouvu o úschově investičních nástrojů. Tato úprava vyvolává celou řadu výkladových problémů. První plyne z požadavku, že majitel účtu zákazníka musí uzavřít smlouvu s vlastníkem investičního nástroje, jinak nemůže být tento investiční nástroj evidován na účtu zákazníka. To by však při doslovném výkladu zákona znamenalo, že určitá osoba se musí nejprve stát vlastníkem investičního nástroje, a teprve pak lze uzavřít smlouvu o jeho úschově. Až po splnění této podmínky je možno evidovat jej i na účtu zákazníka. V praxi půjde často o to, že smlouva o úschově bude uzavřena před tím, než se daná osoba stane vlastníkem investičního nástroje. Zájemce o investiční nástroj nejdříve pověří obchodníka s cennými papíry, pro kterého povede centrální depozitář účet zákazníka, aby pro něj nakoupil investiční nástroj. Je tedy nutno zřejmě opět přistoupit k rozšiřujícímu výkladu zákona, jinak bude evidence na účtu zákazníka zcela nefunkční. Podle takového rozšiřujícího výkladu se na účtu zákazníka evidují investiční instrumenty, o nichž to stanoví smlouva uzavřená mezi majitelem účtu zákazníka a jeho klienty, bez ohledu na to, zda byla uzavřena v době, kdy zákazník byl vlastníkem investičního nástroje, nebo nebyl. Dalším problémem (to již pouze ve vztahu k účtům zákazníků vedeným centrálním depozitářem) je požadavek, že na účtu zákazníka lze evidovat investiční instrumenty pouze na základě smlouvy o úschově. Tato smlouva nijak neumožňuje vykonávat práva spojená se zaknihovaným cenným papírem. Bude-li mít majitel účtu zákazníka povinnost také spravovat cenné papíry evidované na tomto účtu, bude muset uzavřít se svým klientem smlouvy dvě, a to vedle smlouvy o úschově zpravidla ještě smlouvu o správě cenných papírů, nebo smlouvu o obhospodařování cenných papírů. Problém neřeší ani věta druhá 110 odst. 1 ZPKT, podle níž může být smlouva o úschově s vlastníkem investičního instrumentu nahrazena smlouvou o úschově uzavřenou s osobou podle 92 odst. 3 ZPKT (jde o osobu oprávněnou vést navazující evidenci). To je však poněkud záhadné ustanovení, neboť podle 110 odst. 2 ZPKT centrální depozitář zřídí účet zákaz- 14) Novelou ZPKT se dále upřesňuje, že musí jít o osobu, která vede evidenci navazující na evidenci centrálního depozitáře, nebo na samostatnou evidenci. 38 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

13 níka pouze osobě oprávněné vést navazující evidenci, tedy nemůže být rozdílu mezi osobou oprávněnou vést navazující evidenci a osobou, která je majitelem účtu zákazníků, a není tedy zřejmé, jaký je rozdíl mezi smlouvou o úschově podle věty první a podle věty druhé 110 odst. 1 ZPKT. Podle mého názoru bylo zcela zbytečné uvádět smluvní typ, který jako jediný může být právním titulem pro evidenci zaknihovaného cenného papíru na účtu zákazníka, jenž je veden centrálním depozitářem. Naštěstí alespoň u samostatné evidence požadavek, že investiční instrument musí být majiteli účtu zákazníka svěřen výlučně na základě smlouvy o úschově, není stanoven. Z výše uvedeného plyne, že počet investičních nástrojů evidovaných na účtu zákazníka by se měl shodovat se součtem počtu investičních nástrojů evidovaných na účtech vlastníků vedených majitelem účtu zákazníků. Jak ukážeme dále, nemusí tomu vždy tak být. Z pravidel vedení majetkových účtů plyne, že nová evidence investičních nástrojů má být pouze dvoustupňová, neboť osoba, pro níž je veden účet zákazníka, už nemůže podle zákona vést pro jiné osoby také účty zákazníků, ale jen účty vlastníků. I autorům zákona však muselo být zřejmé, že tento požadavek je nereálný a v podstatě nevymahatelný, pokud zákon dovolil, aby navazující evidenci vedly i zahraniční osoby, zejména zahraniční centrální depozitáři. Je všeobecně známo, že zahraniční centrální depozitáři zásadně vlastnické účty nevedou, naopak vedou typy účtů, které zákon pojmenovává jako účty zákazníků. Z toho zcela nepochybně plyne, že ve vztahu k zahraničním subjektům nebude evidence zaknihovaných nástrojů evidencí dvoustupňovou, ale vícestupňovou. České právo ostatně ani nemůže zahraničním osobám přikazovat, jaké účty mimo území České republiky mohou či nemohou vést Evidence cenného papíru a evidence o cenném papíru V této souvislosti je na místě pokusit se odpovědět na otázku, která evidence vlastně představuje zaknihovaný cenný papír. Jak bylo uvedeno výše, existují v podstatě tři možnosti: jde o evidenci emise cenného papíru, jde o evidenci na účtu vlastníka, nebo jde o evidenci na majetkovém účtu vedenou centrálním depozitářem či osobou oprávněnou vést samostatnou evidenci, bez ohledu na to, zda cenný papír je evidován u této osoby na účtu vlastníka nebo na účtu zákazníka. Pro zjednodušení budu dále hovořit jen o evidenci vedené centrálním depozitářem, ale totéž mutatis mutandis platí i ohledně osoby, která vede samostatnou evidenci. Nejjednodušší situace by nastala, pokud by zaknihovaným cenným papírem byl záznam v evidenci emise. Na první pohled tomu nic nebrání, ale myslím si, že to není možné. Důvodem je skutečnost, že cenný papír potřebuje ke své existenci, aby byl vydán. To ve smyslu 5 odst. 1 ZCP vyžaduje, aby splňoval všechny náležitosti pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem stanovené a aby se v souladu se zákonem stanoveným způsobem stal majetkem prvého nabyvatele. Evidence emise má podle 94 odst. 9 novely ZPKT sice obsahovat všechny náležitosti APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

14 cenného papíru, ale zápisem do evidence emise nikdo cenný papír nenabývá. To plyne z 94 odst. 3, 95 odst. 1 ZPKT. Na tom nemůže nic změnit ani ustanovení 99 odst. 3 ZPKT, kde se uvádí, že při rozporu mezi údaji na výpisu z majetkového účtu a na výpisu z evidence emise jsou rozhodující údaje na výpisu z evidence emise. K tomu, aby cenným papírem mohl být záznam v evidenci emise, musel by zákon stanovit, že zaknihovaný cenný papír je vydán zápisem v evidenci emise. To však nestanoví ani novela ZPKT. I podle 112 odst. 6 ZPKT je zaknihovaný cenný papír vydán zápisem na účet neznámých vlastníků, nikoliv zápisem do evidence emise. Je proto třeba se zabývat evidencí vedenou na majetkových účtech. Pro závěr, že zaknihovaným cenným papírem je záznam na účtu vlastníka, svědčí ustanovení 94 odst. 3 ZPKT. Podle tohoto ustanovení je vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na účtu vlastníka osoba, pro níž je účet vlastníka zřízen, pokud zákon nebo pravomocné rozhodnutí soudu neprokáží jinak. Proti tomuto závěru a ve prospěch názoru, že zaknihovaným cenným papírem je záznam v evidenci na majetkovém učtu vedeném centrálním depozitářem bez ohledu na to, zda jde o účet vlastníka nebo účet zákazníka, svědčí zejména tyto skutečnosti: a) Centrální depozitář vede i evidenci emise (viz 94 odst. 9 a 111 odst. 1 ZPKT). Myslím, že z toho vyplývá, že jeho evidence musí obsahovat všechny vydané zaknihované cenné papíry a nemůže být jen evidencí o cenném papíru, který však reálně existuje v jiné evidenci (na účtu vlastníka, který vede majitel účtu zákazníka mimo centrální depozitář). b) Zaknihované cenné papíry se svěřují majiteli účtu zákazníka na základě smlouvy o úschově. Podle 34 odst. 12 ZCP se ustanovení 34 odst. 1 až 11 ZCP o smlouvě o úschově listinných cenných papírů použijí přiměřeně i pro zaknihované cenné papíry. Vzhledem k tomu, že zaknihovávat lze jen zastupitelné cenné papíry, které nejsou individualizované, půjde nepochybně o ustanovení o hromadné úschově. Zaknihované cenné papíry v hromadné úschově však nejsou evidovány na účtu vlastníka vedeném osobou oprávněnou vést navazující evidenci, ale na účtu zákazníka vedeném pro tuto osobu centrálním depozitářem. Podle 34 odst. 3 ZCP jsou zastupitelné cenné papíry v hromadné úschově společným majetkem uschovatelů. Z toho lze dovozovat, že zaknihované cenné papíry evidované na zákaznickém účtu jsou společným majetkem všech osob, pro něž majitel účtu zákazníka vede vlastnické účty. Tato skutečnost mě vede k závěru, že zaknihované cenné papíry existují pouze v centrální evidenci vedené centrálním depozitářem. Evidence na účtu vlastníka, který vede osoba oprávněná vést navazující evidenci, je jen evidencí o zaknihovaném cenném papíru. c) Výše uvedenému závěru nasvědčují i ustanovení 96 odst. 1 a 2 ZPKT, podle nichž v případě, kdy se převádí zaknihovaný investiční nástroj na nového vlastníka, dochází k převodu vlastnictví v okamžiku zápisu na účet zákazníka, ledaže se změna vlastníka nezapisuje na účet zákazníka, pak k převodu vlastnictví dochází zápisem na účet vlastníka. 40 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

15 Proto dospívám k závěru, že zaknihovaným cenným papírem je záznam na majetkových účtech, které vede centrální depozitář, popř. záznam na technickém účtu neznámých vlastníků, a že záznam na účtu vlastníka vedeném osobou oprávněnou vést navazující evidenci na centrálního depozitáře je pouze evidencí o zaknihovaném cenném papíru Vlastnictví zaknihovaného cenného papíru a legitimace k výkonu práv ze zaknihovaného cenného papíru U cenných papírů (bez ohledu na to, zda jde o cenné papíry listinné nebo zaknihované) je žádoucí zabývat se problematikou jejich vlastnictví, nemá-li se aplikovat obecná právní úprava vlastnického práva, a otázkou legitimace k výkonu práv, jež jsou v cenném papíru inkorporována. Právě otázky legitimace k výkonu subjektivních práv byly jedním z důvodů, proč cenné papíry vůbec jako právní institut vznikly. V této souvislosti se nebudeme zabývat problematikou vlastnictví jiných investičních nástrojů než cenných papírů, neboť u těch otázka vlastnictví nepřichází zatím v úvahu. Přitom v právu cenných papírů obecně platí, že osoba legitimovaná k výkonu práv představovaných cenným papírem nemusí být totožná s vlastníkem cenného papíru. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu se snaží upravit jak specifické otázky vlastnictví zaknihovaných cenných papírů, tak legitimace k výkonu práv, které ztělesňují. Činí tak leckdy nedostatečně, někdy vnitřně rozporně, takže vzniká řada výkladových problémů. U listinných cenných papírů právo zásadně neupravuje zvláštnosti toho, jak určit, kdo je vlastníkem cenného papíru. Výjimkou jsou listinné cenné papíry na řad, u nichž se uplatňuje domněnka vlastnictví vyplývající z legitimační funkce rubopisu upravená v 16 a 17 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. U zaknihovaných cenných papírů je zapotřebí upravit způsob určení vlastníka, zejména v případě vícestupňové evidence. O to se pokouší zákon o podnikání na kapitálovém trhu, když uvádí v 94 odst. 3, že vlastníkem investičních nástrojů (a tedy i zaknihovaných cenných papírů) evidovaných na účtu vlastníka je osoba, pro níž byl účet vlastníka zřízen, pokud zákon nebo pravomocné rozhodnutí soudu neprokáží jinak. Toto ustanovení obsahuje několik výkladových problémů. Zákonodárce zde měl zřejmě na mysli jak účet vlastníka vedený centrálním depozitářem, tak účet vlastníka vedený osobou oprávněnou vést navazující evidenci. Jak jsem však uvedl výše, z ustanovení 34 odst. 3 ZCP plyne, že cenné papíry evidované na zákaznickém účtu jsou společným majetkem uschovatelů. Vzniká otázka, které ustanovení má přednost. Může se totiž stát, že obchodník s cennými papíry měl nakoupit cenné papíry pro svého určitého klienta, avšak připíše je na vlastnický účet jiného klienta. Komu budou tyto zaknihované cenné papíry patřit? Budou patřit tomu, s kým obchodník uzavřel smlouvu o obstarání koupě a následné úschově nakoupených cenných papírů, nebo tomu, na čí vlastnický účet je připsal? Pro tento účel se pokusme interpretovat vedlejší větu ustanovení 94 odst. 3 ZPKT: podle ní může zákon nebo rozhodnutí soudu prokázat, že osoba, na jejímž vlastnickém účtu je cenný papír evidován, není jeho vlastníkem. Při doslovném výkladu zákona je taková situace právně nemožná. Zákonem nelze pro- APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

16 kazovat existenci nebo neexistenci určitého právního stavu. Soud může určit, že někdo není vlastníkem zaknihovaného cenného papíru vedeného na účtu vlastníka, jen když se připustí důkaz opaku. Soudní rozhodnutí je v tomto případě deklaratorní a nelze jím změnit právní stav založený zákonem. Má-li existovat možnost, že vlastníkem zaknihovaného cenného papírů může být i někdo jiný než osoba, na jejímž vlastnickém účtu je zaknihovaný cenný papír evidován, pak je nutno odchýlit se při výkladu 94 odst. 3 ZPKT od znění zákona. Dané ustanovení je podle mého názoru třeba interpretovat tak, že vlastníkem investičního nástroje evidovaného na účtu vlastníka je osoba, pro níž byl tento účet zřízen, nestanoví-li zákon jinak nebo není-li prokázáno něco jiného. Jakým způsobem se domněnka vyvrátí, je už věcí procesního práva. Zajímavé je, že právě tuto konstrukci zvolil zákonodárce v ustanovení 99 odst. 2 ZPKT ve vztahu k výpisu z evidence investičních nástrojů, a nikoliv i v 94 odst. 3 ZPKT, když právě jen výpis z evidence prokazuje, jaký je stav na účtu vlastníka. Zmiňovaný problém si zákonodárce uvědomil až nyní, a proto novela 94 odst. 3 ZPKT již stanoví, že vlastníkem investičních nástrojů evidovaných na účtu vlastníka je osoba, pro níž je účet vlastníka zřízen, pokud není prokázán opak. Dokázat opak lze především v případech univerzální sukcese, kdy veškerý majetek a tedy i zaknihované cenné papíry přecházejí na právního nástupce k určitému okamžiku nezávisle na stavu jakékoliv evidence (jde zejména o dědění a přechod jmění při přeměnách právnických osob). Dále půjde o případy, kdy budou splněny předpoklady stanovené v 34 odst. 3 ZCP a 96 odst. 1 a 2 ZPKT, které upřednostňují zápis na účtu zákazníka před zápisem na vlastnickém účtu. Z těchto ustanovení lze dovozovat, že skutečným vlastníkem zaknihovaného cenného papíru ve výše uvedeném případě je ten, pro koho podle smlouvy obchodník s cennými papíry zaknihované cenné papíry nakoupil a nikoliv ten, na čí účet vlastníka obchodník s cennými papíry ve své evidenci nakoupené cenné papíry připsal. Samozřejmě, že nelze ani nabýt vlastnické právo k cennému papíru připsáním na účet vlastníka, jde-li o neoprávněnou dispozici s cenným papírem a nabyvatel není v dobré víře. To nepochybně plyne z ustanovení 96 odst. 3 ZPKT, kde se uvádí, že pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, stává se ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, vlastníkem tohoto cenného papíru i tehdy, jestliže převodce neměl právo zaknihovaný cenný papír převést; to neplatí, jestliže ten, na koho je zaknihovaný cenný papír převáděn, věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl. Při pochybnostech se dobrá víra předpokládá. Autoři zákona o podnikání na kapitálovém trhu však zřejmě zapomněli, že se současně novelizuje i ustanovení 20 ZCP tak, aby se úprava nabytí cenného papíru od nevlastníka vztahovala i na zaknihované cenné papíry. Důsledkem je skutečnost, že úpravu nabývání vlastnictví k zaknihovanému cennému papíru od nevlastníka máme upravenou v českém právním řádu (naštěstí alespoň stejnými slovy) dvakrát, jednou v 20 ZCP a jednou v 96 odst. 3 ZPKT. Jak bylo uvedeno výše, jednou ze základních funkcí cenných papírů je funkce legitimační. Pokusme se nyní analyzovat, jak má legitimační funkce zaknihovaných cenných papírů fungovat podle nové právní úpravy. Z tohoto pohledu se zdá být klíčové ustanovení 95 odst. 1 ZPKT, kde se uvádí, že rozhodující údaje pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným investičním nástrojem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k účetní závěrce dne. Z toho by bylo možno dovozovat, 42 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

17 že k uplatnění práv ze zaknihovaného cenného papíru je zapotřebí, aby si vlastník pořídil výpis z účtu vlastníka k závěrce dne, který je rozhodný pro uplatnění práva ze zaknihovaného cenného papíru. Podle 99 odst. 2 ZPKT výpis z evidence investičních nástrojů prokazuje skutečnosti zapsané v této evidenci k účetní závěrce dne, ke kterému byl vydán a je účinný vůči všem osobám, pokud není prokázán opak. Je ovšem otázkou, co může být důkazem opaku vyvráceno. Jestliže podle 95 odst. 1 ZPKT jsou rozhodující údaje zapsané na účtu vlastníka, bez ohledu na to, zda jsou pravdivé, a údaje na výpisu z účtu vlastníka odpovídají údajům na účtu, pak zřejmě důkaz opaku vůbec možný není. Nebo lze snad důkazem opaku zpochybnit i zápis na účtu vlastníka, přestože je rozhodující? Jsem názoru, že ano, protože ustanovení 94 odst. 3 ZPKT o zápisu na vlastnických účtech představuje rovněž jen vyvratitelnou právní domněnku. Naprosto nepřijatelné je ustanovení 99 odst. 3 ZPKT, podle něhož jestliže se liší údaj na výpisu z evidence emise od údajů na výpisu z majetkového účtu, je rozhodující údaj na výpisu z evidence emise. Podle 95 odst. 1 ZPKT jsou rozhodující údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne a nikoliv údaje v evidenci emise. Není logicky možné, aby rozhodující byly údaje zapsané k závěrce dne na účtu vlastníka, avšak rozhodující byl nikoliv údaj na výpisu z účtu vlastníka, ale údaj na výpisu z evidence emise. Pak by totiž měly být rozhodné skutečnosti zapsané v evidence emise. Tento logický problém se snaží řešit novela 95 odst. 1 ZPKT, když za první větu, která uvádí, že rozhodující údaje pro uplatnění práv spojených se zaknihovaným investičním nástrojem jsou údaje zapsané na účtu vlastníka k závěrce dne, vkládá další větu, podle které tímto ustanovením není dotčeno ustanovení 99 odst. 3 ZPKT. Snad jen logickým výkladem můžeme dospět k závěru, že k výkonu práv inkorporovaných do zaknihovaného cenného papíru je legitimován ten, kdo je k rozhodnému dnu uveden na výpisu z evidence emise, a není-li tento výpis, nebo není-li výpis z evidence emise v rozporu s výpisem z majetkového účtu, ten, kdo je uveden na výpisu z majetkového účtu, není-li prokázán opak. 2.6 Evidované údaje a právní účinky zápisů v evidenci V této souvislosti vzniká otázka, na základě čeho a k jakému okamžiku budou příslušné zápisy o nabytí vlastnického práva k zaknihovanému cennému papíru prováděny. Úprava je téměř nulová a zřejmě ji zakotví až prováděcí předpis či provozní řád depozitáře. Z ustanovení 95 odst. 2 ZPKT pouze plyne, že zápis se provede na základě příkazu oprávněné osoby, který obsahuje veškeré údaje, které se do této evidence zapisují. Zápis se provede neprodleně po přijetí příkazu, pokud oprávněná osoba nestanoví pozdější okamžik zápisu. Tato úprava však nic nevypovídá o tom, kdy nastávají účinky zápisu, zejména má-li mít zápis účinky konstitutivní. Zákon ani nestanoví, které zápisy jsou konstitutivní a které deklaratorní. Z povahy zaknihovaného cenného papíru plyne, že konstitutivní účinky má první zápis o zaknihovaném cenném papíru na majetkovém účtu a výmaz záznamu o cenném papíru. Z ustanovení 96 ZPKT lze dovozovat, že konstitutivní účinek má i zápis převodu vlastnického práva a zápis smluvního zástav- APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

18 ního práva podle 42 odst. 1 ZCP. Snad má konstitutivní účinek i zápis pozastavení výkonu práva podle 97 ZPKT, a to s ohledem na znění jeho odstavce 5, kde se uvádí, že po dobu pozastavení nakládání s investičním nástrojem není možné do evidence investičních nástrojů zapsat změnu vlastníka převodem tohoto investičního nástroje ani není možné zapsat smluvní zástavní právo k tomuto investičnímu nástroji. Zákon vůbec neupravuje, jak se mají provádět zápisy přechodu vlastnického práva či zákonného zástavního práva, kdy má zápis nepochybně jen deklaratorní účinky. U zápisů s deklaratorními účinky lze snad dovozovat, že zápis se provede zpětně k dni, v němž rozhodná skutečnost nastala. Složitější je odpověď na otázku u zápisů s konstitutivními účinky. Ze znění zákona neplyne, zda se zápis provede a účinky nastanou k okamžiku, kdy bude zápis fakticky proveden, nebo se bude zápis provádět k okamžiku, kdy byl návrh podán. Z dikce 95 odst. 2 ZPKT lze s určitou mírou pravděpodobnosti dovozovat, že konstitutivní účinky zápisu nastanou v okamžiku, kdy bude zápis proveden a nemohou nastat ani dříve ani později. V zájmu právní jistoty by bylo vhodnější, aby zákon takovou důležitou otázku upravil výslovně. Jak bylo uvedeno výše, z ustanovení zákona není zřejmé, zda se vznik smluvního zástavního práva bude evidovat pouze na účtu vlastníka, nebo i na účtu zákazníka. Z ustanovení 96 ZPKT plyne, že převod cenného papíru se eviduje a) vždy na účtu vlastníka, b) i na účtu zákazníka v případě, že vlastnické účty jsou vedeny různými majiteli zákaznických účtů, nebo jeden vlastnický účet vede centrální depozitář a druhý majitel účtu zákazníka. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy převodu vlastnického práva však zákon výslovně nevyžaduje, aby byl cenný papír, když dochází ke změně jeho vlastníka, také současně z určitého účtu odepsán a na jiný účet připsán. Při doslovném výkladu zákona by postačilo k převodu vlastnictví, aby byl zaknihovaný cenný papír na určitý účet pouze připsán, aniž by byl z jiného účtu odepsán. To je podle mého názoru závěr nepřijatelný, neboť by mohl vést k násobení cenných papírů proti vůli emitenta. Pokud jde o zápis pozastavení výkonu práva nakládat se zaknihovaným cenným papírem, ustanovení 97 ZPKT pouze uvádí, že se podává příkaz k zápisu pozastavení nakládání s investičním nástrojem a že po dobu pozastavení není možno do evidence investičních nástrojů zapsat změnu vlastníka převodem tohoto investičního nástroje ani smluvní zástavní právo k investičnímu nástroji. Vzhledem k tomu, že ke změně vlastnického práva může dojít i zápisem na účet zákazníka, lze snad dovodit, že pozastavení výkonu práva je nutné evidovat jak na účtu vlastníka, tak na účtu zákazníka. Je otázkou, kdy nastane pozastavení výkonu práva nakládat s investičním nástrojem. Konečnou odpověď podle novely 94 odst. 2 ZPKT přinese až provozní řád centrálního depozitáře a prováděcí právní předpis ohledně samostatné evidence. Z hlediska legitimační funkce evidence o zaknihovaných cenných papírech je rovněž velmi důležité, jaké údaje jsou v příslušné evidenci obsaženy, neboť samozřejmě ty údaje, které evidovány nejsou, nemohou obsahovat ani výpisy z evidence, jež jsou základním nástrojem, jehož pomocí se realizuje legitimační funkce zaknihovaných cenných papírů. 44 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

19 Vzhledem k tomu, že zákon o podnikání na kapitálovém trhu neobsahuje žádné ustanovení, které by uvádělo, co má obsahovat evidence emise, resp. novela ZPKT je upravuje pouze odkazem, 15) soustředíme se na údaje, jež mají být evidovány na majetkových účtech. Podle 94 odst. 3 ZPKT musí majetkový účet (tedy účet vlastníka i zákazníka) obsahovat: a) údaje o osobě, pro kterou je účet veden, u fyzické osoby též rodné číslo nebo datum narození, b) evidenční údaj o investičním nástroji, c) práva spojená s investičním nástrojem evidovaným na majetkovém účtu, d) údaje o osobě oprávněné vykonávat práva spojená s investičním nástrojem, u oprávněné fyzické osoby též rodné číslo nebo datum narození. Ad a) Údaje o osobě jsou vymezeny v 2 písm. b) ZPKT. U právnické osoby jde o obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. U fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození a adresa bydliště, nejde-li o podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku. U něho se uvádí obchodní firma, popřípadě místo podnikání a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno. Je nelogické, že u fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku se nevyžaduje uvedení místa bydliště. Požadavek na uvedení data narození nebo rodného čísla vedle uvedení údajů o osobě se zřejmě vztahuje pouze na podnikatele zapsané v obchodním rejstříku, jinak by se paradoxně mělo datum narození uvádět na majetkovém účtu dvakrát. Na účtu zákazníka se uvádějí údaje o osobě, pro niž je veden účet zákazníka, na účtu vlastníka se uvádějí údaje o osobě, pro niž je veden účet vlastníka. Z toho plyne, že na účtu zákazníka se neobjevují údaje o vlastnících zaknihovaných cenných papírů, jež jsou evidovány na účtu zákazníka. Ad b) Zákon nestanoví, jaké údaje se uvádějí o evidovaném investičním nástroji. Z povahy věci lze usuzovat na údaje, které jej odliší od jiných investičních nástrojů. Požadavky na zapisované údaje zřejmě určí prováděcí předpis ve vztahu k samostatné evidenci či provozní řád depozitáře ve vztahu k centrální evidenci. Ad c) Uvedení práv, které jsou spojené s daným investičním nástrojem, je velmi problematické a podle mého názoru zbytečné. U akcie každé společnosti budou muset být na každém účtu evidována všechna práva, která jsou spojena s akcií jak ze zákona, tak podle stanov dané akciové společnosti. Je otázkou, jak může taková evidence vůbec fungovat a k čemu je to potřebné. Když uvážíme, že podle 95 odst. 2 ZPKT musí příkaz k zápisu do evidence obsahovat veškeré údaje, které se do evidence zapisují, téměř si nelze reálně představit, jak bude tento systém fungovat, když bude zahlcen zbytečnými údaji. Autoři zákona se zřejmě mylně inspirovali ustanovením zrušeného 59 písm. b) bod 6 ZCP, ten však zcela logicky vyžadoval pouze evidenci samostatně převoditelných práv, neboť ta mohla být od 15) Novela 94 odst. 9 má stanovit, že evidence emise obsahuje stejné náležitosti jako majetkové účty. Lze jen nepřímo dovozovat, že má obsahovat jen údaje, které budou vedeny na majetkových účtech centrálního depozitáře a nikoliv i údaje evidované na vlastnických účtech osob, které povedou navazující evidenci. APLIKOVANÉ PRÁVO 1/

20 zaknihovaného cenného papíru oddělena a mít samostatný právní osud. Nová právní úprava však vyžaduje uvést všechna práva. Ad d) Osobou oprávněnou vykonávat práva spojená se zaknihovaným cenným papírem je buď jeho vlastník nebo osoba, kterou tím vlastník pověří. Daná úprava však vzbuzuje určité pochybnosti ve vztahu k právnickým osobám. Ty nikdy nemohou jednat. Jejich jménem vždy jedná určitá fyzická osoba nebo více fyzických osob. Je nutno evidovat i údaje o fyzických osobách, které jednají jménem právnické osoby jako její statutární orgán nebo jeho člen? Doufám, že to nebyl záměr zákonodárce. Uvádět údaje o osobě oprávněné vykonávat práva spojená s investičním instrumentem je podle mého názoru zbytečné, když práva spojená se zaknihovaným cenným papírem bude vykonávat jeho vlastník. Pak budou na účtu vlastníka tytéž údaje uváděny dvakrát. Jinak o uvádění těchto údajů platí mutatis mutandis, co je uvedeno sub a). Navíc uvádění těchto údajů i na účtu zákazníka bude opět komplikovat vypořádání obchodů, neboť ani na účtu zákazníka nebudou moci být všechny zastupitelné cenné papíry téhož emitenta evidovány najednou (jedním číslem), ale bude je nutno rozdělit minimálně podle osob oprávněných vykonávat práva s nimi spojená. To považuji za zbytečnou komplikaci. Je však velmi zvláštní, že ustanovení 111 odst. 3 ZPKT ukládá majiteli účtu zákazníků, aby pro účely výpisu z emise sdělil centrálnímu depozitáři údaje o osobě oprávněné vykonávat práva spojená s cenným papírem. Je otázkou proč, když tento údaj musí být podle 94 odst. 2 ZPKT uveden i na účtu zákazníka. Pokud měl být tento údaj evidován jen na účtu vlastníka, pak bylo nutno novelizovat ustanovení 94 odst. 2 ZPKT. Ustanovení o evidenci údajů o osobě oprávněné vykonávat práva spojená s investičním nástrojem úzce souvisí s novelizovaným ustanovením 36 odst. 5 ZCP. Zde se stanoví, že má-li správce vykonat právo spojené s cenným papírem, je vlastník tohoto cenného papíru povinen vystavit mu k tomu plnou moc nebo nechat správce zapsat na svém účtu vlastníka v centrální evidenci investičních nástrojů. To vyvolává další otázky: první, proč se ustanovení 36 odst. 5 ZCP vztahuje jen na centrální evidenci, když ustanovení 94 odst. 2 ZPKT se vztahuje i na samostatnou evidenci. Ustanovení 36 odst. 5 ZCP vyžaduje evidenci správce jen na účtu vlastníka, zatímco ustanovení 94 odst. 2 ZPKT jak na účtu vlastníka, tak na účtu zákazníka. Je snad možno dovozovat, že ustanovení 36 odst. 5 ZCP je lex specialis, které vylučuje použití ustanovení 94 odst. 2 ZPKT Jasné není ani to, zda správce musí být zapsán v evidenci investičních nástrojů vždy a nelze mu udělit plnou moc, nebo zda to záleží na vlastníkovi cenného papíru. Z 94 odst. 2 ZPKT by bylo možno dovodit, že existuje povinnost správce evidovat a že použití plné moci je vyloučeno. Tento závěr se sice jeví jako absurdní, ale uvážímeli, že emitent se zřejmě z výpisu z emise nedozví, kdo je vlastníkem zaknihovaného cenného papíru (viz dále), pak je otázkou, zda vůbec může akceptovat nějakou plnou moc, neboť si nemá podle čeho ověřit, zda plnou moc vystavil vlastník. Je tedy i v zájmu vlastníka cenného papíru, aby správce nechal do evidence zapsat. Není však vůbec dořešeno, jak lze odvolat pověření správce zapsaného do evidence. Postačí oznámit emitentovi, že správa byla ukončena, nebo je relevantní až provedení zápisu v příslušné evidenci? Myslím, že je třeba postupovat obdobně jako při odvolání plné moci. Vlastník zaknihovaného cenného papíru se bude muset zřejmě legitimovat výpisem z účtu vlastníka, neboť emitent v přípa- 46 APLIKOVANÉ PRÁVO 1/2006

Cenný papír. Oddíl 1 Obecná ustanovení

Cenný papír. Oddíl 1 Obecná ustanovení Cenný papír Oddíl 1 Obecná ustanovení 506 Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. 507 Nevydal-li

Více

ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I

ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve

Více

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY

ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY 20 (Některé důsledky převodu vlastnictví jednotky) (1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu,

Více

Legislativa investičního bankovnictví

Legislativa investičního bankovnictví Legislativa investičního bankovnictví Vymezit investiční bankovnictví není úplně jednoduchou záležitostí. Existuje totiž několik pojetí definice investičního bankovnictví. Obecně lze ale říct, že investiční

Více

Cenný papír. Právo vázne na listině, listina je nezbytná pro. Pokud osoba listinu nemá, nemůže právo s ní spojené vykonávat ani převádět.

Cenný papír. Právo vázne na listině, listina je nezbytná pro. Pokud osoba listinu nemá, nemůže právo s ní spojené vykonávat ani převádět. Cenný papír Je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. ( 514 NOZ) Právo vázne na listině, listina je nezbytná pro

Více

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI

HLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI Odmítnuté (nepřevzaté) závazky zůstávají platnými; zavázán je zakladatel, který je učinil, popř. je-li vícero zakladatelů zakladatelé společně a nerozdílně (solidárně). Jedná-li pouze jediný písemně zmocněný

Více

PLATNÉ ZNĚNÍ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

PLATNÉ ZNĚNÍ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ PLATNÉ ZNĚNÍ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ Změna obchodního zákoníku Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb.,

Více

I.2.2 DÍL: Předpisy o fúzi jednotlivých obchodních společností a družstev. I.2.2.1 KAPITOLA: Fúze veřejné obchodní společnosti

I.2.2 DÍL: Předpisy o fúzi jednotlivých obchodních společností a družstev. I.2.2.1 KAPITOLA: Fúze veřejné obchodní společnosti Posudek znalce pro ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o fúzi; v takovém případě se znalecká zpráva o fúzi ukládá do sbírky listin obchodního rejstříku. I.2.2 DÍL: Předpisy o fúzi jednotlivých

Více

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění:

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění: Stanovisko č. 1 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 11. 2012 k návrhu změny vodního zákona k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu

Více

Platné znění novelizovaných ustanovení nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, s

Platné znění novelizovaných ustanovení nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, s Platné znění novelizovaných ustanovení nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění - 2-17 Limity

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Ministerstvo financí. Účinný ode dne 1. listopadu 2012

Ministerstvo financí. Účinný ode dne 1. listopadu 2012 Účinný ode dne 1. listopadu 2012 Ministerstvo financí Článek 1 Úvodní ustanovení a předmět úpravy (1) Ministerstvo fi nancí (dále jen ministerstvo ) vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním

Více

AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I.

AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. AKTUALIZACE ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY Komentář Díl I. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. 1. 2014 zákonným opatřením Senátu

Více

Návrh ZÁKON. ze dne 2015,

Návrh ZÁKON. ze dne 2015, III. Návrh ZÁKON ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část

Důvodová zpráva. I. Obecná část Důvodová zpráva k vyhlášce č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů I. Obecná část 1. Zákon č. 256/2004

Více

Právní úprava cenných papírů. Tereza Hološková Michal Špicar Jan Tobolka

Právní úprava cenných papírů. Tereza Hološková Michal Špicar Jan Tobolka Právní úprava cenných papírů Tereza Hološková Michal Špicar Jan Tobolka DLUHOPIS Zákon č. 190/2004 Sb. o dluhopisech I. Část: základní ustanovení II. Část: zvláštní druhy dluhopisů III. Část: státní dozor

Více

Výňatky z Informace č. 1/2014 vydané Odborem řízení pozemkových úprav Státního pozemkového úřadu. dne 27. 1. 2014 pod č.j.

Výňatky z Informace č. 1/2014 vydané Odborem řízení pozemkových úprav Státního pozemkového úřadu. dne 27. 1. 2014 pod č.j. Výňatky z Informace č. 1/2014 vydané Odborem řízení pozemkových úprav Státního pozemkového úřadu. dne 27. 1. 2014 pod č.j. SPU 016519/2014 Informace jsou metodickým nástrojem řízení organizačních jednotek

Více

(předpis o Rejstříku zástav)

(předpis o Rejstříku zástav) Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 35b odst. 8 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, k němuž udělilo souhlas Ministerstvo

Více

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Obsah: Základní informace o právní úpravě IS a IF, Investiční společnosti

Více

každé osoby uvedené v tomto seznamu,.

každé osoby uvedené v tomto seznamu,. Strana 4562 Sbírka zákonů č. 344 / 2014 Částka 137 344 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2014, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech

Více

Akcie mechanická náhrada podpisu

Akcie mechanická náhrada podpisu Akcie a kmenové listy v českém právu J. Kotásek 16.9.2015 14:46 Akcie - podstata Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Akcie je cenný papír nebo

Více

Nový občanský zákoník a právo stavby. Martin Bohuslav únor 2013

Nový občanský zákoník a právo stavby. Martin Bohuslav únor 2013 Nový občanský zákoník a právo stavby Martin Bohuslav únor 2013 POZOR Rok 2013 je nutné věnovat přípravě na rozsáhlé změny občanského a obchodního práva od 1. ledna 2014! 2 2013 Deloitte Česká republika

Více

Oznámení o změně statutu AKRO globálního akciového fondu, otevřeného podílového fondu AKRO investiční společnost, a.s.

Oznámení o změně statutu AKRO globálního akciového fondu, otevřeného podílového fondu AKRO investiční společnost, a.s. Oznámení o změně statutu AKRO globálního akciového fondu, otevřeného podílového fondu AKRO investiční společnost, a.s. AKRO investiční společnost, a.s. informuje podílníky o změnách provedených ve statutu

Více

VYHLÁŠKA. o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů

VYHLÁŠKA. o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů VYHLÁŠKA ze dne o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů Česká národní banka stanoví podle 32 odst. 2 a 45 odst. 2 zákona č. 190/2004

Více

Co a jak se bude zapisovat?

Co a jak se bude zapisovat? Katastrální zákon Co a jak se bude zapisovat? SEMINÁŘ STAVEBNÍHO FÓRA 28.05.2013 Co se bude nově zapisovat Nejdůležitější změny z hlediska zápisů v KN z hlediska předmětů evidence stavba je součástí pozemku

Více

Politika výkonu hlasovacích práv

Politika výkonu hlasovacích práv Politika výkonu hlasovacích práv Účinnost ke dni: 22.07.2014 ZFP Investments, investiční společnost, a.s., se sídlem Antala Staška 2027/79, Krč, 140 00 Praha 4, IČO 242 52 654, zapsaná v obchodním rejstříku,

Více

CENNÉ PAPÍRY. Libor Kyncl, Michal Radvan Podzim 2011 MV932K Právo kapitálového trhu

CENNÉ PAPÍRY. Libor Kyncl, Michal Radvan Podzim 2011 MV932K Právo kapitálového trhu CENNÉ PAPÍRY Libor Kyncl, Michal Radvan Podzim 2011 MV932K Právo kapitálového trhu Kontakt JUDr. Bc. Libor Kyncl Ústav práva a technologií Místnost č. s61 Tel.: +420 549 494 612 Email: libor.kyncl@law.muni.cz

Více

Problematické momenty z aplikace NOZ dopady NOZ na zakázkové vztahy

Problematické momenty z aplikace NOZ dopady NOZ na zakázkové vztahy Bezpečná plavba v nestabilních vodách, aneb pojďte s námi na palubu českého zadávání Problematické momenty z aplikace NOZ dopady NOZ na zakázkové vztahy Mgr. David Dvořák, LL.M., Ph.D. MT Legal s.r.o.,

Více

TOMA, a.s. tř. Tomáše Bati 1566, Otrokovice 765 02 IČ 18152813

TOMA, a.s. tř. Tomáše Bati 1566, Otrokovice 765 02 IČ 18152813 TOMA, a.s. tř. Tomáše Bati 1566, Otrokovice 765 02 IČ 18152813 SOUHRNNÁ VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA PRO AKCIONÁŘE PODLE ZÁKONA č. 256/2004 Sb. 118 bod 8 Představenstvo společnosti TOMA, a.s. předkládá akcionářům

Více

Novace. Přistoupení. pohledávky. Převzetí dluhu. Narovnaní. k dluhu. Privat INTERCESE FORTFAITING. Kumulat INTERCESE

Novace. Přistoupení. pohledávky. Převzetí dluhu. Narovnaní. k dluhu. Privat INTERCESE FORTFAITING. Kumulat INTERCESE Změny závazků D ZV V Převzetí dluhu Privat INTERCESE Novace Narovnaní Postoupení pohledávky CESE Přistoupení k dluhu Kumulat INTERCESE smluvní ESKONT FACTORING FORTFAITING testamentární ZAVĚŤ Dd SMLOUVA

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

o) schválení změny depozitáře, nebo

o) schválení změny depozitáře, nebo Strana 2618 Sbírka zákonů č. 248 / 2013 Částka 96 248 VYHLÁŠKA ze dne 24. července 2013, kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti,

Více

o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů

o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů ODŮVODNĚNÍ VYHLÁŠKY ze dne o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů I. OBECNÁ ČÁST Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

Více

STANOVISKO č. STAN/19/2004 ze dne 8. 12. 2004

STANOVISKO č. STAN/19/2004 ze dne 8. 12. 2004 STANOVISKO č. STAN/19/2004 ze dne 8. 12. 2004 K některým otázkám zakládání a investování speciálních fondů nemovitostí podle Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, předvídá vznik speciálních

Více

ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Strana 4378 Sbírka zákonů č. 351 / 2011 351 ZÁKON ze dne 27. října 2011, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

Rekodifikace Cenné papíry a smlouvy o cenných papírech červen 2013

Rekodifikace Cenné papíry a smlouvy o cenných papírech červen 2013 Bulletin BBH Rekodifikace Cenné papíry a smlouvy o cenných papírech červen 2013 Obsah 1. Základní přehled... 2 2. Institut cenného papíru... 2 2. Vydávání cenných papírů... 3 3. Inominátní cenné papíry...

Více

ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb., vyhlášky č. 110/2004 Sb., vyhlášky č. 617/2004 Sb., vyhlášky č. 277/2006 Sb. a vyhlášky č. 64/2012 Sb.

ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb., vyhlášky č. 110/2004 Sb., vyhlášky č. 617/2004 Sb., vyhlášky č. 277/2006 Sb. a vyhlášky č. 64/2012 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů

Více

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky.

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001

Více

Předpis č. 190/2004 Sb.

Předpis č. 190/2004 Sb. Předpis č. 190/2004 Sb. ČÁST PRVNÍ - Základní ustanovení HLAVA I - ÚVODNÍ USTANOVENÍ ( 1-7) HLAVA II - EMISNÍ PODMÍNKY ( 8-11) HLAVA III - VYDÁNÍ DLUHOPISU A VLASTNÍ DLUHOPISY NABYTÉ EMITENTEM ( 15-15a)

Více

484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. ze dne 18. prosince 2000,

484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. ze dne 18. prosince 2000, 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů

Více

Přehled o změnách statutů podílových fondů spravovaných Investiční kapitálovou společností KB, a.s. Obsah

Přehled o změnách statutů podílových fondů spravovaných Investiční kapitálovou společností KB, a.s. Obsah Přehled o změnách statutů podílových fondů spravovaných Investiční kapitálovou společností KB, a.s. Obsah IKS Peněžní trh PLUS... 2 IKS Dluhopisový PLUS... 4 IKS Balancovaný konzervativní... 6 IKS Balancovaný

Více

Seznam použitých zkratek 12 Prolog 16 Úvod 19

Seznam použitých zkratek 12 Prolog 16 Úvod 19 6 I Elektronické cenné papíry OBSAH Seznam použitých zkratek 12 Prolog 16 Úvod 19 I. ANONYMNÍ, LISTINNÉ A ELEKTRONICKÉ CENNÉ PAPÍRY A JEJICH VLIV NA TRANSPARENTNOST KORPORÁTNÍCH STRUKTUR 22 1. Listinné

Více

ZÁKON č.240 ze dne 3. července 2013 o investičních společnostech a investičních fondech. Martin Jonáš Jana Kubínová Martin Koudelka

ZÁKON č.240 ze dne 3. července 2013 o investičních společnostech a investičních fondech. Martin Jonáš Jana Kubínová Martin Koudelka ZÁKON č.240 ze dne 3. července 2013 o investičních společnostech a investičních fondech Martin Jonáš Jana Kubínová Martin Koudelka Základní informace Účinnost od 19. srpna 2013 Transpoziční charakter =>

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 4 As 34/2010-41 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar

Více

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA Vážení klienti, v rámci tohoto čísla si Vám dovolujeme zaslat přehled aktuální judikatury, dále si Vás dovolujeme seznámit s aktuálními legislativními změnami a závěrem naleznete aktuální téma týkající

Více

ZJEDNODUŠENÝ STATUT Solární energie, otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s.

ZJEDNODUŠENÝ STATUT Solární energie, otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s. ZJEDNODUŠENÝ STATUT Solární energie, otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s. 1 OBSAH Vymezení pojmů... 3 1. Obecné informace o Fondu... 4 2. Charakteristika investičních cílů a investiční

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ

Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ 89/2012 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2012 občanský zákoník ČÁST ČTVRTÁ RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA *** HLAVA I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Více

3. investiční zprostředkovatel zprostředkovává s odbornou péčí uzavření smlouvy o poskytování investičních služeb nebo je pověřen třetí osobou

3. investiční zprostředkovatel zprostředkovává s odbornou péčí uzavření smlouvy o poskytování investičních služeb nebo je pověřen třetí osobou ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele

Více

Procesní úprava. Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ)

Procesní úprava. Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ) Procesní úprava Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ) ZZŘ Účinnost od 1.ledna 2014 Ve vztahu k občanskému soudnímu řádu

Více

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA Vážení klienti, před prázdninami si Vás opětovně dovolujeme informovat, co je nového v rámci legislativy, praxe a budoucích změn v rámci občanského a obchodního práva. V tomto čísle si Vás dovolujeme upozornit

Více

ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Obecná ustanovení

ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Obecná ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 484/2000 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny... - znění dle 64/12 Sb. 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne

Více

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona PŘIPOMÍNKY k materiálu Ministerstva spravedlnosti ČR Návrh nového obchodního zákona V Praze dne 30. října 2008 Č.j.: 152/091000/2008 A. Obecná připomínka k předkládanému materiálu Hospodářská komora České

Více

ČÁST PRVNÍ Akcie jako cenný PAPÍR

ČÁST PRVNÍ Akcie jako cenný PAPÍR Smlouvy o zřízení věcného břemene ČÁST PRVNÍ Akcie jako cenný PAPÍR i. Povaha akcie a její základní charakteristiky 1. Povaha akcie 155 odst. 1 obch. zák. Akcie, stejně jako jiný cenný papír, není věcí

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. OBECNÁ ČÁST. k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění

DŮVODOVÁ ZPRÁVA A. OBECNÁ ČÁST. k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony A. OBECNÁ ČÁST I. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ REGULACE

Více

Předpis Notářské komory České republiky o Rejstříku zástav

Předpis Notářské komory České republiky o Rejstříku zástav Schváleno sněmem NK ČR dne 21.11.2013, souhlas Ministerstva spravedlnosti č.j. 743/2013-OSD-ENA/14 Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 37 odst. 3, písm. t) zákona č. 358/1992 Sb.,

Více

tento společný projekt vnitrostátní fúze sloučením byl sepsán níže uvedeného dne, měsíce a roku těmito Zúčastněnými společnostmi:

tento společný projekt vnitrostátní fúze sloučením byl sepsán níže uvedeného dne, měsíce a roku těmito Zúčastněnými společnostmi: PROJEKT FÚZE tento společný projekt vnitrostátní fúze sloučením byl sepsán níže uvedeného dne, měsíce a roku těmito Zúčastněnými společnostmi: 1) GANSA FINANCIAL s.r.o., se sídlem Ostrava Hrabůvka, Hasičská

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 127 Rozeslána dne 30. října 2008 Cena Kč 46, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 127 Rozeslána dne 30. října 2008 Cena Kč 46, O B S A H : Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 127 Rozeslána dne 30. října 2008 Cena Kč 46, O B S A H : 392. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů

Více

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení

ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I. Díl 1 Společná ustanovení ČÁST PRVNÍ OBCHODNÍ KORPORACE HLAVA I Díl 1 Společná ustanovení 1 (1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen společnost ) a družstva. (2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost

Více

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014

Finanční právo. Přednáška. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 Finanční právo Přednáška JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. 16. dubna 2014 PRÁVO FINANČNÍHO TRHU Finanční trh Systém subjektů a vztahů mezi nimi, které umožňují shromažďování, soustřeďování (akumulace, agregace)

Více

265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Změna: 286/2009 Sb. 265/1992 Sb. ZÁKON ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto

Více

Odůvodnění úprav stanov Společnosti předkládané ke schválení valné hromadě konané dne 30. 6. 2015 ODŮVODNĚNÍ

Odůvodnění úprav stanov Společnosti předkládané ke schválení valné hromadě konané dne 30. 6. 2015 ODŮVODNĚNÍ OBECNÁ ČÁST: ODŮVODNĚNÍ V roce 2012 byl vydán zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích nebo ZOK ), který nahrazuje dosavadní obchodní

Více

VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000,

VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů

Více

PŘÍLOHA č. 1 VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDKY. Požadavky na prokázání splnění kvalifikačních předpokladů a další podmínky. zakázky s názvem. Penzion U Karla IV.

PŘÍLOHA č. 1 VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDKY. Požadavky na prokázání splnění kvalifikačních předpokladů a další podmínky. zakázky s názvem. Penzion U Karla IV. PŘÍLOHA č. 1 VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDKY Požadavky na prokázání splnění kvalifikačních předpokladů a další podmínky zakázky s názvem Penzion U Karla IV. 1 Tato příloha č. 1 výzvy k podání nabídky a k prokázání

Více

Předpis Notářské komory České republiky o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu

Předpis Notářské komory České republiky o Seznamu listin o manželském majetkovém režimu Schváleno sněmem NK ČR dne 21.11.2013, souhlas Ministerstva spravedlnosti č.j. 743/2013-OSD-ENA/14 Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 37 odst. 3 písm. u) zákona č. 358/1992 Sb.,

Více

Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX

Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX Smluvní strany: Česká republika Technologická agentura České republiky se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6 IČ: 72050365

Více

ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení

Více

Cenné papíry obecně. Listiny do kterých je vtěleno právo

Cenné papíry obecně. Listiny do kterých je vtěleno právo Jaromír Kožiak Cenné papíry obecně Listiny do kterých je vtěleno právo Právo sdílí osud listiny předání, zničení Definice CP v NOZ listina, se kterou je právo spojeno tak, že je nelze po vydání bez této

Více

Newsletter 2/2014 ÚNOR 2014

Newsletter 2/2014 ÚNOR 2014 Newsletter 2/2014 ÚNOR 2014 Obsah Zadávání veřejných zakázek od 1. 1. 2014... 3 NEWSLETTER 2/2014 2/6 Zadávání veřejných zakázek od 1. 1. 2014 Technická novela zákona o veřejných zakázkách a vliv nového

Více

P r á v n í s t a n o v i s k o

P r á v n í s t a n o v i s k o P r á v n í s t a n o v i s k o k otázce rozhodnutí o převodech družstevních bytů do vlastnictví členů družstva u Bytového družstva Chabařovická 1321 1326 (dále jen BDC ) ve vztahu k návrhu stanov podle

Více

ODŮVODNĚNÍ. 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, a rizik spojených s nečinností

ODŮVODNĚNÍ. 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, a rizik spojených s nečinností ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů

Více

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.)

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) 4. Účtování cenných papírů Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) Cenné papíry členění (v souladu s IAS 39) : k prodeji k obchodování

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 5 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 4 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POŽADAVKY NA KAPITÁL INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ Česká národní banka podle 18e odst. 1 zákona

Více

Věstník ČNB částka 13/2004 ze dne 25. června 2004

Věstník ČNB částka 13/2004 ze dne 25. června 2004 Třídící znak 1 0 5 0 4 5 3 0 OPATŘ ENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 11. ČERVNA 2004, KTERÝM SE STANOVÍ OBSAH, ZPŮSOB VEDENÍ A NÁLEŽITOSTI EVIDENCE KRYTÍ HYPOTEČNÍCH ZÁSTAVNÍCH LISTŮ V OBĚHU 1 Česká

Více

ENERGOAQUA, a.s. 1. máje 823, Rožnov pod Radhoštěm 756 61, IČ 155 03 461

ENERGOAQUA, a.s. 1. máje 823, Rožnov pod Radhoštěm 756 61, IČ 155 03 461 ENERGOAQUA, a.s. 1. máje 823, Rožnov pod Radhoštěm 756 61, IČ 155 03 461 SOUHRNNÁ VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA PRO AKCIONÁŘE PODLE ZÁKONA č. 256/2004 Sb. 118 bod 8 Představenstvo společnosti ENERGOAQUA, a.s. předkládá

Více

PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka

PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka Metodické doporučení odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj 1/ ÚVOD Dne 3. června 2008 nabyl účinnosti zákon č. 191/2008

Více

Návrh změny stanov pro jednání řádné valné hromady společnosti ENERGOAQUA a.s. konané dne 25. 6. 2010

Návrh změny stanov pro jednání řádné valné hromady společnosti ENERGOAQUA a.s. konané dne 25. 6. 2010 Návrh změny stanov pro jednání řádné valné hromady společnosti ENERGOAQUA a.s. konané dne 25. 6. 2010 Schváleno : na zasedání představenstva společnosti dne 28.4.2010 Předkládá : představenstvo společnosti

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 Afs 26/2004-41 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové,

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

Bankovní právo - 8. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Obsah: Podílové listy pojem, vydání podílových listů, převody podílových

Více

Nemovitostní fondy v roce 2009. www.apogeo.cz 1

Nemovitostní fondy v roce 2009. www.apogeo.cz 1 Nemovitostní fondy v roce 2009 www.apogeo.cz 1 Úvod / ZÁKON 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 337/2005 Sb., zákon č. 57/2006 Sb., zákon č. 70/2006 Sb., zákon

Více

TOMA, a.s. tř. T.Bati 1566, Otrokovice 76582 IČ 18152813

TOMA, a.s. tř. T.Bati 1566, Otrokovice 76582 IČ 18152813 TOMA, a.s. tř. T.Bati 1566, Otrokovice 76582 IČ 18152813 SOUHRNNÁ VYSVĚTLUJÍCÍ ZPRÁVA PRO AKCIONÁŘE PODLE ZÁKONA č. 256/2004 Sb. 118 bod 8 Představenstvo společnosti TOMA, a.s. předkládá akcionářům následující

Více

1 Předmět a rozsah úpravy Tato vyhláška upravuje a) způsob určení výše odměny a způsob výplaty odměny

1 Předmět a rozsah úpravy Tato vyhláška upravuje a) způsob určení výše odměny a způsob výplaty odměny Strana 8038 Sbírka zákonů č. 474 / 2013 Částka 183 474 VYHLÁŠKA ze dne 23. prosince 2013 o odměně likvidátora, nuceného správce a insolvenčního správce některých poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická DIPLOMOVÁ PRÁCE AKCIE PLZEŇ 2015 Robin Tesárek Prohlášení Prohlašuji tímto, že jsem vypracoval práci samostatně a použil pouze uvedených pramenů a literatury.

Více

KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON )

KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) KVALIFIKAČNÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE ZADÁVANÉ DLE ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DÁLE JEN ZÁKON ) Zakázka je zadávána v souladu s 21 odst. 1 písm. f)

Více

Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů.

Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. ROZBOR: Postavení občanského sdružení a postavení obecně prospěšné společnosti (v současné právní úpravě i ve světle nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) I. Občanské sdružení: Úprava občanského

Více

PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU

PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU vydané Metropolitním spořitelním družstvem, IČ: 25571150, se sídlem: Sokolovská 394/17, 180 00 Praha 8 - Karlín, zapsaným v oddílu Dr, vložce 7890, obchodního

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 189/2011 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu kolektivního investování

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 189/2011 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu kolektivního investování N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2013, kterým se mění nařízení vlády č. 189/2011 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu kolektivního investování Vláda nařizuje podle 225 odst. 3, 230 odst.

Více

ZÁKONNÉ OPATŘENÍ SENÁTU. ze dne 10. října 2013. o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů

ZÁKONNÉ OPATŘENÍ SENÁTU. ze dne 10. října 2013. o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů 344 ZÁKONNÉ OPATŘENÍ SENÁTU ze dne 10. října 2013 o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů ČÁST DEVATENÁCTÁ ZMĚNA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ Čl. XXXIV Zákon

Více

ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb. a vyhlášky č. 110/2004 Sb.

ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb. a vyhlášky č. 110/2004 Sb. 484/2000 Sb.. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů

Více

Emisní podmínky dluhopisů obchodní společnosti ALOE CZ, a.s.

Emisní podmínky dluhopisů obchodní společnosti ALOE CZ, a.s. Emisní podmínky dluhopisů obchodní společnosti ALOE CZ, a.s. 1. Základní charakteristika dluhopisů 1.1. Emitent: Emitentem dluhopisů je obchodní společnost ALOE CZ, a.s., se sídlem Praha 9, Kytlická 818/21a,

Více

NOZ a rezidenční development novinky, problémy

NOZ a rezidenční development novinky, problémy NOZ a rezidenční development novinky, problémy JUDr. Jakub Zámyslický Achour & Hájek, s.r.o. Prohlášení vlastníka Témata I./II. Kdy lze zřizovat zástavní právo k jednotkám? Změna prohlášení vlastníka po

Více

Komerční bankovnictví 7

Komerční bankovnictví 7 Komerční bankovnictví 7 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, PhD., vedoucí katedry financí VŠFS a externí spolupracovník katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha Obsah: 1) Obecná východiska 2) Zástavní

Více

SPOLEČNÝ PROVOZNÍ ŘÁD vedení samostatné evidence podílových listů v zaknihované podobě

SPOLEČNÝ PROVOZNÍ ŘÁD vedení samostatné evidence podílových listů v zaknihované podobě SPOLEČNÝ PROVOZNÍ ŘÁD vedení samostatné evidence podílových listů v zaknihované podobě vydaný IAD Investments, správ., spol., a. s. a depozitářem Československou obchodnou bankou, a. s. Bratislava, 2014

Více

Změny v katastru nemovitostí od 1.1.2014. Ing. Karel Švarc Katastrální úřad pro Pardubický kraj

Změny v katastru nemovitostí od 1.1.2014. Ing. Karel Švarc Katastrální úřad pro Pardubický kraj Změny v katastru nemovitostí od 1.1.2014 Ing. Karel Švarc Katastrální úřad pro Pardubický kraj Nový občanský zákoník (NOZ) zákon č. 89/2012Sb. Účinnost od 1.1.2014 Rozsah celkem 3081 paragrafů NOZ ruší

Více

Návrh ZÁKON. ze dne. o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům a o změně zákona č.256/2013 Sb., o katastru nemovitostí

Návrh ZÁKON. ze dne. o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům a o změně zákona č.256/2013 Sb., o katastru nemovitostí Návrh ZÁKON ze dne. o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům a o změně zákona č.256/2013 Sb., o katastru nemovitostí 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje: Parlament se usnesl na tomto zákoně České

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 27. března 2006. o poctivé prezentaci investičních doporučení

VYHLÁŠKA. ze dne 27. března 2006. o poctivé prezentaci investičních doporučení 114 VYHLÁŠKA ze dne 27. března 2006 o poctivé prezentaci investičních doporučení Komise pro cenné papíry stanoví podle 199 odst. 2 písm. s) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění

Více

Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13

Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13 Obsah Seznam použitých zkratek... 11 Předmluva... 13 KAPITOLA I Banka jako podnikatel... 15 1 Pojem a prameny práva... 15 2 Bankovní licence... 17 3 Organizace banky... 19 4 Provozní požadavky... 23 A.

Více

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů

Více