Historie botanického výzkumu Českého krasu. Jarmila Kubíková

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Historie botanického výzkumu Českého krasu. Jarmila Kubíková"

Kamila Bílková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Historie botanického výzkumu Českého krasu Jarmila Kubíková

2 Čtyři období výzkumu Prvé období: Floristika v 18. a 19. století a počátky fytocenologie v první polovině 20.století Druhé období: 1950 až 1970 koncept ekologického přístupu křešení otázky lesa a bezlesí včlenitém území silurských a devonských vápenců, diabázů a břidlic Třetí období: sledování sekundární sukcese na opuštěných polích, v lomech a sídlech a floristická a vegetační inventarizace maloplošných chráněných území Současnost: mapování a monitoring biotopů, sledování vlivu pastvy, sledování sukcese v lomech

devonských vápenců, diabázů a břidlic Třetí období: sledování sekundární sukcese na opuštěných polích, v lomech a sídlech a

3 Čelakovský Floristika v 18. a 19. století, shrnuto v Čelakovského Prodromu a Květeně okolí Pražského

4 Skalický a Jeník podrobněji o historii viz Skalický a Jeník, článek v Bohemia centralis 3 k vyhlášení CHKO Český kras Definice botanického významu Českého krasu (včetně pražské části mimo CHKO)

5 První polovina 20.století popisy vegetace a květeny jednotlivých území, Domin např. Karlické údolí (1923), Radotínské údolí (1928), Klika Velká hora (1928, 1942), Prokopské údolí (Fytocenologické snímky v různých pracech o xerotermu) Domin a Klika

6 Kolébka české rostlinné sociologie Klika originální popisy mnoha syntaxonů s využitím fytocenologických snímků z areálu Českého krasu, území jedinečné v rámci celého německo-českého masivu, vápence na jižní Moravě a Slovensku jsou v jiném klimatickém regionu, stejně tak vápence německé.

území jedinečné v rámci celého německo-českého masivu, vápence na jižní

7 Návrhy na zřízení chráněné oblasti 1944 Domin: Věda přírodní, Klika: Krásy našeho domova

8 Druhé období V letech 1950 až 1970 probíhá koncept ekologického přístupu křešení otázky lesa a bezlesí včlenitém území silurských a devonských vápenců, diabázů a břidlic. Centrum výzkumů je katedra botaniky přírodovědecké fakulty, kde nejprve Jaromír Klika a po jeho smrti (v roce 1957) jeho nástupce Jan Jeník zadávají sérii diplomových prací studentům geobotaniky

Centrum výzkumů je katedra botaniky přírodovědecké fakulty, kde nejprve Jaromír Klika a po

9 Diplomové práce Blažková společenstva Karlického údolí, Strnadová ekologie teplomilných dřevin, Smetánková ekologie ostřice nízké 1960 kolektivní studie na gradientech lesa a bezlesí a na gradientech orientace ke světových stranám na kopci Doutnáč: Chocholová vlhkostní poměry, Pachnerová teplotní poměry, Kučerová - režim dusíku 1962 Stuchlý mechorosty Císařské rokle 1965 Chlápková jednoletky, Janko kvantitativní analýza stepního porostu, Dvořáková ekologie dřínu 1966 Rokytová ekologie pěchavý vápnomilné a její rozšíření v Čechách Pučelíková ekologie Festuca valesiaca a Festuca rupicola, 1970 Bureš krajinná studie Českého krasu, Hájková dynamika jednoletek, podmínky klíčení

mechorosty Císařské rokle 1965 Chlápková jednoletky, 1965 -Janko kvantitativní analýza stepního porostu, 1965 - Dvořáková ekologie dřínu 1966 Rokytová ekologie pěchavý vápnomilné

10 Pučelíková 1967: Ekologická studie kostřavy walliské a kostřavy žlábkovité Bureš 1970: Podklady pro biologické plánování krajiny Českého krasu

11 Kučerová 1960: Dynamika nitrátů v lese, lesostepi a stepi

12 Výzkum pedagogů katedry Současně se dynamikou společenstev a půdní bioty zabývají pracovníci katedry: Fassatiová mikromycety skalní stepi na skalní stepi na Doutnáči 1971 Kubíková gradienty lesa a bezlesí na Velké hoře 1976 Kubíková, Rusek development of xerothermic rendzinas na Doutnáči, mikrostruktura vyvíjejících se půd, dynamika edafonu

Doutnáči 1971 Kubíková gradienty lesa a bezlesí na Velké hoře 1976 Kubíková, Rusek

13 Byl plánován ucelený výstup těchto studií, s hlavním důrazem na ekologii a kontinuitu skalních stepí. K dokončení projektu nedošlo pro události po roce 1968, kdy musel Jan Jeník a Jarmila Kubíková opustit fakultu a začít pracovat na jiných problémech

K dokončení projektu nedošlo pro události po roce 1968, kdy

14 Třetí období 70. léta Území Českého krasu se stává vhodným místem pro sledování sekundární sukcese na opuštěných polích, v lomech a sídlech Projekt sukcese na vybraném úhoru zpracoval Marcel Rejmánek, postgraduální student doc. Jeníka, který po jeho nuceném odchodu do Jižních Čech převzal hlavní iniciativu pokračování prací včeském krasu. Spolupracovala s ním Jana Osbornová (Kučerová, Kosinová). Soubor výsledků byl publikován v nakladatelství Kluwer: Osbornová, Kovářová, Lepš, Prach (1990): Succession in abandoned fields

sukcese na vybraném úhoru zpracoval Marcel Rejmánek, postgraduální student doc.

15 Diplomové práce 1976 Klaudisová: Fytocenologicko-pedologická studie opuštěných polí v Českém krasu 1977 Prach: Ekologická studie keřových stadií úhorů v Českém krasu, Krkavcová 1977 Rambousková: Vodní provoz ve vybraných sukcesních stádiích úhorů, Huml, Klimková, Chlumská: Destrukce rostlinného detritu ve vybraných sukcesních stádiích opuštěných polí v Českém krasu 1978 Rauch, Šťastná: Dýchání půd vybraných sukcesních stadií úhorů a pole v Českém krasu, Mestenhauserová: Pohyb fosforu v ekosystémech vybraných stadií sekundární sukcese, Lepš: Vývoj horizontální struktury vegetace během sekundární sukcese V téže době práce studentů katedry botaniky, kteréřeší jinou tématiku: 1978 Josefusová flora části karlštejnské rezervace 1979 Haščynová flora Kódy 1982 Pyšek: Sídlišťní vegetace Českého krasu 1983 Sádlo: Vegetace vápencových lomůčeského krasu

Dýchání půd vybraných sukcesních stadií úhorů a pole v Českém krasu, Mestenhauserová: Pohyb fosforu v ekosystémech vybraných stadií sekundární sukcese, Lepš: Vývoj horizontální struktury vegetace

16 Karel Prach

17 V téže době začíná zpracovávat Kubíková sérii studií o chráněných územích v Praze, mimo jiné též ta, která jsou součástí Barrandienu, i když ne vždy CHKO Český kras : 1977 Prokopské údolí The effect of cement factory air pollution on thermophilous rocky grassland 1987 údolí Vltavy jižně od Prahy údolí Radotínského potoka 2004 Dalejské údolí 2005 Kalvárie v Motole 2007 monitoring vegetace na kopci Doutnáč 2009 dynamika xerofilních trávníků na vápencích Radotínského údolí: vliv zaprášení emisemi cementárny v Lochkově

grassland 1987 údolí Vltavy jižně od Prahy 1997- údolí Radotínského potoka 2004 Dalejské údolí 2005 Kalvárie v Motole 2007 monitoring

19 Současné období Zájem o květenu a vegetaci Českého krasu se oživil v souvislosti s mapováním biotopů pro evropský projekt NATURA 2000, vzniká rozsáhlá nálezová databáze AOPK ČR Pokračování výzkumu sukcese na úhorech a v lomech (Prach, Jírová, Karešová) Lokality Českého krasu se stávají opět předmětem pokusů, tentokrát významu pastvy domácích zvířat a sukcese na výsypkách, diplomové práce Šlechtová, Mayerová, zadává Zuzana Münzbergová Publikace ke květeně - Hoffmann vegetace a flóra Velké hory, vyhodnocení změn Šíma květena východní části ČK Špryňar floristický kurz v Berouně v roce 2001 Špryňar výskyt podmrvky hadcové v Českém krasu Raabová 2009 genetika a ekologie hvězdnice chlumní Dostálek 2009 genetika a ekologie včelníku rakouského V přípravě pro výročníčíslo sborníku Bohemia centralis Horáčková, Tichý: Květena a vegetace Kody

Šlechtová, Mayerová, zadává Zuzana Münzbergová Publikace ke květeně - Hoffmann 2007 - vegetace a flóra Velké hory, vyhodnocení změn Šíma 2007 - květena východní části ČK Špryňar 2007 - floristický

21 Děkuji za pozornost

Podobné dokumenty

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606