MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE"

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 PETR DOSKOČIL

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Tepelné zpracování oceli Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Jiří Votava, Ph.D. Brno 2010 Vypracoval Petr Doskočil

3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Tepelné zpracování oceli vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Brno, dne Podpis studenta..

5 Poděkování: Tímto chci poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Jiřímu Votavovi za ochotu a trpělivost, kterou projevil při konzultacích.

6 ANOTACE Bakalářská práce se zabývá tepelným zpracováním oceli. Ocel je nejpoužívanějším kovovým konstrukčním materiálem. Na toto místo se řadí díky tomu, že u ní lze dosáhnout mnoha vlastností při nízkých nákladech. Nejčastějším způsobem jak pozměnit vlastnosti oceli bývá tepelné zpracování. Práce je zaměřena na nejčastější způsoby tepelného zpracování jako žíhání, kalení, popouštění. U každého způsobu zpracování je popsán technologický postup a změny ve struktuře materiálu. Klíčová slova: Tepelné zpracování, kalení, žíhání, diagramy ANNOTATION This thesis deals with the possibilities of steel heat treatment. Steel is the most common metallic construction material. This place it takes because of the low cost and good nature of the material. The widely use way to change the nature of the steel is its heat treatment. In this paper the most frequent ways of the steel heat treatment as annealing, hardening and tempering would be described. By every processing method is described its procedure and changes in the structure of the material. Key words: Heat treatment, hardering, annealig, diagrams

7 Obsah 1 ÚVOD CÍL ROZDĚLENÍ OCELI DLE NORMY Rozdělení dle ČSN Význam třetí a čtvrté číslice v základní značce Význam první a druhé doplňkové číslice TEORIE TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ OCELI Diagram Fe-Fe 3 C Fázový diagram Fe-C Strukturní diagram Fe-C IRA a ARA diagramy Diagram izotermického rozpadu austenitu Diagram anizotermického rozpadu austenitu ŽÍHÁNÍ Žíhání bez rekrystalizace Žíhání s rekrystalizací KALENÍ OCELI Základní pojmy u kalení Kalitelnost Prokalitelnost Kalící prostředí

8 6.2. Druhy kalení Martenzitické kalení Bainitické kalení POPOUŠTĚNÍ Teorie popouštění Popouštění za nízkých teplot do 400 C Popouštění za vysokých teplot 400 až 700 C MÉNĚ POUŽÍVANÉ METODY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ Patentování Rozpouštění Vytvrzování Povrchové kalení EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Použité přístroje Popis metody Metalografický rozbor Výsledky měření Ocel Ocel ZÁVĚR Seznam použité literatury Seznam Obrázků

9 Seznam tabulek

10 1 ÚVOD Ocel je slitina železa, uhlíku a dalších legujících prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku. Oceli jsou nejčastěji používanými kovovými materiály. Legováním a kombinací tepelného a tepelně-mechanického zpracování je možno ovlivnit vlastnosti ocelí v širokém rozmezí a tak jejich vlastnosti přizpůsobit zamýšlenému použití. Hustota oceli je 7850 kg/m³. Měrná tepelná kapacita oceli je cca 469 J.kg -1.K -1 (závisí na obsahu příměsí). Bod tání oceli je 1450 C. Ocel se vyrábí ze surového železa. Výroba probíhá ve vysokých pecích, kde se ze surového železa odstraní přebytečné množství grafického uhlíku obsažených v železné rudě. Při výrobě se ocel upravuje na požadované chemické složení, především na obsah uhlíku a hlavních legur na hodnoty uvedené v normě. Legury jsou prvky obsažené v oceli, které upravují její vlastnosti. 2 CÍL Cílem bakalářské práce je vyjmenovat jednotlivé druhy tepelného zpracování a popsat jejich specifikace. Na závěr provést ověření platnosti principů uvedených v teorii v experimentu. Experiment je zaměřený na rozdíl výsledků kalení v závislosti na obsahu uhlíku. 3 ROZDĚLENÍ OCELI DLE NORMY 3.1. Rozdělení dle ČSN Tato norma se využívá při značení oceli při jejich vnitrostátním obchodu. Oceli ke tváření se označují číselně a toto označení se skládá ze základní číselné značky a doplňkového čísla odděleného tečkou. 10

11 První číslice v základní značce je 1 označuje tvářenou ocel. Druhá číslice ve spojení s první označuje třídu oceli. Třetí a čtvrtá číslice mají různý význam podle třídy oceli. Doplňkové číslo má jednu nebo dvě doplňkové číslice. Tab.1 Rozdělení oceli do tříd [3] Třída Oceli podle oceli použití stupně legování Charakteristika ocelí, legovací prvky Nelegované Předepsané hodnoty mechanických vlastností, chemické složení není předepsáno Předepsané hodnoty mechanických vlastností a obsah C, P, S popř. (P+S) i dalších prvků Předepsaný obsah C, Mn, Si, P popř. (P+S) i dalších prvků 13 Legovací prvky: Mn, Si, Mn - Si, Mn - V Konstrukční Legované Nízkolegované Nízkolegované a středně legované Legovací prvky: Cr, Cr - Al, Cr - Mn, Cr - Si, Cr - Mn - Si Legovací prvky: Mo, Mn - Mo, Cr - Mo, Cr - V, Cr - W, Mn - Cr - V, Cr - Mo - V, Cr - Si - Mo - V, Cr - Mo - V - W Legovací prvky: Ni, Cr - Ni, Ni - V, Cr - Ni - Mn, Cr - Ni - V, Cr - Ni - W, Cr - Ni - Mo, Cr - V - W, Cr - Mo - V - W 17 Středně legované a vysokolegované Legovací prvky: Cr, Ni, Cr - Ni, Cr- Mo, Cr - V, Cr - Al, Cr - Ni - Mo, Cr - Ni - Ti, Cr - Mo - V, Mn - Cr - Ni, Mn - Cr - Ti, Mn - Cr - V, Cr - Ni - Mo - V, Cr - Ni - Mo - W, Cr - Ni - Mo - Ti, Cr - Ni - V - W, Cr - Ni - W - Ti atd. Nelegované Předepsaný obsah C, Mn, Si, P, S 19 Nástrojové Legované (nízko,středně, vysoko) Legovací prvky: Cr, V, Cr - Ni,Cr - Mo, Cr - Si, Cr - V, Cr - W, Cr - Al, Cr - Ni - W, Cr - Si - V, Cr - Mo - V, Cr - V - W, Cr - Ni - Mo - V, Cr - V - W - Co, Cr - Ni - Mo - W, Cr - Ni - V - W atd. Nelegované oceli se dělí podle obsahu uhlíku na nízkouhlíkové, středněuhlíkové, a vysokouhlíkové. 11

12 Tab. 2 Rozdělení oceli podle obsahu uhlíku [3] Ocel Obsah C % nízkouhlíková do 0,25 středněuhlíková od,25 do 0,6 vysokouhlíková od 0,6 do 2, Význam třetí a čtvrté číslice v základní značce Význam těchto číslic se mění v závislosti na třídě oceli. Třída 10 Dvojčíslí dané třetí a čtvrtou číslicí v číselné značce oceli vyjadřuje u konstrukčních ocelí nejmenší pevnost v tahu v 10 MPa s těmito výjimkami: - oceli obchodní jakosti, kde třetí a čtvrtá číslice je 0 (např , ) - betonářské oceli, u kterých dvojčíslí udává nejmenší mez kluzu v 10 MPa Třída 11 Dvojčíslí dané třetí a čtvrtou číslicí v číselné značce oceli vyjadřuje u konstrukčních ocelí nejmenší pevnost v tahu v 10 MPa s výjimkou automatových ocelí, kde třetí číslice označuje ocel obzvlášť vhodnou k obrábění a čtvrtá číslice charakterizuje střední obsah uhlíku v desetinách procenta, zaokrouhlený na nejbližší celé číslo. Je-li střední obsah uhlíku menší než 0,1 %, používá se číslice 0. Třídy 12 až 16 U ocelí třídy 12 je třetí číslice v číselné značce oceli většinou 0. U ocelí tříd 13 až 16 vyjadřuje třetí číslice součet středních obsahů legovacích prvků v procentech, zaokrouhlený na nejbližší celé číslo. Čtvrtá číslice vyjadřuje střední obsah uhlíku v desetinách procenta se zaokrouhlením setin od 3 na vyšší desetinné číslo. Př. Průměrný obsah C 0,23 % se zaokrouhlí na 0,3; čtvrtá číslice bude 3. Třída 17 Třetí číslice v základní číselné značce ocelí třídy 17 vyjadřuje typ legování ocelí jednotlivými legovacími prvky nebo skupinou hlavních legovacích prvků dle tabulky (Tab 3). Čtvrtá číslice v základní číselné značce ocelí třídy 17 vyjadřuje obsah hlavních legovacích prvků Cr, Mn a Ni v jednotlivých druzích ocelí podle typu legován 12

13 Tab. 3 Význam třetí číslice v základní značce u oceli třídy 17 [8] Číselná značka Význam třetí číslice 17 0xx Oceli chromové 17 1xx Oceli chromové s dalšími přísadovými prvky (Al, Mo, Ni) 17 2xx Oceli chromniklové, popř. stabilizované (Ti, Nb) 17 3xx Oceli chromniklové, popř. stabilizované (Ti, Nb) a s dalšími přísadovými prvky (Mo, V, W,, aj.) 17 4xx Oceli manganochromové, manganochromniklové 17 5xx Oceli niklové 17 6xx Oceli manganové 17 7xx 17 8xx 17 9xx Volné Třída 19 Třetí číslice v základní číselné značce ocelí třídy 19 vyjadřuje jednak nelegované oceli, jednak typ legování oceli jednotlivými legovacími prvky nebo skupinou hlavních legovacích prvků dle tabulky (Tab. 4). Čtvrtá číslice v základní číselné značce legovaných ocelí třídy 19 má význam pořadový. Tab. 4 Význam třetí číslice v základní značce u oceli třídy 19 [8] Číselná značka 19 0xx 19 1xx 19 2xx Význam třetí číslice Dvojčíslí zde 3. A 4. Číslice vyjadřuje u nelegovaných ocelí střední obsah uhlíku 19 3xx Oceli manganové, křemíkové, vanadové 19 4xx Oceli chromové 19 5xx Oceli chrommolybdenové 19 6xx Oceli niklové 19 7xx Oceli wolframové 19 8xx Oceli rychlořezné 19 9xx Speciální oceli Nástrojové oceli uhlíkové Nástrojové oceli legované 13

14 Význam první a druhé doplňkové číslice První doplňková číslice vyjadřuje stav oceli v závislosti na tepelného zpracování. Druhá doplňková číslice vyjadřuje stupeň přetváření oceli. Tab. 5 Význam první doplňkové číslice [3] První doplňková číslice 1x xxx.0 1x xxx.1 1x xxx.2 1x xxx.3 1x xxx.4 Stav oceli (druh tepelného zpracování tepelně nezpracovaný normalizačně žíhaný žíhaný (s uvedením způsobu žíhání) žíhaný na měkko kalený nebo kalený a popouštěný při nízkých teplotách, po rozpouštěcím žíhání (jen u austenitických ocelí) 1x xxx.5 normalizačně žíhaný a popouštěný 1x xxx.6 zušlechtěný na dolní pevnost obvyklou u příslušné oceli 1x xxx.7 zušlechtěný na střední pevnost obvyklou u příslušné oceli 1x xxx.8 zušlechtěný na horní pevnost obvyklou u příslušné oceli 1x xxx.9 stavy, které nelze označit číslicemi 0 až 8 Tab. 6 Význam druhé doplňkové číslice [3] Druhá doplňková číslice 1x xxx.x0 1x xxx.x1 1x xxx.x2 1x xxx.x3 1x xxx.x4 1x xxx.x5 1x xxx.x6 1x xxx.x7 1x xxx.x8 1x xxx.x9 Pásy válcované za studena 1/4 tvrdý 1/2 tvrdý 3/4 tvrdý 4/4 tvrdý 5/4 tvrdý Stupeň přetváření Dále nepřeválcováno Lehce převálcováno netvoří se při něm čtyřlístky (pásy jsou zpracovány se zřetelem na omezení anizotropie mechanických vlastností materiálů - omezení tvorby cípů); mechanické vlastnosti jako u měkce žíhaného materiálu Plechy válkcované za tepla Zpracováno podle zvláštního předpisu Zpracováno podle dohodnutého předpisu za studena 14

15 4 TEORIE TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ OCELI Tepelným zpracováním kovů se rozumí postup, při kterém se řízeně mění teploty a někdy také chemické složení kovu. Účelem tepelného zpracování je zejména dosažení požadovaných mechanických a technologických vlastností kovových materiálů. V některých případech dochází při tepelném zpracování k dalším pozitivním efektům. Průběh tepelného zpracování je u všech způsobů a u všech kovových materiálů v podstatě stejný. Skládá se z ohřevu na vhodnou teplotu, setrvání na této teplotě (prohřev) a následném ochlazení, přičemž se tento postup může i vícekrát opakovat. Konkrétní druh tepelného zpracování je charakterizován rychlostí a průběhem ohřevu, konečnou výškou teploty ohřevu, dobou setrvání na dané teplotě a rychlostí ochlazování, případně podmínkami při opakování základního postupu. Vhodná rychlost ohřevu a průběh ohřívání závisejí na účelu tepelného zpracování. U některých postupů je nutný pozvolný ohřev, při němž rozdíl mezi teplotou povrchu a teplotou vnitřku ohřívaného materiálu není velký, aby v důsledku teplotních dilatací v materiálu nedocházelo ke vzniku pnutí a porušení jeho pevnosti. V těchto případech se ohřev provádí v pecích s regulovanou teplotou, někdy postupně v několika pecích s rozdílnou teplotou. Jiné postupy naopak vyžadují velmi prudký ohřev povrchu kovu. Příkladem je povrchové kalení ocelí, při kterém se materiál ohřívá plamenem. Volba výšky konečné teploty ohřevu závisí na povaze strukturálních změn, které při tepelném zpracování probíhají. V některých případech zůstává struktura v podstatě stejná jako za normálních teplot, v jiných se materiál ohřevem uvádí do potřebné strukturální oblasti. Doba prohřívání materiálu opět závisí na účelu zpracování a na rozměrech materiálu. Rychlost ochlazování je závislá na cíli tepelného zpracování. V případech, kdy má během chladnutí být zachován rovnovážný stav soustavy, probíhá ochlazování pomalu. Příkladem je chladnutí materiálu v peci s regulovaným poklesem teploty. V jiných případech je naopak cílem zpracování rychlým ochlazením potlačit změny, ke kterým by došlo v rovnovážném stavu a tak vytvořit nové strukturální složky se specifickými vlastnostmi. Ochlazování stejně jako ohřev může probíhat stupňovitě, přičemž materiál postupně prochází několika prostředími. Během tepelného zpracování oceli se v závislosti na druhu oceli (obsahu uhlíku) a výšce ohřevu se mění vlastnosti oceli, a to od základních struktur po mechanické 15

16 a fyzikální vlastnosti. Pro zlepšení orientace v těchto přeměnách se v tepelném zpracování oceli používají diagramy [4] Diagram Fe-Fe 3 C Soustava železo karbid železa je pro technickou praxi nejdůležitější, jelikož má význam především pro slitiny s menším obsahem uhlíku, tj. pro oceli. Na diagramu lze sledovat průběh změn při ochlazování slitin železa s různým obsahem uhlíku. V diagramu je znázorněna pouze technicky relevantní část do obsahu uhlíku 6,67 %, což odpovídá 100 % obsahu cementitu Fe 3 C. O ocel se jedná pouze do obsahu uhlíku 2,14%. Tato oblast se nadále dělí na podeutektoidní oceli (obsah uhlíku 0-0,8%) a nadeutektoidní oceli (obsah uhlíku 0,8-2,14%). Železo s obsahem uhlíku vyšším než 2,14% se nazývá litinou. Litina se podle obsahu uhlíku rozděluje na podeutektické litiny (obsah uhlíku 2,14-4,3%) a nadeutektické litiny (obsah uhlíku 4,3-6,67%). Na ose x rovnovážného diagramu jsou naneseny koncentrace uhlíku. Na ose y je nanesena teplota ve C. Mezi nejdůležitější body v grafu se řadí S (eutektoidní bod) a C (eutektický bod) Linie ABCD tzv. likvidus linie. Nad touto linií se nachází pouze tavenina. Linie AHIECF představuje solidus linii. Pod touto linií existuje jen ztuhlá slitina. Mezi likvidem a solidem se nachází pásmo směsi taveniny a ztuhlého kovu. 16

17 Fázový diagram Fe-C Obr. 1 Fázový diagram Fe-C Fázové modifikace jsou určeny uspořádáním atomů železa v atomové mřížce. Železo α má atomovou mřížku kubickou prostorově centrovanou tvořenou devíti atomy. Existuje pod teplotou 911 C. Fáze α je feromagnetická. Maximální rozpustnost uhlíku je 0,02 %. Železo γ má atomovou mřížku kubickou plošně centrovanou tvořenou čtrnácti atomy. Existuje v intervalu teplot od 910 C do C. Fáze γ je paramagnetická. Železo δ (δ Ferit) je intersticiální tuhý roztok (v strukturním diagramu označen MK) uhlíku v železe δ s atomovou mřížkou prostorově centrovanou. Maximální obsah C 0,105 % při C [3]. 17

18 Strukturní diagram Fe-C Obr. 2 Strukturní diagram Fe-C Austenit je tuhý roztok uhlíku v železe. V diagramu se nachází v gama-oblasti při teplotě nad 723 C. Maximální rozpustnost uhlíku v austenitu je 2,06 % při teplotě 1147 C. Je houževnatý a dobře tvářitelný za studena. Ferit je nízkoteplotní modifikace železa krystalizující v krychlové prostorově středěný soustavě. Má malou pevnost a tvrdost, je tvárný za studena. Ledeburit je eutektická směs austenitu a cementitu vznikající u slitin s obsahem uhlíku nad 2,14%. Perlit vzniká eutektoidní přeměnou austenitu na směs feritu a cementitu. Je relativně tvárný a pevný [3] IRA a ARA diagramy Pro zobrazení změn probíhajících během tepelného zpracování se používají diagramy, které zobrazují změnu teploty v závislosti na čase. Tyto diagramy se nazývají IRA a ARA. Pomocí IRA digramu se znázorňuje rozpad austenitu, který probíhá nejprve rychlým ochlazením pod teplotu A 1 a následnou výdrží na určité teplotě po celou dobu přeměny austenitu. V ARA diagramu se zobrazuje rozpad austenitu probíhající za stálého 18

19 ochlazování. ARA-diagramy (anizotermického rozpadu austenitu)jsou velmi podobné diagramům IRA (izotermického rozpadu austenitu), liší se od nich tím, že křivky rozpadu austenitu jsou posunuty směrem k nižším teplotám. ARA i IRA-diagramy jsou specifické pro každou ocel[4]. Obr. 3 Rozdíl mezi diagramy IRA a ARA [4] V časovém záznamu izotermického a anizotermického rozpadu austenitu, kresleném pro nejjednodušší případ eutektoidního složení, představuje bod O výchozí austenitizovaný stav, body A (A ) začátek rozpadu, body B (B ) konec rozpadu. Pro každou teplotu (IRA) nebo každou rychlost (ARA) ochlazování, při kterých probíhá rozpad, je experimentálně získán specifický časový záznam. Z těchto záznamů jsou pak konstruovány diagramy určující začátky a konce rozpadu Diagram izotermického rozpadu austenitu Obr. 4 Diagram IRA Znázorňuje doby rozpadu austenitu za izotermických podmínek při teplotách pod A C1, (tj. 723 C podle rovnovážného diagramu Fe 3 C). Podle teploty rozpadu vzniká z austenitu perlit, horní, popřípadě dolní bainit nebo martenzit. Pro eutektoidní ocel 19

20 (tj. s 0,8 % C) má IRA-diagram tvar jednoduché křivky, připomínající písmeno S. Přeměna austenitu začíná při dané teplotě po určité době (inkubační) a končí, když je prakticky všechen austenit přeměněn. Přeměna austenitu na perlit nebo bainit je difúzní, zárodková, přeměna na martenzit je bezdifúzní. Pro uhlíkové oceli poda nadeutektoidní a pro oceli legované je IRA-diagram mnohem složitější Diagram anizotermického rozpadu austenitu Obr. 5 Diagram ARA Diagram anizotermického rozpadu austenitu. Udává změny struktury při plynulém ochlazování austenitu z teplot nad A r1 tj. závislost času, potřebného pro vznik a zakončení rozpadu austenitu na martenzit, dolní a horní bainit a popřípadě perlit, na teplotě. Jsou důležité pro tepelné zpracování ocelí. 5 ŽÍHÁNÍ Cílem žíhání ocelí je zpravidla jejich uvedení do stavu blízkého rovnováze. Proto se při žíhání užívá rovnoměrného a pomalého ohřevu, dlouhé doby prohřátí a pomalého ochlazování. Žíhání snižuje tvrdost materiálu a tím zlepšuje jeho obrobitelnost. Dále snižuje vnitřní pnutí a způsobuje dosažení žádoucí mikrostruktury. Žíhání je možno podle užité teploty ohřevu rozdělit do dvou hlavních skupin: Žíhání bez rekrystalizace Žíhání s rekrystalizací 20

21 Obr. 6 Zobrazení žíhacích teplot v diagramu Fe-C [4]: A) žíhání na snížení pnutí, B) rekrystalizační, C) na měkko, D) normalizační, E) homogenizační, 5.1. Žíhání bez rekrystalizace 1) Žíhání na měkko Ohřev probíhá na teploty pod A1 (Obr. 6, C), výdrž na teplotě se u uhlíkových ocelí pohybuje mezi 4-8, u legovaných však doba výdrže může být až několik desítek hodin. Ochlazování je pomalé v peci. Používá se pro zlepšení obrobitelnosti, snížení vnitřního pnutí a snížení tvrdosti. Při žíhání se je převeden laminární perlit na lobulární [1]. 2) Žíhání ke snížení vnitřního pnutí Ohřev probíhá na teploty 470 až 650 C (Obr. 6, A), výdrži na této teplotě a pomalém ochlazováním v peci. Používá se pro snížení vnitřního pnutí, která vznikají při předchozích operacích (válcování, svařování a obrábění). Při tomto způsobu nedochází k záměrné změně struktury oceli [1]. 3) Rekrystalizační žíhání Ohřev materiálu je na teploty 550 až 700 C (Obr. 6, B), po výdrži na teplotě následuje libovolné ochlazování, nejčastěji na vzduchu. Využívá se pro obnovení tvárných vlastností po tváření materiálu za studena. Tvářením za studena roste pevnost, mez kluzu a tvrdost, klesá tažnost a houževnatost. Mez kluzu roste přitom rychleji než pevnost. Zároveň tažnost, která vyjadřuje schopnost kovu k plastickému přetvoření, klesá téměř na nulu. Kov se při dalším tváření porušuje. Takto vyžíhaná ocel, však získává mechanické vlastnosti blížící se vlastnostem původní oceli [1]. 21

22 4) Žíhání pro odstranění křehkosti po moření Ohřev bývá na teploty C. Ochlazování může probíhat na vzduchu nebo v peci. Používá se k odstranění vodíku z povrchových vrstev materiálu, který se tam dostal při jeho moření Žíhání s rekrystalizací 1 Homogenizační žíhání Ohřev bývá na teploty C (Obr. 6, E). Ochlazování probíhá v peci nebo na vzduchu. V závislosti na druhu a tvaru materiálu může ochlazování probíhat i kombinovaně např.: do 400 C v peci, dále už na vzduchu. Využívá se k vyrovnání chemického složení oceli, především u ingotů. Při tomto druhu žíhání dochází k hrubnutí zrna, následuje po homogenizačním žíhání normalizační žíhání. 2 Normalizační žíhání Ohřev bývá na teploty o C nad A 3 (Obr. 6, D). Ochlazování probíhá na vzduchu. Účelem je vytvoření rovnoměrné jemnozrnné a rovnoměrné struktury feritu a perlitu, čímž vznikají i stejnoměrné mechanické vlastnosti. Používá se především u podeutektoidní oceli u které došlo k zhrubnutí zrna při lití, nebo přitváření za vysoké teploty. 3 Izotermické žíhání Ohřev bývá na podobné teploty jako u normalizačního žíhání (30 50 C nad A 3 ). Ochlazení probíhá rychle do dosažení teploty perlitické přeměny, poté dochází k dochlazení na vzduchu. Používá se k dosažení rovnoměrné struktury, zlepšení obrobitelnosti. 6 KALENÍ OCELI Účelem kalení je zvýšení tvrdosti oceli. Tohoto cíle je možno dosáhnout i jinými způsoby tepelného a mechanického zpracování. Kalení je způsobem nejčastějším. Principem kalení je převedení perlitické nebo perliticko-feritické struktury na strukturu martenzitickou nebo bainitickou. Dosažení požadovaných struktur je možné 22

23 pouze u ocelí s obsahem uhlíku alespoň 0,3 % uhlíku. U ocelí s obsahem uhlíku menším se vytváří jen malé množství martenzitu, které se v tvrdosti finální struktury výrazně neprojeví (martenzit je přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α). Proto jsou oceli s obsahem uhlíku nižším než 0,2 % označovány jako nekalitelné [1]. Obr. 7 Zobrazení kalících teplot v diagramu Fe-C [4] Výše ohřívací teploty závisí na požadovaném zvýšení tvrdosti materiálu V rovnovážném diagramu je pásmo teplot ohřevu pro kalení vyznačeno (Obr. 7). Pokud by u ocelí podeutektoidních teplota ohřevu byla v oblasti přechodu austenitu na ferit, změnil by se při ochlazení austenit na martenzit, ale ferit by žádnou přeměnu neprodělal. Získali bychom tak pouze směs tvrdého martenzitu a měkkého feritu. Proto je nutno ohřát materiál až do oblasti austenitu. Pak získáme větší podíl martenzitu. Naopak u ocelí nadeutektoidních je vhodné ohřát ocel pouze do oblasti přechodu austenitu na sekundární cementit. Po ochlazení dostaneme směs tvrdého martenzitu a ještě tvrdšího cementitu. Při ohřevu vyšším, do pásma austenitu, bychom s vyššími náklady na ohřev získali jen martenzit, tedy strukturu s nižší tvrdostí. Po ohřevu a dostatečném prohřevu materiálu následuje chladnutí, které probíhá nadkritickou rychlostí [4] Základní pojmy u kalení U kalení se můžeme setkat s několika pojmy které popisují specifické vlastnosti oceli spojené s kalením Kalitelnost Je to schopnost oceli dosáhnout kalením zvýšení tvrdosti. Přitom nejvyšší dosažitelná tvrdost oceli po kalení je závislá především na obsahu uhlíku. Při nízkém obsahu uhlíku se nedosáhne vysoké tvrdosti. Proto považujeme teprve uhlíkové oceli 23

24 obsahující více než 0,35% uhlíku za dobře kalitelné a méně než 0,2% C za nekalitelné Prokalitelnost Je schopnost dosáhnout po kalení v určité hloubce pod povrchem tvrdosti odpovídající kalitelnosti dané oceli při 50% martenzitu ve struktuře. Prokalitelnost bude v první řadě závislá na tvaru diagramu ARA. Čímž bude inkubační doba delší tj. křivky Ps a Bs více vpravo, tím větší hloubky zakalené vrstvy dosáhneme při stejné rychlosti ochlazování. Je to proto, že rychlost ochlazování předmětu na jeho povrchu je dána kalícím prostředím, a to podle toho, jak rychle je schopno odnímat teplo z povrchu oceli. Naproti tomu rychlosti ochlazování uvnitř průřezu v určitých vzdálenostech od povrchu jsou dány tepelnou vodivostí ocelí a samozřejmě teplotním rozdílem mezi daným místem a povrchem. Protože jednotlivé tavby oceli stejné značky se od sebe poněkud liší chemickým složením, bylo by nutné zjišťovat křivku ARA pro každou tavbu a kontrolovat, zda odpovídá normou předepsané prokalitelnosti. Stanovení křivek ARA je zdlouhavé a proto byla vypracována a normalizována čelní zkouška prokalitelnosti (ČSN ). Při této zkoušce se čelo standardního válcového zkušebního vzorku, který se v peci ohřeje na kalící teplotu, ochlazuje ve zvláštním přípravku proudem vody. Rychlost ochlazování je největší na kaleném čele a se vzrůstající vzdáleností od čela se plynule zmenšuje. Po zakalení se na vzorku vybrousí podélně ploška v hloubce 0,4 mm, na níž se zjišťuje tvrdost podle Vickerse v postupně se zvětšujících vzdálenostech od kaleného čela [4]. Obr. 8 Schéma zkoušky prokalitelnosti dle ČSN [4] 24

25 Zjištěné hodnoty tvrdosti v jednotlivých bodech vyneseme do diagramu a jejich spojením dostaneme tzv. křivku prokalitelnosti. Vzhledem k povolenému rozmezí chemického složení u dané oceli podle materiálového listu (např. obsah C může kolísat v rozmezí 0,1%) bude určitá ocel prokalitelná v určitém rozmezí, v tzv. pásu prokalitelnosti. U ocelí se zaručenou prokalitelností musí křivka prokalitelnosti každé tavby ležet uvnitř pásu prokalitelnosti dané oceli [2]. Obr. 9 Pás prokalitelnosti [4] Kalící prostředí Pro oceli s malou prokalitelností, tj. s krátkou inkubační dobou podle diagramu ARA, musíme volit kalící prostředí umožňující vyšší ochlazovací rychlosti. U ocelí s větší prokalitelností postačí kalící prostředí působící méně intenzivně (olej nebo vzduch). Při velké rychlosti ochlazování vzniká totiž velký teplotní rozdíl mezi povrchem a jádrem součásti, který vede ke vzniku tepelných pnutí, která se přičítají k pnutím způsobeným vlastní martenzitickou přeměnou. Tím mohou výsledná pnutí nabýt hodnot, které způsobí trvalou deformaci součásti nebo dokonce její prasknutí. Druhy prostředí: 1) Voda Nejstarší kalící prostředí. Musíme rozlišovat, jakou vodou kalíme a to: vodní sprcha, proudící voda, klidná voda (s různou teplotou). Při nejběžnějším způsobu; ponoření součásti ohřáté na teplotu kalení se kolem ní vytvoří parní polštář, který zpomaluje ochlazování. V tomto stádiu není rychlost ochlazování největší. Po ochlazení na teplotu asi 400 C se parní polštář poruší a nastává intenzivní ochlazování prudkým varem vody. Ve třetím stadiu intenzita ochlazování opět klesá. Nejvyšší účinnost má vodní sprcha [4]. 25

26 2) Olej Jedná se mírnější prostředí, než voda, i když ochlazování v olejích probíhá podobně jako u vody, jen s tím rozdílem, že parní film se dříve poruší a maximum ochlazovacích rychlostí leží okolo 500 C. V oblasti martenzitické přeměny bývá rychlost ochlazování u olejů asi 10krát menší než u vody. Ke kalení se používá převážně minerálních olejů. Proto musí být olejové kalící lázně ohřáté, zpravidla na 50 C [4]. 3) Roztavené solné lázně Na rozdíl od předcházejících prostředí dokáží zajistit plynulé ochlazování. To znamená, že jejich rychlost ochlazování bude v prvním stadiu vyšší a bude postupně klesat s klesajícím teplotním rozdílem mezi předmětem a lázní. Z počátku intenzivní ochlazování později v oblasti martenzitické přeměny pomalejší [4]. 4) Vzduchem Kalí se hluboko prokalitelné oceli, např. rychlořezné oceli. Vnitřní pnutí je velmi malé. Kalení na vzduchu je však spojena s nebezpečím oduhličení. Proto takto kalíme hlavně rozměrné předměty [4]. 5) Roztavené kovové lázně Používají se méně často než ostatní metody. Průběh ochlazení je podobný jako za použití roztavených solných lázní [4] Druhy kalení Kalení rozdělujeme na dva hlavní druhy podle vzniklé konečné struktury Martenzitické kalení Martenzit je silně přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α (feritu), který vzniká při dostatečně rychlém ochlazení austenitu. 1) Nepřetržité kalení Běžný postup spočívá v ohřevu předmětu na teplotu vyšší než Ac3, popř. Ac 1, ve výdrži na této teplotě k dosažení homogenního austenitu a v ochlazení v kalícím 26

27 prostředí (voda, olej, vzduch), jehož teplota je nižší než teplota počátku martenzitické přeměny. 2) Přerušované (lomené) kalení Probíhá tak, že se ochlazuje ve dvou studených lázních po sobě. Předmět se vyjme z první lázně po takové době, aby jeho teplota byla o něco vyšší než teplota Ms dané oceli, a dochladí se v druhé lázni s menším ochlazovacím účinkem právě v oblasti martenzitické přeměny. Nevýhodou je nutnost stanovení správného okamžiku pro přemístění z vody do oleje. Tím se zmenší vnitřní pnutí proti vnitřnímu pnutí při prostém kalení do vody. Používá se u složitějších předmětů z ocelí kalitelných do vody. Obr. 10 Lomené kalení v diagramu ARA [4] 3) Termální kalení Snižuje pnutí a deformace v kaleném předmětu. Předmět ohřátý na austenitizační teplotu se ochladí v solné lázni o teplotě těsně nad teplotou počátku martenzitické přeměny dané oceli (asi 20 až 30 C nad Ms). Na této teplotě může předmět setrvat poměrně dlouhou dobu, aniž by došlo k bainitickému rozpadu. Tím je možno dosáhnout vyrovnání teplot v jádře a na povrchu předmětu při zachování austenitického stavu. Po vyrovnání těchto teplot se vyjme předmět ještě v austenitickém stavu z lázně a ochlazuje se dále volně na vzduchu. Martenzitická přeměna pak probíhá při pomalé ochlazovací rychlosti, a proto je vnitřní pnutí podstatně menší než při kalení do studené lázně [1]. Termální kalení je vhodné pro kalení menších součástí tvarově složitých a nástrojů z uhlíkových a nízkolegovaných ocelí, určených pro kalení do vody. 27

28 Obr. 11 Termální kalení v ARA diagramu [4] 4) Kalení se zmrazováním Následuje po kalení martenzitickém další ochlazování oceli, jejíž teplota Mf leží pod 0 C, na teploty pod bodem mrazu, aby se dosáhlo co největšího rozpadu zbytkového austenitu na martenzit. Používá se hlavně u nadeutektoidních ocelí. Musí být provedeno ihned po zakalení, aby se nestabilizoval zbytkový austenit. Používá se hlavně tam, kde se požaduje stabilizace rozměrů součástí, např. měřidel, valivých ložisek atd Bainitické kalení Bainit vzniká rozpadem přechlazeného austenitu v širokém rozsahu teplot. 1) Izotermické bainitické kalení Bylo vyvinuto na podkladě znalosti diagramů IRA. Abychom dosáhly izotermického pochodu, musíme použít pro ochlazení buď solných, nebo kovových lázní. Po skončení izotermické přeměny předmět z lázně vyjmeme a dochladíme na vzduchu. Tento postup se hodí pro středně prokalitelné oceli, t.z. oceli nízko a středně legované, pro součásti středního a menšího průřezu. Izotermický rozpad austenitu při tomto kalení může probíhat dvojím způsobem: 28

29 1) V oblasti teplot přeměny austenitu na bainit. Zakalená ocel se již nepopouští. Tento postup se nazývá izotermické zušlechťování. Protože nevzniká martenzit, jsou pnutí menší a deformace součásti téměř nulové. Přitom lze dosáhnout pevnosti MPa při velmi dobré houževnatosti. 2) V oblasti teploty těsně pod Ms. V tomto případě se zakalená ocel vzhledem k přítomnosti určitého podílu martenzitu vedle bainitu obvykle popouští. Obr. 12 Izotermické kalení v ARA diagramu [4] 7 POPOUŠTĚNÍ Ocel zakalená na martenzitickou strukturu má značné vnitřní pnutí a velkou tvrdost, je také značně křehká. Cílem popouštění je provést rozpad martenzitu i zbytkového austenitu a získat strukturu, která bude mít nižší tvrdost a pevnost a vyšší charakteristiky houževnatosti, odstranit vnitřní pnutí a křehkost. Popouštění je ohřev na nízkou teplotu, výdrži na této teplotě a pozvolném ochlazení materiálu. Pro dosažení lepších výsledků se může tento postup i několikrát opakovat Teorie popouštění Martenzit (přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α ) vzniklý po základním kalení má jehlicovitý tvar. Při popouštění na teploty 80 až 180 C podle druhu oceli dojde uvnitř jehlic k vyloučení uhlíku v podobě přechodných fází (karbidů). Toto stadium martenzitu nazýváme kubickým martenzitem. Vyznačuje se mírným, někdy velmi 29

30 nepatrným poklesem tvrdosti, ale výraznějším poklesem křehkosti. V rozmezí teplot C se rozpadá zbytkový austenit na bainit. Současně v teplotním rozmezí C dochází k úplnému rozpadu martenzitu na ferit a cementit ve velmi jemné formě. Přitom vyloučený cementit má tvar kuliček a zůstává ještě částečně zachována jehlicovitá struktura. Za teplot nad 400 C až do A1 se postupně cementitové kulovité částice zvětšují a mizí jehlicovitý charakter struktury. Výsledkem je jemná struktura s kuličkovitým cementitem v základní feritické hmotě a označujeme ji názvem sorbit. Tato struktura se vyznačuje pevností a vysokou houževnatostí Popouštění za nízkých teplot do 400 C Protože je používáme převážně u nástrojových ocelí, můžeme také mluvit o popouštění nástrojů, což pro praktické účely je vhodnější rozlišení. Jedná se zpravidla o ohřev pod 400 C. Výjimku tvoří ty případy, kdy vyžadujeme vysokou houževnatost. Potom mohou popouštěcí teploty přesáhnout teplotu 400 C. Další výjimkou jsou rychlořezné a vysokolegované oceli pro práci za tepla (např. zápustky). Účelem popouštění je zmírnění křehkosti a citlivosti nástrojů na nárazy při práci, aniž by se snížila jejich tvrdost. Podle postupu při popouštění nástrojů dělíme popouštění na celkové a místní. Při místním popouštění se popouští jen určitá část nástroje. Při celkovém popouštění se prohřívá celý nástroj. Nástroje, u nichž se požaduje největší tvrdost, se napouštějí při teplotách 100 až 180 C. Jde pak o tzv. vyvařování v oleji Popouštění za vysokých teplot 400 až 700 C Tomuto druhu popouštění se také říká zušlechťování. Účelem je dosáhnout vysoké meze kluzu, pevnosti a odolnosti proti únavě materiálu při vysoké houževnatosti. Stav po tomto tepelném zpracování označujeme doplňkovou číslicí 6, 7, 8 za značkou oceli. Při zušlechťování je jednou ze základních podmínek prokalení předmětu v celém průřezu, jinak dojde ke zhoršení mechanických vlastností neprokalené části. 30

31 Obr. 13 Zobrazení mechanických vlastností oceli po normalizačním žíhání a zušlechťování [4] Význam zušlechťování vyplývá z uvedeného diagramu, kdy se výrazně zvýší mez kluzu a hlavně vrubová houževnatost u zušlechtěné oceli. Čím vyšší mez kluzu, tím lze součást zatížit více bez nebezpečí deformace a čím vyšší vrubová houževnatost, tím větší odolnost oceli proti křehkému porušení nenadálými rázy [4]. 8 MÉNĚ POUŽÍVANÉ METODY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ 8.1. Patentování Patentování ocelí je postup užívaný při výrobě ocelových drátů tažením. Ocel se při tažení průvlakem zpevňuje (tvrdne). U oceli s malým obsahem uhlíku se pro odstranění zpevnění mezi jednotlivé tahy zařazuje normalizační nebo rekrystalizační žíhání. U pevnějších ocelí s vyšším obsahem uhlíku vyžíhání nepostačuje. Proto se volí postup, který je zvláštní případ izotermického rozpadu austenitu v lázních o teplotě 450 až 550 C, spojený s opakovaným tažením. Struktura je tvořena směsí jemného perlitu a bainitu s vysokou houževnatostí, dovolující značné redukce průřezu při tváření za studena. Takto zpracované oceli se nazývají patentované. Patentované dráty mají 31

32 vysokou pevnost (σ Pt = 1500 až 3000 Mpa) při dobré houževnatosti. Používají se na struny, pružiny a lana [4] Rozpouštění Můžeme se také setkat s označením rozpouštěcí žíhání. Používá se pro potlačení segregace u slitin neželezných kovů, u austenitických ocelí a některých dalších ocelí, které jsou vytvrzovatelné. Po ohřevu na žíhací teplotu, která zajistí vznik homogenního tuhého roztoku, následuje prudké ochlazení většinou do vody. U austenitických ocelí je žíhací teplota vždy vyšší než 950 C z toho důvodu, že v oblasti teplot 600 až 850 C vzniká zvláštní krystalická fáze, která způsobuje jejich zkřehnutí. Tento druh tepelného zpracování se označuje doplňkovou číslicí Vytvrzování Používá se na austenitické oceli s vysokou pevností pro vysoké teploty. Vlastnímu vytvrzování předchází vždy rozpouštění. Jím se získá nestabilní přesycený tuhý roztok. Ten se buď za normální teploty (přirozené vytvrzování), nebo za zvýšené teploty (umělé vytvrzování) rozpadá uvnitř zrn. Při nižších teplotách probíhá rozpad tak, že se v určitých místech mřížky nahromadí větší počet atomů druhého prvku, při vyšších teplotách může dojít až k plné precipitaci. Oba jevy vedou k deformaci základní mřížky, což se navenek projeví zvýšenou pevností a tvrdostí a zpravidla i sníženou houževnatostí. Někdy však tento jev probíhá proti naší vůli a pak hovoříme o stárnutí oceli. Při něm zpravidla dochází k výraznému poklesu vrubové houževnatosti a jen k menšímu přírůstku pevnosti [4] Povrchové kalení Jedná se o speciální druh kalení, při kterém se ohřívá a kalí pouze svrchní vrstva materiálu. Ohřev probíhá rychle většinou acetylenovými hořáky nebo indukčními ohřívači. Pro toto zpracování jsou vhodné uhlíkové a některé slitinové oceli s obsahem uhlíku mezi 0,45-0,60 %, které jsou kalitelné již na značnou tvrdost. Mohou proto 32

33 v řadě případů vyhovět požadavkům na povrchovou tvrdost, jako např. u ozubených kol, čepů apod. Přitom oceli s tímto obsahem uhlíku se vyznačují ještě vyhovující houževnatostí a pevností jádra zejména, je-li součást před povrchovým kalením buď normalizačně vyžíhána, nebo lépe zušlechtěna. Jádro součásti, které není ovlivněno povrchovým kalením, si podrží vlastnosti předchozího tepelného zpracování [1]. 9 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Cílem experimentu bylo porovnání struktur vzniklých při kalení nízkouhlíkové a středněuhlíkové oceli. Ověřit zda se vzniklé struktury shodují se strukturami popsanými v teoretické části. V tomto pokusu je nízkouhlíková ocel zastoupena ocelí Zástupcem středěnuhlíkové oceli je Ocel je ocel 11 třídy s pevností v tahu 370 MPa. Ocel je ocel třídy 14 s 2 % legovacích prvků a obsahem uhlíku 0,2 % Použité přístroje Muflová pec řady MP, s programovatelným regulátorem DR 20 Kalsen. Jedná se o přípravek, který chrání povrch vzorků před oduhličením tvrdoměr Lucznik,typ PH 106 výrobní číslo 3218 Bruska a Leštička KOMPAKT 1031 Leptadlo Nitol. Jedná se o 2 % roztok alkoholu v kyselině dusičné Popis metody Byly připraveny vzorky oceli a Před ohřevem byla na vzorky nanesena vrstva prostředku Kalsen, který zabraňuje nechtěným difůzním a oxidačním procesům probíhajícím během kalení, především oduhličení vrchních vrstev vzorku. Ohřev vzorků probíhal v muflové peci na teplotu 950 C. Ocel byla kalena do vody, ocel do oleje. 33

34 Metalografický rozbor Metalografický rozbor se sestává ze souboru po sobě jdoucích operací, které mají za úkol připravit povrch vzorku k pozorování pod mikroskopem. Kovy a jejich slitiny jsou materiály neprůhledné a k jejich pozorování tedy používáme optické mikroskopy v režimu odrazu. Protože nejvyšší odrazivost mají plochy dokonale rovné a hladké, cílem bude připravit vzorek právě s takovou plochou [5]. Operace použité v metalografickém rozboru: 1) Řezání Jedná se o třískové oddělování materiálu. Pro metalografický rozbor je při této operaci nejdůležitější, aby nebyl tepelně ovlivněn materiál, čehož lze dosáhnou chlazením při řezání [5]. 2) Broušení Jedná se o třískové obrábění materiálu, při kterém dochází k odebírání hmoty z povrchu materiálu. Cílem je dosáhnout rovinného povrchu vzorku s minimálním poškozením, které se snadno odstraní při leštění. Jsou použity brusné papíry o zrnitosti Číslo vyjadřuje počet zrn obsažených na čtverečním palci (25,39 mm) papíru [5]. 3) Leštění Je následnou operací po broušení. Jedná se o finální operaci za použití diamantové pasty o zrnitosti 1 µm. 4) Leptání Leptání je proces, při kterém dochází ke zviditelnění jednotlivých strukturních fází. Struktura kovového materiálu je po mechanickém broušení a leštění zakryta tvářenou vrstvou. Abychom mohli strukturu pozorovat, je třeba tuto vrstvu chemicky odstranit. Leptání se provádí ponořením vzorku do vybraného leptacího činidla o správné koncentraci a teplotě po určitou dobu. Leptací činidlo na povrchu vzorku napadá přednostně energeticky bohatá místa, např. hranice zrn, fázová rozhraní mezi různými fázemi. Pro leptání vzorků byl použit 2 % roztok alkoholu v kyselině dusičné [5]. 34

35 9.3. Výsledky měření Po vybroušení, vyleštění a naleptání výbrusu provádíme mikroskopické pozorování struktury. Při pozorování se zaměřujeme hlavně na hodnocení jednotlivých charakteristických znaků struktury, které mají vliv na vlastnosti kovu nebo slitiny. Pro číselné vyjádření změny proběhlé uvnitř vzorků jsem využil porovnání tvrdosti materiálu před a po zakalení. Tvrdost je definována jako odpor materiálu proti vnikání cizího tělesa Ocel Měření tvrdosti struktur probíhalo pomocí Rockwelovích zkoušek tvrdosti. Tvrdost se zjišťuje jako rozdíl hloubky vtisku vnikacího tělesa (ocelová kulička, diamantový kužel) mezi dvěma stupni zatížení (předběžného a celkového). Účelem předběžného zatížení je vyloučit z měřené hloubky nepřesnosti povrchových ploch. Diamantový kužel nebo ocelovou kulička, dotýkající se povrchu zkoušeného předmětu, se nejprve předběžně zatíží silou 100 N. Potom se pozvolna zvětšuje zatěžovací síla tak, aby se za 3 až 6 sekund dosáhlo zatížení předepsané normou. Pak se zatěžují síla opět zmenšuje až na 100 N a v tomto stavu se zjistí přírůstek h hloubky vtisku, který nastal proti výchozí poloze při 100 N. Zkouška tvrdosti podle Rockwella je rychlá, snadná a vpichy (důlky) jsou velmi malé (max. hloubka 0,2 mm). Je vhodná pro běžnou kontrolu velkých sérií výrobků [7]. Tab. 7 Tvrdosti oceli Tepelně zpracováno Měření Před kalením HRB Zakaleno HRC Průměr 85 6,4 35

36 U oceli byla pro měření tvrdosti nezakaleného vzorku použita metoda HRB, při níž se do materiálu vtlačuje kulička o průměru 1/16 anglického palce. Celkové zatížení je 1000 N. Po zakalení byla tvrdost měřena Rockwelovou metodou HRC, kvůli nárůstu tvrdosti vzorku. U metody HRC se používá pro vtlačování diamantový kužel o vrcholovém úhlu 120. Celkové zatížení je 1500 N. Obr. 14 Ocel před zakalením U nezakalené oceli je struktura tvořena zrny feritu (nízkoteplotní modifikace železa krystalizující v krychlové prostorově středěný soustavě) na jejichž hranicích je vyloučen perlit (vzniká eutektoidní přeměnou austenitu na směs feritu a cementitu). Obr. 15 Ocel po zakalení 36

37 Po zakalení oceli nám vznikne nízkouhlíková martenzitická struktura. Na feritických zrnech můžeme vidět jehlice vzniklé při martenzitické přeměně. Na hranici zrn je vyloučen austenit Ocel Pro měření tvrdosti u této oceli byla použita Rockwelova metoda HRV před i po zakalení. Tab. 8 Tvrdosti oceli Tepelně zpracováno Měření Před kalením HRC Zakaleno HRC Průměr 11 58,4 Obr. 16 Ocel před zakalením Struktura oceli před zakalením je tvořena feriticko-perlitickou strukturou. Ve feritu je vyloučen perlit v globulární formě. 37

38 Obr. 17 Ocel po zakalení Po zakalení oceli vznikla martenzitická struktura. Místy je struktura narušována zbytkovým austenitem. 38

39 10 ZÁVĚR V teoretické části byly uvedeny nejpoužívanější metody tepelného zpracován ocelí. Ocel se však zpracovává i jinými způsoby např. tepelně-chemicky, které umožňují zlepšování dalších vlastností oceli. Díky velkému množství možností jak ovlivnit mechanické vlastnosti jednoho druhu oceli, je důležité správně zvolit metodu, jak dosáhnout zamýšlených vlastností, protože ze stejného základního materiálu lze tepelným zpracováním dosáhnout několika výsledných struktur se stejným chemickým složením, ale rozdílnými mechanickými vlastnostmi. V dnešní době se tyto metody volí většinou tak, aby byli vhodné, jak z hlediska technickým požadavků i cenově dostupné. Z experimentu jasně vyplývá, že obsah uhlíku má veliký vliv jak na oceli před kalením (Obr. 13,15), tak i na výsledné struktury po kalení (Obr. 14,16). U nízkouhlíkových ocelí po kalení (Obr. 14) vznikla struktura s malým obsahem martenzitu kvůli nízkému obsahu uhlíku v oceli. V této struktuře se stále dají rozeznat hranice feritických zrn, na jejichž okraji je vyloučen zbytkový austenit. Díky nízkému podílu martenzitu ve výsledné struktuře je i tvrdost oceli po zakalení nízká (tab. 7). U středněuhlíkové oceli je martenzitická struktura po zakalení (obr. 16) spojitá pouze místy se v ní nachází zbytkový austenit. Tvrdost výsledné struktury (Tab. 8) je značně vyšší než před zakalením. Vzniklé struktury po zakalení se od sebe liší obsahem martenzitu, který je přeměňován z uhlíku obsaženého v oceli. Z rozdílných obsahů martenzitu v zakalených strukturách vyplývá i velký rozdíl ve výsledných tvrdostech těchto struktur (Tab. 7, 8). Pro dosažení větší tvrdosti u oceli , by bylo nutné provést kalení se zmrazováním, aby se na martenzit přeměnil i zbytkový austenit. 39

40 Seznam použité literatury Knihy: [1] FILÍPEK, Josef. Technické materiály : přednášky. první. Brno : Vysoká škola zemědělská vlastním nákladem, s. [2] JAROSLAV, Pluhař. Nauka o materiálu. 1. vyd. Praha : Státní nakladatelství technické literatury, s. [3] ŘASA, Jaroslav; ŠVERCL, Josef. Strojnické tabulky vydání. Praha : SCIENTIA, s. Odkazy: [4] Elitalycea.wz.cz [online] [cit ]. Kalení a popouštění. Dostupné z WWW: < [5] Vscht.cz [online]. Verze , Data aktualizována [cit ]. Metalografie 1. Dostupné z WWW: < tm>. [6] HAMERLÍK, Jan. Jhamernik.sweb.cz [online] [cit ]. Základy tepelného zpracování kovů. Dostupné z WWW: < [7] KRYŠTŮFEK, Pavel. Converter [online] [cit ]. Zkouška tvrdosti dle Rockwella. Dostupné z WWW: < [8] Ferona, a.s. [online] [cit ]. Číselné označování a rozdělení ocelí ke tváření ČSN Dostupné z WWW: < 40

41 Seznam Obrázků Obr. 1 Fázový diagram Fe-C.. 17 Obr. 2 Strukturní diagram Fe-C. 18 Obr. 3 Rozdíl mezi diagramy IRA a ARA 19 Obr. 4 Diagram IRA Obr. 5 Diagram ARA Obr. 6 Zobrazení žíhacích teplot v diagramu Fe-C 21 Obr. 7 Zobrazení kalících teplot v diagramu Fe-C 23 Obr. 8 Schéma zkoušky prokalitelnosti dle ČSN Obr. 9 Pás prokalitelnosti Obr. 10 Lomené kalení v diagramu ARA Obr. 11 Termální kalení v ARA diagramu.. 28 Obr. 12 Izotermické kalení v ARA diagramu Obr. 13 Zobrazení mechanických vlastností oceli po normalizačním žíhání a zušlechťování Obr. 14 Ocel před zakalením.. 36 Obr. 15 Ocel po zakalení 36 Obr. 16 Ocel před zakalením.. 37 Obr. 17 Ocel po zakalení 38 Seznam tabulek Tab. 1 Rozdělení oceli do tříd Tab. 2 Rozdělení oceli podle obsahu uhlíku.. 12 Tab. 3 Význam třetí číslice v základní značce u oceli třídy Tab. 4 Význam třetí číslice v základní značce u oceli třídy Tab. 5 Význam první doplňkové číslice Tab. 6 Význam druhé doplňkové číslice Tab. 7 Tvrdosti oceli Tab. 8 Tvrdosti oceli

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí

Více

Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování

Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování Bc. Pavel Bílek Ing. Jana Sobotová, Ph.D Abstrakt Předložená práce se zabývá volbou metodiky hodnocení strukturních změn ve vysokolegovaných

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika Hlavní skupinu materiálů, pouţívanou pro výrobu

Více

Metalografie ocelí a litin

Metalografie ocelí a litin Metalografie ocelí a litin Metalografie se zabývá pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury kovů a slitin. Dále také stanoví, jak tato struktura souvisí s chemickým složením, teplotou a tepelným

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ OCELÍ

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ OCELÍ TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ OCELÍ HEAT TREATMENT OF STEELS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR EVA ROSECKÁ VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR doc. Ing. JAROSLAV ŠENBERGER CSc. BRNO 2013 Vysoké učení technické

Více

4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. 4.1 Technické slitiny železa. 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků

4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. 4.1 Technické slitiny železa. 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků 4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ 4.1 Technické slitiny železa 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků Železo je přechodový kov s atomovým číslem 26, atomovou hmotností 55,85, měrnou

Více

Jominiho zkouška prokalitelnosti

Jominiho zkouška prokalitelnosti Jominiho zkouška prokalitelnosti Zakalitelnost je schopnost materiálu při ochlazování nad kritickou rychlost přejít a setrvat v metastabilním stavu, tj. u ocelí získat martenzitickou strukturu. Protože

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA STRUKTURU A MECHANICKÉ VLASTNOSTI NÁSTROJOVÝCH OCELÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA STRUKTURU A MECHANICKÉ VLASTNOSTI NÁSTROJOVÝCH OCELÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING

Více

Měření mikro-mechanických vlastností tepelně zpracovaných ocelí. Jaroslav Zapletal

Měření mikro-mechanických vlastností tepelně zpracovaných ocelí. Jaroslav Zapletal Měření mikro-mechanických vlastností tepelně zpracovaných ocelí Jaroslav Zapletal Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá měřením mikro-mechanických vlastností modifikovaných

Více

VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY

VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY VÝROBA TEMPEROVANÉ LITINY Temperovaná litina (dříve označovaná jako kujná litina anglicky malleable iron) je houževnatý snadno obrobitelný materiál vyráběný tepelným zpracováním odlitků z bílé litiny.

Více

ŽÍHÁNÍ 1. ŽÍHÁNÍ OCELÍ

ŽÍHÁNÍ 1. ŽÍHÁNÍ OCELÍ 1 ŽÍHÁNÍ Žíhání je způsob tepelného zpracování, kterým chceme u součásti dosáhnout stavu blízkého stavu rovnovážnému. Podstatou je rovnoměrný ohřev součásti na teplotu žíhání, setrvání na této teplotě

Více

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev

Více

THE IMPACT OF PROCESSING STEEL GRADE 14 260 ON CORROSIVE DEGRADATION VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ OCELI 14 260 NA KOROZNÍ DEGRADACI

THE IMPACT OF PROCESSING STEEL GRADE 14 260 ON CORROSIVE DEGRADATION VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ OCELI 14 260 NA KOROZNÍ DEGRADACI THE IMPACT OF PROCESSING STEEL GRADE 14 260 ON CORROSIVE DEGRADATION VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ OCELI 14 260 NA KOROZNÍ DEGRADACI Votava J., Černý M. Ústav techniky a automobilové dopravy, Agronomická fakulta,

Více

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu

OCELI A LITINY. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu OCELI A LITINY Ing. V. Kraus, CSc. 1 OCELI Označování dle ČSN 1 Ocel (tvářená) Jakostní Tř. 10 a 11 - Rm. 10 skupina oceli Tř. 12 a_ 16 (třída) 3 obsah všech leg. prvků /%/ Význačné vlastnosti. Druh tepelného

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_14

Více

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Povrchové kalení. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Povrchové kalení Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Vlastnosti rychlých ohřevů Ohřívá se jen povrchová vrstva Ohřev

Více

METALOGRAFIE I. 1. Úvod

METALOGRAFIE I. 1. Úvod METALOGRAFIE I 1. Úvod Metalografie je nauka, která pojednává o vnitřní stavbě kovů a slitin. Jejím cílem je zviditelnění struktury materiálu a následné studium pomocí světelného či elektronového mikroskopu.

Více

FÁZOVÉ PŘEMĚNY. Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny)

FÁZOVÉ PŘEMĚNY. Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny) FÁZOVÉ PŘEMĚNY Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny) mechanismus difúzní bezdifúzní Austenitizace Vliv: parametry

Více

ŽÍHÁNÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů

ŽÍHÁNÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 vnávaznosti na platnost norem. Zákaz šířěnía modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

Popouštění ocelí. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007

Popouštění ocelí. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Popouštění ocelí Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Základní schema popouštění Precipitace uhlíku Do 100 o C - počátek

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_18 Autor

Více

Tváření za tepla. Jedná se o proces, kdy na materiál působíme vnějšími silami a měníme jeho tvar bez porušení celistvosti materiálu.

Tváření za tepla. Jedná se o proces, kdy na materiál působíme vnějšími silami a měníme jeho tvar bez porušení celistvosti materiálu. Tváření za tepla Tváření za tepla je hospodárná a produktivní metoda výroby výrobků a polotovarů s malým množstvím odpadu materiálu (5-10%). Tvářecí procesy lez dobře mechanizovat a automatizovat. Jedná

Více

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné zpracování Tepelné zpracování je pochod, při kterém je součást podrobena jednomu nebo několika tepelným cyklům,

Více

Požadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING

Požadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING 1 CHIPPER / VIKING 2 Charakteristika VIKING je vysoce legovaná ocel, kalitelná v oleji, na vzduchu a ve vakuu, která vykazuje následující charakteristické znaky: Dobrá rozměrová stálost při tepelném zpracování

Více

TEORIE SLÉVÁNÍ. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie

TEORIE SLÉVÁNÍ. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie TEORIE SLÉVÁNÍ : Zásady metalurgické přípravy oceli na odlitky a zásady odlévání. Tavení v elektrických indukčních pecích, zvláštnosti vedení tavby slitinových ocelí, desoxidace, zásady odlévání oceli.

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny

Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny Nauka o materiálu Rozdělení neželezných kovů a slitin Jako kritérium pro rozdělení do skupin se volí teplota tání s př přihlédnutím na další vlastnosti (hustota, chemická stálost..) Neželezné kovy s nízkou

Více

ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006. Degradace nízkolegovaných ocelí v. abrazivním a korozivním prostředí

ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006. Degradace nízkolegovaných ocelí v. abrazivním a korozivním prostředí ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006 Degradace nízkolegovaných ocelí v abrazivním a korozivním prostředí ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ seminář 27.10.2006 Odborný Curiculum Vitae Curiculum Vitae Michal Černý - 29.

Více

Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky

Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky Výrobky válcované za tepla z jemnozrnných svařitelných konstrukčních ocelí termomechanicky válcované. Technické dodací podmínky Způsob výroby Dodací podmínky ČS E 10025 4 září 2005 Způsob výroby volí výrobce..

Více

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace

Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné zpracování Tepelné zpracování je pochod, při kterém je součást podrobena jednomu nebo několika tepelným cyklům,

Více

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Základní návrhové předpisy: - ČSN 73 1401/98 Navrhování ocelových

Více

HAIGHŮV DIAGRAM VYBRANÉ PRUŽINOVÉ OCELI HAIGH DIAGRAM OF SELECTED SPRING STEEL

HAIGHŮV DIAGRAM VYBRANÉ PRUŽINOVÉ OCELI HAIGH DIAGRAM OF SELECTED SPRING STEEL VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING

Více

- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin

- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin 2. Metalografie - zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin Vnitřní stavba kovů a slitin ATOM protony, neutrony v jádře elektrony v obalu atomu ve vrstvách

Více

Polotovary vyráběné tvářením za studena

Polotovary vyráběné tvářením za studena Polotovary vyráběné tvářením za studena Úvodem základní pojmy z nauky o materiálu Krystalová mřížka Krystalová mřížka je myšlená konstrukce, která vznikne, když krystalem proložíme tři vhodně orientované

Více

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI David Aišman D.Aisman@seznam.cz ABSTRACT Tato práce se zabývá možnostmi tepelného zpracování pro experimentální ocel 42SiCr. Jedná

Více

þÿ V l i v v o d í k u n a p e v n o s t a s v ay i t vysokopevných martenzitických ocelí pro automobilové aplikace

þÿ V l i v v o d í k u n a p e v n o s t a s v ay i t vysokopevných martenzitických ocelí pro automobilové aplikace Digitální knihovna Univerzity Pardubice DSpace Repository Univerzita Pardubice http://dspace.org þÿ B a k a l áy s k é p r á c e / B a c h e l o r ' s w o r k s K D P D F J P 2010 þÿ V l i v v o d í k

Více

VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA.

VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. Petr Tomčík a Jiří Hrubý b a) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR b) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15,

Více

KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ. 0 0,4 0,8 1,2 1,6 1,8 Obsah C (%) Oblasti vhodných kalících teplot v diagramu Fe - Fe3C

KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ. 0 0,4 0,8 1,2 1,6 1,8 Obsah C (%) Oblasti vhodných kalících teplot v diagramu Fe - Fe3C 1 KALENÍ A POPOUŠTĚNÍ Účelem kalení je zvýšit tvrdost oceli. Je to ohřev součásti na teplotu nad A c3 popř. A c1, výdrž na této teplotě a ochlazování kritickou rychlostí, čímž se potlačí vznik feritu a

Více

Fe Fe 3 C. Metastabilní soustava

Fe Fe 3 C. Metastabilní soustava Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.

Více

V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je ta, ve které převládá železo. Je to slitina železa s uhlíkem a jinými prvky, jenž se nazývají legury.

V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je ta, ve které převládá železo. Je to slitina železa s uhlíkem a jinými prvky, jenž se nazývají legury. 3. TECHNICKÉ SLITINY ŽELEZA - rozdělení (oceli, litiny-šedá, tvárná, temperovaná) výroba, vlastnosti a použití - značení dle ČSN - perspektivní materiály V průmyslu nejužívanější technickou slitinou je

Více

Hodnocení mechanických vlastností vybraných druhů ocelí. Jakub Kabeláč

Hodnocení mechanických vlastností vybraných druhů ocelí. Jakub Kabeláč Hodnocení mechanických vlastností vybraných druhů ocelí Jakub Kabeláč Bakalářská práce 211 Příjmení a jméno:. Obor:. P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že beru na vědomí, že odevzdáním diplomové/bakalářské

Více

SIMULACE TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ TYČOVÉ OCELI NA INDUKČNÍCH ZUŠLECHŤOVACÍCH LINKÁCH

SIMULACE TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ TYČOVÉ OCELI NA INDUKČNÍCH ZUŠLECHŤOVACÍCH LINKÁCH VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING

Více

TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST

TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST TECHNOLOGIE SVAŘOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC SVOČ FST 2011 Bc. Miroslav Zajíček Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Kolejová vozidla procházejí

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY NÁSTROJE

Více

42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky

42 28XX nízko středně legované oceli na odlitky odlévané jiným způsobem než do pískových forem 42 29XX vysoko legované oceli na odlitky Oceli na odlitky Oceli třídy 26: do 0,6 % C součásti elektrických strojů, ložiska vozidel, armatury a součásti parních kotlů a turbín, na součásti spalovacích motorů Oceli tříd 27 a 28: legovány Mn a Si,

Více

SMA 2. přednáška. Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ

SMA 2. přednáška. Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ SMA 2. přednáška Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ Millerovy indexy rovin (h k l) nesoudělné převrácené hodnoty úseků, které vytíná rovina na osách x, y, z Millerovy indexy této roviny jsou : (1 1

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_16 Autor

Více

VANADIS 10 Super Clean

VANADIS 10 Super Clean 1 VANADIS 10 Super Clean 2 Charakteristika VANADIS 10 je Cr-Mo-V legovaná prášková ocel, pro kterou jsou charakteristické tyto vlastnosti: Extrémně vysoká odolnost proti opotřebení Vysoká pevnost v tlaku

Více

24.-26.5.2005, Hradec nad Moravicí POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM

24.-26.5.2005, Hradec nad Moravicí POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM POLYKOMPONENTNÍ SLITINY HOŘČÍKU MODIFIKOVANÉ SODÍKEM EFFECT OF SODIUM MODIFICATION ON THE STRUCTURE AND PROPERTIES OF POLYCOMPONENT Mg ALLOYS Luděk Ptáček, Ladislav Zemčík VUT v Brně, Fakulta strojního

Více

Atom je základní částice hmoty dále chemicky nedělitelná. Z hlediska strojírenské technologie je důležitá, protože určuje vlastnosti hmoty.

Atom je základní částice hmoty dále chemicky nedělitelná. Z hlediska strojírenské technologie je důležitá, protože určuje vlastnosti hmoty. NAUKA O MATERIÁLU Obsah: 1) Atom základní stavební prvek hmoty 2) Druhy chemických vazeb 3) Krystalové mřížky 4) Vady mřížek 5) Difuze 6) Základní termodynamické a kinetické pojmy 7) Gibbsův zákon fází

Více

ϑ 0 čas [ s, min, h ]

ϑ 0 čas [ s, min, h ] TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ 1 KOVOVÝCH MATERIÁLŮ Obsah: 1. Účel a základní rozdělení způsobů tepelného zpracování 2. Teorie tepelného zpracování 2.1 Ohřev 2.2 Ochlazování 2.2.1 Vliv rychlosti ochlazování na segregaci

Více

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Příprava metalografických výbrusů Odběr vzorků nesmí dojít k změně struktury (deformace, ohřev) světelný mikroskop pro dosažení požadovaných

Více

Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_17

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 6. FÁZOVÉ PŘEMĚNY KOVOVÝCH SOUSTAVÁCH Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

METALOGRAFIE II. Oceli a litiny

METALOGRAFIE II. Oceli a litiny METALOGRAFIE II Oceli a litiny Slitiny železa, uhlíku a popřípadě dalších prvků se nazývají oceli a litiny. Oceli jsou slitiny železa obsahující do 2,14 hm. % uhlíku, litiny s obsahem uhlíku nad 2,14 hm.

Více

NEDOSTATKY PŘI VÝBĚRU A ZPRACOVÁNÍ VYSOKOLOGOVANÝCH NÁSTROJOVÝCH OCELÍ. Peter Jurči

NEDOSTATKY PŘI VÝBĚRU A ZPRACOVÁNÍ VYSOKOLOGOVANÝCH NÁSTROJOVÝCH OCELÍ. Peter Jurči NEDOSTATKY PŘI VÝBĚRU A ZPRACOVÁNÍ VYSOKOLOGOVANÝCH NÁSTROJOVÝCH OCELÍ Peter Jurči ČVUT, Fakulta strojní, Karlovo nám. 13, 121 35 Praha 2, p.jurci @seznam.cz ABSTRACT Selection of suitable material for

Více

TECHNOLOGICAL PROCESS IN ISOTHERMAL HEAT TREATMENT OF STEEL TECHNOLOGICKÝ POSTUP PŘI IZOTERMICKÉM TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ OCELI

TECHNOLOGICAL PROCESS IN ISOTHERMAL HEAT TREATMENT OF STEEL TECHNOLOGICKÝ POSTUP PŘI IZOTERMICKÉM TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ OCELI TECHNOLOGICAL PROCESS IN ISOTHERMAL HEAT TREATMENT OF STEEL TECHNOLOGICKÝ POSTUP PŘI IZOTERMICKÉM TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ OCELI Učeň M., Filípek J. Ústav techniky a automobilové dopravy, Agronomická fakulta,

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

Závislost tvrdosti odlitků Al slitin na době stárnutí a průběhu tepelného zpracování

Závislost tvrdosti odlitků Al slitin na době stárnutí a průběhu tepelného zpracování Závislost tvrdosti odlitků Al slitin na době stárnutí a průběhu tepelného zpracování Jakub Kopecký Vedoucí práce: Ing. Aleš Herman, Ph.D. Abstrakt Tato práce se zabývá závislostí tvrdosti odlitků z konkrétních

Více

Konstrukční materiály pro stavbu kotlů

Konstrukční materiály pro stavbu kotlů Konstrukční materiály pro stavbu kotlů Hlavní materiály pro stavbu kotlů jsou: materiály kovové trubky prvky nosné konstrukce materiály keramické šamotové cihly, šamotové tvarovky žárobeton Specifické

Více

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení

Metalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Obsah Protahovací trn Povrchově kalená součást Fréza Karbidické vyřádkování Cementovaná součást Pozinkovaná součást Pivní korunky Klíč

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.6 k prezentaci Kalení

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.6 k prezentaci Kalení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_13 Autor

Více

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE

VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE 1 VÝROBKY PRÁŠKOVÉ METALURGIE Použití práškové metalurgie Prášková metalurgie umožňuje výrobu součástí z práškových směsí kovů navzájem neslévatelných (W-Cu, W-Ag), tj. v tekutém stavu nemísitelných nebo

Více

PEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII

PEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII METODY TVÁŘENÍ KOVŦ A PLASTŦ PEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII Důvody použití pevnostních materiálů: v současné době je snaha výrobců automobilů o zvýšení pasivní bezpečnosti (zvýšení tuhosti karoserie)

Více

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI OCELI PRO ŽELEZNICNÍ KOLA THE INFLUENCE OF HEAT TREATENT ON THE PROPPERTIES OF STEEL FOR RAILWAY WHEELS

VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI OCELI PRO ŽELEZNICNÍ KOLA THE INFLUENCE OF HEAT TREATENT ON THE PROPPERTIES OF STEEL FOR RAILWAY WHEELS VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI OCELI PRO ŽELEZNICNÍ KOLA THE INFLUENCE OF HEAT TREATENT ON THE PROPPERTIES OF STEEL FOR RAILWAY WHEELS Rudolf Foret a Petr Matušek b a FSI-VUT v Brne,Technická

Více

OPRAVA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU

OPRAVA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU OPRAVA ČESKÉHO OBRANNÉHO STANDARDU 1. 1. Označení a název opravovaného ČOS 343905 1. vydání Svařování. Obloukové svařování vysokopevnostních ocelí ve výrobě konstrukcí vojenské techniky 2. Oprava č. 1

Více

STROJNÍ KOVÁNÍ Dělíme na volné a zápustkové.

STROJNÍ KOVÁNÍ Dělíme na volné a zápustkové. TVÁŘENÍ ZA TEPLA pro tváření za tepla ( i za studena ) jsou nejlepší nízkouhlíkové oceli Tahový diagram: Využitelná oblast pro tváření je mez úměrnosti, elasticity, kluzu a pevnosti. Je-li kovový monokrystal

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ NIKLOVÝCH SUPERSLITIN HEAT TREATMENT OF HIGH-TEMPERATURE NICKEL ALLOYS. Božena Podhorná a Jiří Kudrman a Karel Hrbáček b

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ NIKLOVÝCH SUPERSLITIN HEAT TREATMENT OF HIGH-TEMPERATURE NICKEL ALLOYS. Božena Podhorná a Jiří Kudrman a Karel Hrbáček b TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ NIKLOVÝCH SUPERSLITIN HEAT TREATMENT OF HIGH-TEMPERATURE NICKEL ALLOYS Božena Podhorná a Jiří Kudrman a Karel Hrbáček b a UJP PRAHA a.s., Nad Kamínkou 1345, 156 10 Praha Zbraslav, E-mail:

Více

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING

Více

S T R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A část 10, díl 8, kapitola 6, str. 1 10/8.6 K A L E N Í N A M A R T E N Z IT Kalení na martenzit je ochlazení austenitu nadkritickou rychlostí pod teplotu Ms, kdy se ve

Více

Charakteristika. Vlastnosti. Použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI TEPLOTA KOROZNÍ ODOLNOST ELMAX. Kaleno a popouštěno na 58 HRC

Charakteristika. Vlastnosti. Použití FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI TEPLOTA KOROZNÍ ODOLNOST ELMAX. Kaleno a popouštěno na 58 HRC 1 ELMAX 2 Charakteristika ELMAX je Cr-Mo-V slitinová, práškovou metalurgií vyrobená ocel, s následujícími vlastnostmi: vysoká odolnost proti opotřebení vysoká pevnost v tlaku vysoká rozměrová stabilita

Více

Metody studia mechanických vlastností kovů

Metody studia mechanických vlastností kovů Metody studia mechanických vlastností kovů 1. Zkouška tahem Zkouška tahem při pomalém zatěžování a za tzv. okolní teploty (10 C 35 C) je zcela základní a nejběžněji prováděnou zkouškou mechanických vlastností

Více

Mn max. P max. Mezní úchylky pro rozbor hotového výrobku % hmot. Označení oceli Pevnostní vlastnosti Zkouška rázem v ohybu

Mn max. P max. Mezní úchylky pro rozbor hotového výrobku % hmot. Označení oceli Pevnostní vlastnosti Zkouška rázem v ohybu Bezešvé ocelové trubky pro tlakové nádoby a zařízení - technické dodací podmínky. Část 1 - Trubky z nelegovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi při okolní teplotě. Způsob výroby a dodávaný stav Chemické

Více

POZEMNÍ KOMUNIKACE II

POZEMNÍ KOMUNIKACE II VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ DR. ING. MICHAL VARAUS POZEMNÍ KOMUNIKACE II MODUL 3 ASFALTOVÁ POJIVA STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Pozemní komunikace

Více

Krystalizace ocelí a litin

Krystalizace ocelí a litin Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0018. Krystalizace ocelí a litin Hana Šebestová,, Petr Schovánek Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a Fyzikáln lního

Více

Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem

Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem Výztužné oceli a jejich spolupůsobení s betonem Na vyztužování betonových konstrukcí používáme: a) výztuž betonářskou definovanou jako vyztuž nevyvozující předpětí v betonu. Vyrábí se v různých tvarech

Více

Požadavky na technické materiály

Požadavky na technické materiály Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky

Více

HLINÍK A JEHO SLITINY

HLINÍK A JEHO SLITINY HLINÍK A JEHO SLITINY Označování hliníku a jeho slitin dle ČSN EN a) Označování hliníku a slitin hliníku pro tváření dle ČSN EN 573-1 až 3 Tyto normy platí pro tvářené výrobky a ingoty určené ke tváření

Více

Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Tepelné zpracování

Projekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Tepelné zpracování Druhy tepelného zpracování: Tepelné zpracování 1. Žíhání (ochlazení je tak pomalé, že nevzniká zákalná struktura) 2. Kalení (ohřev nad překrystalizační teplotu a ochlazení je tak prudké, aby vznikla zákalná

Více

OVMT Mechanické zkoušky

OVMT Mechanické zkoušky Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor

Více

MODERNÍ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE PRO VÝROBU ZAŘÍZENÍ URČENÝCH K PRÁCI V KOROZIVNÍM PROSTŘEDÍ

MODERNÍ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE PRO VÝROBU ZAŘÍZENÍ URČENÝCH K PRÁCI V KOROZIVNÍM PROSTŘEDÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MANUFACTURING TECHNOLOGY MODERNÍ

Více

NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM

NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM NÁVRH MATERIÁLU A POVRCHOVÉ ÚPRAVY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE URČENÝCH K OBRÁBĚNÍ PRYŽOVÝCH HADIC ZPEVNĚNÝCH KEVLAREM Bc. Jiří Hodač Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ Ing. V. Kraus, CSc. 1 TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ záměrné využívání fázových a strukturních přeměn v tuhém stavu ke změně struktury a tím k získání požadovaných mechanických nebo strukturních

Více

PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL

PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL PRASKLINY CEMENTOVANÝCH KOL Antonín Kříž, Bohumil Dostál ZČU v Plzni - KMM, Univerzitní 22 e-mail: kriz@kmm.zcu.cz Wikov Gear s.r.o. e-mail: bdostal@wikov.com Technologie cementování Ve správně nauhličeném

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 10.ZÁKLADY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Prášková metalurgie. Výrobní operace v práškové metalurgii

Prášková metalurgie. Výrobní operace v práškové metalurgii Prášková metalurgie Výrobní operace v práškové metalurgii Prášková metalurgie - úvod Prášková metalurgie je obor zabývající se výrobou práškových materiálů a jejich dalším zpracováním (tj. lisování, slinování,

Více

J. Votava, M. Černý, J. Filípek

J. Votava, M. Černý, J. Filípek ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 20 Číslo 5, 2005 Vliv tepelného zpracování na abrazivní opotřebení

Více

CHEMICKO-TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ OCELÍ CHEMICAL HEAT TREATMENT OF STEEL

CHEMICKO-TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ OCELÍ CHEMICAL HEAT TREATMENT OF STEEL VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATERIÁLOVÝCH VĚD A INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATERIALS SCIENCE AND ENGINEERING

Více

SLITINY ŽELEZA NA VÝFUKOVÁ POTRUBÍ SPALOVACÍCH MOTORŮ FERROUS ALLOYS FOR EXHAUST PIPELINE OF COMBUSTION ENGINES

SLITINY ŽELEZA NA VÝFUKOVÁ POTRUBÍ SPALOVACÍCH MOTORŮ FERROUS ALLOYS FOR EXHAUST PIPELINE OF COMBUSTION ENGINES SLITINY ŽELEZA NA VÝFUKOVÁ POTRUBÍ SPALOVACÍCH MOTORŮ FERROUS ALLOYS FOR EXHAUST PIPELINE OF COMBUSTION ENGINES Břetislav Skrbek a,b a TEDOM, s s.r.o, divize MOTORY, Jablonec nad Nisou,ČR, skrbek@motory.tedom.cz.

Více

Okruh otázek s odpověďmi pro vstupní test.

Okruh otázek s odpověďmi pro vstupní test. Č.programu CZ.1.07/1.1.36/01.0004 Střední škola řemesel a služeb Moravské Budějovice Tovačovského sady 79, 676 02 Moravské Budějovice IČO: 00055069, tel.: 568 421 496, fax: 568 420 117 webové stránky školy:

Více

TECHNOLOGIE I. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie

TECHNOLOGIE I. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie TECHNOLOGIE I : Svařování plamenem. Základní technické parametry, rozsah použití, pracovní technika svařování slitiny železa a vybraných neželezných kovů a slitin. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ,

Více

2. Struktura a vlastnosti oceli, druhy ocelí Rovnovážné a nerovnovážné struktury oceli, mechanické vlastnosti oceli, druhy konstrukčních ocelí.

2. Struktura a vlastnosti oceli, druhy ocelí Rovnovážné a nerovnovážné struktury oceli, mechanické vlastnosti oceli, druhy konstrukčních ocelí. 2. Struktura a vlastnosti oceli, druhy ocelí Rovnovážné a nerovnovážné struktury oceli, mechanické vlastnosti oceli, druhy konstrukčních ocelí. Struktura oceli Železo (Fe), uhlík (C), "nečistoty". nevyhnutelné

Více

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA 2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost

Více

VLIV HLINÍKU, DUSÍKU A MODULU ODLITKU NA VZNIKU LASTUROVÝCH LOMŮ V OCELOVÝCH ODLITCÍCH

VLIV HLINÍKU, DUSÍKU A MODULU ODLITKU NA VZNIKU LASTUROVÝCH LOMŮ V OCELOVÝCH ODLITCÍCH VLIV HLINÍKU, DUSÍKU A MODULU ODLITKU NA VZNIKU LASTUROVÝCH LOMŮ V OCELOVÝCH ODLITCÍCH Jaroslav ŠENBERGER a, Antonín ZÁDĚRA a, Zdeněk CARBOL b a) Fakulta strojního inženýrství, VUT v Brně, Technická 2896/2,

Více

Výroba surového železa, výroba ocelí, výroba litin

Výroba surového železa, výroba ocelí, výroba litin Výroba surového železa, výroba ocelí, výroba litin Výroba surového železa surové železo se vyrábí ve vysokých pecích (výška cca 80m, průměr cca 15m) z kyslíkatých rud shora se pec neustále plní železnou

Více

STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE I - přehled látky

STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE I - přehled látky STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE I - přehled látky technologičnost konstrukce odlitků, výhody a nevýhody slévání v porovnání s ostatními technologiemi, slévárenské materiály - vlastnosti a podmínky odlévání, technologické

Více

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Tř ebešíně 2299 p ř íspě vková organizace zř ízená HMP

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Tř ebešíně 2299 p ř íspě vková organizace zř ízená HMP 1.4 Vymezení cílů Popis výroby odlitku ve slévárenské výrobě, včetně přípravy modelu, odlévací směsi, výrobní formy až po laboratorní zkoušky materiálu. Dále vytvoření 3D modelu odlitku v programu SolidWorks

Více

ŽELEZO A JEHO SLITINY

ŽELEZO A JEHO SLITINY ŽELEZO A JEHO SLITINY Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu 1 ČISTÉ ŽELEZO Atomové číslo 26 hmotnost 55,874 hustota 7,87 g.cm-3 vodivé, houževnaté, měkké A 50 %, Z 90 % pevnost 180 až 250 MPa,

Více

Návrh řešení a eliminace deformací u tlakově litých rámů bezpečnostních interkomů ze slitiny zinku

Návrh řešení a eliminace deformací u tlakově litých rámů bezpečnostních interkomů ze slitiny zinku Návrh řešení a eliminace deformací u tlakově litých rámů bezpečnostních interkomů ze slitiny zinku Design proposal to prevent deformation of die-cast frames for zinc alloy security intercoms Bc. Simona

Více

Std - 402 Číslo ev. kopie : STANDARD KVALIFIKACE A CERTIFIKACE PRACOVNÍKŮ V OBORU TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ KOVŮ

Std - 402 Číslo ev. kopie : STANDARD KVALIFIKACE A CERTIFIKACE PRACOVNÍKŮ V OBORU TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ KOVŮ Číslo dokumentu: Číslo listu 1 / 12 STANDARD KVALIFIKACE A CERTIFIKACE PRACOVNÍKŮ V OBORU TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ KOVŮ Účel Tento standard stanovuje systém kvalifikace a certifikace pracovníků v oboru tepelného

Více

MECHANICKÉ A NĚKTERÉ DALŠÍ CHARAKTERISTIKY PLECHŮ Z OCELI ATMOFIX B (15127, S355W) VE STAVU NORMALIZAČNĚ VÁLCOVANÉM

MECHANICKÉ A NĚKTERÉ DALŠÍ CHARAKTERISTIKY PLECHŮ Z OCELI ATMOFIX B (15127, S355W) VE STAVU NORMALIZAČNĚ VÁLCOVANÉM MECHANICKÉ A NĚKTERÉ DALŠÍ CHARAKTERISTIKY PLECHŮ Z OCELI ATMOFIX B (15127, S355W) VE STAVU NORMALIZAČNĚ VÁLCOVANÉM Miroslav Liška, Ondřej Žáček MMV s.r.o. Patinující ocele a jejich vývoj Oceli se zvýšenou

Více