VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Ty pologie re kre ačních středisek v CHKO Žď árské vrc hy z hlediska re alizace outdoorovýc h akt iv it bakalářská práce Autor: Lucie Kolbábková Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2014

2

3 Copyright 2013 Lucie Kolbábková

4 Anotace KOLBÁBKOVÁ, Lucie. Typologie rekreačních středisek v CHKO Žďárské vrchy z hlediska realizace outdoorových aktivit. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Jaromír Fuchs. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Bakalářská práce je zaměřena na outdoorové aktivity v CHKO Žďárské vrchy. Teoretická část popisuje oblast Žďárských vrchů, outdoorové aktivity, které se zde dají provozovat a historii těchto aktivit. Praktická část se zabývá analýzou vybraných rekreačních středisek v oblasti. Cílem je vytvoření tří vhodných sportovních programů pro žáky základní školy na základě této analýzy. Klíčová slova CHKO, outdoorové aktivity, program, turistika, Žďárské vrchy Annotation KOLBÁBKOVÁ, Lucie. Typology of recreation centers in the Protected Landscape Area Žďárské vrchy in terms of realization outdoor activities. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of the work Mgr. Jaromír Fuchs. Degree of qualification: bachelor. Jihlava pages. This bachelor thesis is focused on outdoor activities in the Protected Landscape Area Žďárské vrchy. The theoretical part describes the region Žďárské vrchy, the outdoor activities, which can be operated here and the history of these activities. The practical part deals with analysis of the selected recreation centers in the region. The goal is the creation of three appropriate sports programs based on this analysis. Key words PLA, outdoor activities, program, tourism, Žďárské vrchy

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomohli s tvorbou této bakalářské práce. Největší dík patří vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Jaromíru Fuchsovi za cenné rady a připomínky. Také bych chtěla poděkovat vedoucím rekreačních středisek za jejich čas a informace o jejich střediscích. Děkuji také celé své rodině a přátelům, kteří mi byli při tvorbě bakalářské práce oporou.

7 Obsah ÚVOD A CÍL PRÁCE TEORETICKÁ ČÁST Charakteristika oblasti Žďárské vrchy Přírodní předpoklady realizace cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy Klima Geomorfologie Vodstvo Fauna Flóra Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy Kulturní památky v CHKO Žďárské vrchy Kulturní zařízení v CHKO Žďárské vrchy Kulturní akce, sportovní zařízení a akce Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy Doprava Rekreační střediska Outdoorové aktivity v CHKO Žďárské vrchy Cykloturistika Pěší turistika Vodáctví Koupání Horolezectví Lyžování Golf Historie sportů Historie cyklistiky Historie pěší turistiky Historie horolezectví Historie golfu Historie vodáctví PRAKTICKÁ ČÁST Strukturovaný rozhovor Shrnutí výsledků rozhovoru RS Zubří RS Na Mýtince... 39

8 2.2.3 Chatová osada Velké Dářko Hotel Svratka Hotel Medlov Program outdoorových aktivit Program outdoorových aktivit v RS Zubří Program outdoorových aktivit v Hotelu Svratka Program outdoorových aktivit v RS Na Mýtince Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam obrázků Seznam obrázků, Příloha B Seznam tabulek Příloha A Strukturovaný rozhovor Příloha B Obrázky... 71

9 ÚVOD A CÍL PRÁCE Bakalářská práce nese název Typologie rekreačních středisek v CHKO Žďárské vrchy z hlediska realizace outdoorových aktivit. Cílem bakalářské práce je analýza nabídky cestovního ruchu v turistické oblasti Žďárské vrchy a analýza stavu vybraných rekreačních středisek v této oblasti. Na základě výsledků analýzy jsou vytvořeny tři vhodné sportovní programy pro žáky základní školy. Toto téma jsem si vybrala, protože mám kladný vztah k přírodě a ráda se věnuji různým sportovním aktivitám, které jsou s ní spjaty. Oblast Žďárských vrchů k outdoorovým aktivitám přímo vybízí. Dalším důvodem k vybrání tématu byla skutečnost, že přímo v této oblasti žiji a velice dobře ji znám, proto jsem nemusela s výběrem dlouho váhat. V teoretické části práce se budu zabývat popisem CHKO Žďárské vrchy. Seznámím vás s přírodními podmínkami v této oblasti jako je klima, geomorfologie, vodstvo, fauna a flóra. Dále zde popisuji kulturně-historické předpoklady cestovního ruchu v této oblasti, dozvíte se zde o možnostech kulturního vyžití v kulturních zařízeních a možnosti kulturních a sportovních akcích, které se v oblasti konají. Také vás seznámím s dopravní dostupností a možnostmi ubytování. V neposlední řadě se v této části věnuji outdoorovým aktivitám, které se v oblasti dají realizovat a také jejich historii. Praktická část bakalářské práce se skládá ze dvou částí. První část se zabývá analýzou stavu vybraných rekreačních středisek v oblasti. Tato analýza je provedena formou strukturovaného rozhovoru s vedoucími rekreačních středisek. Rozhovor je následně vyhodnocen a na jeho základě jsou sestaveny tři pětidenní sportovní programy pro žáky základní školy. Dva z těchto programů jsou zaměřené na provozování letních outdoorových aktivit. Třetí program je realizován v zimě a je jím lyžařský kurz. 9

10 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Charakteristika oblasti Žďárské vrchy Žďárské vrchy patří k nejkrásnějším a pro turistiku k nejvděčnějším oblastem Českomoravské vrchoviny. Není divu, že si ji tolik oblíbili výtvarníci, především malíři, kteří tu nacházeli a stále nacházejí nepřeberné množství motivů pro uměleckou práci. Rozsáhlé lesy, které si místy ještě udržely divoký pralesovitý charakter, mohutná rulová skaliska na vrcholcích kopců, místa báječných výhledů, malebné vlhké louky se vzácnou květenou, osady a samoty, s citem posazené do svahů i do údolí potoků a řek, půvabné roubenky a štíhlé věže kostelů, stáda pasoucích se krav, ovcí i koní, to vše i mnoho dalšího uvidíme během putování touto nádhernou krajinou. [David, Soukup, 2004, s. 8] Žďárské vrchy se rozkládají na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Svitavy a Chrudim. CHKO byla vyhlášena v roce 1970 a důvodem vyhlášení bylo zachovat vyváženou kulturní krajinu se zastoupením přirozených ekosystémů. Nejvyšším vrcholem oblasti je Devět skal (836 m). CHKO se rozléhá na 709 km 2, z toho 46% zaujímají lesy. Nejcennější v této oblasti jsou rašeliniště a mokřady. Typické pro toto území jsou skalní útvary a rybníky. V CHKO se nacházejí 4 NPR, 9 PR a 37 PP. Přes území vedou čtyři naučné stezky, nejznámější je Naučná stezka Dářko, dále je to Naučná stezka Babín, Naučná stezka Žákova hora a Naučná-vlastivědná stezka Krajem Chrudimky. [1] 1.2 Přírodní předpoklady realizace cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy V této kapitole se budu věnovat klimatu, geomorfologii, vodstvu, fauně a flóře v této oblasti Klima Tato oblast je chladnější a větrnější. Teplota se průměrně pohybuje okolo 6 C. Ročně se srážky pohybují okolo mm. Sníh se v této oblasti drží průměrně od začátku listopadu do začátku dubna v průměrné výšce 35 cm. [2] 10

11 1.2.2 Geomorfologie Území se rozkládá na čtyřech geomorfologických podcelcích. Je to geomorfologický okrsek Devítiskalské vrchoviny s nejvyšším bodem Devět skal, dále geomorfologický okrsek Borovského lesa, okrsek Pohledeckosklaské vrchoviny, kde se nacházejí skaliska jako Pasecká skála a Prosička. Geomorfologický podcelek Sečská vrchovina se nachází na severozápadě území a na jihozápadě je to podcelek Bítešská vrchovina. Skalní útvary jsou typickými krajinnými prvky území. Patří mezi ně Devět skal, Malinská skála, Čtyři palice a Dráteničky. Skalní stěny jsou pokryty voštinami a skalními výklenky. Najdeme zde také skalní tunely (Pasecká skála) a puklinové jeskyně (Malínská skála). Na temenech skal vznikly vzácné skalní mísy, např. na Čtyřech palicích nebo Rybenských perničkách. [3] Vodstvo Ve Žďárských vrších pramení mnoho významných řek, jako jsou Svratka, Chrudimka, Doubrava a Sázava. Řeka Svratka odvodňuje centrální část oblasti, jejími přítoky jsou Fryšávka, Věcovský potok, Hlučál a Bílý potok. Na území se nacházejí také umělé vodní nádrže, Hamerská na Chrudimce, Strž a Staviště na Stržském potoce, které slouží jako zásobárny pro pitnou vodu. Nachází se zde také Pilská nádrž, která bývala využívaná rekreanty pro koupání, ale dnešní kvalita vody to již neumožňuje. V CHKO nalezneme také nespočet rybníků. Nachází se zde největší rybník Českomoravské vrchoviny Velké Dářko, dále rybníky Řeka, Medlovský, Milovský, Domanínský, Sykovec, Skalský, Zuberský. [David, Soukup, 2004, s. 9] Fauna V CHKO se vyskytují běžné druhy fauny. Ze savců se zde dnes vyskytuje 53 druhů. Mezi silně ohrožené se řadí rejsek horský. Za kriticky ohroženého považujeme vrápence malého a mezi silně ohrožené sem řadíme netopýra velkého, stromového a černého. 11

12 V centrální části oblasti můžeme vidět kolonii netopýrů pestrých. Vyskytuje se zde také jelen evropský, vydra říční, jezevec lesní, všem známá liška obecná nebo také rys ostrovid. Z dalších druhů zvířat můžeme zmínit ježka západního, hraboše mokřadního, z ptáků je to sýc rousný, datel černý, čáp černý. Mezi obojživelníky řadíme mloka skvrnitého nebo ještěrku živorodou. Dále se zde vyskytuje celá řada pavouků, broků, mravenců, vážek nebo motýlů. [4] Flóra Značnou část území obklopují lesy. U Velkého Dářka nalezneme rašelinné smrčiny a olšiny. Vyskytují se zde rostliny horské, jako je plavuň jedlová nebo kapradník horský, dále se zde vyskytuje květena dealpínská, sudetská i karpatská. V lesích nalezneme borůvku, brusnici, na mýtinkách například ostružiníky. Na stráních roste mateřídouška, hvozdík, třezalka, zvonek nebo svízel. Na rybnících najdeme leknín bělostný nebo rdesno obojživelné. [David, Soukup, 2004, s. 9-10] 1.3 Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy Na rozdíl od přírodních předpokladů, jsou kulturně-historické předpoklady výsledkem tvořivosti člověka a jsou také velmi důležité pro uskutečňování cestovního ruchu. U těchto předpokladů platí, že nerozhoduje jejich kvantita, ale především jejich kvalita. Řadíme mezi ně kulturní památky, jako jsou hrady a zámky, architektonické památky, technické památky, lidová architektura, památníky a pomníky nebo památky výtvarného umění. Dále sem řadíme kulturní zařízení, jako jsou galerie, muzea, knihovny. V neposlední řadě jsou to kulturní akce jako divadelní představení, koncerty, festivaly a také sportovní akce a zařízení. [5] 12

13 1.3.1 Kulturní památky v CHKO Žďárské vrchy V této kapitole vás seznámím s hrady a zámky v této oblasti, popíši lidovou architekturu a technické památky Hrady a zámky Co se týče zámku v této oblasti, návštěvníci si jistě přijdou na své. Za zmínku stojí žďárský zámek. Počátky se datují již od roku 1252, kdy Boček z Obřan založil bývalý cisterciácký klášter. Od roku 1613 ho vlastnil biskup kardinál František z Ditrichštejna, po jeho smrti ho měl opět v držení řád. K rozvoji došlo od roku 1705, kdy se zlepšila hospodářská situace a opat Václav Vejmluva s pomocí architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla, vybudoval nové stavby v okolí. Po dvou požárech v roce 1737, poté v roce 1784 byl klášter zrušen. Klášter spravovaly různé šlechtické rodiny, poslední rodinou byla rodina Kinských, která vlastní zámek dodnes. Areál byl opraven a je veřejně přístupný. V areálu se nacházejí 4 nádvoří, kostel Nanebevzetí Panny Marie, galerii Kinských, Muzeum Knihy. [Urban, 2008, s. 119] Za návštěvu stojí také zámek v Jimramově. Tento obdélníkový zámek má prvky renesance i klasicismu. Vznikl na přelomu 18. a 19. stolení z bývalé tvrze, když ho přebudovali Berclediové. V prostorách zámku je dnes střední škola. Nachází se zde také zámek v Novém Městě na Moravě, který postavili v 16. století Pernštejnové. V roce 1723 zámek zachvátil požár, po kterém byl zámek přestavěn ve stylu baroka a v roce 1874 proběhly novorenesanční úpravy. [Kartografie Praha a.s., 2004, s. 96, s. 117] Zámek Karlštejn, který se nachází nedaleko Svratky, je lovecký zámek, který byl vybudován hrabětem Filipem Kinským v roce Později měli zámek ve vlastnictví Thurn-Taxisové, sloužil pro spravování okolních lesů až do konce druhé světové války, poté byl znárodněn. Zámek není veřejně přístupný. [6] V CHKO Žďárské vrchy nalezneme jedinou zříceninu hradu Štarkov. Tato zřícenina se nachází na Novoměstsku. Ve 14. Století hrad sloužil jako sídlo rodu pánů z Kunštátu, poté zde sídlili lapkové a zloději, proto byl hrad zbourán. Okolo hrady byly skalní útvary, které byly šikovně využity jako hradby hradu. Nedávno ve zřícenině objevili archeologové pozůstatky penězokazecké dílny. Skály, které se nacházejí okolo hradu, jsou rájem pro horolezce. [Urban, 2008, s. 103] 13

14 Za zmínku stojí i hrad Pernštejn, nenachází se sice v CHKO Žďárské vrchy, ale nachází se v blízkém okolí, proto bych ho také ráda zmínila. Nachází se v osadě Pernštejn, v části městysu Nedvědice. Stavba hradu začala ve 13. století a byla dokončena v 16. století. Hrad má pozdně gotické a renesanční prvky. Hrad vlastnil rod Pernštejnů, který byl nejbohatším rodem. Z hlediska historie toho o Pernštejnech ani o jejich hradu mnoho nevíme. Po dlouhou dobu jimi byl hrad obýván, hlavně kvůli jeho výborné poloze na skále. Pernštejnové v 16. století malý hrádek zbudovali na obrovské obytné sídlo, které má svoji podobu dodnes. [7] Památka UNESCO Na území CHKO Žďárské vrchy se nachází památka UNESCO ve Žďáře nad Sázavou. Jedná se o Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Poutní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou nám podává výstižné svědectví o životě v 18. století. Nese v sobě odraz doby spojené s dokončením rekatolizace a zaváděním nového kultu sv. Jana Nepomuckého, ale současně a především je obrazem toho, jak velký společenský význam mělo v těch časech uctívání Boha a světců. V neposlední řadě je dokladem mistrovství, s nímž byla v období baroka přetvářena naše krajina. Oč působivější a vznešenější je vertikála této stavby ve srovnání se současnými rozhlednami, vysílači či větrnými elektrárnami? [Urban, 2010, s. 14] K vybudování kostela došlo mezi lety architektem Janem Blažejem Santinim Aichlem, jehož je kostel vrcholným dílem. Je postaven ve stylu barokní gotiky, což je velmi mimořádné. Prvky gotiky připomínají dobu, ve které sv. Jan Nepomucký žil. Půdorys kostela je ve tvaru pěticípé hvězdy, nachází se zde pět oltářů, pět kaplí, vstup do areálu je možný pěti branami. S číslem pět se pojí legenda, podle níž sv. Jan Nepomucký zemřel utonutím, a v tom místě se objevila koruna, která byla poskládána z pěti hvězd. Kolem kostela se rozkládá hřbitov. Na světový seznam UNESCO byl kostel zapsán v roce [Urban, 2008, s. 121] Technické památky a lidová architektura Mezi technické památky na tomto území můžeme zařadit např. Ranská jezírka. Jelikož spodní vody mají vysokou hladinu, jsou staré doly na železnou rudu zaplaveny vodou. 14

15 Můžeme zde vidět několik jezírek, která se nacházejí na křižovatce modré a červené turistické značky. Okolí těchto jezírek je domovem pro některé druhy fauny a flóry. Kvůli tomu je tato oblast přírodní památkou. [Urban, 2010, s. 75] Další technickou památkou se chlubí Svobodné Hamry, kde nalezneme kovací hamr na vodní pohon se zařízením na zpracování železa. Tento hamr je zde od poloviny 15. století. Zařízení prošlo rekonstrukcí v roce 1980, další rekonstrukce probíhaly v roce Hamr patří do Souboru lidových staveb Vysočina. Do tohoto souboru také patří dílny řemeslníků v Možděnici a roubené stavby v Betlémě v Hlinsku. Dále sem řadíme také původně pekařskou osadu na Veselém kopci, která se rozšířila o sušky lnu nebo sušky na ovoce, je zde vodní pila nebo vodní olejna. [David, Soukup, 2004, s ] Další neméně významnou technickou památkou je tzv. Brdíčkův mlýn v Hamrech nad Sázavou, který je od 17. století znám jako tzv. grunt nebo tvrz s mlýnem. Od roku 2011, kdy byl mlýn rekonstruován, je zde k vidění expozice hamernictví. [8] V Jimramově se nachází tírna lnu. Je to zachovalá stavba, ale bohužel se vevnitř objektu nenachází žádné vybavení. [9] Dále se v této kapitole budu věnovat lidové architektuře. V oblasti je k vidění mnoho obcí, které se mohou pyšnit lidovou architekturou. Nyní vám některé z nich představím. V obci Křižánky byla v 18. století postavená sklárna a železářský hamr. Mnoho místních obyvatel se zabývalo pilníkářskou výrobou. Za lidovou architekturu se považují roubené a zděné domky, které se v obci nacházejí. [10] V obci Krátká v 18. století vznikaly sklářské a železářské hutě. Podobně jako v Křižánkách jsou souborem lidové architektury zděné a roubené domky z 18. století, chalupy a kaplička, která se v obci nachází. [11] Obec Fryšava je známá sklářskou hutí, která zde stávala od 16. do 18. Století, kdy vyhořela. V 17. století se zde těžila železná ruda. Památkami lidové architektury jsou stavby horáckého typu s valbovými střechami. Dále zmíním obec Kadov, která je také bohatá na památky lidové architektury. Byla zde vystavena železářská huť, která byla v roce 1874 zrušena. Železo bylo vyhlášeným na Moravě a vyráběly se z něho drobné šperky. Lidé zde vzpomínají na železárnu díky zvonu, který je na hasičské zbrojnici. 15

16 V obci jsou dochovány zděné i roubené stavby. V nedalekém Samotíně nalezneme chalupy a roubenky a také Horáckou hospodu. Městečko Hlinsko, kde se nachází barokní radnice a kostel Panny Marie, je součástí skanzenu Vysočina díky roubeným stavbám. Další památky lidové architektury najdeme ve Svratce, Herálci, Koníkově, na Rokytnu, ve Věcově, v Kameničkách, v Pusté Rybné. [David, Soukup, 2004, s , 105] Sochy Michala Olšiaka památky výtvarného umění Za nutné považuji zmínit sochařské umění tohoto výtvarníka. Jeho betonové sochy zdobí okolí Žďárských vrchů. V okolí Hamrů je jich nejvíce. Je to Hamroň, Mamlas, Kůň a Mamut. Dále zde můžeme vidět Výra, Raka na Račíně, Hrochy ve Škrdlovicích, nebo třeba hraniční kámen poblíž Pilské nádrže. [Urban. 2010, s. 134] Kulturní zařízení v CHKO Žďárské vrchy V této kapitole popíši muzea a galerie, které se v oblasti nacházejí. Ve Žďáře nad Sázavou se nachází Muzeum knihy, kde můžeme vidět ručně psané a tištěné knihy, stará písma nebo vyřezávané knihovny. Muzeum knihy najdeme v prostorách Žďárského zámku. Za návštěvu stojí i Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě, kde nahlédneme do umění dávných sklářů, nebo se můžeme vrátit do minulosti a nahlédnout do dějin lyžování na Novoměstsku. [Urban, 2010, s ] Ve Žďáře nad Sázavou se nachází také Regionální muzeum, které se nachází ve Tvrzi. V Průběhu roku se zde střídají různé expozice, kde můžeme vidět převážně regionální tématiku. Dále zde probíhají výstavy umění, ale také prezentace v rámci festivalů a naučné výstavy, které jsou vhodné pro školy, ale i pro širokou veřejnost. Pracovníci muzea jsou schopni poskytnout odborný výklad a odpovědět na nejrůznější dotazy. [12] Kulturní akce, sportovní zařízení a akce Ve Žďárských vrších se každoročně koná nespočet sportovních a kulturních akcí. Mezi nejznámější patří každoročně pořádaný Světový pohár o Zlatou lyži v běžeckém lyžování ve Ski areálu v Novém Městě na Moravě. 16

17 V Novém Městě na Moravě se v zimě roku 2013 konalo IBU mistrovství světa v biatlonu, které probíhalo v nově vystavěné Vysočina Aréně. V Aréně byly rozšířeny původní tribuny a přistavěny další, aby se vešlo co nejvíce diváků. [13] Další každoročně konanou sportovní akcí jsou závody Dračích lodí na Velkém Dářku. Je to jednodenní závod družstev na Dářku, který je doprovázen celodenním programem pro diváky a zakončen ohňostrojem. V létě 2013 byl na programu například let vrtulníkem, tanec draka, dračí seskok, hrála skupina Benefit Rock, další akcí na programu byla ohňová show a nakonec ohňostroj. [14] Ve Žďáře nad Sázavou se po celý rok koná několik kulturních akcí. Jednou z nich je například festival hudební a výtvarný festival Slavnosti jeřabin. Dalším hudebním festivalem je folkový festival Horácký džbánek a dále festival Concentus Moraviae, což je festival klasické hudby. Týden před Velikonocemi je každoročně organizována pašijová hra Co se stalo s Ježíšem. V květnu, kdy má svátek sv. Jan Nepomucký, se koná v poutním kostele na Zelené hoře pouť, která je celý víkend provázena velkým množstvím atrakcí, které jsou umístěny v areálu kolem zimního stadionu. Tato pouť je druhou největší poutí v České republice a každoročně se na ní sjíždí velké množství návštěvníků z celého Česka. Na čarodějnice se zde koná Velká čarodějnická show pro děti i dospělé. V zimním čase se na náměstí koná rozsvícení vánočního stromku a zimní trhy a na Nový rok každoroční ohňostroj na náměstí. Během roku se v kulturním domě konají různé koncerty a představení, která lákají mnoho lidí. Také se zde v zimních měsících konají plesy, ať už středních škol nebo firem, ale také návrhářů. Za kulturou můžeme také do Městského divadla nebo do kina Vysočina. [15] V Novém Městě na Moravě v kulturním domě se konají plesy, taneční kurzy nebo karnevaly. V zimě je na programu rozsvícení vánočního stromku, vánoční trhy a koncerty. Také můžeme zajít do divadla nebo do kina. 17

18 1.4 Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy V této kapitole se zaměřím na dopravní dostupnost a dále na možnosti ubytování v CHKO Žďárské vrchy Doprava Oblastí vedou silnice první i druhé třídy. Silnice 1. třídy č. 37 vede přes Trutnov, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Ždírec nad Doubravou, Žďár nad Sázavou a Velká Bíteš. [16] Silnice 1. třídy č. 19 vede od Plzně, přes Tábor, Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a Kunštát. [17] Co se týče autobusové dopravy, tak se v této oblasti není nutno obávat. Síť autobusových linek je hustá a autobusy jezdí v pravidelných intervalech. Autobusem se zde dostaneme v podstatě, kam potřebujeme. Ve větších městech této oblasti, jako je Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě nebo Hlinsko jezdí autobusy městské hromadné dopravy. Co se týče železniční sítě, tak ta není nijak rozsáhlá na tomto území. Ze Žďáru nad Sázavou vede trať přes Nové Město na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem do Tišnova. Ze Žďáru nad Sázavou vede také trať do Havlíčkova Brodu, ale Žďárským vrchy jen okrajově. [18] Návštěvníci se v této oblasti dostanou, kam potřebují, ať už autem nebo autobusem, vlakem jen málo, ale myslím, že podmínky jsou ideální Rekreační střediska V této oblasti, z hlediska ubytování, jsou zde poměrně velké možnosti. Návštěvníci, kteří Žďárské vrchy navštíví, se mohou ubytovat v hotelech, penzionech, kempech, chatách nebo chalupách. Hotelů je tu spousta, mohu zmínit například Hotel Jehla, Hotel Svratka nebo Hotel Žákova hora. Hlavně v letních měsících jsou zde velmi žádané kempy, už kvůli nádherné přírodě, kterou Žďárské vrchy oplývají. 18

19 Za zmínku stojí kemp v Zubří, nebo rekreační středisko Na Mýtince. Ubytování se budu podrobně věnovat v praktické části práce. [19] S ubytováním úzce souvisí i stravování. Stravovacích zařízení je tu k navštívení spousta, ať už se jedná o restaurace, kavárny a cukrárny, jídelny, fastfoody. Můžeme vybírat z nepřeberného množství stravovacích zařízení v této oblasti. 1.5 Outdoorové aktivity v CHKO Žďárské vrchy Outdoorové aktivity, tedy sportovní aktivity prováděné venku, jsou stěžejní pro cestovní ruch v této oblasti. Žďárské vrchy svoji nádhernou přírodou vytvářejí skvělé podmínky pro provozování těchto aktivit, ať již zimních či letních. Zimními aktivitami na tomto území je běžecké i sjezdové lyžování nebo snowboarding. V zimě jsou zde ideální podmínky pro tyto sporty. V letních měsících je zde nepřeberné množství možností. Je zde mnoho cyklotras a pěších turistických tras pro provozování cykloturistiky a pěší turistiky. Ideální podmínky nabízí Žďárské vrchy i vodákům. Z vodních sportů je zde možnost koupání nebo i jachtingu. Nadšenci golfu si zde také přijdou na své. Dalšími sporty, které se zde dají provozovat je klasicky fotbal, basketbal, tenis, stolní tenis, minigolf nebo in-line bruslení. Jelikož je zde hodně přístupných skal, horolezectví je zde také jednou z možných aktivit. Ne všechny aktivity se dají provozovat všude a ne v každém rekreačním středisku, kterými se budu zabývat v praktické části práce. Nyní podrobněji představím některé z outdoorových aktivit, které se dají provozovat v okolí nebo přímo ve střediscích, kterými se budu dále zabývat Cykloturistika V této oblasti se mohou cyklisté projet po náročných, ale i nenáročných cyklistických trasách. Cyklistických tras je zde velké množství a na své si přijdou milovníci cyklistiky všech kategorií, ať už malí cyklisté s rodiči nebo zkušení cyklisté. Nyní popíši několik cyklotras, které se zde nacházejí, aby si návštěvník mohl udělat představu o této možnosti sportu v této oblasti. 19

20 Oblast je protkána několika dálkovými cyklotrasami. Je to cyklotrasa Posázavská, trasa Jeseník-Znojmo, Santiniho trasa a Pražská trasa. Posázavská cyklostezka začíná v Lísku, pokračuje do Nového Města na Moravě, dále pak přes Žďár nad Sázavou do Sázavy, přes Rosičku do Přibyslavi. Tato stezka je velmi náročná a má 47 km. Trasa Znojmo-Jeseník, která tímto územím vede přes Radostín nad Oslavou, Hlinné, Petrovice, Nové Město na Moravě, Kadov, Jimramov a končí v Ubušíně je náročná a má 41 km. Pražská trasa vede od Vortové přes Herálec, Kadov, Lísek do Bystřice nad Pernštejnem, je dlouhá 36 km a je náročná. Santiniho trasa vede od Vojnova Městce přes Žďár nad Sázavou, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Horní Bobrovou do Zvole, je dlouhá 64 km a náročná. [20] Tyto dálkové cyklotrasy vedou křížem krážem přes území ČR, ale vypsala jsem jen jejich úseky, které jsou vedeny alespoň zčásti přes CHKO Žďárské vrchy. Dále se zaměřím na cyklotrasy, které přímo územím vedou. Cyklotrasa Fryšava Kadov Devět skal Herálec Fryšavský kopec Fryšava - trasa je velmi fyzicky náročná, je dlouhá necelých 37 km. Je to okruh, který vede z Fryšavy přes Medlov, Kadov, Malínskou skálu, Lisovskou skálu, Devět skal, na Fryšavský kopec přes Herálec zpět do Fryšavy. [21] Hamerský okruh jedná se o středně obtížnou trasu, která je dlouhá 15 km. Je to okruh, který začíná v Hamrech nad Sázavou, pokračuje k soše Mamlase k jezeru Vápenice, dále pokračuje do Samotína k Šlakhamerskému Dvoru, poté k Rozštípené skále a zpět do Hamrů. [22] Sázavský okruh jde o středně obtížnou trasu, jejíž délka je necelých 13 km. Začíná v Sázavě, pokračuje přes Rosičku na Českou Mez zpět do Sázavy. [23] Sněžné Pustá Rybná Čtyři Palice Svratka Milovy Sněžné jde o velmi obtížnou trať, která je dlouhá necelých 38 km. Je to okruh začínající ve Sněžném, pokračuje do Pusté Rybné, dále přes Rybenské perničky do České Cikánky a Svratky přes Milovský kemp do Samotína, do Krátké a zpět do Sněžného. [24] Velkolosenický okruh jedná se o středně náročný okruh, který je dlouhý necelých 9 km. Začíná ve Velké Losenici, pokračuje přes Samotín k Peperku a zpět do Velké Losenice. [25] 20

21 Žďár nad Sázavou Polnička jedná se o nenáročnou trasu, která je dlouhá 4 km. Je velmi vhodná pro ty nejmenší cyklisty. Vede ze Žďáru nad Sázavou, přes hraniční kámen u Pilské nádrže, dále cyklostezkou do Polničky k zábavnímu centru Vagón, kde si děti užijí spoustu zábavy. Stejnou trasou pojedeme zpět. [26] Dále mohu zmínit cyklotrasu Vojnův Městec Vepřová Žďár nad Sázavou Hlinné, dále Zelená křižovatka Bubnovaný kopec České Milovy, dálen Žďár nad Sázavou Nížkov Velká Losenice Račín Žďár nad Sázavou. Všechny tyto trasy jsou střední obtížnosti. [27] Pěší turistika V CHKO Žďárské vrchy si návštěvníci mohou projít čtyřmi naučnými stezkami, které se zde nacházejí. Naučná stezka Žákova hora Tisůvka Partyzánská obec Cikháj je výchozím místem k výletu po trase naučné stezky, která vystoupá k vrcholové skále na Tisůvce, klesne do sedla a pak nás vyvede na vrchol Žákovy hory, ke zbytkům pralesa. Na trase obnovené stezky nás čeká 12 zastávek s informačními panely. [David, Soukup, 2004, s. 60] Trasa je dlouhá 10 km, zabere asi 4 hodiny a je středně náročná. Můžeme si vybrat ze dvou okruhů, buď kratší okruh Tisůvka nebo delší okruh Žákova hora. Trasa stezky začíná v obci Cikháj, pokračuje pralesem, partyzánskými stezkami, seznámí nás se zvířenou a květenou, dále se nám naskytne nádherný výhled z vrchu Tisůvky. [28] Naučná stezka Babín stezka je dlouhá 4,5 km, její zdolání zabere asi 2 hodiny, na její trase je 6 zastávek a není vůbec náročná. Stezku můžeme začít procházet ze Žďáru nad Sázavou nebo z Budče, tato stezka vede po modré turistické značce. Na trase uvidíme krásu v okolí Babínského rybníka. Trasa je vhodná i pro cyklisty. [29] Naučná stezka Krajem Chrudimky naučná stezka vede zčásti Žďárskými vrchy a zčásti Železnými horami. Celková délka trasy je 82 km, má 37 zastávek a je středně obtížná. V CHKO Žďárské vrchy je stezka dlouhá 15 km a má 14 zastávek. Trasa nám ukáže zajímavá místa na stezkách, které vedou podél řeky Chrudimky. 21

22 Ve Žďárských vrších můžeme na 14-ti zastávkách vidět Filipovský pramen Chrudimky, střed obce Kameničky, Vojtěchův kopec, Kameničky při vstupu do luk, luční niva lány, hamerskou vodní nádrž, Svatojánské lázně, Hlinsko v Čechách, Kavánova krajina, Králova pila, Veselý kopec, Dřevíkovská náves, Svobodné Hamry, Trhovokamenické rybníky. [30] Naučná stezka Velké Dářko trasa je 12 km dlouhá a nachází se na ní 15 zastávek. Nejlépe je stezku začít ve Škrdlovicích, Karlově nebo Radostíně. Na stezce můžeme vidět hlavně rybník Velké Dářko, dozvíme se informace o rašeliništích a okolních lesích a dočteme se o rekreaci okolo Dářka. Na trase naučné stezky se nacházejí dvě NPR. Je to NPR Radostínské rašeliniště a NPR Dářko. [31] Oblastí vede několik turistických tras. Jsou různé délky i obtížnosti. Některé z nich nyní krátce představím. O turistické trasy v této oblasti není nouze, vybere si opravdu každý. Skály Žďárských vrchů tato trasa je dlouhá 25 km a je středně obtížná. Již název napovídá, že jde o pěší výlet po skalách, kterými jsou Perničky, Čtyři Palice, Devět skal, Pasecká skála, dále dojdeme k Lisovské skále a Malínské skále, poté k Dráteničkám. [32] Turistická trasa po oblíbených místech malířů Vysočiny délka této trasy je 17 km, začíná v Hlinsku, poté do Dědové, Kameniček a do Hamrů a zpět do Hlinska. [33] Za tajemstvím Ranských jezírek tajuplná a romantická lesní Ranská jezírka vznikla jako pozůstatek někdejšího dolování dnes jsou úžasným turistickým cílem a chráněnou přírodní lokalitou. Skrývají se ve stínu vysokých jehličnanů, jejich hladiny pokrývají květy leknínů kdo by odolal a nezůstal alespoň chvíli na půvabném místě. [David, Soukup, 2004, s. 51] Trasa je dlouhá 14 km a je vhodná i pro cyklisty. Vyjdeme ze Starého Ranska k rybníku Řeka, dále pokračujeme do Hluboké a k rybníku Doubravníku. Přejdeme přes Synkův kopec a pomalu se dostáváme k Ranským jezírkům, pokračujeme po území Ranska. Od Ranského rybníka jdeme zpět do Starého Ranska. [David, Soukup, 2004, s ] Dále se můžeme projít po trase dlouhé 21 km ze Žďáru nad Sázavou přes Tálský mlýn, Vápenici, Račín, Velké Dářko, Polničku a Pilský les zpět do Žďáru nad Sázavou. [David, Soukup, 2004, s. 54] 22

23 1.5.3 Vodáctví Hovoříme-li o Žďárských vrších, možnosti zde nejsou nijak velké. Ke sjíždění lze využít řeku Sázavu, Svratku nebo Chrudimku. [David, Soukup, 2004, s. 119] Řeka Sázava pramení v rybníku Velké Dářko a sjízdná je 218 km. Na jejím horním toku je sjízdná v této oblasti ze Žďáru nad Sázavou přes Přibyslav do Havlíčkova Brodu. [34] Další sjízdnou řekou na tomto území je řeka Svratka. Pramen je na jihu Žákovy hory a v Nových mlýnech se vlévá do Dyje. [David, Soukup, 2004, s. 120] Svratka je sjízdná 152 km. Na tomto území je sjízdná z Milov do Dalečína na jejím horním toku. [35] Řeka Chrudimka pramení ve Žďárských vrších a je sjízdná 93 km. Na jejím horním toku je sjízdná z Hamrů přes Trhovou Kamenici d Klokočova a dále k Sečské přehradě. Řeka je přehrazena přehradami Seč, Křižanovice a nádrží Přáčov. Horní tok k Trhové Kamenici je velmi obtížně průjezdný, tudíž je třeba být znalý. [36] Koupání Možností koupání je ve Žďárských vrších nespočet. Nachází se zde velké množství přírodních koupališť. Největším přírodním koupalištěm je rybník Velké Dářko, nazýván také jako Moře Vysočiny. Nabízí nejen koupání s přístupem z travnatých nebo písčitých pláží, ale dají se zde provozovat sporty jako windsurfing nebo jachting. Nachází se zde také nudistická pláž, stánky s občerstvení a kemp. [37] Dalším přírodním koupalištěm je rybník Medlov, který založil Vilém z Pernštejna, má vstup do vody z travnatých pláží. Na břehu rybníka stojí hotel Medlov, na jehož protějším břehu se nachází kemp s možností občerstvení v kiosku. [38] Nedaleko rybníka Medlov se nachází nejvýše položený rybník na Českomoravské vrchovině, rybník Sykovec, který je také vhodný ke koupání. Pozvolný přístup ke koupání z travnaté pláže je velmi vhodný pro rodiny s dětmi. Okolí rybníka je obklopeno rekreačními zařízeními a kempem s občerstvením. V kempu je možnost půjčit si loďku nebo šlapadlo. [39] 23

24 Dva kilometry jižně od městyse Krucemburku, v údolí řeky Doubravy, která je i zdrojem vody pro tento rybník, se nachází rybník Řeka. Vstup do vody je možný z travnaté nebo z písčité pláže. U rybníka se nachází autokempink s restaurací a s možností ubytování ve stanech nebo chatkách. [40] V této oblasti se můžeme vykoupat také v Matějovském rybníku, Veselském rybníku, Milovském rybníku, v rybníku Krouna, v Hlinsku, Skalském rybníku, v přírodním koupališti v Novém Městě na Moravě nebo v Zuberském rybníku. [David, Soukup, 2004, s ] Žďárské vrchy nabízí také koupání v krytých bazénech. Největším krytým bazénem je vcelku nově otevřené relaxační centrum ve Žďáře nad Sázavou. Je provozu od roku 2012 a návštěvníkům nabízí plavecký bazén s pěti drahami, tři dětské bazénky se skluzavkou, relaxační zábavný bazén s tobogánem. Nachází se zde tři sauny, solná jeskyně a je zde také možnost občerstvení. [41] Hlinsko také nabízí možnost koupání v krytém bazénu. Dostavba bazénu skončila v roce 1996 a ještě tentýž rok byl zahájen provoz. Ročně bazén navštíví asi 80 tisíc plavců. Bazén umožňuje cvičení pro seniory a je zde možnost hodin aquaerobicu. [42] Krytý bazén můžeme využít v hotelu Svratka. Na okraji Svratky se nachází také koupaliště s travnatým břehem a skokanským prknem, je zde možnost občerstvení, můžeme si zde zahrát volejbal. [43] Horolezectví Žďárské vrchy jsou vyhledávanou lezeckou oblastí, členité skalní rulové útvary jsou přitažlivé po celý rok. [David, Soukup, 2004, s. 120] Nejvyšším bodem Žďárských vrchů je Devět skal. Tento skalní labyrint je tvořen třemi dlouhými hřebeny, které mají devět věží a tři malé věžky. Stěny skal dosahují výšek až 15 metrů. Dalším skalním útvarem je nedaleká Bílá skála pod Devíti skalami, najdeme ji 1,5 km východně od Devíti skal. Tento skalní útvar se může pyšnit nejkrásnější stěnou v této oblasti. Jižní stěna Bílé skály dosahuje výšky 28 metrů. Nachází se zde také Malínská skála, což jsou čtyři větší útvary s několika věžkami. Nedaleký Drátník, nazýván také Dráteničky, se považuje za nejnavštěvovanější terén Žďárských vrchů. V jižní části skalního útvaru dosahují stěny metrů, v severní části 6 12 metrů. 24

25 Dalším skalním útvarem jsou Čtyři palice, což je uskupení tří velkých útvarů, z nichž nejvyšší je skála Paličatá, která má výšku 30 metrů. Čtvrtým útvarem je nízký hřeben. Na nedalekých Milovských Perničkách se tyčí šest skal ve výškách 8 18 metrů. V blízkosti se nachází Zkamenělý zámek se šesti rulovými skalkami, které dosahují výšky 5 až 20 metrů. Východně od zámku narazíme na rulový útvar Rybenské Perničky. Tento útvar tvoří Netopýří skála dosahující výšky 21 metrů, dále jej tvoří skála Hrad. Horolezci si přijdou na své na skalním útvaru Štarkov. Je to zřícenina hradu s až 20 metrů vysokými skalami. Nedaleké Pasecké skály lákají svými třemi skalními útvary. Dalším útvarem je Vávrova skála, která má 12 metrů vysokou stěnu a v neposlední řadě také Rozštípená skála, složena ze dvou skalních bloků vysokých metrů. Hrozí zde nebezpečí v podobě volných kamenů. [David, Soukup, 2004, s ] Na některých z výše uvedených skal musíme počítat s omezeními a to na skalách Štarkov, Rybenských a Milovských Perničkách nebo Zkamenělém zámku. Omezení je v době od 1. ledna do 30. června. Lezení je zcela zakázáno na Lisovské a Černé skále. Horolezci musí také dbát na určitá pravidla. Je úplně zakázáno měnit povrch skály, nesmí se používat stoupací železa, cepíny a magnézium. Také by se měli horolezci navzájem tolerovat a chovat se k sobě navzájem slušně. [44] V této oblasti se nacházejí také lanová centra. Za zmínku stojí lanové centrum, které se nachází u Třech Studní, přímo u penzionu Pegas. Lanový park se nachází v lese a je vhodný pro teambuildingové akce, cvičení policistů a hasičů a pro žáky. V lanovém parku nalezneme horolezeckou stěnu, kladinu, zavěšené klády, skok na hrazdu nebo šikmou kladinu. Jištění je zajištěno pomocí horolezeckého materiálu pod vedením zkušených instruktorů. [45] Další lanové centrum je v Bystřici nad Pernštejnem, ta sice neleží ve Žďárských vrších, ale nachází se v těsné blízkosti, proto toto centrum zmíním. Centrum se nachází v bystřickém sportovním areálu, kde najdeme i fotbalový stadion, sportovní halu s vnitřní horolezeckou stěnou a bazén a také venkovní koupaliště. [46] Překážky jsou nízké nebo vysoké, které jsou rozděleny na individuální nebo týmové, které podporují důvěru. Samostatně zde najdeme překážku Tarzanův skok nebo Velký zhup. Bezpečnost zajišťují vyškolení instruktoři. [47] 25

26 1.5.6 Lyžování Oblast Žďárských vrchů, zejména Novoměstsko, je vyloženě rájem pro běžkaře. Na Novoměstsku je k tomuto účelu množství upravovaných běžeckých tras. Stadion u Hotelu Ski spolu s lesem Ochozem jsou každoročně dějištěm Světového poháru v běžeckém lyžování. Z Nového Města se dá po trasách dojet až do Skleného, Fryšavy, na Tři Studně, do Sněžného a Milov. S Novoměstskými tratěmi jsou propojené i tratě z Bystřicka. [48] Běžkařských tratí je tu spousta, nyní některé z nich krátce představím. Trasa Hlinsko Herálec Svratka Karlštejn trasa je dlouhá necelých 25 km a je střední obtížnosti. Začíná se v Hlinsku, pokračuje přes hamry do Familie, dále přes Herálec do Svratky k zámku Karlštejnu. [49] Běžecký areál Svratka jedná se o 11,5 km dlouhý upravovaný běžecký okruh se střední obtížností. [50] Hamerský okruh jedná se 7 km dlouhý rolbou upravovaný okruh s lehkou obtížností. Trasa vede od Najdeku přes Šlakhamry a zpět k Najdeku. [51] Losenický okruh je to 4,5 km dlouhý, rolbou upravovaný okruh lehké obtížnosti. Začíná u rozcestníku U Pily k běžeckému rozcestníku Bambouch a zpět k prvnímu rozcestníku. [52] Trasa Kadov Krátká Samotín Fryšava jedná se o 16 km dlouhou, strojově upravenou trať s lehkou obtížností, vhodná je i pro rodiny s dětmi. Je to okruh začínající v obci Kadov, pokračuje přes rozcestníky Kadov, Nad kuklíkem, Pod krátkou, Samotín, Blatky do obce Fryšava k rozcestníku Nad Kadůvkem a dále zpět do Kadova. [53] Mezi další běžecké tratě patří například trasa Skalský Dvůr Lísek Skalský Dvůr, trasa Sněžné Čtyři palice Devět skal Samotín, trasa Svratka Devět skal Krucemburk Hlinsko nebo Žďár nad Sázavou Račín Polnička. [54] Na území Žďárských vrchů je také několik možností k provozování sjezdového lyžování a snowboardingu. Na okraji Nového Města na Moravě se nachází Ski snow park Harusův kopec. Zalyžovat si můžeme na mírném kopci a nahoru nás vyveze dvou sedačková lanovka. 26

27 Tento svah je vhodný pro lyžaře i snowboardisty, vhodný pro začátečníky. V areálu je parkoviště, možnost občerstvení a k dispozici je snowboardová i lyžařská škola a půjčovna i servis lyží a snowboardů. [55] Dalším areálem je Ski areál Jimramov, kde jsou pro lyžaře k dispozici čtyři sjezdovky v délce až 800 metrů a dva vleky. Svahy jsou vhodné pro začátečníky i zkušené lyžaře. Milovníky snowboardingu jistě potěší snowpark, na druhé straně je zde možnost freestylového lyžování. K dispozici je návštěvníkům půjčovna a servis lyží a také lyžařská škola. [56] Menší sjezdovku najdeme ve Ski areálu Svratka, kde se nachází 400 metrů dlouhá sjezdovka a jeden vlek. Sjezdovka je vhodná pro děti a začátečníky, ale i pro náročné sjezdaře. Lyžařům je k dispozici parkoviště a občerstvení, lyžařská škola a půjčovna lyží. [57] Lyžařům je k dispozici Ski areál v nedalekém Hlinsku, kde jsou k dispozici tři sjezdovky a čtyři vleky. Pro děti je zde k dispozici dětský cvičný svah a lyžařská škola, je zde možnost občerstvení a parkoviště zdarma. [58] Pro nenáročné lyžaře je k dispozici sjezdovka v Trhové Kamenici s jedním 300 metrovým svahem a jedním vlekem. Sjezdovka je upravována rolbou. [59] V Zubří se nachází 350 metrů dlouhá sjezdovka s vlekem pro lyžaře a trasa pro jízdu na sněhových člunech, tzv. snowtubing. [60] Nedaleko Žďárských vrchů, kousek od Bystřice nad Pernštejnem, se nachází sjezdovka s rozhlednou. Sjezdovka je dlouhá 450 metrů a obsluhuje ji jeden vlek. U sjezdovky se nachází parkoviště a je zde možnost občerstvení. [61] Golf Milovníci golfu si ve Žďárských vrších přijdou na své. Jedno golfové hřiště se nachází ve Svobodných Hamrech a druhé ve Svratce. Devítijamkové golfové hřiště ve Svobodných Hamrech vzniklo v roce Jelikož se nachází u řeky Chrudimky, nachází se na hřišti spousta vodních překážek. 27

28 Tento areál nabízí i golfový trénink díky tréninkové ploše, kde si golfisté nacvičí všechny potřebné golfové disciplíny. Každý rok je celorepublikově pořádán den otevřených dveří. To platí i pro Golf a Country club ve Svobodných Hamrech. Návštěvníci mají možnost si vyzkoušet golf zdarma a zároveň je tento den také zvýhodněn vstup do klubu. [62] Ve Svratce, hned vedle Hotelu Svratka se nachází devítijamkové golfové hřiště, které je pod správou Golf Club Svratka Jedná se o jedno z nejstarších golfových hřišť v České republice, jelikož bylo postaveno v letech 1939 až Hřiště v průběhu let prochází neustálými modernizacemi. V roce 2005 byl například vybudován závlahový systém pro celé hřiště. Návštěvníci hřiště mají možnost svoji hru natrénovat na cvičném hřišti, které je určeno zejména pro golfisty začátečníky. Pro začátečníky, kteří chtějí hru vyzkoušet, je zde klubovna, kde si mohou zapůjčit základní golfové vybavení a ve cvičném centru si hru zdarma vyzkoušet. Na požádání je možnost trénovat hru s instruktorem. Abychom mohli hrát na celém golfovém hřišti, musíme se stát řádnými členy klubu, kde se po zkouškách staneme golfistou. [63] 1.6 Historie sportů Historie cyklistiky Historie cyklistiky se začíná vynálezem jízdního kola. V roce 1818 nechal patentovat Friedrich Christian Ludwig Freiherr Drais von Sauerbronn své řiditelné běhací kolo, které bylo pojmenováno,,drezína. Protože měla drezína obě kola stejně vysoká, nedosahovala se na ní takové rychlosti, proto se začala přední kola zvětšovat na tzv. vysoká kola, která už byla mnohem rychlejší. Bratři Josef a František Kohout ze Smíchova byli první v Čechách, kteří v 19. století sestrojili první vysoké kolo. Toto kolo dostalo později název,,kohoutovka. Kvůli velké velikosti těchto kol, z kterých byly pády velice nebezpečné, sestrojil kolem roku 1879 francouzský hodinář šlapací kolo s poháněným zadním kolem. Jízda na tomto kole byla lidem nepříjemná, proto roku 1887 sestrojil zvěrolékař John Boyd Dunlop pryžové roury, které nahustil a namontoval na synovo kolo. Nejdůležitější ve vývoji jízdního kola byl rok 1879, kdy Angličan H. J. Lawson použil řetězový pohon u zadního kola. Zpětná brzda na kolo byla vyvinuta Němcem Ernstem Sachsem na konci 19. století. V průběhu dalších let přišly převodové konstrukce a kolem roku 1909 už měly převody tři možnosti. S rapidním vývojem kola se začaly pořádat první závody. 28

29 Roku 1818 odstartovaly první závody na trase Paříž Rouen. První světová federace (ICEA) byla založena v roce 1893, která se v roce 1900 přeměnila na dnešní Světovou cyklistickou unii (UCI). Cyklistika je již od první olympiády součástí olympijských her. První ročník Tour de France byl odstartován roku První mistrovství světa v dráhové cyklistice se konalo roku 1893 a roku 1921 odstartovalo první mistrovství v silniční cyklistice. [64] Historie pěší turistiky Období renesance můžeme označit jako myšlenkový počátek pěší turistiky, objevuje se například v dílech Francoise Rebelaise, Johna Locka či Jana Amose Komenského. Tito usilovali o to, aby byly zavedeny cvičení v přírodě ve školách a poukazovali na význam, který má pobyt v přírodě na vývoj člověka. V období romantismu zájem o přírodu rostl nejen v literatuře. Putování přírodou měli zprvu v zálibě šlechtici a umělci. V Čechách byl jedním z prvních slavných turistů Karel Hynek Mácha. K rozvoji pěší turistiky významně pomohl vývoj železnice, díky níž bylo snazší se dostat do vysokohorských oblastí a vzdálených míst. V těchto místech začaly vznikat ubytovny a hotely. Na rozvoj pěší turistiky měl zásadní vliv rozvoj kartografie, vznikala spousta informačních prostředků, od nichž se vyvíjel vznik organizací a hnutí, díky kterým se pěší výlety uskutečňovaly. V Čechách začal rozvíjet pěší turistiku horlivý turista Josef Kajetán Tyl, který organizoval pěší výlety k hoře Říp, Blaník nebo Radhošť. První česká organizace, která propagovala pohyb, byl Sokol. Klub českých turistů (KČT), který byl založen v roce 1888, byl prvním mezníkem v historii české turistiky. Jako předseda tohoto klubu byl zvolen Vojtěch Náprstek. KČT se zabýval výstavbou turistických chat, rozhleden, úpravou a značením turistických tras, tvorbou turistických map. KČT pravidelně organizoval výlety do okolních měst, poté i zahraniční výlety. Významné změny v pěší turistice se uskutečňovaly po první světové válce, kdy nastal bouřlivý rozvoj turistiky, cestování a tzv. turistického průmyslu. Lidé začali turistiku vyhledávat ve svém volném čase, nastal rozmach skautských a trampských hnutí. Činnost KČT byla během druhé světové války omezena, ale objevování nových míst neustalo, formálně zrušen nebyl. V roce 1945 KČT svou činnost plně obnovil, kdy můžeme toto období označit za druhou vlnu bouřlivého rozvoje turistiky. V dalších letech byl zařazen pod Československý svaz tělesné výchovy. Roku 1990 došlo k jeho obnově a začalo jeho působení v postkomunistickém státě. [65] 29

30 1.6.3 Historie horolezectví Lidstvo bylo odjakživa fascinováno horami, tudíž je chtěli pokořit. Do konce 18. století bylo horolezectví výsadou vyšších vrstev lidí. Později horolezectví začaly provozovat i ostatní vrstvy obyvatel. V 19. Století se horolezectví začalo dělit do dvou směrů, na horolezectví a lezení. V roce 1786 se stal v horolezectví průlomovým výstup na Mt. Blanc, o který se zasloužili Belmet a Paccard. Roku 1857 vznikl první horolezecký klub, který nesl jméno Alpine Club. Od poloviny 19. století začalo být horolezectví uznáváno jako sport. Ve 20. století, s vývojem techniky, se začalo vyrábět horolezecké vybavení a výstroje. Roku 1950 byla zdolána první osm tisíc metrů vysoká hora. Mt. Everest byl pokořen roku 1953 E. Hillarym. Poté začaly být zdolávány osmitisícovky po celém světě. [66] Historie golfu Golf vznikl v 15. století ve Skotsku na místě Fife. Zde pastevci pomocí holí odpalovali kameny do jamek pomocí holí. V 16. století golf rapidně rostl. Golf byl poprvé zmíněn v roce 1552 ve městě St. Andrews. Golfisté už používali hole a míčky. Vše se vyrábělo ručně, proto byl tento sport už v té době velmi nákladný a golf byl výsadou bohatých. Mimo Skotského klubu, vznikl v roce 1766 první golfový klub nedaleko Londýna v Royal Blackheath. Viktoriánská průmyslová revoluce s sebou přinesla vznik železnice, která napomohla výraznému rozvoji turismu. V celé zemi se začala budovat golfová hřiště, z čehož byli lidé nadšení. V roce 1860 se odehrál první národní šampionát British Open. Kromě Velké Británie se golf začal rozšiřovat i v Indii nebo v USA. V roce 1892 v Cambridge, byl poprvé použit výtěžek ze vstupného jako cena výherci. Amatérský golfový šampionát Indie a Dálného východu se stal prvním mezinárodním golfovým turnajem v roce United States Association vznikla v roce V USA vzniklo do roku 1900 více než tisíc golfových klubů. V Chicagu vzniklo první osmnáctijamkové hřiště. Díky sponzorům se USA stala centrem pozornosti díky této hře, avšak vysoká prestiž soutěží stále náležela Velké Británii. [67] Prvními golfovými hřišti v České republice byla hřiště v Karlových Varech a v Mariánských lázních. První český golfový klub byl založen roku 1926 v Praze a nesl název Golf Club Praha. Roku 1936 vznikly další dva kluby. Golf Club Brno a Golf Klub Tremšín. [68] 30