Potrubní přeprava zemního plynu do České republiky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Potrubní přeprava zemního plynu do České republiky"

Transkript

1 Vysoká škola logistiky o.p.s. Potrubní přeprava zemního plynu do České republiky Bakalářská práce Přerov, duben 2011 Petra Gelnarová

2

3

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a vypracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným pouţitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely. Přerov, dne 22. dubna 2011 Podpis:

5 Poděkování: Chtěla bych touto cestou poděkovat vedoucímu této práce panu Ing. Milanu Slamečkovi za poskytnutí pracovních materiálů, cenných rad a kontrol této bakalářské práce. Dále mé poděkování patří řediteli a jednateli firmy GASCONTROL s.r.o, panu Mieczyslawu Molendovi za podporu, které se mi z jeho strany dostalo.

6 Resumé: Bakalářská práce řeší výzkum regulačního zařízení jehoţ hlavní částí je expanzní turbína, vyuţívající energetický potenciál stlačeného zemního plynu během expanze v regulační stanici k výrobě elektrické energie. Zařízení musí pracovat tak, aby nedošlo k výraznému zvětšení nároku na předehřev plynu oproti potřebám běţného regulátoru. Přínosem je výroba elektrické energie získaná ekologickým způsobem, vyuţívající jiţ jednou vloţenou energii, nutnou pro přepravu plynu. Abstract: This Bachelor is focused on research of regulation equipments, whose main part is the expansion turbine. These equipments expoit energy potential of compress natural gas during expansion in control station for production of electric energy. This equipments have to work without considerable increase of necessity heating of gas in comparison with a classical control valve. The production of electrical energy is the important contribution for people, because the production is very ecological. The equipment usesenergy, which is necessary for gas distribution.

7 CÍL PRÁCE ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PŘEPRAVY ZEMNÍHO PLYNU DO ČESKÉ REPUBLIKY HISTORIE TĚŢBA A ÚPRAVA DÁLKOVÁ PŘEPRAVA DODÁVKY DO ČESKÉ REPUBLIKY VYSOKOTLAKÁ SÍŤ RWE A FUNKCE KOMPRESNÍCH A ODORIZAČNÍCH STANIC VYSOKOTLAKÁ SÍŤ RWE DISTRIBUCE ZEMNÍHO PLYNU REGULAČNÍ A KOMPRESNÍ STANICE ODORIZAČNÍ STANICE VYUŢITÍ EXPANZNÍ TURBÍNY V PROCESU PŘEPRAVY ZEMNÍHO PLYNU EXPANZNÍ TURBÍNA PRINCIP ČINNOSTI EXPANZNÍ TURBÍNY SOUČASNÝ STAV EXPANZNÍCH TURBÍN INSTALACE EXPANZNÍ TURBÍNY NÁVRH DOPORUČENÍ KE ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PŘEPRAVY ZEMNÍHO PLYNU ORC TURBÍNA KOGENERACE ZEMNÍ PLYN A EKOLOGIE ZÁVĚR:... 37

8 Cíl práce Cílem práce je seznámit s dalším vyuţitím dopravy zemního plynu neţ je jen vyuţití v domácnostech (vaření, topení), firmách (pro chod podnikání). Nutností je tedy zaměřit se na to, ţe doprava zemního plynu se dá vyuţít k následné výrobě energie a tou je energie elektrická a to pomocí expanzních turbín, mikroturbín a kompresorů, kdy vzniká teplo, které je moţno vyuţít v dalších technologických procesech. Běţný spotřebitel zemního plynu je jen povrchově obeznámen s tím, odkud plyn do České republiky proudí, ţe tento proces je realizován za pomocí plynovodů a také ví od jaké distribuční společnosti plyn odebírá, protoţe je této společnosti určitým způsobem vázán. Z toho důvodu se této problematiky dotknu jen zlehka a více se zaměřím na okolnosti, které souvisí s dopravou zemního plynu a to nepřímo, kdy je brán zřetel na vyuţití tlaku vzniklého dopravováním zemního plynu k výrobě elektrické energie, která se tímto způsobem vyrábí, nezatěţuje ţivotní prostředí, šetří finanční zdroje, v mnoha případech zisková, ale tato situace by mohla být do budoucna ještě lepší neţ tomu je nyní. 1

9 1 Analýza současného stavu přepravy zemního plynu do České republiky 1. 1 Historie Historie českého plynárenství začala uţ před více jak před 160 lety. Z prvopočátku byl plyn dodáván formou jedovatého svítiplynu, který vznikal karbonizací uhlí, tento plyn byl od 50. let minulého století nahrazován svítiplynem vyráběným zplynováním uhlí nebo štěpením uhlovodíků. Po vybudování tranzitního plynovodu začal následný převod všech odběratelů na nám známější zemní plyn. V roce 1996 byla výroba svítiplynu ukončena a dodává se jiţ pouze zemní plyn londýnská společnost Imperiál Continental Gas Association navrhla praţskému magistrátu provozování plynového osvětlení, byla by tak prvním městem Rakouska-Uherska, ta se této nabídky zřekla v praţském Karlíně uvedena do provozu první plynárna a rozsvíceno 200 pouličních lamp vydán Spisek o plynu u Hodonína poprvé navrtáno loţisko plynu a ropy zaloţeno plynárenské sdruţení do provozu uveden plynovod Most Praha zahájena výuka plynárenství na VŠCHT Praha do provozu uveden plynovod Bratrství do provozu uveden Tranzitní plynovod. První zemí, která začala zemní plyn vyuţívat komerčně byla Velká Británie. Kolem roku 1785 se zemní plyn vytvořen zplyňováním uhlí začal pouţívat k osvětlení domů a ulic. Doprava zemního plynu přes území bývalého Československa byla zahájena v roce Přes počáteční tranzit zemního plynu do Rakouska v řádech několika stovek m 3 zemního plynu za rok, byl objem v návaznosti na výstavbu tranzitní soustavy postupně zvyšován aţ na desítky miliard přepraveného zemního plynu za rok. Rekordní mnoţství bylo přepraveno v roce 1999 a to 51 miliard m 3. Spotřeba zemního plynu v ČR 2

10 se s postupným přechodem ze svítiplynu na zemní plyn rovněţ postupně zvyšovala a v neposlední řadě se stabilizovala na úrovni cca 9 10 miliard m 3 za rok. Zemní plyn zaujímá v energetické bilanci ČR v posledních letech cca % podíl. Je vyuţíván jako vysoce efektivní a ekologický zdroj energie v průmyslu, terciální sféře i v domácnostech. Ve výhledu poroste jeho vyuţití i ve výrobě elektřiny a v dopravě. Stav VVTL v roce 2008 (zdroj PÚR ČR) Zemní plyn je směs plynných uhlovodíků a nehořlavých látek (zejména dusíku a oxidu uhličitého). Je to látka nejedovatá, bez zápachu. Jeho spalování nezanechává popel, snadno se reguluje a měří jeho spotřeba (plynoměry), při správném spalování zanechává v ovzduší méně škodlivin neţ uhlí a ropa. Jeho hlavním znakem je vysoký podíl metanu CH 4. Ve většině evropských zemí a v české republice je vyuţíván zemní plyn typu H, který obsahuje více jak 90% metanu a méně jak 5% látek nehořlavých. Plyny z různých zdrojů mají ve své podstatě procentuální zastoupení metanů rozdílné. 3

11 Průměrné sloţení: Sloţení zemních plynů v % metan ost. uhlovodíky nehořlavé složky Česko 96,5 2,6 0,9 Rusko 98,4 0,8 0,8 Norsko 93 4,9 2,1 metan CH4 98,4%, etan C2H4 0,4%, propan C3H8 0,2%, butan C4H10 0,1%, oxid uhličitý CO 2 0,1%, dusík N 2 0,8%, celková síra S 0,2 mg/m3 Zmínit by se mělo procentuální zastoupení CO 2, které je ve srovnání s pevnými palivy o % niţší a s kapalnými palivy o % Těţba a úprava Naftový zemní plyn je především uloţen v pórovitých horninách, které jsou ohraničeny vodními nepropustnými vrstvami, kde se jako lehčí látka za tisíce let nahromadil nad uloţišti ropy a vody. Zemní plyn karbonský vznikl v průběhu dlouhodobé proměny prvohorních rostlin na černé uhlí a vyskytuje se v loţiscích černého uhlí. Při těţbě se uvolňuje a je z bezpečnostních důvodů odsáván jako tzv. degazační plyn. Plyn se těţí z nalezišť vrty, které jsou přímo vedeny do vrstev loţisek, ta se nacházejí v hloubce aţ 8 km pod povrchem země. Plyn se těţí z loţisek na pevnině (Rusko, Alţírsko, Nizozemsko), tak i pod mořským dnem (Severní moře), k tomuto je za potřebí ropných plošin. Vytěţený plyn je důleţité zpracovat na poţadovanou kvalitu, aby během transportu nepoškodil distribuční systémy a to z důvodu, ţe plyn po vytěţení obsahuje vysoké podíly uhlovodíků, vody, prachu a sirných látek, které mohou způsobit korozi na plynovodu. Vysoký obsah vlhkosti můţe způsobovat i ucpávání plynovodu, protoţe voda s metanem za přispění tlaku můţe vytvořit pevné hydráty. Proto se plyn suší, zbavuje se prachových částic, odbourávají se vyšší uhlovodíky a sirné látky, pokud je plyn obsahuje. 4

12 Celkové zásoby zemního plynu se odhadují na zhruba 511 tis. miliard m 3 a těţbu zhruba 200 let. Avšak v letech stouply světové zásoby díky objevení nových nalezišť a to o více jak 17 %. Pro Evropu je důleţité, ţe téměř ¾ (přes 70 %) prokázaných světových zásob zemního plynu se nachází buď to přímo na jejím území nebo geograficky blízko. Samotné zásoby dělíme na tři druhy: Prokázané jsou to zásoby, které jsou ekonomicky těţitelné při současné úrovní, dosahují 164 tis. miliard m 3 a vydrţí při současné těţbě do roku Pravděpodobné dosahují výše miliard m 3. Celosvětové zásoby zemního plynu Informace Mezinárodní plynárenské unie uvádějí, ţe při zohlednění i prokázaných i pravděpodobných rezerv, lze uvaţovat s ţivotností světových zásob a vývoje se zemním plynem let, některé odhady uvádějí aţ 200 let. Potencionální v současné době lze tvrdit, ţe zásoby zemního plynu v podobě hydrátů činí cca miliard m 3. Hydráty, tvoří je především metan a některé vyšší uhlovodíky (etan, propan). Dosud objevená loţiska hydrátů jsou obrovská, jejich zásoby na severní polokouli jsou několikrát větší neţ v současnosti těţitelné zásoby naftového a zemního plynu na celém světě Dálková přeprava Samotná přeprava je nejnáročnějším článkem řetězce cesty od loţisek k zákazníkovi, je tedy důleţité a poměrně náročné dopravit plyn z místa jeho těţby do místa jeho konečné spotřeby. Plynovody jsou konstruovány jak pro vedení po souši, tak i po povrchu mořského dna. Průtok plynu má rychlost aţ 80 km/h, potrubím o vnitřním průměru aţ 1420 mm. Na průtoku se podílejí kompresory, které jsou soustředěné ve stanicích podél tras plynovodu. Doprava v Evropě i do Evropy je zajišťována vysokotlakými plynovody jejichţ délka je více jak km, nejvíc těchto potrubí vlastní Rusko a to asi km. V České republice se jedná o 400 km potrubního systému o průměru 1420 mm. Upravený zemní plyn je moţné dopravit 5

13 potrubím, čehoţ náš stát vyuţívá nebo i tankery ve zkapalněném stavu, této varianty je vyuţito většinou na mezikontinentální vzdálenosti, ale i v tomto případě je zde jiţ někde varianta poloţeného potrubí na mořském dně (Afrika, Severní moře). Evropa má v dnešních dnech vysokou síť plynovodů s tlakovou úrovní dosahujícího aţ 10 MPa (ten vyuţívá Nordstream). Vyuţívaná je i přeprava tankery, takto je dodáván stlačený zemní plyn (CNG, PNG) a zkapalněný plyn (LNG) např. z Alţírska, Nigérie či Austrálie do Evropy. Plyn se na pevnině stlačí nebo zkapalní, tak zmenší svůj objem aţ 600x a přečerpá se do tankeru. V terminálových zásobnících místa určení se postupně odpařuje a dodává do poţadovaného systému. Na území ČR proudí dodávky plynu z Ruska přes Slovensko a na území vstupují přes předávací stanici Lanţhot. Dodávky zemního plynu z Norska vstupují na naše území přes předávací stanici Hora sv. Kateřiny. Systémem dálkové přepravy se plyn dostává do předávacích stanic, kde se měří mnoţství odebraného plynu z dálkového systému a upravuje se tlak na hodnotu danou v ČR. Vnitrostátní sítí je plyn dodáván přímým odběratelům, jako jsou průmyslové podniky, města, obce. Přepravní koridor pro ruský zemní plyn přes Ukrajinu, Slovensko a Česko je prozatím základní přepravní cestou s vysokým stupněm flexibility a spolehlivosti, který je provozován bez přerušení dodávek od roku Od roku 1998 je v provozu plynovod JAMAL (DN 1 400) přes Bělorusko a Polsko. Evropské trasy plynu 6

14 Předávací a měřící stanice v hraniční oblasti Nejznámější a nejdůleţitější plynovody z hlediska ČR 1. Nord Stream: délka: km průměr: 2x DN provozní tlak: PN 22 bar kapacita: 55 mld. m 3 /rok Konsorcium: Gazprom 51%, E.ON 20%, Wintershall 20%, Gasunie 9%. 2. NEL: délka: 370 km průměr: DN provozní tlak: PN 100 bar kapacita: 20 mld. m 3 /rok Konsorcium: E.ON Ruhrgas, Wingas 3. OPAL: délka: 480 km průměr: DN provozní tlak: PN 100 bar kapacita: 36 mld. m 3 /rok Konsorcium: E.ON Ruhrgas, Wingas 7

15 3. GAZELA: délka: 169 km průměr: DN provozní tlak: PN 85 bar kapacita: 30 mld. m 3 /rok 4. JAMAL: délka: km průměr: DN Plynovod: Plynovod je zařízení určené k rozvádění zemního plynu. Vlastně je to soustava potrubí pro rozvod zemního plynu na delší vzdálenosti. Doprava plynu plynovodem je o mnoho levnější, neţ by byla jeho přeprava po ţeleznici. Plynovody jsou vedené pod i nad zemským povrchem, nad zemí však pouze v těch úsecích, kde je to nezbytné, nebo by bylo vedení pod zemí neefektivní (místa překonání větších toků, v průmyslových areálech a podobně). Materiály pro plynovody: Pro vnitřní rozvody plynu je moţno pouţívat buď ocelové nebo měděné potrubí, schválené uţ jsou však i vícevrstvé plasty. Pro tranzitní, mezistátní a dálkové plynovody se pouţívá potrubí z oceli, které se spojuje svařováním. Sváry se nakonec ještě kontrolují pomocí rentgenu či ultrazvuku. Jejich provedení musí být bez vady, aby plnilo bezpečnostní funkci při samotné přepravě. 8

16 Síť plynovodů severní Evropa (Nordstream) Nutností je zmínit, ţe českou republiku protne nový plynovod. Povede od Jadranu k Baltu, tímto země střední Evropy našly řešení, jak alespoň částečně sníţit závislost na dovozu zemního plynu z Ruska. K této realizaci mají přispět dva aţ tři přístavní terminály pro zkapalněný zemní plyn nazvaný sever-jih. Na jeho výstavbě se dohodli zástupci zemí Visegrádské čtyřky a to Česká republika, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Odhady propojení jsou v roce Spolupráci přislíbilo i Rakousko, Rumunsko a Chorvatsko. Plánované propojení sever-jih 9

17 1. 4 Dodávky do české republiky Díky tomu, ţe se česká republika nachází ve vhodné geografické poloze, je významným tranzitérem dodávek zemního plynu z Ruska nejen sama pro svou potřebu, ale také pro potřebu Německa a Francie. Zemní plyn je nepostradatelným zdrojem energie jiţ pro více jak 2,5 mil. odběratelů v ČR. Ti mohou plyn vyuţívat 24 hodin denně, 365 dní v roce. Jen málokdo zná, čím vším musí tato energie projít, aby se dostala ke konečnému zákazníkovi. Česká republika nemá zásadní zdroje zemního plynu, proto musí nakupovat o zahraničních dodavatelů, kteří jsou vzdálení několik tisíc kilometrů. Vnitrostátní předávací soustava je připojena na tranzitní soustavu přes 6 vnitrostátních předávacích stanic. Tvoří ji plynovody o celkové délce km o jmenovitém průměru potrubí DN 800 aţ DN 700 a tlacích 4 MPa, 5,35 MPa a 6,1 MPa (asi 85 % plynovodů). Z vnitrostátní přepravní soustavy je zemní plyn předáván přes 75 předávacích stanic do distribučních soustav jednotlivých regionálních distribučních společností a tzv. přímým odběratelům. Do distribučních soustav jednotlivých regionálních distribučních společností je zemní plyn dodáván i přímo z tranzitní soustavy a to prostřednictvím 14 vnitrostátních předávacích stanic. Na všech přepravních stanicích je instalováno obchodní měření mnoţství zemního plynu. Jeho kvalita je měřena na 15 uzlových místech soustavy. Podzemní skladování: Je důleţitou součástí procesu dopravy a to z důvodu, ţe v letních měsících, kdy rapidně klesá spotřeba zemního plynu, ale dodávky plynu od producentů se udrţují zhruba na stejné hranici jako v zimě je nutno tento plyn skladovat a to z několika důvodů. Jedním je například politická situace na Ukrajině, kdy v roce 2009 došlo zastavení dodávek přes toto území, dalším důvodem je i to, ţe v letních měsících je dodávaný plyn levnější, tudíţ není nutné v zimních měsících cenu plynu hodně nadsazovat. Skladování zemního plynu lze rozlišit na sezónní zásobníky a zásobníky špičkové. 10

18 Mapa podzemních zásobníků RWE Gas Storage Špičkové zásobníky plynu - slouţí ke krytí spotřeby zemního plynu na několik dnů a dochází k vyrovnání výkyvů v krátkém časovém intervalu, mají malou kapacitu skladování, ale velký těţební výkon. Výhodou je rychlé doplnění na maximální kapacitu a to hlavně v topném období. Ke skladování se vyuţívají uměle vytvořené kaverny z původních vytěţených solných dolů. Sezónní zásobníky plynu vyuţívají se k vyrovnávacímu procesu mezi zimním a letním období a jeho spotřebou. V létě se zde plyn ukládá a v zimním období, kdy vzroste poptávka a spotřeba se odsud plyn odtěţuje a dodává do distribuční sítě. Zásobníky mají obrovské kapacity, ale malý těţební výkon. Vyuţívají se jiţ vyuţitá plynová či ropná loţiska nebo zásobníky vybudované v porézních vrstvách. Nejznámější a největší zásobníky jsou Dolní Dunajovice, Tvrdonice, Dambořice. Počítá se s dalším vytvořením skladovacích prostor (oblast Moravských naftových polí), tím se sníţí riziko na dovozu a čerpání bude moţné po dobu nejstrategičtějších měsíců bez problémů. 11

19 Struktura podzemního zásobníku zemního plynu Tranzit zemního plynu do ČR S jistotou můţeme tvrdit, ţe plynárenství jako celek čeká dlouhodobá perspektiva a zemní plyn je palivem 21. století. V porovnání s jinými palivy má plyn celou řadu výhod. Je svému uţivateli plně k dispozici a má vysoký uţivatelský komfort. Specifické 12

20 výhody zemního plynu vystupují do popředí zvláště v přímém porovnání s dalšími palivy či energiemi. Zemní plyn je jediným primárním palivem, které lze bez velkých nákladových úprav dovést přímo aţ ke spotřebiteli. Jeho dopravní a distribuční systém není závislý na klimatických podmínkách. Patří mezi paliva s vysokou výhřevností. Jeho výhoda, která je i důsledkem vyšší účinnosti plynových spotřebičů se projevuje zvláště ve srovnání se spotřebiči na pevná a kapalná paliva. Jeden kubický metr zemního plynu (tj. 10,5 kwh) plně nahradí ve vytápění např. 3 kg hnědého uhlí, 1,5 kg koksu či 0,83 kg topného oleje. Kvůli těmto vlastnostem se zvyšuje spotřeba zemního plynu a s největší pravděpodobností bude tento trend narůstat. Mimo jiné je zemní plyn i vysoce ekologickým palivem. Jeho spalováním vzniká daleko méně škodlivin. Prach a oxid siřičitý jsou ve spalinách obsazeny v zanedbatelných mnoţstvích. I emise oxidu uhelnatého a uhlovodíku jsou se srovnáním s ostatními palivy výrazně niţší. Česká republika má v současné době nejhustější síť rozvodů plynu ze všech zemí Evropy, to spočívá v pokrytí spotřeby 75% všech moţných odběratelských subjektů. (Patří k absolutní špičce v plynofikaci svého území). Tato síť je vybavena osmi distributorskými společnostmi, které ve svých regionech řídí provoz plynových sítí (např. Severomoravská plynárenská a.s., Jihomoravská plynárenská a.s., Východočeská plynárenská a.s., atd.). Součástí těchto sítí je přibliţně 8000 regulačních stanic plynu, přes které se dodávky realizují ke spotřebitelům. Z tohoto počtu má předpoklad k realizaci expanzní turbíny asi 2000 regulačních stanic ze zmiňovaných

21 2 Vysokotlaká síť RWE a funkce kompresních a odorizačních stanic 2. 1 Vysokotlaká síť RWE Vysokotlaká síť je tvořena soustavou potrubí a dalšího příslušenství k provozování přepravy zemního plynu. Provozní tlak je 16 barů (16 atmosfér). Vysokotlaké potrubí je v české republice dlouhé km, majoritním majitelem je společnost NET4GAS. Tato síť protíná všechny kraje i okresy české republiky. Ze systému dálkové přepravy se zemní plyn přes předávací stanice dostává do systému vnitrostátní přepravy. Součástí předávacích stanic jsou i regulační stanice, kterými se sniţuje tlak plynu na hodnoty, pod kterými jsou v jednotlivých zemích vnitrostátní plynovodní systémy provozovány. Vnitrostátní přepravní soustavou (převáţně vysokotlaké plynovody s tlakem přes 4 MPa) je zemní plyn dopravován k jednotlivým přímým odběratelům ( tj. odběratelům, kteří odebírají zemní plyn přímo z vysokotlaké přepravní sítě) nebo do distribučních soustav v jednotlivých regionech, plynofikovaných městech a obcích Distribuce zemního plynu Nezbytnou součástí dopravy zemního plynu je jeho distribuce a samotný prodej. Distribucí se v ČR zabývají čtyři společnosti. Jsou to SMP Net s.r.o., JMP Net s.r.o., VČP Net s.r.o. a RWE GasNet s.r.o. SMP Net s.r.o. provozuje vysokotlaké soustavy v tlakových hladinách 1,7 a2,5 MPa a jedná se o tři samostatné vysokotlaké soustavy. I. vysokotlaká centrální soustava plynovodů 2,5 MPa s provozním tlakem 1,2 aţ 2,5 MPa. II. vysokotlaká centrální soustava plynovodů 1,7 MPa s provozním tlakem 1,2 aţ 1,7 MPa. 14

22 III. vysokotlaká soustava plynovodů Valašské Klobouky Horní Lideč 2,5 MPa s provozním tlakem 1,2 aţ 2,5 MPa. Dále se navazující dálkové sítě dělí při plynofikaci ve městech a obcích na : středotlaké provozované s tlakem do 3 barů a nízkotlaké sítě a to do 2 kpa. Distribuční soustava je zásobována z pěti předávacích stanic z přepravní soustavy a jedné předávací stanicí ze sousední distribuční soustavy a třemi předávacími stanicemi od těţebních společností a to s celkovým smluvním výkonem 778,7 tis. m 3 /hod. Vysokotlaká síť v ČR 15

23 Druh PM Název PM Partner Tlaková úroveň Kapacita m3/hod PM do soustavy I Lovosice TG Net VVTL / VTL PM do soustavy I a II Štramberk TG Net VVTL / VTL Děhylov TG Net VVTL / VTL Třanovice PZP TG Net VTL / VTL PM do soustavy II Raškovice Unigeo VTL/VTL Morávka Unimaster VTL/VTL 500 PM do soustavy III Valašské Klobouky JMP Net VTL / VTL PM do lokální STL soustavy Šošovice TG Net VVTL / VTL Pstruží Green Gas DPB STL/STL 500 Pouţívaná měřidla na těchto vstupních bodech splňují podmínky zákona č. 505/90 Sb. V plynném znění a souvisejících metrologických předpisů. JMP Net s.r.o. provozuje vysokotlaké soustavy plynovodů, které jsou rozděleny na tří oblasti. I. vysokotlaká centrální soustava plynovodů Oblast západ s provozním tlakem 1,6 4,0 MPa. II. vysokotlaká centrální soustava plynovodů Oblast východ s provozním tlakem 1,6 4,0 MPa. 16

24 III. vysokotlaká centrální soustava plynovodů Oblast MND,a.s. s provozním tlakem 1,6 2,0 MPa. Soustava I. a II. mohou být vzájemně propojeny, soustava III. je od ostatních oblastí oddělena uzávěry a to z důvodu kombinace zdrojů-míchání plynu z přepravní soustavy a těţebních sond MND,a.s. Distribuční soustava je zásobována celkem osmi předávacími stanicemi z přepravní soustavy a dvěmi předávacími stanicemi od těţebních společností, s celkovým smluvním výkonem 1377,1 tis. m 3 /hod. Druh PM Název PM Partner Tlaková úroveň Kapacita m 3 /hod PM do VTL soustavy Oblast I. Kochánov Podolí TG Net TG Net VVTL / VTL VVTL / VTL PM do VTL soustavy Oblast I. a Oblast II. Bezměrov TG Net VVTL / VTL Bukovany TG Net VVTL / VTL PM do VTL soustavy Oblast I. a Oblast III. Pánov Dolní Dunajovice TG Net TG Net VVTL / VTL VVTL / VTL Velké Němčice TG Net VVTL / VTL

25 Druh PM Název PM Partner Tlaková úroveň Kapacita m 3 /hod PM do VTL soustavy Oblast III. MND Moravské naftové doly VTL / VTL PM do lokální soustavy Strachotín TG Net VVTL / STL obec Charvatská Nová Ves ČNS Česká naftařská NTL, STL 100 Používaná měřidla na vstupních bodech s výjimkou některých havarijních propojů splňují podmínky zákona č. 505/90 Sb. v platném znění a souvisejících metrologických předpisů. VČP Net s.r.o. provozuje vysokotlakou (VTL) soustavu v tlakové hladině 2,5 MPa. Jedná se o pět samostatných vysokotlakých(vtl) soustav. I. VTL centrální soustava plynovodů 2,5 MPa s provozním tlakem 1,6-2,3 MPa. II. VTL soustava plynovodů 4,0 MPa s provozním tlakem 3,5 3,9 MPa. III. VTL soustava plynovodů Bratčice Ledeč nad Sázavou 2,5 MPa s provozním tlakem 1,6 2,2 MPa. IV. VTL plynovod Hrubý Rohozec Vesecko 2,5 MPa s provozním tlakem 1,7 2,3 MPa. V. VTL plynovod Bílá Voda - Králíky 2,5 MPa s provozním tlakem 1,2 2,5 MPa. VI. VTL plynovod Jevíčko 2,5 MPa s provozním tlakem 1,6 2,5 MPa. 18

26 Druh PM Název PM Partner Tlaková úroveň Kapacita m 3 /hod Bartoušov TG Net VVTL / VTL PM do VTL soustavy I Olešná TG Net VVTL / VTL Vrbice TG Net VVTl / VTL PM do VTL soustavy I a II Barchov TG Net VVTL / VTL Černá za Bory TG Net VVTL / VTL PM do VTL soustavy III Bratčice TG Net VVTL / VTL PM do VTL soustavy IV Rohozec - Vesecko SČP Net VTL / VTL PM do VTL soustavy V Bílá Voda SMP Net VTL / VTL PM do VTL soustavy VI Jevíčko JMP Net VTL / VTL Havlíčkův Brod TG Net VVTL / STL 2800 Heřmanův Městec TG Net VVTL / STL PM do lokálních STL soustav Chotěboř TG Net VVTL / STL Jilem TG Net VVTL / STL 300 Prachovice TG Net VVTL / STL Seč TG Net VVTL / STL

27 Druh PM Název PM Partner Tlaková úroveň Kapacita m 3 /hod Třemošnice TG Net VVTL / STL Šlapáno TG Net VVTL / STL 250 Šlapánov Čepro TG Net VVTL / STL 370 Šachotín TG Net VVTL / STL Používaná měřidla na těchto vstupních bodech splňují podmínky zákona č. 505/90 Sb. v platném znění a souvisejících metrologických předpisů RWE GasNet s.r.o. provozuje v severní zóně centrální vysokotlakou (VTL) soustavu v tlakové hladině 2,5 MPa (provozní tlak 1,7 2,5 MPa) I. Bylany PN 25 (provozní tlak 1,7 2,5 MPa) II. Ţibřidice PN 25 (provozní tlak 1,7 2,5 MPa) III.Jablonec PN 25 (provozní tlak 1,7 2,5 MPa) IV.Šiřejovice PN 25 (provozní tlak 1,7 2,5 MPa) Dále provozuje v severní zóně centrální VTL soustavu v tlakové hladině 2,5 MPa (provozní tlak 1,7 2,5 MPa). I. Dobřín Jablonec PN 40 (provozní tlak 3,1 3,9 MPa) II.Bylany Chemopetrol, Úţín, Martiněves PN 40 (provozní tlak 3,1 3,9 MPa) Mimo tyto vysokotlaké (VTL) soustavy provozuje RWE GasNet s.r.o. i deset lokálních středotlakých (STL) soustav, jsou to Budyně nad Ohří, Hora Svaté Kateřiny, Horní Beřkovice, Charvátce, Chotěšov, Siřejovice, Kostomlaty-Libkovice, Vejprty, Suchdol nad Luţnicí, Lovosice PZ-Prosmyky. 20

28 Severní zóna je zásobována z 11 předávacích stanic z přepravní soustavy a dvěmi předávacími stanicemi ze sousedních distribučních soustav s celkovým výkonem 596,5 tis. m 3 /hod Regulační a kompresní stanice Regulační stanice plynu disponují zařízením, kterým je regulátor určený pro redukci tlaku plynu z úrovně velmi vysokého tlaku (VVTL) na úroveň vysokého tlaku (VTL) nebo z úrovně vysokého tlaku na úroveň tlaku středního. Dále jsou v regulačních stanicích umístěny filtry, bezpečnostní uzávěry, uzavírací armatury, zařízení pro předehřev a měření plynu. U velkých stanic je někdy instalovaná i expanzní turbína s příslušným generátorem a silnoproudým vybavením pro dodávky elektrické energie do sítě. Regulační stanice plynu VTL STL : Vysokotlaká regulační stanice (RS) reguluje tlak plynu z VTL na STL při poţadovaném mnoţství plynu a tlaku. Projekt regulační stanice je navrţen tak, aby splňoval dané podmínky a to bezpečnostní i kapacitní. Zařízení regulační stanice je dvouřadé, jednostupňové, s měřením odebíraného mnoţství plynu. Potrubí pro vstup je DN 50, výstupní pro středotlaké potrubí je DN 100, dále se v něm nachází vysokotlaké filtry FVGC 370/6 PN 40 a FGC 280 PN 40 a také odkalovací potrubí. Regulační stanice můţe být také vybavená odorizačním zařízením a to podle typu dle zadavatele. Měření mnoţství, které proteče regulační stanicí se provádí turbínovými nebo rotačními měřidly, které jsou umístěny na středotlakém potrubí a to v místě vývodu potrubí. V neposlední řadě dochází i k předehřevu plynu a to za pomoci filtru FVGC 370/6, který se nachází na vstupu do regulační stanice. Zdrojem tepla je plynový kotel, který je řízen pomocí regulátoru. Jištění teplovodního regulátoru je za pomoci otevřené expanzní nádoby, jenţ se nachází v technologické místnosti s odfukem přes střechu RS do atmosféry. 21

29 Regulační zařízení VTL STL Pohyb plynu, tedy jeho přeprava je zajišťována na principu rozdílu tlaku, který obstarávají kompresní stanice, jenţ jsou umístěny přibliţně kaţdých 100 km a to na jednotlivých větvích plynovodu z toho důvodu, ţe samotný plyn nedisponuje energií, která by ho poháněla. Součástí větve střed jsou kompresní stanice Kralice nad Oslavou a Kouřim, větve jih stanice Břeclav, Hostim, Veselí nad Luţnicí a Stráţovice. Celkový instalovaný výkon kompresních stanic je 351 MW. Jednotlivé plynovody jsou vzájemně propojeny v kompresních stanicích a navíc ještě potrubím DN 700 na trasových uzávěrech v přibliţně poloviční vzdálenosti mezi kompresními stanicemi. Kompresorové stanice jsou nejvýznamnější a co se energie týče nejnáročnější součásti liniové přepravy plynu. Vlivy na provoz jsou proměnné v závislosti na zátěţi vyvolané změnami v odběru. Vlivem proudění plynu v plynovodu dochází ke tření a tím k odporu a sniţování tlaku, ten je pak třeba v určitých intervalech zvyšovat na potřebnou hranici. Dalším vlivem na tlak v plynovodu je i faktor nepravidelnosti odběru. Technologický proces výstavby takovéto stanice je náročný na rozlehlost a to z bezpečnostních důvodů a základních ochranných funkcí, které musí splňovat bezpečnostní zásady při havárii a odstávce kompresní stanice Odorizační stanice Musíme si poloţit otázku, co to je odorizace. Z důvodu, ţe zemní plyn je látka bez zápachu, musí se do ní z bezpečnostních důvodů přidat látka s intenzivním a charakteristickým zápachem (odorant), který nemění vlastnosti zemního plynu a není ani zdraví škodlivý. Odorant je patrný při úniku na první nadechnutí, se kterým se dostal do styku úplně kaţdý. Pouţívá se tzv. nárazová odorizace, při které se do systému vstřikuje dvojitá dávka odorantu, a to z důvodu, aby ho lidé 22

30 snadněji zaregistrovali a předešli únikům, při kterých pak hrozí výbuch, ztráty na ţivotech a majetku. Odorizace se provádí jako poslední úkon při vstupu zemního plynu do plynovodu místní sítě ke spotřebiteli. Mnoţství odorantu je dávkováno tak, aby bylo i při jeho nepatrném úniku (např. při jakékoli netěsnosti) signalizováno a uţivatele donuceno k ochrannému jednání. Dávkování odorantu se 2X za rok zvyšuje na dvojnásobek nad obvyklý stav. U zemního plynu je to mg odorantu/m 3, při zmiňované nárazové odorizaci je to tedy mnoţství mg odorantu/m 3. Ve společnosti RWE probíhá nárazová odorizace na přelomu měsíce října a listopadu a to z důvodu začátku topné sezóny. Odorizační zařízení funguje injekčním způsobem a to na základě skutečného průtoku plynu a na popud impulsu z plynoměru (zařízení určeno k měření spotřeby plynu) nebo přepočítávače. Odorizační zařízení 23

31 Technické parametry Napětí 230 V s tolerancí 10%, 50/60 Hz Výkon 35 W Krytí IP 65 Osvědčení o nevýbušnosti FTZÚ 09 ATEX 0078 Provedení Ex II 3G EE nc IIA T3 Maximální. počet zdvihů / hod Minimální počet zdvihů 1 (min. / při manuálním nastavení) Provozní teplota C Dávkovací medium odoranty Zdvihový objem čerpadla typ OSGC 03A Zdvihový objem čerpadla typ OSGC 03B Zdvihový objem čerpadla typ OSGC 03C Hmotnost zařízení Rozměry (v š hl) 6,8-68 mg/zdvih (max. 120 mg při max. protitlaku 3 MPa) 6,8-68 mg/zdvih (max. 180 mg při max. protitlaku 3 MPa) mg/zdvih (max. 180 mg při max. protitlaku 3 MPa) 28 kg mm 24

32 3 Vyuţití expanzní turbíny v procesu přepravy zemního plynu 3. 1 Expanzní turbína Redukční stanice s expanzní turbínou je schopna a vytvořena pro přeměnu energie tlakového spádu zemního plynu na elektrickou energii. Při expanzi dochází k poměrně velkému poklesu teploty neţ při pouhém škrcení a je tedy nutností zabránit poklesu teploty zemního plynu pod 0 o C a provádět intenzivnější předehřev. Nejvýznamnějšími a nejpouţívanějšími stroji k tomu určenými jsou stroje pístové nebo novější turbíny s radiálním, resp. axiálním průchodem a docilovanou termodynamickou účinností η ad = 0,75 0,85. Nutností je zmínit se, ţe elektrická energie vztaţena pouze k teplu vyuţitého k ohřevu zemního plynu před nebo aţ během expanze (2,2/0,4 MPa) je vytvořena s blízkou účinností 100 %. Jde tedy o ekologicky zajímavý zdroj, který je na dnešní dobu, kdy se lidstvo zabývá otázkou silného znečišťování ţivotního prostředí a to z důvodu velmi nízkých emisních produktů. Ohřev zemního plynu je nezbytnou součástí jeho vstupu do turbíny. Teplota musí být vyšší neţ 0 o C. O vstupní teplotě rozhoduje velikost expanzního poměru a vnitřní termodynamické účinnosti, jenţ se pohybuje okolo %. Elektrický výkon je skoro přímo úměrný absolutní teplotě zemního plynu na vstupu do turbíny jeho obsahu a je závislý na tlakovém spádu. Je nutností optimaximalizovat vstupní teplotu zemního plynu. K této činnosti je moţné pouţít např. plynových kogeneračních motorů, kdy se pro dohřátí dají vyuţít jeho výfukové zplodiny po předchozím ohřevu. Expanzní turbína je prakticky nenahraditelná a to při redukci velkých objemů plynů, coţ jsou případy stanic 6/2,2 MPa, coţ jsou stanice mezi tranzitní a regionální sítí. Redukční stanice mezi sítí regionální a městskou a to na úrovni tlaku 2,2/0,3 MPa jsou menší, ale početnější. U redukční stanice s průtokem m 3 /h lze při práci expanzního stroje docílit zisku kwe elektrické energie. V plynárenství jsou nejznámější expanzní pístové stroje. Které jsou původně odvozené od strojů parních, které byly vybaveny šoupátkovými rozvody. 25

33 V oblasti odpovídajícím elektrickým výkonům expanzních strojů do 500 kwe se úspěšně začínají provozovat šroubové expandéry. Expanzní turbína Expanzní turbína a její schéma 3. 2 Princip činnosti expanzní turbíny Jedním z nejdůleţitějších primárních zdrojů je zemní plyn. Protoţe je dopravován na velké vzdálenosti, je stlačován aţ na 10 Mpa. V předávacích stanicích, nebo v regulačních stanicích pak dochází k jeho regulaci a to z vyššího tlaku na niţší zpravidla škrcením, pomocí regulátoru plynu, podle poţadavků distribučních společností. Tento děj probíhá bez konání práce a vzniká energetická ztráta. Z toho důvodu se zde nabídla alternativa provést změnu tlaku v plynové turbíně 26

34 (adiabatická expanze) místo pouţití regulačního ventilu. Jestliţe se následně zatíţí plynová expanzní turbína elektrickým generátorem, můţe se vzniklá energie tlakového spádu vyuţít k výrobě elektrické energie Současný stav expanzních turbín Jedním z mála realizovaných projektů s expanzní turbínou je předregulační stanice Velké Němčice (Jihomoravská plynárenská,a.s.) společně se třemi kogeneračními jednotkami (cca 1,5 MW) dodávajícími teplo pro předehřev plynu. Expanzní turbína (1,2 MW) redukuje tlak plynu pro navazující plynovody, přičemţ teplo pro předehřev plynu je akumulováno do nádrţí na horkou vodu optimalizovaných tak, ţe jejich obsah zabezpečí dodávku tepla po dobu nízkého tarifu elektrické energie. Kogenerační jednotky jsou provozovány a tedy akumulace tepla probíhá pouze po dobu špičkového tarifu a částečně vysokého tarifu v rozvodné síti. Kombinovaný cyklus je v provozu od roku Druhá aplikace expanzní turbíny proběhla v roce 2001 také u Jihomoravská plynárenská a.s. v regulační stanici na ul. Turgeněvova v Brně. Tato stanice však na rozdíl od stanice ve Velkých Němčicích pracuje bez kogenerační jednotky, její nominální výkon je 1,0 MW, tlakový spád z 2,6 MPa na 0,45 MPa a průtočné mnoţství plynu aţ Nm 3 / hod. Nevýhodou těchto zařízení s velkými expanzními turbínami spočívá v obrovském nároku na dodávané teplo. Aţ 50 % výkonu turbogenerátoru se spotřebuje na výrobu tepla (ve stanici ve Velkých Němčicích se předehřívá plyn před vstupem do turbíny na teplotu aţ 60 0 C). Je tedy důleţité zajistit funkčnost zařízení bez spotřeby dodávaného tepla. Ve světě se další návazností na tuto problematiku a to podle zjištěných zdrojů nikdo nezabývá. V osmdesátých a devadesátých letech byla tato oblast zdrojem zájmu a byly vyvíjeny expanzní turbíny určené k výrobě elektrické energie. V Německu bylo v roce 1993 instalováno 27 zařízení s výkonem 27 MW a několik desítek takových to zařízení, ale s vyšším výkonem a to 35 MW zůstalo pouze u projekce. Následoval útlum, avšak větší mnoţství expanzních turbín se objevilo v USA a Itálii. 27

35 3. 4 Instalace expanzní turbíny Expanzní turbína se instaluje do jedné z regulačních řad konvenční regulační stanice (RS). V těchto RS se vyuţívají zpravidla paralelní regulační řady, jedna jako hlavní, druhá jako záloţní. Toto uspořádání vyhovuje poţadavkům na plynulost dodávky plynu ke spotřebičům. Schéma expanzní turbíny Plyn vstupuje do regulační stanice vstupním potrubním systémem a to v poţadované dimenzi. V přívodním potrubí jsou instalovány filtry plynu a předehřev plynu [8]. Podle výkonu předehřevu je předehřev elektrický (napájený z elektrické sítě) nebo teplovodní (zdrojem tepla je plynový kotel). Potrubí se následně rozvětvuje do dvou paralelně zapojených regulačních řad. V jedné regulační řadě je instalován klasický regulátor (regulační ventil) [7] a v druhé expanzní turbína [1] s klasickým regulátorem [4]. Řady jsou od sebe odděleny přes uzavírací armatury [5]. V regulační řadě jsou namontovány dva bezpečnostní rychlouzávěry (klapky) [3], které jsou ovládány pomocí impulsního potrubí tlakem plynu a elektrickým signálem z řídící jednotky generátoru. Na provozní otáčkoměr je naveden binární signál z kompresoru, který při překročení limitních provozních stavů odpojí napájení rychlouzavíracího ventilu [3], čímţ lze uzavřít přívod plynu do turbíny. 28

36 Regulační ventil se dá ovládat výstupním tlakem plynu vyuţít pro regulaci turbíny. Po průtoku plynu rozvaděči a statorovými lopatkami oběţného kola je plyn veden osovým difuzorem do výstupního protitlakového potrubí. To je vybaveno pojistnými ventily z důvodu zajištění nepřípustného zvýšení tlaku. Po expanzi bude plyn veden potrubím do výstupního potrubí. Ve vysokotlaké regulační stanici je moţné provést instalaci expanzní turbíny na hlavní regulační řadě VTL STL stupně, a to v místě mezi regulátorem a výstupní uzavírací armaturou. Potrubí v této části bude demontováno a následně napojeno potrubí nové včetně turbíny. Regulační řada s expanzní turbínou Regulátory tlaku jsou výrobky vyrobeny typově nebo sériově s určitou tolerancí nastavení tlakového spádu, který se dá jednoduchou cestou přednastavit, aniţ by se musela měnit jejich konstrukce. Je to přizpůsobený výrobek k účelu redukce tlaku plynu, ale jeho funkce nijak nevyuţívá energii vloţenou do jeho komprese. 29

37 Expanzní turbíny jsou zařízení odlišná v tom, ţe expanze probíhá nerozdělovacím a oběţném kole turbíny, které rotací zajistí pohon elektrického generátoru, tzn., ţe se energie plynu proudícího turbínou přemění na energii mechanickou. Sloţitým zařízením je turbogenerátor avšak redukci tlaku splní stejně jako klasický regulátor tlaku. Srovnání expanzní turbíny s regulátorem: Výhody: v určitém rozmezí dodává tlakově regulovaný plyn jako klasická regulační stanice a zároveň pohání generátor a vyrábí tak elektrickou energii. Nevýhody: do výše 100 % nenahradí klasickou regulační stanici, instaluje se paralelně s klasickou regulační řadou. Regulace průtoku není ţádoucí s ohledy na účinnost turbíny a klesání elektrického výkonu turbíny. Spolehlivost: činnost redukce tlaku se zaručeně plní jako u regulátoru bez nároků na obsluhu, jedná se o automatický výrobek, občasná kontrola na místě nebo dálkově je vhodná. Instalační prostor: nutnost na rozšíření kapacity budovy není nutná kw délky 1m, průměr 0,6 m, váha 0,21 t - 24,5 kw zastavěná plocha 1,5 m 2-45 kw zastavěná plocha 2,0 m 2 Předpokládané technické údaje pro expanzní turbínu (dle výkonnostní řady) : Vstupní provozní tlak plynu na hrdle 0,8-2,4 MPa Průtok plynu jmenovitý až Nm 3 /h Výkon na svorkách generátoru 100 W, 11 kw - 60 kw Jmenovité napětí 400 V Jmenovitá frekvence 50 Hz Srovnání regulátoru a expanzní turbíny 30

38 Předpokládané přínosy modulový propočet u zařízení s turbogenerátorem kw 24 hod (den) x 11 kw = 264 kwh S předpokladem odstávky provozu a to 20 %: 264 kwh x 0,8 = 211 kw do sítě za 24 hod (den) V tomto případě se jedná pouze o předpokládanou 80ti% účinnost tohoto zařízení a to z důvodu nutných odstávek k údrţbě, rozdíl je také v letním a zimním období, kdy průtoky plynu v létě nejsou velké, tudíţ nikdy nelze dosáhnout 100 % účinnosti. Chceme-li zjistit opět 80ti% účinnost během roku, řešíme ji takto: Z předchozího denního výkonu: 211 kw x 365 dní/rok x 0,8 účinnost = kwh/rok dodané elektrické energie do sítě a to pouze z jedné expanzní turbíny bez ekologického znečištění. Finanční přínos také není zanedbatelný, při tarifu 2,80 Kč/kWh (modulová cena, nastávají legislativní změny cen) je v tomto případě zisk ,- Kč/rok. Finanční přínos v případě stávajících cen 1,05 Kč za kwh (jedná se o reálnou cenu na dnešním trhu kWh X 1,05 Kč = ,60 Kč jedná se o roční zisk za dnešní výkupní cenu na jedné expanzní turbíně. Pořizovací náklady turbogenerátoru 11 kw je cca ,- z toho plyne, ţe návratnost tohoto finančního vkladu je zhruba 10 let. Velkou škodou je, ţe výkupní ceny takovéto energie jsou příliš nízké, počáteční náklady jsou vysoké tak, ţe návratnost vloţených finančních zdrojů by byla a ještě je v této době dosti dlouhá. 31

39 4 Návrh doporučení ke zvýšení efektivity přepravy zemního plynu V české republice se nachází cca regulačních stanic, z toho zhruba je do budoucna vhodných k instalacím expanzních turbín, v dnešní době se však tyto turbíny nevyrábějí sériově, to se podepisuje na její výrobní ceně, jak je tomu u jakéhokoli jiného výrobku. Z předchozí kapitoly je tedy moţné spočítat, kolik elektrické energie by vyrobilo regulačních stanic. Byla-li by předpokládaná výkupní cena 2,80 Kč a roční zisk na jedné turbíně ,-Kč na zmiňovaných turbínách by byl zisk ,- Kč. Tato cena je však nyní nereálná. Při reálné ceně 1,05 Kč a zisku z jedné turbíny ,- Kč a turbín je skutečná cena ,- Kč/rok. Ačkoli je zemní plyn primární zdroj energie, nepatří mezi obnovitelné zdroje jako například větrná energie, biomasa, bioplyn, vodní energie, fotovoltaika, fototermika a geotermál. U těchto obnovitelných zdrojů je výkupní cena podstatně vyšší, tudíţ tyto varianty jsou dostupnější a časová návratnost počátečních investicí je relativně krátká, proto se zapomíná i na jiné zdroje k získání elektrické energie, popřípadě tepla ORC turbína Zkratka ORC vznikla odvozením počátečních písmen Organický Rankinův cyklus. Vyuţívá tzv. zmařené teplo, které se dále nevyuţívá a bez uţitku se odvádí do okolí, to je např. případ u tepelných elektráren, kdy vidno z chladících věţí vycházet obrovské mnoţství páry, coţ je zchlazené nevyuţité teplo, které lze pomocí turbín dál vyuţít. U přepravy plynu v případě pohánění samotného plynu kompresory vzniká teplo, které se touto metodou dále vyuţívá pro samotný předehřev plynu nebo pro další činnost kompresoru, jinak je toto teplo zbytečně nevyuţito. Tato metoda bezpochyby vede k úsporám energie. Návratnost takovéhoto zařízení se pohybuje v rozmezí 3 5 let a to podle technického způsobu řešení. 32

40 ORC turbína 4. 2 Kogenerace Jedná se o kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla a umoţňuje vyšší vyuţití palivové energie. Je zaloţená na dalším vyuţití zemního plynu. Při kogeneračních procesech je zmiňované odpadní teplo dále vyuţito např. při vytápění domů či ohřevu vody. Tento cyklus se však vyplácí při teplotě odpadního tepla vyšší jak 200 O C a to z důvodu, ţe po trase potrubním systémem se teplo ztrácí. Kogenerační jednotky pracující na principu zemního plynu jsou stále populárnější a jsou chápány jako bioplynové elektrárny. V dnešní době a v budoucnu jsou a budou výborným investičním záměrem v energetice. Tato tepelná zařízení splňují emisní limity a v oblasti ekologie jsou přísně dodrţovány veškeré normy. Kogenerace patří mezi nejvýznamnější alternativní zdroje energie. Technické zařízení se nazývá kogenerační jednotka (KJ). 33

41 Srovnání efektivity a tepla odděleně v kogenerační jednotce (KJ) Kogenerační jednotky mohou vyuţívat různých principů činnosti: - s parní či spalovací turbínou - s vyuţitím pístového spalovacího motoru - s dalšími novými trendy a technologiemi, jako např. mikroturbín, Stirlingův motor, palivové články 34

42 Schéma kogenerační jednotky (KJ) V tradičních elektrárnách se vyuţije pouze asi 30 % energie, kterou obsahuje běţné palivo a zároveň vzniká teplo, které se bez dalšího vyuţití odvádí do atmosféry. Kogenerační jednotka vyrábí elektrickou energii podobným způsobem, jako např. tepelná elektrárna, ale oproti této vyuţívá kogenerační jednotka vzniklé jindy nevyuţité teplo k vytápění, předehřevu (např. při dopravě zemního plynu), sniţuje tak spotřebu paliva a samozřejmě finanční prostředky. Účinnost tepelných elektráren se pohybuje okolo %, zatím co u kogeneračních jednotek je vyuţití a účinnost aţ 90 %. Kogenerace na bázi zemního plynu je vysoce ekologickou technologií a to z důvodu, ţe při spalování zemního plynu vzniká minimum oxidu uhličitého a hodnoty dalších emisí jsou na minimální hranici nebo hranici nulové. Vyuţití těchto jednotek je moţné prakticky v jakékoli oblasti, ať se jedná o podniky, školy, nemocnice, rodinné domy a to ve vysokých ekologických normách na které musí být v dnešní době brán zřetel. 35

43 4. 3 Zemní plyn a ekologie Podíváme-li se na zemní plyn, ať uţ na jeho přepravu, distribuci, uskladňování, je nejekologičtějším zdrojem energie ve srovnání s uhlím nebo ropou. Transportování zemního plynu ať uţ pomocí potrubní soustavy nebo pomocí LNG tankeru, je o mnoho bezpečnější a výhodnější neţ u jiných paliv. Mizí rizika např. se zastaralými ropnými tankery a nákladními cisternovými dopravními prostředky. Transport zemního plynu je i méně ztrátový a to na velké vzdálenosti v porovnání třeba s elektrickou energií. Zemní plyn je fosilní palivo s nejniţším mnoţstvím uhlíku, vyuţitý zemní plyn se podílí na sniţování emisí CO 2. Očekává se vyšší vyuţití zemního plynu k výrobě elektrické energie. Na trh snad budou vstupovat nové a revoluční technologie, které budou zvyšovat účinnost plynových spotřebičů a větší rozmach vyuţívání LPG a CNG vozidel, která se na znečišťování ţivotního prostředí podílejí nemalou měrou. 36

44 Závěr: Co se týče dopravy zemního plynu do české republiky, je ve srovnání s mnohými evropskými státy na vysoké úrovni co do technologie, modernizace i bezpečnosti. Kdyby byly v záloze lepší varianty a zlepšovací návrhy přepravy, byly by jiţ za dobu činnosti dávno realizovány. Samotná přeprava zemního plynu je realizována na obrovské vzdálenosti a z toho důvodu je spojena s vysokými hladinami tlaku, jeho exploatace v různých zařízeních s tlaky ve většině případů mnohonásobně niţšími. Přechody z vysokého tlaku na tlaky nízké jsou dnes realizovány, aniţ by energie pouţitá na počátku jeho stlačování byla zpětně vyuţita v dalších technologických procesech. Energie, která je spojená s potřebou jak k samotnému stlačení, tak k expanzi spojena se zdroji, které produkují skleníkové plyny. Vyhovující výstavbou a realizací regulačních stanic s expanzními turbínami, by bylo moţno v podmínkách polohy české republiky získat aţ 670 GWh elektrické energie. Standardní regulační stanice spotřebovává svou činností část zemního plynu, který přes ni proudí a to pro ohřev před škrcením, přičemţ teplo z této práce je zbytečně zmařeno. Regulační stanice s expandéry spotřebují sice více tepla na ohřev zemního plynu před nebo aţ v průběhu samotné expanze, ale takto nabyté teplo se transformuje a to beze zbytku v energii elektrickou. Kdybychom chtěli hodnotit návratnost investic na regulační stanice s expandéry je nutností od provozních nákladů odečíst náklady na ohřev plynu ve standardních regulačních stanic. O samotné návratnosti investice do regulační stanice s expandérem bude v prvé řadě rozhodovat výkupní cena vyrobené elektřiny. Zajímavějším řešením a to hlavně z ekonomického hlediska je skloubení expanze zemního plynu s redukcí stlačeného zemního plynu, které je velmi vhodné a ekologické hlavně v dopravě a to v neposlední době, kdy ceny pohonných hmot velmi prudce vzrůstají. Vzhledem k dalším rostoucím cenám energií by postupná náhrada regulačních stanic za regulační stanice s expandéry měla být podpořena jak ze strany plynárenských společností, tak ze strany vládních činitelů, aby se otevřela ekonomická cestička a to zvýšením výkupních cen takto získané energie. Tato problematika by byla řešitelná v zadání další vysokoškolské činnosti. 37

45 Zdroje: českého plynárenství v prostředí otevírání trhu s plynem časopis GAS PLYN 2/2009 časopis GAS PLYN 10/2008 Interní materiály firmy GASCONTROL, společnost s r.o. 38

46 Seznam zkratek: CNG compressed natural gas stlačený zemní plyn JMP Jihomoravská plynárenská KJ kogenerační jednotka LNG liquified natural gas zkapalněný zemní plyn RS regulační stanice SMP Severomoravská plynárenská STL středotlaká síť VČP Východočeská plynárenská VTL vysokotlaká síť VVTL velmi vysokotlaká síť

47 Seznam příloh: Bezpečnostní list zemního plynu RWE Transgas a.s.

48 RWE Transgas, a.s. BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) ZEMNÍ PLYN NEODORIZOVANÝ, V PLYNNÉM STAVU S TLAKEM NAD 4 MPa Datum vydání: Datum revize: Počet stran IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI / PODNIKU 1.1 Identifikace látky nebo přípravku: Obchodní název: Zemní plyn neodorizovaný, v plynném stavu s tlakem nad 4 MPa Chemický název: Zemní plyn, vysušený Registrační číslo: Nepodléhá registraci Číslo CAS: Číslo ES/EINECS: Další názvy látky / přípravku: Karbonský zemní plyn, naftový zemní plyn Cizojazyčné názvy: Natural gas (EN), Erdgas (DE), Gaz naturel (FR), Prirodnyj gaz, jestěstvěnnyj gaz (RU) 1.2 Pouţití látky nebo přípravku: Fosilní palivo pro výrobu energie, surovina pro chemickou výrobu 1.3 Identifikace společnosti nebo podniku: Dovozce / distributor: Sídlo: Identifikační číslo: Telefon: , Fax: Osoba odpovědná za bezpečnostní list: 1.4 Telefonní číslo pro naléhavé situace: Toxikologické informační středisko, Na Bojišti 1, Praha 2: Nonstop telefonní linka platná na celém RWE Transgas, a.s. Limuzská 12/3135, Praha 10 Strašnice František Kába, Manažer, ekologie, (24 hod./den) , , (slouží pouze pro případ úniku zemního plynu) území ČR pro hlášení poruch: 2. IDENTIFIKACE NEBEZPEČNOSTI 2.1 Klasifikace látky nebo přípravku podle zákona č. 356/2003 Sb. Výrobek je klasifikován podle zákona č. 356/2003 Sb. v platném znění jako nebezpečný. Extrémně hořlavý Symbol: F+ R-věty: 12 S-věty: (2) Úplné znění R-vět a S-vět je uvedeno v bodě 16 tohoto bezpečnostního listu. 2.2 Nejdůleţitější nepříznivé účinky na zdraví člověka při pouţívání látky nebo přípravku Ve vysokých koncentracích může způsobit udušení. Nemá toxické ani otravné účinky. Při jeho nedokonalém spalování se může vytvářet jedovatý oxid uhelnatý. 2.3 Nejdůleţitější nepříznivé účinky na ţivotní prostředí při pouţívání látky nebo přípravku Zemní plyn (metan) i produkty jeho spalování jsou skleníkové plyny. 2.4 Moţné nesprávné pouţití látky Je možná záměna s ostatními topnými plyny (propan-butan, svítiplyn). 2.5 Další údaje Výrobek dodávaný RWE Transgas, a.s. není odorizován. Se vzduchem tvoří v rozmezí 4,4 17 obj. % výbušnou směs, při její iniciaci (otevřeným ohněm, jiskrou, elektrickým výbojem) může dojít k výbuchu. Při prudké expanzi z vyššího tlaku nad cca 15 atm. dochází k ochlazování a může dojít k zamrznutí vodních par v okolí výtokového otvoru nebezpečí omrzlin.

49 RWE Transgas, a.s. BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) ZEMNÍ PLYN NEODORIZOVANÝ, V PLYNNÉM STAVU S TLAKEM NAD 4 MPa Datum vydání: Datum revize: Počet stran SLOŢENÍ / INFORMACE O SLOŢKÁCH 3.1 Povaha sloţek s nebezpečnými vlastnostmi a jejich koncentrace ve výrobku Název CHL Obsah CHL ve výrobku (%) Číslo ES CAS Symboly nebezpečno sti Metan >97 mol % F+ 12 Etan cca 1 mol % F+ 12 Propan cca 0,3 mol % F+ 12 R-věty* Registrač ní číslo Iso-butan cca 0,05 mol F+ 12 % n-butan cca 0,05 mol F+ 12 % Iso-pentan cca 0,01 mol F+, Xn, N 12-51/ % n-pentan cca 0,009 mol F+, Xn, N 12-51/ % Hexan cca 0,04 mol % F, Xn, N /20-51/ * úplné znění R-vět viz položka POKYNY PRO PRVNÍ POMOC 4.1 Všeobecné pokyny Postiženého dopravit na čerstvý vzduch. Udržovat v teple a klidu. Přivolat lékaře. 4.2 Vdechnutí Příznaky: Příznaky expozice vdechováním odpovídají příznakům dušení: těžký dech, hlasité dýchání až chrapot, pěna na ústech, zmodrání rtů, tváří a nehtů, bezvědomí, zástava dechu. První pomoc: Zabezpečit dostatek čerstvého vzduchu, zkontrolovat frekvenci dýchání v 10 minutových intervalech. Pokud je nutné postiženého resuscitovat. Přivolat lékaře. 4.3 Kontakt s kůţí Nezpůsobuje poškození. 4.4 Kontakt s okem Nezpůsobuje poškození. 4.5 Poţití Orální expozice zemním plynem se nepovažuje za možný způsob expozice. 5. OPATŘENÍ PRO HAŠENÍ POŢÁRU 5.1 Vhodná hasiva Tříštěný vodní proud, vodní mlha, prášky A-B-C-D-E nebo B-C-E, halony jako aerosol, dusík nebo oxid uhličitý 5.2 Nevhodná hasiva Voda 5.3 Zvláštní nebezpečí Při rychlé expanzi může docházet k tvorbě mlh (plyn je silně podchlazený), které zůstávají při zemi, šíří se do okolí a mohou tvořit výbušné směsi. Při hoření vzniká sálavé teplo. Při nedokonalém spalování (malý přebytek vzduchu) mohou spaliny obsahovat oxid uhelnatý. 5.4 Zvláštní ochranné prostředky pro hasiče Izolační dýchací přístroje 6. OPATŘENÍ V PŘÍPADĚ NÁHODNÉHO ÚNIKU 6.1 Preventivní opatření pro ochranu osob

50 RWE Transgas, a.s. BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) ZEMNÍ PLYN NEODORIZOVANÝ, V PLYNNÉM STAVU S TLAKEM NAD 4 MPa Datum vydání: Datum revize: Počet stran 56 Evakuace všech osob nepodílejících se na záchranných pracích. Přerušit únik zemního plynu. Zabezpečit dostatečné odvětrání zasaženého prostoru. Odstranit všechny možné zápalné zdroje (při práci s otevřeným ohněm nesmí koncentrace přestoupit 0,1 násobek spodní meze výbušnosti). V zasaženém prostoru je možno používat pouze nejiskřící přístroje a nářadí. Zasažený prostor označit bezpečnostními tabulkami Zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm, Pozor nebezpečí výbuchu, Nepovolaným vstup zakázán, Zákaz používání mobilních telekomunikačních zařízení. 6.2 Preventivní opatření na ochranu ţivotního prostředí Zabránit dalšímu úniku. Uvědomit příslušné orgány. 6.3 Doporučené metody čištění a zneškodnění Zabezpečit dostatečné odvětrání zasaženého prostoru. 6.4 Další údaje Při provádění bezpečnostních opatření je nutné znát směr větru (šíření mraku plynu). Při expanzi z vyššího tlaku na nižší se zemní plyn ochlazuje dochází k omrzání výtokového otvoru. 7. ZACHÁZENÍ A SKLADOVÁNÍ 7.1 Zacházení Neodorizovaný zemní plyn je možné používat pouze v souladu s příslušnými technickými normami. Vlastnosti zemního plynu jsou určeny především jeho tlakem a vlastnostmi methanu. Doprava potrubními systémy: probíhá dle příslušných technických norem, při pracích s otevřeným ohněm je nutné zabezpečit chemickou kontrolu pomocí vhodných přístrojů práce s otevřeným ohněm jsou povoleny do koncentrace methanu 0,1 násobku spodní meze výbušnosti. Doprava po silnici: řídí se předpisy o silniční přepravě nebezpečných látek (ADR). 7.2 Skladování Skladovací prostory musí splňovat požadavky na požární bezpečnost staveb, je nutné individuálně stanovit jednotlivé zóny s nebezpečím výbuchu (určení prostředí). Způsoby skladování: skladování v tlakových nádobách s atestem, v potrubních systémech dle příslušných technických norem, v podzemních zásobních plynu (jedná se o činnost prováděnou hornickým způsobem ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb. v platném znění a jeho prováděcích předpisů). Tlakové nádoby je nutné chránit před sálavým teplem včetně slunečního záření. Skladovat na dobře větraném místě při teplotě nižší než 50 o C. Skladovat odděleně od oxidujících plynů a ostatních látek. Nádoby zabezpečit proti pádu. 7.3 Specifická pouţití Nejsou známa. 8. OMEZOVÁNÍ EXPOZICE / OSOBNÍ OCHRANNÉ PROSTŘEDKY 8.1 Limitní hodnoty expozice Nejsou stanoveny. 8.2 Omezování expozice Dodržování obecných bezpečnostních a hygienických opatření. Při práci se zemním plynem nekouřit. Zajistit dostatečné větrání Omezování expozice pracovníků Ochrana dýchacích cest: Zabezpečit dostatečné větrání. Při nakládání se zemním plynem by nemělo docházet k jeho únikům do volného prostoru. Kontrolní parametry: obsah metanu/uhlovodíků v prostoru. Při masivním úniku do obestavěného prostoru izolační dýchací přístroj. Ochrana rukou: Ochranné pracovní rukavice Ochrana očí: Ochranné brýle Ochrana kůţe: Pracovní oděv, vhodný materiál - silnější látka. Pracovní oděv antistatický

51 RWE Transgas, a.s. BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) ZEMNÍ PLYN NEODORIZOVANÝ, V PLYNNÉM STAVU S TLAKEM NAD 4 MPa Datum vydání: Datum revize: Počet stran 56 Další údaje: V prostorech se stálým únikem nutno používat nejiskřivé nářadí, obuv a oděv, jejichž materiály nezpůsobují elektrostatické výboje schopné iniciovat výbušné prostředí (antistatická obuv a oděv). Pracoviště, pracovní prostředky a instalace přístupné uživatelům zemního plynu se musí projektovat, konstruovat, umísťovat, instalovat, udržovat a používat tak, aby se vyloučilo nebo omezilo nebezpečí výbuchu Omezování expozice ţivotního prostředí Zemní plyn (metan) patří mezi skleníkové plyny. Jeho emise se řídí zákonem o ochraně ovzduší. 9. FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ VLASTNOSTI 9.1 Obecné informace Skupenství: Plynné (při tlaku 4 až 10 MPa a 20 o C) Barva: Bezbarvý plyn Zápach (vůně): Bez zápachu nebo velmi slabě merkaptanický 9.2 Informace důleţité z hlediska ochrany zdraví, bezpečnosti a ţivotního prostředí ph: Nestanoveno Bod varu / rozmezí bodu varu: -161,49 o C (vztaženo k metanu) Bod vzplanutí: Nestanoveno Hořlavost (pevné látky, plyny): Extrémně hořlavý Výbušné vlastnosti: Koncentrační meze ve směsi se vzduchem: dolní mez 4,4 obj. %, horní mez 17 obj. % Oxidační vlastnosti: Nestanoveno. Zemní plyn za normálních podmínek oxiduje vzdušným kyslíkem neochotně. Tenze par: Nestanoveno Hustota: 0,7168 kg/m 3 (při 0 o C, 101,325 kpa), 0,6323 (při 20 o C, 101,325 kpa) (vztaženo k metanu) Rozpustnost ve vodě: 3,5 ml/100 ml při 17 o C (vztaženo k metanu) Rozpustnost v tucích: Nestanoveno Rozdělovací koeficient n- Nestanoveno oktanol/voda: Viskozita: Nestanoveno Hustota par: Nestanoveno Rychlost odpařování: Nestanoveno 9.3 Další informace Relativní molekulová hmotnost: 16,043 (metan) Samozápalnost: Ne Maximální spalovací rychlost: 0,338 m/s Kritický tlak: kpa Kritický objem: 0,0061 m 3 /kg Kritická teplota: -82,1 o C (vztaženo k metanu) Teplota vznícení: C Teplotní třída: T1 Třída výbušnosti: II A - dolní mez výbušnosti objemová v % - 4,40; horní mez výbušnosti objemová v % -17,0 dle ČSN EN Maximální zápalná energie: 0,28 mj (při 8,5 obj. % metanu ve vzduchu) Mezní exper. bezpečná spára 1,15 mm Maximální výbuchový tlak: 0,68 MPa Spalné teplo: 10,5 kwh/m 3 Výhřevnost: 9,5 kwh/m STÁLOST A REAKTIVITA 10.1 Podmínky, za nichţ je výrobek stabilní

52 RWE Transgas, a.s. BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) ZEMNÍ PLYN NEODORIZOVANÝ, V PLYNNÉM STAVU S TLAKEM NAD 4 MPa Datum vydání: Datum revize: Počet stran 56 V uzavřeném prostoru (v původním obalu, potrubí) za nepřístupu kyslíku (vzduchu) nebo jiných oxidačních činidel Podmínky, kterým je třeba zabránit Při úniku do volného prostoru: styk s otevřeným ohněm, přítomnost zdrojů vznícení (těles s teplotou vyšší než 537 C), vytvoření koncentrace v mezích výbušnosti Materiály, kterých je třeba se vyvarovat Silné oxidanty 10.4 Nebezpečné produkty rozkladu Při nedokonalém spalování (omezený přístup vzduchu) může dojít ke tvorbě oxidu uhelnatého. 11. TOXIKOLOGICKÉ INFORMACE Styk s kůží: Styk s okem: Vdechování: Dermální expozice zemním plynem nezpůsobuje poškození. Styk s kapalným zemním plynem může způsobit omrzliny. Zemní plyn není dráždivý. Zemní plyn není pro zdraví člověka nebezpečný. Jeho nebezpečnost při vdechování spočívá ve snižování obsahu kyslíku ve vdechovaném vzduchu, který při extrémně vysokých koncentracích zemního plynu ve vzduchu může poklesnout na hladinu hrozící zadušením. > 10% obj. zemního plynu Požití: Požití zemního plynu se nepředpokládá. Subchronická-chronická Není známa toxicita: Senzibilizace: Není známa Karcinogenita: Výrobek není klasifikován jako karcinogenní Mutagenita: Není známa Toxicita pro reprodukci: Není známa LD50, orálně, potkan (mg/kg -1 ): Nestanoveno LD50, dermálně potkan nebo králík (mg/kg -1 ): Nestanoveno LC50, inhalačně, potkan, pro aerosoly nebo částice Nestanoveno (mg/kg -1 ): LC50, inhalačně, potkan, pro plyny a páry (mg/kg -1 ): Nestanoveno 12. EKOLOGICKÉ INFORMACE 12.1 Ekotoxicita: Nestanovena, třída ohrožení vod WGK = Mobilita: Složky zemního plynu se rozptylují v atmosféře 12.3 Perzistence a rozloţitelnost: Oxiduje v atmosféře 12.4 Bioakumulační potenciál: Není znám 12.5 Výsledky posouzení PBT: Nestanoveny 12.6 Jiné nepříznivé účinky: Skleníkový plyn, přispívá ke globálnímu oteplování 13. POKYNY PRO ODSTRAŇOVÁNÍ 13.1 Zneškodňování látky / přípravku: V případě úniku zemního plynu jeho zneškodnění provést větráním uzavřených prostor Zneškodňování obalů: Tlakové nádoby nebo použitá potrubí mohou být znečištěny kondenzátem zemního plynu je nutné je mechanicky očistit a odmastit. Prázdné neznečištěné obaly je možné recyklovat. Kondenzáty zemního plynu a média použitá pro čištění jeho obalů je nutné odstranit v souladu s návodem k jejich použití např. spálením ve spalovně odpadů při respektování všech platných předpisů. Jestliže se obaly, kondenzáty zemního plynu nebo čistící média stanou odpadem, je povinen jim jejich producent přidělit odpovídající kód odpadu podle

53 RWE Transgas, a.s. BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) ZEMNÍ PLYN NEODORIZOVANÝ, V PLYNNÉM STAVU S TLAKEM NAD 4 MPa Datum vydání: Datum revize: Počet stran 56 Katalogu odpadů. Kódy odpadů: Kaly ze dna nádrží na ropné látky N Ropné kaly z údržby zařízení N Odpady jinak blíže neurčené Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami N 13.3 Právní předpisy: Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a související předpisy 14. INFORMACE PRO PŘEPRAVU Neodorizovaný zemní plyn je přepravován především podzemními nebo nadzemními potrubními systémy plynovodů nebo jako palivo v palivových nádržích vozidel, u kterých musí být tato úprava schválena příslušným správním orgánem. Pozemní přeprava ADR/RID Vnitrozemní vodní přeprava ADN/ADNR Námořní přeprava IMDG Letecká přeprava ICAO/IATA Třída: 2 Třída: Třída: Třída: Klasifikační kód: 1F Klasifikační kód: IMDG strana: Číslo UN: Výstražná tabule: 2.1 Hořlavé plyny Kategorie: Číslo UN: Typ obalu: Číslo UN: 1971 ZEMNÍ PLYN, STLAČENÝ Poznámka: Identifikační číslo nebezpečnosti: 23 Poznámka: Typ obalu: Technický název: Látka znečišťující Poznámka: moře: Technický název: Další údaje: Poznámka: 15. INFORMACE O PŘEDPISECH 15.1 Tento bezpečnostní list byl vytvořen v souladu s Nařízením ES č. 1907/2006 a zákonem č. 356/2003 Sb. v platném znění 15.2 Posouzení chemické bezpečnosti: Pro látku / přípravek nebylo provedeno posouzení chemické bezpečnosti 15.3 Klasifikace a značení látky / přípravku podle zákona č. 356/2003 Sb., v platném znění Název: Zemní plyn neodorizovaný, v plynném stavu s tlakem nad 4 MPa Číslo CAS: Číslo ES/EINECS: Nebezpečné Metan, Etan, Propan, Iso-butan, n-butan, Iso-pentan, n-pentan, Hexan složky: Klasifikace: Extrémně hořlavý Výstražný symbol: F+ R-věta: 12 S-věty: (2) Specifická ustanovení týkající se ochrany osob nebo ţivotního prostředí: Nejsou Právní předpisy týkající se ochrany osob nebo ţivotního prostředí Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES

54 RWE Transgas, a.s. BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) ZEMNÍ PLYN NEODORIZOVANÝ, V PLYNNÉM STAVU S TLAKEM NAD 4 MPa Datum vydání: Datum revize: Počet stran 56 Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění včetně souvisejících předpisů Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), v platném zněn Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), v platném znění 16. DALŠÍ INFORMACE 16.1 Seznam R-vět a S-vět (čl. 2.1, 3.1 a 15.3) Standardní věty označující specifickou rizikovost (R-věty) 11 Vysoce hořlavý 12 Extrémně hořlavý 38 Dráždí kůži 48/20 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním 51/53 Toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí 62 Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti 65 Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic 66 Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže 67 Vdechování par může způsobit ospalost a závratě Standardní pokyny pro bezpečné nakládání (Světy) 2 Uchovávejte mimo dosah dětí 9 Uchovávejte obal na dobře větraném místě 16 Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení - Zákaz kouření 33 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny 16.2 Pokyny pro školení Osoby, které přicházejí do styku s výrobkem, musí být v potřebném rozsahu seznámeny s jeho účinky, se způsoby zacházení, s ochrannými opatřeními, se zásadami první pomoci a postupy při likvidaci havarijních situací včetně zdolávání požáru a údajů uvedených v bezpečnostním listu. Osoby přepravující nebezpečné látky musí být seznámeny s pokyny pro případ mimořádných a havarijních situací a stavů v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb Doporučená omezení pouţití Nejsou

55 RWE Transgas, a.s. BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) ZEMNÍ PLYN NEODORIZOVANÝ, V PLYNNÉM STAVU S TLAKEM NAD 4 MPa Datum vydání: Datum revize: Počet stran Další informace Tento bezpečnostní list se vztahuje na neodorizovaný zemní plyn v plynném stavu, dopravovaný soustavou tranzitních a velmi vysokotlakých plynovodů, jeho skladování v soustavě podzemních zásobníků a pro jeho použití v podmínkách společnosti RWE Transgas, a.s. a u přímých zákazníků RWE Transgas, a.s. za předpokladu dodržení podmínek uvedených v tomto bezpečnostním listu a příslušných právních předpisech. Nevztahuje se jako celek na užívání odorizovaného zemního plynu. Nevztahuje se na zkapalněný zemní plyn. Za správné zacházení s výrobkem podle platné legislativy odpovídá jeho příjemce, který musí respektovat všechny relevantní existující předpisy. Údaje uvedené v bezpečnostním listu vyjadřují současný stav znalostí a zkušeností s výrobkem a popisují výrobek se zřetelem na bezpečnost. Nemohou být z tohoto důvodu pokládány za garantované hodnoty Zdroje nejdůleţitějších údajů pouţitých při sestavování bezpečnostního listu Informace uvedené v bezpečnostním listu byly čerpány: - z protokolů o průběžném ověřování a osvědčování kvality zemního plynu prováděných společností RWE Transgas, a.s. - ČSN EN ISO Zemní plyn - Standardní referenční podmínky - ČSN EN Elektrická zařízení pro detekci a měření hořlavých plynů - Část 1: Všeobecné požadavky a metody zkoušek - EU ESIS Europen Existing Substances Information System 16.6 Informace o změnách Všechny změny v tomto bezpečnostním listě byly vyvolány Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH).

CO JE TO PLYN - ČÍM TOPÍME, NA ČEM VAŘÍME

CO JE TO PLYN - ČÍM TOPÍME, NA ČEM VAŘÍME PLYNOVOD CO JE TO PLYN - ČÍM TOPÍME, NA ČEM VAŘÍME Co je zemní plyn Zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převaţujícím podílem metanu CH 4 a proměnlivým mnoţstvím neuhlovodíkových plynů (zejména

Více

Příloha č. 1 Popis distribuční soustavy

Příloha č. 1 Popis distribuční soustavy Příloha č. 1 Popis distribuční soustavy Distribuční soustava společnosti RWE GasNet, s.r.o. se skládá ze 4 základních samostatných sítí, a to sítě Severozápadní Čechy, sítě Východní Čechy, sítě Severní

Více

O zemním plynu část 1

O zemním plynu část 1 Co je zemní plyn O zemním plynu část 1 1) Vznik zemního plynu Na vznik zemního plynu existuje více teorií. Jelikož se zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo s uhlím (karbonský

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Příloha č. 6 Přiřazení jednotlivých míst měření kvality plynu příslušným předávacím místům do distribuční soustavy

Příloha č. 6 Přiřazení jednotlivých míst měření kvality plynu příslušným předávacím místům do distribuční soustavy Příloha č. 6 Přiřazení jednotlivých míst měření kvality plynu příslušným předávacím místům do distribuční soustavy 1. Místa pro měření jakostních znaků dodávaného plynu: Síť Severozápadní Čechy Bylany

Více

Bezpečnostní list. podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH), ve znění Nařízení (EU) č. 453/2010. Zemní plyn

Bezpečnostní list. podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH), ve znění Nařízení (EU) č. 453/2010. Zemní plyn Bezpečnostní list podle Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH), ve znění Nařízení (EU) č. 453/2010 Zemní plyn Datum vydání: 29.10.2013 Datum revize: Stránka 2 z 11 ODDÍL 1: Identifikace látky / směsi a společnosti

Více

Zemní plyn Ch_032_Paliva_Zemní plyn Autor: Ing. Mariana Mrázková

Zemní plyn Ch_032_Paliva_Zemní plyn Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný podle vyhlášky MPO č. 231/2004 Sb.

BEZPEČNOSTNÍ LIST zpracovaný podle vyhlášky MPO č. 231/2004 Sb. Datum vydání: 15.3.2000 Datum revize: 1.6.2005 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce nebo dovozce 1.1 Chemický název látky/obchodní název přípravku: Zemní plyn Evidenční číslo: Číslo CAS: 74-82-8

Více

VY_32_INOVACE_OV-3I-01-UVOD_VZNIK_HISTORIE_VYVOJ. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_OV-3I-01-UVOD_VZNIK_HISTORIE_VYVOJ. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_OV-3I-01-UVOD_VZNIK_HISTORIE_VYVOJ Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Nešvara Pavel, Krajč Silvestr

Více

BEZPEČNOSTNÍ LIST podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a podle vyhlášky č. 231/2004 Sb.

BEZPEČNOSTNÍ LIST podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a podle vyhlášky č. 231/2004 Sb. Datum vydání: 12/2009 Strana 1 z 5 1. Identifikace látky/ přípravku a společnosti/podniku 1.1 Identifikace látky nebo přípravku: čistící přípravek - koncentrát 1.2 Použití látky nebo přípravku: profesionální

Více

Zemní plyn v dopravě. Ing. Oldřich Petržilka prezident, Česká plynárenská unie. 8.6.2010, Autotec, Brno

Zemní plyn v dopravě. Ing. Oldřich Petržilka prezident, Česká plynárenská unie. 8.6.2010, Autotec, Brno Zemní plyn v dopravě Ing. Oldřich Petržilka prezident, Česká plynárenská unie 8.6.2010, Autotec, Brno Česká plynárenská unie POSLÁNÍ: Soustavné zlepšování podmínek pro podnikání v plynárenském oboru v

Více

Zajištění spolehlivosti dodávek zemního plynu pro hlavní město Prahu

Zajištění spolehlivosti dodávek zemního plynu pro hlavní město Prahu Zajištění spolehlivosti dodávek zemního plynu pro hlavní město Prahu VÁŠ TRADIČNÍ DISTRIBUTOR PLYNU 365 dní v roce 7 dní týdnu 24 hodin denně Snímek 1 Copyright Pražská plynárenská Distribuce, a.s. ZÁKLADNÍ

Více

Přírodní zdroje uhlovodíků

Přírodní zdroje uhlovodíků Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Úvod do problematiky Základní způsoby získávání energie Spalováním

Více

Role zemního plynu v ekonomice ČR. Ing. Jan Zaplatílek. Praha 26.10. 2010

Role zemního plynu v ekonomice ČR. Ing. Jan Zaplatílek. Praha 26.10. 2010 Role zemního plynu v ekonomice ČR Ing. Jan Zaplatílek Praha 26.10. 2010 Celková roční spotřeba plynu Spotřeba v mil. м3 Spotřeba v GWh Meziroční změna v м3 Meziroční změna v % 1999 9 427 98 982 +37 +0.4

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu

Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Investice do přepravních a distribučních sítí plynu Vladimír Štěpán Jiří Gavor Únor 2009 ENA s.r.o. stepan@ena.cz Plynárenské a elektrárenské sítě: - Plynárenské sítě jsou výrazně odolnější než elektrárenské

Více

BEZPEČNOSTNÍ LIST dle (ES) ZEMNÍ PLYN ODORIZOVANÝ Datum vydání: 1. 9. 2013 Datum revize:

BEZPEČNOSTNÍ LIST dle (ES) ZEMNÍ PLYN ODORIZOVANÝ Datum vydání: 1. 9. 2013 Datum revize: ODDÍL 1: Identifikace látky / směsi a společnosti / podniku 1.1 Identifikátor výrobku Název: ZEMNÍ PLYN (odorizovaný) Jiné názvy produktu: Zemní plyn naftový, zemní plyn karbonský, zemní plyn ropný Cizojazyčné

Více

PLYNOVÉ KOGENERAČNÍ JEDNOTKY

PLYNOVÉ KOGENERAČNÍ JEDNOTKY PLYNOVÉ KOGENERAČNÍ JEDNOTKY Záleží nám na prostředí, ve kterém žijeme. Mnoho lidí, organizací a státních institucí nám předkládá modely ekologického chování, které mají chránit životní prostředí, zvláště

Více

Zemní plyn v dopravě. Ing. Markéta Schauhuberová, Česká plynárenská unie. 15.9.2011, Den s fleetem

Zemní plyn v dopravě. Ing. Markéta Schauhuberová, Česká plynárenská unie. 15.9.2011, Den s fleetem Zemní plyn v dopravě Ing. Markéta Schauhuberová, Česká plynárenská unie 15.9.2011, Den s fleetem Česká plynárenská unie POSLÁNÍ: Soustavné zlepšování podmínek pro podnikání v plynárenském oboru v České

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D. Spalovací turbíny Základní informace Historie a vývoj Spalovací

Více

Virtuální plynovody cesta k efektivnosti. Jaromír Večerek, AFP-CZ, spol. s r.o.

Virtuální plynovody cesta k efektivnosti. Jaromír Večerek, AFP-CZ, spol. s r.o. Virtuální plynovody cesta k efektivnosti 1 Virtuální plynovod: přeprava plynu mimo potrubí 2 Zkapalněný zemní plyn základ virtuálních plynovodů Zkapalněný zemní plyn (LNG Liquified Natural Gas) má vhodné

Více

ODBĚRY TECHNICKÝCH PLYNŮ Z PÁTEŘNÍCH ROZVODŮ NA MOSTECH

ODBĚRY TECHNICKÝCH PLYNŮ Z PÁTEŘNÍCH ROZVODŮ NA MOSTECH UNIPETROL RPA, s.r.o. Strana 1/9 ODBĚRY TECHNICKÝCH PLYNŮ Z PÁTEŘNÍCH ROZVODŮ NA MOSTECH Schválil: Jednatel UNIPETROL RPA, s.r.o. Platnost od: 22.11.2007 Správce dokumentu: Zpracovatel: UNIPETROL SERVICES,

Více

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách. Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 503 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 21. 3. 2012 Ročník: 9. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo, sluneční energie, termální teplo apod.). Nejčastější je kotelna.

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

Identifikátor materiálu: ICT 2 60

Identifikátor materiálu: ICT 2 60 Identifikátor materiálu: ICT 2 60 Registrační číslo projektu Název projektu Název příjemce podpory název materiálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh

Více

Bezpečnostní list Podle nařízení (ES) č. 1907/2006 Datum vydání: 2.3.2009 Strana 1 ze 5

Bezpečnostní list Podle nařízení (ES) č. 1907/2006 Datum vydání: 2.3.2009 Strana 1 ze 5 Podle nařízení (ES) č. 1907/2006 Datum vydání: 2.3.2009 Strana 1 ze 5 šampon na čištění koberců- aktivní pěna 1. Identifikace látky nebo přípravku a společnosti nebo podniku Identifikace látky nebo přípravku

Více

Technologie zplyňování biomasy

Technologie zplyňování biomasy Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired

Více

... technika v souladu s přírodou

... technika v souladu s přírodou ... technika v souladu s přírodou filozofie Všechny oblasti podnikání společnosti TEDOM spojuje společná filozofie - efektivní a ekologické využití energetických palivových zdrojů. Tuto filozofii naplňujeme

Více

Základní ustanovení. (2) Předávací stanicí se pro účely této vyhlášky rozumí předávací místo podle odstavce 1 písm. a) až d).

Základní ustanovení. (2) Předávací stanicí se pro účely této vyhlášky rozumí předávací místo podle odstavce 1 písm. a) až d). 251/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 27. června 2001, kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

Směrnice tajemnice Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí č. 3/2013 (BENZÍN NATURAL 95)

Směrnice tajemnice Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí č. 3/2013 (BENZÍN NATURAL 95) Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí Směrnice tajemnice Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí č. 3/2013 PRAVIDLA o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nebezpečnými chemickými

Více

Zavádění dopravy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Ing. Václav Chrz, CSc Chart Ferox, Děčín,

Zavádění dopravy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Ing. Václav Chrz, CSc Chart Ferox, Děčín, 2. mezinárodní konference Trendy Evropské Dopravy Praha,6. 6. 2013 Zavádění dopravy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Ing. Václav Chrz, CSc Chart Ferox, Děčín, www.chartindustries.com IGU, Mezinárodní Plynárenská

Více

Středoevropský plynárenský kongres. Bezpečnost dodávek zemního plynu ve střední Evropě

Středoevropský plynárenský kongres. Bezpečnost dodávek zemního plynu ve střední Evropě Středoevropský plynárenský kongres Bezpečnost dodávek zemního plynu ve střední Evropě Možnosti technického řešení přepravy plynu v případě přerušení dodávek přes Ukrajinu Ing. Jan Nehoda Jednatel, RWE

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Tepelná čerpadla. Proč Vaillant? Tradice, kvalita, inovace, technická podpora. arotherm VWL vzduch/voda

Tepelná čerpadla. Proč Vaillant? Tradice, kvalita, inovace, technická podpora. arotherm VWL vzduch/voda Tepelná čerpadla Proč Vaillant? Tradice, kvalita, inovace, technická podpora. arotherm VWL vzduch/voda Tepelná čerpadla arotherm VWL vzduch/voda Vzduch jako zdroj tepla Tepelná čerpadla Vaillant arotherm

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

rostlin a přesliček metrové sloje potřeba až třicetimetrová vrstva rašelin a přesliček vázaný uhlík, vodík, dusík a síru.

rostlin a přesliček metrové sloje potřeba až třicetimetrová vrstva rašelin a přesliček vázaný uhlík, vodík, dusík a síru. VZNIK UHLÍ Uhlí vzniklo z pravěkých rostlin a přesliček v údolích, deltách řek a jiných nízko položených územích. Po odumření těchto rostlin klesaly až na dno bažin a za nepřístupu vzduchu jim nebylo umožněno

Více

CNG zemní plyn. Alternativní palivo v dopravě

CNG zemní plyn. Alternativní palivo v dopravě CNG zemní plyn Alternativní palivo v dopravě CNG (compressed natural gas) stlačený zemní plyn Hlavní výhody zemního plynu CNG levný Ekonomické efekty jsou nejvíce patrné u vozidel s vyšším počtem ujetých

Více

BEZPEČNOSTNÍ LIST podle předpisu EU č. 1907/2006 (REACH) Verze: 01.09

BEZPEČNOSTNÍ LIST podle předpisu EU č. 1907/2006 (REACH) Verze: 01.09 1. Identifikace látky nebo přípravku a společnosti nebo podniku 1.1 Chemický název látky nebo obchodní název výrobku: Propan 2.5, Propan 3.5 1.2 Číslo CAS: 74-98-6, Číslo ES (EINECS): 200-827-9 Registrační

Více

Plynárenství v ČR v roce 2012. Ing. Oldřich Petržilka prezident České plynárenské unie člen Výkonného výboru a Rady Českého plynárenského svazu

Plynárenství v ČR v roce 2012. Ing. Oldřich Petržilka prezident České plynárenské unie člen Výkonného výboru a Rady Českého plynárenského svazu Plynárenství v ČR v roce 2012 Ing. Oldřich Petržilka prezident České plynárenské unie člen Výkonného výboru a Rady Českého plynárenského svazu Jesenná konferencia SPNZ Horný Smokovec, 4.10.2012 První

Více

znění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve

znění pozdějších předpisů. 3 ) Vyhláška č. 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Strojírenství a doprava. CNG v dopravě

Strojírenství a doprava. CNG v dopravě Strojírenství a doprava CNG v dopravě CNG jako palivo v dopravě Ekologické palivo (výrazné omezení vypouštěných zplodin přispívá k ochraně ovzduší) CNG vozidla neprodukují prachové částice, výrazně nižší

Více

POŽÁRNÍ ŘÁD Mobilní zásobník CNG

POŽÁRNÍ ŘÁD Mobilní zásobník CNG Stránka 1/ 11 Dodatek číslo 1 číslo 2 číslo 3 Účinnost od : POŽÁRNÍ ŘÁD Mobilní zásobník CNG Rozdělovník : kopie je uložena u představitele IMS Řízená dokumentace je vedena na www.kubik.cz/plyn Zpracoval

Více

FIBERPLAN 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI / PODNIKU

FIBERPLAN 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI / PODNIKU Datum vydání: 21.2.2000 Strana: 1 z 5 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI / PODNIKU 1.1 Identifikace látky nebo přípravku Chemický název látky/obchodní název přípravku: Fiberplan 1.2 Použití

Více

STUDIE PROVEDITELNOSTI. Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce

STUDIE PROVEDITELNOSTI. Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce STUDIE PROVEDITELNOSTI Využití odpadního tepla z BPS Věžná pro vytápění v areálu ZD a části obce BŘEZEN 2013 1 Identifikační údaje 1.1 Zadavatel Název organizace Obec Věžná Adresa Věžná 1 Statutární zástupce

Více

Technické podmínky vtláčení biometanu do DS a připojování bioplynových stanic. DSO_TX_B03_07_01 Účinnost od: 15.10.2010

Technické podmínky vtláčení biometanu do DS a připojování bioplynových stanic. DSO_TX_B03_07_01 Účinnost od: 15.10.2010 Stran: 1 / 10 Tento technický požadavek je řídicím dokumentem pro společnosti skupiny RWE DSO. Funkce Zpracoval specialista techn. rozvoje a standardizace Přezkoumal po věcné stránce vedoucí legislativní

Více

PROENERGY KONTEJNEROVÉ KONDENZAČNÍ KOTELNY. Modelová řada ProGAS 90-840. ProSun - alternative energy systems s.r.o.

PROENERGY KONTEJNEROVÉ KONDENZAČNÍ KOTELNY. Modelová řada ProGAS 90-840. ProSun - alternative energy systems s.r.o. PROENERGY ProSun - alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie využíváme v oblasti dodávky a instalace plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel,

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

E.ON dodavatel elektřiny, plynu a souvisejících služeb. Ing. Luboš Jedlička E.ON Energie, a.s.

E.ON dodavatel elektřiny, plynu a souvisejících služeb. Ing. Luboš Jedlička E.ON Energie, a.s. E.ON dodavatel elektřiny, plynu a souvisejících služeb Ing. Luboš Jedlička E.ON Energie, a.s. Koncern E.ON Společnost s jasným zaměřením a s vedoucí pozicí na trhu s elektřinou a plynem Jeden z největších

Více

Bezpečnostní list zpracovaný podle směrnice EU 1907/2006 (REACH)

Bezpečnostní list zpracovaný podle směrnice EU 1907/2006 (REACH) Bezpečnostní list zpracovaný podle směrnice EU 1907/2006 (REACH) Datum vydání: 21.08. 2006 Datum revize: 17.04. 2003 Název výrobku: FLUSH COOLING SYSTEM K 04856977 1. Identifikace látky, přípravku, výrobce

Více

Průmyslově vyráběná paliva

Průmyslově vyráběná paliva Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Úvod: Co je to kogenerace?

Úvod: Co je to kogenerace? Obsah: Úvod:... 2 Co je to kogenerace?... 2 Jak pracuje kogenerační jednotka?... 3 Výhody kogenerace... 4 Možnosti nasazení... 4 Typické oblasti nasazení kogeneračních jednotek... 5 Možnosti energetického

Více

OUTdoor MGW 260. Kontejnerové provedení. Typový list kogenerační jednotky. s plynovým motorem GE WAUKESHA. Zemní plyn - emise NOx < 500 mg/m3 @ 5%O2

OUTdoor MGW 260. Kontejnerové provedení. Typový list kogenerační jednotky. s plynovým motorem GE WAUKESHA. Zemní plyn - emise NOx < 500 mg/m3 @ 5%O2 Typový list kogenerační jednotky s plynovým motorem GE WAUKESHA Kontejnerové provedení OUTdoor MGW 260 Zemní plyn - emise NOx < 500 mg/m3 @ 5%O2 Specifikace dodávky Technické parametry Motor a generátor

Více

F.4.3. OBSAH DOKUMENTACE. Technická zpráva 01 Půdorys 1.NP 02 Půdorys 2.NP 03 Půdorys 3.NP 04 Půdorys 4.NP 05 Půdorys 5.NP 06 Izometrie rozvodů 07

F.4.3. OBSAH DOKUMENTACE. Technická zpráva 01 Půdorys 1.NP 02 Půdorys 2.NP 03 Půdorys 3.NP 04 Půdorys 4.NP 05 Půdorys 5.NP 06 Izometrie rozvodů 07 F.4.3. OBSAH DOKUMENTACE Technická zpráva 01 Půdorys 1.NP 02 Půdorys 2.NP 03 Půdorys 3.NP 04 Půdorys 4.NP 05 Půdorys 5.NP 06 Izometrie rozvodů 07 Úvod Projektová dokumentace pro stavební povolení řeší

Více

KONSTRUOVÁNÍ S PODPOROU POČÍTAČŮ

KONSTRUOVÁNÍ S PODPOROU POČÍTAČŮ KONSTRUOVÁNÍ S PODPOROU POČÍTAČŮ vypracoval: Tomáš Hodný SMAD Jičín Olešnice u RK čp. 59 517 36 e-mail: tomas.hodny@unet.cz mobilní tel.: 603 701 199 1. Tepelné čerpadlo Ke své seminární práci jsem si

Více

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. 2978 Cathode polishing powder

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. 2978 Cathode polishing powder Strana 1 z 5 ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1 Identifikátor výrobku 1.2 Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití Použití látky nebo směsi Činidlo pro

Více

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem České vysoké učení technické v Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem prof.ing.karel 1 Energetický audit

Více

Bezpečnost dodávek plynu v ČR

Bezpečnost dodávek plynu v ČR Bezpečnost dodávek plynu v ČR Institut pro veřejnou diskuzi: Energetická bezpečnost Evropy v kontextu ruskoukrajinského konfliktu Hotel Jalta Praha, 13. května 2014 Plyn, důležitá součást národního energetického

Více

D O H O D A. uzavřená ve smyslu 51 občanského zákoníku v platném znění

D O H O D A. uzavřená ve smyslu 51 občanského zákoníku v platném znění D O H O D A uzavřená ve smyslu 51 občanského zákoníku v platném znění Smluvní strany RWE Transgas, a. s. se sídlem v Praze 10, Limuzská 12, Zastoupená Dr. Ulrichem Jobsem, předsedou představenstva a Ing.

Více

BEZPEČNOSTNÍ LIST. Obchodní název přípravku Název : Další názvy přípravku: Kód: 104. HOŘČÍK 600 A Mg 600A

BEZPEČNOSTNÍ LIST. Obchodní název přípravku Název : Další názvy přípravku: Kód: 104. HOŘČÍK 600 A Mg 600A 1 / 5 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI / PODNIKU Obchodní název přípravku Název : Další názvy přípravku: Kód: 104 Použití přípravku Určené nebo doporučené použití přípravku diagnostická

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

R E A L I Z U J E M E V A Š E P Ř E D S T A V Y

R E A L I Z U J E M E V A Š E P Ř E D S T A V Y R E A L I Z U J E M E V A Š E P Ř E D S T A V Y HISTORIE Historie společnosti 1993 - založena společnost s ručením omezeným 1999 - TENZA transformována na akciovou společnost 2000 zavedení systému managementu

Více

5 Dodávka zemního plynu

5 Dodávka zemního plynu 1 5 Dodávka zemního plynu 5.1 Množství distribuovaného zemního plynu v členění dle kategorie odběratele (VO+SO, MO, DOM) a sektoru spotřeby Distribuci zemního plynu na území Moravskoslezského kraje zajišťuje

Více

Bezpečnostní list podle přílohy II Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1907/2006

Bezpečnostní list podle přílohy II Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1907/2006 Strana 1 (celkem 5) 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI / PODNIKU Identifikace látky nebo přípravku: Použití látky nebo přípravku: Koagulant určený ke srážení rozpouštědlových nátěrových hmot.

Více

13.04.2012 05.08.98 1 / 6. Erbslöh Geisenheim Getränketechnologie GmbH & Co. KG, Erbslöhstraße 1, D-65366 Geisenheim

13.04.2012 05.08.98 1 / 6. Erbslöh Geisenheim Getränketechnologie GmbH & Co. KG, Erbslöhstraße 1, D-65366 Geisenheim 13.04.2012 05.08.98 1 / 6 1 Označení výrobku a název společnosti Údaje o výrobku Prostředek k ošetření vína. Obchodní název Číslo výrobku 5009.. Výrobce / Dodavatel: Erbslöh Geisenheim Getränketechnologie

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. Chlorine Dioxide Pill No.2_1039733

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. Chlorine Dioxide Pill No.2_1039733 Strana 1 z 5 ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1 Identifikátor výrobku 1.2 Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití 1.3 Podrobné údaje o dodavateli bezpečnostního

Více

List 1/6 INTERNÍ TECHNICKÝ STANDARD. 6.19 Plynová zařízení Novelizováno: 2010-12-21. Vypracoval Gestor Schválil Listů Příloh.

List 1/6 INTERNÍ TECHNICKÝ STANDARD. 6.19 Plynová zařízení Novelizováno: 2010-12-21. Vypracoval Gestor Schválil Listů Příloh. Vypracoval Gestor Schválil Listů Příloh Kolda VSB VS 6 Technické podmínky pro vybavení plynových spotřebičů. Obsah: 1 Úvodní ustanovení... 3 2 Připojování plynových spotřebičů... 3 3 Základní technické

Více

21.4.2015. Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách

21.4.2015. Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách 21.4.2015 Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách 2 SÍDLA SPOLEČNOSTÍ 3 SCHÉMA KOTELNY NA UHELNÝ PRACH sklad paliva a dávkování parní

Více

Fe AKU TV 300 400 600 750 850 1000 1200 1350 1650 2000

Fe AKU TV 300 400 600 750 850 1000 1200 1350 1650 2000 Odvzdušnění nádrže Výstup TUV (teplé užitkové vody) Plastový kryt TUV z oceli 1.4404 Ochranný vnější obal Vstup topné vody do nádrže Teploměr 0-120 C Ocelová nádrž Max. provozní tlak: 0,6MPa Propojovací

Více

1. Úvod 2. Teorie tepelného čerpadla

1. Úvod 2. Teorie tepelného čerpadla NÁVRH TEPELNÉHO ČERPADLA PRO NÍZKOENERGETICKÝ DŮM Robin Fišer Střední průmyslová škola stavební Máchova 628, Valašské Meziříčí 1. Úvod 2. Teorie tepelného čerpadla 2.1. Proč Tepelné čerpadlo 2.2. Princip

Více

KATALOG 2004 MOBILNÍ VYSOKOTLAKÉ STROJE

KATALOG 2004 MOBILNÍ VYSOKOTLAKÉ STROJE MOBILNÍ VYSOKOTLAKÉ STROJE Společnost S. U. P. spol. s r. o. je výhradním distributorem mobilních vysokotlakých zařízení dánského výrobce Aquila pro Českou a Slovenskou republiku. Tyto speciální stroje

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. DPD 3 Pill_501321

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. DPD 3 Pill_501321 Strana 1 z 5 ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1 Identifikátor výrobku 1.2 Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití 1.3 Podrobné údaje o dodavateli bezpečnostního

Více

Produkty a zákaznické služby

Produkty a zákaznické služby Produkty a zákaznické služby Dodavatel zařízení a služeb pro energetiku naši lidé / kvalitní produkty / chytrá řešení / vyspělé technologie Doosan Škoda Power součást společnosti Doosan Doosan Škoda Power

Více

Bezpečnostní list. podle směrnice EK 2001/58/ES. Datum vydání 07.12.2007 30844 / 30845

Bezpečnostní list. podle směrnice EK 2001/58/ES. Datum vydání 07.12.2007 30844 / 30845 Strana 1 z 5 1. Identifikace látky nebo přípravku a výrobce, dovozce, prvního distributora nebo distributora Identifikace látky nebo přípravku Čislo výrobku 30844 / 30845 Identifikace výrobce, dovozce,

Více

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Strana 4772 Sbírka zákonů č.349 / 2010 349 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále

Více

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE

JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE JAK SE ELEKTŘINA DISTRIBUUJE aneb: z elektrárny ke spotřebiči prof. Úsporný 2 3 Z ELEKTRÁRNY KE SPOTŘEBIČI Abychom mohli využívat pohodlí, které nám nabízí elektřina, potřebujeme ji dostat z elektráren

Více

Průkaz energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy PROTOKOL PRŮKAZU Účel zpracování průkazu Nová budova užívaná orgánem veřejné moci Prodej budovy nebo její části Pronájem budovy nebo její části Větší změna dokončené budovy Jiný účel zpracování : Základní

Více

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o.

PROSUN BIOPLYNOVÉ STANICE BIOFERM. alternative energy systems s.r.o. PROSUN alternative energy systems s.r.o. Přes 17let zkušeností v oboru tepelné a elektrické energie nyní využíváme v oblasti instalace solárních systémů, plynových kondenzačních kotelen, tepelných čerpadel

Více

Možnosti výroby elektřiny z biomasy

Možnosti výroby elektřiny z biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Možnosti výroby elektřiny z biomasy Tadeáš Ochodek, Jan Najser Žilinská univerzita 22.-23.5.2007 23.5.2007 Cíle summitu EU pro rok 2020 20 % energie

Více

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006 ARDEX GF 320

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006 ARDEX GF 320 Strana 1 z 5 ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1 Identifikátor výrobku 1.2 Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití Použití látky nebo směsi Stavební materiál(y)

Více

Z historie využití plynu - svítiplyn

Z historie využití plynu - svítiplyn VNĚJŠÍ PLYNOVOD TĚŽBA ZP, DRUHY PLYNŮ, MĚŘENÍ A REGULACE, PŘÍPOJKY Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Z historie využití plynu - svítiplyn osvětlení: - od 1816 ve světě

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy (1) Protokol a) identifikační údaje budovy Adresa budovy (místo, ulice, číslo, PSČ): Účel budovy: Kód obce: Kód katastrálního území: Parcelní číslo: Vlastník

Více

Bezpečnostní list List: 1 z 5

Bezpečnostní list List: 1 z 5 Bezpečnostní list List: 1 z 5 1. IDENTIFIKACE LÁTKY/PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI/PODNIKU 1.1 Identifikace látky nebo přípravku: Pitralon F voda po holení 1.1.1 Číslo CAS: 1.1.2 Číslo ES (EINECS): 1.1.3 Další

Více

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady)

Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Vliv MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ, a.s. (dále jen MOVO) na životní prostředí (významné environmentální aspekty a environmentální dopady) Pozitivní vliv MOVO na životní prostředí 1. Nakládání s vodami: Provádění

Více

Technická data. Technická data. Technická data

Technická data. Technická data. Technická data Technická data Tepelné čerpadlo vzduch-voda Hydro-box HWS- HWS- 802H-E 802XWH**-E 1102H-E 1402XWH**-E 1402H-E 1402XWH**-E Topný výkon Jmenovitý příkon topení Účinnost topení COP Chladící výkon Jmenovitý

Více

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Názvosloví a definice odborných termínů doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D. VODÁRENSTVÍ Technický obor, který se zabývá jímáním,

Více

Zemní plyn, jeho zdroje, možnosti použití a jeho ceny

Zemní plyn, jeho zdroje, možnosti použití a jeho ceny M Ý T Y A F A K T A o problematice zemního plynu, o jeho zdrojích, možnostech použití a jeho cenách Zpracovala a předkládá Odborná sekce Energetika při Okresní hospodářské komoře v Mostě, ve spolupráci

Více

BILLER & BURDA s.r.o. AUTORIZOVANÝ PRODEJ A SERVIS KOMPRESORŮ ATLAS COPCO

BILLER & BURDA s.r.o. AUTORIZOVANÝ PRODEJ A SERVIS KOMPRESORŮ ATLAS COPCO BILLER & BURDA s.r.o. AUTORIZOVANÝ PRODEJ A SERVIS KOMPRESORŮ ATLAS COPCO Výroba stlačeného vzduchu z pohledu spotřeby energie Vzhledem k neustále se zvyšujícím cenám el. energie jsme připravili některá

Více

Tepelné čerpadlo vzduch. voda

Tepelné čerpadlo vzduch. voda Tepelné čerpadlo vzduch voda Tepelné čerpadlo Váš krok správným směrem! Budoucnost patří ekologickému vytápění a chlazení! Tepelné čerpadlo získává teplo ze svého okolí v tomto případě ze vzduchu a transportuje

Více

ZEMNÍ PLYN A ELEKTŘINA V DOPRAVĚ DEJTE ZELENOU JÍZDĚ NA ZEMNÍ PLYN ČI ELEKTŘINU

ZEMNÍ PLYN A ELEKTŘINA V DOPRAVĚ DEJTE ZELENOU JÍZDĚ NA ZEMNÍ PLYN ČI ELEKTŘINU ZEMNÍ PLYN A ELEKTŘINA V DOPRAVĚ DEJTE ZELENOU JÍZDĚ NA ZEMNÍ PLYN ČI ELEKTŘINU 2 PŘESVĚDČTE SE, PROČ SE VYPLATÍ JEZDIT NA STLAČENÝ ZEMNÍ PLYN NEBO ELEKTŘINU. STLAČENÝ ZEMNÍ PLYN (CNG) JE PALIVEM BUDOUCNOSTI

Více

PLÁN PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ. nezbytných k odstranění nebo ke zmírnění. zjištěných rizik pro zajištění dodávek. zemního plynu v České republice

PLÁN PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ. nezbytných k odstranění nebo ke zmírnění. zjištěných rizik pro zajištění dodávek. zemního plynu v České republice PLÁN PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ nezbytných k odstranění nebo ke zmírnění zjištěných rizik pro zajištění dodávek zemního plynu v České republice Prosinec 2014 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Více