Školní vzdělávací program. Základní umělecké školy Blovice okres Plzeň - jih

Transkript

1 Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Blovice okres Plzeň - jih

2 Identifikační údaje: - Název: ŠVP ZUŠ Blovice - Předkladatel: ZUŠ Blovice zastoupená Mgr. Josefem Brožíkem - Název školy: ZUŠ Blovice, okres Plzeň jih - Adresa: Husova 222, Blovice - IČO: Jméno a příjmení ředitele: Mgr. Josef Brožík - Kontakty: tel , zus.blovice@raz-dva.cz - Zřizovatel: Město Blovice - Adresa: Masarykovo náměstí 143, Blovice - kontakty: tel Platnost dokumentu: Podpis ředitele: - Razítko školy: - 2 -

3 Popis školy Velikost a úplnost školy Základní umělecká škola Blovice nabízí žákům vzdělání v oboru hudebním. Škola sídlí ve starším opraveném objektu, který byl upraven pro potřeby výuky hry na hudební nástroje. Podmínky školy nejsou samosebou ideální, ale poskytují nutné prostory včetně nezbytného zázemí. Škola může poskytnout vzdělávání až 175 žákům. Je určena především žákům z Blovic a nejbližšího okolí (jedná se zpravidla o žáky ZŠ Blovice a osmiletého studijního cyklu Gymnázia Blovice). Svým umístěním nedaleko autobusových zastávek a nádraží ČD vyhovuje škola potřebám žáků. Výuka žáků probíhá od přípravných ročníků přes sedmileté studium prvního stupně až po čtyřleté studium stupně druhého. Historie a současnost Historie školy začíná dnem 1.října Tehdejší hudební škola pracovala v podmínkách, které si dnes dovede málokdo představit. Dvě třídy ve staré blovické škole sloužily odpoledne prvním žáčkům hudební školy a jejich dvěma učitelkám. Žáků bylo tenkrát 67 a učili se hrát na piano a na housle. Pianino pro výuku zapůjčila tehdejší osmiletá škola. Podmínky pro výuku se léta příliš neměnily měnily se pouze počty žáků. Ve školním roce 1959/1960 přesáhl poprvé počet žáků stovku. Přibývali i učitelé v roce 1961 už byli čtyři z toho jeden muž. A probíhaly i organizační změny. V roce 1958 vznikly škrtem pera základní hudební školy s desetiletým výukovým cyklem, ale za tři roky bylo všechno jinak: zrodily se na poměrně dlouhou dobu lidové školy umění s řadou nových oborů pro Blovice ovšem stále jen s oborem hudebním. Na celých osm let (od školního roku 1961/1962) byla blovická škola přičleněna k Lidové škole umění Starý Plzenec. Po šesti letech provizoria v pronajatých třídách osmileté střední (a po reorganizaci základní devítileté) školy svitla pro blovickou LŠU naděje: byl zrušen okres Blovice, a tak se uvolnila řada úředních prostor nejprve se škola stěhovala do bývalého okresního soudu a poté po třech letech do bývalé mateřské školy v centru města. Škola měla nyní po nezbytných úpravách osm místností. Nový nábytek, nástroje, učební pomůcky se pořizovaly postupně a obtížně, jak tomu bylo v plánovaném hospodářství obvyklé. Za 10 let provozu prošlo školou 380 žáků a škola už měla své žáky i na konzervatoři. V roce 1966 prodělala budova školy za plného provozu velkou rekonstrukci vyměňovala se okna, v budově pracovali zedníci, lakýrníci, natěrači, malíři. Rekonstrukce si vyžádala na tehdejší dobu astronomickou částku Kč

4 V šedesátých letech 20.století docházelo ve škole ke značnému pohybu v pedagogickém sboru školy, nicméně počet pedagogů byl stabilizovaný a pohyboval se kolem 7 až 8 stejně jako počet žáků osciloval kolem 90 (ve školním roce 1968/1969 to bylo 89 žáků). V tomto školním roce se LŠU Blovice se opět osamostatnila; zároveň došlo k novince znovu byla zavedena pětistupňová klasifikace žáků. Ve školním roce 1970/1971 se projevila celá řada problémů v pedagogickém sboru (mateřské dovolené, odchody externistů apod.), takže výuka se zajišťovala obzvlášť na počátku roku velmi obtížně a souborovou hru nebylo možné vyučovat vůbec. Nicméně tento školní rok znamená počátek jedné z mimořádně úspěšných tradic v rámci celého města. Zrodil se totiž Kruh přátel hudby zpočátku jen úzký okruh posluchačů vážné hudby spíše komorního zaměření, kde významnou roli hráli učitelé LŠU (např. p.vladimír Štichenwirth). Role Kruhu přátel hudby v životě města byla nezastupitelná v současnosti už je bohužel jen historií a dnes už jen vzpomínáme např. na vystoupení Evy Urbanové, Dagmar Peckové, Janáčkova komorního orchestru z Ostravy, houslisty Ivana Ženatého, klarinetistky Ludmily Peterkové a dalších špičkových sólistů a souborů. Po dvaceti letech své existence měla škola k 1.září 1975 celkem 151 žáků V sedmdesátých letech stojí za zmínku zahájení činnosti dechového oddělení (zobcová flétna, hoboj, klarinet). Úspěchů žáků LŠU Blovice přibývalo a přibývalo i těch, kteří pokračovali ve studiu na plzeňské konzervatoři. Pedagogové přicházeli a odcházeli někteří však byli věrní škole od samého počátku: paní Marie Gotzyová byla ve škole v roce 1975 už plných dvacet pět let a do důchodu (k lítosti všech, kdo ji znali, velmi krátkého) odešla v roce 1986 po 32 letech ve funkci ředitelky. 80.léta byla ve znamení další nové koncepce do přípravné hudební výchovy jsou přijímány děti od šesti let a ty talentované i mladší. V roce 1986 byl do funkce ředitele jmenován p.stanislav Vaník. Za jeho vedení došlo k dalším stavebním úpravám ve třídách i na schodištích a k odstranění havarijního stavu v elektrické síti i ve vodoinstalacích. Úpravy se prováděly i v pobočce školy v Nepomuku. Ve školním roce 1988/1989 odchází ze školy dosavadní ředitel Stanislav Vaník a na jeho místo nastupuje paní Eva Uzlová Tupá. Po jejím odchodu na mateřskou dovolenou se stává zastupujícím ředitelem pan Josef Brožík; po konkurzu v roce 1998 je do této funkce řádně jmenován. Přelomovými okamžiky popřevratové doby bylo získání právní subjektivity 30.června 2000 a také změna ve zřizovateli školy, jímž se stalo v roce 2000 město Blovice. Velkou výhodou pro základní uměleckou školu bylo i zřízení sedmiletého (a později osmiletého) studijního cyklu na místním gymnáziu, protože se zvětšil okruh zájemců o studium ZUŠ právě z řad nižších tříd gymnázia nárůst zájmu byl až třicetiprocentní. Činnost školy se v současnosti úspěšně dále rozvíjí. Pokračuje i úspěšná a systematická prezentace její činnosti díky veřejným vystoupením žáků i pedagogů, účastí na soutěžích a přehlídkách. Podíl školy na kulturním životě města je - 4 -

5 nezastupitelný. Koncertní akce pro veřejnost, žáky blovických škol i pro rodiče žáků jsou trvalou součástí programu školy. Možnost veřejné prezentace se výrazně zvýšila po rekonstrukci místního zámku a především zámecké kaple sv.ondřeje, která se stala velmi příjemným koncertním sálem spolupráce mezi školou a Muzeem jižního Plzeňska, které v zámku sídlí, je vynikajicí. Výuka je v současnosti zajišťována 14 pedagogy. Počet učitelů, kteří ve škole vyučují, je stabilní. Počet žáků se dlouhodobě pohybuje mezi 170 až 180. Dobré jméno školy propagují i soubory, jež jsou při škole zřízeny. Je to velmi úspěšný dechový soubor, dále soubor kytarový a pěvecký sbor. Je možné říci, že ani odchody žáků nepoznamenávají kvalitu těchto těles. Vybavení školy V budově Základní umělecké školy Blovice se nachází ve 2 podlažích celkem 8 tříd pro individuální výuku. V budově je i kancelář vedení školy a malý sálek sloužící především k přehrávkám zároveň je využíván jako kmenová třída. V budově je i sociální zařízení pro učitele i žáky. Pro veřejná vystoupení a koncerty využívá škola po dohodě s Muzeem jižního Plzeňska koncertního sálu v bývalé zámecké kapli sv.ondřeje. Vedení školy ve spolupráci se zřizovatelem se neustále snaží o zlepšení stavu tříd i celé budovy; bezproblémový je nákup nástrojů a dalších učebních pomůcek. Vyučující mají k dispozici tiskárnu i kopírku, škola je samozřejmě napojena na internet. Škola není bezbariérová; vzhledem k vysokým nákladům nelze bezbariérovost ani v blízké budoucnosti zajistit. Charakteristika pedagogického sboru Počet členů pedagogického sboru se pohybuje mezi 12 až 15 v současné době pracuje ve škole celkem 14 pedagogů. Jako v každé škole i v Blovicích jsou mezi pedagogy mladí a začínající i starší a zkušenější. Jsou tu učitelé, kteří působí ve škole víc jak dvacet let; jiní přicházejí do školy jen na krátkou dobu. Procento plně kvalifikovaných je na škole 80, ostatní si doplňují vzdělání. Snahou všech je udržovat kvalitu výuky, využívat moderní metody výuky, vyhledávat talenty a motivovat žáky k dalšímu rozvoji. Sami věnují pozornost i svému individuálnímu rozvoji a uměleckému růstu (např. se to týká i angažmá některých učitelů v plzeňských divadlech). Pro učitele školy je zcela samozřejmé věnovat žákům i svůj volný čas. Organizace školních i mimoškolních vystoupení, příprava k soutěžím a účast na nich to všechno je časově náročné, ale vytváří to i jméno školy a přispívá i k dobrému jménu města, v němž škola působí

6 Spolupráce s rodiči Velkou pozornost věnuje škola spolupráci s rodiči. Ta je pro školu důležitá, stejně jako je důležitá pro rodiče. Jde o vytvoření zpětných vazeb mezi školou a rodičovskou veřejností. Tyto zpětné vazby jsou motivací pro žáky, ale zároveň i v mnohém jsou inspirací pro vedení školy a učitele. Pro naši školu jako školu sídlící na malém městě není problém kontakt s rodiči navázat a kontakt si i udržet; většinou se navzájem dobře známe. V době vyučování mají rodiče možnost návštěvy školy včetně tzv.rodičovských hospitací samozřejmě po předchozí dohodě s vedením nebo příslušným učitelem. Rodiče se setkávají s učiteli i o přehrávkách nebo školních vystoupeních a koncertech. Důležitá je i organizační pomoc rodičů při akcích školy nebo při zajištění běžného chodu školy. Důležitou roli při informování nejen rodičovské veřejnosti má i místní tisk, jehož prostřednictvím a prostřednictvím webových stránek města se škola rovněž dostává do povědomí ostatních. Velmi úzká je i spolupráce se školami ve městě s mateřskou školou, základní školou a gymnáziem. Jde nejen o potenciální zdroj žáků ZUŠ, ale i o spolupráci v oblasti hudební výchovy obecně. Zaměření školy a vize do budoucna Je zcela logické, že ŠVP vychází z podrobné analýzy vlastních možností a schopností pedagogického sboru i z materiálně technické úrovně školy. Do této analýzy je třeba i zapojit všechno to, co vytváří tradici školy a její jméno ve městě i širším regionu. Důležité je i to, aby škola měla zpracovány požadavky rodičovské veřejnosti zpětně i výhledově. Ze zpětné vazby, kterou škola získává nejrůznějšími způsoby např.inspekční činností, i z vlastního kritického rozboru činnosti (výrazná je role hospitací), získává škola přehled o svých úspěších i nedostatcích; z jejich rozboru je možné rovněž vycházet při stanovení koncepce školy. Obecné vzdělávací cíle školy a klíčové kompetence jsou dány je třeba je znát a důsledně je využívat; jakákoliv formálnost se nevyplácí. Škola by měla své žáky získávat na základě jejich skutečného zájmu a svobodné volby. K tomu by měla sloužit i vyhledávací činnost ZUŠ v mateřské škole nebo v první třídě základní školy, stejně jako pohovory s rodiči uchazečů o studium. Pak už záleží jen na odborném a citlivém vedení pedagogů, zda žák bude schopen zvládnout svůj obor, porozumět mu, uplatnit ho jak na amatérské, tak případně i profesionální úrovni - a porozumět také umění obecně nebo alespoň k němu najít celoživotní kladný vztah

7 Naše plány a cíle - nebo musí být nadpis Co chceme a kam směřujeme? Chceme vést žáky k tomu, aby se umění a kultura staly nezbytnou součástí jejich života a aby dokázali rozeznávat v umění a kultuře kvalitu; individuálně přistupovat ke každému žákovi, a pomáhat tak vytvářet od nejútlejšího věku jeho osobnost; vést žáky (při samozřejmé individuální péči) k tomu, aby byli schopni týmové spolupráce a vzájemné pomoci; k tomu poslouží např. práce v komorním sdružení nebo v orchestru a pěveckém sboru; zajistit, aby žáci zvládli dovednosti a znalosti, jež uplatní po skončení školy ať na profesionální (po dalším studiu na konzervatoři) nebo amatérské úrovni; umožnit hudební vzdělávání i žákům zdravotně znevýhodněným (i přes složitou situaci školy, která není bezbariérová), totéž se týká i žáků ze sociálně slabých skupin; systematicky pečovat o talenty a mimořádně nadané žáky, rozvíjet jejich talent a nadání a motivovat je k tomu, aby sami dál uvědoměle o svůj vlastní talent pečovali; zachovat tradiční otevřenost školy nejen ve vztahu k žákům, jejich rodičům, ale také ve vztahu ke zřizovateli i široké veřejnosti, zapojit školu do veřejného života např. pořádáním koncertů, účastí na veřejných akcích města atd., protože společný kulturní prožitek lidi spojuje; věnovat zvýšené úsilí rozvoji kontaktů mezi školami regionu i mimo něj, zajistit žákům příležitost k získání zkušeností (např.účastí v soutěžích apod.); dodržet zásadu, že dobrých výsledků může dosáhnout jen dobrý učitel, a proto věnovat maximální pozornost plné aprobovanosti učitelů, soustavně pomáhat nově nastoupivším učitelům nejen kontrolou jejich činnosti, ale i dobrou radou a zkušeností starších učitelů; samozřejmě a nenásilně vést žáky nejen k dodržování pravidel slušného chování, ale i k prosazování kladných životních a mravních hodnot, protože to je naprosto nutná součást toho, čemu se říká kulturní chování. Výchovné a vzdělávací strategie Pro základní umělecké školy platí obecná zásada, že úroveň klíčových kompetencí není konečná, protože je základem pro další celoživotní vzdělávání, i když ne všichni absolventi ZUŠ se budou věnovat svému oboru profesionálně. Každý by se však měl - 7 -

8 orientovat v jednotlivých uměleckých oborech to by mělo patřit k základním požadavkům rozvoje osobnosti. Klíčové kompetence Kompetence k umělecké komunikaci Žák Učitel je umělecky komunikativní, rozumí uměleckému jazyku, ovládá svůj nástroj; je třeba mít na paměti, že umělecká komunikace má dvě stránky, každý žák je tvůrcem (ovládá svůj nástroj, porozumí skladbě, dokáže ji interpretovat), ale zároveň je i konzumentem (vnímá umělecké dílo jako zdroj estetických a citových prožitků) motivuje žáka k co nejvyšším cílům, využívá žákova přirozeného talentu; musí správně volit druh motivace, aby žák byl aktivní, aniž by měl pocit, že je manipulován; používá takových metodických postupů, které umožní žákovi pocítit radost ze hry a vlastní tvůrčí činnosti, zdůrazňuje žákovi, že zvládnutí hry na hudební nástroj musí vyvolávat kladné emoce; výuku se snaží vést tak, aby žák měl možnost hledání vlastního řešení problému (např.různé způsoby interpretace hudebních skladeb); je systematický a přesný ve vedení žáka k dobrým výkonům a kvalitnímu projevu žák tím získává jistotu o smysluplnosti své práce v ZUŠ; vyžaduje od žáka poctivou, samostatnou a soustavnou domácí přípravu, bez níž není možné zdokonalovat technické požadavky svého oboru; zadává žákovi úkoly, jimiž si ověřuje dosaženou úroveň znalostí a dovedností; vede žáka k všestranné a účinné komunikaci s ostatními žáky - především se jedná o přípravu koncertů pro veřejnost a další projekty školy, práci v souboru atd.; vede žáka zároveň k podílu na výběru obsahu a organizaci akcí školy a požaduje po něm i hodnocení jeho účasti rozvíjí tím jeho velmi důležitou schopnost sebehodnocení; - 8 -

9 zveřejňuje pravidelně výsledky svých žáků (existují různé možnosti - včetně prezentace v místním tisku), uplatňuje práci svých žáků v přehlídkách a soutěžích; soustavně se snaží o to, aby žák porozuměl specifickému uměleckému jazyku oboru, upevňuje jeho znalosti; umožňuje žákovi uplatňovat vlastní nápady a tvořivost; soustavně komunikuje s rodiči žáka, řeší s nimi vzniklé problémy, seznamuje je s prací školy a snaží se v nich vzbudit zájem nejen o práci žáka, ale zároveň i o práci celé školy. Kompetence osobnostně sociální Žák by měl být člověkem, který dokáže pracovat sám na sobě a zároveň dokáže spolupracovat s ostatními, být tolerantní, empatický Učitel uvědomuje si obě stránky této kompetence intrapersonální a interpersonální - neboli umění jednat s lidmi a zároveň schopnost cíleně budovat vztah mezi sebou a žákem (žáky); upevňuje a prohlubuje vztahy žáků v kolektivu ve škole i mimo ni, učí je odmítat všechno, co narušuje dobré vztahy mezi žáky; usiluje o to, aby žák dokázal být tolerantní vůči názorům jiných; zároveň usiluje o to, aby žák odmítal negativní chování jiných a dokázal správně hodnotit negativní jevy ve společnosti; vede žáka k dodržování pravidel chování, respektování školního řádu; empaticky vnímá celou žákovu osobnost, jeho inteligenční a emoční úroveň a vzhledem k získaným poznatkům volí vhodné postupy ve vzdělávacím procesu i případné individuální přístupy k němu; učí žáka základům vzájemné spolupráce a práce týmové

10 Kompetence kulturní Žák Učitel má být tvůrcem i konzumentem kultury, to znamená, že např.zvládne hru na hudební nástroj, ale zároveň vnímá estetické hodnoty hudby, její emoční náboj umění se pro něj stává životní nutností pěstuje vztah žáka k umění, volí k tomu vhodné a nenásilné prostředky; vede žáka k poznání kulturních hodnot a tradic města, regionu, vlastního národa i kulturních hodnot světových; vzbuzuje u žáka zájem o zachování historických a kulturních tradic obecně i ve vztahu k vlastnímu národu; tím podněcuje v žákovi potřebu podílet se na procesu zachování hodnot pro budoucí generace; seznamuje žáka promyšleně s osobnostmi kultury skladateli, interprety apod.; podporuje kontakt žáků s uměním a neustálý zájem o ně snazší to mají učitelé, kteří zároveň pracují např. v divadelních orchestrech nebo v divadle vystupují jako zpěváci; vede žáka k tomu, aby přispíval k rozvoji umění svou celoživotní aktivní účastí v něm - ať na bázi profesionální nebo amatérské. Hudební obor Charakteristika hudebního oboru Na naší škole má hudební obor dlouholetou tradici. Více než půl století škola vychovala desítky amatérských hudebníků, z nichž nejúspěšnější pokračovali ve studiu na uměleckých školách. Dnes má škola dlouholetou tradici a hudebně připravuje již další generace bývalých žáků. Hudební obor rozvíjí hudební nadání dětí a mládeže ve věku od 5- ti let výukou hry na hudební nástroje nebo studiem zpěvu. V hudebním oboru děti začínají studovat v Přípravné hudební výchově (PHV). Po 1. pololetí PHV, jsou žáci zařazeni do jednotlivých studijních zaměření. V hudebním oboru získávají žáci dovednosti ve hře na zvolený nástroj či ve zpěvu, zároveň čerpají vědomosti z oblasti hudební teorie a historie. Po získání potřebných hudebních dovedností se mohou uplatnit v různých uměleckých seskupeních(komorní soubory, hudební tělesa). Během studia žák získá přehled o historii svého oboru, o historickém vývoji hudby, seznámí se s různorodostí hudebních stylů, postupně a systematicky proniká do tajů hudby

11 Součástí výuky jsou pro ročník hodiny hudební nauky. Škola organizuje také studium pro dospělé (SPD). V rámci studia hudebního oboru ZUŠ Blovice je možno studovat hru na tyto hudební nástroje: - v oddělení klávesových nástrojů: klavír, akordeon, EKN keyboard - v oddělení smyčcových nástrojů: housle - v oddělení strunných nástrojů: kytara, elektrická kytara - v oddělení dřevěných dechových nástrojů: flétna zobcová, sopránová, altová, tenorová, příčná, klarinet, saxofon, hoboj - v oddělení žesťových dechových nástrojů: trubka - v odděleních bicích nástrojů: bicí - v pěveckém oddělení: pěvecká hlasová výchova Do přípravného studia jsou přijímáni žáci od 5 let. Během studia absolvují nejdříve přípravnou hudební výchovu (PHV), kde získají základy z hudební teorie, rytmickou připravenost pro hru na hudební nástroj, procvičují hudební a rytmickou paměť, intonaci a hravou formou také vlastní představivost k pozdější interpretaci skladeb. I. stupeň základního studia přináší individuální práci s učitelem v hodině hry na nástroj a kolektivní vyučování hudební teorie, které je nedílnou součástí hudebního vzdělání tohoto stupně. Výuka hry na nástroj je obohacována o možnost komorní nebo souborové hry, improvizace, hry z listu nebo doprovodu jiných instrumentalistů i zpěváků. Žáci mají možnost současně studovat hru na více nástrojů, popřípadě kombinovat předměty v rámci hudebního zaměření. Studium I. stupně je zakončeno veřejným absolventským koncertem prvního stupně nebo závěrečnou zkouškou na konci školního roku. II. stupeň navazuje bezprostředně na studium I. stupně a rozvíjí získané dovednosti. Více příležitostí se naskýtá pro hru z listu, improvizaci, doprovod a komorní nebo souborovou hru. Žák má větší míru prezentace svých dosažených hudebních dovedností. Absolutorium II. stupně je zakončeno veřejným absolventským koncertem. Studium pro dospělé je organizováno pro talentované zájemce, kteří se chtějí hudbě věnovat amatérsky nebo se připravují na studium vysoké školy s hudebním zaměřením. Pro tento stupeň studia nejsou poskytovány státní dotace

12 Klavír Klavír patří k nejrozšířenějším hudebním nástrojům dnešní doby. Uplatňuje se jako nástroj sólový a doprovodný, napodobuje orchestrální hru. Znalost hry na klavír je nezbytným předpokladem pro pracovníky mnoha profesí. Průpravu k vlastnímu studiu na I. stupni představuje přípravná hudební výchova-phv, která je součástí výchovy a vzdělávání. Žák, který navštěvuje klavírní oddělení, prochází celkovým rozvojem osobnosti a jeho hudebního cítění. Stává se prostředníkem k vyjádření hudebních myšlenek a trvalým vztahem k hudbě kultivuje svoji osobnost. Díky tomu, že klavírní zápis skladby je rozepsán do dvou notových osnov, musí žák zvládnout perfektní přečtení hudebního textu v housl. i basovém klíči najednou. Taktéž dochází k zdokonalení jeho jemné motoriky a zvládnutí nezávislosti rukou. Zde pomocí výchovně vzdělávacích strategií a výběrem vhodného hudebního materiál získává základní nástrojové dovednosti, které slouží k tomu, aby žák mohl na ně navázat při studiu II. stupně vzdělávání, na pedagogické škole, v konzervatořích apod.. Studijní zaměření : Hra na klavír Vyučovací předměty : Hra na klavír Komorní hra (čtyřruční hra,souborová hra,improvizace a hra z listu) Hudební nauka Učební plány Základní studium I. stupně Minimální dotace 1. r 2. r 3. r 4. r. 5. r. 6. r. 7. r. Hra na klavír Komorní hra Hudební nauka Základní studium II. stupně Minimální dotace 1. r 2. r 3. r 4. r Hra na klavír Komorní hra Studium pro dospělé Minimální dotace 1. r 2. r 3. r 4. r Hra na klavír

13 Vzdělávací obsah studia pro dospělé, jeho způsob a formu realizace stanovuje učitel na základě individuálního plánu žáka s přihlédnutím k jeho požadavkům a vzdělávacím potřebám v souladu s učebním obsahem studijního zaměření. Hra na klavír Očekávané výstupy I. stupeň PHV probouzí spolu s učitelem zájem o zvolený nástroj postupně se seznámí se základními návyky (sezení u klavíru, postavení ruky) pomocí učitele se seznámí s hudební teorií (noty v houslovém klíči) postupně použije klavírní úhozy portamento, legato, hra jednotlivými prsty seznámí se se základními dynamickými prvky piano, forte prostřednictvím říkadel a popěvků si rozvíjí rytmicko-melodické cítění a hudební paměť 1. ročník seznámí se se základními dovednostmi a začíná je používat (dvojhmat, akord, stupnice) postupně si osvojuje základní druhy úhozů (portamento, legato, staccato) pěstuje dynamické rozlišení spojuje notový zápis s orientací na klaviatuře pomocí učitele si zdokonaluje melodické a rytmické cítění (těžká a lehká doba) zdokonaluje si sluchovou představivost a hru zpaměti 2. ročník prohlubuje si základní návyky a dovednosti (hra dvojhmatů, akordů, stupnic) zdokonaluje druhy úhozů(portamento, legato, staccato, odtah) rozvíjí si schopnost práce s dynamikou (piano,mezzoforte, forte, crescendo a decrescendo) čte v houslovém klíči, začíná se orientovat v klíči basovém pěstuje schopnost úhozové nezávislosti rukou pěstuje hru zpaměti 3. ročník použije dosud získané dovednosti klavírní hry zdokonaluje vyrovnanost a pohotovost prstů s pomocí učitele dokáže vystavět frázi a použít dosud osvojené výrazové prostředky pěstuje schopnost dynamické nezávislosti rukou seznámí se s pedalizací a základními melodickými ozdobami

14 4. ročník zaměří se na vylepšení provedení pasážových cvičení postupně si rozšiřuje výrazové prostředky (agogika) s pomocí učitele se setká s novými styly a žánry seznámí se jednoduchou polyfonní fakturou uplatňuje hru s pedálem rozliší dynamická znaménka pěstuje hru zpaměti umí použít základní harmonické funkce v jednoduché lidové písni 5. ročník uplatňuje dosud získané nástrojové návyky a dovednosti využije hru s pedálem při interpretaci využije agogických změn použije sluchovou sebekontrolu při rozlišení melodie od doprovodu ve skladbě s pomocí učitele rozlišuje skladby různých stylových období rozvíjí technickou zběhlost 6. ročník uplatňuje výrazové prvky klavírní hry rozvíjí své technické možnosti (sexty, oktávy) pěstuje hudební představivost dokáže vystavět frázi použije samostatně pedál při interpretaci se zaměří na krásu klavírního tónu ve skladbě s náročnějším obsahem přednesenou zpaměti 7. ročník využije zvukových možností nástroje a uplatňuje všechny dosud získané dovednosti dbá na samostatnost při orientaci v notovém zápisu své úsilí zaměří na přípravu náročnějšího repertoáru, který uplatní při závěrečném veřejném absolventském koncertě při přednesu dokáže uplatnit vlastní hudební cítění Každý ročník se uzavírá na konci školního roku postupovou zkouškou do dalšího ročníku. Výjimkou je ročník sedmý, který je ukončen veřejným absolventským koncertem, případně závěrečnou zkouškou. Očekávané výstupy II.stupeň

15 I.ročník rozšiřuje dosud získané dovednosti dokáže vyjádřit náladu a charakter skladby pěstuje schopnost vyrovnané pasážové techniky dbá na kultivovaný klavírní tón prohlubuje své znalosti stylů a žánrů zapojí se do čtyřruční či komorní hry II. ročník dokáže navrhnout nácvik skladby, rozpozná technické problémy seznámí se s ukázkami všech stylových období hraje skladby jiného žánru (hudba k filmu atd) aktivně se zapojí do komorní či čtyřruční hry III. ročník zdokonaluje výraz hraných skladeb s pomocí učitele respektuje svůj zájem a aktivně se podílí na výběru skladeb uplatní všechny technické prvky ve studiu skladeb je součástí komorní či čtyřruční hry IV. ročník dosahuje svého uměleckého rozvoje a uplatňuje jej obohacuje svůj umělecký život návštěvou koncertů a poslechem hudby pracuje samostatně, připravuje obtížnější repertoár na absolventský koncert Druhý stupeň je ukončen veřejným absolventským koncertem na konci školního roku. Komorní hra Cílem studia je praktické uplatnění získaných nástrojových dovedností ve čtyřruční hře, souborové hře a hře klavírních doprovodů Očekávané výstupy I.stupeň 4. ročník vytváří si základní návyky v souhře (rytmická přesnost) ve čtyřruční hře respektuje svého spoluhráče

16 5. ročník rozvine své rytmické a tempové cítění ve čtyřruční hře orientuje se ve svém notovém partu i partu svého spoluhráče 6. ročník uplatňuje cit pro souhru a zvládá agogické změny (ritardando,accelerando) ve čtyřruční hře rozvine svoji schopnost souhry v souborech menšího obsazení 7. ročník zdokonaluje se v pohotovosti a zvukové vyrovnanosti v souborové a čtyřruční hře zahraje jednodušší klavírní doprovod a orientuje se v notovém zápisu sólisty Očekávané výstupy II.stupeň I. ročník pěstuje pohotové čtení notového zápisu a spolehlivost v klavírních doprovodech zapojuje se do souborů různého nástrojového obsazení II. ročník využívání sluchové sebekontroly v souborové hře orientuje se v různých hudebních žánrech III. ročník samostatně nastuduje svůj part (pedalizace) v souborové hře je schopen poslechové sebekontroly i kontroly ostatních spoluhráčů IV. ročník uplatňuje své získané dovednosti ve čtyřruční a souborové hře prohlubuje si hudební obzor prací na skladbách různých stylových období a žánrů

17 Keyboard (EKN) Klávesy (keyboardy) řadíme mezi elektronické klávesové hudební nástroje. Keyboard, jinými slovy elektrofon, je tedy hudební nástroj, který vytváří zvuk přeměnou elektrických kmitů na kmity akustické Elektronické klávesové nástroje jsou těmi nejmodernějšími nástroji vůbec. Jejich vznik a vývoj se datuje zhruba od 70 let 20 stol. a v hudebním vzdělávání se objevují až počátkem let 90. Elektronické klávesové nástroje,(ekn) prošli řadou technických modernizací od jednohlasých nástrojů až po ty nejmodernější využívající dnes již dokonalou několikanásobnou syntézu zvuku a tím tak dokáží k nerozeznání napodobit jakýkoliv nástroj vydávající zvuk. Mají celou řadu rytmických doprovodů, aranží s nimiž získává žák prakticky neomezené možnosti ve hře jakéhokoliv hudebního stylu, žánru s nástrojem, který imituje skutečnou doprovodnou kapelu. Keyboardy je též možno s nadsázkou zařadit mezi komerční nástroje konzumního charakteru, bez kterých si již dnes moderní hudbu nedokážeme ani představit. Jen považme takové studiové sekvence či smyčky, možnosti zvukových efektů atd. Studium hry na elektronické klávesové nástroje a jejich ovládání je specifickým předmětem, který vyžaduje odlišný přístup, oproti výuce na tzv. klasické hudební nástroje, vzhledem ke své podstatě a zaměření. Díky své povaze je tento nástroj určen pro uplatnění zejména v moderní populární hudbě a tomu odpovídá i dostupný notový materiál, jemuž se podřizuje i celkové pojetí výuky. Vzhledem k technickým možnostem nástroje, je třeba chápat tento jako naprosto ojedinělý a svébytný. Při výuce se samozřejmě může využívat klasická klavírní literatura, ovšem v míře odpovídající potřebám výuky na EKN. Výhodou (nikoliv však podmínkou) je pro klávesistu jakéhokoliv věku předchozí klavírní průprava. Elektronické klávesové nástroje jsou druhem hudebních nástrojů, který se rychle rozvíjí a zahrnuje celou řadu dalších kategorií nástrojů, které se mohou od výše popsaného nástroje zásadně lišit (elektronické klavíry, elektronické varhany, syntezátory, samplery, různé hybridní nástroje, hudební pracovní stanice atd.) V systému výuky na EKN by se měl žák s těmito nástroji také seznámit, aby je dokázal od sebe rozlišit. Ke správnému používání EKN je třeba získat ještě další vědomosti a dovednosti, které žáci studující klasické hudební nástroje prakticky nepotřebují. Jsou to vědomosti zejména technické, které jsou nezbytností a musejí jít ruku v ruce s vědomostmi hudebními. Od vyšších ročníků je možno se se žákem zaměřit na určitou specifickou oblast využití EKN podle žákova zájmu a budoucího zaměření a věnovat se jí do větší hloubky tak, aby i žákovi studujícímu hru na elektronické klávesové nástroje v základní umělecké škole studium přineslo takové základní vzdělání v oblasti, která ho zajímá a které se chce v budoucnu věnovat ať už na profesionální či amatérské úrovni. Důraz ve vyšších ročnících bude věnován základům aranžování, instrumentace. V rámci studia si žáci osvojí i řadu hudebně-teoretických disciplin (např. harmonizaci melodie, hraní a tvorba doprovodů podle akordových značek atd.) potřebných k dalšímu rozvoji jejich dovedností, díky nimž mohou lépe pracovat s vybraným repertoárem a vnímat hudbu v širších souvislostech. Žáci jsou taktéž připravováni na vzájemnou souhru mezi více nástroji a v průběhu studia pak navštěvují předmět komorní hry, kde se setkávají nejen s ostatními klávesisty, ale především se zpěváky a hráči na nejrůznější jiné nástroje. Tato souhra učí všechny zúčastněné vzájemnému respektu i spolupráci a zodpovědnosti na jednom projektu a společné výstupy pak obohacují koncerty a jiné

18 akce oddělení i školy v regionu. Specifické využívání elektronických klávesových nástrojů v kapele, to vše může být náplní výuky. Studijní zaměření: ovládání (modul A) Hra na elektronické klávesové nástroje a jejich Vyučovací předměty: Hra na EKN Komorní hra Hudební nauka Učební plány : Základní studium I.stupně Minimální dotace 1.r 2.r 3.r 4.r. 5.r. 6.r. 7.r. Hra na EKN Komorní hra Hudební nauka Žáky 1-3 ročníku lze vyučovat po dvou až třech členných skupinách. Základní studium II. stupně Minimální dotace 1.r 2.r 3.r 4.r Hra na EKN Komorní hra Studium pro dospělé Minimální dotace 1. r 2. r 3. r 4. r Hra na EKN Vzdělávací obsah studia pro dospělé, jeho způsob a formu realizace stanovuje učitel na základě individuálního plánu žáka s přihlédnutím k jeho požadavkům a vzdělávacím potřebám v souladu s učebním obsahem studijního zaměření

19 Hra na EKN Očekávané výstupy: I.stupeň PHV hravou formou přiměřeně k věku a vývoji dítěte se žák seznámí s nástrojem a jeho možnostmi, získá základní hudební znalosti a dovednosti, jako je postavení rukou na klaviatuře, nácvik úhozu, posed u nástroje, základy orientace po klaviatuře se snaží o hru jednoduchých písní v pětiprstové poloze, jednoduchou hru podle not si upevňuje základní rytmické návyky, vnímání doprovodu, rozvíjení rytmického cítění s pomocí učitele se učí orientovat ve zvukových rejstřících a zákl.funkcích nastavení nástroje 1. ročník si fixuje správné nástrojové návyky / sezení u nástroje, postavení rukou / si prohloubí základy techniky hry při různých druzích úhozu se seznámí s notovým zápisem a akordovými značkami pozná základní barvy nástrojů dokáže rozeznat různé typy rytmu, rozšiřuje si vědomostí o doprovodných stylech rozlišuje tempa zvládne zahrát jednoduchou píseň za doprovodu rytmické sekce v zákl.čtyřdobém rytmu, základy souhry může přistoupit k nácviku tvorby akordů již v režimu FINGERED, pokud ruka zvládá tvorbu akordů v plné podobě bez nadměrného namáhání 2. ročník se orientuje v notovém zápisu si zdokonaluje prstovou techniku, samostatnost a nezávislost rukou dovede zahrát přiměřeně obtížné skladby různých žánrů a stylů má osvojené základní znalosti o volbě vhodného doprovodu podle žánru hrané skladby používá různé druhy (barvy) nástrojů umí zahrát jednoduchou píseň za doprovodu rytmicko-harmonické sekce prohlubuje si hru akordů v režimu FINGERED 3. ročník vyzná se v základní obsluze svého nástroje dovede pojmenovat nejdůležitější technické možnosti nastavení nástroje seznamuje se s anglickou terminologii u dosud probraných funkcích nástroje a jednotlivé funkce dovede vysvětlit upevňuje si hru akordů v režimu FINGERED procvičuje všechny dosud probrané technické prvky hry dokáže zahrát zpaměti jednodušší skladbu či píseň prohloubí si návyky nástrojové hry, denní režim cvičení atd

20 postupně do hry zařazuje náročnější styly doprovodu, akordů, frázování, artikulace ročník rozvíjí si různé technické prvky hry seznámí se s hrou vícehlasé melodie snaží se o zvukovou vyrovnanost v polyfonní hře a při hře s harmonicko - rytmickým doprovodem dokáže nastudovat určitou skladbu a uplatnit v ní získané dovednosti souborová hra s jinými nástroji popř. zpěvem a jejich doprovod (viz tabulka) seznámí se s dalšími prvky hudební elektroniky a zdokonalování obsluhy nástroje 5. ročník chápe zásady registrace a práce s paměťovou bankou, umí ukládat a zpětně vyvolat nastavení v registrační bance, dokáže nastavit (zmražení) zamutování jednotlivých složek (FREEZE) si prohloubí hudební paměť, technické a výrazové prostředky si rozvine hudební projev v souladu s vybavením nástroje připraví se na náročnější skladby s využitím probraných způsobů hry, hra složitějších rytmických prvků, nácvik dalších akordů rozšiřuje si možnosti souhry s jinými nástroji popř.zpěvem a jejich doprovod orientuje se v celém rozsahu klaviatury 6. ročník ovládá anglickou terminologii u dosud probraných funkcí nástroje aktivně používá funkce nástroje pro obohacení automatického doprovodu dokáže transponovat jednoduché skladby do jiných tónin zapojí se v souborové hře, taktéž se zapojí do korepetice dechových i smyčcových nástrojů či zpěvu precizněji provádí nácvik skladeb, vyrovnanost hry, používání pedálu u EKN je schopen zahrát složené akordové značky a lomené akordy uplatní spojování zvukových barev (split a layer) samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu 7. ročník je obeznámen s dalšími možnostmi využití nástroje s digitálními technologiemi vytváří vlastní doprovody, nahrává skladby na hard disk, disketovou jednotku či flash disk( rec a save) ovládá hru z paměti i náročnějších skladeb stále si prohlubuje technickou úroveň, pohyblivost prstů rozšiřuje si postupně znalosti dalších akordů (čtyřzvuky) využívá správné návyky nástrojové hry ovládá a využívá všech doposud získaných znalostí a dovedností, zvukových možností nástroje, volbu vhodného doprovodu, nástroje, tempa dle žánru a stylu vybrané skladby a umí využívat praktických zkušeností ve své další hudební činnosti se věnuje korepetiční činnosti, komorní hře, souborové hře či hře v kapele

21 Každý ročník se uzavírá na konci školního roku postupovou zkouškou do dalšího ročníku. Výjimkou je ročník sedmý, který je ukončen veřejným absolventským koncertem, případně závěrečnou zkouškou. Očekávané výstupy II. stupeň I. ročník navazuje na již získané dovednosti a odkrývá další možnosti nástroje interpretuje jemu dostupné skladby různých stylů a žánrů upevní stylistiku hry ve všech dosud poznaných stylech i žánrech má kultivovaný hudební projev je veden k samostatnosti při studiu skladeb II. ročník zvládá stylistiku hry v doposud poznaných stylech i žánrech svou interpretací respektuje obsah a formu hudebního díla zvyšuje si technické nároky, užívá funkce pro obohacení aut. doprovodu si utváří vlastníh názor při studiu i interpretaci skladeb III. ročník ovládá pokročilé funkce nástroje a využívá jeho zvukové a technologické možnosti seznamuje se s disketovou, hard disk a flash mechanikou si utváří názor na interpretaci skladby aktivněji se zapojuje a uplatňuje při korepetiční činnosti IV. ročník využívá všechny doposud získané znalosti a dovednosti k vyjádření tvůrčích představ pracuje s disketovou, hard disk a flash mechanikou při interpretaci skladeb si sám utváří obraz o prostudovaných stylech sleduje nové trendy ve vývoji a využití EKN a zajímá se o ně Druhý stupeň je ukončen veřejným absolventským koncertem na konci školního roku. Souborová hra je společná hra dvou a více hráčů. Žáci tvoří komorní soubory (dua, tria, kvarteta, kvinteta aj., až po velikost komorního orchestru (např žáků, počet není

22 omezen). Žák si plní docházku do výuky souborové hry dle zařazení do ročníku. Žák se seznamuje se souborovou hrou pomocí duetů (hra s učitelem) nebo duety se spolužáky. Se zvyšující se kvalitou hry žáka je možné jeho zařazení do početnějšího souboru. Po II. stupni studia žák dokáže působit v jakémkoli komorním (větším či menším) souboru, zná problematiku nácviku skladeb v těchto souborech, nemá potíže s vedením hlasů a orientování se v komorní skladbě a také se souhrou s ostatními kolegy. Souborová hra je pro žáky velmi důležitá z hlediska vzájemné souhry mezi jednotlivými nástroji, nejen že se učí poslouchat jeden druhého a to ať už v rámci celé škály dynamických možností, rytmického cítění, frázování či artikulace, ale hlavně nesou zodpovědnost za společné dílo. Souborová hra tak přispívá i k rychlejšímu hudebnímu vývoji žáků a k růstu jejich uměleckého rozhledu. Snaží se v ní následně využít všech doposud získaných hráčských dovedností. Očekávané výstupy: I. stupeň 4. ročník seznámí se a vnímá vzájemnou souhru více nástrojů učí se vedení hlasu a orientaci v komorní skladbě používá smysl pro dynamiku a výraz v rámci skupiny seznámí se s skladbami různého charakteru a stylu využívá všech doposud získaných znalostí a dovedností 5. ročník zdokonalí se v souhře s ostatními spoluhráči učí se využívat barevné možnosti nástroje- registrace rozvine si hudebnost na základě získaných dovedností je veden k samostatnosti při studiu skladeb souborové hry zlepšuje si celkové vnímání hudby jako takové 6. ročník zkvalitňí vzájemnou souhru se spoluhráči a s jinými nástroji či zpěvem využívá smyslu pro frázování, artikulaci a výraz skladby v rámci skupiny rozšiřuje si tvorbu repertoáru o skladby různých stylových období dokáže zvládnout i náročnější skladby po stránce výrazové,stylové a technické uplatňí a prohloubí rejstříkovou techniku souborové hry

23 7. ročník zvládá orientaci v notovém zápise- pokračování ve hře od označených taktů si rozvine artikulaci, snaží se poslouchat nejen sebe a přizpůsobuje se spoluhráčům si rozšiřuje repertoár na úrovni své technické a hudební vyspělosti si rozvine přednesovou stránku skladeb souborové hry využívá stylistiku hry v poznaných stylech a žánrech Očekávané výstupy II. stupeň I. ročník si prohloubí hudební obzory, zajímá se celkově o hudbu jako takovou zvládne zahrát i literaturu moderních hudebních proudů vnímá společnou artikulaci a dovede se přizpůsobit spoluhráčům je schopen hry podle gest dirigenta, vedoucího hráče souboru II. ročník pohotově se orientuje v notovém zápise- pokračování ve hře od označených taktů se přizpůsobí přesné souhře s ostatními hráči umí rozlišovat takty, dynamiku a společné frázování si rozvine rytmické cítění v rámci skupiny III. ročník si zdokonalí výraz a přednes dané skladby zlepšuje si dynamiku a respekt k dalším hlasům dbá zvýšené pozornosti rejstříkování a odkrývání dalších barevných možností zvuku keyboardu prohloubí si všechny dosud získané hráčské dovednosti dovede doprovodit zpěv či jiný hudební nástroj s vhodnou registrací

24 IV. ročník učí se zodpovědnosti za společné dílo zvyšuje si neustále svůj umělecký rozhled při souhře se dokáže přizpůsobit charakteru a stylu skladby projevuje své hudební cítění a hudební představivost ve hře improvizovaných doprovodů zdokonalí technickou a výrazovou rovnováhu mezi jednotlivými hlasy je motivován svým učitelem k vlastnímu výběru skladeb, organizaci vystoupení atd

25 Akordeon Akordeon je v dnešní době bohužel již málo používaným hudebním nástrojem. A však pro svojí zvukovou barevnost a všestranné využití, zaujímá právě tento nástroj mezi ostatními jakousi výjimečnost a odlišnost. Jeho ojedinělost tkví v tom, že nepotřebuje doprovodného nástroje. Jeho hráč si vystačí sám. Jako přenosný vícehlasý nástroj pak plní akordeon v hudebním životě významné místo svojí funkcí jak samostatného sólového nástroje, tak i nástroje doprovodného či souborového. Přestože je akordeon zaškatulkován převážně jako nástroj lidový a určený spíše k populární hudbě, řada autorů se dnes věnuje k tvorbě originální literatury právě pro tento nástroj a tím mu udává jeho vážnosti i na koncertním jevišti. Během studia se žáci seznámí se skladbami nejrůznějších žánrů a hudebních stylů - od varhanních barokních transkripcí, přes klasicismus, romantismus až po skladby z bohatého výběru právě lidové tvorby, včetně originální soudobé hudby. Žák se učí ovládat nástroj po stránce technické, výrazové, stylové a seznamuje se s širokými možnostmi a uplatněním akordeonu v současnosti. Neméně důležitou roli totiž hraje akordeon i v hudbě moderních proudů, jako jsou např. jazz, pop music, hiphop, ska atd., kde se objevuje nezaměnitelný zvuk tohoto nástroje v různých sekvencích, smyčkách. Cílem výuky je vybavit absolventa takovými získanými dovednostmi, které by mu umožnili pokračování studia na střední či vysoké hudební škole nebo uplatnění v amatérské kariéře kulturního života společnosti, ale i širším všeobecným rozhledem vůbec. Studium ovšem předpokládá pravidelné a intenzívní cvičení na nástroj! Studijní zaměření: Hra na akordeon Vyučovací předměty: Hra na akordeon Souborová hra Hudební nauka Učební plány: Základní studium I. stupeň Minimální dotace 1. r 2. r 3. r 4. r 5. r 6. r 7. r Hra na akordeon Souborová hra Hudební nauka

26 Základní studium II. stupeň Minimální dotace 1.r 2.r 3.r 4.r Hra na akordeon Souborová hra Studium pro dospělé Minimální dotace 1. r 2. r 3. r 4. r Hra na akordeon Vzdělávací obsah studia pro dospělé, jeho způsob a formu realizace stanovuje učitel na základě individuálního plánu žáka s přihlédnutím k jeho požadavkům a vzdělávacím potřebám v souladu s učebním obsahem studijního zaměření. Hra na akordeon Očekávané výstupy: I.stupeň PHV si osvojí správné návyky (posed, držení a upevnění nástroje, postavení rukou atd.) popíše hudební nástroj s pomocí učitele získává základy měchové a prstové techniky hraje jednoduché písně v základní pětiprstové poloze pravou rukou podle sluchu hraje melodické basy C,G,D,F v základní řadě levou rukou 1. ročník dodržuje správný posed, držení a upevnění nástroje, postavení rukou atd. klade důraz na rozvoj správné měchové techniky (vedení měchu podle značek) zdokonalí se ve hře jednoduchých písní pravou rukou v pětiprstové poloze, dle not.zápisu orientuje se na základních basech C,G,D,F a příslušných durových akordech dbá na souhru rukou 2. ročník užívá základní návyky a dovednosti, zdokonalí se souhra rukou zdokonalí se v rozšiřování polohy-posun ruky

27 užívá základní a pomocné basy s příslušnými durovými akordy (do 2 křížků a 2 béček) užívá hru legato fixuje si vedení měchu, tvoření tónů, správné nasazení a ukončení 3. ročník uplatní smysl pro dynamiku a výraz, reaguje na zákl. dynamiku (p, f) zdokonalí měchové frázování, samostatnost a nezávislost rukou orientuje se v melodické i doprovodné části nástroje dle svých možností, dvojhlasy rozvine základní typy artikulace (legato, staccato) hraje podle svých možností jednoduchou skladbu zpaměti používá základní a pomocné basy s příslušnými dur, moll akordy (do 4 křížků a béček) 4. ročník se připraví na přechod na větší nástroj (dle fyzických dispozic žáka) zdokonalí prstovou techniku pravé i levé ruky dle motorických schopností rozvine hru dvojhmatů, polyfonní hru, vícehlas užívá měchovou techniku (plynulé vedení měchu, obraty) využívá barevné možnosti nástroje- registrace se zapojí do souborové hry (viz tabulka) rozliší základní druhy temp a dynamiky 5. ročník Žák zdokonalí výrazovou a technickou stránku hry vytvoří kulturu tónu pomocí měchové techniky uplatní a zdokonalí rejstříkovou techniku užívá prstovou techniku pravé i levé ruky v rámci motorických schopností při studiu a nácviku skladeb využívá samostatnosti zvládá základní a pomocné basy s příslušnými dur, moll a septakordy 6. ročník obohatí si tvorbu repertoáru o skladby různých stylových období zdokonalí polyfonní hru si rozvine souborovou hru zvládá základní označení a používání rejstříků zahraje zpaměti vybrané přednesové skladby orientuje se v celém rozsahu doprovodné části nástroje 7. ročník hraje i náročnější skladby po stránce výrazové, stylové a technické

28 podílí se na výběru skladeb orientuje se v celém rozsahu melodické části nástroje ovládá prstovou techniku v rámci svých motorických schopností zvládá hru z listu přiměřeně težkých skladeb (2-3roč.) je samostatný při nácviku skladeb Každý ročník se uzavírá na konci školního roku postupovou zkouškou do dalšího ročníku. Výjimkou je ročník sedmý, který je ukončen veřejným absolventským koncertem, případně závěrečnou zkouškou. Očekávané výstupy II. stupeň I. ročník užívá všechny doposud získané znalosti a dovednosti užívá kultivovaný tón, měchovou a nástrojovou techniku zdokonalí výraz a techniku hry při studiu a nácviku skladeb v souborové hře využívá samostatnosti samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu II. ročník hraje kultivovaný tón pomocí měchové a nástrojové techniky rozvine přednesovou stránku skladby vybere repertoár různých žánrů a stylů užívá technické a výrazové schopnosti nástroje obohacuje repertoár na úrovni své technické a hudební vyspělosti III. ročník rozvíjí neustále prstovou techniku a měchovou techniku zvládá práci s tónem, frázováním a rozvíjí dále svou hudební paměť při hře využívá znalosti o výrazu hrané skladby je schopen vlastního názorového vyjádření zpaměti interpretuje vybrané skladby IV. ročník využívá své zkušenosti v neprofesionální umělecké praxi výběr skladeb přizpůsobí své individualitě využívá stylistiku hry v poznaných stylech a žánrech zahraje i literaturu moderních hudebních proudů zdokonalí hru zpaměti, z důvodu lepší koncentrace a prožitku Druhý stupeň je ukončen veřejným absolventským koncertem na konci školního roku

29 Souborová hra Souborová hra je společná hra dvou a více hráčů. Žáci tvoří komorní soubory (dua, tria, kvarteta, kvinteta aj., až po velikost komorního orchestru (např žáků, počet není omezen). Žák si plní docházku do výuky souborové hry dle zařazení do ročníku. Žák se seznamuje se souborovou hrou pomocí duetů (hra s učitelem) nebo duety se spolužáky. Se zvyšující se kvalitou hry žáka je možné jeho zařazení do početnějšího souboru. Po II. stupni studia žák dokáže působit v jakémkoli komorním (větším či menším) souboru, zná problematiku nácviku skladeb v těchto souborech, nemá potíže s vedením hlasů a orientování se v komorní skladbě a také se souhrou s ostatními kolegy. Souborová hra je pro žáky velmi důležitá z hlediska vzájemné souhry mezi jednotlivými nástroji, nejen že se učí poslouchat jeden druhého a to ať už v rámci celé škály dynamických možností, rytmického cítění, frázování či artikulace, ale hlavně nesou zodpovědnost za společné dílo. Souborová hra tak přispívá i k rychlejšímu hudebnímu vývoji žáků a k růstu jejich uměleckého rozhledu. Snaží se v ní následně využít všech doposud získaných hráčských dovedností. Očekávané výstupy: I. stupeň 4. ročník vnímá vzájemnou souhru více nástrojů užívá smysl pro dynamiku a rytmus v rámci skupiny rozliší skladby různého charakteru a stylu využívá všech doposud získaných znalostí a dovedností učí se vedení hlasu a orientaci v komorní skladbě 5. ročník zdokonalí se v souhře s ostatními spoluhráči využívá barevné možnosti nástroje- registrace rozvine hudebnost na základě získaných dovedností předvede samostatnost při studiu skladeb souborové hry dokonalí celkové vnímání hudby jako takové 6. ročník zdokonalí vzájemnou souhru se spoluhráči a s jinými nástroji užívá smyslu pro frázování, artikulaci a výraz v rámci skupiny obohatí si tvorbu repertoáru o skladby různých stylových období hraje i náročnější skladby po stránce výrazové, stylové a technické uplatní a zdokonalí rejstříkovou techniku souborové hry

30 7. ročník se orientuje v notovém zápise - pokračování ve hře od označených taktů rozvine artikulaci, poslouchá nejen sebe a přizpůsobí se spoluhráčům si rozšíří repertoár na úrovni jeho technické a hudební vyspělosti rozvine přednesovou stránku skladeb souborové hry využívá stylistiku hry v poznaných stylech a žánrech Očekávané výstupy II. stupeň I. ročník si prohloubí hudební obzory, zajímá se celkově o hudbu jako takovou zahraje i literaturu moderních hudebních proudů vnímá společnou artikulaci a přizpůsobí se spoluhráčům hraje podle gest dirigenta, vedoucího hráče souboru II. ročník se orientuje v notovém zápise - pokračování ve hře od označených taktů se přizpůsobí k přesné souhře s ostatními hráči rozlišuje takty, dynamiku a společné frázování vnímá a rozvíjí rytmické cítění v rámci skupiny III. ročník zdokonalí výraz a přednes skladby využívá dynamiku a respekt k dalším hlasům si při rejstříkování odkreje další barevné možnosti specifického zvuku akordeonu. zdokonalí všechny dosud získané hráčské dovednosti doprovodí zpěv či jiný hudební nástroj s vhodnou registrací IV. ročník dbá zodpovědnosti za společné dílo si zvyšuje neustále svůj umělecký rozhled se při souhře přizpůsobí charakteru a stylu skladby projevuje své hudební cítění a hudební představivost ve hře improvizovaných doprovodů dodržuje technickou a výrazovou rovnováhu mezi jednotlivými hlasy se podílí na výběru skladeb a organizaci veřejného vystoupení