A-PDF MERGER DEMO. VošL Trutnov - PĚSTOVÁNÍ LESŮ. Ročník 3 Přednáška 1. VÚLHM, v.v.i., VS Opočno

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "A-PDF MERGER DEMO. VošL Trutnov - PĚSTOVÁNÍ LESŮ. Ročník 3 Přednáška 1. VÚLHM, v.v.i., VS Opočno novak@vulhmop.cz"

Transkript

1 VošL Trutnov - PĚSTOVÁNÍ LESŮ Jiří Novák VÚLHM, v.v.i., VS Opočno Ročník 3 Přednáška 1 A-PDF MERGER DEMO Program: 1.Tématický plán předmětu, požadavky ke zkoušce 2. Hospodaření v lesích pod vlivem imisí Úvod do problematiky, Působení imisí na lesní dřeviny Pásma ohrožení, stupně poškození

2 Tématický plán předmětu Zimní období HOSPODAŘENÍ V LESÍCH POD VLIVEM IMISÍ (18 hodin) Úvod do problematiky imisí, pásma ohrožení, stupně poškození 2 Působení imisí na lesní dřeviny 1 Obnova porostů pod vlivem imisí 3 Výchova porostů pod vlivem imisí 3 Porosty náhradních dřevin (PND) funkce 3 PND výchova 3 PND přeměny 3 ZAKLÁDÁNÍ A PÉČE O SMÍŠENÉ POROSTY (6 hodin) Současné trendy a praxe v zakládání smíšených porostů 2 Péče o mladé smíšené porosty 2 Péče o dospělé smíšené porosty 2 ZVYŠOVÁNÍ PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ LESA (9 hodin) Kvantita, kvalita a bezpečnost produkce současných porostů 3 Opomíjené domácí a introdukované dřeviny 3 Trvale udržitelná produkce lesů 3 OZELEŇOVÁNÍ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (3 hodiny) Současná praxe ozeleňování 1 Technologie ozeleňování (výroba sad. materiálu, výsadba) 2 Praktická cvičení I (9 hodin) Pěstování lesa v imisních oblastech (exkurze) 3 Práce s horskými porosty (praktické ukázky) 3 Hospodaření v lesoparku, návrhy. příklady opatření (exkurze) 3

3 Požadavky ke zkoušce, zdroje informací Zkouška po ukončení zimního období bude mít písemnou a ústní část. Doporučená studijní literatura a užitečné odkazy: Bezecný, P. a kol.: Pěstování lesů. Zem. nakl. Brázda 1992, 376 s. Korpel, Š. a kol.: Pestovanie lesa. Príroda Bratislava 1991, 472 s. Lesnická odborná a vědecká periodika: Lesnická práce, Lesu Zdar, Journal of Forest Science, Zprávy lesnického výzkumu, Lesnický průvodce... Aktuální ČSN, zákony, vyhlášky

4 Seznam vyučujících: Ing. Jiří Novák, Ph.D. Ing. Dušan Kacálek, Ph.D. Ing. Jan Leugner Ing. Jiří Souček, Ph.D. VÚLHM, v.v.i., Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550, Opočno

5 Silvarium - lesnicko-dřevařský server VÚLHM, v.v.i., Výzkumná stanice Opočno ÚHÚL LDF MZLU v Brně - Ústav zakládání a pěstění lesů FLD ČZU v Praze Katedra pěstování lesů Lesy ČR Lesnická práce Lesu Zdar Lesnický průvodce Zprávy lesnického výzkumu Journal of Forest Science

6 Úvod do problematiky imisí

7 Úvod do problematiky imisí (upr. zdroj: Ve spodní části atmosféry, v troposféře, dochází neustále k řadě chemických procesů, kterých se účastní tzv. stopové plyny. Ačkoli jsou koncentrace těchto látek ve vzduchu velmi nízké, mají (samy nebo produkty jejich reakcí) značný vliv na živé organismy, se kterými se dostávají do styku. Většina stopových plynů v atmosféře pochází z přirozených zdrojů, u některých z nich se ale v tomto století ve značné míře podílejí na jejich produkci lidská činnost v průmyslu, dopravě a zemědělství (např. oxid dusný, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, uhlovodíky a chlorované sloučeniny). Díky vysokému obsahu kyslíku v atmosféře jsou chemické reakce látek emitovaných do troposféry téměř výlučně oxidační. Iniciaci těchto dějů zprostředkuje sluneční záření. Konečnými produkty reakčních mechanismů bývají zpravidla kyseliny sírová, dusičná a chlorovodíková, oxid uhličitý, voda a v případě dostatečně vysoké koncentrace oxidu dusného ze spalovacích motorů také ozón (hlavní součást fotosmogu).

8 Výsledné produkty a jejich účinky na živé organismy a na majetek se nazývají imise a místo jejich působení je značně závislé na momentální povětrnostní situaci. Za normálního počasí teplý vzduch stoupá z ohnisek znečištění vzhůru a většina škodlivin je unášena vzdušnými proudy do té doby, než jako součást deště nebo sama zvolna klesne a uloží se na zemský povrch (zpravidla na horských hřebenech). V případě inverzního počasíjsouspodnívrstvyvzduchu chladnější než vrstvy vyšší a nedochází proto k žádnému promíchávání a koncentrace škodlivých látek a produktů jejich reakcí v místě jejich původu stále narůstá. Okyselení půdy a vodních toků se projevuje v oblastech, kde je nedostatek vápníku, kterýbyrozpuštěné kyseliny neutralizoval. Nejvíce škod ovšem působí imise oxidu siřičitého, které způsobují škody na lesních porostech. Od poloviny sedmdesátých let příčiny a rozsah škod přesáhly daleko za přirozenou úroveň a začalo velkoplošné umírání lesů, především ve Střední Evropě a v Severní Americe. Tato novodobá poškození lesa se vyznačují kontinentálním rozsahem (nejsou omezena regionálně), rychlým šířením, postižením všech hlavních druhů dřevin a dlouhodobým přetrváváním.

9 V současné době je ve Střední Evropě do různého stupně poškozena více než polovina lesních porostů, v posledních letech se přitom projevuje lehké zlepšení u jehličnatých stromů a stav se všeobecně zhoršuje u stromů listnatých. Příčiny lesních škod jsou různorodé a často se v účincích vzájemně posilují (tzn. že vliv při současném působení je silnější než součet jednotlivých vlivů - tato vlastnost se nazývá synergismus). Jednotlivé faktory lze rozřadit do několika skupin: a) účinek antropogenních emisí škodlivin do ovzduší. Listy a jehličí zachytávají z atmosféry částečky prachu a molekuly škodlivin, především oxidu siřičitého, oxidů dusíku a ozónu. Slouží tak vlastně jako filtry škodlivých látek, při dlouhodobém působení vyšších koncentrací škodlivin ovšem v listech dochází k porušování buněčných membrán, odumírání buněk a tkání a k poruchám mechanismu průduchů a dýchání. b) okyselení lesní půdy. Vápenaté a hořečnaté ionty, nezbytné k růstu stromů, se při nízkém ph nadměrně uvolňují a následně vymývají z půdy. Jejich místo zastupují ionty hlinité, které jsou pro rostliny (zvláště pro jemný kořenový systém) jedovaté.

10 c) klimatické příčiny. Suchá léta, mrazivé zimy a silný vítr poškozují zdravotní stav stromů. Les se z těchto poškození zpravidla rychle zotaví, pokud ovšem nebyl už předtím oslaben působením plynných škodlivin nebo kyselým deštěm - klimatické škody pak působí synergicky a mohou být rozsáhlé a trvalé. d) nákazy a hmyz. Působí podobně jako klimatické škody, tedy synergicky s poškozením z imisí. Většina škodlivin se do ovzduší uvolňuje při spalování fosilních paliv. Kouřové plyny obvykle obsahují kromě dusíku, oxidu uhličitého a vodní páry také proměnlivá množství oxidů síry, dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky, chlorovodík a pevné podíly, tzv. popílek (který se skládá z oxidů hliníku, křemíku, vápníku, železa, sodíku atd.). Všechny tyto škodliviny lze ze spalin do jisté míry odstranit, za tímto účelem byla vyvinuta řada různých technologických procesů.

11 Zdroj: Zpravodaj ochrany lesa. Supplementum, 2005, VÚLHM

12 Zdroj: Zpravodaj ochrany lesa. Supplementum, 2005, VÚLHM

13 Zdroj: Zpravodaj ochrany lesa. Supplementum, 2005, VÚLHM S dlouhodobou imisní zátěží souvisí tzv. karenční jevy, vyvolané deficiencí živin nebo i stopových prvků. Tento problém, často kombinovaný s nepříznivými povětrnostními vlivy, postihuje především smrkové porosty a označuje se běžně jako žloutnutí. Projevuje se diskolorací a předčasným opadem jehličí, což často vede k celkové vysoké defoliaci. Touto formou poškození nejvíce trpí smrkové porosty na chudých kyselých stanovištích.

14 Zdroj: ČHMÚ

15 Zdroj: ČHMÚ

16 Zdroj: ČHMÚ

17 Zdroj: ČHMÚ

18 Souhrn - Imisní zátěž Pod vlivem imisí jsou v současnosti všechny lesy v ČR Imisemi poškozeno 60 % výměry smrkových a borových porostů. V posledním desetiletí došlo k výrazné změně imisní situace spočívající v:! poklesu emise hlavní znečišťující látky - SO 2! přetrvávání vysoké zátěže dalších polutantů, především depozice N Očekávaná regenerace většiny lesních ekosystémů je jen velmi pozvolná především v důsledku narušeného půdního prostředí a je velmi pravděpodobné, že problémy se zdravotním stavem lesních porostů budou pokračovat.

19 Působení imisí na lesní dřeviny Zdroj:

20 Kyselé látky Mezi antropogenními imisemi v ovzduší převažují kyselé sloučeniny SO 2 a NO x. Kyselinotvorné imise v rostlinách vyvolávají změny v koloběhu živin a vody. K poškození rostlin dochází jednak přímo ovlivněním asimilačních orgánů (jehlic a listů), kdy vznikají různá nekrotická poškození, ale i nepřímo přes půdní prostředí. Odhaduje se, že až 70 % kyselých depozic vstupuje do půdy, kterou ochuzují vyplavováním živin. Zejména pak hořčík a draslík jsou přemísťovány do spodních půdních horizontů, kde jsou již pro kořeny dřevin nedostupné. Mladé smrkové porosty vystavené imisím proto trpí žloutnutím jehličí, které neobsahuje dostatečné množství hořčíku. V silně kyselých půdách se zároveň uvolňuje hydroxid hlinitý, který je toxický pro kořeny, mykorhizní houby a mnohé další půdní mikroorganismy. Tyto půdní změny vyvolávají úbytek jemných kořenů a zhoršení jejich celkové funkčnosti, což ztěžuje příjem vody a živin, kterých je v půdách horských poloh (kde nejčastěji imise působí) většinou nedostatek. Narušení kořenového systému také výrazně ovlivňuje statickou stabilitu stromů. Upr. podle Špulák (2005) -

21 Dusík Negativně na zdravotní stav lesních porostů působí také zvýšené ukládání dusíku, který je základním stavebním prvkem bílkovin, a proto ovlivňuje tvorbu biomasy. Tato depozice může mít v příznivých teplotních a srážkových podmínkách pozitivní vliv na stav porostů. Působením sucha a nízkých teplot však dochází k výrazným stresům. V konečném důsledku pak letorosty dřevin dostatečně nevyzrávají a mají menší podíl pozdního dřeva. Takovéto porosty (zejména pak smrkové) jsou podstatně méně ekologicky i staticky stabilní (trpí mrazem, zimním vysycháním, zlomy atd.). Ozon V posledních letech, na rozdíl od ostatních imisních složek, vykazuje silně zvýšené hodnoty ozon (hodinové koncentrace nad 80 µg.m -3 vzduchu), a to převážně po celé vegetační období. Hodinová maxima dosahují až 200 µg.m -3. Při nich již dochází k silnému akutnímu poškození asimilačního aparátu. Při spolupůsobení fyziologického sucha mohou poškozovat listy a jehličí jižkoncentrace nad 65 µg.m -3. Charakteristické příznaky poškození ozonem listové chlorózy Upr. podle Špulák (2005) -

22 Pásma ohrožení, stupně poškození

23 Pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí podle Vyhl. Mze č. 78/1996 Pásmo ohrožení je území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi. Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů z celkového počtu stromů v lesním porostu. Stupeň poškození jednoho stromu (smrk) Stupeň poškození jednoho stromu Popis poškození Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom Defoliace koruny

24 Stupeň poškození porostu 0 0/I I II III a III b IV Stupeň poškození porostu (smrk) Popis poškození Nepoškozený porost Porost s prvními symptomy poškození Slabě poškozený porost Středně poškozený porost Silně poškozený porost Velmi silně poškozený porost Odumírající nebo odumřelý porost Stupeň poškození jednoho stromu a větší Maximální podíl z celkového počtu stromů vporostu v % 32 * 84 * a větší 5 * 30 * * pro zařazení do stupně poškození postačí dosaženíjednézuvedených hodnot

25 Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení:! do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let,! do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením vpříznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o1stupeň během 6 až 10 let,! do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let,! do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat.

26 V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu dospělých (porost po ukončení výchovy) borových porostů nebo listnatých porostů, přičemž:!do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20 % původního počtu stromů,!do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20 % původního počtu stromů,!do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5 % stromů,!do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2 % původního počtu stromů.

27 VošL Trutnov PĚSTOVÁNÍ LESŮ Jiří Novák VÚLHM, v.v.i., VS Opočno Ročník 3 Přednáška 2 Program: Výchova lesních porostů pod vlivem imisí

28 Obsah přednášky 1. Principy výchovy porostů pod vlivem imisí! Princip individuálního výběru,! Princip zlepšení růstových podmínek! Princip vzájemného krytí 2. Tvorba modelu výchovy 3. Popis modelů výchovy pro smrk pod vlivem imisí 4. Zásady výchovy porostů náhradních dřevin 5. Rekapitulace

29 Principy výchovy smrkových porostů pod vlivem imisí Výchova smrkových porostů pod vlivem imisí se zakládá na třech hlavních principech: " individuálního výběru tolerantnějších stromů (Ranft 1968), " zlepšení růstových podmínek a snížené kompetice pro ponechané tolerantnější stromy (Tesař 1976, Chroust 1978, 1991, Becker 1989), " vzájemného krytí (Slodičák 1990, Chroust 1991, Balcar 2000). Princip individuálního výběru využívá poznatků o individuální toleranci stromů, která se projevuje tím, že poškození v porostu není na všech stromech stejnoměrné. Část jedinců je zpravidla poškozena silně a část relativně méně poškozených stromů může i ve značně poškozeném porostu po určitou dobu přežívat. Je-li porost založen s dostatečnou hustotou (4-5 tis. sazenic na 1 ha), zbývá i po postupném odstranění jedné poloviny až tří čtvrtin jedinců stále ještě dostatečný počet relativně nejtolerantnějších stromů pro vytvoření porostu.

30 V lesnické praxi se vylišily dva základní přístupy výběru: "Výběr negativní, při kterém se odstraňuje zpravidla růstově zaostávající a méně kvalitní, popřípadě hospodářsky nežádoucí porostní složka. Většinou se jedná o zásahy podúrovňové, v mladých porostech zejména listnatých a smíšených může být negativní výběr prováděn také v úrovni. "Výběr pozitivní, při kterém je uvolňována a podporována nejvhodnější porostní složka, zpravidla cílové nebo elitní stromy odstraněním stromů, které jim v růstu překážejí.

31 Princip zlepšení růstových podmínek, tj. efekt úpravy porostního prostředí (ekologický princip) spočívá ve změně růstových podmínek po výchovných zásazích. Odstraněním části stromů se sníží konkurence v korunové části i rhizosféře a do porostu se dostává větší množství srážek. Větší přísun slunečního záření spolu s vyšší nabídkou vláhy příznivě působí na lesní půdu a zlepšují funkční účinky celého lesního ekosystému. Princip vzájemného krytí se zakládá na poznatku, že stromy v porostu, které si vzájemně konkurují, si současně poskytují ekologický kryt a ochranu proti přímému působení imisí. Experimentálně byly tyto poznatky doloženy v Orlických horách, kde se po silném výchovném zásahu v 18leté smrkové mlazině v pásmu ohrožení imisemi B zvýšil přísun imisí ke korunám v průměru o 20 %. Podobné výsledky byly získány i ve starších (ca 25letých) smrkových porostech v pásmu ohrožení imisemi C, ve kterých byl navíc zjištěn vyšší obsah síry v asimilačních orgánech intenzivněji probíraných porostů (Chroust 1991).

32 Princip vzájemného krytí je ve zdánlivém protikladu s ekologickým principem, protože proředění porostu a uvolnění korun je spojeno s rizikem většího průniku škodlivin do porostu a tudíž snížením efektu vzájemného krytí. Zvýšené imisní zatížení po rozvolnění zápoje v mladém věku, kdy jsou lesní dřeviny velmi vitální, však většinou nepůsobí výrazné škody ani růstové deprese. Potvrzují to výsledky řady experimentů s výchovou smrkových porostů pod vlivem imisí v pásmech ohrožení C, B i A, v 5., 6. i 7. lesním vegetačním stupni, ve kterých byl shodně zjištěn příznivý vliv silných výchovných zásahů vmladém věku na přírůst i zdravotní stav porostů. Tyto experimenty ukázaly, že vzhledem k rychlému růstu mlazin cílových dřevin i porostů náhradních dřevin se průnik imisí snižuje až do zapojení korun. Vpozdějším věku, kdy již vitalita stromů klesá, je další porušování zápoje riskantní a je opět potřebné snižující se vitalitu stromů vyrovnávat efektem vzájemného krytí.

33 Cílem výchovy smrkových porostů pod vlivem imisí je především prodloužení životnosti stromů hlavního porostu, a tím i životnosti celých porostů. Výchova je založena na jednom velmi silném výchovném zásahu ve fázi mlazin, při horní porostní výšce 5 m. Při tomto zásahu se nejprve negativním výběrem odstraní silně poškozené stromy ze všech stromových úrovní, včetně stromů předrůstavých (za silně poškozené se považují jedinci se ztrátou olistění 40 % a více). Potom se z porostu odstraní také stromy středně poškozené (ztráta olistění %) z podúrovně, resp. z úrovně a zásah se dokončí tradičním podúrovňovým způsobem na doporučovanou hustotu.

34 Velmi silnévýchovnézásahylze provést ve všech pásmech ohrožení za předpokladu, že poškození porostu nepřekročilo II. stupeň, případně zůstane-li po vyznačení zásahu v porostu požadovaný počet úrovňových a předrůstavých stromů s olistěním 70 % a více. Plné dlouhodobější uvolnění relativně tolerantnějších jedinců v maximální míře stimuluje jejich tloušťkový přírůst, a tím se zvyšuje také odolnost porostu vůči škodám sněhem (většina smrkových porostů pod vlivem imisí je současně rovněž ohrožována sněhem). Další výchovné zásahy jsou slabší, odstraňují se při nich zejména stromy podúrovňové se ztrátou olistění % a více a také stromy úrovňové v případě, že jejich ztráta olistění přesáhla 40 %. V silněji poškozovaných porostech nabývají zásahy charakteru zdravotního výběru, tj. negativního výběru zaměřeného na odstranění silně odlistěných (ztráta olistění 60 % a více) a jinak poškozených stromů, popř. stromů odumřelých.

35 Porostní výchova se v imisních oblastech diferencuje podle: pásem ohrožení, stupňů poškození, stanovištních podmínek. Věk porostů byl nahrazen horníporostnívýškou, která lépe vystihuje současné růstové trendy smrkových porostů a umožňuje lépe načasovat zejména nejdůležitější první výchovný zásah. Předpokladem kvalitního provedení výchovných zásahů je včasné řádné rozčlenění porostů na pracovní pole s cílem vytvořit podmínky pro kvalifikovaný výběr nejtolerantnějších jedinců a pro následnou kontrolu. Ve všech pásmech ohrožení imisemi je nutné věnovat zvláštní péči přimíšeným tolerantnějším dřevinám, které je třeba uvolňovat (např. bříza, jeřáb, jíva aj.). V porostních okrajích je intenzita zásahů menší než uvnitř porostu aby byl co nejméně narušen porostní plášť tvořící bariéru proti přímému pronikání imisí do porostu.

36 Modely výchovy Pojem model výchovy vsoučasném pojetí začal být používán a uplatňován v Německu a v Rakousku koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let minulého století. (Abetz 1969, Johann, Pollanschütz 1974, 1980, 1981, aj.) Prakticky souběžně zavedl tento termín do lesnické praxe v českých zemích Chroust (1973, 1976). V souhrnné podobě byly u nás modely výchovy poprvé publikovány v periodiku VÚLHM - v Lesnickém průvodci (Pařez, Chroust 1988). Bezprostředně poté byla vydána známá a lesnickou praxí používaná monografie Provozní systémy v lesním plánování (Plíva, Žlábek 1989). Vsoučasné době jsou původní modely výchovy upřesňovány a precizovány na základě vyhodnocení dlouhodobých probírkových ploch VÚLHM. Na základě nových poznatků byly v roce 2000 zveřejněny modely výchovy pro hlavní porostní typy (včetně porostů náhradních dřevin) v imisních oblastech diferencované podle pásem ohrožení na webových stránkách VÚLHM VS Opočno (

37 Model porostní výchovy lze charakterizovat jako ucelený výchovný program, jako soustavu instrukcí pro uskutečnění výchovných sečí od prvého výchovného zásahu až do ukončení výchovy. Bývá vyjádřen v tabulkové, resp. grafické podobě. Každý model výchovy obsahuje: "celkový počet zásahů, "určuje začátek výchovy, "intenzitu zásahů, "způsob výběru, "délku pěstebního intervalu. Modely porostní výchovy jsou vypracovány pro všechny hlavní hospodářské dřeviny. Dále jsou diferencovány podle CHS a s ohledem na ohroženost porostů a výchovné cíle.

38 Modely výchovy pro smrkové porosty

39 N. 1 ha CHS 45, CHS 57, 39, 59, (79) N. 1 ha bon. 7(22) bon. 7(22) CHS 43, 53 CHS 73 bon. +1(36) h (m) o bon. +1(36) h (m) o Výchovné programy pro smrkové porosty v pásmu ohrožení imisemi D diferencované podle ohrožení abiotickými škodlivými činiteli s údaji o počtu stromů z růstových tabulek Černý, Pařez, Malík (1996) pro 1. a 7. bonitu.

40 N. 1 ha bon. 7(22) CHS 55, 57, 59, (45) CHS 51, 53,(43) bon. +1(36) N. 1 ha -1 CHS 71, 73 CHS 75, 77, 79 bon. 7(22) h (m) o bon. +1(36) h (m) o Výchovné programy pro smrkové porosty v pásmu ohrožení imisemi C diferencované podle hospodářských souborů s údaji o počtu stromů z růstových tabulek Černý, Pařez, Malík (1996) pro 1. a 7. bonitu.

41 N. 1 ha -1 CHS 55, 57, 59 CHS 51, N. 1 ha -1 bon. 7(22) CHS 75, 77, 79 CHS 71, 73 bon. 7(22) bon. +1(36) bon. +1(36) h (m) o h (m) o Výchovné programy pro smrkové porosty v pásmu ohrožení imisemi B diferencované podle hospodářských souborů s údaji o počtu stromů z růstových tabulek Černý, Pařez, Malík (1996) pro 1. a 7. bonitu.

42 N. 1 ha -1 CHS 55, 57, 59, (45) CHS 51, 53, (43) N. 1 ha -1 bon. 7(22) CHS 75, 77, 79 CHS 71, 73 bon. 7(22) bon. +1(36) bon. +1(36) h (m) o h (m) o Výchovné programy pro smrkové porosty v pásmu ohrožení imisemi A diferencované podle hospodářských souborů s údaji o počtu stromů z růstových tabulek Černý, Pařez, Malík (1996) pro 1. a 7. bonitu.

43 Výchovné programy pro smrkové porosty v pásmech ohrožení imisemi Pásmo ohrožení imisemi C B A LVS h 100 (m)* SLT 3I, 3K, 4A, 5A, 4K, 5K, 5N, 6K, 6N, 6Y 3S, 4S, 5S, 6S, 3O, 5O, 6G, 6R 7K, 7N, 8K, 8Z 7S, 7O, 7P, 7V, 7G, 7T, 8G, 7R, 8R 4A, 5A, 6A, 5K, 5N, 6K, 6N, 5Y, 6Y 3S, 4S, 5S, 6S, 3O, 5O, 6V, 6G, 6R 7K, 7N, 8K, 8N, 7Y, 7Z, 8Y, 8Z 7S, 7O, 7P, 8S, 8V, 7G, 8G, 8T, 7R, 8R 6K, 6N, 6Y 6S 7K, 7N, 8K, 8N, 7Y, 8Z 8V, 8G, 8T, 7R, 8R, 7S, 8S Modelový počet jedinců na 1 ha 5 Po zásahu Po zásahu ,5 Po zásahu Po zásahu ,5 Po zásahu Po zásahu

44 Závěr Předložené modely výchovy byly sestaveny s přihlédnutím m k empirických zkušenostem celých generací lesníků,, zejména však v byly konkretizovány ny na základě exaktních poznatků z dlouhodobě sledovaných experimentáln lních porostů. Nejedná se přitom p o uzavřený proces, jednotlivé modely jsou a budou dále d upřes esňovány tak, jak bude stoupat úroveň našeho poznání. Komplexní poznatky o všech v modelech výchovy diferencovaných podle dřevin d a stanovištn tních podmínek lze získat z na webových stránk nkách VÚLHM V VS Opočno (www. vulhm.opocno.cz). Modely určuj ují zejména hlavní trend, základnz kladní pravidla postupů výchovy, které je třeba t v jednotlivých případech padech přizpůsobit nejen specifikům m stanovištn tních podmínek, ale i konkrétn tním m porostním m poměrům m a dané antropické zátěži.

45 Zásady výchovy PND

46 Výchovu porostů náhradních dřevin je nutné diferencovat podle jejich funkčnosti a hospodářského cíle. Z hlediska plnění funkcí byly PND rozděleny do čtyř kategorií (Slodičák 1999):!Porosty geneticky kvalitní, které plní funkce ekologické i produkční, popř. u kterých je předpoklad splnění těchto funkcí v budoucnosti.!porosty zpravidla geneticky nekvalitní, které plní funkce ekologické, avšak neplní a není předpoklad plnění funkce produkční.!porosty, které neplní funkce ekologické ani produkční a u kterých není předpoklad jejich plnění v budoucnosti.!porosty náhradních dřevin, které nemají opodstatnění (menší porostní části v příznivějších imisně ekologických poměrech).

47 Výchova porostů SMP Výchova porostů SMP se zakládá na poznatku, že se jedná o slunnou dřevinu, která nesnáší zastínění. Při výchozí hustotě ca 2,5 tisíc sazenic na jeden hektar jsou porosty při horní porostní výšce 5 m (věk let) již značně diferencovány (výčetní tloušťka se pohybuje od 2 do 15 cm). Přes nízkou kvalitu porostů (vrškové zlomy a vývraty, časté je poškození mrazem, poruchy výživy provázené žloutnutím asimilačního aparátu) zakrytí porostní plochy korunovými projekcemi přesahuje 90 %, a proto lze v takových porostech zahájit výchovu a přeměny.

48 SMP jako náhradní dřevina má nízkou hospodářskou hodnotu arelativně omezené další funkční účinky (zejména vliv na lesní půdu) Svýchovou apřeměnami je potřebné začít v době, kdy porosty dosáhnou maximální očekávané funkční účinnosti spočívající především ve vytvoření příznivějšího mikroklimatu pro vnášení cennějších cílových dřevin. Optimální doba pro zahájení výchovy -v době zapojování porostů, tj., na většině stanovišť, vprůběhu druhého věkového stupně.

49 " Výchovné zásahy jsou selektivní, podúrovňové s negativním výběrem. " V nesmíšených porostech SMP v příznivějších růstových poměrech lze využít i schematického výběru v řadách. " Vzniklé mezery se doplňují cílovými dřevinami odpovídajícími stanovišti. " Při zásazích se podporují přimíšené cílové dřeviny (SMZ, BK, MD). " Další výchovné zásahy se opakují v souladu s potřebami přeměn.

50 Výchova BR porostů Výchovu březových porostů je nutné zahájit nejpozději ve fázi, kdy dosahují maximálního ekologického účinku, tj. v době zapojování porostů. Kladný efekt výchovy lze očekávat pouze ve fázi progrese, která je charakterizovaná nárůstem biomasy porostu. Později, kdy se porost dostane do fáze regrese a postupně se rozpadá (nárůst biomasy je menší, než její odpad), lze výchovné zásahy doporučit pouze jako součást přeměn (v porostech, kde je při obnově reálné použití cílových dřevin) nebo jako součást rekonstrukcí (v porostech, kde se předpokládá dlouhodobější existence PND).

51 Obecně lze v březových porostech a v porostech, kde bříza převládá, doporučit úrovňové zásahy s pozitivním výběrem. Existují pro to přinejmenším dva velmi dobré důvody:!úrovňové zásahy s pozitivním výběrem minimálně narušují zápoj porostu a tím vytvářejí příznivější růstové poměry pro postupnou obnovu cílovými, hospodářsky i ekologicky vhodnějšími dřevinami, což je hlavním cílem PND.!Oproti celoplošným podúrovňovým zásahům snegativním výběrem jsou úrovňové zásahy méně pracné a finančně méně nákladné.

52 Vbřezových porostech první kategorie, tj. v porostech geneticky kvalitních, které plní funkce ekologické i produkční, popř. u kterých je předpoklad splnění obou funkcí v budoucnosti, je možné v méně exponovaných polohách v závislosti na hospodářském cíli použít také podúrovňové zásahy s negativním výběrem. (Předpokládá se využití produkční funkce a zvýšené náklady na výchovu budou ekonomicky zdůvodnitelné). Lze ho využít také vbřezových porostech kategorie 4, tj. v porostech v příznivějších imisně ekologických poměrech, kde PND nemají opodstatnění Vbřezových porostech kategorie 2, tj. porostech geneticky nekvalitních, avšak s dostatečnou hustotou stromů, jsou nejvhodnější úrovňové zásahy s pozitivním výběrem. Tento způsob výchovy nejméně narušuje ekologické funkce (vytváření porostního klimatu, akumulace živin v ekosystému, koloběh živin atd.). Produkční funkce se v těchto porostech neuvažuje. Vbřezových porostech kategorie 3, které neplní funkce ekologické ani produkční a u kterých není předpoklad jejich plnění v budoucnosti, se porostní výchova nepředpokládá. Další prořeďování takových porostů či jejich částí by jen dále zhoršilo jejich zbytkové funkční efekty. Tyto PND, mají-li své opodstatnění, je potřebné rekonstruovat s využitím krycího efektu jednotlivých stromů a skupin.

53 Výchova MD porostů Modřínové porosty lze považovat v 6. LVS za cílové a v 7. LVS za přechod mezi porosty náhradními a cílovými. Nejsou navrhovány do přeměn a rekonstrukcí, proto je třeba jim věnovat náležitou pěstební péči. Modřín potřebuje světlo a vzduch, proto výchova musí být včasná, intenzivní a provedená v hlavní úrovni. V geneticky nekvalitních porostech je při včasném prvním zásahu vhodné uplatnit negativní výběr v úrovni. Pozdější zásahy se provádějí pozitivním výběrem. Protože modřín nedostatečně kryje půdu, je žádoucí držet dřeviny, které by vytvořily bohatou spodní etáž, popřípadě je doplnit podsadbou. V 7. LVS je potřebné udržet alespoň 30 % příměs břízy, nebo ještě lépe jeřábu. V 6. LVS a níže je žádoucí vytvoření spodního patra podsadbou buku. Vzhledem k různému způsobu založení porostů, jejich rozdílnému vývoji, hustotě, rozdílnosti směsí dřevin a jejich vzájemných vztahů je nutno k vlastnímu výchovnému zásahu, zejména ve složitějších směsích, přistupovat individuálně případ od případu.

54 Modřínové porosty geneticky kvalitní, plnící všechny funkce lesa včetně funkce produkční Výchova těchto porostů je zaměřena na udržení a zlepšení mimoprodukčních funkcí arovněž na zvýšení kvality produkce. Počátek výchovy výška 2 3 m, věk 7 10 let - výchovné zásahy úrovňové snegativním výběrem + rozčlenění porostu (šetří se přimíšené dřeviny) Další zásah výška 5 7 m, ve věku přibližně 15 let - opět úrovňový zásah ovšem s kladným výběrem. Porosty lze již od II. věkové třídy podsazovat bukem, popřípadě jedlí. Pěstební opatření směřují k vytvoření smíšených porostů smodřínem v nadúrovni a s BK, JD a SMZ v úrovni a podúrovni. Modřínové porosty, plnící pouze funkce mimoprodukční Většinou na stanovištích pro modřín nevhodných. Pěstebním cílem je zde zachování a prohloubení ekologických funkcí a zvýšení stability porostů vůči abiotickým škodlivým činitelům a imisím. Po rozčlenění rozsáhlejších porostů výchova negativním výběrem v úrovni, při němž se odstraní nejvíce poškozené stromy. Mezery se doplňují SMZ, BŘ, OL, popř. JŘ. Pěstební zásahy směřují k vytvoření smíšeného porostu s co nejvyšším ekologickým účinkem. Další úrovňovévýchovnézásahy spozitivním výběrem se opakují v 5 10 letých intervalech a jsou zaměřeny na podporu individuálně nejtolerantnějších a vitálních jedinců v porostní směsi.

55 VošL Trutnov PĚSTOVÁNÍ LESŮ Jan Leugner VÚLHM, v.v.i., VS Opočno Ročník 3 Přednáška 3 Program: Současná praxe ozeleňování Technologie ozeleňování

56 Umění tvorby zahrad, parků a skladby krajiny patří k těm oborům lidské činnosti, které se snaží uspořádat vnější svět pro blaho člověka. Užívá k tomu prvky živé i neživé přírody za přispění děl stavebně-technických i uměleckých.

57 V rámci navrhovaných výsadbových opatření nesmí dojít k poškození či zmenšení kvality krajinotvorných prvků kulturní krajiny. Těmito krajinotvornými prvky rozumíme především: A Morfologie terénu, modelace a reliéf terénu B Vegetace, stromy, keře, rozptýlená zeleň, živé ploty, stromořadí lesní porosty, pole, louky, okrasné a komponované výsadby C Přírodní systémy, geologické a hydrologické prvky, přírodní společenstva, místní klimatické podmínky D Liniové prvky, komunikace, silnice, cesty, stezky E Vodní prvky F - Drobná architektura v krajině G Prostorové a urbanizované uspořádání krajiny, prostorová scéna, výhledy, průhledy, krajinné prostory

58 Metodické principy při navrhování a realizaci výsadeb v rámci krajinotvorných programů: 1. Musí být respektováno měřítko, prostorové uspořádání daného území (panoramatické pohledy, historický charakter a struktura krajinotvorných prvků) 2. Zásahy do krajiny, jako například teréní úpravy při budování infrastruktury musí být v souladu s historickým charakterem krajiny. 3. Musí být stanoven způsob výsadeb a obhospodařování pozemků tak aby nedošlo k náhlým a nevratným změnám v prostorových kulisách. 4. Veškeré zásahy, úpravy a opatření je možné provádět jen na základě zpracovaného regulativu. 5. Obnova či rekonstrukce již zaniklých výsadeb proběhne za použití především původních zjištěných druhů a kultivarů dřevin

59 Zpracování analytických materiálů příslušných regulativů pro zvláště cenná území: 1. Zpracovat inventarizaci území 2. Provést detailní historický průzkum 3. Provést analýzu letokruhů před odstraněním a výměny výsadby Při výsadbách nesmí docházet k následujícím chybám: 1. Realizovat výsadby bez důkladné analýzy 2. Realizovat výsadby bez potřebné dokumentace 3. Nesmí být zničeny stávající prvky 4. Nesmí dojít k realizaci výsadby v rozporu s měřítkem krajiny 5. Musí být používány původní druhy dřevin

60 Technologie výroby okrasných rostlin 1. Generativní způsob 2. Vegetativní způsoby -hřížení -dělení - řízkování - roubování - in-vitro technologie

61 Generativní způsob: -Výsev osiva do substrátu, následné školkování popř. dopěstování v kontejnerech -Výsev přímo do obalů a sadbovačů

62 Vegetativní způsoby rozmnožování Hřížení běžné u smrku Dělení - Půdokryvné rostliny Řízkování jarní -letní - podzimní (zimní) Roubování

63 Jakostní ukazatele školkařských výpěstků Všeobecné ukazovatele Dřeviny, které jsou uváděny do oběhu musí splňovat příslušné normy ( ČSN Výpěstky okrasných dřevin, ČSN Sadební materiál lesních dřevin)

64 Příloha č.2 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. Parametry výsadbyschopného sadebního materiálu obvyklé obchodní jakosti Semenáčky Sazenice Poloodrostky Číselný znak Rozpětí výšky nadzemní části (cm) Tloušťka a) Max. věk Tlouš ť-ka a) Max. věk Tloušť -ka a) Max. věk Tloušťka a) Max. věk borovice černá (BOC) borovice kleč (KOS) borovice lesní (BO) douglaska tisolistá (DG) c) jedle bělokorá (JD) jedle obrovská (JDO) modřín opadavý (MD) smrk ztepilý (SM) c) buk, duby, habr (BK, DB, HB) d) lípy (LP) javory, jasany, jilmy (JV, JS, JLM) olše, břízy, jeřáb (OL, BR, JR) a) nejmenší tloušťka kořenového krčku v mm Tloušťka a) Max věk b) Tloušť -ka a) Max. věk b) Tloušťka a) Max. věk b) Tloušť ka a) Max. věk b) Tloušťka a) Max. věk b) Tloušťka a) Max. věk b) b ) při pěstování sadebního materiálu z 8. a 9. lesního vegetačního stupně lze zvýšit maximální věk o 1 rok c) pouze krytokořenné semenáčky d) při výšce nadzemní části do 35 cm se připouští tloušťka kořenového krčku 4 mm

65 Tabulka 2 Parametry kořenového systému u výsadbyschopného standardního sadebního materiálu POZNÁMKY 1 jemné kořeny jsou kořeny slabší než 1mm 2 u sazenic a poloodrostků délka kůlového kořene plus délka pozitivně geotropicky rostoucích panoh Dřevina SM BO MD JD DG DB,BK JV, JS Sadební materiál Výška nadzemní části (cm) Minimální poměr objemu kořenového systému k objemu nadzemní části (KS:NČ) Minimální podíl objemu jemných kořenů v objemu celého koř. systému 1 (%) Délka kůlového kořene 2 (cm) sazenice : : poloodrostky : : semenáčky : : sazenice : : poloodrosky : semenáčky : : sazenice : poloodrostky : : sazenice : : poloodrostky : sazenice : : poloodrostky : semenáčky : : sazenice : : poloodrostky : :

66 Příloha č. 5 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. Nepřípustné vady sadebního materiálu Vady bránící tomu, aby byly rostliny považovány za odpovídající obvyklé obchodní jakosti a) mladé rostliny s nezaceleným poraněním 1 ) Abies Picea Larix Pinus Pseudotsuga tvrdé měkké Populus listná-če listná-če sp b) Deformace kmínku (silné zakřivení) 2 ) c) Sadební materiál s více kmínky 2 ) d) Kmínek s několika terminálními výhony (výhony s více terminály) 2 ) e) Kmínek a větve nedostatečně vyzrálé + 3 ) + 3 ) + 4 ) Kritéria musí být posuzována vzhledem k danému druhu lesní dřeviny a vzhledem ke vhodnosti sadebního materiálu pro účely zalesňování. Pozn.: + vyřazuje rostlinu z obvyklé obchodní jakosti. f) Kmínek bez zdravého terminálního + 3 ) + 3 ) + 3 ) + 3 ) pupene g) chybějící nebo nedostatečné větvení + + h) silné, životnost snižující poškození jehlic nejmladšího ročníku i) poškozený kořenový krček 6 ) ) j) poškozený kořen 6 ) ) k) Hlavní kořen silně deformovaný 2 ) l) chybějící nebo silně poškozené 2 ) jemné ) + kořeny m Sadební materiál vykazující vážné ) poškození škodlivými organismy n) fyziologické poškození v důsledku vyschnutí, přehřátí, výskytu plísní apod. ) ) 1 S výjimkou řezných ran po odstranění nadbytečných výhonů nebo dvojitých vrcholů, poranění větví a ran způsobených při odběru řízků ) 2 Detailní popis viz platná ČSN (vztahuje se k výsadbyschopnému sadebnímu materiálu) ) 3 Pokud nebyly rostliny odebírány ze školky během vegetačního období ) 4 S výjimkou klonů Populus deltoides angulata a balzámových topolů a jejich hybridů ) 5 S výjimkou sazenic topolů a stromových vrb zastřižených ve školce ) 6 S výjimkou prýtových řízků ) 7 S výjimkou Quercus rubra L.

67 Jakostní ukazovatele listnatých okrasných dřevin: 1. Keře lehké opadavé prostokořenné musí mít nejméně 2 výhony třídí se podle výšky a počtu výhonů Použití výsadba ve volné krajině, součást protierozních opatření v břehových porostech 2. Standardní keře opadavé v kontejnerech 3. Špičáky a keřové tvary stromů Špičáky - stromky bez koruny jednou přesazené (lehké špičáky) od velikosti cm dvakrát přesazované Použití v plošných liniových i skupinových výsadbách, izolační pásy podél vodotečí Keřové tvary stromů vícekmenné stromy s kmeny založenými cm od země

68 4. Pyramidy Stromy pyramidálním vzrůstem nebo záměrně pěstovaným obrostem 5. Vysokokmeny Stromy s kmenem a korunou (dvakrát nebo třikrát přesazované)

69 U listnatých dřevin se před výsadbou i po výsadbě provádí řez,a je podmínkou pro splnění požadavků na korunu listnatých které jsou: 1. Pravidelně stavěná podle růstových vlastností druhu 2. Odpovídá tloušťkou kmene 3. Druhově specificky rovné prodloužení kmene 4. Další vyvětvování je možné 5. Žádné přeslenité větvení, žádné vidlice 6. Terminální výhon jakožto prodloužení kmene se při přesazování zásadně nezkracuje nebo jen výjimečně zastřihuje do jednoletého dřeva 7. Tvarovací řez se provádí nejpozději v předposledním vegetačním období

70 Zakládání dřevin v krajině 1. Příprava stanoviště 2. Doba výsadby 3. Hloubení jamek 4. Manipulace se sazenicemi 5. Předvýsadbový řez 6. Zálivka 7. Kotvení 8. Ochrana proti zvěři 9. Ochrana proti buřeni

71 Zvláštní způsoby zakládání zeleně: 1. Výsev semen 2. Píchání řízků dřevin 3. Pokládka proutí

72 Pěstování dřevin v krajině 1. Období výchovy (3-10 (15) let) ochrana tvorba kvalitního habitu 2. Období dospívání a dospělosti průklest, tvarování, ochrana 3. Období stárnutí a stáří pěstební péči směřujeme k obnově kondice stromu

73 VošL Trutnov PĚSTOVÁNÍ LESŮ Jiří Novák VÚLHM, v.v.i., VS Opočno Program: Ročník 3 Přednáška 4 Porosty náhradních dřevin (PND) - funkce

74 Porosty náhradních dřevin (PND) vznikly v sedmdesátých a osmdesátých letech v imisemi silně poškozené oblasti Krušných a Jizerských hor, na lokalitách, kde nebylo možné nahradit rozpadající se převážně smrkové monokultury vhodnými dřevinami cílovými (POLENO 1994, SLODIČÁK 1999, MZLU LDF 2001 aj.). Cílem zakládání PND bylo zachování kontinuity lesních porostů, plnících alespoň nejdůležitější ekologické funkce v dané oblasti (funkce půdoochranné a vodohospodářské). Vzhledem k předpokládané nižší stabilitě a omezenému plnění produkčních i mimoprodukčních funkcí (v porovnání se dřevinami cílovými) nebyly PND již od počátku považovány za definitivní řešení nastalé situace, ale za přípravnou fázi pro založení stabilních lesních ekosystémů, druhově odpovídajících aktuálním růstovým podmínkám při respektování původní dřevinné skladby (KUBELKA ET AL. 1992, MAUER, TESAŘ 2005).

75 PND by proto měly vytvořit i příznivější růstové poměry pro postupnou obnovu lesa cílovými, hospodářsky i ekologicky vhodnějšími dřevinami. Přeměny PND jsou však vzhledem k jejich věkové struktuře, relativně velké výměře, nestejné kvalitě a zejména vzhledem k velmi složitým imisním a ekologickým poměrům problémem dlouhodobým. Až do fáze přeměn je však nutno PND stabilizovat a zachovat jejich funkčnost (SLODIČÁK ET AL. 2000). Jako náhradní dřeviny pro obnovu lesních porostů byly vybrány lesní dřeviny potenciálně schopné růst na stanovištích silně narušených lidskou činností a to hlavně znečištěním prostředí a odlesněním rozsáhlých ploch, protože zde nebyl předpoklad úspěšné obnovy porostů dřevinami podle původního lesního hospodářského plánu. Byly zde sázeny jak domácí dřeviny s pionýrskou růstovou strategií, tak i dřeviny introdukované, hlavně neopadavé jehličnany. Od porostů listnatých dřevin byl očekáván příznivý vliv na půdu a rychlé zalesnění volných ploch, jehličnany měly do určité míry nahradit ztráty na dřevní produkci a lépe zabezpečovat některé funkce mimoprodukční (MATERNA 1978).

76 Dřeviny PND Dřevina BR SMX MD JR BO OL JV TP VR Lat. název Betula sp. Picea introd. Larix decidua Sorbus aucuparia Pinus sp. Alnus sp. Acer sp. Populus sp. Salix sp.

77 Termín náhradní dřevina Náhradní dřevina je dřevina introdukovaná či dřevina domácí, pokud je její podíl v porostní skladbě vyšší než požadovaný pro zajištění cílové druhové skladby. Termín náhradní dřevina vznikl z důvodu praktické potřeby v době, ve které se hledala náhrada za imisemi ohrožené dřeviny cílové. Náhradními dřevinami byly tedy dřeviny, které se vysazovaly náhradou za smrk a byly jednorázově použity k zalesnění imisních kalamitních holin. Předpokládala se u nich zvýšená odolnost vůči imisím i nepříznivým klimatickým podmínkám velkých odlesněných ploch. PND mají v daných podmínkách výrazně nižší produkci, nebo zužitkovatelnost, než dřeviny cílové (hospodářské) skladby, nebo dřeviny přirozené skladby. Zpravidla také hůře plní ekologické funkce, jsou však jako mezičlánek nezastupitelné. Nutno zdůraznit, že termín náhradní dřevina je dán funkčním uplatněním (dočasným), nikoliv druhem dřeviny. I dřevina vysazená jako náhradní, může mít své využití v cílové druhové skladbě a může být považována za cílovou. Naopak, (pro vyšší podíl v porostní skladbě než požadovaný) může být náhradní dřevinou i smrk ztepilý.

78 Vliv jednotlivých ND pro zlepšení půdního a růstového prostředí Meliorační účinky porostů náhradních dřevin (Slodičák et al. 2007) Pro souhrnné zhodnocení melioračních účinků všech deseti studovaných dřevin byla orientačně použita klasifikační metoda, při které bylo hodnoceno osm základních charakteristik (ph v H 2 O, ph v KCl, celková sorpční kapacita, stupeň sorpční nasycenosti a přístupné živiny fosfor, draslík, vápník, hořčík) Testované dřeviny byly zařazeny do pěti následujících skupin: I. Dřeviny s velmi dobrými melioračními účinky: osika + buk, jíva. II. Dřeviny s dobrými melioračními účinky: buk. III. Dřeviny s uspokojivými melioračními účinky: bříza. IV. Dřeviny bez melioračních účinků: borovice lesní, dub červený. V. Dřeviny zhoršující svým opadem kvalitu humusu: sm (ztepilý, pichlavý, omorika), vejmutovka.

79 Smrk pichlavý má podstatně nižší funkční potenciál ve srovnání s břízou i s ostatními využitelnými dřevinami (PODRÁZSKÝ 1997, ULBRICHOVÁ ET AL. 2004). Půdoochranný potenciál je u SMP zanedbatelný a půdotvorný proces dokonce negativní, protože smrk pichlavý se vyznačuje degradujícím vlivem na lesní půdy. Z hlediska vlivu na půdní prostředí jsou proto za vhodné považovány bříza, olše a jeřáb. Půdotvorné schopnosti jeřábu jsou však podstatně nižší než u břízy (ULBRICHOVÁ, PODRÁZSKÝ 2002). Pozitivní vliv olše zelené na svrchní vrstvy půdy (PODRÁZSKÝ, ULBRICHOVÁ 2003, BALCAR 2005). Byl zjištěn značný potenciál lesních dřevin při obnově holorganických vrstev na zalesněných zemědělských a buldozerovou přípravou devastovaných lokalitách východního Krušnohoří (PODRÁZSKÝ, REMEŠ 2006). Jako vhodné byly potvrzeny olše šedá a bříza bradavičnatá, jako méně účinné smrk ztepilý a modřín opadavý a nejméně vhodným se jevil smrk pichlavý.

80 Tvorba růstového prostředí Odstraněním dospělých porostů v imisních oblastech se výrazně změnily mikro- a mezoklimatické podmínky jednotlivých oblastí, které přímo ovlivňují i schopnost přirozené regenerace lesních společenstev na těchto lokalitách. Bylo zjištěno, že náhradní porosty mohou snížit nebezpečí výskytu kritických minimálních teplot, což má značný význam zejména pro jejich použití jako krycích dřevin pro obnovu buku. Výsledky šetření v PND (FOJT 1981, 1984, 1988) ukazují, že odrostlejší porosty jeřábu a břízy již plní mimoprodukční funkce - příznivě ovlivňují některé bioklimatické faktory. Například sněhová pokrývka v nich leží o 1-2 týdny déle než na volné ploše, o 3-6 týdnů mají kratší dobu s promrzlou půdou a půda nepromrzá tak hluboko. Obě dřeviny tlumí rychlost větru a odvívání sněhu. Porost břízy snižuje rychlost větru v průměru o 24 %, porost jeřábu o 11 %. Intercepce kapalných srážek při plném olistění břízy činí 29 %, u jeřábu 21 % množství z volné plochy.

81 Využití PND jako ekologického krytu pro výsadbu cílových dřevin citlivých k mikroklimatickým stresům (BALCAR, KACÁLEK 2003, 2006, BALCAR ET AL. 2004, SLODIČÁK ET AL. 2005): Ve vyšších polohách území (CHS 02, 71, 73) vystavených klimatickým stresům se blízkost jedinců stávajícího porostu na vývoji (růstu a zdravotnímu stavu) dosazovaných bukových sazenic projevila jednoznačně pozitivně. Vyšší účinnost ekologického krytí vykazoval smrk pichlavý než dřeviny opadavé -bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Avšak i tyto dřeviny měly pozitivní vliv, pokud se buk vysazoval do jejich zapojených skupin. Ukázalo se, že pro úspěšný vývoj bukových kultur je ekologický kryt existujícím porostem náhradních dřevin prospěšný a zřejmě pro počáteční odrůstání nezbytný. Ekologický kryt spočíval v tlumení teplotních extrémů, přezáření a snížení rychlosti vzdušného proudění. Sazenice vysazené k severní části korun SMP měly lepší prosperitu, tj. nižší mortalitu a větší výškové přírůsty než sazenice vysazené z jižní strany. V nižších polohách území (CHS 53) neměla blízkost jedinců stávajícího porostu vliv na vývoj bukových sazenic v prvních letech po výsadbě, později se projevilanegativně zpomalením růstu. Ekologický kryt zde nebyl potřebný, naopak zástin, projevující se sníženým přístupem světla, byl limitujícím růstovým faktorem mikroklimatu.

82 Ročník 3 Přednáška 5 Program: Obnova porostů pod vlivem imisí VošL Trutnov PĚSTOVÁNÍ LESŮ Dušan Kacálek VÚLHM, v.v.i., VS Opočno

83 Obnova porostů pod vlivem imisí Zákon č. 289/1995 Sb. O lesích 10 Lesy pod vlivem imisí (1) Lesy pod vlivem imisí se zařazují do čtyř pásem ohrožení. Pásma ohrožení stanoví ministerstvo právním předpisem (Vyhláška č. 78/1996 Sb.). (2) Na lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení, se vztahuje osvobození od daně z nemovitostí stejně jako na lesy uvedené v 7 a 8. Pásmo ohrožení je území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů charakterizovaného stupněm poškození lesních porostů. Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů z celkového počtu stromů v lesním porostu.

84 Pásma podle poškození smrkových porostů A výrazné imisní zatížení - zhoršení o jeden stupeň během 5 let; B výrazné imisní zatížení - zhoršení o jeden stupeň během 6 10 let; C zhoršení o jeden stupeň během let; D nižší imisní zatížení - zhoršení o jeden stupeň během let. Pokud v okruhu 2 km nejsou smrkové porosty, zařazuje se porost do následujících pásem ohrožení: Pásma podle poškození borových a listnatých porostů A výrazné imisní zatížení - ročně odumře více než 20 % původního počtu stromů v dospělých porostech; B výrazné imisní zatížení ročně odumře % v borových a 5 20 % v listnatých dospělých porostech z původního počtu; C ročně odumře 2 10 % v borových a 2 5 % v listnatých dospělých porostech z původního počtu; D ročně odumře do 2 % jedinců v borových a listnatých porostech z původního počtu stromů.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy TISKOVÁ ZPRÁVA Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy Strnady 20. 10. 2014 - Dřevina roku 2014 - douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) je v současné době mezi lesnickou

Více

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů

Více

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23 OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...

Více

3.1. Lesní hospodářství

3.1. Lesní hospodářství 3.1. Lesní hospodářství Charakteristika problematiky Lesy jsou v CHKO Jizerské hory nejvýznamnějším přírodním fenoménem a pokrývají 2/3 plochy CHKO. V severní části se dochovaly rozsáhlé komplexy přírodních

Více

Řez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista

Řez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista Řez stromů David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace European Tree Worker Evropský arborista Vztah: lidé stromy - lidé stromy dokáží žít bez nás my bez nich ne, doprovází nás celou historií

Více

Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013

Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013 Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013 doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc. Tato akce se koná v rámci projektu: Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurenceschopnost

Více

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací

Více

Výsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2001

Výsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2001 VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI SE PODÍLEL SPOLU S LESY ČESKÉ REPUBLIKY S.P., HRADEC KRÁLOVÉ, AGENTURA PROJEKTŮ OBNOVY LESA TEPLICE, LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA, MZLU BRNO, LESNICKÁ FAKULTA,

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Více

Obnova "Aleje filosofů"

Obnova Aleje filosofů Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli Obnova "Aleje filosofů" TECHNICKÁ ZPRÁVA Obsah: 1. Inventarizace stromů a kvalitativní hodnocení... 3 1.1 Charakteristika území a rostoucích dřevin... 3 1.2 Metodika

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR

Více

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny

Účel a doba měření. Měřicí místa a měřené veličiny Měření kvality ovzduší v Orlických horách a zhodnocení naměřených koncentrací s ohledem na možné poškozující efekty na lesní ekosystémy v Orlických horách pro jednotlivé sloučeniny a jejich vzájemné působení

Více

Náležitosti projektu založení lesního porostu

Náležitosti projektu založení lesního porostu Příloha č. 2 k NV č. 185/2015 Sb. Náležitosti projektu založení lesního porostu A. Povinné údaje uváděné v projektu založení lesního porostu I. Identifikace žadatele: a) je-li fyzickou osobou 1. jméno,

Více

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO?

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? Ot. Březiny 682, 675 71 Náměšť nad Oslavou VOBORNÍK PŘEMYSL ABSTRAKT: Les nízký se u LČR,s.p. Lesní správě Znojmo vyskytuje na plochách okolo 2.500ha

Více

LHP. I. Hlavní legislativa se vztahem k LHP II. Postup vypracování LHP III. Součásti a náležitosti LHP IV. Využití LHP vlastníkem lesa

LHP. I. Hlavní legislativa se vztahem k LHP II. Postup vypracování LHP III. Součásti a náležitosti LHP IV. Využití LHP vlastníkem lesa LHP I. Hlavní legislativa se vztahem k LHP II. Postup vypracování LHP III. Součásti a náležitosti LHP IV. Využití LHP vlastníkem lesa I. Zákonné normy a předpisy vztahující se k vyhotovení LHP (LHO) A)

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

Regenerace zeleně vybraných lokalit města Tišnov

Regenerace zeleně vybraných lokalit města Tišnov SEZNAM LOKALIT SÍDLIŠTĚ POD KLUCANINOU SÍDLIŠTĚ POD KVĚTNICÍ SOUBOR OSTATNÍCH PLOCH 1 OBSAH A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA...3 A.1 Identifikace stavby...3 Objednatel:...3 Projektant:...3 Název stavby:...3 Místo stavby:...3

Více

SORTIMENTACE DŘÍVÍ. Sestavil: Ing. Jiří Franc

SORTIMENTACE DŘÍVÍ. Sestavil: Ing. Jiří Franc SORTIMENTACE DŘÍVÍ Sestavil: Ing. Jiří Franc dohoda dodavatele a odběratele je vždy nadřazena obecně přijatým předpisům 2 Měření a sortimentace dříví v ČR do 31.3.1997 vycházelo měření z původních národních

Více

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin VLS Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska

Více

AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA LESNÍHO ŠKOLKAŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY v roce 2009

AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA LESNÍHO ŠKOLKAŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY v roce 2009 Sdružení lesních školkařů České republiky pod odbornou záštitou a s finančním přispěním Ministerstva zemědělství ČR, úseku lesního hospodářství AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA LESNÍHO ŠKOLKAŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Více

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště Kód lokality Název EVL Kategorie ochrany: CZ0614134 Údolí Jihlavy NPR, PR, PP Kód typu přírodního stanoviště/kód Název stanoviště/název Kód a název biotopu

Více

Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou

Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou Studie Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou Inventarizace a metodika inventarizace Objednatel projektové dokumentace: Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119 69813 Veselí nad Moravou IČO:

Více

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)

Více

PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015

PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015 PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015 Základní identifikační údaje o projektu Název akce: PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost

Více

V E G E T AČNÍ ÚPRAVY A K T U A L I Z A C E 0 8 / 2 0 1 4

V E G E T AČNÍ ÚPRAVY A K T U A L I Z A C E 0 8 / 2 0 1 4 V E G E T AČNÍ ÚPRAVY A K T U A L I Z A C E 0 8 / 2 0 1 4 E D O K U M E N T A C E P R O P R O V E D E N Í S T A V B Y Investor : OBEC ŽANDOV, NÁMĚSTÍ ČP. 82 471 07 Akce : REVITALIZACE ALEJÍ NA POZEMCÍCH

Více

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2.část lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2 Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně

Více

Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených

Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených PR Slavičí údolí 00 09 /8 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů PR Slavičí údolí 00 09 LHC Dobřichovice LHP.. 009 3.. 008 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů Les zvláštního

Více

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních

Více

LHC Obecní lesy Čížkov

LHC Obecní lesy Čížkov LHC Obecní lesy Čížkov Plzeňský lesprojekt, a.s. TEXTOVÁ ČÁST LHP LHC Obecní lesy Čížkov Platnost 1. 1. 2012 31. 12. 2021 OBSAH 1. Všeobecné údaje... 3 1.1. Označení LHC, identifikace vlastníka... 3 1.2.

Více

radní pro regeneraci sídliště a životní prostředí

radní pro regeneraci sídliště a životní prostředí DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM návrhy zeleně ke kácení při revitalizaci Letňanské lentilky Lokalita: ulice Jančova, Místecká, Krausova, Malkovského, Kuželova Praha 18 Letňany Objednatel: Úřad městské části Praha

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Les definice. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm

Les definice. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm Lesnictví Les definice Jako les chápeme obvykle ekosystém v němž se ve vysoké hustotě (v zápoji) vyskytují stromy. (ve smyslu ekosystému nebo land cover) Původně (a i dnes) se jedná i o právní vymezení

Více

Obnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice

Obnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice Obnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2. CHARAKTERISTIKA STAVU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 3. NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV 4. GRAFICKÁ ČÁST 4.1. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK Seminární práce z předmětu: Aplikovaná dendrologie Datum: 3. 7. 2013 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY OZELENĚNÍ VÝSYPEK

Více

Realizace pěstební a těžební činnosti

Realizace pěstební a těžební činnosti Realizace pěstební a těžební činnosti Ukázka realizace pěstební činnosti (na příkladu zalesňování) Kontrola sazenic před výsadbou (třídění sadebního materiálu; standard a nestandard) Sazenice se před výsadbou

Více

PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE

PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE Skopalíková x M. Kuncové x Čejkova Průměr Fyzio. Zdrav. objektu Taxon Výška Průměr kmene koruny stáří Vitalita stav Stabilita Poznámka 30 Betula pendula

Více

Technické kreslení v dřevozpracujícím odvětví (nábytkářství, stolařství a truhlářství)

Technické kreslení v dřevozpracujícím odvětví (nábytkářství, stolařství a truhlářství) Technické kreslení v dřevozpracujícím odvětví (nábytkářství, stolařství a truhlářství) Technické kreslení v dřevozpracujícím odvětví vychází ze zásad platných pro strojírenství a přijímá některé prvky

Více

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb.

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. 56 Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009 a způsobu kontroly jejich využití [podle 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb.,

Více

DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA

DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek 397 01 Písek, Lesnická 55 tel.: 382 506 111, fax: 382 506 102, e-mail: lespi@lespi.cz DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP

Více

LESNICKÝ PRŮVODCE 3/2007

LESNICKÝ PRŮVODCE 3/2007 LESNICKÝ PRŮVODCE 3/2007 Metodika postupů přeměn porostů náhradních dřevin v imisních oblastech Ing. Vratislav Balcar, CSc. Doc. RNDr. Marian Slodičák, CSc. Ing. Dušan Kacálek, Ph.D. Ing. Petr Navrátil,

Více

VÝSADBA STROMŮ V MĚSTSKÉM PROSTŘEDÍ (kvalita školkařských výpěstků, kvalita provedených prací ve fázi zakládání a ve fázi rozvojové péče)

VÝSADBA STROMŮ V MĚSTSKÉM PROSTŘEDÍ (kvalita školkařských výpěstků, kvalita provedených prací ve fázi zakládání a ve fázi rozvojové péče) Seminář: Dřeviny mimo les III, EKOMONITOR, Hradec Králové, 2015 VÝSADBA STROMŮ V MĚSTSKÉM PROSTŘEDÍ (kvalita školkařských výpěstků, kvalita provedených prací ve fázi zakládání a ve fázi rozvojové péče)

Více

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN. SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE

Více

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny

Více

ZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ 0 0 1 vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně

ZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ 0 0 1 vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně Název: Revitalizace zámeckého parku v Liblíně - část 1 Investor: Domov sociálních služeb Liblín, p.o. Popis: Kácení řevin - 1.etapa Zpracovatel: Florstyl s.r.o. Datum: květen 2011 Kácení p.č. typ latinský

Více

PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ V MALOLESÍCH NA SVITAVSKU

PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ V MALOLESÍCH NA SVITAVSKU Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & obecní lesy Svitavska Průvodce exkurzí na téma PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ V MALOLESÍCH NA SVITAVSKU Lesy Města Březová nad Svitavou, lesy

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

ZKUŠENOSTI SE ZAKLÁDÁNÍM A PĚSTOVÁNÍM BOROVÝCH

ZKUŠENOSTI SE ZAKLÁDÁNÍM A PĚSTOVÁNÍM BOROVÝCH ZKUŠENOSTI SE ZAKLÁDÁNÍM A PĚSTOVÁNÍM BOROVÝCH POROSTŮ PRVNÍHO VĚKOVÉHO STUPNĚ VÁCLAV NÁROVEC Úvod Příspěvek uvádí některé dílčí zkušenosti a poznatky, týkající se růstu a vývoje mladých borových porostů

Více

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula Xylotomie (nauka o struktuře a vlastnostech dřeva) Dřevo (z technického hlediska) = lignifikované vodivé pletivo kmenů stromů (deuteroxylém) vznikající dostředivým dělením buněk kambia. Kmeny manoxylické:

Více

Vánoční stromky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Vánoční stromky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vánoční stromky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 První vánoční stromek v zemích Koruny české byl vystrojen v roce 1812 Janem

Více

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:

Více

POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A

POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A NÁVRH OŠETŘENÍ ZADAVATEL: Obec Uhřice ZHOTOVITEL: Ing. Tomáš Minx, PhD. Suchý 93, 680 01 Boskovice Telefon: +420 603 313 265 Email: arbo.les@seznam.cz Číslo projektu:

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se

Více

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Vegetace, výsadba, údržba

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Vegetace, výsadba, údržba VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY Vegetace, výsadba, údržba Plánování výsadeb - literatura LITERATURA Metodické podklady pro navrhování a realizaci výsadbových opatření v rámci krajinotvorných programů, Příloha

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 2 Rozmnožování rostlin

Více

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O.

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. Rozbor činnosti a hospodaření za rok 2015 Předkládá Bc. Jiří Bliml, ředitel Městských lesů Liberec, p.o. Obsah: 1. Samostatné zhodnocení hlavní a doplňkové činnosti 2. Rozbor

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 30 Okrasné jehličnaté

Více

Zalesňování zemědělských půd a vyhotovení projektu ing.josef Topka text zpracovaný pro časopis Lesnická práce

Zalesňování zemědělských půd a vyhotovení projektu ing.josef Topka text zpracovaný pro časopis Lesnická práce Zalesňování zemědělských půd a vyhotovení projektu ing.josef Topka text zpracovaný pro časopis Lesnická práce Zalesňování zemědělských půd a ostatních ploch pro zemědělské obhospodařování nevhodných, probíhalo

Více

1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova

1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova .část lokalita č.: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně.

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ

Více

POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV

POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV prosinec 2014 Lokalita Vrátkov 17 282 01 Český Brod Zhotovitel Ing. Václav Bažant Ph.D. Přehvozdí 13 281 63 Kostelec nad Černými lesy Tel.:

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice

Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Obnova krajinných struktur Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Objednatel: Obec Hartmanice, Hartmanice 22, 373 65 Dolní Bukovsko Zhotovitel: Spolek pro rozvoj regionu, Jiráskova 84,

Více

evo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva

evo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva Dřevo Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál,

Více

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA STAVBA DŘEVA STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY X DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY palmy, bambus Nemohou druhotně tloustnout (přirůstat)!! DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY mají sekundární dělivé

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 12 Smrk Ing. Hana Márová

Více

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Názvy a zkratky stromů Příloha 2: Grafy 1. Celkový počet stromů 2. Počet listnatých stromů 3. Počet jehličnatých stromů 4. Průměry všech stromů 5. Zdravotní stav listnatých

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 22 Javor Ing. Hana Márová

Více

SPPK A02 001:2013 Výsadba stromů STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU ARBORISTICKÉ STANDARDY HODNOCENÍ STAVU STROMŮ SPPK A01 001:2015

SPPK A02 001:2013 Výsadba stromů STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU ARBORISTICKÉ STANDARDY HODNOCENÍ STAVU STROMŮ SPPK A01 001:2015 SPPK A02 001:2013 Výsadba stromů STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU ARBORISTICKÉ STANDARDY ŘADA A HODNOCENÍ STAVU STROMŮ SPPK A01 001:2015 Tree assesssment Baumkontrolle Tento standard je určen pro definici

Více

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ

Více

Mšice smrková přemnožení na smrku pichlavém a možnosti ochrany 1

Mšice smrková přemnožení na smrku pichlavém a možnosti ochrany 1 Mšice smrková přemnožení na smrku pichlavém a možnosti ochrany 1 Ing. Josef Mertelík, CSc. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Odbor fytoenergetiky a biodiverzity Ing.

Více

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra

SSOS_ZE_2.01 Atmosréra Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.01

Více

PŘÍPRAVNÁ STUDIE. Společná rozvojová strategie pro obnovu původního krajinného rázu v česko-saském příhraničí

PŘÍPRAVNÁ STUDIE. Společná rozvojová strategie pro obnovu původního krajinného rázu v česko-saském příhraničí PŘÍPRAVNÁ STUDIE Společná rozvojová strategie pro obnovu původního krajinného rázu v česko-saském příhraničí OBSAH 1. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ...4 1.1. VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA POPISOVANÉ OBLASTI...4 1.1.1.

Více

Úprava krajiny pro zvěř

Úprava krajiny pro zvěř Úprava krajiny pro zvěř Člověk je stejně jako zvěř a všichni ostatní volně žijící živočichové nedílnou součástí přírody a druhového bohatství této Země. Naše planeta tvoří pro všechny základní předpoklad

Více

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu

lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE PARKŮ, ZELENĚ A STROMOŘADÍ V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM 1. U HŘBITOVA

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE PARKŮ, ZELENĚ A STROMOŘADÍ V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM 1. U HŘBITOVA PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE PARKŮ, ZELENĚ A STROMOŘADÍ V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM 1. U HŘBITOVA OBSAH: 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 2. SOUČASNÝ STAV... 4 2.1 FOTODOKUMENTACE SOUČASNÉHO

Více

Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 2018

Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 2018 Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 2018 Sborník k odbornému semináři pořádanému Ústavem zemědělské ekonomiky a informací pod záštitou a s finančním přispěním Ministerstva

Více

Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz)

Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz) Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz) Tento dokument obsahuje autorské řešení vybraných úloh, jejichž zadání je

Více

Z ALECKÝ POSUDEK č. 5-4/2012 o obvyklé (tržní) ceně nemovitostí: - spoluvlastnický podíl id. ¼ nemovitostí zapsaných na LV 3180, tedy pozemků parc. č. 2608/12 a 2701/30, k.ú. Bučovice, - spoluvlastnický

Více

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Chráněná území. Národní parky k 31. 12. 2006

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Chráněná území. Národní parky k 31. 12. 2006 ? Víte, že... když nebudou podniknuta žádná opatření v ochraně životního prostředí, zvýší se celosvětově emise skleníkových plynů do roku 2030 o 37 % a o 52 % do roku 2050, což by zvýšilo globální teplotu

Více

Cholupická bažantnice

Cholupická bažantnice Plán péče o přírodní památku PP Cholupická bažantnice 2010 2019 1/19 Cholupická bažantnice na období 2010 2019 20 09-1/19 - PP Cholupická bažantnice 2010 2019 2/19 1. Základní údaje o zvláště chráněném

Více

DOKUMENTACE SADOVÝCH ÚPRAV

DOKUMENTACE SADOVÝCH ÚPRAV DOKUMENTACE SADOVÝCH ÚPRAV SO 04 SADOVÉ ÚPRAVY A PĚŠÍ KOMUNIKACE D.3.1 Situace D.3.2 Vypracoval : Jan Slabihoudek Datum : 5/2015 str.1/10 OBSAH : I. VŠEOBECNÁ ČÁST 1. Identifikační údaje 2. Podklady 3.

Více

Ochrana dřeva ve stavbách

Ochrana dřeva ve stavbách Petr Ptáček Ochrana dřeva ve stavbách Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou XXXX. publikaci Odpovědná

Více

Ochranářské průzkumy. OPRL, LHP, rizika dle HS

Ochranářské průzkumy. OPRL, LHP, rizika dle HS Ochranářské průzkumy OPRL, LHP, rizika dle HS Ochranářský průzkum jako součást HÚL Průzkum ochrany lesa má na daném lesním majetku (upravovaném objektu) zjistit možnost vzniku poškození a rozsah působení

Více

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost

Více

VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Dřevní odpad je významným sekundárním zdrojem dendromasy VYUŽÍVÁNÍ

Více

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 5 Části kmene Příčný

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

Růstové veličiny stromů a porostů závisí na věku

Růstové veličiny stromů a porostů závisí na věku Časová úprava lesa Věk Věk = významný prvek časové úpravy Růstové veličiny stromů a porostů závisí na věku Pomocí věku lze vyjádřit hospodářský stav pasečně obhospodařovaného lesa (tj. jednorázová obnova

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 17 Dub Ing. Hana Márová

Více

Ovzduší. Roční průměry SO 2, NO 2 a PM 10 v MS kraji v roce 2005. Barevně v tabulce označeno překročení limitních hodnot.

Ovzduší. Roční průměry SO 2, NO 2 a PM 10 v MS kraji v roce 2005. Barevně v tabulce označeno překročení limitních hodnot. Ovzduší Kvalita ovzduší je v posledních týdnech velmi diskutovaným tématem. Zajímají se o ni mnohé sdělovací prostředky a leckdy jsou informace ovlivněny hlavně snahou upoutat pozornost čtenářů. Přinášíme

Více

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů 326/2004 Sb. ZÁKON ze dne 29. dubna 2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákonů č. 626/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 131/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 189/2008

Více

OPRL - I. Účel, legislativa

OPRL - I. Účel, legislativa OPRL - I. Účel, legislativa Účel Nástroj státní lesnické politiky Vycházejí z principu trvale udržitelného obhospodařování lesů Nabídka všech soustředěných hospodářsky a ekosystémově využitelných informací

Více