O kovari Frantiskovi

Transkript

1 O kovari Frantiskovi V dobe, kdy jeste vladli kralove a lide vefili na pohadky, zil na Certovu bfemenu kovaf Frantisek. Byl mlady, silny, ale chudy jako kostelni mys. Zato mel zlate ruce. Pomoci ohne, kladiva, kovadliny a zeleza dokazal zazraky. Nebylo nic, co by Frantisek nedokazal ukovat. Jednoho rana, kdyz kohout zakokrhal, sel kovaf pomoci mechu rozdmychat ohefi. Nez stacil do ohniste fouknout, plaminky zesilily a z plamenu vyskocil cert. Frantisek se lekl. Cert se na nej usmal a pravil: Jsem cert Boris a mam pro tebe ukol." Frantisek se pfestal bat a dal certa poslouchal. A cert pokracoval: Kdyz mi splnis ukol, dostanes sud piny dukatu a oheri ti v ohnisti nikdy nezhasne." Kovaf jen kyvl hlavou." V pekle mame silne ohnive kone, ktere nicim nemuzeme pfipoutat, a tezke horke kotle, ktere nic neudrzi. Pokud vyrobis neco, co kone spouta a kotle udrzi, odmena te nemine. Pokud ukol nesplnis, propadnes peklu a budes se nam starat o kopyta. Na tvou praci se pfijdu podivat za sedm dni." Jak se cert objevil, tak take zmizel. Frantisek si s ukolem nevedel rady. Pfes den nejedl ani nepil a v noci nemohl usnout. Cim vie se blizil sedmy den, tim vie kovaf litoval, ze na certovu nabidku kyvl. V poledne sesteho dne uvidel kovaf v kovarne zbyle kousky zeleza ohnute do kruhu. Kovaf se hned pustil do prace. Ukoval vetsi a silnejsi krouzky, ktere spojoval tak, az vytvofil nekolik metm dlouhy zelezny fetez. Sedmeho dne rano, kdyz spojil posledni krouzek, vyletel z plamenu cert Boris. Uz si hotov?" zafval hlubokym hlasem cert. Frantisek ukazal na zem na stoceny fetez. Certovi se fetez nezamlouval. Slehl na nej plameny a zjistil, ze fetez neshofi. Vsi silou fetez natahoval a kroutil a videl, ze se fetez neroztrhne. Cert byl spokojeny a kovaf take. Sud, ktery byl piny vody, byl najednou piny zlatych dukatu a ohefi v kovarne uz nikdy nemusel kovaf rozdelavat. Vojtech Studenovsky 11 let v v

2 Pohadka o kovari Ondrovi Za devatero horami a desatero fekami zil byl jeden kovaf. Jmenoval se Ondra. Byl pracovity a vyrabel neobycejne podkovy. Byly kouzelne. Kdyz je nasadil, kun je nikdy neztratil. Jednou k nemu pfijel kupec z mesta. Stezoval si, ze jeho koni upadla podkova. Poprosil Ondru, zda by neukoval pro jeho kone podkovu novou. Ondra se dal hned do prace. Podkova byla v cuku letu hotova, kupec vsak nemel s sebou penize na zaplaceni. To nevadi, pfinesete mi penize, az pujdete kolem," pravil kovaf. Kupec vsak slovo nedodrzel a penize Ondrovi nedal. Ondru za nejaky cas kovafske femeslo omrzelo a vyrazil do sveta na zkusenou. Jak sel pfes hory, doly, feky, setkaval se s novymi femesly. Tak se naucil plest kosiky, sit boty, pect rohliky a chleba. Do cesty mu vstoupila laska. Zamiloval se do princezny. Byla tak hezka, az zrak pfechazel. Kdyz to vsak zjistil kral, tatinek princezny, dal Ondru zavfit do zalafe. Pusti ho pry ven jenom tehdy, kdyz splni kralem zadane ukoly. Ondra jeste poprosil krale, ze by byl rad, kdyby mohl soutezit pfimo s nim, s panem kralem. Prvni ukol, usit boty, zvladl Ondra jedna dve. Boty byly krasne, ale ani pan kral se nenechal zahanbit. Peceni chleba zvladli oba take na vybornou. Zbyval uz jet tfeti ukol. Pokud chce Ondra princeznu za zenu, musi nad kralem zvitezit. Kdyz se Ondra dozvedel, ze musi jeste ukovat podkovu, zaradoval se. Kolik uz jich v zivote udelal a jakych. Ondra tedy nad panem kralem zvitezil. Za to, ze kovaf vyhral sazku, daroval mu kral zivot a Ondrovi na rozloucenou pravil: Vezmi si s sebou domu co chces, co se ti libi." Ondra si vybral princeznu. Vratil se s ni do sve chalupy a spokojene tarn zili do te doby, nez je smrt nerozdelila. Martina Novakova 11 let

3 Jak mlynaf s rodinou nalezli stesti V Pfed mnoha lety zila v malebne vesnicce pobliz Skrkavek chuda rodina. Protoze nemeli na uziveni vsech clenu rodiny, musel mlynaf s ostatnimi pomocniky kazdy den namlit nejmene dvacet pytlu obili. Prace jim sla od ruky. Nekdy se vsak stalo, ze nestihli namlit vsech dvacet pytlu. Jednoho dne se u nich objevil mlady a silny hoch, ktery je pozadal o nocleh. Mlynaf s mlynafkou chvilku zapfemysleli. Nakonec souhlasili, ale pod jednou podminkou. Bude jim kazdy den pomahat semlit obili. Mladenec souhlasil a pekne jim podekoval. Kdyz vesli do skromneho staveni mlynafe, neznamy chlapec se vsem pfedstavil. Jmenoval se Jenik. Brzy se skamaradil s dvacetiletym Vaskem, mlynafovym synem. Kazdy den jim sla prace od ruky a nekdy dokonce naplnili az dvacet pet pytlu obili. Protoze jim chasnik velmi pomahal, neradi by se s nim loucili. Nemuseli ho vsak ani pfemlouvat. Jan jeste nejaky cas zustal. Kdyz uplynulo par mesicu, Jan se s mlynafem rozloucil a vydal se na cestu. Na pamatku jim nechal zlaty kapesnicek. O nem vsak nikdo nic neslysel. Nakonec si vzpomnel mlynafuv syn Vasek na to, ze mu jednou Jan vypravel o kouzelnem dedeckovi a zlatem kapesniku. Kdyz na nem uvazali tfi uzle, tak jim splnil tfi pfani. Od te doby mlynaf a jeho rodina netrpela bidou a vsichni radi vzpominali na pomocnika Jana. Filip Soucek 11 let

4 Rezbar a jeho tajemstvi Kdysi davno zil v malem mestecku osamely fezbaf. Kazdy ho znal, ale on byl samotaf a s nikym se nebavil. Mel skromny domek, ze ktereho temef nevychazel. Byl cernooky, mel dlouhe cerne prosedivele vlasy a nosil stale stejne obleceni. Obcas si nekdo vzpomnel na jeho zenu. Byla krasna a on s ni byl st'astny. Zena vsak zemfela brzy po jejich svatbe. Od te doby byl fezbaf smutny a nest'astny. Lide si o nem povidali vselijake veci, ale maloktere z nich byla pravda. Pravdiva historka byla ta, ze ma na zahrade rakev, kterou si sam vyfezal. Avsak nejtajemnejsi byly jeho vyfezane dfevene postavy. Jedna postava se zahalenym oblicejem mela na sobe plasf, dalsi pfipominala bezhlaveho muze v zajimavem habitu. Jen jedna postavicka byla rozdilna. Byla to krasna divka ve svatebnich satech. Vsechny zajimalo, proc jsou vsechny sosky strasidelne a tajuplne, ale jen tato jedinaje krasna. Jednou v noci sel pan se svym psem ulici, ve ktere bydlel i fezbaf. Jak se pfiblizovali k fezbafovu domku, pes se vyvlekl z voditka a pelasil k fezbafovu domku. Pan se za nim rozbehl, kdyz vtom pes vbehl do domu. Pan zat'ukal na dvefe. Nikdo neotviral. Vesel tedy dovnitf. Tarn nikoho nevidel, a tak sel dal. Na konci chodby byla sklenena dvifka. Jimi se chodilo do fezbafovy zahrady. Ten den se pan pfesvedcil, ze je na zahrade opravdu rakev. A co nevidi? Rezbaf kleka pfed rakev a hledi nahoru na hvezdy. Proboha," zaseptal pan. Zahrada byla plna postav, ktere dosud fezbaf vyfezal. Mezi nimi byla i krasna zena oblecena do svatebnich satu. Rezbaf se dal se vsemi do feci a pan, ktery tarn hledal psa, zjistil, ze krasna zena je fezbafova manzelka a on si s jejim duchem a s duchy vsech jeho pfibuznych v den fezbafova vyroci svatby celych padesat pet let povida. Tu noc osmdesatilety fezbaf zemfel, zmizel spolecne se svymi pfibuznymi. Zahadne se to rano objevila za oknem fezbafe dalsi soska. Byl to on. Zadnou zavet' po sobe nezanechal a zadneho jeho pfibuzneho nikdy nenasli. Takto konci pfibeh velkeho umelce, fezbafe zahadnych sosek. Veronika Peskova 12 let

5 O dratenfkovi Za devatero horami a devatero fekami zila rodina, maminka byla svadlena a tatinek dratenik. Zanedlouho se jim narodil syn. Pojmenovali ho Karel po dedeckovi. Kdyz bylo Karlikovi asi pet let, jeho tatinek ho zacal ucit femeslu. Dedecek mu daroval kaminek, Karlik nevedel, proc mu ho dal, ale uschoval si ho. Karlik rostl a rostl a zanedlouho z nej byl vyuceny dratenik. Z maleho Karlika se najednou stal Karel. Ozenil se s divkou, ktera se jmenovala Anicka. Karel pak nasel kaminek od dedecka, fekl si, ze by ho mohl odratovat. Kaminek byl nadherny, byl modry jako voda, a kdyz ho Karel odratoval, byl jeste hezci. Jednoho dne sel Karel do sve male dilnicky a najednou ten kminek od dedecka zacal zafit, Karel se hrozne lekl, ale potom sel k nemu bliz. Vedle kaminku letala moucha a fekla mu, ze kaminek mu splni tfi pfani. Karel tomu nemohl uvefit, ale po chvili se vzpamatoval. Vsechno povedel Anicce a ta byla nadsena. Jednou jel Karel do mesta nakoupit vuz se pfevratil i s Karlem a konmi. Karel byl vazne zraneny, ale vtom si vzpomnel na kaminek. Anicka vyslovila pfani. Nahle se zjevila moucha a Karel se uzdravil. Zanedlouho se Karlovi s Anickou narodila dcera. Jmenovala se Janinka. Za par let, kdyz Janinka vyrostla, Karel ji dal odratovany kaminek a ona podekovala. Rekl ji vse, co s nim muze udelat. Janinka si ho schovala a od te doby se maji vsichni dobfe. Aneta Hroncova 13 let v w

6 Maruska Byla jednou jedna divenka, ktera se jmenovala Maruska. Uz jako maid si pfala byt pekafkou. Kdyz ji bylo patndct, zeptala se maminky, kdo by ji naucil pekafskemu femeslu. Maminka ji poradila, af dojde za pani Bldhovou zvedlejsi vesnice, ktera je vzddlend deset kilometru. Druhy den po obede si Maruska zabalila do kosfcku veci potfebne na cestu. Sla dlouhou polni cestou. Na velkem placaterm kameni, ktery lezel par metru pfed Maruskou, sedela hodnd stafenka. Babicka se ji ptala, kam jde, Maruska ji odpovedela, ze se jde vyucit pekarkou. Babicka byla svadlena, proto Marusce fekla, aby sla s ni, ze ji nauci sit. Marenka souhlasila. Kdyz dorazili ke starence do svetnice, tak Marusce ukdzala krdsne bile kosile. Marusce se moc libily, chtela se take takhle naucit sit. Po nekolika dnech se to Maruska naucila, jejf kosile se vsak lisily od tech starencinych. Marusciny kosile mely vzdcnou moc. Pokazde, kdyz si ji nekdo oblekl, stalo se to, co si pfal. Maruska uz chtela jit domu za maminkou. Starenka ji vsak nechtela pustit. Na zahrade mela maly sklipek. Rekla Marusce, af tarn dojde ddt brambory. Kdyz vlezla dovnitr, babicka za ni zavrela dvefe na zdvoru. Maruska se snazila dostat ven, ale nedafilo se ji to. Byla tarn zavfend pet dni. Sesty den uslysela klusot kone, ktereho vedl hoch jmenem Honza. Divenka zacala bouchat na dvefe, aby ji mladik slysel. Maruska slysela kone uz jen z ddlky. Vsimla si, ze md na sobe tu vzdcnou kosili. Pfdla si, aby se Honza vrdtil a otevfel ji dvefe a odvezl domu. Najednou nekdo otevfel dvefe. A do nich se vfitil Honza, ktery Marusku zachrdnil a odvezl domu. Protoze se do sebe Honza s Maruskou zamilovali, byla za nekolik mesicu svatba. A zili spolu sfastne az do smrti. Katef ina Novakova

7 O statecne^kovari Vaclavovi Byl jednou jeden kovaf a ten se jmenoval Vaclav. Bydlel se svou maminkou synem Janem. Jeho zena mu zemfela. Jednoho dne se kovaf dozvedel, ze v nedalekem kralovstvi zmizela princezna Aneta. Kovaf nechtel zprave uvefit. K veceru, kdyz Jan, Vaclav a babicka sedeli na zaprazi kovarny, uslyseli dupot koni. Zanedlouho pfed nimi stal kocar i s panem kralem. Kral se obratil k Janovi a povida mu: Mily Jane, doufam, ze vis o me ztracene princezne. Musim ji najit. A proto potfebuji co nejvic mladencu, ktefi mou milovanou dceru najdou." Jan byl odvezen do kralovstvi, a s ostatnimi mladenci zacal hledat princeznu. Jediny, kdo princeznu nasel, byl Jan. Byla v sousednim kralovstvi u prince Jaromira. Janovi se Aneta zalibila natolik, ze byl ochoten splnit tfi pfani krale Jaromira. Pak bude Aneta jeho. A tak nebylo pro Jana obtizne zvitezit nad sedmihlavym drakem, uhadnout nejoblibenejsi barvu Anetinych satu a behem tfi dnu naucit se hrat na fletnu. Kdyz splnil vsechny ukoly, mohl si Anetu odvezt. A tak se take stalo. Zanedlouho byla svatba, na kterou pozvali i krale Jaromira. Aneta a Jan svatebcanum oznamili, ze se do kralovske kolebky brzy narodi mala Adelka nebo maly Honzik. Barbora Sindelafova 11 let

8 O kovdrfch Za devatero horami a devatero fekami bylo jedno male, ale velmi bohate kralovstvi, ktere se jmenovalo Zlate kralovstvi", a vlddl mu kral Radovan. Jednoho poklidneho dne pfijeli do pfilehle vesnicky tfi kovdfi. Prvni se jmenoval Honza, druhy Petr a tfeti Lojza. Honza umel ukovat bdjne mece, ktere usekly hlavu i tomu nejsilnejsimu drakovi, Petr bdjne krumpdce, ktere rozdrtily i ta nejmohutnejsi skaliska. Lojza byl teprve uceh, takze v nicem nevynikal. Kdyz padl vecer, vsichni tfi zasli na pivo do krcmy. Usadili se ke stolu, objednali si pivo a poslouchali rozhovory ostatnich. Po chvili se zaposlouchali do jednoho rozhovoru stareho uspineneho dedecka a strdzneho. Povidali o torn, ze si pro princeznu pfilitne drak a sezere ji ve svem doupeti. V tu rdnu se Honza zvedl a chtel zjistit nejake informace o drakovi, ale dedecek a strdzny vsechno zapfeli. Honza si opet sedl ke svym kamarddum a dopil svoje pivo. Kdyz se rdno rozednilo, Petr a Lojza spfddali plan, jak porazil draka. Honza navrhl, ze by mohl ukovat nejlepsf mec, ktery by rozpdral bficho drakovi, Petr zase kladivo, ktere by pomohlo dostat se do dracfho doupete. Lojza se chvili rozmyslel, am pomuze on. Jelikoz je nejmladsi ze vsech, fekl, ze pujde a pokusi se dostat do doupete. Honza a Petr se o Lojzu strachovali, ale po mensi rozmluve mu to pfeci jen dovolili. Vecer, kdyz kovdfi dokondli svoji prdci, Lojza si do batohu sbalil vsechny potfebne veci a vyrazil na cestu. Na ceste potkal mnoho nebezpecnych ndstrah. Mezi prvni patfila prohnild Idvka, ktera pfemostila propast 100 m hlubokou. Mezi dalsi napfiklad smecka divokych psu, ktefi se ho snazili sezrat. Dfky jeho vyjimecnemu meci ho porazil. Za sedm dni se konecne dostal kdraamu doupeti. Pohledl nahoru, tarn, kde hnfzdidrak a pfemyslel, jak se k nemu nepozorovane dostat. Rozhodl se, ze skdlu rozbije zezadu pomoci kladiva. Kdyz se tarn dostal, zabil draka a jako dukaz pfinesl krdli jeho srdce. Kral mu byl zavdzdn a na dukaz toho mu dal polovinu kralovstvi a princeznu. Pavel Novak

9 Tfi sestrv V jedne vesnicce na jihu Cech zila mlada pradlena Maryska. Sotva rano vstala, sedla ke kolovratku a pfedla, prsty uz mela od pfedeni samy mozol. Ale mela pfekrdsnou bezovou nit. Ona sama vklddala do nite veskery svuj um a lasku k pfedeni. Kdyz mela clunek piny nite, vzala ho a odnesla ho sve sestfe tkadlene Lene. Ta sedla ke tkalcovskemu stavu a utkala latku. Maryska mela v niti schovany um a lasku, Lena zamotdvala do Idtky vzpominky na zdzitky z prace a radost z pisni, ktere si zpivala pfi praci. Kdyz mela Lena utkanou latku, odnesla ji k nejmladsf sestfe svadlene Klarce. Klarka vzala nuzky, jehlu, kfidu a zacala sit. Do sveho dfla vsfvala pfedstavy o svete, kde nikdy nebyla, a sve nejvetsi sny. Vysledek techto tffsester byl pfekrasny - krdsne zdobene kosile, sukne, kalhoty, saty nejrozmanitejsich stfihu. Na trh chodily vsechny spolecne. Maryska zvala zakazniky, Lena ukazovala a pfedvddela zbozi, Klarka pocitala penize a davala pozor na to, kolik toho prodaly. Ale vsechno, ac to bylo krdsne, se moc neproddvalo. Vsichni nosili radsi stare oblecenf, nez aby si kupovali nove. Rozhodly se tedy sestry, ze zkusi neco noveho. A to proddvat obleceni barevne. Hlavne modre, protoze tuto barvu meli vsichni rddi. V lese tedy nasbiraly boruvky a vymackaly z nich sladkou sfdvu. Latku v ni pote vypraly. Ldtka se sice obarvila, ale ne podle jejich pfestav. Modrd barva nebyla modrd. Byla hodne svetld a vubec nepfipominala modrou. Zkusily tedy obarvit nit samotnou. Jako prvnf to napadlo Kldrku. Byla s tim ale prace. Pfed obarvovdnim musely nit pfemotat na kolik, ktery koupily od mfstniho truhldfe. Pokud by totiz nepfemotaly nit, znicily by clunek a vsechny prace by jim byla k nicemu. Vysledek ale stdl za to. Jasne tmave modrd nit pfedcila vybledlou barvu Idtek. Na prodej sla tato modrd ldtka skvele. Dokonce pfisly na to, ze mohou proddvat samotnou modrou latku, nebo dokonce i modrou nit. Zkousely ale barvit latku i do jinych barev a na palouku nasbiraly maliny a ostruziny. Z malin byla cerveno-ruzovd ldtka a nit. Z ostruzin byla ldtka a nit tmave fialovd, nekdy az do modra. Tento objev se jim vyplatil, i kdyz to byla prace navic. Barevne Idtky a nite se jim skvele proddvaly. A kdyz Klarka zacala vysivat fialove Idtky modrou niti, to teprve byl zdjem. Zdkaznici dokonce chodili za nimi do domu a pfedem si objedndvali Idtky, nite ale hlavne obleceni. Ze tfi mladych divek se staly bohate a krdsne divky. Spousta chlapcu se o ne zajfmala, ony vsak zustdvaly v pozadijako vzdy. Byly skromne, hodne a vzdy ochotne kazdemu pomoci, poradit a dobfe si s nim popovidat. Sarka Volkova 12 let