ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - ČERVEN 2011 MĚSTO KRASLICE ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA KRASLICE AKTUALIZACE

Transkript

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - ČERVEN 2011 MĚSTO KRASLICE ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA KRASLICE AKTUALIZACE

2 OBSAH Název publikace Územní energetická koncepce města Kraslice aktualizace Referenční číslo ECZ10136 Číslo svazku Svazek 1 z 4 Datum Červen 2011 Odkaz na soubor Vypracovali: Ing. Vladimíra Henelová, ENVIROS, s.r.o. Ing. Helena Bellingová, ENVIROS, s.r.o. Ing. Petr Synek, ENVIROS, s.r.o. Ing. Otakar Hrubý, HO Base Schváleno: Ing. Jaroslav Vích výkonný ředitel a jednatel Objednatel: Zhotovitel: Město Kraslice Náměstí 28.října Kraslice Kontaktní osoby: ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti Praha 3 Otakar Mika místostarosta města Kraslice Iva Harapátová harapatova@meu.kraslice.cz Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra Henelová Tel.: vladimira.henelova@enviros.cz

3 OBSAH OBSAH 1. ÚVOD 7 2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII Analýza území města Kraslice Základní informace o městě Kraslice Klimatické podmínky Ekonomika Domovní a bytový fond Kvalita ovzduší na území města Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech Bytová sféra Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) Sektor průmyslu a podnikání ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ Analýza dostupnosti paliv a energie Zásobování města Kraslice elektrickou energií Zásobování města Kraslice zemním plynem Soustava CZT na území města Kraslice Spalovací zdroje na území města Kraslice Zdroje dat a členění zdrojů Zdroje REZZO Zdroje REZZO Zdroje REZZO Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK Způsob sestavení energetických a emisních bilancí Primární spotřeba paliv a energie Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza) SOUSTAVA CZT ANALÝZY A DOPORUČENÍ Analýza dosavadního stavu CZT Popis soustavy CZT Roční bilance kotelen KMS (STŘED, SEVER, JIH) Roční množství dodaného tepla a přehled odběratelů Cena tepelné energie v soustavě CZT Analýza možnosti rozvoje CZT v Kraslicích Možnost instalace plynových motorů pro výrobu tepla a elektřiny Částečná změna palivové základny možnost využívat štěpku Možnosti připojování dalších subjektů na stávající CZT Snahy o odpojování objektů zásobovaných z CZT Důsledky rozpadu soustav CZT Navržené varianty v soustavách CZT na území města Kraslice Varianta V Varianta V Závěrečná doporučení 97 MĚSTO KRASLICE 3

4 OBSAH 5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR Definice potenciálu úspor Potenciál úspor v sektoru bydlení Ocenění potenciálu úspor energie v domech vytápěných z CZT Domy s vlastní domovní kotelnou Ostatní bytový sektor Souhrnně k opatřením ke snížení spotřeby energie v bytovém fondu Potenciál úspor v bytovém sektoru města Kraslice celkem Potenciál úspor v terciárním sektoru Stanovení potenciálu úspor v sektorech nevýrobní sféry Základní škola Dukelská Základní škola Havlíčkova Základní škola speciální Opletalova Mateřská škola Barvířská Internát SPŠ Kpt. Jaroše Posouzení možnosti uplatnění metody EPC Souhrnný potenciál úspor energie v terciární sféře Potenciál úspor v sektoru průmyslu Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Stávající využití obnovitelných zdrojů energie na území města Potenciál využití obnovitelných zdrojů na území města Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermální energie Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla Potenciál sluneční energie pro výrobu elektrické energie Vodní energie Potenciál ve využití biomasy Souhrn potenciálu využití OZE na území města Kraslice Podpora státu při využití obnovitelných zdrojů energie ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ Východiska pro návrh řešení EH Státní energetická koncepce a její cíle Výhledová dostupnost paliv a energie Územní energetická koncepce Karlovarského kraje Koncept Územního plánu města Kraslic Související právní předpisy Soulad aktualizované ÚEK města Kraslice s nadřazenými dokumenty Výhledová poptávka po energii Formulace variant rozvoje energetického hospodářství Vývoj spotřeby paliv a energie ve stávající zástavbě Spotřeba paliv a energie v nové výstavbě na rozvojových plochách Návrh zabezpečení energetických potřeb nové zástavby Vyčíslení nároků a účinků výhledových variant Vícekriteriální vyhodnocení variant Rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje Výhody a nevýhody současných soustav CZT 173 MĚSTO KRASLICE 4

5 OBSAH Rizika fungování soustav CZT Doporučení pro provozovatele CZT v Kraslicích (KMS) Ostatní rizika rozvoje energetického hospodářství a navrhovaných variant rozvoje NÁVRH OPATŘENÍ K REALIZACI ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT Závěry ÚEK Způsob realizace aktualizované ÚEK Opatření pro realizaci ÚEK v soustavě CZT Opatření v zástavbě na rozvojových plochách Opatření ve využití potenciálu výroby elektřiny z OZE Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE v domácnostech Opatření k úsporám energie v objektech v majetku města Vyhodnocení územní energetické koncepce ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE SEZNAM ZKRATEK SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 187 MĚSTO KRASLICE 5

6 OBSAH MĚSTO KRASLICE 6

7 1. ÚVOD Územní energetická koncepce je strategickým dokumentem města a stanovuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni města na období 20 let. Její obsah je stanoven zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění v 4. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování. Její obsah zahrnuje: rozbor trendů vývoje poptávky po energii, rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce. Podrobnosti ÚEK jsou stanoveny Nařízením vlády č.195/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb. Cíle územní energetické koncepce města Kraslice respektují Územní energetickou koncepci Karlovarského kraje a vycházejí z priorit a cílů Státní energetické koncepce. Obsah ÚEK a způsob, jakým je navržena její realizace do roku 2030, vychází z rolí jaké město ve vztahu k výrobě, rozvodu, distribuci a užití energie zastává je výrobcem, spotřebitelem (a správcem svého majetku), regulátorem a mělo by být i iniciátorem (hrát aktivační a motivační úlohu). Úkoly města ve vztahu k výrobě a užití energie, k zabezpečení kvalitních, bezpečných a spolehlivých dodávek paliv a energie, jsou promítnuty do návrhu opatření uskutečnitelných městem v samostatné i přenesené působnosti. Současně je předmětem analýz v ÚEK hledání takového rozvoje energetického systému města, který je k životnímu prostředí šetrný a odpovídá potřebám udržitelného rozvoje území města Kraslice. Obrázek 1: Postavení města ve vztahu k výrobě, distribuci a spotřebě energie Obecné cíle v jednotlivých rolích města v oblasti spotřeby a výroby energie jsou: zabezpečit zásobování města palivy a energií (a zejména dodávky tepla ze soustavy CZT) při co nejmenších nákladech; podpořit snižování nákladů na energii realizací energeticky úsporných opatření a využíváním obnovitelných zdrojů energie, zejména vlastních. Snižovat vliv spotřeby a výroby energie na životní prostředí. MĚSTO KRASLICE 7

8 Obvyklé cíle města v jeho jednotlivých rolích jsou uvedeny v následující souhrnné tabulce: Tabulka 1: Obecné cíle města v jednotlivých rolích ve vztahu k výrobě a spotřebě energie Úloha města/ obce Výrobce/ distributor Spotřebitel Správce obecního majetku Regulátor Iniciátor Stanovený cíl při výkonu činností energeticky účinná výroba a rozvod energie úspora neobnovitelných zdrojů energie podpora využívání lokálně dostupných paliv a výroby energie v území podpora užití obnovitelných zdrojů energie snižování dopadů výroby a rozvodu energie na životní prostředí kvalitní služba obyvatelům za přijatelné náklady energetické využití odpadů podpora místní zaměstnanosti kontrola a snižování vlastních nákladů finanční úspory veřejných prostředků zvýšení energetické účinnosti ve spotřebě prevence znečištění ovzduší zlepšování tepelně-technických parametrů budov výstavba nízkoenergetických domů využívání dotací dostupných finančních zdrojů - na realizaci energeticky úsporných opatření řádný výkon regulačních funkcí, vyplývajících z existující legislativy (např. stavebního řádu, územního plánování, legislativy energetické a ekologické) příklad pro ostatní spotřebitele podpora informovanosti V zadání zakázky formulovalo město Kraslice jako pořizovatel územní energetické koncepce priority v jejím řešení jsou jimi: Podpora soustavě CZT na území města; Úspory tepla v bytových domech a jejich vliv na odběr tepla ze soustavy CZT; Úsporná opatření v objektech v majetku města, jejich financování. MĚSTO KRASLICE 8

9 2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 2.1 Analýza území města Kraslice Základní informace o městě Kraslice Město Kraslice se rozkládá na úpatí západočeské části Krušných hor v Kraslickém průsmyku, v Karlovarském kraji, v bývalém okrese Sokolov. Celé město je sevřeno do 4 km dlouhého, m hlubokého, severojižního údolí řeky Svatavy - centrum Kraslic leží v nadmořské výšce 525 m, nejvyšší místa správního území dosahují přes 900 m. Od roku 1993 mají Kraslice statut obce s rozšířenou působností. Ve městě žije 7150 obyvatel. Věkový průměr se pohybuje kolem dvaačtyřiceti let. Kraslice Kraslice byly založeny ve 13. století, roku 1370 získaly statut města. V roce 1976 byly ke Kraslicím přičleněny okolní obce Kostelní se svými osadami Počátky, Kámen, Valtéřov, Čirá a Černá a obec Sněžná s osadami Mlýnská a Liboc. Město Kraslice sousedí s německým městem Klingenthal, s nímž jej spojuje hraniční přechod pro osobní automobily, pěší turisty, cyklisty a železnice. Okolí Kraslic tvoří dosud nepoškozená přírodní území s řadou vzácných druhů rostlin a živočichů. Proto tu jsou výborné možnosti pro turistiku a zimní sporty. Centrum města je tvořeno dvěmi ústředními prostory náměstí T.G. Masaryka a náměstí 28. října s významnými budovami úřadů a občanské vybavenosti. Dominantou města je velký novorománský děkanský chrám Božího těla pocházející z let 1893 až Rozloha města včetně přilehlých částí je 8135 ha ve 14 katastrálních územích. Seznam katastrálních území pod správou města Kraslice je uveden v následující tabulce: Tabulka 2: Soupis sídelních útvarů náležejících k obci Kraslice Název obce Název katastrálního území Kód KÚ Kraslice Černá u Kraslic Kraslice Čirá Kraslice Hraničná Kraslice Kámen u Kraslic Kraslice Kostelní Kraslice Kraslice Kraslice Krásná u Kraslic Kraslice Liboc u Kraslic Kraslice Mlýnská Kraslice Počátky u Kraslic Kraslice Sněžná Kraslice Tisová u Kraslic Kraslice Valtéřov u Kraslic Kraslice Zelená Hora u Kraslic MĚSTO KRASLICE 9

10 Obrázek 2: Mapa města Kraslice s vymezením katastrálních území Zdroj: Základní mapa ČR 1: Počet obyvatel - vývoj K roku 2001 žilo v Kraslicích 7306 obyvatel (z toho mužů a žen 2 613), v roce 2010 poklesl tento počet na 7150 obyvatel. Z tohoto počtu je převažující národnost česká (87%), dále zde žijí obyvatele s národností německou, slovenskou, polskou, romskou. Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel Rok Celkem Zdroj: Energetická koncepce města Kraslice, 2002, ENERGOTIS, s.r.o., vlastní zjištění Klimatické podmínky Kraslice leží v chladné klimatické oblasti. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 7 o C a průměrné roční srážky jsou 650 mm. Vyskytují se zde četné inverze. Inverze jsou velkoplošné v rámci celého Podkrušnohoří a místní v údolí vodních toků. V těchto údolích se vyskytuje i expoziční klima. Převažující větry na náhorních planinách jsou západní. MĚSTO KRASLICE 10

11 Tabulka 1: Klimatické podmínky města Kraslice Klimatické místo lokalita Karlovy Vary Poloha Nechráněná Výpočtová venkovní teplota - 18 C Počet dnů v topném období d = 252 Průměrná teplota v topném období t es = 3,6 C Teoretický počet denostupňů (začátek otopného období při 13 C) Obrázek 3: Mapa klimatických oblastí Klimatické poměry jsou důležité pro výpočet spotřeby tepla na vytápění. Jsou vyjádřeny délkou (počtem dní) topného období a průměrnou teplotou ve dnech topného období a z toho vypočtených tzv. denostupňů. Počet denostupňů v posledních letech uvádí následující tabulka, ze které vyplývá mírnější klima v posledních 3 letech: Tabulka 2: Klimatické podmínky města Kraslice v letech Počet denostupňů Dny topení /rok Zdroj: KMS, s.r.o Ekonomika Na ekonomiku na území města Kraslice má vliv zejména místní zpracovatelský průmysl se zastoupením textilní výroby, výroby hudebních nástrojů, drobného strojírenství a energetika výroba tepla. Výroba hudebních nástrojů je s městem Kraslice spjata již od 18. století. Dalším typickým průmyslovým odvětvím byla pro Kraslice textilní výroba, zejména krajkářství. Počátky textilní výroby spadají do období přelomu 18. a 19. století, kdy zde vznikají první textilní továrny. Obě uvedená odvětví průmyslu se potýkají obecně, nejen v Kraslicích, s velkými problémy již řadu let. Stávající výroba, která se snaží oživit průmyslový potenciál města, nemá zatím na ekonomiku velký vliv a důsledkem je mj. záporné saldo migrace obyvatel. Kromě drobného průmyslu existuje v Kraslicích několik středních škol, mateřských a základních škol, poliklinika a řada podniků služeb. Podrobný rozbor obou sektorů je uveden v následující kapitole. MĚSTO KRASLICE 11

12 2.1.4 Domovní a bytový fond V Kraslicích bylo evidováno v roce domů, z toho 1137 trvale obydlených. Z nich se jednalo o 920 rodinných domů a 181 bytových. V trvale obydlených domech bylo k roku 2001 evidováno 2809 trvale obydlených bytů v tom 1045 bytů v rodinných domech a 1724 bytů v bytových domech. Po roce 2001 bylo dle údajů Stavebního úřadu města Kraslice do roku 2009 dokončeno 45 bytů z toho 26 v rodinných domech, zbytek v bytových domech. (V této bilanci nejsou zařazeny rekreační objekty, ale pouze trvale obydlené domy a byty.) Analýza domovního a bytového fondu, která je nezbytná pro stanovení spotřeby paliv a energie v tomto sektoru, je uvedena v následující kapitole, která se zabývá analýzou spotřebitelských sektorů a jejich energetickou náročností Kvalita ovzduší na území města Pro posouzení kvality ovzduší v Kraslicích je možno využít pouze údajů ze stabilní měřící stanice v Sokolově. Stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) 1032 je pozaďová, s reprezentativností dat v oblastním měřítku (městské, nebo venkov 5 40 km), určená pro stanovení reprezentativních koncentrací pro osídlené části území. Na této stanici, jejíž údaje jsou denně dostupné na webových stránkách ČHMÚ nebyly překračovány v posledních letech platné imisní limity pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů u žádné ze sledovaných stanovených znečišťujících látek. Posouzení kvality ovzduší podle jednotlivých zón a aglomerací (ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění) je ročně prováděno ČHMÚ a zveřejněno jednak v Ročence životního prostředí, jednak v každoročním Sdělení Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí. OOO MŽP vyhlašuje každoročně na území České republiky oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší tj. oblastí, ve kterých je na základě prací ČHMÚ překračován některý z imisních limitů pro koncentrace znečišťujících látek v ovzduší ve vztahu k ochraně zdraví lidí. Město Kraslice a ani jiné oblasti Karlovarského kraje nejsou pro rok 2008 (další roky nejsou ještě dostupné) zařazeny do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. 2.2 Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech Bytová sféra Z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD) z roku 2001 uvádí ČSÚ nejen celkové údaje o bytovém fondu, ale také členění bytů a domů podle stáří výstavby, podle materiálu nosných stěn, podle vybavení bytů, apod. Výstavba byla analyzována podle stáří domů a materiálu zdí, způsobu vytápění a také podle její lokalizace. V celkovém počtu trvale obydlených bytů je v Kraslicích 1337 bytů s materiálem nosných stěn panel (z toho 10 rodinných domků), 808 bytů zděných (z toho 556 bytů v rodinných domech). Více než polovina domů v Kraslicích byla postavena před rokem 1945 (cca 54 %). 95 % bytového fondu je postaveno v KÚ Kraslice. MĚSTO KRASLICE 12

13 Obrázek 4: Kraslice Počet trvale obydlených bytů v roce 2001, členěno dle energie použité k vytápění Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ Obrázek 5: Počet trvale obydlených domů v roce 2001, členěno dle období výstavby, Kraslice Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ MĚSTO KRASLICE 13

14 Obrázek 6: Bytový fond města Kraslice v členění dle katastrálních území Zdroj: ÚPn, ČSÚ V připojených venkovských sídlech se projevují důsledky poválečného odsunu - vliv úbytku obyvatel, uzavření hospodářských areálů a objektů, zhoršení demografické struktury (věkové, sociální) a s nimi spojené poškození urbanistické struktury sídel (Hraničná, Černá a Sněžná - zánik jádra vesnic, v ostatních sídlech se zachovaly jednotlivé stavby, ale zanikly objekty zásadní pro celkový vzhled sídla, hospodářské objekty z 20. stol., převážně zemědělské, již neplní svou funkci. Analýza spotřeby paliv a energie v bytovém sektoru ve výchozím roce Při posouzení energetických nároků bytové sféry ve výchozím roce zpracování energetických bilancí města, roku 2009, vycházel zpracovatel ÚEK zejména z údajů dodavatelské společnosti zemního plynu (RWE GasNet, s.r.o.), elektrické energie (ČEZ Distribuce, a.s.) a dodavatele tepla v soustavě CZT (KMS Kraslická městská společnost, s.r.o.). Spotřeba tuhých paliv a dřeva byla dopočtena s využitím z údajů Sčítání lidu, domů a bytů (SLBD - Český statistický úřad Karlovy Vary) a z vlastního šetření, Údaje ČSÚ z roku 2001 byly pro tyto výpočty aktualizovány na stav roku Pro výpočet bylo rozdělení bytů podle média na vytápění použito v členění dle obrázku 7: MĚSTO KRASLICE 14

15 Obrázek 7: Kraslice - rozdělení bytů dle média na vytápění (pouze ze spotřeby na vytápění) Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ, SÚ města Kraslice, KMS, a.s. Teplem z CZT (soustavy centralizovaného zásobování teplem) je zásobeno celkem 1427 bytových jednotek v bytových domech, a to ze 3 blokových kotelen provozovaných Kraslickou městskou společností KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. Z kotelny JIH je zásobeno 201 bytových jednotek, z kotelny STŘED 692 bytových jednotek a z kotelny SEVER 574 bytů. Zemní plyn je komplexně rozveden v KÚ Kraslice a okrajově zasahuje i do KÚ Zelená Hora u Kraslic, Tisová u Kraslic, Krásná u Kraslic a Sněžná. Ve spotřebě v domácnostech zemní plyn převládá tvoří 44 % konečné spotřeby paliv a energie v domácnostech, následován dodávkovým teplem pro bytové domy (28 %). V ostatních částech města je pro vytápění využíváno stále ještě uhlí a dřevo. 68 bytů v RD je vytápěno elektřinou. Rozmáhá se používání druhého zdroje vytápění k ZP - krbová kamna, krby a podobně. Spotřeba paliv a energie v domácnostech byla propočtena podle jednotlivých katastrálních území města a v přepočtu na průměrné klimatické podmínky činila v roce 2009 celkem GJ/rok. MĚSTO KRASLICE 15

16 Obrázek 8: Konečná spotřeba paliv a energie v domácnostech města Kraslice dle druhu paliv a energie, GJ/rok, 2009 Zdroj: Enviros, s.r.o. Obrázek 9: Podíl jednotlivých druhů paliv a energie na konečné spotřebě energie v domácnostech, Kraslice, 2009 Zdroj: Enviros, s.r.o. MĚSTO KRASLICE 16

17 Tabulka 4: Spotřeba paliv a energie po přeměnách v sektoru domácností (konečná spotřeba paliv a energie) ve výchozím roce 2009, členěno dle KÚ a druhu energie, přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10 let, GJ/rok Katastrální území hnědé uhlí tříděné brikety hnědouhelné dřevo elektřina zemní plyn geoterm. Energie (tepelná čerpadla) CZT Celkem Černá u Kraslic Čirá Hraničná 0 0 Kámen u Kraslic Kostelní Kraslice Krásná u Kraslic Liboc u Kraslic Mlýnská Počátky u Kraslic Sněžná Tisová u Kraslic Valtéřov u Kraslic Zelená Hora u Kraslic Nezařazeno Celkový součet Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Obrázek 10: Konečná spotřeba paliv a energie v domácnostech města Kraslice celkem v členění dle druhu paliv a energie, GJ/rok, 2009 Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění MĚSTO KRASLICE 17

18 Výhled v poptávce po energii v domácnostech Výhledová spotřeba paliv a energie se odvíjí od potřeb domácností na otop, ohřev teplé vody, nezáměnnou energii, vaření apod., od počtu bytů a jejich podlahové plochy. Způsob, jakým bude potřeba paliv pro výrobu tepla a teplé vody uspokojována, bude velice záviset na dostupnosti paliv (technické a cenové) paliv a energie. Spotřeba ve výhledu závisí na provedených energeticky úsporných opatřeních (využití stávajícího potenciálu úspor v domech pro bydlení) a také na rozsahu a nárocích nové zástavby na rozvojových a přestavbových plochách. V Kraslicích není předpokládána zásadní změna struktury bydlení v průběhu návrhového období do roku Meziroční přírůstek bytů činil mezi roky 2000 a 2010 do 5 bytových jednotek ročně. Pro odhad potřebné bytové výstavby a poptávky po energii v domácnostech vychází územní energetická koncepce z Konceptu územního plánu města Kraslice a předpokládána je výstavba 154 bytových jednotek v rodinných domech do roku 2020 a 165 bytových jednotek do roku V bytových domech je předpokládána výstavba 24 bytových jednotek do roku 2020 a 26 bytových jednotek do roku Na těchto předpokladech stojí výpočet výhledových nároků na dodávku paliv a energie v nové zástavbě. Kromě bytových jednotek pro trvalé bydlení je předpokládána výstavba 15 rekreačních objektů. Do výpočtu spotřeby paliv a energie v rodinných a bytových domech ve výhledu byly promítnuty předpokládané změny v požadavcích na energetickou náročnost budov jejich progresivní snížení. V květnu roku 2010 byla přijata komplexní novela evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (dále EPBD II). V ní se členské státy zavázaly stavět nové budovy pokud možno jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie nejpozději od roku 2020 (tedy za pouhých devět let!). V návaznosti na tuto směrnici probíhá novelizace normy ČSN , Tepelná ochrana budov a také změna vyhlášky č. č. 148/2007 Sb. Z hlediska spotřeby energie se ve výhledu zásadně změní požadavky na strukturu spotřeby paliv a energie - dodávka tepla na otop bude v bydlení výrazně klesat vlivem realizace energeticky úsporných opatření a výrazně nižších požadavků na spotřebu tepla na vytápění v nově postavených rodinných i bytových domech, méně bude klesat spotřeba tepla na přípravu teplé (užitkové) vody. Mírně narůstat budou ostatní spotřeby zejména elektrické energie (kvůli růstu vybavenosti domácností), klesat bude využití elektrické energie pro vytápění tam, kde je možná alternativa např. využitím zemního plynu, nebo v rodinných domech instalací tepelných čerpadel nebo topení biomasou, instalací solárních termálních systémů pro ohřev teplé vody, apod. Kvantifikované nároky sektoru domácností na paliva a energii jsou předloženy v návrhu zabezpečení energetického hospodářství města Kraslice ve výhledu. Potenciál úspor v domácnostech, který je ve výhledu promítnut do spotřeby paliv a energie, je propočten v kapitole Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) Do této kategorie jsou začleněny veřejné instituce, školy a sportovní areály, ústavy zdravotnické a sociální péče, bankovní a peněžní domy, kanceláře, provozovny soukromých podnikatelů, hotely, stravovací zařízení apod. Do této kategorie patří na území města zejména následující organizace: MĚSTO KRASLICE 18

19 Tabulka 5: Seznam hlavních odběratelů paliv a energie v nevýrobní sféře města Kraslice Organizace Charakteristika činnosti Adresa Základní škola a mateřská škola Kraslice Školství Havlíčkova 1717 Základní škola Školství Dukelská 1122 Základní škola praktická a základní škola Školství Opletalova 1121 speciální Kraslice Základní umělecká škola Školství Kraslice Dům dětí a mládeže Školství Kraslice Mateřská škola Školství B.Němcové 1685 Mateřská škola Školství U elektrárny 1777 Mateřská škola Školství Lipová cesta 1091 Mateřská škola Školství Barvířská 1771 SPŠ a SOU výroby hud.nástrojů Školství Pod nádražím 502 Městský úřad Státní instituce nám.28.října 1438 Městská knihovna Kultura Kraslice Kino Kultura Tyršova 1784 Dubš Václav-prádelna Služby Wolkerova 879 Poliklinika Kraslice Zdravotnictví Havlíčkova 43 Rekreační středisko VFN Rekreace Havlíčkova Česká pošta Státní instituce Nám.28.října 1705 TS města Kraslice Služby Pod nádražím 846 Albert Obchod Sv. Čecha Penzion Krista Ubytování a stravování Dukelská 753 Penzion apartmán HAJDY Ubytování a stravování ČSA 896 Penzion U Štíra Ubytování a stravování Havlíčkova 8 Penzion U KINA Ubytování a stravování Havlíčkova 35 Penzion Ming Ubytování a stravování Nerudova 1058/78 Penzion Restaurant u Rytíře Ubytování a stravování Havlíčkova 727 Penzion U Krtka Ubytování a stravování Mánesova 990 Penzion Restaurace MIROTEL Ubytování a stravování Mánesova 1609 Chalupa U kaple Ubytování a stravování Sklená 48 Ubytovna Střední živnostenské školy Ubytování a stravování Pod Nádražím 27 stravovacích a zábavných zařízení Ubytování a stravování Kraslice Viamont, a.s. Doprava kpt.jaroše 527 ČSAD autobusy Plzeň Doprava Lipová cesta 628 Policie ČR Státní instituce Pohotovost Kraslice Státní instituce Spotřeba paliv a energie v terciární sféře ve výchozím roce Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba paliv a energie) v terciární sféře činila v Kraslicích v roce 2009 (po přepočtu na průměrné klimatické podmínky) GJ/rok. V této spotřebě jednoznačně převládá zemní plyn. Spotřeba v nevýrobní sféře činí dle zjištění zpracovatele 17% konečné spotřeby paliv a energie na území města Kraslice celkem. MĚSTO KRASLICE 19

20 Tabulka 6: Spotřeba tepla pro vytápění a TV v terciární sféře vybrané objekty města, 2009 Budova Užitečná podlahová plocha Spotřeba energie Měrná spotřeba energie Měrná spotřeba tepla pro vytápění Podíl vytápění na celkové spotřebě m 2 kwh/rok kwh/m 2 /rok kwh/m 2 /rok % ZŠ Dukelská % ZŠ Havlíčkova % ZŠ speciální Opletalova % MŠ Barvířská % Internát SPŠ Kpt. Jaroše % Tabulka 7: Konečná spotřeba paliv a energie v terciární sféře, GJ/rok, Kraslice, výchozí stav - rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let Katastrální území elektřina zemní plyn CZT Celkem Kraslice Nezařazeno Celkový součet Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Tabulka 8: Konečná spotřeba paliv a energie v terciární sféře, GJ/rok, Kraslice, výchozí stav - rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let, v členění dle kategorie OKEČ Odvětví kategorie OKEČ zemní plyn elektřina CZT Celkem Školství Veřejná správa, obrana, sociální pojištění Zdravotnictví Ostatní terciér Terciární sféra celkem Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Obrázek 11: Konečná spotřeba paliv a energie v terciární sféře, GJ/rok, Kraslice, výchozí stav - rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let Spotřeba paliv a energie v terciární sféře, Kraslice, 2009, GJ/r, průměrné klimatické podmínky Školství Veřejná správa, obrana, sociální pojištění Zdravotnictví Ostatní terciér CZT elektřina zemní plyn MĚSTO KRASLICE 20

21 2.2.3 Sektor průmyslu a podnikání Popis sektoru Na území města Kraslice působily v roce 2009 (a 2010) následující firmy zařazené v kategorii průmysl: Tabulka 9: Organizace Podniky na území města Kraslice Charakteristika činnosti Sametex spol.s r.o. Havlíčkova 1880 Amati Denak,s.r.o. Dukelská 44 Textilní výroba Sametex spol. s r.o se svou historií řadí k předním výrobcům vlasových tkanin v České republice. Hlavním výrobním programem jsou bavlněné a viskozové oděvní samety, elastické samety, dekorační vlasové tkaniny, nábytkové potahové látky a oděvní plyše. V kolekci můžete nalézt široký sortiment umělých kožešin, velurů a umělých usní. Výrobní sortiment společnosti Sametex s r.o. je určen jak pro mladé, sportovní módu a volný čas, tak pro společenské elegantní oděvy. Výroba hudebních nástrojů - V září roku 1945 bylo v Kraslicích ustaveno družstvo výrobců hudebních nástrojů, a protože se tu předpokládala výroba jak dechových, tak smyčcových hudebních nástrojů, dalo si název "AMATI". V roce 1948 byla veškerá výroba zestátněna a Kraslice se postupně staly střediskem výroby nástrojů dechových a bicích. V té době chyběl dostatek hudebně nástrojařských odborníků, takže celková koncentrace a specializace byla patrně jediným východiskem. Výroba se pak skutečně rozrůstala a pro přípravu potřebného dorostu byla otevřena učňovská a brzy také průmyslová škola - obě navázaly na tradice bývalé Odborné hudebně nástrojařské školy.postupně se zdokonalovala kvalita vyráběných nástrojů a již v roce 1955 byla uspořádána souborná výstava celého sortimentu hudebních nástrojů.od počátku 60. let se výstavy začaly pořádat pravidelně, aby se s kraslickými výrobky mohli seznámit domácí i zahraniční zájemci. Kraslické hudební nástroje rovněž postupně pronikaly na světové výstavy a veletrhy. V roce 1993 proběhla privatizace státního podniku Amati a založena společnost s ručením omezeným AMATI - Denak (Denak = Dechové nástroje Kraslice). Výrobu zajišťují 2 výrobní závody, jejichž celkový objem produkce řadí továrnu mezi významné české průmyslové podniky a zároveň mezi 3 největší výrobce hudebních nástrojů v Evropě. Tyto závody MĚSTO KRASLICE 21

22 zaměstnávají kolem 250 lidí. Veškerá výroba společnosti je realizována v České republice. Informace o zakládání společnosti a jejím růstu najdete na stránce historie. Kraslická městská společnost KMS, s.r.o. Kukal & Uhlíř-strojírna spol.s r.o. Tisová 37 Jaroslav Lepič- Velkopekárna Rybná 1508 Městské lesy Kraslice, spol. s r.o. Havlíčkova 1918 Triola a.s., závod 04 ČSA 3 Car Trim k.s. Havlíčkova 1226 Lesní společnost Kraslice, a.s., Havlíčkova 1298 Pekařství u Václava Tyršova 617 Techplast Kraslice, spol. s r.o. Dukelská 44 Lesy České republiky s.p. Tyršova 648 ELWE-CS učební systémy spol.s r.o. Dolní 832/12 Topstick s.r.o. V zátiší 739 Hotelový, bytový textil - Soňa Hejkalová Wolkerova 695/52 Společnost se zabývá výrobou a dodávkou tepla ze 3 zdrojů na území města, dodávkou plynu, konsultacemi. Výroba strojírenských zařízení Prvním výrobním programem byla výroba přípravků, speciálních dílů a nástrojů pro okolní závody. V roce 1992 byl získán výrobní objekt ve kterém společnost sídlí do dnes. V té době se již dařilo získávat zahraniční odběratele z řad význačných výrobců zemědělské techniky, automobilového průmyslu či jiných průmyslových odvětví. Výroba pekárenských výrobků Společnost byla zřízena za účelem správy lesního majetku města Města Kraslice, který byl městu postupně navrácen v souvislosti s restitučními řízeními s.p. Lesy ČR a zahrnuje jeho historický majetek a tzv. "příděly", včetně lesního majetku integrovaných obcí. Pilařská výroba. Textilní a oděvní výroba ve dvou vlastních značkách - TRIOLA a Charme. Výroba kovových konstrukcí a bezpečnostních komponent pro automobilový a letecký průmysl a kožených a textilních výrobků pro interiéry vozidel. Hlavní sídlo koncernu Car Trim je v Plauen/Vogtland, Sachsen. Lesnictví, dodávka těžebních a pěstebních prací v lese, tj. poskytování služeb vlastníkům lesa a těžba a obchodování se dřevem. Sloučena v Lesní společnost Stříbro, a.s. Výroba pekárenských výrobků Montáže a výroba vícesložkových a plastických dílů ve spojení s kovovými díly Lesnictví Výroba učebních pomůcek Výroba textilních výrobků Výrobna hotelového a bytového textilu. MĚSTO KRASLICE 22

23 Vladimír Šťastný VEPOS Dolní 950/5 Klára Kubincová Dukelská 128 Tap-Service Bohemia, s.r.o. Pod nemocnicí 1123/13 Výroba izolovaných vodičů a kabelů Výroba a prodej bytového textilu včetně matrací, vitráží, záclon, dekoračních látek, povlečení. Výroba bytového textilu Spotřeba paliv a energie v průmyslu Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu na území města Kraslice, do které byla započtena spotřeba ve zdrojích REZZO 1, průmyslových zdrojích REZZO 2 a spotřeba v dalších drobných podnicích na území města, dosáhla po přepočtu na průměrné klimatické podmínky GJ/rok. Většina spotřeby je spotřeba zemního plynu (90 %) ve zdrojích CZT KMS, a.s, SAMETEX spol. s r.o. a AMATI - Denak, s.r.o. Ostatní je spotřeba elektrické energie v kategorii velkoodběr. Následující tabulka uvádí primární spotřebu paliv a energie v průmyslu města Kraslice v roce Tabulka 10: Primární spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Kraslice, výchozí stav - rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let, GJ/rok Katastrální území elektřina zemní plyn Celkem Kraslice Zelená Hora u Kraslic Nezařazeno Celkový součet Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Z primární spotřeby v průmyslu je v konečné spotřebě (spotřebě po přeměnách) odečtena spotřeba zemního plynu pro výrobu tepla v soustavě CZT, provozované Kraslickou městskou společností, s.r.o. (kotelny Sever, Střed a Jih). Místo nich je v konečné spotřebě paliv a energie zařazeno do bilancí teplo vyrobené v těchto zdrojích a to podle sektoru spotřeby. Do průmyslu teplo ze SCZT dodáváno není s výjimkou spotřeby ve správní budově u kotelny Střed KMS, a.s. Tabulka 11: Konečná spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Kraslice, výchozí stav - rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let, GJ/rok Katastrální území elektřina zemní plyn CZT Celkem Kraslice Zelená Hora u Kraslic Nezařazeno Celkový součet Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění MĚSTO KRASLICE 23

24 Jak v primární, tak v konečné spotřebě převládá v průmyslu na území města Kraslice zemní plyn jeho podíl na konečné spotřebě je 85 %. Konečná spotřeba v průmyslu činí v roce 2009 téměř 40% konečné spotřeby na území města Kraslice celkem. Obrázek 12: Konečná spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Kraslice, výchozí stav - rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let Spotřeba paliv a energie v průmyslu celkem, Kraslice, 2009, GJ/r, průměrné klimatické podmínky CZT 0,2% elektřina 14,7% zemní plyn 85,2% Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění MĚSTO KRASLICE 24

25 3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 3.1 Analýza dostupnosti paliv a energie Cílem této analýzy je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu, roční bilanci spotřeby primárních paliv a energie, analýzu výrobních a distribučních systémů (velké zdroje, střední a malé zdroje). Obnovitelné zdroje a soustava centralizovaného zásobování teplem jsou analyzovány v samostatných kapitolách Zásobování města Kraslice elektrickou energií Distribuční soustava elektrické energie Elektrickou energii dodává do města ČEZ Distribuce, a.s. (Západočeská energetika a. s., Cheb). Územní obvod města Kraslice je napájen z nadřazeného systému 110 kv (rozvodna Rotava) prostřednictvím dvou linek 22 kv (linka 22 kv Horní Rotava, linka 22 kv Kraslice). Obě linky jsou zavedeny do spínací stanice 22 kv v Kraslicích, odkud jsou vedeny jednotlivé linky distribuční sítě 22 kv, vč. linky 22 kv Sněžná, která může v případě nouzového stavu zabezpečit náhradní napájení spínací stanice ze směru od rozvodny 110 kv Vítkov. Distribuční linky 22 kv jsou převážně venkovního provedení. Pouze v centru Kraslic je několik úseků 22 kv vedeno VN kabely v zemi. Transformační stanice jsou buď venkovní - stožárového nebo sloupového typu a nebo vnitřní, ve zděných přístřešcích. Venkovní rozvody jsou vedeny převážně po dřevěných a nebo betonových sloupech a po konzolách upevněných k jednotlivým stavbám. Přípojky jsou provedeny buď jednotlivými vodiči a nebo závěsnými kabely. Vedení vn v celém řešeném území jsou výkonově dimenzována, s dostatečnými rezervami pro případný nárůst výkonu v některých oblastech. Zásobování oblasti dvěma (resp. třemi) linkami 22kV ze dvou uzlů 110kV lze považovat za vyhovující i z hlediska budoucího rozvoje. V budoucnu lze předpokládat pouze lokální rozšiřování elektrizační soustavy a budování ojedinělých nových transformačních stanic na základě konkrétních potřeb. Okolní sídla jsou zásobována elektrickou energií vesměs z venkovních linek 22 kv. Linky vn jsou vedeny do blízkosti sídel, odkud jsou realizovány odbočky k trafostanicím. Rozvod nn v sídlech je většinou proveden jako venkovní. Kromě hlavního zásobování el. energií z rozvodné sítě ČEZ jsou připojeny do rozvodné sítě nezávislé zdroje - vlastní výroba elektřiny na území města Kraslice využívá energetický potenciál Stříbrného potoka podle údajů z licencí pro výrobu elektrické energie jsou zde licencovány 2 zdroje s výkonem 0,030 MWe (Jiří Kaňkovský) a 1 zdroj s výkonem 0,020 MWe (Bohuslav Mach), který je provozován od roku V ulici 5. května je instalována malá sluneční elektrárna o výkonu 0,005 MWe. Ve výhledu se pokrytí nárůstu zatížení menších navrhovaných ploch pro zástavbu navrhuje z rezerv výkonu, případně zvyšováním výkonu stávajících trafostanic (v případě nutnosti osazení větších transformátorů nebo jejich zdvojení, event. i rekonstrukce stanice). V případě větší hustoty nové zástavby je předpokládána kabelizace sekundární sítě NN. V okrajových sídlech je uvažováno s napojením ze stávajících většinou nadzemních sítí NN. MĚSTO KRASLICE 25

26 Obrázek 13: Trasování rozvodných sítí elektrické energie Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Dodávky elektrické energie v roce 2009 Společností ČEZ, Prodej, s.r.o. a ČEZ Distribuce, a.s. byly poskytnuty souhrnné údaje o dodávce elektrické energie na území správního obvodu města Kraslice údaje byly poskytnuty po jednotlivých typech tarifů, jako souhrn za město celkem. Celkem bylo v roce 2009 na území města Kraslice spotřebováno MWh (tj GJ) elektřiny v následujícím členění: 34,7 % kategorii maloodběr domácnosti, 29,5 % v kategorii velkoodběru a zbytek (35,8 %) maloodběr podnikatelé. Tento údaj byl použit do celkových bilancí (byly sestaveny kvůli dostupnosti většiny údajů za rok 2009). V roce 2010 klesla dodávka oproti roku 2009 na kwh. Meziroční nárůst spotřeby zaznamenal v těchto letech sektor domácností a velkoodběru. Ve výhledu předpokládáme nárůst spotřeby elektřiny na rozvojových plochách o min až GJ/rok. MĚSTO KRASLICE 26

27 Obrázek 14: Porovnání dodávky elektřiny v letech 2009 a 2010 ve struktuře dle kategorie odběru, Kraslice Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Obrázek 15: Trend vývoje dodávky elektřiny v letech 2001 až 2010, Kraslice Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. MĚSTO KRASLICE 27

28 Obrázek 16: Struktura dodávky elektřiny dle tarifních sazeb, Maloodběr podnikatelé, Kraslice, 2009 Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. Obrázek 17: Struktura dodávky elektřiny dle tarifních sazeb, Maloodběr domácnosti, Kraslice, 2009 Zdroj: ČEZ Distribuce, a.s. MĚSTO KRASLICE 28

29 3.1.2 Zásobování města Kraslice zemním plynem Městský zásobovací systém VTL: Zemní plyn je v současné době dominantním palivem ve městě. Vysokotlaký plynovod (VTL) DN 150 o provozním tlaku 0,8 MPa je veden ze Sokolova po východní straně města k redukční stanici (RS) 2, odtud přechází podél ulice Družstevní na západní okraj města k RS 1 na ulici Mánesova a dále pokračuje k ulici Pod Nádražím, kde je napojena RS 4. STL: Město je zásobováno ze 3 redukčních stanic VTL/STL. RS1 a RS 2 mají přenosovou kapacitu 3000 m3/h, RS 4 pak 2000 m3/h. Z těchto stanic jsou napájeny také nízkotlaké potrubní sítě. Pro dodávku výhradně do nízkotlaké sítě slouží další 2 redukční stanice STL/NTL na ulici Lipová cesta a Žižkova ve východní části města. Redukční stanice RS 1, RS 3, RS 4 a RS 5 jsou propojeny soustavou středotlaké sítě v dimenzích DN 125 až DN 200 o provozním tlaku 400 kpa. Z této trasy jsou vedeny přípojky pro odběratele Sametex,a.s., Amati Denak, s.r.o. a 3 kotelny CZT. Délka základní sítě STL dosahuje m a z této sítě vychází celkem 5 přípojek o celkové délce 47 m. Obrázek 18: Trasování distribučních sítí zemního plynu na území města Kraslice Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. MĚSTO KRASLICE 29

30 Téměř celé území města je pokryto hustou sítí NTL v dimenzích do DN 300 s provozním tlakem 2 KPa. Přesto, že jsou potrubní systémy rozvodu plynu a různého stáří a provedení (IPE, ocel) jsou v dobrém technickém stavu. V roce 2000 byla provedena rekonstrukce části rozvodů v ulici Pohraniční stráže protažením nového IPE potrubí původním potrubím. V současné době VTL síť vč. přípojek dosahuje délky m, STL m (142 ks přípojek) a NTL m (1 523 ks přípojek oproti 1247 přípojkám v roce 2001). Stupeň plynofikace se v plynárenské praxi vyjadřuje tzv. procentem plynofikace, které vyplývá ze vztahu: Počet odběratelů kategorie domácnosti lomeno / Počet trvale obydlených bytů krát sto = procento plynofikace. V daném případě tento ukazatel dosahuje 79,6%. Dodávky zemního plynu v roce 2009 V roce 2009 bylo dodáno na území města Kraslice celkem m 3 (tj GJ) zemního plynu v následujícím členění: 25,5 % kategorii domácnosti, 58,1 % v kategorii velkoodběru a středního odběru a zbytek v podnikatelském maloodběru. Obrázek 19: Porovnání dodávky zemního plynu v letech 2001 a 2009 ve struktuře dle kategorie odběru, Kraslice Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ÚEK města Kraslice, 2002 MĚSTO KRASLICE 30

31 Obrázek 20: Porovnání počtu odběratelů zemního plynu v letech 2001 a 2009 ve struktuře dle kategorie odběru, Kraslice Zdroj: RWE GasNet, s.r.o. Stávající městské regulační stanice disponují dostatečnou výkonovou rezervou pro pokrytí nárůstu potřeb plynu. STL a NTL plynovodní rozvody pro novou zástavbu jsou navrženy v návaznosti na stávající sítě napojené z městských VTL a STL/NTL regulačních stanic. U většiny ploch jsou stávající plynovodní sítě uloženy v přilehlých komunikacích nebo dovedeny do blízkosti ploch. Minimální navrhovaná dimenze nových plynovodů je D 63. Předpokládaný nárůst spotřeby zemního plynu na rozvojových plochách pro zástavbu je ve výši cca GJ/rok, současně se předpokládá pokles stávajících odběrů vlivem realizace energeticky úsporných opatření. Celkový odběr zemního plynu v roce 2030 se předpokládá podle variant rozvoje ve výši cca GJ/rok, což je v porovnání s výchozím rokem 2009 pokles o cca 7-8 %. MĚSTO KRASLICE 31

32 3.1.3 Soustava CZT na území města Kraslice Za samostatný energetický systém lze považovat centrální zásobování teplem provozovaný Kraslickou městskou společností s.r.o.. CZT sestává ze tří nezávislých systémů označovaných podle situace v území jako Sever, Střed a Jih, teplovodních rozvodů a domovních předávacích stanic. Teplem a TUV je zásobováno 1470 bytů v soustředěné bytové zástavbě. Tabulka 12: Vývoj dodávek tepla ze zdrojů, provozovaných Kraslickou městskou společnost, s.r.o., město Kraslice Zdroj Kotelna STŘED Kotelna SEVER Vytápění Ohřev TV Dodávka celkem Vytápění Ohřev TV Dodávka celkem Vytápění Ohřev TV Dodávka celkem Kotelna JIH Dukelská Dukelská Kpt. Jaroše Nám 28. října Pod nádražím 1684 Pohraniční stráže 68 Celkový součet Zdroj: KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. Tabulka 13: Trend vývoje dodávky tepla v letech 1999 až 2009, Kraslice Zdroj: ÚEK Kraslice, Energotis, s.r.o., 2002, KMS, s.r.o., 2010 MĚSTO KRASLICE 32

33 Obrázek 21: Soustava CZT na území města Kraslice celkový pohled Zdroj: KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. MĚSTO KRASLICE 33

34 3.2 Spalovací zdroje na území města Kraslice Zdroje dat a členění zdrojů Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, se zdroje znečišťování člení na zdroje mobilní a stacionární. Zdroje stacionární jsou dále členěny podle míry vlivu na kvalitu ovzduší (zvláště velké, velké, střední a malé zdroje) a podle technického a technologického uspořádání (spalovací zdroje, spalovny odpadů a ostatní zdroje). Spalovací zdroje se zařazují do kategorie podle tepelného příkonu nebo výkonu. Spalovací stacionární zdroje jsou dle své velikosti (instalovaného výkonu) členěny na malé zdroje o výkonu do 0,2 MW (kategorie REZZO 3), střední zdroje o výkonu 0,2 až 5 MW (zdroje REZZO 2) a zvláště velké a velké zdroje REZZO 1 o výkonech nad 5 MW. Mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Zdroje REZZO 4 nejsou předmětem šetření v rámci územních energetických koncepcí. Správou databáze REZZO za celou Českou republiku je pověřen Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jednotlivé dílčí databáze REZZO 1-4, které slouží k archivaci a prezentaci údajů o stacionárních a mobilních zdrojích znečišťování ovzduší, tvoří součást Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) provozovaného rovněž ČHMÚ jako jeden ze základních článků soustavy nástrojů pro sledování a hodnocení kvality ovzduší ČR. Aktualizace údajů o emisích středních zdrojů je prováděna z údajů Souhrnné provozní evidence středních zdrojů znečišťování, ověřovaných příslušnými referáty ŽP úřadů obcí s rozšířenou působností. Emisní bilanci středních zdrojů za celou ČR a verifikaci údajů provádí z podkladů poplatkových agend obcí s rozšířenou působností ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko Zdroje REZZO 1 Databázi zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší spravuje ČHMÚ Praha - úsek ochrany čistoty ovzduší, oddělení emisí a zdrojů. Výchozím podkladem pro údaje o zvláště velkých a velkých zdrojích byly údaje Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší, ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), ve stavu k roku Výsledná databáze zdrojů REZZO 1 je na ČHMÚ k dispozici ve formě relační databáze typu.dbf a SYMOS (emisní bilance základních škodlivin na jednotlivé komíny-průduchy). Následující obrázky dokumentují vývoj středních teplot v rámci topné sezóny a vývoj počtu denostupňů v posledních letech. MĚSTO KRASLICE 34

35 Obrázek 22: Střední teplota topných sezón ČR, topná sezóna 1991/ /2009 Obrázek 23: Střední teplota topných sezón ČR, topná sezóna 1991/ /2009 Na území města Kraslice byly v roce 2009 evidovány 2 zdroje kategorie REZZO 1. Oba používají jako palivo zemní plyn. Tabulka 14: Vývoj spotřeby paliv ve zdrojích města Kraslice, evidovaných v REZZO 1 Zdroj Spotřeba zemního plynu (GJ/r) SAMETEX spol. s r.o AMATI - Denak, s.r.o Celkový součet Zdroj: ČHMÚ MĚSTO KRASLICE 35

36 Obrázek 24: Vývoj instalovaného výkonu a výroby tepla ve zdrojích města Kraslice, evidovaných v REZZO 1 Zdroj Veličina SAMETEX spol. s výkon (MW t ) 13,616 13,116 13,116 13,614 r.o. výroba tepla (GJ) AMATI - Denak, výkon (MW t ) 3,86 3,86 3,86 3,85 3,85 s.r.o. výroba tepla (GJ) Zdroje REZZO 1 výkon (MW t ) 17,476 16,976 16,976 17,464 3,85 celkem výroba tepla (GJ) Zdroj: ČHMÚ Obrázek 25: Vývoj emisí základních škodlivin ve zdrojích města Kraslice, evidovaných v REZZO 1, t/rok Zdroj Znečišťující látka SAMETEX spol. s r.o. AMATI - Denak, s.r.o. Zdroje REZZO 1 celkem Zdroj: ČHMÚ tuhé látky 0,068 0,063 0,050 0,030 SO 2 0,033 0,030 0,024 0,020 0,013 NO x 6,632 4,408 3,990 4,051 2,492 CO 1,224 0,258 0,663 1,717 1,029 C xh y 0,217 0,201 0,161 0,096 tuhé látky 0,018 0,016 0,011 0,002 0,002 SO 2 0,011 0,011 0,009 0,000 NO x 1,141 1,102 0,852 0,630 0,541 CO 0,190 0,184 0,142 0,021 0,017 C xh y 10,057 0,037 0,028 1,210 0,068 VOC 11,006 7,567 tuhé látky 0,086 0,078 0,061 0,002 0,032 SO 2 0,044 0,041 0,033 0,020 0,013 NO x 7,772 5,510 4,842 4,681 3,033 CO 1,414 0,442 0,805 1,738 1,046 C xh y 10,274 0,237 0,189 1,210 0,164 VOC 0,018 11,021 7,578 0,002 0,002 MĚSTO KRASLICE 36

37 3.2.3 Zdroje REZZO 2 Emisní bilanci středních zdrojů a verifikaci údajů provádí z podkladů poplatkových agend ČHMÚ - oddělení emisí a zdrojů, pracoviště Milevsko. Výchozím podkladem pro údaje o emisích středních zdrojů byly údaje Souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší, ověřované příslušnými referáty ŽP úřadů obcí s rozšířenou působností. Ve městě Kraslice bylo v roce 2009 evidováno 23 zdrojů REZZO 2, z toho 16 spalovacích a 7 technologických (ČS PHM + farma Kostelní). Všechny spalovací zdroje a používají jako palivo zemní plyn. Tabulka 15: Vývoj spotřeby paliv ve zdrojích města Kraslice, evidovaných v REZZO 2 Zdroj AMATI - Denak, s.r.o. - Dukelská Spotřeba zemního plynu (GJ/r) AMATI - Denak, s.r.o. - Wolkerova Autobusy Karlovy Vary, a.s. - divize Kraslice 0 Dubš Václav - prádelna KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST s.r.o. - kotelna Jih KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST s.r.o. - kotelna Sever KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST s.r.o. - kotelna Střed Kukal & Uhlíř strojírna s.r.o. - kotelna Lepič Jaroslav - Velkopekárna - pekárna Město Kraslice - kulturní dům Poliklinika Kraslice - Havlíčkova SAMETEX spol. s r.o. - kotelna SPŠ a SOU hudebních nástrojů Kraslice Stavební bytové družstvo Rozvoj Sokolov - kotelna Kraslice Střední škola živnostenská Sokolov - hlavní budova Triola a.s. - provoz Základní škola Kraslice - kotelna Celkový součet Zdroj: ČHMÚ Tabulka 16: Vývoj instalovaného výkonu a výroby tepla ve zdrojích města Kraslice, evidovaných v REZZO 2 Zdroj Instalovaný výkon (MW t) AMATI - Denak, s.r.o. - Dukelská 1,6 AMATI - Denak, s.r.o. - Wolkerova 1,79 1,79 1,79 3,7 3,7 Autobusy Karlovy Vary, a.s. - divize Kraslice 0,29 Dubš Václav - prádelna 0,373 0,373 0,373 0,373 0,373 KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST s.r.o. - kotelna Jih 2,605 2,605 2,605 2,865 2,735 KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST 2,935 4,8 4,88 4,93 4,93 MĚSTO KRASLICE 37

38 Zdroj Instalovaný výkon (MW t) s.r.o. - kotelna Sever KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST s.r.o. - kotelna Střed 2,005 2,005 2,005 4,01 4,01 Kukal & Uhlíř strojírna s.r.o. - kotelna 5,014 5,014 5,014 0,534 0,534 Lepič Jaroslav - Velkopekárna - pekárna 0,253 0,253 0,483 0,483 0,483 Město Kraslice - kulturní dům 0,11 0,048 0,096 0,228 0,228 Poliklinika Kraslice - Havlíčkova 0,195 0,195 0,195 SAMETEX spol. s r.o. - kotelna 0,297 0,297 0,297 0,297 0,297 SPŠ a SOU hudebních nástrojů Kraslice 0,116 0,116 Stavební bytové družstvo Rozvoj Sokolov - kotelna Kraslice 0,218 0,218 0,218 0,436 0,436 Střední škola živnostenská Sokolov - hlavní budova 0,135 0,135 0,27 0,25 0,25 Triola a.s. - provoz 04 0,48 0,36 0,36 0,48 0,48 Základní škola Kraslice - kotelna 0,455 0,455 0,455 1,905 1,905 Celkový součet 18,871 18,664 19,041 20,491 20,361 Zdroj: ČHMÚ Tabulka 17: Vývoj emisí základních škodlivin ve zdrojích města Kraslice, evidovaných v REZZO 2, t/rok Zdroj Znečišťující látka Zdroje REZZO 2 celkem Zdroj: ČHMÚ tuhé látky 0,072 0,084 0,053 0,053 0,05 SO 2 0,034 0,032 0,023 0,021 0,025 NO x 7,022 4,86 2,695 2,486 2,206 CO 1,078 0,341 0,346 0,333 0,301 C xh y 0,234 0,186 0,007 0,168 0,155 VOC 0,072 0,084 0,053 0,053 0, Zdroje REZZO 3 Do malých zdrojů znečišťování ovzduší zahrnujeme jednak zdroje provozované organizacemi (podnikatelský sektor), jednak lokální (domácí) topeniště provozované obyvatelstvem za účelem otopu obytných objektů a ohřevu TUV. Údaje o malých podnikatelských zdrojích znečištění byly poskytnuty zpracovateli ÚEK městským úřadem. Na území města se ve výchozím roce 2009 vyskytoval pouze jediný zpoplatněný malý technologický zdroj (použití nátěrových hmot). Druhou skupinu malých zdrojů REZZO 3 tvoří neevidované plošné zdroje znečišťování ovzduší lokální topeniště provozované domácnostmi. Pro celostátní emisní bilance malých zdrojů je na ČHMÚ využíván model aktualizace údajů ze Sčítání lidu, bytů a domů, prováděného ČSÚ, jehož výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů fosilních paliv spalovaných v domácnostech. Tyto údaje jsou od roku 1996 průběžně aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií (plynárenské a.s., energetické a.s., teplárenské podniky). Konečným produktem modelu jsou údaje o emisích znečišťujících látek z domácích topenišť (REZZO 3) na úrovni jednotlivých obcí. Celková emisní bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích z drobných provozoven zpoplatňovaných obecními a městskými úřady. MĚSTO KRASLICE 38

39 Model pro výpočet emisí z malých zdrojů REZZO 3, používaný ČHMÚ (Milevsko), je dimenzován pro celou ČR. Z tohoto důvodu je pro samotné území města výrazně "hrubší" než vyžadoval zvolený způsob zpracování modelového hodnocení kvality ovzduší. Z tohoto důvodu jsme provedli vlastní výpočet palivové a emisní bilance této kategorie zdrojů z údajů ze sběru dat zpoplatněných malých zdrojů znečišťování ovzduší (podnikatelské REZZO 3) a s využitím dat ze sčítání lidu, bytů a domů z roku 2001, verifikovaných a doplněných z podrobných údajů od distributorů síťově vázaných energií na území města (RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s., Kraslická městská společnost, s.r.o.). Ve spotřebě paliva a emisích byly zohledněny kvalitativní znaky spalovaných tuhých paliv na řešeném území (podklady TEKO Praha). K modelově vypočtené spotřebě tuhých paliv byla pak ve výsledné bilanci přiřazena skutečná (měřená) spotřeba zemního plynu z údajů RWE GasNet, s.r.o., elektřiny od ČEZ Distribuce, a.s. a tepla od Kraslické městské společnost, s.r.o. Výsledky jsou agregovány za území jednotlivých katastrálních území. Pro stanovení spotřeby byly využity následující údaje: Počet trvale obydlených bytů v rodinných domech, bytových domech a ostatních budovách. Počet bytů obydlených přechodně, počet bytů sloužících k rekreačním účelům a počet bytů v rekonstrukci. Průměrná výměra trvale obydlených bytů v členění na byty v rodinných domcích a byty v bytových domech a ostatních budovách Počet bytů v členění dle způsobu vytápění (ústřední, etážové, kamna) Počet bytů v členění dle energie použité k vytápění (uhlí, dřevo, elektřina, plyn) Počet bytů v členění dle roku výstavby (do roku 1919, 1920 až 1945, 1946 až 1970, 1971 až 1980, 1981 až 1990 a 1991 až 2001) Skladba spotřeby tuhých paliv v lokalitě (% zastoupení jednotlivých druhů tuhých paliv) Průměrné kvalitativní znaky tuhých paliv (výhřevnost, popelnatost, sirnatost, podíl jednotlivých druhů tuhých paliv na celkové dodávce) Uvažovaná potřeba tepla na vytápění na 1 m 2 vytápěné plochy v členění na rodinné domky a bytové domy a diferencovaná dle roku výstavby Tabulka 18: potřeba tepla na vytápění na 1 m 2 vytápěné plochy v členění na rodinné domky a bytové domy a diferencovaná dle roku výstavby Charakter objektu Rodinné domky Bytové domy, Ostatní budovy Rok výstavby Spotřeba energie (kwh/m 2 ) < < < < Celková účinnost pro daný způsob spalování paliv (přepočet potřeby tepla na spotřebu paliva) MĚSTO KRASLICE 39

40 Měřená dodávka zemního plynu, elektrické energie a tepla z CZT v členění na otop, ohřev TUV a ostatní (technologie, vaření, nutná nezáměnná) a počet odběratelů Výpočet emisí základních znečišťujících látek ze spotřeby zemního plynu (neevidované v REZZO 1 a 2) a z ostatních malých zdrojů znečišťování ovzduší na tuhá a kapalná paliva (lokální topeniště a kotelny REZZO 3) byl proveden ze spotřeby paliva, druhu paliva, příslušných emisních faktorů, jakostních parametrů paliv, typu roštu, účinnosti odlučovacího zařízení a výkonu kotle popř. druhu technologické výroby. Emisní faktory sledovaných škodlivin byly převzaty z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. Emisní faktory. U tuhých paliv byly pro výpočet použity jakostní parametry ze zprávy TEKO Praha - průměrné parametry (vážené průměry znaků jakosti) pro Karlovarský kraj v členění dle hlavních dodavatelů. Výpočet množství vypuštěné znečišťující látky: E = ef M l kde ef - emisní faktor, M - mn. jednotek, na které je ef vztažen Je-li zavedeno trvalé opatření omezující únik znečišťující látky (odlučovače) E c η = E 1 l 100 kde η je účinnost odlučovacího zařízení Pro výpočet emisí u lokálních topenišť s tuhými palivy byly použity kvalitativní znaky průměrného hypotetického tuhého paliva spalovaného v Karlovarském kraji v roce 2009, které byly stanoveny na základě údajů z materiálů ČHMÚ, zpracovaných pro účely emisních bilancí v TEKO Praha (Přehled o dodávkách a jakosti tuhých paliv na území ČR v roce 2009 pro účely registrů emisních zdrojů): Tabulka 19: Kvalitativní znaky tuhých paliv pro modelový výpočet spotřeby v lokálních topeništích, rok 2009, Kraslice Druh paliva Q r i W r t A d S d t A p S p % z celkové spotřeby v GJ [MJ/kg] [%] [%] [%] [%] [%] [%] Hnědé uhlí tříděné 16,778 33,925 9,981 0,902 6,595 0,596 39,94% Brikety hnědouhelné 23,467 12,397 9,015 0,556 7,897 0,487 60,06% Celkem 20,244 22,771 9,480 0,723 7,321 0, ,00% Zdroj: Zdroj dat: TEKO Praha, ČHMÚ, stav 2009 Průměrné tuhé palivo vykazuje následující kvalitativní znaky Q i = 20,244 MJ/kg, A P = 7,321, S p = 0,558 Emisní faktor pro výpočet roční emise NO x byl stanoven jako hmotnostní vážený součin jednotlivých druhů tuhých paliv a činí 3,000. Emise z lokálních zdrojů spalujících kapalná (propan-butan, LTO) a plynná paliva (zemní plyn) byly vypočteny emisními faktory z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. Emisní faktory. Spotřeba paliv byla vypočtena modelově na průměrné klimatické podmínky. MĚSTO KRASLICE 40

41 Obrázek 26: Lokalizace bodově evidovaných zdrojů REZZO 1 a 2 na území města Kraslice celkový pohled Zdroj:ČHMÚ Zdroj:ČHMÚ MĚSTO KRASLICE 41

42 3.3 Bilance spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEK Způsob sestavení energetických a emisních bilancí Spotřeba paliv a energie v domovním a bytovém fondu města Kraslice byla propočtena na základě údajů dodavatelů paliv a energie do území a na základě údajů Sčítání domů, lidu a bytů v roce 2001, doplněných o údaje o výstavbě na území města od roku 2001 do roku Pro REZZO 1 a REZZO 2 byly použity jako výchozí údaje data z provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu za rok 2009, a ze zdrojů REZZO 3 (údaje MěÚ) Primární spotřeba paliv a energie Primární spotřeba paliv a energie (tj. spotřeba na vstupu do energetických spotřebičů včetně výroben elektřiny a tepla) byla vypočtena z údajů v REZZO 1 a 2, podkladů o zdrojích REZZO 3 poskytnutých MěÚ Kraslice, údajů od dodavatelů paliv a energie a z údajů o spotřebě v jednotlivých sektorech dopočtených či zjištěných z poskytnutých podkladů a informací. Primární spotřeba paliv a energie činila na území města Kraslice v roce 2009 po přepočtu na průměrné klimatické podmínky GJ/rok. Obrázek 27: Primární spotřeba paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby, GJ/rok, Kraslice, rok 2009, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Kraslice V bilanci primární spotřeby celkem převládá zemní plyn s 61 % podílem na celkových dodávkách paliv a energie. MĚSTO KRASLICE 42

43 Obrázek 28: Skladba primární spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %, Kraslice, rok 2009, přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10 let Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Kraslice Největší podíl na primární spotřebě má spotřeba v průmyslu, následovaná spotřebou v sektoru bydlení a terciární sféře Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku Bilance konečné spotřeby paliv a energie je vypočtena z bilance primární spotřeby paliv a energie v území, po odečtení paliv na vstupu do výroby dodávkového tepla a elektřiny a započtení vyrobeného tepla. Bilance byla vypracována po katastrálních územích, v členění dle sektoru spotřeby a v členění dle jednotlivých druhů paliv a energie. Také v bilanci konečné spotřeby převládá zemní plyn, zejména v sektorech průmyslu a bydlení. Oba sektory jsou soustředěny do KÚ Kraslice. MĚSTO KRASLICE 43

44 Obrázek 29: Konečná spotřeba paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby, GJ/rok, Kraslice, rok 2009, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Kraslice Obrázek 30: Skladba konečné spotřeby paliv a energie v členění dle sektoru spotřeby v %, Kraslice, rok 2009, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Kraslice MĚSTO KRASLICE 44

45 Tabulka 20: Konečná spotřeba paliv a energie na území jednotlivých KÚ, 2009, přepočteno na průměrné klimatické podmínky, GJ/rok Katastrální území Průmysl Zemědělství (budovy) Elektřina velkoodběr Terciární sféra Doprava (budovy) Bydlení Celkový součet Černá u Kraslic Čirá Hraničná Kámen u Kraslic Kostelní Kraslice Krásná u Kraslic Liboc u Kraslic Mlýnská Počátky u Kraslic Sněžná Tisová u Kraslic Valtéřov u Kraslic Zelená Hora u Kraslic Nezařazeno Celkový součet Zdroj: RWE GasNet, s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s, KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. ČHMÚ, vlastní výpočty a zjištění Bilance konečné spotřeby paliv energie odráží skutečné energetické nároky jednotlivých spotřebitelských sektorů. Na území města Kraslice převládá spotřeba paliv a energie v domácnostech s podílem cca 46 %, následovaná spotřebou v průmyslu a terciéru, které jsou soustředěny především do KÚ Kraslice. Obrázek 31: Konečná spotřeby paliv a energie v členění dle druhu paliva a energie v GJ/r, Kraslice, rok 2009, přepočteno na průměrné klimatické podmínky Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Kraslice Následující tabulky v různém členění uvádějí primární spotřebu paliv a energie a konečnou spotřebu paliv a energie na území města Kraslice. MĚSTO KRASLICE 45

46 Tabulka 21: Primární spotřeba paliv a energie ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu energie, rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let Primární spotřeba (GJ/r) Kategorie zdroje tuhá paliva brikety hnědouhelné hnědé uhlí tříděné Celkem z tuhá paliva plynná paliva zemní plyn Celkem z plynná paliva dřevo Palivo OZE geotermální energie vodní energie Celkem z OZE elektřina elektřina Celkem z elektřina Celkový součet REZZO REZZO REZZO Domácnosti Podnikatelské zdroje Elektřina Maloodběr obyvatelstvo Maloodběr podnikatelé Velokoodběr OZE Tepelná čerpadla Malé vodní elektrárny Celkový součet Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Kraslice MĚSTO KRASLICE 46

47 Tabulka 22: Primární spotřeba paliv a energie ve výchozím roce, členěno dle sektoru spotřeby a druhu energie, rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let Primární spotřeba (GJ/r) Průmysl Sektor spotřeby tuhá paliva brikety hnědouhelné hnědé uhlí tříděné Celkem z tuhá paliva plynná paliva zemní plyn Celkem z plynná paliva Palivo OZE dřevo geotermální energie vodní energie Celkem z OZE elektřina elektřina Celkem z elektřina Celkový součet Chemický a farmaceutický průmysl Průmysl potravinářský a tabákový Průmysl skla, keramiky, porc.a stav.hmot Stavebnictví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba dopravních prostředků Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba kovů a kovodělných výrobků Ostatní průmysl Zemědělství Zemědělství (budovy) Terciární sféra Školství Veřejná správa, obrana, sociální pojištění Zdravotnictví Ostatní tercier Doprava Doprava (budovy) Bydlení Elektřina velkoodběr Celkový součet MĚSTO KRASLICE 47

48 Tabulka 23: Primární spotřeba paliv a energie ve výchozím roce, členěno dle KÚ a druhu energie, rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let Primární spotřeba (GJ/r) Katastrální území (KÚ) tuhá paliva brikety hnědouhelné hnědé uhlí tříděné Celkem z tuhá paliva plynná paliva zemní plyn Celkem z plynná paliva dřevo Palivo OZE geotermální energie vodní energie Celkem z OZE elektřina elektřina Celkem z elektřina Celkový součet Černá u Kraslic Čirá Hraničná Kámen u Kraslic Kostelní Kraslice Krásná u Kraslic Liboc u Kraslic Mlýnská Počátky u Kraslic Sněžná Tisová u Kraslic Valtéřov u Kraslic Zelená Hora u Kraslic Nezařazeno Celkový součet Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Kraslice MĚSTO KRASLICE 48

49 Tabulka 24: Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba) ve výchozím roce, členěno dle kategorie zdroje a druhu energie, rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let Spotřeba po přeměnách [GJ/r] Kategorie zdroje tuhá paliva brikety hnědouhelné hnědé uhlí tříděné Celkem z tuhá paliva plynná paliva zemní plyn Celkem z plynná paliva Energie OZE elektřina CZT Celkem Celkem z geotermální z OZE elektřina dřevo elektřina CZT energie REZZO REZZO REZZO Domácnosti Podnikatelské zdroje Elektřina Maloodběr obyvatelstvo Maloodběr podnikatelé Velokoodběr OZE Tepelná čerpadla CZT Celkový součet Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Kraslice Celkem z CZT Celkový součet MĚSTO KRASLICE 49

50 Tabulka 25: Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba) ve výchozím roce, členěno dle sektoru spotřeby a druhu energie, rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let Spotřeba po přeměnách [GJ/r] Průmysl Kategorie zdroje tuhá paliva brikety hnědouhelné hnědé uhlí tříděné Celkem z tuhá paliva plynná paliva zemní plyn Celkem z plynná paliva Energie OZE elektřina CZT Celkem Celkem dřevo geotermální z z OZE elektřina elektřina CZT energie Celkem z CZT Celkový součet Chemický a farmaceutický průmysl Průmysl potravinářský a tabákový Průmysl skla, keramiky, porc.a stav.hmot Stavebnictví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba dopravních prostředků Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba kovů a kovodělných výrobků Ostatní průmysl Zemědělství Zemědělství (budovy) Terciární sféra Školství Veřejná správa, obrana, sociální pojištění Zdravotnictví Ostatní tercier Doprava Doprava (budovy) Bydlení Elektřina velkoodběr Celkový součet MĚSTO KRASLICE 50

51 Tabulka 26: Spotřeba paliv a energie po přeměnách (konečná spotřeba) ve výchozím roce, členěno dle KÚ a energie, rok přepočteno na průměrné klimatické podmínky posledních 10-ti let Spotřeba po přeměnách [GJ/r] Kategorie zdroje tuhá paliva brikety hnědouhelné hnědé uhlí tříděné Celkem z tuhá paliva plynná paliva zemní plyn Celkem z plynná paliva Energie OZE elektřina CZT Celkem Celkem dřevo geotermální z z OZE elektřina elektřina CZT energie Celkem z CZT Celkový součet Černá u Kraslic Čirá Hraničná Kámen u Kraslic Kostelní Kraslice Krásná u Kraslic Liboc u Kraslic Mlýnská Počátky u Kraslic Sněžná Tisová u Kraslic Valtéřov u Kraslic Zelená Hora u Kraslic Nezařazeno Celkový součet Zdroj: Enviros, s.r.o., Bilance výchozího stavu Kraslice MĚSTO KRASLICE 51

52 3.4 Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza) Ze spotřeby paliv a energie ve stacionárních zdrojích na území města byla vypočtena produkce emisí znečišťujících látek do ovzduší (základních) a emise skleníkového plynu CO 2. Emise ze zdrojů REZZO 1 (zdroje o instalovaném tepelném výkonu nad 5 MW) a REZZO 2 (0,2 až 5 MW) byly získány od Českého hydrometeorologického ústavu. Emise z malých zdrojů REZZO 3 byly vypočteny s pomocí emisních faktorů 1. Tabulka 27: Emise základních škodlivin a CO 2 - členěno dle druhu paliva a kategorie zdroje, rok 2009, město Kraslice (včetně emisí CO 2 ze spotřeby elektrické energie) tuhé látky SO 2 NO x CO Palivo Kategorie REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Elektřina Celkový součet hnědé uhlí tříděné 2,798 2,798 brikety hnědouhelné 3,603 3,603 dřevo 2,666 2,666 zemní plyn 0,035 0,054 0,084 0,173 bez spotřeby paliva elektřina hnědé uhlí tříděné 4,805 4,805 brikety hnědouhelné 4,224 4,224 dřevo 0,513 0,513 zemní plyn 0,014 0,027 0,040 0,082 bez spotřeby paliva elektřina hnědé uhlí tříděné 0,849 0,849 brikety hnědouhelné 0,913 0,913 dřevo 0,359 0,359 zemní plyn 3,296 2,395 5,466 11,157 bez spotřeby paliva elektřina hnědé uhlí tříděné 19,095 19,095 brikety hnědouhelné 20,534 20,534 dřevo 0,513 0,513 1 Emise ze zvláště velkých, velkých a středních zdrojů se dle zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovují především měřením. Měřením se zjišťuje emise těch látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity. Podrobnosti o zjišťování znečišťujících látek uvádí nařízení vlády č. 146/2007 Sb. a vyhláška MŽP č. 363/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 356/2002 Sb. Emisní faktor je střední měrná výrobní emise dané znečišťující látky typická pro určitou skupinu zdrojů. Emisní faktory se stanovují buď měřením na zdrojích daného typu nebo výpočtem v případech, kde lze aplikovat tzv. bilanční metodu. Typickým případem aplikace bilanční metody je stanovení emisních faktorů TZL a SO 2 při spalování tuhých paliv, kde výchozí veličinou je obsah popela, resp. obsah síry v původním palivu. MĚSTO KRASLICE 52

53 Palivo Kategorie REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Elektřina Celkový součet zemní plyn 1,136 0,324 1,346 2,806 bez spotřeby paliva elektřina C xh y CO 2 hnědé uhlí tříděné 3,777 3,777 brikety hnědouhelné 4,061 4,061 dřevo 0,456 0,456 zemní plyn 0,104 0,168 0,269 0,542 bez spotřeby paliva 0,864 0,864 elektřina hnědé uhlí tříděné brikety hnědouhelné dřevo 0 0 zemní plyn bez spotřeby paliva elektřina Celkem tuhé látky 0,035 0,054 9,152 9,241 Celkem SO 2 0,014 0,027 9,582 9,623 Celkem NO x 3,296 2,395 7,587 13,277 Celkem CO 1,136 0,324 41,487 42,948 Celkem C xh y 0,104 1,032 8,563 9,700 Celkem CO Emise základních škodlivin (jsou myšleny následující znečišťující látky: tuhé látky, SO 2, NO x, CO, C x H y ) nemají přímou vazbu na spalované palivo, a to ani u spalovacích zdrojů - nejsou jenom funkcí spotřeby paliv, ale jsou dány zejména úrovní použitých technologií jak technologií vlastního spalovacího procesu, tak koncových technologií čištění spalin. Emise CO 2 ze spalováni paliv jsou naopak vypočteny z obsahu uhlíku ve spalovaném palivu a z jeho spotřeby. Dále se vychází z předpokladu, že téměř veškerý uhlík obsažený v palivu přejde na oxid uhličitý, pouze malá část zůstává nespálena (tzv. nedopal). Část paliva se spálí jen na CO (obsah CO ve spalinách je ovšem mnohem menší než obsah CO 2 ), ale i tento plyn poměrně brzo v atmosféře zoxiduje na CO 2. Rozhodující pro výsledný emisní faktor CO 2 je tedy obsah uhlíku v palivu a nikoliv typ spalovacího zařízeni, na kterém závisí pouze nedopal, a ten je nezanedbatelný pouze u tuhých paliv. MĚSTO KRASLICE 53

54 Obrázek 32: Emise základních škodlivin - členěno dle kategorie zdroje REZZO, město Kraslice, 2009 Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty Obrázek 33: Emise základních škodlivin - členěno dle druhu spalovaného paliva, město Kraslice, 2009 Zdroj: ČHMÚ, vlastní výpočty MĚSTO KRASLICE 54

55 4. SOUSTAVA CZT ANALÝZY A DOPORUČENÍ 4.1 Analýza dosavadního stavu CZT Za samostatný energetický systém lze považovat centrální zásobování teplem provozovaný Kraslickou městskou společností s.r.o.. CZT sestává ze tří nezávislých systémů označovaných podle situace v území jako Sever, Střed a Jih, teplovodních rozvodů a domovních předávacích stanic. Teplem a TUV je zásobováno 1470 bytů v soustředěné bytové zástavbě Popis soustavy CZT Ve městě Kraslice provozuje Kraslická městská společnost (KMS) tři teplovodní plynové kotelny (Střed, Sever a Jih). Kotelna STŘED (stav v závěru roku 2010) Kotelna se nachází na adrese: Pohraniční Stráže č.p. 367, Kraslice. Původní uhelná kotelna byla v roce 1996 rekonstruována na spalování zemního plynu. Kotelna je osazena čtyřmi plynovými teplovodními kotli. Každý z kotlů je zaústěn do samostatného komína. Parametry instalovaných kotlů jsou uvedeny v následující tabulce (jednotky jsou stejné jako v předchozí tabulce). Tabulka 28: Přehled parametrů plynových kotlů v kotelně STŘED Položka Kotel K1 kotel K2 Kotel K3 Kotel K4 Výrobce kotle YGNIS AG, Wolhuser str.31, Ruswil ČKD DUKLA Praha Typ kotle YGNIS-Pyronox LR 935 PGVE 100 Výrobní číslo kotle Rok výroby kotle Jmenovitý výkon Minimální výkon Maximální výkon Připojení (výst/vst) 125/ /125 50/50 50/50 Průměr kouřovodu Údaje o hořácích Hořák ke K1 Hořák ke K2 Hořák ke K3 Hořák ke K4 Výrobce hořáku ELCO Klöckner ELCO Klöckner 1.BS Třebíč 1.BS Třebíč Typ hořáku EK4.135 G-RUA EK4.135 G-RUA APH 15 PS APH 15 PS Výrobní číslo V V Rok výroby Minimální výkon Maximální výkon Provozní přetlak ZP , ,6 49 Nastavený přetlak Spotřeba plynu Teplá voda na kotelně byla původně (od roku 1986) připravována v jednom zásobníkovém ohřívači teplé vody o objemu 10 m 3 (výrobce Žilina). V současné době slouží tento zásobníkový ohřívač jenom jako nádrž pro teplou vodu (bez topné vložky), přičemž teplá voda v kotelně je připravována na dvou deskových výměnících (výrobce GEA), přičemž jeden je z roku 1990 a druhý z roku Z kotelny je zásobováno 692 bytových jednotek v panelových domech a 4 podnikatelské subjekty. MĚSTO KRASLICE 55

56 Obrázek 34: Soustava CZT na území města Kraslice detail kotelny STŘED Zdroj: KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. MĚSTO KRASLICE 56

57 Kotelna SEVER (stav v závěru roku 2010): Kotelna se nachází na adrese: Na Rovině č.p.1733, Kraslice. Původní kotelna byla v roce 1996 rekonstruována a spalování svítiplynu a LTO bylo nahrazeno zemním plynem. Obrázek 35: Soustava CZT na území města Kraslice detail kotelny SEVER Zdroj: KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. MĚSTO KRASLICE 57

58 Kotelna SEVER je osazena třemi plynovými teplovodními kotli, zaústěnými do společného komína o výšce 40 m. Parametry instalovaných kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 29: Přehled parametrů plynových kotlů v kotelně SEVER Údaje o kotlích Jednotka Kotel K1 kotel K2 Kotel K3 Výrobce kotle - YGNIS AG, Wolhuser str.31, Ruswil ČKD DUKLA Typ kotle - YGNIS-Pyronox LR 1865 PGVE 100 Výrobní číslo kotle Rok výroby kotle rok Jmenovitý výkon kotle kw Minimální výkon kotle kw Maximální výkon kotle kw Připojení (DN výstup/vstup) mm 150/ / /125 Průměr kouřového nástavce mm Údaje o hořácích Jednotka Hořák ke K1 Hořák ke K2 Hořák ke K3 Výrobce plynového hořáku - ELCO Klöckner 1.BS Třebíč Typ hořáku - EK5.220 G-RU APH 15 PS Výrobní číslo hořáku - XA0891 XA Rok výroby hořáku rok Minimální výkon hořáku kw Maximální výkon hořáku kw Provozní přetlak plynu mbar Nastavený přetlak plynu mbar ,5-49 Spotřeba plynu m3/hod Teplá voda na kotelně SEVER byla původně připravována na jednom zásobníkovém ohřívači teplé vody (Ocelové konstrukce Žilina - r.výr. 1978). Po instalaci dvou deskových výměníků od firmy GEA (r. 1998) byla topná vložka zásobníkového ohřívače demontována a tlaková nádoba slouží jako zásobník teplé vody. Z kotelny SEVER je zásobováno 534 bytových jednotek v panelových domech a 4 podnikatelské subjekty. Kotelna Jih (stav v závěru roku 2010) Kotelna Jih se nachází na adrese: Soukenická č.p.1783, Kraslice. Co do rozsahu a objemu dodávek tepla se jedná se o nejmenší soustavu CZT ve městě. Kotelna je osazena třemi plynovými teplovodními kotli. Každý z kotlů je zaústěn do samostatného komína. Parametry instalovaných kotlů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 30: Přehled parametrů plynových kotlů v kotelně JIH Údaje o kotlích Jednotka Kotel K1 kotel K2 Kotel K3 Výrobce kotle - ČKD Praha Ygnis AG ČKD Praha Typ kotle - PGV 65 YGNIS-LR935 PGVE 100 Výrobní číslo kotle Rok výroby kotle rok Jmenovitý výkon kotle kw Minimální výkon kotle kw Maximální výkon kotle kw Připojení (DN výstup/vstup) mm 125/ / /125 Průměr kouřového nástavce mm MĚSTO KRASLICE 58

59 Údaje o hořácích Jednotka Hořák ke K1 Hořák ke K2 Hořák ke K3 Výrobce plynového hořáku - 1.BS Třebíč 1.BS Třebíč Typ hořáku - APH-M 04 PZ EK4.135 G-RUA APH 15 PS Výrobní číslo hořáku V Rok výroby hořáku rok Minimální výkon hořáku kw Maximální výkon hořáku kw Provozní přetlak plynu mbar Nastavený přetlak plynu mbar ,5-49 Spotřeba plynu m3/hod Potrubní sítě prošly kompletní rekonstrukcí v roce Instalováno je zde pro ÚT i TUV předizolované potrubí LOGSTOR uložené provedení bezkanálovou technologií. Celková délka rozvodů dosahuje 150 metrů. Kotelna i distribuční část potrubních sítí jsou téměř nové a ve velmi dobrém technickém stavu. Technicky však není dořešen systém regulace a měření v kotelně, čímž lze dosáhnout významné úspory provozních nákladů. Při dodržení zejména provozních předpisů výrobců kotlů, jakosti oběhové vody a zajištění včasné a kvalitní údržby je u tohoto systému dosažitelný spolehlivý provoz nejméně po dobu dalších 20 až 25 let. Kratší životnost lze předpokládat u rozvodů TUV. Z kotelny je zásobováno 201 bytových jednotek v panelových domech a 1 podnikatelský subjekt. Tepelná síť Všechny tři kotelny v Kraslicích jsou připojeny na klasickou čtyř-trubkovou tepelnou síť. Jedná se o tlakově závislé (3,5 Bar) přívodní a zpětné potrubí otopné vody a tlakově závislé (6,5 Bar) přívodní a zpětné potrubí teplé vody. Jednotlivé soustavy byly postaveny spolu s tehdejší novou sídlištní zástavbou. V době výstavby sídlišť nebyl v městě Kraslice zemní plyn k dispozici a tudíž původně byly kotelny vybaveny kotli na pevná paliva. Potrubí topné vody je původní ocelové, v solidním stavu, bez úniků. V roce 1996 byla provedena kompletní rekonstrukce rozvodů. Potrubí TUV je z plastových trubek s izolací mirelonem, ÚT v ocelovém provedení s izolací mirelonem a krytou fólií. Celková délka rozvodů dosahuje 897 metrů u kotelny SEVER, 817 metrů u kotelny STŘED a 150 m u kotelny JIH. Postupně je v rámci provozní údržby zdokonalována tepelná izolace potrubí. Množství vyrobeného tepla na jednotlivých kotelnách není měřeno a celkové roční ztráty tepla - počítáno jako rozdíl mezi teplem obsaženým v plynu (počítáno přes výhřevnost ZP) a množstvím tepla dodaném pro ÚT a TV se u kotelny SEVER byly v roce 2009 cca 12%, u kotelny STŘED cca 11% a u kotelny JIH cca 7%. Ztráty tepla teplovodním potrubím pro ÚT a TV nejsou měřeny. Pro dodávky topné vody do jednotlivých vytápěných objektů jsou v objektech vybudovány předávací stanice s měřením množství dodaného tepla (tzv. patní měření). Dodávky teplé vody měřeny jsou u jednotlivých odběratelů měřeny vodoměry (bez měření množství obsaženého tepla v teplé vodě). MĚSTO KRASLICE 59

60 Obrázek 36: Soustava CZT na území města Kraslice detail kotelny JIH Zdroj: KMS Kraslická městská společnost, s.r.o. MĚSTO KRASLICE 60

61 4.1.2 Roční bilance kotelen KMS (STŘED, SEVER, JIH) V této kapitole jsou uvedeny denostupně za roky 2007 až 2009 vypočtené z naměřených průměrných teplot ve městě Kraslicích. Denostupně jsou počítány pro vnitřní teplotu vytápění 20 C. V roce 2007 bylo počítáno s 3397 denostupni a v roce 2008 jich bylo 3587 a v roce 2009 jich bylo V uvedených třech letech se jednalo o poměrně teplé topné sezony, neboť podle průměru za uvedené tři roky bylo v Kraslicích 3465 denostupňů, zatímco klimaticky normální rok má v Kraslicích 3659 denostupňů. Jsou zde uvedeny bilance všech tří kotelen za roky 2009, přičemž se vycházelo z bilančních údajů spotřeby zemního plynu, dodávky tepla na otop a TV. Dále jsou zde uvedeny tabulky dodávek tepla na otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla (průměr za roky 2007 až 2009) včetně přepočtu na klimaticky normální rok (3659 denostupňů). Roční bilance kotelny STŘED Tabulka 31: Roční bilance kotelny STŘED rok 2009 Měsíc r.2009 Spotřeba ZP (GJ) Otop (GJ) TV (GJ) Otop+TV (GJ) I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Grafické znázornění dodávek tepla pro ústřední vytápění je uvedeno v následujícím grafu. MĚSTO KRASLICE 61

62 Obrázek 37: Dodávky tepla na otop (ÚT) za poslední tři roky kotelna STŘED Kotelna STŘED - dodávky ÚT GJ r.2007 ÚT r.2008 ÚT r.2009 ÚT Tabulka 32: Dodávky tepla na otop (ÚT) za poslední tři roky kotelna STŘED Ulice č.p. Otop průměr TV průměr Otop průměr norm. TV průměr norm. Otop 20XX norm TV 20XX norm Pohraniční Stráže Pohraniční Stráže Pohraniční Stráže Svatopluka Čecha Svatopluka Čecha Pohraniční Stráže Pohraniční Stráže Pohraniční Stráže Pohraniční Stráže Pohraniční Stráže Pohraniční Stráže Hradební Hradební Hradební Hradební Hradební Svatopluka Čecha Svatopluka Čecha Pod Nádražím Pod Nádražím Pod Nádražím Pod Nádražím MĚSTO KRASLICE 62

63 Ulice č.p. Otop průměr TV průměr Otop průměr norm. TV průměr norm. Otop 20XX norm TV 20XX norm Pod Nádražím Pod Nádražím Resslova Pohraniční Stráže Pohraniční Stráže Pohraniční Stráže V meziročním srovnání se dodávky tepla na ústřední vytápění (ÚT) a na dodávku teplé vody (TV) příliš neměnily. Přehled o dodávkách tepla na ÚT a TV je uveden v následující tabulce. Tabulka 33: Srovnání ročních bilancí CZT kotelny STŘED za roky Rok Spotřeba ZP (GJ) Otop (GJ) TV (GJ) Otop+TV (GJ) Průměr Z uvedené tabulky je patrné, že výkyvy v meziroční dodávce tepla pro ÚT z kotelny STŘED jsou poměrně malé. V následující tabulce jsou uvedeny dodávky tepla pro otop a TV pro jednotlivé odběratele tepla z blokové kotelny STŘED. V tabulce jsou uvedeny vypočtené průměrné dodávky (průměr za roky 2007 až 2009), dále pak průměr potřeby tepla na otop přepočtený posle denostupňů v klimaticky normálním roce a předpokládaný odběr tepla na otop po realizaci zateplení objektů v roce 20XX. Tabulka 34: Srovnání ročních bilancí CZT kotelny STŘED za roky (v GJ/rok) Zdroj: KMS Kraslická městská teplárenská, a.s. Roční bilance kotelny SEVER Tabulka 35: Roční bilance kotelny SEVER rok 2009 Měsíc r.2009 Spotřeba ZP (GJ) Dodávka ÚT (GJ) Dodávka TV (GJ) Dodávka ÚT+TV (GJ) I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok MĚSTO KRASLICE 63

64 Grafické znázornění dodávek tepla pro ústřední vytápění je uvedeno v následujícím grafu. Obrázek 38: Dodávky tepla na ÚT za poslední tři roky kotelna SEVER Kotelna SEVER - dodávky ÚT GJ r.2007 ÚT GJ r.2008 ÚT GJ r.2009 ÚT GJ V meziročním srovnání se dodávky tepla na ústřední vytápění (ÚT) a na dodávku teplé vody (TV) příliš neměnily. Přehled o dodávkách tepla na ÚT a TV je uveden v následující tabulce. Tabulka 36: Srovnání ročních bilancí CZT kotelny SEVER za roky Rok Spotřeba ZP (GJ) Dodávka ÚT (GJ) Dodávka TV (GJ) Dodávka ÚT+TV (GJ) Průměr Z uvedené tabulky je patrné, že výkyvy v meziroční dodávce tepla pro ÚT z kotelny SEVER jsou velmi malé. Roční bilance kotelny JIH Tabulka 37: Roční bilance kotelny JIH rok 2009 Měsíc r.2009 Spotřeba ZP (GJ) Dodávka ÚT (GJ) Dodávka TV (GJ) Dodávka ÚT+TV (GJ) I II III IV V MĚSTO KRASLICE 64

65 VI VII VIII IX X XI XII Rok Grafické znázornění dodávek tepla pro ústřední vytápění je uvedeno v následujícím grafu. Obrázek 39: Dodávky tepla na ÚT za poslední tři roky kotelna JIH Kotelna JIH - dodávky ÚT GJ V meziročním srovnání se dodávky tepla na ústřední vytápění (ÚT) a na dodávku teplé vody (TV) příliš neměnily. Přehled o dodávkách tepla na ÚT a TV je uveden v následující tabulce. Tabulka 38: Srovnání ročních bilancí CZT kotelny JIH za roky Rok Spotřeba ZP (GJ) Dodávka ÚT (GJ) Dodávka TV (GJ) Dodávka ÚT+TV (GJ) Průměr Z uvedené tabulky je patrné, že výkyvy v meziroční dodávce tepla pro ÚT z kotelny JIH jsou poměrně malé a souvisí s denostupni ve sledovaných letech. MĚSTO KRASLICE 65

66 4.1.3 Roční množství dodaného tepla a přehled odběratelů Roční množství tepla, dodaného celkem ze zdroje uvádí následující tabulka. Přehled dodávek tepla za poslední tři uplynulé roky ukazuje jen na mírně sestupný trend odběru tepla a TV ve všech třech soustavách CZT (Střed, Sever, Jih): Tabulka 39: Roční dodávka tepla a TV do soustav CZT v letech Rok Dodávka tepla a TV (GJ/rok) Kotelna Střed Kotelna Sever Kotelna Jih Obrázek 40: Průběh roční spotřeby tepla na otop a na dodávku teplé vody kotelna Střed Průměrná spotřeba tepla pro otop a TV - kotelna Střed (roky ) GJ ÚT TV Obrázek 41: Průběh roční spotřeby tepla na otop a na dodávku teplé vody kotelna Sever Průměrná spotřeba tepla pro otop a TV - kotelna Sever (roky ) GJ ÚT TV MĚSTO KRASLICE 66

67 Obrázek 42: Průběh roční spotřeby tepla na otop a na dodávku teplé vody kotelna Jih Průměrná spotřeba tepla pro otop a TV - kotelna Jih (roky ) GJ 400 ÚT TV Cena tepelné energie v soustavě CZT Cena tepelné energie v soustavě CZT Kraslické městské společnosti, s.r.o. je uváděna v úrovni předání tepelné energie podle klasifikace úrovní předání tepla, stanovené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Převážná část dodávek tepla (cca 36 TJ/rok)je předávána na úrovni dodávky z rozvodů blokové kotelny a druhá podstatně menší část tepla (4 TJ) na úrovni dodávky z domovní kotelny. Podle statistiky ERÚ je cena tepla (vč. DPH) dodávaná v posledním uzavřeném roce (r.2010) v obou případech na úrovni 500 Kč/GJ. Cena tepla v Kraslicích se za poslední tři roky téměř nezměnila. V roce 2008 byla vykalkulovaná cena tepla cena tepla včetně DPH ve výši 527,12 Kč/GJ, v roce 2009 to bylo 530,43 Kč/GJ a v roce 2010 poklesla cena na 509,61 Kč/GJ. Kalkulační vzorec ceny tepelné energie dle výkazu 31_32-DK pro Energetický regulační úřad pro rok 2010 je uveden v následující tabulce. Tabulka 40: Kalkulace ceny tepla za rok 2010: Kalkulační vzorec ceny tepelné energie za rok 2010 (Kč) bez DPH Kč/rok Kč/GJ Proměnné náklady ,35 Palivo zemní plyn ,71 Elektrická energie ,45 Technologická voda ,17 Ostatní proměnné náklady ,02 Stálé náklady Mzdy a zákonné pojištění ,40 Ostatní pojištění 0 0,00 Opravy a údržba ,57 Odpisy + nájem ,68 Leasing 0 0,00 Zákonné rezervy 0 0,00 Výrobní režie ,19 Správní režie ,87 MĚSTO KRASLICE 67

68 Kalkulační vzorec ceny tepelné energie za rok 2010 (Kč) bez DPH Úroky z úvěru 0 0,00 Ostatní stálé náklady 0 0,00 Zisk ,22 Stálé náklady a zisk celkem ,93 Celkem náklady a zisk ,28 Množství tepelné energie (GJ) Cena tepelné energie (Kč/GJ) včetně DPH 509,61 Proměnné náklady se v ceně tepla (bez DPH) ve výši 463,28 podílejí ve výši 344,35 Kč/GJ, což je cca 74,3%. Stálé náklady bez zisku se na této ceně tepla podílejí ve výši 114,71 Kč/GJ, což je 24,8% a samotný zisk ve výši 4,22 Kč/GJ představuje jen 0,9% z celkové ceny tepla (bez DPH). Podle statistiky cen tepla (ERÚ 2010) je v ČR evidováno celkem 371 blokových kotelen spalujících zemní plyn (100% tepla vyrobeno ze ZP). Z tohoto celkového počtu evidovaných plynových blokových kotelen má v celé ČR cenu tepla nižší než 500 Kč/GJ pouze 49 kotelen. Z uvedeného je zřejmé, že ceny tepla z Kraslických blokových kotelen patří mezi ceny relativně nízké. Z analýzy kalkulace ceny tepla nevyplývá žádná významná anomálie oproti obvyklým poměrům v jiných soustavách CZT v České republice. Vyplývá obecně platný závěr, že největší podíl ve struktuře nákladů tvoří náklady na palivo. Ve snaze dále snížit cenu tepla je tedy třeba na jednom z prvních míst hledat možnost snížení nákladů na palivo. Možnosti snížení ceny tepla v soustavě CZT V dosavadní technologie tří větších zdrojů tepla v soustavě CZT Kraslické městské společnosti spočívá na spalování zemního plynu v teplovodních kotlích. Zemní plyn je tedy jediným palivem využívaným zde pro výrobu tepla a teplé vody. Snížení spotřeby paliva na dodávku tepla (zvýšení energetické účinnosti procesu výroby a rozvodu tepla - snížení ztrát ve zdroji a v rozvodu tepla) je při stávajícím vybavení kotelen dosažitelný při postupné výměně starých technologických částí kotelen za nové. Zde je však nutno si uvědomit, že Investice do nových zařízení sice přinesou úsporu paliva, ale na současně se zvýší odpisy a cena tepla oproti současnému stavu spíše vzroste. Přesto je třeba sledovat fyzický stav technologického zařízení a včas reagovat na případné dožití některých částí technologických celků a zabezpečit včasnou výměnu dožitých částí. Obnova dožívajících částí stávajícího technologického zařízení Kotelna STŘED V kotelně jsou provozovány dva staré kotle PGVE 100, jejichž výrobcem byl již neexistující závod ČKD Dukla. Tyto dva kotle byly vyrobeny v roce 1986 a jsou již 25 let staré. Je tedy nutno bedlivě kontrolovat jejich technický stav a uvažovat o jejich včasné výměně. Další dva kotle YGNIS-PYRONOX LR 935 byly vyrobeny v roce 1997 a jejich opotřebení vlivem stáří je podstatně nižší, než kotlů od ČKD Dukly. Potenciál pro zvýšení energetické účinnosti výroby tepla při zachování klasických plynových kotlů je v kotelně STŘED poměrně malý. Celkově vypočtená roční (r.2009) účinnost výroby a dodávky tepla a TV (počítáno s výhřevností plynu ve výši 34,05 GJ/tis.m 3 ) byla v roce 2009 ve výši 85,4%. Zde je nutno si říci, že teplo MĚSTO KRASLICE 68

69 dodávané v teplé vodě je měřeno na kotelně a podle podružných vodoměrů instalovaných u jednotlivých odběratelů se naměřené množství tepla obsažené v teplé vodě rozúčtuje koncovým odběratelům TV. V kotelně STŘED jsou instalovány kotle s výkonem 935 kw a 1070 kw, které by podle vyhlášky 276/2007 Sb. měly mít minimálně účinnost ve výši 86%. Pokud byla celková roční účinnost výroby a dodávky tepla a TV ve výši 85,4%, pak to odpovídá průměrné roční účinnosti kotlů ve výši cca 90,5% a ztrátám v rozvodech tepla (kromě ztrát tepla rozvodů TV) by odpovídaly úrovni ztrát cca 5,1% z vyrobeného tepla. Za tohoto stavu je potenciál možných úspor zemního plynu na kotelně STŘED při zlepšení účinnosti kotlů (náhrada starých kotlů) poměrně malý tedy asi GJ/rok. Kotelna SEVER V kotelně je provozován jeden starý kotel PGVE 100, jehož výrobcem byl již neexistující závod ČKD Dukla. Tento kotel byl vyroben v roce 1986 a je již 25 let starý. Je tedy nutno bedlivě sledovat jeho technický stav a uvažovat o jeho včasné výměně. Další dva kotle YGNIS-PYRONOX LR 1865 byly vyrobeny v roce 1996 a jejich opotřebení stářím je podstatně nižší, než tomu je u kotle ČKD Dukla. Potenciál pro zvýšení energetické účinnosti výroby tepla v kotelně SEVER je při zachování stávající technologie výroby tepla a TV poměrně malý. Celkově vypočtená roční (r.2009) účinnost výroby a dodávky tepla a TV (počítáno s výhřevností plynu ve výši 34,05 GJ/tis.m 3 ) byla v roce 2009 ve výši 86,2%. Zde je nutno si říci, že teplo dodávané v teplé vodě je měřeno na kotelně a podle podružných vodoměrů instalovaných u jednotlivých odběratelů se naměřené množství tepla obsažené v teplé vodě rozúčtuje koncovým odběratelům TV. V kotelně SEVER jsou instalovány kotle s výkonem 1070 kw a 1865 kw, které by podle vyhlášky 276/2007 Sb. měly mít minimálně účinnost ve výši 86%. Pokud byla celková roční účinnost výroby a dodávky tepla a TV ve výši 86,2%, pak to odpovídá průměrné roční účinnosti kotlů ve výši cca 91,5% a ztrátám v rozvodech tepla (kromě ztrát tepla rozvodů TV) by odpovídaly úrovni ztrát cca 4,1% z vyrobeného tepla. Za tohoto stavu je potenciál možných úspor zemního plynu na kotelně SEVER při zlepšení účinnosti kotlů (náhrada starých kotlů) poměrně malý tedy asi GJ/rok. Kotelna JIH V kotelně je provozován jeden starý kotle PGV 65 a jeden kotel PGVE 100, jejichž výrobcem byl již neexistující závod ČKD Dukla Praha. Tyto kotle byly vyrobeny v roce 1986 a 1987 a jsou již 24 a 25 let staré. Je tedy nutno bedlivě sledovat jejich technický stav a uvažovat o jejich včasné výměně. Další kotel YGNIS LR 935 byl vyroben v roce 1997 a jeho opotřebení stářím je podstatně nižší, než je tomu u kotlů ČKD Dukla Praha. Potenciál pro zvýšení energetické účinnosti výroby tepla v kotelně JIH je při zachování stávající technologie výroby tepla a TV poměrně malý. Celkově vypočtená roční (r.2009) účinnost výroby a dodávky tepla a TV (počítáno s výhřevností plynu ve výši 34,05 GJ/tis.m 3 ) byla v roce 2009 ve výši 86,2%. Zde je nutno si říci, že teplo dodávané v teplé vodě je měřeno na kotelně a podle podružných vodoměrů instalovaných u jednotlivých odběratelů se naměřené MĚSTO KRASLICE 69

70 množství tepla obsažené v teplé vodě rozúčtuje koncovým odběratelům TV. V kotelně JIH je instalovány kotle s výkonem 1070 kw a 1865 kw, které by podle vyhlášky 276/2007 Sb. měly mít minimálně účinnost ve výši 86%. Pokud byla celková roční účinnost výroby a dodávky tepla a TV ve výši 86,2%, pak to odpovídá průměrné roční účinnosti kotlů ve výši cca 91,5% a ztrátám v rozvodech tepla (kromě ztrát tepla rozvodů TV) by odpovídaly úrovni ztrát cca 4,1% z vyrobeného tepla. Za tohoto stavu je potenciál možných úspor zemního plynu na kotelně JIH při zlepšení účinnosti kotlů (náhrada starých kotlů) poměrně malý tedy asi GJ/rok. 4.3 Analýza možnosti rozvoje CZT v Kraslicích Možnost instalace plynových motorů pro výrobu tepla a elektřiny Pro výhled dle ÚEK přicházejí v úvahu v blízké budoucnosti dvě varianty modernizace zdroje tepla - v souvislosti s dožíváním některých částí zařízení výtopny. Protože není nutná modernizace výtopny jako celku, je nezbytné návrh nových variant sladit se zbývajícími funkčními technologiemi. Výrobce tepla a TV se zejména snaží vyrábět teplo a TV v kombinované výrobě v takovém provozním režimu, který umožní prodej většiny elektrické energie s co největšími výnosy. Tato změna technického vybavení kotelen může přinést zlevnění ceny vyrobeného tepla. Navržené varianty byly s výrobcem tepla projednány a jsou v souladu s jeho zásobníkem možných řešení budoucnosti kotelen v Kraslicích. Obecně je ekonomické hodnocení instalace plynových kogeneračních jednotek na bázi plynových motorů do velké míry závislá na změnách ceny zemního plynu a výkupní ceny elektrické energie z plynových motorů. Je třeba si uvědomit, že je zde určité riziko v časové nestálosti cen obou zmíněných komodit. Při ekonomickém posouzení uvedené případné instalace plynových kogeneračních jednotek na bázi plynových motorů (dále jen KJ) jsme vycházeli z toho, že instalované KJ by měly být provozovány po dobu 12 hodin denně a při tom zabezpečit potřebné množství TV pro danou lokalitu. Bylo počítáno s následujícími cenami zemního plynu, elektřiny a náklady na údržbu (viz. následující tabulka) Tabulka 41: Předpokládané ceny pro ekonomické hodnocení instalace KJ : Položka Hodnota Jednotka Průměrná cena zemního plynu (bez DPH) Kč/GJ. 310,- Kč/GJ Uvažovaná výrobní cena tepla 380,- Kč/GJ Průměrná výkupní cena EE bez příspěvku (bez DPH) 950,- Kč/MWh Příspěvek k výkupní ceně dle výměru RÚ (VT 12 h) 1 340,- Kč/MWh Náklady na údržbu KJ vztažené na vyrobenou MWh (bez DPH) 330,- Kč/MWh Návrh na instalaci plynových motorů na kotelně STŘED Velikost plynové kogenerační jednotky je volena tak, aby tato jednotka zabezpečila při 12 hodinovém provozu veškerou potřebnou dodávku teplé vody všem odběratelům TV připojeným na kotelnu STŘED. Instalace KJ v kotelně STŘED je omezena jednak z hlediska zabezpečení hygienických norem (zejména hluk) a poněkud stísněnějšími prostorovými dispozicemi kotelny. MĚSTO KRASLICE 70

71 Vzhledem k průměrné potřebě tepelného výkonu na výrobu TV (výrobu by bylo potřeba realizovat ve 12 hodinách denně, v teoretické výši cca 470 kw t. Navržená KJ má tepelný výkon 581 kw t (např. JMS 312 GS-N.L) a 455 kw el. Předpokládané investiční náklady na instalaci uvedené plynové kogenerační jednotky jsou odhadnuty na tis.kč a náklady spojené s připojením na síť a odvedením spalin jsou odhadnuty ve výši tis.kč. Celkové investiční náklady jsou tudíž tis.kč. V následující tabulce jsou uvedeny předpoklady pro roční ukazatele spotřeby paliva a výroby elektrické energie a tepla na uvedené kogenerační jednotce. Tabulka 42: Spotřeba paliva a výroba EE a tepla na instalované KJ - kotelna STŘED: Položka Hodnota Jednotka Předpokládaná spotřeba ZP na provoz KJ GJ/rok Předpokládaná výroba elektřiny MWh/r Předpokládaná výroba tepla GJ/r Předpokládané náklady na nákup zemního plynu a výnosy z prodeje elektrické energie (po započtení nákladů na údržbu zařízení) a výnosy z vyrobené tepelné energie po instalaci nové KJ na kotelně STŘED jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 43: Náklady na nákup paliva a výnos z výroby EE a tepla na KJ - kotelna STŘED: Položka Hodnota Jednotka Předpokládané náklady na ZP na provoz KJ tis.kč/rok Předpokládané výnosy z prodeje elektřiny tis.kč/rok Předpokládané výnosy z výroby tepla tis.kč/rok Předpokládaný zisk tis.kč/rok Předpokládané výsledky ekonomické analýzy po instalaci KJ na kotelně STŘED jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 44: Analýza toku hotovosti z hlediska projektu (jen 5 let) KJ - kotelna STŘED: Kraslice STŘED KJ STŘED Investiční náklady Životnost Diskontní sazba Složený nárůst cen tis. Kč 15 let 5% 0,0% Rok Úspora nákladů na energii v cenách nultého roku Jiné zisky z projektu v cenách nultého roku Náklady na provoz a údržbu v cenách nultého roku Hrubé úspory v cenách nultého roku Finanční výdaje Diskontní faktor 1,00 0,95 0,91 0,86 0,82 0,78 Tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti Kumulovaný tok hotovosti Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti V následující tabulce jsou uvedeny souhrnně výsledky ekonomické analýzy pro instalaci plynové kogenerační jednotky na kotelně STŘED. MĚSTO KRASLICE 71

72 Tabulka 45: Výsledky ekonomické analýzy - KJ - kotelna STŘED: Položka Hodnota Jednotka Čistá současná hodnota úspor (NPV) tis.kč Vnitřní výnosová míra projektu (IRR) 8,9 % Ukazatel ziskovosti (PI) 28 % Prostá doba návratnosti 8,1 roky Reálná doba návratnosti 10,7 roky Průběh diskontovaného kumulovaného toku hotovosti (Cash-flow) projektu je patrné z následujícího grafu. Diskontovaný tok hotovosti (Cash Flow) projektu - KJ STŘED Cash (tis. Kč) Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti roky Návrh na instalaci kondenzačního kotle do kotelny STŘED Smyslem instalace kondenzačního kotle na kotelně STŘED je náhrada dožívajícího kotle K3 provozovaného již od roku 1986 (výrobce ČKD Dukla) o jmenovitém výkonu 1070 kw za nový kotel. Při náhradě stávajícího kotle za nový lze uvažovat s modernizací kotelny ve smyslu využití moderní technologie kondenzačních kotlů, jejichž účinnost při vhodném režimu může dosáhnout až 108% (počítáno z výhřevnosti plynu). Podmínkou pro to, aby kondenzační kotel pracoval v kondenzačním režimu je, že teplota vody vstupující do kotle (teplota zpětného toku systému CZT) byla nižší než cca 55 C. Tuto pod mínku lze splnit, jestliže se kotel bude přednostně využívat pro přípravu užitkové teplé vody. Kromě využití kotle pro přípravu teplé vody bude možné kotel využívat pro vytápění sídliště STŘED na začátku a ke konci topného období, tedy v době, kdy teploty venkovního vzduchu umožňují provozovat soustavu tak, že teplota zpátečky nepřesáhne cca 55 C. V případě, že by se teplota vratné vody dostávala nad tuto hodnotu, pak by se stoupající teplotou zpátečky postupně ztrácela výhoda kotle pracovat v kondenzačním režimu a účinnost by s rostoucí teplotou zpátečky klesala až na cca 95%. Vzhledem k průměrné potřebě tepelného výkonu na výrobu teplé vody (výrobu by bylo potřeba realizovat ve 12 hodinách denně, v teoretické výši cca 460 kw t ) Špičkový odběr lze eliminovat využitím akumulačního zásobníku na teplou a tím snížit požadavek na špičkový výkon kotle. Stávající akumulační zásobník teplé vody má objem 10 m 3 a je umístěn v kotelně STŘED. Vzhledem k uvedeným okolnostem se namísto starého kotle o výkonu cca 1MW navrhuje nový kondenzační kotel o výkonu cca 500 až 600 kw. Cirkulaci otopné vody od kotle MĚSTO KRASLICE 72

73 bude zajišťovat elektronicky řízené oběhové čerpadlo. Náklady na výměnu kotle za kondenzační jsou odhadnuty na cca 1450 tis.kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o výměnu za již dožívající kotel, porovnáváme tuto investici s případem, že kotel by byl nahrazen jiným, ale nikoliv kondenzačním kotlem stejného výkonu. Náklady na výměnu kotle za klasický o stejném výkonu jsou odhadnuty na cca 800 tis.kč. Rozdíl v ceně instalace klasického plynového kotle je tedy odhadnut na cca 600 tis.kč. Ekonomické posouzení instalace kondenzačního kotle je posuzováno oproti instalaci kotle klasického, ale i samotné instalaci kotle kondenzačního. V případě kotle kondenzačního se dá uvažovat s tím, že kotel bude celoročně zajišťovat veškerou výrobu teplé vody (užitkové) a dále bude zajišťovat vytápění na začátku a na konci topné sezóny. Celkový objem výroby TV uvažujeme ve stejném objemu jako v letech 2007 až 2009, tedy cca GJ/rok. Předpokládaný objem výroby tepla na kondenzačním kotli je včetně vytápění odhadnut na cca GJ/rok. Průměrnou účinnost kondenzačního kotle uvažujeme ve výši cca 101%, zatímco účinnost klasického kotle uvažujme ve výši cca 93%. Celková úspora zemního plynu v případě použití kondenzačního kotle je cca 239 GJ/rok, což při průměrné ceně zemního plynu ve výši cca 310 Kč/GJ představuje roční úsporu ve výši cca 74 tis.kč/rok. Z uvedeného je zřejmé, že je zde reálný předpoklad, že rozdíl v investici mezi kondenzačním kotlem a levnějším klasickým kotlem bude přibližně do dva a půl roku po instalaci kondenzačního kotle uhrazen díky úsporám zemního plynu. Z uvedeného vyplývá, že využití kondenzačního kotle menšího výkonu (cca 550 kw) namísto stávajícího dosluhujícího kotle o výkonu cca 1 MW je výhodnější investice, než použití klasického plynového kotle stejného tepelného výkonu. Pokud hodnotíme z ekonomického hlediska projektu samotnou instalaci kondenzačního kotle o výkonu 550 kw namísto kotle ČKD o výkonu cca 1 MW, pak jsou investiční náklady akce cca tis. Kč a roční úspora zemního plynu ve výši cca 285 tis.kč. Předpokládané výsledky ekonomické analýzy po instalaci kondenzačního kotle o výkonu 550 kw namísto kotle ČKD o výkonu cca 1 MW na kotelně JIH jsou uvedeny v následující tabulce. Analýza toku hotovosti Kraslice STŘED Kondenzační kotel 550 kw Investiční náklady Životnost Diskontní sazba Složený nárůst cen tis. Kč 15 let 5% 0,0% Rok Úspora nákladů na energii v cenách nultého roku Jiné zisky z projektu v cenách nultého roku Náklady na provoz a údržbu v cenách nultého roku Hrubé úspory v cenách nultého roku Finanční výdaje Diskontní faktor 1,00 0,95 0,91 0,86 0,82 0,78 Tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti Kumulovaný tok hotovosti Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti MĚSTO KRASLICE 73

74 Průběh diskontovaného kumulovaného toku hotovosti (Cash-flow) projektu je patrné z následujícího grafu. Diskontovaný tok hotovosti (Cash Flow) projektu - kondenzační kotel pro STŘED Cash (tis. Kč) Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti roky Předpokládané výsledky ekonomické analýzy po instalaci kondenzačního kotle o výkonu cca 550 kw namísto dožívajícího kotle o výkonu cca 1MW na kotelně STŘED jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 46: Výsledky ekonomické analýzy - KJ - kotelna STŘED: Položka Hodnota Jednotka Čistá současná hodnota úspor (NPV) tis.kč Vnitřní výnosová míra projektu (IRR) 18,0 % Ukazatel ziskovosti (PI) 104 % Prostá doba návratnosti 5,1 roky Reálná doba návratnosti 6,0 roky Návrh na instalaci plynových motorů na kotelně SEVER Velikost plynové kogenerační jednotky je volena tak, aby tato jednotka zabezpečila při 12 hodinovém provozu veškerou potřebnou dodávku teplé vody všem odběratelům TV připojeným na kotelnu SEVER. Instalace KJ v kotelně SEVER by se realizovala v poněkud v lepších podmínkách než tomu bylo na kotelně STŘED a to jak z prostorového hlediska, tak i z hlediska hygienického (hluk). Vzhledem k průměrné potřebě tepelného výkonu na výrobu teplé vody (výrobu by bylo potřeba realizovat ve 12 hodinách denně, v teoretické výši cca 374 kw t. Navržená KJ má tepelný výkon 376 kw t (např. CENTO T300 SP) a 300 kw el. Předpokládané investiční náklady na instalaci uvedené plynové kogenerační jednotky jsou odhadnuty na tis.kč a náklady spojené s připojením na síť a odvedením spalin jsou odhadnuty ve výši tis.kč. Celkové investiční náklady jsou tudíž tis.kč. V následující tabulce jsou uvedeny předpoklady pro roční ukazatele spotřeby paliva a výroby elektrické energie a tepla na uvedené kogenerační jednotce. MĚSTO KRASLICE 74

75 Tabulka 47: Spotřeba paliva a výroba EE a tepla na instalované KJ - kotelna SEVER: Položka Hodnota Jednotka Předpokládaná spotřeba ZP na provoz KJ GJ/rok Předpokládaná výroba elektřiny MWh/r Předpokládaná výroba tepla GJ/r Předpokládané náklady na nákup zemního plynu a výnosy z prodeje elektrické energie (po započtení nákladů na údržbu zařízení) a výnosy z vyrobené tepelné energie po instalaci nové KJ na kotelně SEVER jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 48: Náklady na nákup paliva a výnos z výroby EE a tepla na KJ - kotelna SEVER: Položka Hodnota Jednotka Předpokládané náklady na ZP na provoz KJ tis.kč/rok Předpokládané výnosy z prodeje elektřiny (-údržba) tis.kč/rok Předpokládané výnosy z výroby tepla tis.kč/rok Předpokládaný zisk 887 tis.kč/rok Předpokládané výsledky ekonomické analýzy po instalaci KJ na kotelně SEVER jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 49: Výsledky ekonomické analýzy - KJ - kotelna SEVER: Položka Hodnota Jednotka Čistá současná hodnota úspor (NPV) tis.kč Vnitřní výnosová míra projektu (IRR) 11,1 % Ukazatel ziskovosti (PI) 45 % Prostá doba návratnosti 7,1 roky Reálná doba návratnosti 9,1 roky Tabulka 50: Analýza toku hotovosti z hlediska projektu (jen 5 let) KJ - kotelna SEVER: Kraslice SEVER KJ SEVER Investiční náklady Životnost Diskontní sazba Složený nárůst cen tis. Kč 15 let 5% 0,0% Rok Úspora nákladů na energii v cenách nultého roku Jiné zisky z projektu v cenách nultého roku Náklady na provoz a údržbu v cenách nultého roku Hrubé úspory v cenách nultého roku Finanční výdaje Diskontní faktor 1,00 0,95 0,91 0,86 0,82 0,78 Tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti Kumulovaný tok hotovosti Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Průběh diskontovaného kumulovaného toku hotovosti (Cash-flow) projektu je patrné z následujícího grafu. MĚSTO KRASLICE 75

76 Diskontovaný tok hotovosti (Cash Flow) projektu - KJ SEVER Cash (tis. Kč) Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Diskontovaný finanční tok (cash flow) roky Návrh na instalaci plynových motorů na kotelně JIH Velikost plynové kogenerační jednotky je volena tak, aby tato jednotka zabezpečila při 12 hodinovém provozu veškerou potřebnou dodávku teplé vody všem odběratelům TV připojeným na kotelnu JIH. Instalace KJ v kotelně JIH by se realizovala v poněkud v obdobných podmínkách jako tomu bylo na kotelně STŘED a to jak z prostorového hlediska, tak i z hlediska hygienického (hluk). Vzhledem k průměrné potřebě tepelného výkonu na výrobu teplé vody (výrobu by bylo potřeba realizovat ve 12 hodinách denně, v teoretické výši cca 119 kw t. Navržená KJ má tepelný výkon 163 kw t (např. CENTO T120) a 125 kw el. Předpokládané investiční náklady na instalaci uvedené plynové kogenerační jednotky jsou odhadnuty na tis.kč a náklady spojené s připojením na síť a odvedením spalin jsou odhadnuty ve výši 900 tis.kč. Celkové investiční náklady jsou tudíž tis.kč. V následující tabulce jsou uvedeny předpoklady pro roční ukazatele spotřeby paliva a výroby elektrické energie a tepla na uvedené kogenerační jednotce. Tabulka 51: Spotřeba paliva a výroba EE a tepla na instalované KJ - kotelna JIH: Položka Hodnota Jednotka Předpokládaná spotřeba ZP na provoz KJ GJ/rok Předpokládaná výroba elektřiny MWh/r Předpokládaná výroba tepla GJ/r Předpokládané náklady na nákup zemního plynu a výnosy z prodeje elektrické energie (po započtení nákladů na údržbu zařízení) a výnosy z vyrobené tepelné energie po instalaci nové KJ na kotelně JIH jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 52: Náklady na nákup paliva a výnos z výroby EE a tepla na KJ - kotelna JIH: Položka Hodnota Jednotka Předpokládané náklady na ZP na provoz KJ tis.kč/rok MĚSTO KRASLICE 76

77 Položka Hodnota Jednotka Předpokládané výnosy z prodeje elektřiny (minus údržba) 978 tis.kč/rok Předpokládané výnosy z výroby tepla 937 tis.kč/rok Předpokládaný zisk 418 tis.kč/rok Předpokládané výsledky ekonomické analýzy po instalaci KJ na kotelně JIH jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 53: Analýza toku hotovosti z hlediska projektu (jen 5 let) KJ - kotelna JIH: Kraslice JIH KJ JIH Investiční náklady Životnost Diskontní sazba Složený nárůst cen tis. Kč 15 let 5% 0,0% Rok Úspora nákladů na energii v cenách nultého roku Jiné zisky z projektu v cenách nultého roku Náklady na provoz a údržbu v cenách nultého roku Hrubé úspory v cenách nultého roku Finanční výdaje Diskontní faktor 1,00 0,95 0,91 0,86 0,82 0,78 Tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti Kumulovaný tok hotovosti Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Průběh diskontovaného kumulovaného toku hotovosti (Cash-flow) projektu je patrné z následujícího grafu. Diskontovaný tok hotovosti (Cash Flow) projektu - KJ JIH Cash (tis. Kč) Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti roky Předpokládané výsledky ekonomické analýzy po instalaci KJ na kotelně JIH jsou uvedeny v následující tabulce. MĚSTO KRASLICE 77

78 Tabulka 54: Výsledky ekonomické analýzy - KJ - kotelna JIH: Položka Hodnota Jednotka Čistá současná hodnota úspor (NPV) 761 tis.kč Vnitřní výnosová míra projektu (IRR) 8,1 % Ukazatel ziskovosti (PI) 22 % Prostá doba návratnosti 8,5 roky Reálná doba návratnosti 11,4 roky Návrh na instalaci kondenzačního kotle do kotelny JIH Smyslem instalace kondenzačního kotle na kotelně JIH je náhrada dožívajícího kotle provozovaného od roku 1986 (výrobce ČKD Dukla) o jmenovitém výkonu 1060 kw za nový kotel. Při náhradě stávajícího kotle za nový lze uvažovat s modernizací kotelny ve smyslu využití moderní technologie kondenzačních kotlů, jejichž účinnost při vhodném režimu může dosáhnout až 108% (počítáno z výhřevnosti plynu). Podmínkou pro to, aby kondenzační kotel pracoval v kondenzačním režimu je, že teplota vody vstupující do kotle (teplota zpětného toku systému CZT) byla nižší než cca 55 C. Tuto podmínku lze splnit, jestliže se kot el bude přednostně využívat pro přípravu užitkové teplé vody. Kromě využití kotle pro přípravu teplé vody bude možné kotel využívat pro vytápění sídliště JIH na začátku a ke konci topného období, tedy v době, kdy teploty venkovního vzduchu umožňují provozovat soustavu tak, že teplota zpátečky nepřesáhne cca 55 C. V případě, že by se teplota vratné vody dostávala nad tuto hodnotu, pak by se stoupající teplotou zpátečky postupně ztrácela výhoda kotle pracovat v kondenzačním režimu a účinnost by s rostoucí teplotou zpátečky klesala až na cca 95%. Vzhledem k průměrné potřebě tepelného výkonu na výrobu teplé vody (výrobu by bylo potřeba realizovat ve 12 hodinách denně, v teoretické výši cca 119 kw t ) Špičkový odběr lze snadno eliminovat využitím akumulačního zásobníku na teplou a tím snížit požadavek na špičkový výkon kotle. K Stávající akumulační zásobník teplé vody má objem 1,6 m 3 a je umístěn v kotelně JIH. Vzhledem k uvedeným okolnostem se namísto starého kotle navrhuje kotel o výkonu cca 200 až 300 kw. Odkouření spalin bude provedeno stávajícím komínovým tělesem d350 mm od původního kotle ČKD o výkonu cca 1MW. Kotel na straně topné vody bude napojen přímo do stávajícího potrubí přívodního a zpětného potrubí od demontovaného kotle. Uvažované napojení nového kotle bude do původního připojovacího potrubí starého kotle.. Cirkulaci otopné vody od kotle bude zajišťovat elektronicky řízené oběhové čerpadlo. Náklady na výměnu kotle za kondenzační jsou odhadnuty na cca 600 tis.kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o výměnu za již dožívající kotel, porovnáváme tuto investici s případem, že kotel by byl nahrazen jiným, ale nikoliv kondenzačním kotlem stejného výkonu. Pokud použijeme speciálně konstruovaný kondenzační kotel středního výkonu (např.250 až kw), je obvykle jeho cena o cca 30% vyšší, než u kotle klasického. Náklady na výměnu kotle za klasický o stejném výkonu jsou odhadnuty na cca 370 tis.kč. Rozdíl v ceně instalace klasického plynového kotle je tedy odhadnut na cca 210 tis.kč. Ekonomické posouzení instalace kondenzačního kotle je posuzováno oproti instalaci kotle klasického, ale i samotné instalaci kotle kondenzačního. V případě kotle kondenzačního se dá uvažovat s tím, že kotel bude celoročně zajišťovat veškerou výrobu teplé vody (užitkové) a dále bude zajišťovat vytápění na začátku a na konci topné sezóny. Celkový objem výroby TV uvažujeme ve stejném objemu jako v letech 2007 až 2009, tedy cca GJ/rok. Předpokládaný objem výroby tepla na kondenzačním kotli je včetně vytápění odhadnut na cca 3000 GJ/rok. MĚSTO KRASLICE 78

79 Průměrnou účinnost kondenzačního kotle uvažujeme ve výši cca 101%, zatímco účinnost klasického kotle uvažujme ve výši cca 93%. Celková úspora zemního plynu v případě použití kondenzačního kotle je cca 239 GJ/rok, což při průměrné ceně zemního plynu ve výši cca 310 Kč/GJ představuje roční úsporu ve výši cca 74 tis.kč/rok. Z uvedeného je zřejmé, že je zde reálný předpoklad, že rozdíl v investici mezi kondenzačním kotlem a levnějším klasickým kotlem bude přibližně do tří let po instalaci kondenzačního kotle uhrazen díky úsporám zemního plynu. Z uvedeného vyplývá, že využití kondenzačního kotle menšího výkonu (cca 250 kw) namísto stávajícího dosluhujícího kotle o výkonu cca 1 MW je výhodnější investice, než použití klasického plynového kotle. Pokud hodnotíme z ekonomického hlediska projektu samotnou instalaci kondenzačního kotle o výkonu 250 kw namísto kotle ČKD o výkonu cca 1 MW, pak jsou investiční náklady akce cca 600 tis. Kč a roční úspora zemního plynu ve výši cca 74 tis.kč. Předpokládané výsledky ekonomické analýzy po instalaci kondenzačního kotle o výkonu 200 kw namísto kotle ČKD o výkonu cca 1 MW na kotelně JIH jsou uvedeny v následující tabulce. Analýza toku hotovosti Kraslice JIH Kondenzační kotel 250 kw Investiční náklady Životnost Diskontní sazba Složený nárůst cen 600 tis. Kč 15 let 5% 0,0% Rok Úspora nákladů na energii v cenách nultého roku Jiné zisky z projektu v cenách nultého roku Náklady na provoz a údržbu v cenách nultého roku Hrubé úspory v cenách nultého roku Finanční výdaje Diskontní faktor 1,00 0,95 0,91 0,86 0,82 0,78 Tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti Kumulovaný tok hotovosti Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Průběh diskontovaného kumulovaného toku hotovosti (Cash-flow) projektu je patrné z následujícího grafu. MĚSTO KRASLICE 79

80 Diskontovaný tok hotovosti (Cash Flow) projektu - kondenzační kotel pro JIH Cash (tis. Kč) Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti roky Předpokládané výsledky ekonomické analýzy po instalaci kondenzačního kotle o výkonu cca 250 kw namísto dožívajícího kotle o výkonu cca 1MW na kotelně JIH jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 55: Výsledky ekonomické analýzy - KJ - kotelna JIH: Položka Hodnota Jednotka Čistá současná hodnota úspor (NPV) 170 tis.kč Vnitřní výnosová míra projektu (IRR) 8,9 % Ukazatel ziskovosti (PI) 28 % Prostá doba návratnosti 8,1 roky Reálná doba návratnosti 10,6 roky Částečná změna palivové základny možnost využívat štěpku Stav ve využití štěpky v ČR Situace s možnostmi nahrazovat uhlí a zemní plyn biopalivy byla v nedávné minulosti zpracována v samostatné studii společnosti Invicta Bohemica pro Nezávislou energetickou komisi ( Pačesova komise ). Studie z roku 2009 analyzovala současnou situaci trhu s biomasou a jako nejzásadovější riziko potvrdila řádovou disproporci mezi potřebou a dostupností dřevní biomasy. Ve studii pro analyzované subjekty přichází v současné době v úvahu jen dřevní štěpka, peletky a dřevní brikety. Na základě podrobného vyhodnocení celkového množství dřevní štěpky lze konstatovat, že v ČR je k dispozici cca 1,6 mil. tun štěpky ročně. Z tohoto množství je cca 850 tisíc tun spalováno na fluidních kotlích a to zejména v zařízeních ČEZ a.s. a ve velkých teplárnách jiných majitelů (Elektrárny Poříčí, Tisová, Hodonín, teplárna Dvůr Králové, Dalkia Krnov, teplárna Olomouc, Plzeňská teplárna a jiné). Kromě těchto již provozovaných zařízení na spoluspalování zahájili investice do masivního využití dřevní štěpky a to buď formou čistého spalování, nebo formou rekonstrukcí zdrojů s posílením spoluspalování. Tyto zdroje se jako první ucházejí o volnou kapacitu 650 tis. tun dřevní štěpky ročně. Dokončení těchto zdrojů se MĚSTO KRASLICE 80

81 očekává v průběhu let 2011 až Tyto zdroje nejsou rovnoměrně rozptýleny po území Čech a Moravy, ale jsou kumulovány do oblasti středních, západních a jižních Čech, kde se vlivem těchto kapacit již nyní významně překrývají ekonomicky efektivní svozová teritoria. Existuje více než 25 dalších investičních záměrů, ve kterých se počítá s využitím dřevní štěpky v letech 2012 až Analýza svozových vzdáleností ukázala, že v naprosté většině případů dojde při jejich realizaci k drastickému nárůstu poptávky prakticky ve všech regiónech ČR. Velký vliv na trh se štěpkou v oblasti západních a jižních Čech má teplárna Plzeň, která již nyní spotřebuje více jak 140 tis. tun štěpky ročně. Obrovskou potřebu má rovněž zdroj Energetiky JIP ve Větřní. Energetika JITEX, Žatecká teplárenská, teplárna Mydlovary, teplárna Strakonice. Toto vše má negativní vliv na cenu a dostupnost štěpky západočeském a jičeském regionu. Významně se na budoucí potřebě dřevní štěpky podílí i velké papírenské společnosti, které plánují přechod na od uhlí na dřevní štěpku z důvodu špatné dostupnosti hnědého uhlí a růstu jeho ceny. Tyto papírenské společnosti navíc využívají dřevní štěpku jako surovinu pro svůj výrobní program. Dalším faktorem zhoršujícím situaci na trhu se štěpkou je zvyšující se poptávka po dřevní hmotě ze strany německých a rakouských firem. Některé příhraniční rakouské výtopny dokonce nakupují kulatinu a tu v místě spotřeby štěpkují a pálí. Jako signál o zhoršující se situaci na trhu se štěpkou může posloužit situace v Trhových Svinech, kde místní teplárenská společnost provozuje zařízení na výrobu tepla a elektrické energie (ORC cyklus). Zatímco v roce 2009 prodávala společnost teplo za 533 Kč (včetně DPH), tak v roce 2010 vzrostla tato cena díky zvýšeným palivovým nákladům na 630 Kč/GJ. Náklady na nákup štěpky, kterou kotelna spaluje vzrostly mezi rokem 2009 a 2010 o 100%. Také další provozovatelé tepelných zařízení s jednotkami na spalování dřevní štěpky avizují, že trh s dřevní štěpkou je velice nestabilní a dodavatelé štěpky nejsou ochotni uzavřít s odběrateli dlouhodobou smlouvu. O nestabilitě trhu s dřevní štěpkou, ale i jinými formami biomasy svědčí snahy ministerstev, které se snaží nyní zabránit výstavbě dalších elektráren na spalování biomasy. Nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, počítá s ukončením podpory výroby elektřiny z dřevní štěpky, slámy i dalších druhů biomasy. Podporu však mají získat pouze ti investoři, kteří získají stavební povolení do konce tohoto roku. Poté se bude zvýhodnění vztahovat pouze na teplárny s doplňkovou výrobou elektřiny. Není to jediný podobný zásah. Ministerstvo životního prostředí připravuje změnu vyhlášky o biomase, která ukončí cenové zvýhodnění pro spalování dřevní štěpky v elektrárnách, jež nezahájí provoz do konce tohoto roku. Využití stěpky v kotelně SEVER Za dané situace se nám jeví jako naprostá nutnost pro realizaci i malých projektů na využívání dřevní štěpky pro výrobu tepla mít smluvně podchyceny dodávky dřevní štěpky nejméně na dobu 10 let. pokud se týká malých projektů pak se doporučuje, aby svozová vzdálenost mezi místem výskytu a místem spotřeby nebyla větší než 40 km. Uvažovat o dobré spolupráci lze v případě, že je zdroj tepla v majoritním vlastnictví města, stejně jako zdroj dřevní štěpky tedy městské lesy. Konkrétní situaci s dostupností a s trhem se štěpkou v Kraslicích lze shrnout do následujícího odstavce. Lesy v okolí města Kraslice jsou obhospodařovány LČR s.p. - lesní správa Kraslice ( ha) a Městskými lesy Kraslice s.r.o (850 ha) lesní půdy. Množství lesní štěpky, které LČR Lesní správa Kraslice mohou garantovat je cca m 3 ročně za celou lesní správu. Pro zájmové území ORP Kraslic je to pak m 3 lesní MĚSTO KRASLICE 81

82 štěpky za rok. Městské lesy Kraslice pak garantují dodávku 500 m 3 lesní štěpky ročně. V okolí Kraslic je převážně členitý terén, v kopcovité až hornaté oblasti s prudkými svahy. Hospodaření a dostupnost techniky stěžují klimatické podmínky Krušných hor, kdy průměrné roční teplota činí 6,6 stupňů celsia a provází ji dlouhá zima se sněhovou pokrývkou, která znemožňuje hospodaření v době od měsíce listopad až po duben, někdy i déle. V následujícím textu se uvažuje s možností využívat dřevní štěpku a to jen v kotelně SEVER, která se k tomuto účelu nejlépe hodí. V teoretické rovině bylo uvažováno s alternativou dnešní plynové kotelny SEVER, kterou by mohla nahradit výrobna tepla a elektrické energie (ORC cyklus) na bázi dřevní štěpky (obdoba výrobny v Trhových Svinech náklady přes 100 mil.kč). Vzhledem k příliš vysokým nákladům na realizaci a nestabilitu trhu se štěpkou a i s ohledem na vliv na životní prostředí (zhoršení exhalací prachových částic oproti dnes spalovanému zemnímu plynu, dovoz štěpky), nebyla tato možnost podrobně rozpracována. Nicméně stručný souhrn údajů se kterými byla tato možnost instalace ORC cyklu namísto kotelny SEVER uvažována je uvedena v následující části zprávy. Nejsou zde však uvedeny důsledky na zhoršení emisí ve městě Kraslice. Instalace ORC cyklu na štěpku v kotelně SEVER Předpokládá se: instalace kotle na štěpku o výkonu cca 3,6 MW t ORC (Organický Rankinův cyklus jedna z možností kombinované výroby tepla a elektrické energie z biomasy pro malé decentralizované zdroje energie) o výkonu 2,8 MW t Generátorem elektrické energie 600 kw el Průměrná účinnost kotle na biomasu 81% Průměrná účinnost ORC výroby EE (vztaženo k palivu) 13,77% Nákupní cena štěpky (bez DPH) 170 Kč/GJ Výkupní cena elektřiny z biomasy kategorie O Kč/MWh Prodejní cena tepla 500 Kč/GJ Roční náklady na provoz a údržbu 790 tis.kč/rok Celkové investiční náklady cca 125 mil.kč Bez výrazné dotace je reálná doba návratnosti tohoto zařízení vyšší než 50 let. S realizací takovéhoto investičního záměru by i za přispění 40% nákladů na realizaci (např. z programu OPPI) by byla reálná doba návratnosti delší než 30 let. Realizace tohoto záměru by byla ohrožena z hlediska zajištění potřebného množství dřevní štěpky a navíc by zhoršila kvalitu ovzduší ve městě Kraslice. Instalace kotle na štěpku v kotelně SEVER Z hlediska prostoru v kotelně a v jejím okolí je kotelna SEVER relativně dobře disponována a lze v jejím okolí uvažovat i se skladováním štěpky pro bezprostřední potřebu kotle na štěpku, který je ve dvou variantách navržen jen pro kotelnu SEVER. Skromnější varianta počítá s instalací kotle, který by sloužil jen pro přípravu teplé vody (400 kw t ) a varianta s kotlem (1600 kw t ), který by mohl celoročně zajišťovat potřebnou teplou vodu a kromě toho by významným způsobem pomohl zajistit značné množství tepla potřebného pro vytápění sídliště připojeného na CZT kotelny SEVER. MĚSTO KRASLICE 82

83 4.3.3 Možnosti připojování dalších subjektů na stávající CZT Vzhledem ke specifické poloze sídlišť v Kraslicích nelze očekávat zásadní zvýšení počtu objektů připojených na CZT. Určitá možnost na připojení dalšího objektu na CZT je u soustavy CZT kotelny STŘED, kde je v současné době nevyužívaná bývalá střední průmyslová škola (ul. Pod Nádražím 502). Tato nyní nevyužívaná škola je v majetku města a pokud se najde nový způsob využívání tohoto objektu považujeme za vhodné připojit tento objekt na CZT kotelny STŘED. Škola je v současnosti jen temperována z kotelny, ve které jsou nyní instalovány dva plynové kotle z roku 1991 o celkovém výkonu 250 kw. Pokud město najde nový způsob využití budovy, pak navrhujeme, aby tento objekt byl připojen na soustavu CZT kotelny STŘED. Předpokládaná spotřeba tepla tohoto objektu je odhadnuta cca na GJ/rok. Na sítě CZT by bylo vhodné připojit také vybrané plochy hromadné zástavby - plochy BH3 a 5 pokud to bude pro dodavatele tepla i odběratele výhodné Snahy o odpojování objektů zásobovaných z CZT Každá soustava CZT je provozována pod hrozbou odpojování jejích odběratelů. Některé z důvodů snah po odpojování mají racionální charakter a některé jsou malicherné a někdy jsou aktem odpojení od soustavy CZT poškozeny všechny zúčastněné strany provozovatel soustavy CZT, odpojený subjekt, i ti, kteří nadále odebírají teplo od okleštěné soustavy CZT. Důvody pro odpojování odběratelů od systémů CZT K odpojování odběratelů od systémů centralizovaného zásobování teplem (CZT) dochází zejména z důvodu nespokojenosti s výší ceny dodávané tepelné energie. Prakticky jedinou alternativou pro odběratele, pokud ukončí smluvní vztah se stávajícím dodavatelem, zůstává zřízení vlastního zdroje tepelné energie (nejčastěji plynové domovní kotelny). Při úvaze o změně způsobu vytápění, konkrétně při jeho ekonomickém hodnocení, je nutné, aby odběratelé při výpočtu ceny tepelné energie z vlastního zdroje vycházeli z úplných vlastních nákladů na výrobu a rozvod tepelné energie. Odběratelé často porovnávají cenu tepelné energie stávajícího dodavatele s cenou tepelné energie pouze ve výši nákladů na palivo a ostatní náklady nekalkulují do ceny vyrobeného tepla. Tyto ostatní náklady, kterými jsou např. odpisy, elektrická energie, náklady na obsluhu, opravy a údržbu, revize, pojištění, úroky z úvěru atd., tvoří nezanedbatelných asi 30 % z celkové ceny tepelné energie. Všechny tyto související výdaje je třeba vzít v úvahu a potom se dá obvykle očekávat, že při současných cenách bude teplo z vlastní plynové kotelny pro obyvatele domu za cenu 450 až 530 Kč/GJ (vč. DPH), v případě externího provozovatele kotelny se cena vyrovná ceně tepla ze soustavy CZT. V některých případech je důvodem k odpojování od soustavy CZT špatná kvalita dodávky tepla, nebo teplé vody. Náklady související s odpojením zařízení odběratele V případě odpojení odběratele od soustavy centralizovaného zásobování teplem se postupuje obecně podle 77 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení hradí náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení ten, kdo odpojení požaduje, ale náklady spojené s odpojením nelze obecně stanovit, neboť zcela závisejí na konkrétních podmínkách a skutečném rozsahu prováděného odpojení. Jedná se o jednorázové náklady, které nejsou součástí kalkulace ceny tepelné energie dodavatele. Za náklady související s odpojením od rozvodného tepelného zařízení MĚSTO KRASLICE 83

84 lze považovat zejména technický návrh odpojení, nutné výkopové a zemní práce, demontáž tepelné přípojky případně zaslepení potrubí, demontáž armatur a měřícího zařízení, doplnění teplonosné látky, vyregulování soustavy po odpojení a případně jiné skutečně vzniklé náklady přímo související s odpojením konkrétního odběrného tepelného zařízení od rozvodného tepelného zařízení. Naopak nelze za současné situace do těchto nákladů zahrnout například změnu ekonomické situace dodavatele vlivem snížení odběru tepelné energie, neboť dle stávajícího výkladu zákona nelze odběratele nutit k trvalému odběru tepelné energie. Též nelze dle výkladu stávajícího stavebního zákona po odběrateli požadovat, aby se po odpojení od rozvodného tepelného zařízení podílel na nákladech spojených s případným nevyužitím kapacit dodavatele (např. z důvodu předimenzovaného zdroje tepelné energie či rozvodného tepelného zařízení, z důvodu likvidace zdroje nebo topných kanálů) a přenášet na něj podnikatelská rizika dodavatele tepelné energie. Odpojující se odběratel tedy nehradí náklady spojené s případnou demontáží rozvodného tepelného zařízení (např. jeho zůstatkovou cenu), ale pouze náklady spojené se samotným odpojením od rozvodného tepelného zařízení. Viv odpojování odběratelů na ekonomiku provozu SCZT V 60. až 90. letech minulého století došlo k zakládání velmi rozsáhlých soustav centrálního zásobování teplem, především v průmyslových a vysoce urbanizovaných aglomeracích. Značná část těchto soustav CZT však byla koncipována jen jako výtopenské zdroje bez kogenerační výroby elektrické energie, která byla přednostně vyráběna v systémových elektrárnách ČEZ. Ke značnému rozšíření CZT vedla i skutečnost, že teplo dodávané z centrálního zdroje bylo pro obyvatelstvo velmi výhodné. Cena tepla ze všech CZT byla pro obyvatelstvo jednotně stanovena (21 Kč/GJ až do 90. let) a to bez ohledu na skutečné náklady, které byly často více než pěti-násobné. Pokud se jedná o případné odpojování odběratelů tepla od CZT, pak jsou na tom parní soustavy daleko hůře než teplovodní soustavy. zatímco u teplovodních soustav je mnohem snazší vyregulovat soustavu po odpojení některého z odběratelů tepla, pak u parních soustav, které byly obvykle předimenzovány, dochází někdy vlivem odpojování ke snížení kvality dodávané páry až v oblasti mokré páry. V případě odpojení odběratelů od teplovodní soustavy nejsou sice potíže tak velké jako u soustav parních, ale nicméně odpojení významného odběratele tepla by znamenalo pro zbylé odběratele tepla, kteří se z nějakých důvodů nemohou odpojit, nepříjemné důsledky. Při odpojení od soustavy poklesne množství odebraného tepla ze zdroje tepla, což má za následek snížení využití instalovaného výkonu ve zdroji, aniž dojede k poklesu stálých nákladů (mzdy a pojištění, opravy a údržba, odpisy, nájem, leasing, zákonné rezervy, výrobní režie, správní režie, úroky z úvěru a ostatní stálé náklady), které tvoří cca 30% z celkových nákladů pro kalkulační vzorec ceny tepelné energie. Pokud v některé soustavě CZT dojde k hromadnému odpojování odběratelů, pak v takovém případě by pravděpodobně bylo menším zlem přistoupit k řízené likvidaci stávajícího systému CZT, než ke stálému zvyšování cen pro zbylé odběratele, kteří se z různých důvodů nemohou od soustavy odpojit a následně k neřízenému kolapsu soustavy CZT. Odpojování od soustavy CZT je obvykle nevratný čin, jehož důsledky nese nejen subjekt, který odpojení inicioval, ale i zbylí odběratelé tepla a teplé vody. MĚSTO KRASLICE 84

85 Problematika připojování a odpojování od soustavy CZT a zákony Jak vyplývá ze zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, dle 77 - odběratel tepelné energie: Odst. 1. má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí. Odst. 4. Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po dohodě s držitelem licence. Odst. 5. Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. V případě nejjednodušším tedy podle bodu A budou náklady na odpojení tvořeny těmito nákladovými složkami: Pořizovacími náklady náhradního zdroje tepla odběratele Změnou nákladů na teplo Změnou systémových nákladů výroby tepla v soustavě CZT vlivem odpojení Ztrátou z nerealizovaného prodeje tepla (222 zde není výklad legislativy zřejmý).. Pro korektní posouzení případného odpojení od soustavy CZT by bylo nezbytné zahrnout do výpočtu ekonomických ztrát vzniklých dodavateli tepla náklady spojené s odpojením od stávajícího systému CZT. Tato problematika však není řešena žádnou vyhláškou ani zákonem, hovoří se pouze o jednorázových nákladech na odpojení. V územní energetické koncepci měst bývá obecně doporučeno zachování soustav CZT v případě, že cena tepla není závažně odlišná od uvedených průměrů. Zachování soustav je doporučováno z důvodů možné diverzifikace paliva ve zdroji, výroby elektřiny v kombinované výrobě s výrobou tepla, ochrany ovzduší (emise jsou emitovány z vyšších komínů a mají proto menší dopady do kvality ovzduší to jsou faktory, které jednotlivec nebere v úvahu. Rozhodnutí o rozvoji soustavy CZT by mělo vycházet z územní energetické koncepce města. V případě schválení koncepce městem by měla být koncepce závazná i pro postup při stavebním řízení a územním rozhodnutí. Takový postup je obtížné vynucovat, protože dle stavebních úřadů chybí soulad mezi stavebním a energetickým zákonem. Se strany dodavatelů tepla je pro změnu často podceňována komunikace s městem a s odběrateli a doložená snaha o snižování nákladů na výrobu tepla. Vztah mezi odběratelem tepelné energie a mezi dodavatelem lze nicméně považovat za nevyvážený. Ze zákona vyplývají pro dodavatele tepla následující povinnosti: Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen: MĚSTO KRASLICE 85

86 uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie a zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné, každému kdo o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou koncepcí, zpracovanou podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení, které zajišťuje hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy a splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené držitelem licence. dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné. Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo: 1) výkon, 2) množství, 3) časový průběh odběru tepelné energie, 4) místo předání, 5) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými jsou teplota a tlak, 6) místo a způsob měření, 7) náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení, a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením, 8) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, 9) termíny a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh, při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody, 10) pro více odběrných míst a na vytápění objektu s více odběrateli způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělení, 11) V případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie - způsob rozdělení nákladů na ně. je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti. Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen: provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky, zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu a ochrany životního prostředí, poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického regulačního úřadu a inspekce pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží, MĚSTO KRASLICE 86

87 bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty, vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky, stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo zdroji tepelné energie, v případech prací na zařízení obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení, vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence. Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele nebo je-li omezen ve výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. Držitel licence (dodavatel) má právo: přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů, při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku, při provádění plánovaných rekonstrukcí stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem, při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin, při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli, při nedodržení definovaných povinností odběratele, při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou, jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů a při neoprávněném odběru. Odběratel tepelné energie má právo: na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že se nachází v místě výkonu licencované činnosti, má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými předpisy, splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie. Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie. Odběratel je povinen při změně teplonosné látky v zájmu snižování spotřeby energie upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám, nebo včas vypovědět smlouvu o dodávce tepelné energie. Dále je odběratel povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie. Jiné úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal, a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů MĚSTO KRASLICE 87

88 vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem. Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie. Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného zařízení uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování tohoto zařízení nadále strpět. Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. Vyjádření odborníků k problematice odpojování Ladislav Černý, Časopis 3T ze dne : K odpojování jednotlivých bytů od soustavy ústředního vytápění domu a jednotlivých domů od soustavy zásobování teplem se dosud stydíme veřejně a jednoznačně se vyjádřit. Je to důsledek ideologického opojení bezbřehým liberalismem v chápaní svobody a lidských práv jednotlivce vůči skupině jednotlivců. Ve skutečnosti se jedná o falešné chápání svobody a lidských práv o jejich chápání a aplikaci jaksi naruby. Tak zvané odpojení bytu od ústředního vytápění nelze totiž z fyzikálně technického hlediska úplně uskutečnit. Dům je vytápěn jako celek a byt není teplotně a tepelně izolovanou jednotkou a není tudíž imunní vůči teplotě okolních prostorů. Každé odpojení bytové jednotky od ústředního vytápění domu nese znaky spekulace se ziskem tepla z okolí, jinými slovy znaky krádeže tepla. Při uznávání práv jednotlivce je nutné též uznávat práva množiny uživatelů ostatních bytů, kteří jsou odpojením jednotlivého bytu více či méně poškozováni. Odpojování bytů od ústředního vytápění v zásadě shodně s předchozím odstavcem vyhodnotil Nejvyšší správní soud v odůvodnění rozsudku ze dne , 2006 čj. 3 As 26/ , ve kterém je mj. uvedeno s odvoláním na ustanovení zákonů č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, č. 72/1994 o vlastnictví bytů a dalších zákonů (např. občanského zákoníku) že je zřejmé, že vytápění jednotek v budově tvoří vzájemně provázaný systém, kde zejména vytápění jednotky má vliv na vytápění domu jako celku. Připojení jednotky na samostatný plynový kotel mimo ústřední vytápění tak sice je z hlediska zákona možné, je však vázáno na řadu technických podmínek a nelze je posuzovat izolovaně, bez zřetele na celkovou tepelnou bilanci stavby a na bezpečnostní a protipožární předpisy. O tom ostatně svědčí i potřeba stanovisek zúčastněných orgánů státní správy. Lze tedy uzavřít, že zhotovení samostatného plynového etážového vytápění bytu stěžovatelky je svým způsobem změnou stavby bytového domu. Vzhledem k tomu, že dům je v podílovém spoluvlastnictví a k jeho správě je zřízeno společenství vlastníků, bylo podle ust. 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného správního rozhodnutí k vydání stavebního povolení nutné, aby o změně stavby přijalo shromáždění vlastníků usnesení se souhlasem všech vlastníků jednotek. MĚSTO KRASLICE 88

89 Odpojení celého domu od soustavy zásobování teplem má analogické důsledky na uživatele bytů napojených domů (objektů) na soustavu zásobování teplem. Odpojení celého domu se zákonitě dotkne uživatelů bytů v ostatních domech v ceně tepla, protože se sice sníží variabilní náklady (zejména na palivo) v soustavě CZT, ale fixní náklady zůstávají. Ty se rozúčtovávají na menší počet odběrných míst o onen odpojený dům. I v tomto případě se jedná o nesprávnou aplikaci práva jednotlivce (skupiny jednotlivců) oproti právům ostatních odběratelů uživatelů bytů v ostatních domech. Odpojování domů a nahrazování odběru tepla ze soustavy CZT vlastním zdrojem tepla je provázeno nekalou marketingovou strategií založenou na falešném srovnávání cen tepla. Zatímco cena tepla ze soustavy CZT je cenou úplnou, zahrnující veškeré náklady s dodávkou tepla spojené, cena z domovní kotelny se zpravidla odvozuje pouze z ceny paliva ze spotřeby plynu. Ostatní náklady, jako např. investiční (životnost kotle 10 let), za povinné revize, částečnou (případně) obsluhu, opravy, náklady na elektřinu (pohon čerpadla, automatika), doplňování vody, pojištění, technologické hmoty, elektroměr, plynoměr, případně plynová přípojka, za odpojení od soustavy CZT, splácení případného úvěru apod., se hradí z fondu oprav v nájemném. Odpojování bytů, domů dostává (od státu!) zelenou, je podporováno nižšími cenami plynu pro domácnost a přiživováno i daňovou politikou (ekologická daň) nepříznivou pro CZT (pokud se nejedná o užitné teplo z KVET), za to však příznivou pro šíření a zvyšování místních imisí škodlivin. Veřejnost (podporovaná a dezorientovaná médii i aktivními či netečnými politiky) nehodnotí odpojování jako čin, který není fair play, ale naopak jako hrdinský čin, jako příklad ozdravného působení trhu (proti teplárnám), který je žádoucí následovat. Ve skutečnosti je odpojování bytů od soustavy CZT nejen neseriózní vůči uživatelům bytů v ostatních domech, ale je nepřátelské i vůči všem obyvatelům v dané lokalitě, včetně uživatelů bytů v odpojeném domě. Nenapojování nových objektů je technicky opačný jev, ekonomicky a společensky však stejný jev jako odpojování. Existují nové objekty (např. hyper, super markety ), v jejichž blízkosti, často bezprostřední, vede teplovod, avšak k připojení dodávky tepla ze soustavy CZT nedochází, ač soustava má výkonové rezervy v důsledku změn popisovaných dříve Důsledky rozpadu soustav CZT Environmentální důsledky Zjednodušený výčet hlavních problémů teplárenství koresponduje s jeho hrozbami. Lokální mikroklima a kvalita ovzduší je pozitivně ovlivněna napojením a podporou využití stávajících kapacit CZT. V širších vazbách mohou mít CZT mírně větší podíl na znečišťování klimatu nežli individuální zdroje. Ze zkušeností a prováděné praxe jsou však CZT, díky monitorování emisí, účinnosti, typu a kvality dodávaného paliva, výšce komínu (výška, ve které dochází k vypouštění emisí) zdroji s menšími dopady na kvalitu ovzduší nežli jednotlivá individuální topeniště.. Opačné důsledky jsou spojeny s decentralizací soustav CZT. Zejména v případě neřízeného rozpadu soustav, ke kterému bude docházet v případě, že se od soustavy odpojí větší počet odběratelů a zbývajícím odběratelům nekontrolovaně poroste cena tepla, mohou nastat situace, kdy: nebudou vybudovány přípojky pro zavedení zemního plynu obyvatelé domu nebo město samo nebudou mít finanční zdroje na výstavbu nových kotelen, přípojek, rozvodů a dalších nezbytných prací 2 Převzato bez úprav, pouze část textu. MĚSTO KRASLICE 89

90 nebude dostupná kapacita v lokální distribuční soustavě zemního plynu nebude volná kapacita v soustavě pro zásobování elektrickou energií nebudou zpřístupněny pozemky pro vybudování sítí zemního plynu V těchto případech jsou ohrožena zejména historická centra měst a v nich zděná zástavba, u které nedochází k zateplení a také objekty občanské vybavenosti a podniky napojené na soustavu CZT. V těchto objektech bude nemožné po určitou dobu vyřešit vytápění alternativními způsoby, a pokud ano, vždy s nemalými náklady. Náklady na přestavbu vytápění mohou být neúnosné pro mnohé obyvatele anebo i pro město samotné. Emise znečišťujících látek byť by byly i nižší - budou emitovány z nižších komínů než je tomu v případě velkých kotelen a proto jejich dopad bude znamenat větší nebo menší zhoršení kvality ovzduší to závisí i na klimatických podmínkách a provětrávání jednotlivých částí měst. Ekonomické důsledky Ekonomické dopady nebude mít případný neřízený rozpad soustav CZT jenom na dodavatele tepla. Nerovný a obtížně predikovatelný dopad budou mít vyvolané investice do náhrady vytápění na přechod ze soustavy CZT na vytápění decentralizovanými způsoby. Většina obyvatel dle našeho názoru s takovou investicí nepočítá a její návratnost nebude taková jako je tomu u objektů, které se odpojují v současné době, kdy využívají volné kapacity v distribučních soustavách zemního plynu nebo výhodné polohy pro instalaci tepelných čerpadel. Hrozba nečekaných vyvolaných investic je také v objektech občanské vybavenosti a služeb. Ve statistických výkazech ERÚ s cenami tepelné energie (včetně DPH) schválené na rok 2010 je evidováno celkem 982 domovních kotelen spalujících zemní plyn. Z těchto 982 domovních kotelen se počítá s dodávkou v celkové výši TJ/rok. Průměrná cena (počítáno váženým průměrem) z těchto kotelen je cca 531 Kč/GJ (včetně DPH). Tato cena se může stát jakousi hraniční hodnotou, při které jsou dodávky tepla konkurenceschopné. V některých lokalitách může být počet zájemců o odpojení od CZT natolik závažný, že hrozí rozpad soustavy CZT. Zde je nutno zabránit neřízenému rozpadu CZT a celou záležitost vyřešit řízeným rozpadem, kdy je nutno zabezpečit náhradní možnost zásobování teplem pro každého původního odběratele tepla z CZT. 4.4 Navržené varianty v soustavách CZT na území města Kraslice CZT v Kraslicích se drží mezi soustavami zásobování teplem, které se snaží o zachování přijatelné ceny tepla pro obyvatelstvo. Vysoká cena tepla bývá často rozbuškou pro odpojování odběratelů tepla v soustavách CZT. Zde v Kraslicích se majitel soustavy neukvapil s investováním do soustavy CZT a snaží se zachovat příznivou cenu tepla v regiónu výrazně postiženém nezaměstnaností v době nynější hospodářské krize. Ze všech zkoumaných možností uvedených v předchozích kapitolách byly některé možnosti rozvoje CZT v Kraslicích uznány jako značně rizikové a investičně příliš náročné. Jednou z oblastí, která se nám jeví v současnosti značně riziková je využívání biomasy pro CZT v Kraslicích. V současnosti je totiž trh s biomasou značně nestabilní a za současných cen zemního plynu investování do systémů z biomasou v Kraslicích nedoporučujeme. Za současných cenových relací mezi nakupovaným zemním plynem a vykupovanou elektrickou energií z plynových kogeneračních jednotek se nám jeví jako výhodné uvažovat o instalaci plynových kogeneračních jednotek vhodné velikosti. Varianta MĚSTO KRASLICE 90

91 V2 je sestavena z opatření, spočívajících na instalaci plynových kogeneračních jednotek. Varianta V1 je úsporná varianta s nejmenšími investičními náklady, která řeší problém s dožívajícími kotli na výtopně STŘED a JIH. Varianta V1 počítá s náhradou nejstarších plynových kotlů na uvedených výtopnách za kotle vhodné velikosti, které využívají kondenzační technologii a tím přinášejí úspory zemního plynu Varianta V1 Ve variantě 1 se uvažuje s modernizací jednotlivých kotelen ve smyslu postupné náhrady dožívajících plynových kotlů za menší moderní kondenzační plynové kotle. Jedná se především o instalaci nového kotle vhodného výkonu na kotelně STŘED a o instalaci kotle vhodného výkonu na kotelnu JIH. Kotelna STŘED instalace kondenzačního kotle Kotelna je v současné době vybavena čtyřmi plynovými kotli o celkovém výkonu cca 4 MW, přičemž dva nejstarší kotle jsou z roku 1986 a tudíž nastává doba, kdy je třeba počítat s ukončením provozu kotle K3 a jeho náhradou za moderní kondenzační kotel. Současný instalovaný výkon kotlů na kotelně STŘED o více než 30 % vyšší, než je optimální výkon kotelny. navrhuje se nahradit dožívající kotel z roku 1986 (výkon kotle 1070 kw) za nový kondenzační kotel o výkonu cca 500 kw. Tento kondenzační kotel by měl přednostně zabezpečovat výrobu teplé vody pro sídliště připojené na kotelnu STŘED. Vzhledem k tomu, že se jedná o kondenzační kotel, počítá se tím, že tento kotel by měl pokud možno pracovat v režimu, kdy teplota zpátečky nepřekročí 55 C. Z uvedeného důvodu se počítá s tím, že nový kondenzační kotel bude v provozu na začátku a na konci topného období, kdy relativně vysoké venkovní teploty umožní udržovat zpětný tok do kotle pod zmíněnou hranicí 55 C. Ekonomické hodnocení instalace nového kondenzačního kotle na kotelnu STŘED je popsáno v kapitole Návrh na instalaci kondenzačního kotle na kotelně STŘED. Kotelna JIH - instalace kondenzačního kotle Kotelna JIH je v současnosti osazena třemi plynovými kotli o celkovém instalovaném výkonu kw. Nejstarší z kotlů (r.v. 1986) má výkon kw. Tato kotelna se jeví z hlediska potřebného výkonu kotlů nejvíce předimenzována. Proto se navrhuje nahradit nejstarší z kotlů novým kondenzačním kotlem o výkonu cca 250 kw. Vzhledem k tomu, že se jedná o kondenzační kotel, počítá se tím, že tento kotel by měl pokud možno pracovat v režimu, kdy teplota zpátečky nepřekročí 55 C. Z uvedeného důvodu se počítá s tím, že nový kondenzační kotel bude v provozu na začátku a na konci topného období, obdobně jako kondenzační kotel na kotelně STŘED. Ekonomické hodnocení instalace nového kondenzačního kotle na kotelnu JIH je popsáno v kapitole Návrh na instalaci kondenzačního kotle na kotelně JIH. MĚSTO KRASLICE 91

92 Souhrnné hodnocení varianty V1. Varianta V1 tedy počítá s instalací kondenzačních kotlů do kotelny STŘED a kotelny JIH. Celkový výkon kotlů které budou nahrazeny je v současnosti cca 2 MW, přičemž výkon nově navržených kondenzačních kotlů je jen cca 0,8 MW. Vzhledem k současnému předimenzování obou zmíněných kotelen bude budoucí stav po realizaci varianty V1 příznivější. Kondenzační kotle budou v obou zmíněných kotelnách přednostně zabezpečovat přípravu teplé vody a dále budou zajišťovat vytápění na počátku a na konci topné sezóny. Předpokládané ukazatele varianty V1 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 56: Souhrnné ukazatele varianty V1: Položka Hodnota Jednotka Celkové investiční náklady tis.kč Celkové úspory zemního plynu GJ/rok Celkové úspory zemního plynu 359 tis.kč/rok Předpokládané ekonomické ukazatele varianty V1 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 57: Souhrnné ekonomické ukazatele varianty V1: Položka Hodnota Jednotka Čistá současná hodnota úspor (NPV) tis.kč Vnitřní výnosová míra projektu (IRR) 15,5 % Ukazatel ziskovosti (PI) 82 % Prostá doba návratnosti 5,7 roky Reálná doba návratnosti 6,9 roky Průběh diskontovaného kumulovaného toku hotovosti (Cash-flow) projektu je patrné z následujícího grafu. Obrázek 43: Diskontovaný kumulovaný tok hotovosti (Cash-flow) projektu pro Variantu V1 Diskontovaný tok hotovosti (Cash Flow) projektu - Varianta V Cash (tis. Kč) Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti roky MĚSTO KRASLICE 92

93 Dopad realizace Varianty V1 na ekologii a cenu tepla Realizace varianty V1 přinese jednak úspory zemního plynu vzniklé při použití kondenzačních kotlů namísto dosud používaných nejstarších klasických plynových kotlů na výtopně STŘED a JIH. Se změnou spotřeby elektrické energie se ve variantě 1 nepočítá. Předpokládaná úspora zemního plynu z titulu provozování kondenzačních kotlů je v následující tabulce přepočtena na úspory emisí látek znečisťujících ovzduší. Tabulka 58: Úspory emisí látek znečisťujících ovzduší varianty V1: Položka Hodnota Jednotka Předpokládaná úspora zemního plynu ve variantě V GJ/rok Snížení emisí tuhých látek 0,7 kg/rok Snížení emisí SO 2 0,3 kg/rok Snížení emisí NO x 170,2 kg/rok Snížení emisí CO 9,2 kg/rok Snížení emisí CO kg/rok Ekologické výsledky varianty 1 budou zaručují poměrně malé zlepšení ovzduší v Kraslicích. Realizace varianty 1 bude pro KMS znamenat investici ve výši cca 2 mil, Kč, což se projeví i na výši odpisů z nových kotlů. Předpokládáme, že peníze na tuto investici budou získány z bankovního úvěru s úrokem ve výši cca 5%, což bude mít rovněž vliv na kalkulaci ceny tepla. Na druhé straně provozovateli vznikne úspora zemního plynu v předpokládané výši GJ/rok, což je ve finančním vyjádření cca 359 tis.kč/rok. Realizace varianty V1 bude mít jen velmi malý vliv na zvýšení ceny tepla nakupovaného od společnosti KMS Kraslice. Předpokládané navýšení jednotkové cena tepla vlivem realizace varianty V1 (neuvažujeme-li změnu sazby DPH, která je dosud v jednání) jsme vypočetli jen ve výši cca 1Kč/GJ. Daleko větší vliv na výslednou cenu tepla pro obyvatelstvo bude mít navýšení sazby DPH pro prodávané teplo a samozřejmě i změna v nákupní ceně zemního plynu, neboť nákup plynu v kalkulačním vzorci pro výpočet ceny tepelné energie představuje cca 70% z uznatelných nákladů Varianta V2 Varianta V2 předpokládá realizaci varianty modernizace kogenerační technologie v kotelně SEVER, kde jsou podmínky pro instalaci kogenerační jednotky nejlepší, zatímco na kotelnách STŘED a JIH jsou podmínky pro instalaci kogeneračních jednotek složitější. V současné době nejsou kotelny vybaveny žádným zařízením na výrobu elektrické energie. V této variantě se počítá s instalací plynové kogenerační jednotky (KJ) do stávající kotelny, přičemž velikost KJ je navržena tak, aby tepelný výkon KJ umožňoval vyrobit potřebné množství teplé vody pro potřebu sídliště za cca 12 hodin. v ekonomickém hodnocení je uvažováno s plynovou KJ běžně dodávanou (např. firmou TEDOM). Doba provozu KJ byla zvolena s ohledem na současně platné cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) č.2 z , kde jsou mimo jiné stanoveny podmínky a ceny pro elektřinu vyrobenou z kombinované výroby elektřiny a tepla. Výše příspěvku k ceně elektřiny vyrobené ve výrobně s instalovaným výkonem do 1MW (včetně) jsou stanoveny takto: MĚSTO KRASLICE 93

94 Při výrobě po dobu 24 hodin se jedná o příspěvek ve výši 590 Kč/MWh, při výrobě po dobu 8 hodin v pásmu VT činí příspěvek Kč/MWh a při výrobě po dobu 12 hodin činí příspěvek Kč/MWh. Pro ekonomickou analýzu případné instalace plynových KJ do jednotlivých kotelen v Kraslicích bylo počítáno s následujícími cenami. Tabulka 59: Položka Předpokládané ceny pro ekonomickou analýzu instalace KJ v kotelnách Kraslice Cena bez DPH Zemní plyn Cena vyrobeného tepla Výkupní cena elektřiny bez příspěvku ERÚ Příspěvek ERÚ k ceně elektřiny (VT 12h) Náklady na údržbu KJ 310 Kč/GJ 420 Kč/GJ 950 Kč/MWh Kč/MWh 350 Kč/MWh Instalace KJ do kotelny STŘED Na základě energetických bilancí kotelny STŘED se uvažuje s kogenerační jednotkou o elektrickém výkonu cca 455 kw el a 581 kw t. Provoz KJ se předpokládá po dobu 350 dní v roce a to v režimu výroby do 12 hodin denně. Předpokládaná roční spotřeba plynu, množství vyrobené elektrické energie a vyrobené teplo ve formě teplé vody včetně finančního ocenění jsou uvedeny v kapitole Návrh na instalaci plynových motorů na kotelně STŘED. Instalace KJ do kotelny SEVER Na základě energetických bilancí kotelny SEVER se uvažuje s kogenerační jednotkou o elektrickém výkonu cca 300 kw a tepelném výkonu cca 376 kw. Provoz KJ se předpokládá po dobu 350 dní v roce a to v režimu výroby do 12 hodin denně. Předpokládaná roční spotřeba plynu, množství vyrobené elektrické energie a vyrobené teplo ve formě teplé vody včetně finančního ocenění jsou uvedeny v kapitole Návrh na instalaci plynových motorů na kotelně SEVER. Instalace KJ do kotelny JIH Na základě energetických bilancí kotelny JIH se uvažuje s kogenerační jednotkou o elektrickém výkonu cca 125 kw el a 163 kw t. Provoz KJ se předpokládá po dobu 350 dní v roce a to v režimu výroby do 12 hodin denně. Předpokládaná roční spotřeba plynu, množství vyrobené elektrické energie a vyrobené teplo ve formě teplé vody včetně finančního ocenění jsou uvedeny v kapitole Návrh na instalaci plynových motorů na kotelně JIH. Souhrnné hodnocení varianty V2. Varianta V2 tedy počítá s instalací kogeneračních jednotek vhodných velikostí do kotelny STŘED, kotelny SEVER a kotelny JIH. Celkový výkon nově navržených kogeneračních jednotek je 870 kw el a 1120 kw t. Vzhledem k současným cenám zemního plynu, tepla a výkupním cenám elektrické energie z plynových motorů má tato varianta V2 níže uvedené parametry.. Předpokládané ukazatele varianty V2 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 60: Souhrnné ukazatele varianty V2: Položka Hodnota Jednotka MĚSTO KRASLICE 94

95 Položka Hodnota Jednotka Celkové investiční náklady varianty V tis.kč Celková spotřeba zemního plynu na KJ GJ/rok Z toho navýšení spotřeby ZP z titulu výroby T na KJ GJ/rok Z toho spotřeba na výrobu tepla GJ/rok Spotřeba ZP na kotlích co odpovídá T z KJ GJ/rok Spotřeba ZP na výrobu EE na KJ GJ/rok Celková výroba T na všech KJ GJ/rok Celková výroba EE na všech KJ MWh/rok Celková účinnost KJ (T + EE) 87,0% % Celková účinnost všech KJ při výrobě T 49,4% % Celková účinnost všech KJ při výrobě EE 37,7% % Celková výroba tepla na KJ GJ/rok Celkové náklady zemní plyn pro KJ tis.kč/rok Celkové výnosy z výroby elektřiny na KJ tis.kč/rok Celkové výnosy z výroby tepla na KJ tis.kč/rok Celkové zvýšení nákladů na údržbu KJ tis.kč/rok Předpokládané ekonomické ukazatele varianty V2 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 61: Souhrnné ekonomické ukazatele varianty V2: Položka Hodnota Jednotka Čistá současná hodnota úspor (NPV) tis.kč Vnitřní výnosová míra projektu (IRR) 9,3 % Ukazatel ziskovosti (PI) 31 % Prostá doba návratnosti 7,9 roky Reálná doba návratnosti 10,3 roky Průběh diskontovaného kumulovaného toku hotovosti (Cash-flow) projektu je patrné z následujícího grafu. Diskontovaný tok hotovosti (Cash Flow) projektu - Varianta V Cash (tis. Kč) Kumulovaný diskontovaný tok hotovosti Diskontovaný tok hotovosti roky MĚSTO KRASLICE 95

96 Dopad realizace varianty 2 na ekologii a cenu tepla Realizace varianty V2 přinese jednak zvýšení spotřeby zemního plynu vzniklé po instalaci kogeneračních jednotek v kotelnách STŘED, SEVER a JIH. Se změnou spotřeby zemního plynu souvisí nově zavedená výroba a prodej elektrické energie vzniklé současně s výrobou tepla na kogeneračních jednotkách. Velký vliv na úsporu látek znečišťujících ovzduší má vyrobená elektrická energie. Použité hodnoty měrných emisí pro zemní plyn a pro systémovou elektřinu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 62: Měrné emise znečisťujících látek použité pro výpočty variant V1 a V2: Položka Zemní plyn (kg/gj) Elektřina (kg/mwh) Měrné emise tuhých látek 0, , Měrné emise SO 2 0, , Měrné emise NO x 0, , Měrné emise CO 0, , Měrné emise CO 2 55, Předpokládaná vyšší spotřeba zemního plynu z titulu provozování kogeneračních jednotek je uvedena v následující tabulce spolu s množstvím vyrobené elektrické energie. Tabulka 63: Úspory emisí látek znečisťujících ovzduší varianty V2: Položka Hodnota Jednotka Zvýšení spotřeby zemního plynu z titulu výr. T na KJ GJ/rok výroba elektrické energie na nových KJ MWh/rok Z údajů jsou o navýšené spotřebě z titulu provozu KJ jsou vypočteny přírůstky emisí v městě Kraslice (viz následující tabulka). Tabulka 64: Přírůstky emisí látek znečisťujících ovzduší vlivem zvýšené spotřeby ZP: Položka Hodnota Jednotka Zvýšení emisí tuhých látek 13,0 kg/rok Zvýšení emisí SO 2 6,2 kg/rok Zvýšení emisí NO x 3233,4 kg/rok Zvýšení emisí CO 174,6 kg/rok Zvýšení emisí CO kg/rok Vyrobená elektrické energie na kogeneračních jednotkách přinese naopak úsporu emisí látek znečisťujících ovzduší, ale tato úspora emisí se neprojeví ve městě Kraslicích, ale ve snížení emisí v systémových elektrárnách ČR. Předpokládané snížení emisí v těchto elektrárnách je patrné z následující tabulky. Tabulka 65: Snížení emisí látek znečisťujících ovzduší vlivem výroby EE: Položka Hodnota Jednotka Snížení emisí tuhých látek 307,5 kg/rok Snížení emisí SO ,4 kg/rok Snížení emisí NO x 4737,4 kg/rok Snížení emisí CO 466,4 kg/rok MĚSTO KRASLICE 96

97 Snížení emisí CO kg/rok Celkový vliv realizace varianty V2 na emise (lokální v Kraslicích i celkové v ČR) je uveden v následující tabulce. Tabulka 66: Celkové snížení emisí látek znečisťujících ovzduší vlivem realizace var. V2: Položka Hodnota Jednotka Snížení emisí tuhých látek 294,5 kg/rok Snížení emisí SO ,2 kg/rok Snížení emisí NO x 1 504,0 kg/rok Snížení emisí CO -291,8 kg/rok Snížení emisí CO kg/rok Snížení emisí po realizaci varianty V2 je výrazně vyšší, než je tomu u varianty V1. Ke snížení emisí by ale nedošlo v Kraslicích (kde by naopak došlo k mírnému zvýšení emisí z plynových kotelen STŘED, SEVER a JIH), ale v emisích z vyrobené elektřiny v systémových elektrárnách ČR, kde by se mohlo vyrobit o MWh/rok elektrické energie méně. Realizace varianty V2 by měla mít s ohledem na podstatně vyšší investiční náročnost i větší vliv na změnu ceny tepla nakupovaného od společnosti KMS Kraslice. Předpokládáme, že na investici ve výši cca 20 mil. Kč by musela firma KMS použít bankovní úvěr (cca 5% úrok a splátky cca 7 let). Jestliže počítáme se současně platnými nákupními cenami zemního plynu a výkupní cenou elektrické energie z plynových motorů, pak předpokládané navýšení jednotkové cena tepla vlivem realizace varianty V2 (neuvažujeme-li změnu sazby DPH, která je dosud v jednání) jsme vypočetli ve výši cca 44 Kč/GJ. Daleko větší vliv na výslednou cenu tepla pro obyvatelstvo bude mít navýšení sazby DPH pro prodávané teplo a samozřejmě i změna v nákupní ceně zemního plynu a případná změna výkupu elektrické energie z plynové kogenerace. V poměru nárůstu ceny zemního plynu a výkupní ceny elektrické energie z plynové kogenerace tkví největší riziko pro realizaci varianty V Závěrečná doporučení S ohledem na všechny aspekty již uvedené v předchozích kapitolách doporučujeme k realizaci variantu V1, která spočívá jen v náhradě nejstarších plynových kotlů ve výtopně STŘED a JIH za kondenzační kotle vhodných velikostí (cca 550 kw kotelna STŘED a 250 kw kotelna JIH). Hlavní důvod pro toto doporučení tkví v tom, že se jedná o variantu s nejmenším vlivem na zvýšení ceny tepla pro odběratele z CZT v Kraslicích a přitom se současně nahradí dožívající plynové kotle novými moderními kotli se zvýšenou účinností (nad 100% počítáno z výhřevnosti plynu). Provozovatel CZT by se měl snažit o připojení objektu Střední průmyslové školy na CZT kotelny STŘED. Vzhledem k tomu, že se jedná o objekt v majetku města, mělo by být připojení na CZT (po uvedení objektu do opětného užívání) snadnější. Ve variantě V1 je také předpokládáno napojení rozvojové plochy BH2,3 a 5 dle konceptu územního plánu na soustavu CZT, a to i přesto, že zadání Územního plánu další rozšiřování CZT výslovně nedoporučuje. Plochy jsou však situovány v bezprostřední blízkosti sítí CZT, nejedná se tedy o rozšíření sítě. MĚSTO KRASLICE 97

98 5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR 5.1 Definice potenciálu úspor Ocenění potenciálu úspor energie je nezbytnou součástí při formulaci výhledové poptávky po energii. Zvyšování energetické účinnosti může probíhat v oblasti energetických zdrojů a přeměn a v oblasti konečné spotřeby. Cílem analýzy je zjištění stavu v účinnosti užití energie v jednotlivých spotřebitelských sektorech. Je přitom třeba rozlišovat mezi následujícími různě definovanými potenciály úspor energie: Technicky dostupný potenciál lze definovat jako rozdíl mezi předpokládanou spotřebou energie v daném roce, která je prostým pokračováním trendů spotřeby a spotřebou energie v témže roce, do které se promítnou veškerá technicky dosažitelná zlepšení energetické účinnosti, známá do té doby. Ekonomicky nadějný potenciál je ta část technických opatření, která jsou návratná po dobu své životnosti, nejlépe v horizontu, který je přijatelný pro investice do těchto opatření. Při určování tohoto potenciálu je také zvažován vliv různých bariér, které brání realizaci dostupného potenciálu úspor a uplatnění energeticky účinných technologií, jak na straně trhu tak v jiných oblastech. 5.2 Potenciál úspor v sektoru bydlení Ocenění potenciálu úspor energie v domech vytápěných z CZT Spotřeba energie je v budovách členěna dle účelu užití do pěti kategorií: vytápění příprava teplé (užitkové) vody (TV) vaření chlazení a klimatizace ostatní elektrické spotřebiče (technologie, kancelářská technika, umělé osvětlení, ) U všech bytových domů zásobovaných teplem ze soustav CZT byly k dispozici (od KMS KRASLICKÁ MĚSTSKÁ SPOLEČNOST, s.r.o.) obchodní údaje o prodeji tepla, údaje o podlahových plochách jednotlivých domů, počtu bytů, rozdělení spotřeby tepla na vytápění a teplo v teplé vodě a o provedených modernizačních a úsporných opatřeních. U šesti objektů s vlastní domovní kotelnou byly k dispozici údaje o odběru plynu a výrobě tepla v kotelně a rovněž informace o provedených energeticky úsporných opatřeních. Vlastním šetřením byla vytvořena fotodokumentace a byly zjištěny další doplňující údaje, jako např. stáří domů, počet podlaží, apod., byly vypočteny porovnávací ukazatele tj. spotřeba tepla na jednotku podlahové plochy pro skupiny objektů stejného stáří a o stejné geometrické charakteristice. Pro stanovení potenciálu úspor jsme vycházeli z údajů o dosažených hodnotách měrného ukazatele po provedených energeticky úsporných opatřeních. Domy zásobovány teplem z kotelny Jih Z kotelny jih jsou zásobovány teplem panelové objekty ze 60. let 20 století. Jedná se o dva typy domů, a to 4NP+1PP, počet bytů 11 pro jeden vchod nebo 22 pro dva vchody 7NP+1PP, počet bytů 45 pro tři vchody MĚSTO KRASLICE 98

99 č.p. 3-4 č.p č.p č.p Podle skutečné spotřeby tepla jsou v následující tabulce vyhodnoceny měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na teplou vodu za rok Tabulka 67: Měrné ukazatele domů zásobovaných z kotelny jih Bytový dům čp. 1 čp. 2 Počet bytů Vytápěná plocha (m 2 ) Měrná spotřeba tepla pro vytápění (kwh/m 2.r) Měrná spotřeba tepla pro TV (kwh/m 2.r) Soukenická Družstevní Družstevní Družstevní Čs. armády Čs. armády Čs. armády Zdroj: KMS, 2009 Měrné ukazatele uvádějí pouze spotřeby tepla na vytápění, proto je nelze porovnávat s požadavky na energetickou náročnost budov dle vyhlášky č.148/2007 Sb. Také vzhledem k tomu, že se jedná o panelové bytové domy, jejichž stavební konstrukce je z hlediska tepelné ochrany budov podle soudobých požadavků nevyhovující, tyto budovy nemohou být vyhovující (třída C) ani podle vyhlášky č.148/2007 Sb. MĚSTO KRASLICE 99

100 U všech těchto domů proběhla výměna oken. Pouze dva sedmipodlažní domy byly zatepleny v roce U těchto dvou domů se zateplením obvodového pláště dosáhlo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši kwh/m 2. U tohoto typu domů dosud nezateplených předpokládáme, že zateplením obvodového pláště a střechy bude v cílovém roce dosaženo měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši 60 kwh/m 2. U domů typu 4NP+1PP, předpokládáme, že bude dosaženo v cílovém roce měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši kwh/m 2. U domů typu 4NP+1PP, předpokládáme, že bude dosaženo v cílovém roce měrné spotřeby tepla na vytápění ve výši kwh/m 2. Domy zásobovány teplem z kotelny Sever Z kotelny sever jsou zásobovány teplem panelové objekty ze 70. let 20 století. Jedná se o tři typy domů, a to 4NP+1PP, počet bytů 12 pro jeden vchod nebo 24 pro dva vchody 6NP+1PP, počet bytů 36 pro dva vchody 7NP+1PP, počet bytů 42 pro dva vchody č.p č.p č.p č.p MĚSTO KRASLICE 100

101 č.p Č.p U všech domů byla provedena výměna oken, s výjimkou čp U většiny domů byl v letech dodatečně zateplený i obvodový plášť. Tabulka 68: Měrné ukazatele domů zásobovaných z kotelny sever Bytový dům čp. 1 čp. 2 Počet bytů Vytápěná plocha (m 2 ) Měrná spotřeba tepla pro vytápění (kwh/m 2.r) Měrná spotřeba tepla pro TV (kwh/m 2.r) B. Smetany B. Smetany B. Smetany B. Smetany B. Smetany B. Smetany B. Smetany B. Smetany B. Smetany B. Smetany B. Smetany B. Smetany Barvířská Barvířská Barvířská Barvířská Školní Školní Zdroj: KMS, s.r.o V cílovém roce předpokládáme dosažení měrné spotřeby tepla na vytápění u jednotlivých typů domů: 4NP+1PP ve výši 80 kwh/m 2 6NP+1PP ve výši 70 kwh/m 2 7NP+1PP ve výši 60 kwh/m 2 MĚSTO KRASLICE 101

102 Domy zásobovány teplem z kotelny Střed Z kotelny Střed jsou zásobovány teplem zděné objekty z 50. let 20 století. Jedná se o čtyři typy domů, a to: 4NP+1PP, počet bytů 12 pro jeden vchod nebo 24 pro dva vchody 4NP+1PP, počet bytů 20 pro dva vchody 4NP+1PP, počet bytů 36 pro tři vchody 4NP+1PP, počet bytů 30 pro dva vchody Dále jsou to jednotlivé zděné domy 3NP+1PP, počet bytů 4 pro jeden vchod, z přelomu 19. a 20. století 4NP+1PP, počet bytů 32 pro tři vchody, z 60. let 20. století a panelový dům 7NP+1PP, počet bytů 42 pro dva vchody z roku 1976 Z kotelny střed jsou zásobovány teplem také panelové objekty z roku Jedná se o dva typy domů, a to 8NP+1PP, počet bytů 24 pro jeden vchod nebo 48 pro dva vchody 6NP+1PP, počet bytů 18 pro jeden vchod nebo 36 pro dva vchody č.p č.p MĚSTO KRASLICE 102

103 č.p č.p U všech domů byla provedena výměna oken, s výjimkou čp a čp U přibližně jedné třetiny domů byl v letech dodatečně zateplený i obvodový plášť. Tabulka 69: Měrné ukazatele domů zásobovaných z kotelny střed Bytový dům čp. 1 čp. 2 Počet bytů Vytápěná plocha (m 2 ) Měrná spotřeba tepla pro vytápění (kwh/m 2.r) Měrná spotřeba tepla pro TV (kwh/m 2.r) Pohraniční stráže Pohraniční stráže Pohraniční stráže Svatopluka Čecha Svatopluka Čecha Pohraniční stráže Pohraniční stráže Pohraniční stráže Pohraniční stráže Pohraniční stráže Pohraniční stráže Hradební Hradební Hradební Hradební Hradební Svatopluka Čecha Svatopluka Čecha Pod nádražím Pod nádražím Pod nádražím Pod nádražím Pod nádražím Pod nádražím Zdroj: KMS, s.r.o., 2009 MĚSTO KRASLICE 103

104 V cílovém roce předpokládáme dosažení měrné spotřeby tepla na vytápění v závislosti na geometrické charakteristice kwh/m 2. Potenciál úspor v objektech zásobovaných teplem z CZT Celkový potenciál úspor v objektech napojených na CZT zahrnuje nejen bytové domy, ale také ostatní objekty. Výsledný potenciál úspor znázorňuje tabulka: Tabulka 70: Potenciál úspor dodávky tepla v (GJ/rok), členěno dle sektoru spotřeby Výroba a rozvod elektřiny, plynu Ostatní tercier Školství Bydlení Bydlení Kotelna STŘED Kotelna SEVER Kotelna JIH Celkový součet Zdroj: KMS, s.r.o, ENVIROS, s.r.o. vlastní šetření a propočty Domy s vlastní domovní kotelnou Dům č.p Dům č.p je zděný dům z 30. let 20. století. Dům byl v roce 2006 komplexně zateplený (obvodový plášť, střecha, okna). Plynová kotelna z roku 1994 je osazena třemi kotli Viadrus G25 o výkonu 3x31,5 kw. Kotelna zásobuje dům teplem pro vytápění. Dvě oběhová čerpadla (jedno je záložní) jsou typu Wilo s plynulou regulací otáček, s max. výkonem 625 W. Ohřev teplé vody v domě je lokální v plynových resp. elektrických ohřívačích v jednotlivých bytech. Potenciál úspory energie pro vytápění instalací nových kotlů (po dožití stávajících) s vyšší účinností a opětovným vyregulováním otopné soustavy je odhadován na 30 GJ, tj. 9% z stávající spotřeby plynu. MĚSTO KRASLICE 104

105 Dům č.p. 213 Jedná se o zděný dům z 30. let 20. století. Dům byl v roce 2010 komplexně zateplený (obvodový plášť, střecha, okna). Plynová kotelna z roku 1998 je osazena dvěmi kotli Viadrus G27 o výkonu 2x45 kw. Kotelna zásobuje dům teplem pro vytápění a pro ohřev teplé vody. Pro ohřev TV je instalován boiler o objemu 500 l s elektrickou topnou vložkou pro letní období Dvě oběhová čerpadla (jedno je záložní) jsou typu Wilo s plynulou regulací otáček, s max. výkonem 195 W. Nabíjecí a cirkulační čerpadla TV jsou typu Wilo s třístupňovou regulací otáček o max. výkonu 48 W. Potenciál úspory energie pro vytápění zateplením (vztaženo k roku 2009) a instalací nových kotlů (po dožití stávajících) s vyšší účinností a opětovným vyregulováním otopné soustavy je odhadován na 210 GJ, tj. 49% z stávající spotřeby plynu. MĚSTO KRASLICE 105

106 Dům č.p. 68 Jedná se o zděný dům z 30. let 20. století. Dům má opravenou fasádu, zateplení nelze provést z důvodu zachování historického původního vzhledu budovy. Plynová kotelna z roku 1997 je osazena dvěmi kotli ThermonDuo50 o výkonu 2x45 kw. Kotelna zásobuje dům teplem pro vytápění. Dvě oběhová čerpadla (jedno je záložní) jsou typu Wilo s plynulou regulací otáček, s max. výkonem 200 W. Z kotelny jsou vyvedeny dvě větvě pro vytápění, jedna pro bytovou část domu v nadzemních podlažích a jedna pro nebytové prostory v přízemí s vlastním měřením tepla. Horizontální rozvody tepla jsou kvalitně izolovány. Ohřev teplé vody v domě je lokální v plynových resp. elektrických ohřívačích v jednotlivých bytech. Potenciál úspory energie pro vytápění instalací nových kotlů (po dožití stávajících) s vyšší účinností a opětovným vyregulováním otopné soustavy je odhadován na 80 GJ, tj. 16% z stávající spotřeby plynu. MĚSTO KRASLICE 106

107 Dům č.p Dům č.p je zděný dům z roku V roce 2007 byla zateplena střecha a provedena půdní vestavba. V roce 2010 byl dům komplexně zateplený Plynová kotelna z roku 1993 je osazena dvěmi kotli, Viadrus G100 o výkonu 73 kw a Viadrus G25 o výkonu 31,5 kw. Kotelna zásobuje dům teplem pro vytápění a pro ohřev teplé vody. Studená vod a pro ohřev TV je měřena. Pro ohřev TV je instalován boiler o objemu 500 l s elektrickou topnou vložkou pro letní období. Z kotelny jsou vyvedeny dvě větvě pro vytápění, jedna pro bytovou část domu v nadzemních podlažích a jedna pro nebytové prostory v přízemí s vlastním měřením tepla. Horizontální rozvody tepla jsou kvalitně izolovány. Dvě oběhová čerpadla jsou typu Wilo s plynulou regulací otáček, s max. výkonem 180 W. Nabíjecí a cirkulační čerpadla TV jsou typu Wilo s třístupňovou regulací otáček o max. výkonu 48 W a 71 W. Potenciál úspory energie pro vytápění zateplením (vztaženo k roku 2009) a instalací nových kotlů (po dožití stávajících) s vyšší účinností a opětovným vyregulováním otopné soustavy je odhadován na 100 GJ, tj. 18% ze stávající spotřeby plynu pro vytápění. Dům č.p. 148 Zděný dům z 30. let 20. století. Dům má opravenou fasádu, zateplení nelze provést z důvodu zachování historického původního vzhledu budovy. Plynová kotelna z roku 2010 je osazena dvěmi kondenzačními kotli Thermona o výkonu 2x28 kw. Kotelna zásobuje dům teplem pro vytápění. Dvě oběhová čerpadla (jedno je záložní) jsou typu Wilo s plynulou regulací otáček, s max. výkonem 200 W. Z kotelny jsou vyvedeny dvě větvě pro vytápění, jedna pro bytovou část domu MĚSTO KRASLICE 107

108 v nadzemních podlažích a jedna pro nebytové prostory v přízemí s vlastním měřením tepla. Horizontální rozvody tepla jsou kvalitně izolovány. Ohřev teplé vody v domě je lokální v plynových resp. elektrických ohřívačích v jednotlivých bytech. Potenciál úspory energie pro vytápění instalací nových kotlů v roce 2010 (vztaženo k roku 2009) s vyšší účinností a opětovným vyregulováním otopné soustavy je odhadován na 40 GJ, tj. 18% z stávající spotřeby plynu Ostatní bytový sektor Technicky dostupný a ekonomicky nadějný potenciál v sektoru bydlení byl definován s pomocí období výstavby a rozdílu měrných spotřeb na vytápění stávající zástavby a nových požadavků norem na tepelnou ochranu budov. Spotřebu energie na vytápění v různých období výstavby odvozenou z platných norem a empirických studií uvádí následující tabulka: Tabulka 71: Energetická náročnost objektů podle období výstavby Měrná spotřeba energie stávající bytový fond [kwh/m 2. rok] OBDOBÍ VÝSTAVBY Původní Po opatřeních tech.dostupný Rodinné domy Po opatřeních ekon. nadějný < < Bytové a ostatní budovy Zdroj: ENVIROS < < Potenciál úspor energie je spatřován zejména ve spotřebě tepla, paliv a energie pro vytápění, které tvoří v průměru 70-80% celkové spotřeby paliv a energie v domácnostech a veřejných budovách. Úsporná opatření ve spotřebě pro vytápění v budovách a jejich typické přínosy ukazuje následující tabulka. MĚSTO KRASLICE 108

109 Tabulka 72: Potenciál úspor energie ve vytápění v budovách bytového sektoru Opatření % úspor Poznámka Výměna oken a vstupních dveří Tepelná izolace objektu obvodových stěn Tepelná izolace objektu střechy, podlahy, základy, sokly apod. Regulace topného systému 20% 30% 10-20% 5-10% Podle typu oken úspora odpovídá výměně oken starých 20 let (U= 2,9 W/(m2K) a horší za nová okna s celkovou hodnotou součinitele prostupu tepla U=1,2 W/(m2K); náhrada za okna s ještě lepšími parametry je možná a přinese další úspory, ale je vhodné úsporná opatření optimalizovat. Procento úspor odpovídá porovnání objektu s obvodovým zdivem tl.35 cm po zateplení izolací tl.15 cm, izolace vyšší tloušťky přinese dodatečnou úsporu, záleží ale velmi na provedení a odizolování od terénu a řešení tepelných mostů. Tepelná izolace střechy může být náročná na provedení, ale přináší efekt i v létě jako ochrana proti přehřívání (tl.35cm); izolace základů a podlahy nad terénem velmi přispívá ke zvýšení tepelné pohody. Výrazných úspor lze docílit účinnou regulací topného systému a osazením úsporných zařízení, armatur, regulačních ventilů, izolací rozvodů a armatur v nevytápěných prostorech apod. Větrání s rekuperací 5% Sluneční ohřev s akumulací tepla 10% Celkem 40-50% Zdroj: ENVIROS, s.r.o. Úspory energie při nuceném větrání jsou dány účinností rekuperace (cca 75% tepla v odváděném vzduchu je využito pro předehřev přiváděného větracího vzduchu; na rozdíl od přirozeného větrání, kdy je toto teplo odváděno bez užitku). Vyjadřuje úsporu tepla pro ohřev vody při krytí její potřeby solárním systémem ze 60%, v případě využití pro přitápění se úspora zvýší o cca polovinu (12%). Podíl (%) úspor dílčími opatřeními nelze přímo sčítat, podíl je vždy přepočítán po odečtení úspory předchozího úspory Souhrnně k opatřením ke snížení spotřeby energie v bytovém fondu Opatření zlepšující provozní hospodárnost vytápěcí soustavy domu Instalace termostatických regulačních ventilů všude tam, kde to technické provedení vytápěcího systému umožňuje, může dosti výrazně zvýšit provozní hospodárnost vytápění. Ventily omezí přetápění jednotlivých místností a umožní využít vnitřní i vnější tepelné zisky, např. při oslunění fasády. Nezbytnou součástí instalace je vyregulování otopné soustavy, zejména po dodatečném zateplení obvodového pláště budovy. Správná funkce ventilů je posílena instalací regulátorů tlakové diference v rozsáhlejších otopných soustavách a odstraněním nečistot z potrubí. Předpokladem snížení spotřeby tepla v bytových domech je dostatečná ekonomická motivace uživatelů bytů k energeticky úspornému chování; Opatření zlepšující tepelný odpor hlavních stavebních konstrukcí domu Dodatečná izolace střechy (BD) nebo stropu pod půdou (RD, BD). Opatření řeší nedostatečné tepelně izolační vlastnosti střešní konstrukce a umožňuje odstranění závad vzniklých zatékáním vody u plochých střech. Dodatečná izolace obvodových stěn. Je vyvinuta a nabízena řada technologií vhodných pro každý typ obytné budovy. Tepelný odpor konstrukce stěny lze dodatečnou izolací fasády objektu zvýšit na úroveň hodnot doporučených normou ČSN MĚSTO KRASLICE 109

110 Opatření snižující tepelné ztráty oken a dveří Utěsnění oken a dveří. Utěsněním okenních a dveřních spár neoprenovým těsněním vloženým do drážek vyfrézovaných v okenním rámu se výrazně sníží tepelné ztráty infiltrací, zejména u objektů vystavených silným větrům. Repase oken s instalací speciálního skla. Pokud stav oken nevyžaduje jejich výměnu za nová a jejich konstrukce neumožňuje přídavné zasklení, je možná výměna vnitřního skla za speciální sklo s odrazivou vrstvou. Prostup tepla oknem se sníží z hodnoty 2,9 W/m 2 K na 2,2 W/m 2 K. Výměna oken za plastová se zvýšenou izolační schopností. Pokud stav oken vyžaduje jejich výměnu za nová, lze doporučit užití oken nejvyšší kvality. Prostup tepla okny se sníží z hodnoty 2,9 W/m 2 K na 2,0 W/m 2 K. Plynofikace vytápěcích soustav na tuhá paliva Zdrojem úspor je při náhradě tuhých paliv podstatně vyšší provozní účinnost vytápěcí soustavy objektu, lepší regulovatelnost umožňující snížení spotřeby plynu a elektrické energie při zachování srovnatelného komfortu tepelné pohody a využití vnitřních tepelných zisků a oslunění budovy. Investice do modernějšího vytápěcího systému je obvykle provázena zlepšením tepelně technických vlastností vytápěného objektu díky dodatečnému zateplením obvodových stěn a střechy, nebo dotěsněním oken. Při vyčíslení nákladů na opatření pro dosažení potenciálu úspor budeme vycházet z hodnoty Kč/m 2 (údaj z programu Panel), s rozdělením mezi zateplení obvodového pláště, střechy a výměny oken v poměru 30:15:55 (%). Modernizace vytápěcích soustav a kotlů Starší plynové kotlů, které jsou konstrukčně zastaralé, nemají možnost plynulé modulace výkonu (automatické přizpůsobení aktuální tepelné potřebě objektu či uživatele) a jejich celková regulace nedokáže pružně reagovat na případné změny. Nezanedbatelná část vyprodukovaného tepla uniká komínem či do vnějšího prostoru. Moderní nízkoteplotní plynové kotlů dosahují průměrné účinnosti provozu okolo 92 %, plynové kotlů pracující v kondenzačním režimu, tzn. kotlů, které jsou navíc schopny zužitkovat energii vodní páry vznikající spalováním plynu, uvádějí účinnost nad 98 a více %. Obdobně platí i pro kotlů na tuhá paliva, že moderní kotlů jsou mnohem účinnější, pohodlnější na obsluhu, případně doporučujeme zejména v nových domech - kotlů zplyňovací s nízkými emisemi do ovzduší, na uhlí nebo polenové dřevo. V novostavbách doporučujeme také kotlů na peletky. Ostatní úspory Další úspory je možné dosáhnout ve spotřebě teplé vody např. instalací solárních kolektorů, při vaření, praní, v dalších činnostech kolem domu a bytu výměnou spotřebičů a technologií, modernizací chladících aklimatizačních zařízení, apod Potenciál úspor v bytovém sektoru města Kraslice celkem Pro vyjádření potenciálu úspory energie v bytovém fondu byl vytvořen model zohledňující data o stávajícím bytovém fondu (SLBD2001). Při tvorbě koeficientů zohledňujících úspory energie, které nastaly s ohledem na již realizovaná opatření byly využity údaje získané během místního šetření ve vybraných lokalitách. Na základě typu stávající zástavby, předpokladům o množství zrekonstruovaných bytů v panelových domech, období výstavby, množství již realizovaných opatření v dané lokalitě atd., bylo přistoupeno k odhadu realizovaných opatření v roce K vyjádření potenciálu úspor energie na vytápění v bytovém sektoru bylo MĚSTO KRASLICE 110

111 přistoupeno s využitím znalostí standardně dosahované úspory energie. Tyto úspory vyplývají z porovnání naměřených hodnot spotřeby energie před a po realizaci opatření vedoucích k úsporám energie na vytápění, výsledků získaných z energetických auditů a běžně udávaných údajů pro Českou republiku. Po zahrnutí jednotlivých vstupních dat a zohlednění dalších faktorů (viz výše uvedeno) byl vypočten potenciál úspor energie pro rodinné a bytové domy. Počet bytů vystavěných během jednotlivých období výstavby ve 20. století, stejně jako výše dosaženého potenciálu úspor je znázorněna na následujících grafech. Obrázek 44: Očekávaný potenciál úspor energie na vytápění (byty v rodinných domech) Potenciál úspor v RD - podle období výstavby Počet bytů v rodinných domech < 1920 < Období výstavby 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% Potenciál úspor Počet bytů v RD potenciá úspor Zdroj: ENVIROS, s.r.o. Tabulka 73: Očekávaný potenciál úspor energie na vytápění (byty v bytových domech) Potenciál úspor v BD - podle období výstavby Počet bytů v bytových domech < 1920 < Období výstavby 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Potenciál úspor Počet bytů v BD potenciál Zdroj: ENVIROS, s.r.o. MĚSTO KRASLICE 111

112 Očekávaná úspora energie na vytápění je vypočtena na základě současného tempa rekonstrukce stávajících budov a běžně realizovaných opatření na stavebních konstrukcích a technickém zařízení budov. Byla propočtena po jednotlivých lokalitách města. Dosažená výše úspor energie na vytápění je vyjádřena v tabulce samostatně pro rodinné a pro bytové domy. Tabulka 74: Potenciál úspor ve stávajícím bytovém fondu část města očekávávaná úspora v RD očekávaná úspora v BD Celková očekávaná úspora Černá 8,7% 8,7% Čirá 15,8% 15,8% Kámen 8,5% 8,5% Kostelní 13,6% 13,6% Počátky 6,6% 6,6% Valtéřov 6,9% 6,9% Tisová 6,2% 12,6% 6,6% Zelená Hora 26,9% 26,9% Hraničná Krásná 16,9% 16,9% Za tratí 4,5% 4,5% Liboc 7,0% 7,0% Mlýnská 6,5% 6,5% Sněžná 10,4% 10,4% Kraslice-sever 4,8% 26,0% 16,0% Kraslice-východ 3,5% 23,2% 6,8% Kraslice-jih 6,7% 21,4% 12,4% U Kamenného potoka 6,9% 19,5% 7,2% Střed 9,8% 23,9% 22,8% Pod Ptačincem Sklená-Smolná 7,9% 7,9% Obrázek 45: Očekávaný potenciál úspor energie na vytápění (byty v RD a BD) Potenciál úspor v bytovém fondu podle období výstavby Počet bytů v RD a BD < 1920 < % 20% 15% 10% 5% 0% Potenciál úspor Období výstavby Počet bytů v RD Počet bytů v BD potenciá úspor Zdroj: ENVIROS, s.r.o. MĚSTO KRASLICE 112

113 Na celé území města je ekonomicky nadějný potenciál úspor v domácnostech stanoven jako vážený průměr jednotlivých lokalit následovně: Tabulka 75: Výše úspor energie jako procento současné spotřeby na vytápění dle typu domu Úspory v RD Úspory v BD % Očekávaná výše úspor energie na vytápění 7% 24% Kalkulovaná výše úspor energie na vytápění a ohřev TV promítnutá do výsledných bilancí (GJ/rok) k roku Celková úspora energie na vytápění v bytovém sektoru byla v bilancích uplatněna ve výši 12,1 % oproti stávajícímu stavu. Při vývoji nových technologií, postupů umožňující rychlejší tempo obnovy bytového fondu (např. rozvinutí prefabrikované obnovy), změně dostupnosti podpor na realizaci opatření vedoucích ke snížení spotřeby energie, změně v cenách technologií využití obnovitelných zdrojů energie, zlepšení ekonomické situace obyvatelstva a dalších faktorech, které mohou pozitivním způsobem ovlivnit, kvalitu, cenu a tempo realizace, může být skutečný ekonomicky nadějný potenciál úspor energie v bytovém fondu (v rodinných domech zejména) až o % vyšší. 5.3 Potenciál úspor v terciárním sektoru Stanovení potenciálu úspor v sektorech nevýrobní sféry Terciární sektor zahrnuje několik subsektorů, které se z hlediska spotřeby paliv a energie, zásobování teplem a teplou užitkovou vodou a potenciálem úspor od sebe velmi odlišují. Stanovení energetické náročnosti v těchto subsektorech je velmi obtížné, ne snad proto, že by nebylo možno stanovit spotřebu energie, ale proto, že s ohledem na různorodost činností v rámci tohoto sektoru neexistuje jednotný ukazatel, jímž by bylo možno měřit jejich výkony. Proto se zpravidla používají pomocné, neekonomické ukazatele, například spotřeba energie na jednotku plochy, jednoho zaměstnance, na jedno lůžko, apod. Objekty ve veřejné správě, ale i v ostatních sektorech pohostinství a službách, lze charakterizovat co do jejich stavu následovně: Špatné tepelně-technické vlastnosti mnoha objektů Zastaralé systémy vytápění a přípravy teplé vody bez potřebné regulace a měření spotřeby Nedostatečné systémy ventilace a klimatizace Značná část objektů historicky chráněna lze provést výměnu topného systému a osadit regulací, ale zateplení obvodových stěn nebo výměna tvorových výplní není vždy proveditelná. Nedostatek finančních prostředků na realizaci energeticky úsporných opatření, navrhovaných energetickými audity zejména v oblasti zateplení objektů a výměny oken by mělo být v novém programovacím období alespoň zčásti zabezpečeno zdroji EU v rámci Operačního programu životní prostředí, kde jsou předběžně vyčleněny prostředky na řešení tepelně technických vlastností veřejných budov. I tato skutečnost má vliv na výši ekonomicky nadějného potenciálu. MĚSTO KRASLICE 113

114 5.3.2 Základní škola Dukelská Areál školy tvoří hlavní budova z počátku 20. století a přístavba (kuchyň s jídelnou a spojovací chodba cca z roku a objekt Plzeňka z konce 19. století, kde jsou již nová plastová okna. Ve staré budově probíhá výměna oken, poslední etapa proběhne v roce V přístavbě jsou okna plastová, na chodbách kopility. Kapacita školy je 380 žáku, v současné době školu navštěvuje 288 žáků, počet připravovávaných jídel je 300, počet učitelů 24. Kotelna je situovaná v nejvyšším podlaží hlavní budovy školy a zásobuje teplem pro vytápění a ohřev teplé vody hlavní budovu školy a přístavbu s jídelnou a kuchyní. V kotelně jsou instalovány 4 kotle Lumex o výkonu 4x180 kw z roku Kotelna byla původně na svítiplyn, nyní je na zemní plyn. Kotle byly zapojeny v kaskádě. Nyní jsou dva kotle mimo provoz. Kotelna je předimenzovaná, v zimě jsou v provozu dva kotle, v přechodném období stačí jeden kotel. Strojovna vytápění je situovaná v suterénu. Ve strojovně je centrální ekvitermní regulace. Jednotlivé větve pro vytápění (větev B1-B1 Plzeňka, větev škola včetně tělocvičny, větev jídelna + nový pavilon) mají novou samostatnou regulaci směšováním, provádí se ale denně ručně, oběhová čerpadla jsou typu SIGMA, chybí hydraulické vyregulování soustavy. Původní litinová článková otopná tělesa typu Slavia jsou jen na chodbách, jinde byly vyměněna za ocelová desková typu Radik a jsou osazena TRV. Ohřev teplé vody (v prostoru strojovny) je kombinovaný, z topné sezóně z kotelny, v létě elektrický ohřev. Ohřívače jsou instalovány pře třemi roky. Cirkulační čerpadlo Wilo. Teplá vody je vedena spolu s potrubím UT topným kanálem vedených částečně do jídelny vzdálené cca 100 m. VZT kuchyně je původní cca 20 let stará (Kovona Karviná). Objekt družiny (2NP+1PP+podkroví) má svou vlastní kotelnu z roku 1993, kotle Destila, centrální ekvitermní regulace Komextherm směšováním. Otopná tělesa typu Slavia nejsou osazena TRV. Pro ohřev TV je instalován elektrický boiler o objemu 160 l. Spotřeba plynu je měřena jedním fakturačním plynoměrem. Spotřeba vody pro ohřev TV není sledovaná. MĚSTO KRASLICE 114

115 MĚSTO KRASLICE 115

116 Tabulka 76: Spotřeba energie v roce 2009, ZŠ Dukelská Energie Spotřeba v roce 2009 Odhad nákladů v Kč Elektřina (kwh) Vytápění-odhad (GJ) Teplá voda-odhad (GJ) Ztráty-odhad (GJ) Celkem (GJ) Spotřeba plynu (m³) MĚSTO KRASLICE 116

117 Obrázek 46: Rozdělení spotřeby energie, ZŠ Dukelská Teplá voda 22% Vytápění 53% Ztráty 19% Elektřina 6% Obrázek 1: Rozdělení nákladů na energii, 2009, ZŠ Dukelská Vytápění 46% Teplá v oda 19% Ztráty 16% Elektřina 19% V objektu byla již postupně realizovaná energeticky úsporná opatření (výměna oken v letech ), instalace TRV ( ). Starou budovu školy nelze zateplit z důvodu zachování původního vzhledu fasády. Kotelna budovy je předimenzovaná, kotle mají vysoké provozní náklady (výměna keramické výplně). Po dožití kotelny je MĚSTO KRASLICE 117

118 třeba uvažovat s instalací nových kotlů, případně oddělení otopného systému přístavby s kuchyní, včetně přípravy teplé vody. Předpokládané náklady na rekonstrukci kotelny, doplnění regulace ve strojovně jsou 4,5 mil. Kč, úspora nákladů na energii (zemní plyn) cca 300 tis. Kč. Prostá doba návratnosti 15 let Základní škola Havlíčkova Budovy areálu základní školy byly dodatečně komplexně zatepleny v roce 2009 s dotací z OPŽP. V kotelně jsou instalovány 3 kotle YGNIS o celkovém výkonu 3x275 kw zapojeny v kaskádě. Kotle slouží pouze pro vytápění objektů. Na kotlích je instalovaná ekvitermní regulace teploty výstupní vody z kotlů. Z kotelny je vyvedeno 5 větví pro vytápění: velký pavilon jih, velký pavilon sever, tělocvična+bazén+spojovací chodba, kuchyně, malý pavilon. Další kotel Dakon - Prescal (1999) o výkonu 360 kw slouží pro ohřev vody bazénu, ohřev VZT (klimatizace) kuchyně, ohřev VZT bazénu a ohřev teplé vody ve třech zásobníkových ohřívačích o objemu 3x500 l. VZT je bez rekuperace. Rozvody TV jsou plastové z roku TV je dodávaná do celé školy, kuchyně a bazénu. Plyn pro kotelnu je měřen jedním fakturačním měřidlem pro celou kotelnu. Samostatné měření plynu má jídelna pro vaření a služební byt. V kotelně je instalován vodoměr pro měření množství vody pro ohřev TV, není však sledován a odečítán. Ohřev bazénové vody dopouštění cca 100 l/os/den, spotřeba SV pro bazén 1734 m 3 /rok. MĚSTO KRASLICE 118

119 Tabulka 77: Spotřeba energie v roce 2009, ZŠ Havlíčkova Energie Spotřeba v roce 2009 Odhad nákladů v Kč Elektřina (kwh) Vytápění-odhad (GJ) Teplá voda-odhad (GJ) Bazén a VZT-odhad (GJ) Ztráty-odhad (GJ) Celkem (GJ) Spotřeba plynu (m³) MĚSTO KRASLICE 119

120 Obrázek 2: Rozdělení spotřeby energie, ZŠ Havlíčkova Teplá voda 6% Vytápění 53% Bazén a VZT 15% Ztráty 16% Elektřina 10% Obrázek 3: Rozdělení nákladů na energii, ZŠ Havlíčkova Vytápění 40% Teplá v oda 5% Bazén a VZT 12% Elektřina 30% Ztráty 13% V roce 2009 byla škola zateplena s dotací OPŽP. Předpokládá se úspora tepla pro vytápění ve výši 45%. MĚSTO KRASLICE 120

121 Po zateplení by měla proběhnout rekonstrukce kotelny (instalace kondenzačních kotlů pro vytápění), otopná soustava by měla být vyregulovaná, instalace IRC (individuální regulace vytápění jednotlivých místností), rekonstrukce VZT s rekuperací v bazénu i v kuchyni, využití odpadního tepla z bazénu, výměna vybraných světelných zdrojů, instalace úsporných prvků u výtokových armatur vody, apod. Předpokládané náklady na další opatření jsou 6,4 mil. Kč, úspora nákladů na energii (zemní plyn) cca 350 tis. Kč. Prostá doba návratnosti 18 let Základní škola speciální Opletalova Budova základní školy speciální byla postavena v roce 1965 klasickou zděnou technologií. V roce 2006 byla vyměněna okna za plastová, v roce 2010 byla opravena a natřena fasáda bez zateplení. Objekt školy je zásobován teplem pro vytápění a teplou vodou z kotelny Sever čtyřtrubkovým rozvodem. Pro měření tepla pro vytápění je na patě objektu instalován kalorimetr, pro měření tepla v TV je instalován měřicí systém Cooptherm. Otopná soustava v objektu není rozdělena podle světových stran, na regulace je prováděna u dodavatele tepla a pak místně s pomocí termostatických ventilů. Tabulka 78: Spotřeba energie v roce 2009, ZŠ Opletalova Energie Spotřeba v roce 2009 Odhad nákladů v Kč Elektřina odhad (kwh) Vytápění (GJ) Teplá voda- (GJ) Celkem (GJ) MĚSTO KRASLICE 121

122 Obrázek 4: Rozdělení spotřeby energie Vytápění 83% Elektřina 13% Teplá voda 4% Obrázek 5: Rozdělení nákladů na energii Vytápění 67% Elektřina 30% Teplá v oda 3% Ve škole již byla provedena energeticky úsporná opatření (výměna oken, instalace TRV), spotřeba energie a náklady na energii jsou relativně malé, objekt není vhodný pro realizaci investice do úsporných opatření metodou EPC. MĚSTO KRASLICE 122

123 5.3.5 Mateřská škola Barvířská Budova mateřské školy byla postavena v roce 1976 panelovou technologií. V roce 2006 byla vyměněna okna za plastová, v roce 2007 byla opravena a natřena fasáda bez zateplení. Objekt školy je zásobován teplem pro vytápění a teplou vodou z kotelny Sever čtyřtrubkovým rozvodem. Pro měření tepla pro vytápění je na patě objektu instalován kalorimetr, pro měření tepla v TV je instalován měřicí systém Cooptherm. Tabulka 79: Spotřeba energie v roce 2009, MŠ Barvířská Energie Spotřeba v roce 2009 Odhad nákladů v Kč Elektřina odhad (kwh) Vytápění (GJ) Teplá voda- (GJ) Celkem (GJ) Obrázek 6: Rozdělení spotřeby energie, MŠ Barvířská Vytápění 69% Elektřina 22% Teplá voda 9% MĚSTO KRASLICE 123

124 Obrázek 7: Rozdělení nákladů na energii, MŠ Barvířská Vytápění 48% Elektřina 45% Teplá voda 7% Ve škole již byla provedena energeticky úsporná opatření (výměna oken, instalace TRV), spotřeba energie a náklady na energii jsou relativně malé, objekt není vhodný pro EPC Internát SPŠ Kpt. Jaroše Budova internátu byla postavena v roce 1976 panelovou technologií. Dosud je v původním stavu, nebyly provedena žádná energeticky úsporná opatření. Objekt je zásobován teplem pro vytápění a teplou vodou z kotelny Sever čtyřtrubkovým rozvodem. Pro měření tepla pro vytápění je na patě objektu instalován kalorimetr, pro měření tepla v TV je instalován měřicí systém Cooptherm. Tabulka 80: Spotřeba energie v roce 2009, Internát SPŠ Kpt. Jaroše Energie Spotřeba v roce 2009 Odhad nákladů v Kč Elektřina odhad (kwh) Vytápění (GJ) Teplá voda- (GJ) Celkem (GJ) MĚSTO KRASLICE 124

125 Obrázek 8: Rozdělení spotřeby energie, Internát SPŠ Kpt. Jaroše Vytápění 76% Teplá voda 17% Elektřina 7% Obrázek 9: Rozdělení nákladů na energii, Internát SPŠ Kpt. Jaroše Vytápění 68% Teplá voda 15% Elektřina 17% V objektu dosud nebyla provedena energeticky úsporná opatření. Doporučujeme budovu komplexně zateplit, instalovat kvalitní a účinnou regulaci vytápění, výměna vybraných světelných zdrojů, instalace úsporných prvků u výtokových armatur vody, apod. Potenciál úspor je odhadnutý na 50% ze spotřeby energie a z nákladů na energii cca 435 tis. Kč. Předpokládané investiční náklady 8 mil. Kč. Prostá doba návratnosti byla vypočtena na úrovni 18,5 roku. MĚSTO KRASLICE 125

126 5.3.7 Posouzení možnosti uplatnění metody EPC U projektů, ve kterých se ESCO svému zákazníkovi zaručí za dosažení úspor energie ve spotřebě a za výši budoucích nákladů na energii a realizuje energeticky úsporná opatření (na objektu, otopné soustavě včetně zdroje) s výsledným efektem snížení spotřeby energie i dalších nákladů, se jedná o EPC (Energy Performance Contracting). Základním principem EPC (Energy Performance Contracting) je splácení realizovaného projektu až z prokazatelně dosažených úspor nákladů na energie. Realizaci projektu energetických úspor na objektech a zařízeních zákazníka na sebe přebírá specializovaná firma energetických služeb (ESCO). Investice, úroky a náklady na služby ESCO splácí zákazník firmě ESCO po dosažení úspory v provozních nákladech a po dobu sjednanou smluvně. V případě vybraných objektů v majetku města Kraslice bylo provedeno posouzení návratnosti investic do energeticky úsporných opatření a možnost využití metody EPC. Pokud by bylo možno kombinovat EPC s dotacemi z OPŽP, tj. zahrnout úspory ze zateplení školy Havlíčkova financované z OPŽP do úspor z opatření na technickém zařízení, bylo by možno realizovat opatření na technickém zařízení metodou EPC. Současně by bylo možno realizovat opatření na dalších dvou objektech města, a to v ZŠ Dukelská a v internátě SPŠ Kpt. Jaroše. Tabulka 81: Potenciál úspor energie Budova Zateplení Výměna oken Zdroj, tepla, rozvody, regulace vytápění Osvětlení Potenciál úspor % % % % % ZŠ Dukelská ZŠ Havlíčkova Internát SPŠ Kpt. Jaroše Tabulka 82: Potenciál úspor energie Budova Plyn, teplo Elektřina Potenciál úspor Investice DN Kč Kč Kč Kč roky ZŠ Dukelská ,8 ZŠ Havlíčkova ,4 Internát SPŠ Kpt. Jaroše ,5 Celkem ,9 Bez zahrnutí úspor ze zateplení do splácení projektu by nebylo možné realizovat projekt EPC. I přesto je však doporučeno realizovat v ZŠ Havlíčkova rekonstrukci kotelny (instalace kondenzačních kotlů pro vytápění), otopná soustava by měla být vyregulovaná, instalovány IRC (individuální regulace vytápění jednotlivých místností), rekonstruována VZT s rekuperací v bazénu i v kuchyni, využití odpadního tepla z bazénu, výměna vybraných světelných zdrojů, instalace úsporných prvků u výtokových armatur vody, apod. MĚSTO KRASLICE 126

127 5.3.8 Souhrnný potenciál úspor energie v terciární sféře K ostatním objektům terciárního sektoru nejsou k dispozici detailní technické údaje. Potenciál úspor energie byl propočten s ohledem na stav objektů, jejich stáří a provedené rekonstrukce. Souhrnný potenciál úspor byl v terciárním sektoru propočten jako technicky dostupný a jako ekonomicky nadějný a s využitím údajů z energetických auditů byl stanoven v následující výši: Tabulka 83: Potenciál úspor v terciárním sektoru Potenciál úspor/rok Terciární sféra technicky dostupný ekonomicky nadějný MWh/rok GJ/rok % MWh/rok GJ/rok % Potenciál úspor celkem , Potenciál úspor v sektoru průmyslu Potenciál v průmyslu byl odhadnut na základě vlastního šetření a informací od provozovatelů objektů. Potenciálu úspor může být v průmyslových podnicích dosahováno: Snížením ztrát ve výrobě a distribuci tepla opatřeními jako jsou rekonstrukce, modernizace nebo výměna starého a zastaralého zařízení za energeticky úsporné zařízení jako jsou kondenzační kotle, kotle s vysokou účinností, instalace ekonomizérů atd. Využitím odpadního tepla - instalací systémů pro regeneraci tepla, tepelných čerpadel atd. Zlepšením chladírenských, klimatizačních a tlakovzdušných systémů. Zavedením kombinované výroby elektřiny a tepla, zvýšením tepelné ochrany budov Instalací nebo zdokonalením řídících systémů a monitoringu, systémů pro regulaci zátěže atd., zaváděním systémů energetického managementu (např. typu M&T) Energeticky úspornými osvětlovacími soustavami a motorovými pohony s vysokou účinností, apod. Do potenciálu úspor nejsou zahrnuty změny v provozním režimu, které mají za následek snížení spotřeby energie (např. zastavení výroby). Úspory v jednotlivých podnicích Byli kontaktováni nejvýznamnější (z hlediska spotřeby paliv a energie) provozovatelé zdrojů REZZO 1 a 2 v odvětví průmyslu AMATI-Denak, s.r.o. a SAMETEX, s.r.o. Úspory výhledově dosažené ve výrobě a distribuci tepla dodavatelem KMS Kraslická městská společnost, s. r. o. jsou zařazeny v části týkající úspor ve výrobních a distribučních systémech. V závodě AMATI-Denak odstavili v roce 2011 v závodě 1 v Dukelské 44 od přívodu tepla část nevyužívaného objektu a oddělili vzdálenější objekty od dodávek TUV z centrální kotelny. V současné době řeší oddělení technologického tepla a zbytku ohřevu TUV od centrálního topení. Tímto sníží provozovatel spotřebu ZP zhruba o dvacet procent, tj. na zhruba m 3 za rok. Dalším investičním záměrem je zbudování samostatného topení pro vzdálené objekty, aby se zamezilo ztrátám venkovními rozvody. V poslední etapě by měla být osazena lokálním topením hlavní výrobní budova a centrální kotelna bude odstavena trvale. Uskutečnění tohoto záměru přinese snížení spotřeby ZP o dalších 40-50%. MĚSTO KRASLICE 127

128 Na středisku 121 ve Wolkerově 1269 byly od přívodu tepla odpojeny nevyužívané objekty, a tím odstavena polovina kapacity pro výrobu tepla z trvalého provozu. Druhý kotel byl přebudován z parního systému na teplovodní a používá se pro otop pouze užívaných prostor. Tímto opatřením se snížila spotřeba ZP o 60% na zhruba m 3 za rok. SAMETEX, s.r.o. se v době zpracování aktualizované ÚEK nachází v insolvenci a nebyly poskytnuty žádné údaje k výhledovým spotřebám nebo záměrům vzhledem k nevyjasněnému výhledu v provozu společnosti. Tabulka 84: Potenciál úspor v průmyslu Potenciál úspor/rok Průmysl technicky dostupný ekonomicky nadějný MWh/rok GJ/rok % MWh/rok GJ/rok % Potenciál úspor celkem ,4 Zdroj: vlastní výpočty, energetická bilance města Kraslice 5.5 Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů Příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních systémech zahrnují obvykle: Zvýšení účinnosti využití paliv při výrobě tepla (zejména CZT města) Snížení tepelných ztrát v rozvodech (zejména CZT města) Snížení ztrát v rozvodech elektrické energie Stanovení potenciálních úspor Možnosti aplikace úsporných opatření ve výrobě a distribuci energie a stanovení výše potenciálu Tabulka 85: Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů Potenciál úspor/rok Výrobní a distribuční systémy technicky dostupný ekonomicky nadějný soustavy CZT MWh/rok GJ/rok % MWh/rok GJ/rok % Zdroj kotelna SEVER Zdroj kotelna STŘED ,74 Zdroj kotelna JIH ,07 Potenciál úspor celkem Zdroj: vlastní výpočty, energetická bilance města Kraslice Opatření na jednotlivých zdrojích jsou popsána v kapitole k CZT. MĚSTO KRASLICE 128

129 6. HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE 6.1 Stávající využití obnovitelných zdrojů energie na území města V regionu města se z těchto energií podílí biomasa v podobě dřeva a dřevního odpadu spalováním pro výrobu ÚT a TUV zejména v bytové sféře. Kusové dřevo a dřevní odpad si jednotliví odběratelé zajišťují přímo od lesních závodů a vlastníků lesa nebo z dřevařské výroby. Ve městě se také nachází a je částečně využit energetický potenciál vodních toků. 2 lokality se nachází na Stříbrném potoku se strojovnami u rodinných domků na ul. Lipová cesta č.p a V Zátiší č.p V Zátiší č.p je stavební část dokončena, turbosoustrojí je však z důvodu špatného konstrukčního řešení technologie a savky demontované. Návrhový spád je zde 3,5 m s projektovaným výkonem 24 kw, druhý přivaděč pro využití vyšších průtoků je dimenzován pro soustrojí 12 kw. Strojovna s turbínou mimo zkoušky ještě nebyla provozována. Na ul. Lipová cesta č.p je vodní elektrárna provozována. Nepodařilo se však zjisti bližší technické údaje. Odhadem se bude instalovaný výkon pohybovat v řádově v desítkách kw. Jak bylo možné vyčíst se sazeb v dodávce elektrické energie pro město Kraslice, jsou na území města objekty, využívající nízkopotenciální teplo prostřednictvím tepelných čerpadel. Je také instalována jedna fotovoltaika na střeše rodinného domu v Kraslicích. Z pohledu energetické územní soběstačnosti města není podíl výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů ve výchozím roce aktualizace ÚEK města Kraslice významný, přestože využití dřeva pro vytápění je pro integrované obce města Kraslice zcela zásadní. Tabulka 86: Výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů na území města Kraslic ve výchozím roce 2009 Obnovitelný zdroj energie Výroba tepelné energie z biomasy Jednotky Spotřeba biomasy podíl tepla z OZE na spotřebě po přeměnách [%] GJ/rok ,7 % Výroba Podíl elektřiny vyrobené z OZE na spotřebě elektřiny [%] Hrubá výroba elektřiny v MVE a GWh/rok 856 0,7 % 6.2 Potenciál využití obnovitelných zdrojů na území města V následujících podkapitolách je proveden rozbor a analýza potenciálu OZE na území města Kraslice. Potenciál obnovitelných a druhotných zdrojů energie je řešen s ohledem na přírodní podmínky na území města Kraslice a ve vazbě na dostupná vstupní data o území města Kraslice a byl analyzován u: energie prostředí - využití tepelných čerpadel u části rodinných a bytových domů, sluneční energie - využití foto-termálních systémů v rodinných a bytových domech, energie získané z dřeva a dřevního odpadu vzniklého z lesní těžby, sluneční energie využití fotovoltaických systémů na části rozvojových ploch a brownfieldů vodní energie v malých vodních elektrárnách. MĚSTO KRASLICE 129

130 Údaje o potenciálech jednotlivých obnovitelných zdrojů energie na určitém území slouží jako vstupní informace o možnostech využití jejich energie. Jednotlivé obnovitelné zdroje kromě jejich poslání v rámci energetického systému jako celku (nejen elektrická energie) spolu vzájemně nesouvisejí. Potenciál je pro každý typ OZE formulován zvlášť. Tabulka 3: Technický potenciál Využitelný potenciál Dostupný potenciál Ekonomický potenciál Definice potenciálů využití obnovitelných zdrojů energie Je určen přítomností zdroje a technickými podmínkami jeho přeměny na využitelnou energii. Stanovení technického potenciálu nemá praktický význam a bývá obvykle mezistupněm pro stanovení využitelného potenciálu. Využitelný potenciál je technický potenciál zdroje, který je možno využít v současnosti dostupnými technickými prostředky a je limitován pouze administrativními, legislativními, ekologickými nebo jinými omezeními. Tato omezení jsou obvykle jasně definována. Dostupný potenciál se v některých případech rovná využitelnému potenciálu. Většinou je však limitován dalšími faktory např. využíváním zdroje pro jiné než energetické účely (omezení možností pěstování energetických plodin na zemědělské půdě, která je využívána pro potravinářskou produkci apod.) Udává obvykle maximální možnou hranici využití daného zdroje za současných podmínek. U tohoto potenciálu nejsou posuzována ekonomická omezení. Ekonomický potenciál je ta část dostupného potenciálu, kterou je možno za současných podmínek ovlivňujících ekonomické parametry zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů energie (ekonomické, fiskální a legislativní podmínky, energetická politika státu, investiční a provozní náklady, dostupnost kapitálu, úrokové sazby apod.), ekonomicky využít. Ekonomický potenciál není definován jako fixní hodnota, závisí na ekonomických a dalších faktorech a na zvolených kritériích. Údaje k potenciálu energie v obnovitelných zdrojích uvedené v následujících kapitolách zahrnují potenciál dostupný a ekonomický - využitelný za stávajících podmínek Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermální energie V Kraslicích se nenachází žádný významný vysokopotenciální zdroj geotermálního tepla. Potenciál využití nízkopotenciálního tepla prostředí a geotermální energie je v rámci území města reálně využitelný pouze s pomocí tepelných čerpadel, využívajících tzv. nízkopotencionální zdroje tepla, jako je voda, vzduch a teplo horninového prostředí, případně teplo získané z vodních nádrží či toků. Tepelná energie spodní vody, půdy a okolního vzduchu je s využitím tepelných čerpadel využitelná prakticky kdekoliv, kde je technicky možné realizovat vrt, zemní kolektor či využít teplo okolního vzduchu. Kritéria pro výběr vhodných lokalit V lokalitách, které jsou napojeny na CZT, případně jsou plynofikovány nemá použití tepelných čerpadel jako zdroj energie z energetického, ekonomického i ekologického hlediska velký význam. Využití tepelných čerpadel může mít nejvýznamnější přínos v oblastech, které dosud nebyly plynofikovány, případně tam, kde dochází k přechodu od používání plynu zpět k tuhým palivům (uhlí). Obecně se jeví nejvhodnější využití tepelných čerpadel v novostavbách v lokalitách, kde není k dispozici zemní plyn ani CZT. Další možností, je využití tepelných MĚSTO KRASLICE 130

131 čerpadel v těch domech, kde je jako hlavní zdroj vytápění používána elektřina, kde není dostupný zemní plyn ani CZT a kde byla provedena celková rekonstrukce objektu včetně otopné soustavy, v ideálním případě za nízkoteplotní s podlahovým vytápěním nebo velkoplošnými radiátory. Z dat ze SLDB 2001 byly v lokalitách, kde není doposud CZT ani plynofikace, zjištěny počty domů, ve kterých je vytápění zajištěno elektřinou viz následující tabulka. Celkem se jednalo o 68 rodinných domů. Pokud je v těchto domech stále ještě využívána pro vytápění elektrická energie, lze uvažovat s jejich náhradou tepelnými čerpadly. Tabulka 4: Vytápění domů elektřinou v Kraslicích (SLDB, 2001) ZSJ elektřina Počátky 2 Tisová 4 Zelená Hora 4 Krásná 1 Za tratí 2 Sněžná 1 Kraslice-sever 16 Kraslice-východ 3 Kraslice-jih 18 U Kamenného potoka 7 Střed 5 Sklená-Smolná 5 68 Při náhradě elektrického vytápění ve všech RD vytápěných elektřinou ve vytipovaných lokalitách a průměrné poptávce o energii pro TUV cca 60 GJ / rok a průměrném topném faktoru 3 by přínos tepelných čerpadel (podíl obnovitelné složky dodané tepelné energie) mohl být cca 1400 GJ/rok. Vzhledem k technickým podmínkám pro instalaci je využití tepelných čerpadel vhodné především v rodinných domech vyhovujících nebo překračujících požadavky tepelně technických norem (zejména ČSN :2002) či v nízkoenergetických domech. Důležitá je kombinace tepelného čerpadla jako zdroje tepla se systémem vytápění o nízkém teplotním spádu (tj. s podlahovým vytápěním či systémem s velkoplošnými radiátory) a doplnění bivalentním zdrojem tepla, který dodává potřebnou energii v nejchladnějších dnech s nejvyšší poptávkou po teple (obvykle je používán elektrokotel). Z toho vyplývá, že prioritní oblastí pro aplikaci tepelných čerpadel je zejména nová výstavba rodinných domů, případně rodinné domy, které procházejí celkovou rekonstrukcí včetně zateplení a rekonstrukce otopného systému. Vzhledem k vyšším jednotkovým investičním nákladům a podmínkám pro aplikaci je vytápění tepelnými čerpadly vhodné bez dotační podpory pouze pro střední a vyšší příjmové skupiny obyvatelstva Potenciál sluneční energie pro výrobu tepla Z hlediska dopadajícího slunečního záření se území města Kraslice nachází v oblasti s podprůměrnými podmínkami v rámci ČR, dle Atlasu podnebí ČR se průměrný roční úhrn dopadajícího globálního záření na horizontální plochu se pohybuje v rozmezí MJ/m 2. Z toho podíl přímé složky představuje cca MĚSTO KRASLICE 131

132 1700 MJ/m 2. Doba slunečního svitu se dle Atlasu podnebí ČR pohybuje na úrovni cca 1500 h/rok. Obrázek 47: Průměrný roční úhrn slunečního svitu ČR Zdroj: ČHMÚ Atlas podnebí ČR Přírodní podmínky města Kraslice a zejména integrovaných obcí umožňují využít alespoň na příznivě orientovaných lokalitách sluneční záření pasivními i aktivními systémy. Pasivní solární systémy využívají prosklených architektonických prvků k zachycení slunečního záření, které se po dopadu transformuje na teplo. Zachycené teplo obvykle ohřívá vzduch, který se dále rozvádí k místu spotřeby aktivními prvky (vzduchotechnikou). Jednoduché systémy se obejdou bez aktivního rozvodu tepla. Jedná se o velmi efektivní a architektonicky zajímavý způsob využití slunečního záření. Nejlepší výsledky však dosahuje u novostaveb, které je možné architektonicky a tepelně-technicky navrhnout a optimalizovat pro maximální využití solárního záření. Navýšení nákladů pro využití solárního záření obvykle dosahuje kolem 10-30% investičních nákladů na výstavbu budovy při snížení spotřeby tepla na vytápění o 20 30%. U rekonstrukcí budov s doplněnými prvky solární architektury může být jejich přínos sporný zejména z pohledu ekonomického. Kvalitní tepelné izolace při rekonstrukci obvykle uspoří víc energie. Z výše popsaného je zřejmé, že se vždy jedná o individuální řešení s individuálními přínosy, které v podstatě nelze při prognóze vyčíslit. Aktivní solární systémy využívají pro zachycení slunečního záření solární kolektory. Kolektor obsahuje absorbér zachycující sluneční záření. Absorbér se při provozu zahřívá a jím zachycené teplo je odváděno teplonosným médiem (voda, vzduch) do místa spotřeby. Solární kolektory, jakožto jedna z klíčových součástí solárních tepelných systémů jsou na trhu v ČR běžně dostupné a existuje zde řada výrobních i montážních firem. MĚSTO KRASLICE 132

133 Kritéria pro výběr vhodných lokalit Aktivní solární systémy - Při výběru lokality pro využití sluneční tepelné energie se daleko více než k vlastní lokalizaci v rámci území ČR sledují předpokládané technicko ekonomické ukazatele. Plocha pro umístění solárních kolektorů by měla splňovat následující kriteria: Orientace na jih, případně s mírným odklonem max. ±50 ( cca JV JZ). Správná orientace je velmi důležitá, nejvyšší výkon je při nasměrování s odchylkou mírně na západ (asi o 8 až 15 ), kdy lze lépe využít i e nergii zapadajícího Slunce. Celodenní osvit Sluncem bez stínících překážek. Krátkodobé zastínění kolektorů je přípustné spíše dopoledne, protože maximum výkonu je kolem 14. hodiny. Možnost umístit kolektory obvykle na volnou plochu střechy (šikmá nebo plochá střecha s dodatečnou nosnou konstrukcí pro kolektory) u celoročního provozu optimálně se sklonem cca k vodorovné rovině, pro zimní provoz je výhodnější sklon cca Konfigurace s co nejkratšími potrubní rozvody z hlediska snížení tepelných ztrát a investičních nákladů a snížení objemu nemrznoucí kapaliny v primárním rozvodu. Stálá celoroční poptávka po TUV, případně se špičkou v letním období (energii získanou v době nejvyššího příkonu sluneční energie je nutno využít) z tohoto důvodu je vhodné využití solárního ohřevu bazénové vody nebo ohřevu TUV v ubytovacích zařízeních (hotely, penziony, kempy s hlavní sezónou v letním období. Naproti tomu využití solárních tepelných systémů ve školách, kde není zabezpečena poptávka po TUV i v letním období (např. využitím internátů/kolejí pro letní ubytování), se jeví jako nevhodné, protože v době nejvyššího slunečního svitu bývají většinou nevyužívané. U solárních tepelných systémů s kapalinovými kolektory je vhodné, pokud je možno využít k dodatečnému zabudování solárního výměníku pro ohřev TUV vhodné stávající elektrické (plynové) zásobníkové ohřívače TUV - proto jsou pro instalace vhodné zejména rodinné domky. Lokality, kde by byla vhodná instalace solárních kolektorů, zahrnují oblasti, které nejsou napojeny na CZT a plynofikovány (případně plynofikovány pouze z části) a kde převažuje vytápění uhlím (a ohřev teplé vody v letním období elektřinou). Jedná se o všechna okolní sídla města Kraslice. Z hlediska nejvyššího výnosu energie ze solárních tepelných systémů v letním období je využití sluneční energie vhodné i jako zdroj pro příhřev nebo ohřev bazénové vody, v zimě nebo přechodném období je využitelný pro ohřev teplé užitkové vody. Posouzení využitelného potenciálu Potenciál přímé slunečné energie dopadající na 1 m 2 slunečního kolektoru orientovaného na jih a se sklonem byl vypočten na cca 700 kwh/rok, k čemuž je třeba připočíst ještě energii z rozptýleného slunečního záření. Protože jsou však zisky solárních systémů nejvyšší v létě, kdy je nejnižší potřeba tepla, reálně se dá počítat s využitelnou produkcí přibližně 300 kwh/m 2.rok. Využití solární energie se ekonomicky nejvíce vyplatí pro ohřev TUV. Možnosti využití slunečního záření v solárních tepelných systémech na území města Kraslice je možno shrnout následovně: Obecně je známo, že pouze na přibližně 70% střech je možné (vhodné) umístit solární kolektory. V okolních sídlech, kde by bylo vhodné využít slunečních MĚSTO KRASLICE 133

134 kolektorů, je postaveno cca 100 domů, na pokrytí jejich spotřeby TUV by bylo potřeba přibližně 450 m 2 plochy solárních kolektorů. Při využitelnosti střech ze 70% je možno uvažovat o potřebě přibližně 315 m 2 solárních kolektorů. Z této plochy kolektorů (při výrobě 300 kwh/rok.m 2 ) se dá vyrobit kwh energie ročně, což je 340 GJ/rok. Pokud bychom zvažovali technicky dostupný potenciál, bude mnohem vyšší zařadili bychom i rodinné domy na katastrálních územích města Kraslic. Energetický přínos využití solární tepelné energie z hlediska energetické bilance města není příliš významný, největší přínosy bude mít v novostavbách, kde, pokud se prosadí záměry výstavby domů s téměř nulovou spotřebou, budou potřeby tepla pro přípravu teplé vody stále více kryty právě teplem ze slunečního záření prostřednictvím solárních kolektorů. Posouzení ekonomiky využití tepla ze sluneční energie Z hlediska celkové ekonomické návratnosti ohřevu vody, případně přitápění s využitím solárních tepelných systémů jsou problematické zatím stále vysoké investiční náklady na pořízení technologie a poměrně nízký energetický přínos zařízení, které mají za výsledek velmi dlouhou návratnost. V závislosti na technickém řešení a použitém typu kolektorů a dalších zařízení (regulace, solární zásobník TUV atd.) může být jednotková cena systému s nuceným oběhem vhodného pro rodinný dům cca Kč/m 2 kolektorové plochy, typické instalace vhodné pro rodinné domy mají 2-4 kolektory o ploše celkem 3 6 m 2. Při energetickém přínosu cca 300 kwh/m 2.rok se prostá návratnost instalací solárních systémů pro ohřev TUV v rodinných domech při porovnání s elektrickým akumulačním ohřevem pohybuje v rozsahu cca 15 let a výše, což není bez možnosti dotační podpory zatím příliš ekonomicky zajímavé. Ekonomické údaje se budou měnit s důrazem na využití OZE a rozšířením technologií a s případným růstem ceny elektrické energie /zemního plynu pro ohřev TV. Nejvhodnějšími a v současné době běžně dostupnými a technicky realizovatelnými aplikacemi solárních tepelných systémů je: Ohřev bazénové vody (v případné kombinaci s ohřevem TUV) - Potenciální možnost využití solárních systémů pro ohřev TUV a bazénové vody ve venkovních bazénech existuje ve sportovně rekreačních zařízeních, případně i v dalších zařízeních, případně i v rodinných domech vybavených venkovními bazény. Ohřev TUV v rodinných domech Pro ohřev TUV je možno využít plochých nebo vakuových solárních kolektorů. Z technického hlediska je solární ohřev nejsnáze kombinovatelný se stávajícím elektrickým akumulačním ohřevem a je tedy nejvhodnější realizovat jej tam, kde je k ohřevu TUV v současné době využívána elektrická energie. Ohřev TUV v ve veřejném a soukromém sektoru Využití solárních systémů pro ohřev TUV je vhodné zejména tam, kde je stálá nebo zvýšená poptávka po TUV v letním období, kdy jsou energetické zisky ze slunečního záření nejvyšší. To může být případ například rekreačních a ubytovacích zařízení, penzionů, autokempů. Dále je možná aplikace teplovzdušných solárních kolektorů pro ohřev vzduchu (k přitápění, sušení zemědělských plodin, biomasy apod..). Projekty využití solární tepelné energie ve veřejných objektech jsou přijatelné pro podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí Oblast podpory 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem MĚSTO KRASLICE 134

135 zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Projekty využití solární tepelné energie v rámci podnikatelských subjektů jsou teoreticky přijatelné v rámci programu Eko-energie operačního programu Podnikání a Inovace , vzhledem k nastavení priorit programu je ale šance získat na tento typ opatření jen velmi malá. Obrázek 48: Příklad solárního systému tvořeného plochou solárních jímačů (kolektorů nebo absorberů), akumulátorem zachycené solární energie, propojovacím potrubím s čerpadly resp. ventilátory a regulačním systémem Potenciál sluneční energie pro výrobu elektrické energie Z hlediska přírodních podmínek jsou výchozí podmínky pro využití potenciálu sluneční energie pro výrobu elektřiny stejné jako pro solární tepelné systémy. Přírodní podmínky města Kraslice umožňují využít sluneční záření v aktivních solárních fotovoltaických systémech. Přímá přeměna solární energie na elektrickou energii se uskutečňuje v polovodičovém prvku označovaném jako fotovoltaický nebo také solární článek. Fotovoltaická elektrárna se skládá z pole vzájemně propojených fotovoltaických panelů, které dodávají stejnosměrný proud do střídačů generujících proud střídavý, který je následně transformován na využitelné napětí a dodáván do spotřeby. Účinnost přeměny solární energie na elektrickou je dána účinností jednotlivých komponent elektrárny, vedle fotovoltaických panelů se jedná především o účinnost střídačů a transformace. S využitím fotovoltaických solárních systémů se dříve uvažovalo zejména pro decentralizované aplikace (osvětlení dopravního značení, parkovací automaty, telekomunikační zařízení, mobilní zařízení, objekty nepřipojené do veřejné sítě) eventuelně např. pro zajištění záložního napájení oběhových čerpadel aktivních teplovodních solárních systémů. V nedávné době došlo k masivnímu rozvoji zejména u systémů připojených do veřejné sítě za pomoci elektronických měničů (invertorů) převádějící vyrobené stejnosměrné napětí na střídavé o síťové frekvenci 50 Hz. Kritéria pro výběr vhodných lokalit Při výběru lokality pro využití sluneční energie ve fotovoltaických systémech pro decentralizované, izolované využití s využitím akumulace vyrobené energie v akumulátorech a event. využitím měničů pro napájení spotřebičů na standardní MĚSTO KRASLICE 135