VyuÏijte moïnosti získat grant

Transkript

1 Z OBSAHU TOHOTO âísla Pfiidûlování sociálních dávek bude pfiísnûj í (str. 3) Obãané se obracejí se sv mi problémy na úfiedníky (str. 4) ZvaÏujete stavbu rodinného domu? (str. 5) OvlivÀuje negativnû zdraví obyvatel Pfierova jejich Ïivotní prostfiedí? (str. 7) Osobnost: Hubert Malina (str. 8) Projekt komunitního plánování sociálních sluïeb (str. 10) Z galerie vyznamenan ch: básník Du an Îváãek (str. 12) ã í s l o 2 ú n o r r o ã n í k I I I VyuÏijte moïnosti získat grant Stejnû jako v minulém roce mûsto i letos schválilo grantov program, jehoï cílem je podpora projektû v oblastech sportu, kultury, vzdûlávání, dfiíve oznaãováno jako voln ãas, Ïivotního prostfiedí a sociálních sluïeb. MùSTO Evidenãní ãíslo (slouïí pro potfieby Mûstského úfiadu Pfierov) Razítko podatelny P EROV oblast: KULTURA, VZDùLÁVÁNÍ A ÎIVOTNÍ PROST EDÍ Îadatel o grant (pfiesn název subjektu) Mûstsk úfiad Pfierov upozoràuje v echny zájemce o poskytnutí finanãních prostfiedkû z rozpoãtu mûsta Pfierova, Ïe je moïné i v leto ním roce poïádat o grant formou vypracovan ch projektû. Jak nás informoval Miroslav Lakom z odboru kolství, Ïádosti o grant se podávají na pfiedti tûn ch formuláfiích v termínu do 16. února 2004, a to na adresu Mûstsk úfiad Pfierov, Odbor kolství, mládeïe a tûlov chovy (pro oblast sportu), Odbor informací a styku s vefiejností (pro oblast kultury, vzdûlávání a Ïivotního prostfiedí), Odbor sociálních slu- Ïeb a zdravotnictví (pro oblast sociálních sluïeb), Bratrská 34, Pfierov. V pfiípadû osobního podání musí b t Ïádosti zaevidovány na podatelnû Mûstského úfiadu Pfierov nejpozdûji 16. února 2004 do hodin. V pfiípadû zaslání Ïádostí po - tou je rozhodující pro dodrïení termínu uzávûrky datum po tovního razítka, nejpozdûji 16. února Pfiedti tûné formuláfie je moïno vyzvednout na pfiíslu n ch odborech Mûstského úfiadu Pfierov nebo v Mûstském informaãním centru. Pro leto ní rok vyãlenilo Zastupitelstvo mûsta Pfierova pro grantov program celkovou ãástku ve v i 3, korun. Z toho pfiipadla na oblast sportu ãástka 1, korun, na oblast kultury, vzdûlávání a Ïivotního prostfiedí ãástka korun a na oblast sociálních sluïeb korun. Pro oblast zdravotnictví nebyly pro leto ní rok v rámci grantového programu vyãlenûny Ïádné finanãní prostfiedky. Projekty v této oblasti se proto nepodávají. V bûr projektû bude proveden pfii dubnovém zasedání Zastupitelstva mûsta Pfierova, poskytl nám nejdûleïitûj í informace Miroslav Lakom. Pro moïnost srovnání uvádíme i informaci o celkové ãástce, která byla schválena pro grantov program na rok Jednalo se o sumu 7, korun, která byla rozdûlená do oblasti sportu ve v i 3, korun, na oblast volného ãasu pfiipadla ãástka korun, kultura dostala 1, korun, JiÏ v prosinci minulého roku jste si mohli pov imnout pokladniãky instalované na námûstí T. G. Masaryka, ve které se bûhem relativnû krátké doby nashromáïdil neãekanû vysok obnos. Mûsto se rozhodlo vyuïít ukonãení platnosti deseti a dvacetihaléfiov ch mincí a z v tûïku sbírky, která zahrnuje i ostatní mince ãi bankovky, zakoupit strom pro park Michalov. Proã mûsto zvolilo právû takovou aktivitu, je nasnadû - nejvût í mûstsk park letos v ãervnu oslaví 100. v roãí svého zaloïení. (pokraãování na stranû 2) oblast zdravotnictví ãástku 1, korun, oblast sociálních sluïeb korun a jako rezerva Rady mûsta Pfierova byla vyãlenûna ãástka korun. V minulém roce zaevidoval Odbor kolství, mládeïe a tûlov chovy Mûstského úfiadu Pfierov k termínu podání Ïádostí o grant, kter byl stanoven na 17. bfiezna 2003, celkem 303 projektû, z toho do oblasti sportu 132, volného ãasu 57, kultury 83, zdravotnictví 7 a do oblasti sociální 24 projektû. Eva afránková Rozpoãet mûsta na rok 2004 byl schválen Zastupitelstvo stihlo schválit rozpoãet mûsta Pfierova na rok 2004 je tû pfied vánoãními svátky minulého roku. Jak nás informovala Oldfii ka Sedláãková z finanãního odboru, jeho celkov objem ãiní ãástku 772, korun. Z celkové pfiíjmové ãástky rozpoãtu tvofií nejvût í ãást daàové pfiíjmy, a to 431, korun, nedaàové ãiní 273, korun, kapitálové 23, korun a dotace 2, korun. Dotace na v kon státní správy je zafiazena pod nedaàové pfiíjmy v pfiedpokládané v - i. Bude upravena v prûbûhu roku 2004 rozpoãtov m opatfiením po schválení rozpoãtu Olomouckého kraje. Oproti roku 2003 jsou rozpoãtovány niï í kapitálové pfiíjmy, a to pfiedev ím u prodeje bytov ch jednotek z majetku mûsta. I v leto ním roce, stejnû jako v roce 2003, do hospodafiení mûsta v raznû zasáhla reforma vefiejné správy, kdy po zru- ení okresních úfiadû do lo k pfienosu povinností, vãetnû fiady finanãních, ze státu na mûsto. Myslíme si, Ïe i pfies v echny sloïitosti a problémy jsou vyrovnány mezi sebou potfieby jednotliv ch oblastí Ïivota mûsta tak, aby byl (pokraãování na stranû 2) Neb val zájem o sbírku na strom do Michalova foto Jan âep

2 STRANA 2 ÚNOR 2004 Rozpoãet mûsta na rok 2004 schválen pokraãování ze strany 1 v ude zabezpeãen alespoà základní chod a rozvoj, zdûraznila Oldfii ka Sedláãková. PoÏadavky jednotliv ch odborû a organizací ãinily 873, korun, o více neï 148, korun pfievy ovaly pfiedpokládané pfiíjmy mûsta. V prûbûhu procesu projednávání návrhu rozpoãtu za úãasti vedoucích odborû, fieditelû organizací, místostarostû, ãlenû finanãního v boru a odboru finanãního byly poïadavky kráceny. Po dojednan ch úpravách se rovnaly pfiíjmy v dajûm ve v i 772, korun. V této ãástce jsou zahrnuty i financující operace, jako napfiíklad splátky úvûrû pfiijat ch mûs- Pozvánka Neb val zájem o sbírku na strom do Michalova pokraãování ze strany 1 tem k úhradû investiãních akcí. Investiãní akce budou fie eny formou rozpoãtového opatfiení v návaznosti na zûstatek roku 2003, upfiesnila Oldfii ka Sedláãková. Souãástí rozpoãtu jsou vedle grantû, o kter ch se mûïete podrobnûji doãíst na titulní stranû, i pfiímé podpory v rûzn ch oblastech; napfiíklad je sem zahrnuta úhrada ledové plochy SluÏbám mûsta Pfierova, která ãiní pro leto ní rok 2 miliony korun, a pfiíspûvek Nemocnici Pfierov rovnûï ve v i 2 miliony korun. Rada mûsta si ponechává jako rezervu ãástku ve v i korun, doplnila Oldfii ka Sedláãková. af Mûsto Pfierov zve na zasedání Zastupitelstva mûsta Pfierova, které se bude konat ve ãtvrtek 12. února 2004 v 15 hodin ve velkém sále Mûstského domu v Pfierovû Musím se pfiiznat, Ïe mne tûdrost, s jakou Pfierováci ke sbírce pfiistoupili, velmi mile pfiekvapila. Mûli jsme pfiipraveno nûkolik variant, jak strom nakonec do Michalova vysadíme, a to v závislosti na koneãné v i nashromáïdûn ch prostfiedkû, poãínaje nûkolika stokorunami. Poãítali jsme i s teoretickou moïností, Ïe by se celková ãástka po ukonãení sbírky, tedy na podzim leto ního roku, mohla pfiiblíïit dvaceti tisícûm korun. Îe bude ale tato suma pfiekonána jiï na zaãátku ledna, jsme rozhodnû neãekali. Díky tomu se slíben strom v parku objeví jiï v jarních mûsících. I zb vající prostfiedky v ak budou vyuïity na v sadby v Michalovû. Pochopitelnû tak, aby i po létech bylo zfiejmé, co se podafiilo díky vefiejné sbírce. Rozhodnû tyto peníze neutopíme v rámci realizace nûjakého jiï dfiíve naplánovaného Ïivého plotu, reagoval na neb val zájem obãanû mûsta Pavel Juli, vedoucí odboru rozvoje. RovnûÏ dûti z pfierovsk ch matefisk ch a základních kol se rozhodly podílet se na této sbírce. Jejich úãast mûla rozmanitou podobu. PoÏádali jsme v echny matefiské a základní koly o podporu této akce. Neãekanû silná odezva nás skuteãnû pfiekvapila. Napfiíklad Základní a matefiská kola BoÏeny Nûmcové pfii la s nápadem uspofiádat vlastní sbírku a ze získan ch penûz by dûti rády zakoupily a v parku vysadily vlastní strom, o kter by v budoucnu peãovaly. Tfiídní uãitelé Základní koly Za ml nem si naplánovali vycházku na námûstí a pfii té pfiíleïitosti naplnili mincemi kasiãku. Vedení dal- ích základních kol zorganizovalo pfied Vánocemi pro své Ïáky i uãitele sbírku pod vlastním stromem. Základní kola a matefiská kola Matefiídou ka vybrala ãástku pfiesahující pûldruhého tisíce korun, kterou nám dûti pfiedaly ve slavnostní pfiedvánoãní atmosféfie. Témûfi stejnû vysokou ãástkou pfiispûli i Ïáci Základní koly Svisle. Vedení dal ích kol i kolek pfiipravilo v rámci ekologické v chovy nástûnky, kter mi vybízelo své Ïáky k drobn m pfiíspûvkûm na strom pojmenovan Michalovník desetníkov, sdûlila místostarostka E. Grambliãková. Pokladniãku vybíráme prûbûïnû. âástka, kterou zatím pfiispûli Pfierované na nákup stromû do parku Michalova, ãiní k dne nímu dni ( pozn. red.) korun, informovala nás Oldfii ka Sedláãková, vedoucí finanãního odboru. Schránka zûstává nadále umístûna na námûstí T. G. Masaryka. Pfiedpokládá se, Ïe teprve pfied vlastními oslavami 100. v roãí parku, které probûhnou v ãervnu, bude pfiemístûna do Michalova. af reprezentaãní PLES STAROSTY mûsta pfierova 28. února 2004 od 20 hodin ve v ech sálech Mûstského domu v Pfierovû Hrají: Live Orchestra Richard Pogoda Bohat kulturní program Plesová sezona v Městském domě ÚNOR ve 20 hodin Ples chemiků Precheza a.s. Přerov ve 20 hodin Hanácká kyselka s.r.o., reprezentační ples ve 20 hodin Střední pedagogická škola - reprezentační a stužkovací ples ve 20 hodin Gymnázium Jakuba Škody, stužkovací ples VIII.A ve 20 hodin SOŠ a SOU Šířava, X. jubilejní reprezentační ples ve 20 hodin Letecký ples VÚ ve 20 hodin Ples levice ve 20 hodin Ples starosty Města Přerov BŘEZEN ve 20 hodin Gymnázium Jakuba Škody reprezentační & stužkovací ples VIII.C ve 20 hodin VÚ 3888, reprezentační ples ve 20 hodin Meopta a.s. Přerov, reprezentační ples ve 20 hodin SK Přerov, V. reprezentační ples DUBEN ve hodin Městský dům s.r.o. & Vekotrans s.r.o. XI. reprezentační ples Komise pro obãanské záleïitosti Obfiady vítání dûtí, pfii kter ch jsou novorozenci pfiijati mezi obãany mûsta zápisem do pamûtní knihy. Obfiady zlat ch a diamantov ch svateb manïelû, ktefií v roce 2004 oslaví padesát ãi edesát let spoleãného Ïivota. BliÏ í informace: Ivana Veselá, tel ,

3 ÚNOR 2004 STRANA 3 Pfiidûlování sociálních dávek bude pfiísnûj í Od 1. ledna 2004 nabyl úãinnosti zákon ã. 422/2003 Sb., kter m se mûní zákon ã. 482/1991 Sb., o sociální potfiebnosti, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. V souladu s ním bude správní orgán dûslednûji posuzovat sociální potfiebnost obãanû, ktefií Ïádají o dávky sociální péãe. DÛraz je kladen na zpfiísnûní hodnocení aktivity obãanû pfii zvy ování si pfiíjmu vlastním pfiiãinûním, pro úãely dávek sociální péãe je zv en minimální pfiíjem osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch, je stanovena sankce zákonn m zástupcûm nezaopatfieného dítûte za jeho neomluvenou absenci ve kole a novû je formulována povinnost obãana spolupracovat se správním orgánem a v návaznosti na neplnûní této povinnosti jsou stanoveny i pfiíslu né sankce. Na toto aktuální téma jsme hovofiili s Ludmilou Ho Èálkovou, vedoucí odboru sociálních dávek. Konãí moïnost vydávat obãanské prûkazy bez strojovû ãiteln ch údajû UpozorÀujeme obãany, Ïe podle platné právní úpravy nelze po 1. lednu 2004 vydávat obãanské prûkazy bez strojovû ãiteln ch údajû. V souãasné dobû je dokonãován legislativní proces smûfiující k novelizaci zákona o obãansk ch prûkazech, kter by mûl umoïnit vydávat obecním úfiadûm obcí s roz ífienou pûsobností obãanské prûkazy bez strojovû ãiteln ch údajû, ale pouze v zákonem stanoven ch pfiípadech, a to po pfiedchozím souhlasu Ministerstva vnitra. Nabytí úãinnosti této novely se pfiedpokládá ke dni 1. dubna Co by mûli vûdût Ïadatelé o dávky sociální péãe? Od 1. ledna obãan musí mûsíãnû fiádnû prokazovat za sebe i za spoleãnû posuzované osoby, Ïe se sna- Ïí zv it pfiíjem vlastní prací. Za tuto snahu je moïno povaïovat ucházení se o zamûstnání u právnick ch ãi fyzick ch osob, prokazatelné vyuïití pfiíslu né inzerce, a to jak místní, tak i regionální, vyuïití nabídek na Internetu, osobní kontakty se zamûstnavateli, písemná korespondence, telefonáty a podobnû. Uvedené aktivity je obãan povinen osvûdãit tak, aby správní orgán mûl moïnost podle potfieby jejich vûrohodnost kontrolovat. Zv ená pozornost bude vûnována obãanûm, ktefií dlouhodobû setrvávají na dávkách sociální péãe. Existují v tomto pfiípadû v jimky? Stávající v jimky, u kter ch skupin obãanû, a ty jsou pochopitelnû v zákonû vyjmenované, se zvy ování pfiíjmu vlastní prací nezkoumá, se roz ifiují dále o obãany, ktefií celodennû a fiádnû peãují o blízkou nebo jinou osobu, která je pfieváïnû nebo úplnû bezmocná nebo je star í 80 let a ãásteãnû bezmocná. MÛÏete vyjmenovat dal í zákonné nároky a pohledávky, které musí obãan uplatnit, pokud má zájem o vyplácení sociálních dávek? Jsou to zejména dávky nemocenského poji tûní, dûchodového poji tûní, dávky státní sociální podpory, v Ïivné a úhradu nûkter ch nákladû neprovdané matce a uplatnûní nárokû z pracovních nebo obdobn ch vztahû. Obãan nebude uznán za sociálnû potfiebného, pokud ve lhûtû stanovené pfiedpisem nebo pfiíslu n m správním orgánem neuplatní své zákonné nároky a pohledávky, to znamená neuãiní takové kroky, které mohou vést k získání finanãních prostfiedkû. Kromû v e uvedeného lze mezi tyto úkony poãítat i návrhy na exekuci. V odûvodnûn ch pfiípadech v ak správní orgán nemusí trvat na uplatnûní v ech nárokû, zejména pokud by získané finanãní prostfiedky nepokryly vynaloïené v daje. V neposlední fiadû je obãan povinen si zv it pfiíjem prodejem nebo jin m vyuïitím vlastního majetku. V novele zákona je uveden v ãet majetku, u kterého se prodej nebo jiné vyuïití nevyïaduje. Uvedla byste konkrétní pfiípady? T ká se to vûcí, které nepodléhají v konu rozhodnutí podle obãanského soudního fiádu. Mezi nû mû- Ïeme zafiadit bûïné odûvní souãásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné pfiedmûty podobné povahy, zdravotní potfieby, hotové peníze do v e korun, nemovitosti nebo byt, které obãan vyuïívá k pfiimûfienému bydlení. Zde správní orgán bude pfiihlíïet k velikosti bytu, jeho plo e a a poãtu místností, poãtu osob Ïijících v bytu, jejich vûku, pfiípadnû zdravotnímu stavu, poloze bytu, jeho kategorii, v i nájemného a podobnû. Prodej se dále nevyïaduje u kompenzaãních a technick ch pomûcek, osobních aut, zafiízení bytu, na které byl obãanovi správním orgánem poskytnut pfiíspûvek z dûvodu jeho tûïkého zdravotního postiïení. Zde bude správní orgán posuzovat, zda prodej majetku není spojen s nepfiimûfienou tvrdostí a takové zv ení pfiíjmu vlastním pfiiãinûním po obãanu nevyïadovat. Nastaly nûjaké dal í v znamné zmûny v posuzování sociální potfiebnosti? V znamná zmûna nastala i v posuzování sociální potfiebnosti obãana, kter má pfiíjem z podnikání nebo z jiné samostatné v dûleãné ãinnosti. Doposud mu bylo do pfiíjmu zapoãítáno, pokud neprokázal vy í pfiíjem, Ïivotní minimum jednotlivce ve v i korun, dle novely zákona v ak jeho minimální pfiíjem pro úãely dávky sociální péãe bude ãinit 50 % prûmûrné mûsíãní mzdy v národním hospo- Cena jízdného na území mûsta Pfierov pro dûchodce star í 70 let Rada mûsta Pfierova vydala dne Nafiízení mûsta Pfierov ã. 7/2003, kter m se mûní a doplàuje nafiízení mûsta Pfierov ã. 6/2003 o stanovení maximální ceny v mûstské dopravû osob, bezplatné pfiepravû a slevách na území mûsta Pfierov. S úãinností od 1. ledna 2004 platí maximální cena jednotlivé pfiestupné jízdenky ve mûstû Pfierov po dobu 30 minut 8 Kã v pracovních dnech a po dobu 60 minut v ostatních dnech (cena jízdenky zakoupené u fiidiãe zûstává ve v i 6 Kã). Souãasnû se zvy uje cena roãního jízdného pro dûchodce star- í 70 let na 300 Kã. Odbor finanãní Mûstského úfiadu Pfierov Pfierovské listy na internetu: dáfiství vyhlá ené âesk m statistick m úfiadem za pfiedchozí kalendáfiní rok s tím, Ïe tato ãástka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolû. Tato ãástka se bude mûnit vïdy od 1. ãervence daného roku - její v i bude vyhla ovat Ministerstvo práce a sociálních vûcí ve Sbírce zákonû sdûlením. Pro období od 1. ledna do 30. ãervna roku 2004 bude pro úãely dávek sociální péãe u samostatnû v dûleãn ch obãanû poãítáno s minimální ãástkou korun mûsíãnû. Uveden postup platí bez ohledu na skuteãnost, zda jde o ãinnost vykonávanou jako hlavní nebo vedlej í. Novû se také stanovuje podmínka sociální potfiebnosti, vztahující se na rodiãe, ktefií fiádnû neplní povinnosti zákonného zástupce nezaopatfieného dítûte spojené s fiádn m plnûním povinné kolní docházky - od deseti hodin neomluvené absence dítûte v kalendáfiním mûsíci jim nebude náleïet dávka sociální péãe. Na co byste chtûla Ïadatele o sociální dávku ãi jejich pfiíjemce upozornit? Od 1. ledna leto ního roku je Ïadatel o dávku sociální péãe nebo pfiíjemce dávky sociální péãe povinen osvûdãit skuteãnosti rozhodné pro nárok na dávku, její v i nebo v platu, musí dát písemnû souhlas k ovûfiení tûchto skuteãností a na v zvu se osobnû dostavit k pfiíslu - nému orgánu, nebrání-li tomu tûïko pfiekonatelné pfiekáïky, zejména zdravotní stav - tato povinnost platí i pro spoleãnû posuzované osoby, jinak mu po pfiedchozím upozornûní mûïe b t Ïádost o dávku sociální péãe zamítnuta, v plata dávky sociální péãe zastavena nebo dávka sociální péãe odejmuta. Eva afránková PÛjãky z fondu rozvoje bydlení Mûsto Pfierov upozoràuje v echny zájemce o opravy a modernizaci vlastního bytového fondu na moïnost poskytnutí pûjãky z fondu rozvoje bydlení a fondu na opravy bytového fondu postiïeného povodní. V bûrové fiízení pro tyto pûjãky bude vyhlá eno v termínu od 19. ledna aï do 3. bfiezna Îádost o pûjãku a ve keré informace získají zájemci na Mûstském úfiadû Pfierov, Bratrská 34, odboru finanãním, I. patro, dvefie ã V. Krátká, K. Bukvaldová.

4 STRANA 4 ÚNOR 2004 Obãané se obracejí se sv mi problémy na úfiedníky JiÏ od roku 2000 je souãástí práce zamûstnancû Kanceláfie starosty Mûstského úfiadu Pfierov i pfiijímání, evidence a fie ení podnûtû, námûtû, stíïností a petic obãanû. Impulsem se stalo zji tûní, Ïe na volené zástupce mûsta se obrací stále více obãanû s Ïádostí o radu, pomoc nebo se stíïností ãi podnûtem, a to nejenom ve vûci, která se t ká pouze jejich soukromí, ale ãasto i proto, Ïe je trápí nûkteré problémy, které mají ir í platnost pro více ménû v echny obãany na eho mûsta. Mnozí obãané volí nejjednodu - í formu telefonického dotazu nebo pfied dopisováním dávají pfiednost osobnímu kontaktu. Pracovníci kanceláfie starosty zodpovûdûli nesãetnû dotazû na úseku obãanskoprávním, ale i tfieba na úseku ochrany práv spotfiebitele. Je samozfiejmostí, Ïe nikdy není nikdo odmítnut a vïdy se snaïíme o vstfiícné jednání. Je v ak tfieba poznamenat, Ïe kompetentní pracovníci kanceláfie starosty vyfiizují pouze stíïnosti na úseku samosprávy. StíÏnosti na úseku v konu státní správy jsou postupovány pfiíslu n m nadfiízen m orgánûm. To ov em neznamená, Ïe dále nesle- je totiï problém, se kter m se pot ká snad kaïdé vût í mûsto a ani Pfierovu se nevyhnul. Je dûsledkem pfiedev ím rapidnû narûstajícího stupnû automobilizace a také nedostateãného dimenzování parkovacích míst v minul ch letech. Odbor rozvoje nechal vypracovat Studii dopravy v klidu ve mûstû Pfierovû, která obsahuje informace nejen o stávajícím stavu parkování, ale rovnûï i návrhy nov ch míst na jeho roz ífiení. Na základû této Studie a prûbûïného mapování situace pfiímo v terénu jiï bylo mûstem zrealizováno nûkolik stovek nov ch parkovacích míst, informoval nás Ladislav Stískal. K problematické situaci do lo v nedávné dobû napfiíklad v ulici Seifertovû. Místní obyvatelé panelov ch domû reagovali nakonec sepsáním petice. Pfied zhruba pûl rokem se zaãali noví majitelé stûhovat do dostavûného bytového domu na Seifertovû ulici. Tento dûm zvan Kaskády má zfiízena parkovací stání pfii hranici svého pozemku. Ten v ak tûsnû doléhá k místní komunikaci. A zde vznikl problém. Dfiívûj í parkování místních obyvadujeme, zda byla stíïnost projednána a obãan byl o v sledku informovan, sdûlil nám Zdenûk Danûk, kter nese zodpovûdnost za jejich vyfiizování. V roce 2003 bylo pfiijato 175 písemn ch stíïností a podnûtû, coï ãiní nárûst o 40 % ve srovnání s rokem V tomto roce byly pfiijaty 4 petice a 5 písemn ch dotazû. Z uvedeného poãtu stíïností bylo 17 dopisû anonymních. Ty poukazovaly na rûzné ne vary, které se vyskytují v na em mûstû. Je obvyklou praxí v fiadû organizacích a na mnoha úfiadech, Ïe anonymy se házejí pfiímo do ko e. Na e oddûlení vûnuje pozornost i tûmto dopisûm a v rámci moïností se snaïí zjednat nápravu. BohuÏel tímto pfiístupem se sami pisatelé pfiipravují o moïnost pfiímé komunikace s úfiedníky, pfiípadnû o pfiíleïitost podílet se na zmûnû stavu, na kter poukazují, postûïoval si Zdenûk Danûk. V souvislosti s reformou vefiejné správy se zv ily i nároky na ãinnost jednotliv ch místostarostû V voj stíïností v jednotliv ch letech r r r r a starosty. Jen pro ilustraci uvádíme, Ïe ve druhé polovinû roku 2003 bylo místostarosty pfiijato celkem 1389 písemn ch podání a sám starosta se seznámil s dal ími 824 písemn mi podnûty; zdûrazàujeme, Ïe se jedná opravdu jen o období esti mûsícû loàského roku. V rámci roz ifiování moderních metod komunikace bylo jen na sekretariátu starosty za uvedené období je - tû pfiijato a vyfiízeno pfiibliïnû 200 û. Z celkového poãtu 175 stíïností smûfiovalo 33 stíïností na pracovníky mûstského úfiadu, a z toho byla pouze jediná po pro- etfiení uznána jako oprávnûná a jedna byla uznána jako ãásteãnû oprávnûná. V echny ãtyfii petice byly projednány na jednotliv ch zasedáních rady mûsta a na v echny doruãené dotazy se dostalo jejich pisatelûm vãasné a fiádné odpovûdi, poskytl nám alespoà nûkolik ãísel Zdenûk Danûk. I pfii podávání stíïností a podnûtû se ãím dál tím více zaãíná pouïívat elektronická po ta. BohuÏel je - tû není zavedeno pouïívání elektronick ch podpisû, a tak do té doby musíme pracovat s tûmito podáními jako s anonymními, neboè totoïnost pisatele, pokud ji neuvede v textu stíïnosti, nelze nijak zpûtnû ovûfiit, vysvûtlil Zdenûk Danûk. Jednou z problematik, které v loàském roce nejvíce zamûstnávaly pracovníky kanceláfie staros- Mûsto se snaïí fie it nedostatek parkovacích míst Jak uï jsme se v e zmínili, na radnici se obãané na eho mûsta obracejí s nejrûznûj ími poïadavky a problémy, s nimiï se setkávají a které nejrûznûj ím zpûsobem komplikují jejich kaïdodenní Ïivot. Ty jsou neprodlenû postupovány jednotliv m odborûm Mûstského LEGENDA PLOCH ZÁMKOVÁ DLAŽBA CHODNÍK (dlažba 40x40) fotbalové hfii tû DOSVAHOVÁNÍ VJEZD OPLOCENÍ 1 2 SMĚR BILLA, KRYTÝ BAZ N PŘELOŽKA NN (dl. 47m) JEŘÁB MUK 3 DUB ČERVENÝ 4 DUB ČERVENÝ Návrhu parkovi tû z projektové dokumentace 1:2 5 6 úfiadu k vyfiízení. Jedním ze stûïejních problémû, na nûï je ze strany obyvatel ãasto poukazováno, je nedostatek parkovacích ploch pro osobní automobily. Se Ïádostí o vyjádfiení, jaké kroky ãiní kompetentní pracovníci mûsta v této oblasti, jsme se obrátili na ing. arch. DUB ČERVENÝ 7 BOROVICE ČERNÁ 8 BOROVICE ČERNÁ NOVÉ PARKOVACÍ PLOCHY (21 MÍST) JEŘÁB MUK 12 REGULAČNÍ STANICE PLYNU Kláru Koryãanovou a ing. Ladislava Stískala z odboru rozvoje. Je pochopitelné, Ïe nejlep ím místem pro parkování, pokud nemá majitel auta garáï, je místo pod oknem jeho domu ãi bytu. To není bohuïel v mnoha pfiípadech splnitelné. Nedostatek parkovacích míst P IP12 (2x symb. INV O2) SEIFERTOVA GAR ÁŽE VÝSTAVIŠTĚ PODÉLNÉ STÁNÍ

5 ÚNOR 2004 STRANA 5 ty, bylo naru ování obãanského souïití hlukem. Na základû zvy ujícího se poãtu stíïností tohoto zamûfiení bylo spoleãnû s legislativnû právním oddûlením Mûstského úfiadu Pfierov pfiikroãeno k pfiípravû nové obecnû závazné vyhlá ky, jeï by tuto problematiku fie ila, a to dokonce i za spolupráce se senátorkou Parlamentu âeské republiky RNDr. Jitkou Seitlovou. Ov em v tomto nás pfiedbûhli na- i zákonodárci, ktefií provedli takové zmûny v pfiíslu né legislativû, Ïe bylo obcím zabránûno vytvofiit si vlastní pfiedpisy. Tímto druhem stíïností se zab vá pfiíslu ná hygienická stanice, vrátil se Zdenûk Danûk k námûtu nejãastûji se opakujících stíïností. Graf na pfiedcházející stranû ukazuje, jak se v posledních ãtyfiech letech mûnily poãty stíïností. af Poznámka redakce: Vyfiizování stíïností a petic zaslan ch na Mûstsk úfiad Pfierov se fiídí vnitfiní smûrnicí ã. 2/98, jejíï plné znûní je uloïeno i na webov ch stránkách mûsta Pfierova v kapitole Mûstsk úfiad - NejdÛleÏitûj í pfiedpisy - Kanceláfi starosty. tel podél komunikace v délce zhruba 80 metrû jiï dnes není v tûchto místech moïné. Obyvatelé se v polovinû mûsíce fiíjna 2003 proto obrátili se Ïádostí o pomoc na mûsto a Stavební bytové druïstvo v Pfierovû. Na základû této petice odbor rozvoje MûÚ svolal místní etfiení za úãasti pracovníka oddûlení rozvoje, zpracovatele projektu a zástupcû Stavebního bytového druïstva a po rekognoskaci terénu nechal vypracovat realizaãní dokumentaci v duchu spoleãnû pfiijatého moïného fie ení. Projektová dokumentace fie- í návrh 21 nov ch parkovacích míst, z toho dvû jsou urãena pro tûlesnû postiïené. Nové parkovi tû je navrïeno do stávající plochy zelenû v tûsné blízkosti regulaãní stanice plynu. Povrch parkovi tû má b t tvofien ze zámkové dlaïby a souãástí dokumentace jsou i sadové úpravy. MoÏnost jeho realizace bude pfiímo závislá na finanãních moïnostech mûsta, informovala nás Klára Koryãanová o plánovaném fie ení jednoho z ãetn ch problémû vzniklého v souvislosti s parkováním v na em mûstû. af ZvaÏujete stavbu rodinného domu? Stále více lidí chce fie it otázku bydlení v stavbou nového rodinného domu. Pokud se rozhodnete pro bydlení ve vlastním domku, musíte nejprve zjistit, ve kter ch lokalitách je povolen tento typ v stavby. Zmen en v fiez v kresu varianty ã.2 ze studie Za ulicí Durychova Na to, jaké mají v souãasné dobû a blízké budoucnosti pfiípadní zájemci moïnosti, jsme se zeptali Ing. Hany Mikulové z odboru rozvoje. V samotném mûstû Pfierov ov em pozemky pro tento druh bydlení nebyly. Ve schváleném územním plánu byla k tomuto úãelu vymezena pouze lokalita za hfibitovem a ulicí Durychovou. V souãasné dobû jsou zpracovány varianty moïného umístûní rodinn ch domû v této oblasti mûsta. Podle urbanistické studie Za ulicí Durychova by zde mohlo b t realizováno rodinn ch domkû (viz obrázek). Poptávka po rodinn ch domech byla podnûtem pro schválení pofiízení zmûny územního plánu v lokalitû za ulicí Kabelíkovou, nazvanou v urbanistické studii Pfierov-Lánce. V stavba pfiibliïnû 64 domkû je podmínûna schválením zmûny územního plánu, které se pfiedpokládá v ãervnu 2004, informovala nás Hana Mikulová. MoÏnost v stavby rodinn ch domû se nabízí pfieváïnû v místních ãástech Pfierova. Nejdostupnûj í, nejblíïe k mûstu a tedy z pohledu pfiípadného stavebníka atraktivní, jsou Popovice a Újezdec. V místní ãásti Pfierova - Popovicích je pro rodinné domy schválena velká lokalita zahrad a zemûdûlsk ch pozemkû mezi ulicí Hanáckou a Koãífie. Tato lokalita nabízí moïnost v stavby aï 75 rodinn ch domû, jejichï umístûní je navrïeno v urbanistické studii Pfierov-Popovice, upfiesnila Hana Mikulová a dodala, Ïe pochopitelnû u v ech tûchto rozvojov ch lokalit je podmínkou v stavba obsluïn ch komunikací a inïen rsk ch sítí. Pro území místní ãásti Pfierova - Újezdce byl projednán a na listopadovém zasedání zastupitelstva mûsta schválen regulaãní plán Pfierov-Újezdec. Jedná se o podrobnou územnû plánovací dokumentaci, která stanovuje vyuïití jednotliv ch pozemkû, zpûsob zástavby vãetnû uspofiádání dopravy a inïen rsk ch sítí a také vymezuje vefiejnû prospû né stavby. Regulaãní plán fie í pozemky urãené nejen k zástavbû rodinn mi domy, kter ch je zde navrïeno celkem 244 domû, ale také pro nízkopodlaïní bytovou zástavbu a pro podnikatelské a prûmyslové areály. Závazná ãást regulaãního plánu byla vyhlá ena formou obecnû závazné vyhlá ky. Regulaãní plán bude slouïit stavebníkûm i stavebnímu úfiadu jako závazn podklad pro umisèování staveb, kdy bude moïné v konkrétních pfiípadech zjednodu it a zrychlit stavebnû povolovací fiízení, seznámila nás Hana Mikulová s dal í lokalitou vymezenou pro stavbu rodinn ch domû. Je nutné podotknout, Ïe pozemky urãené pro zástavbu rodinn mi domy jsou ve velké mífie ve vlastnictví soukrom ch osob, takïe prvním krokem k úspû - né realizaci rodinného domu je získání vlastnick ch práv k pozemku urãeného pro tento druh zástavby, upozornila Hana Mikulová a dodala, Ïe v echny jmenované dokumentace jsou podkladem pro umisèování staveb v území a jsou k dispozici k nahlédnutí na Mûstském úfiad Pfierov - odboru rozvoje, oddûlení územního plánování. af Ceník plo né inzerce v Pfierovsk ch listech Velikost inzerátu ãerná barva ãerná + purpurová barevn inzerát 1/1 strany ( mm) Kã Kã Kã 1/2 strany ( mm) Kã Kã Kã 1/4 strany ( mm) Kã Kã Kã 1/8 strany ( mm) Kã Kã Kã men í neï 62,5 cm 2 30 Kã/1 cm 2 33 Kã/1 cm 2 43 Kã/1 cm 2 Náklad Pfierovsk ch listû je v tiskû, distribuce do v ech pfierovsk ch domácností zdarma. Uvedené ceny jsou bez 22 % DPH. Zájemci o inzerci mohou získat bliï í informace na tel. ãísle , studio@elan-prerov.cz, pan Miloslav Fla ar a Zdenûk Vymlátil. Adresa: Dluhonská 96 (proti nákladní vrátnici PRECHEZA a. s.)

6 STRANA 6 ÚNOR 2004 VÍTE, ÎE... Tento demografick jev v ak nebyl pro Pfierov nijak v jimeãn, protoïe obdobná situace se projevovala i v ostatních obcích âr. Celá âr pro la od roku 1989 v znamn mi zmûnami reprodukãního chování, coï se v raznû projevilo poklesem poãtu narozen ch dûtí. âeská populace tak reagovala na zmûny vnûj ích sociálních a ekonomick ch podmínûností demografické reprodukce. Toto období je moïné rozdûlit do dvou etap. Bûhem první etapy (1991 aï 1996) byl kaïdoroãnû pokles úrovnû plodnosti velmi v razn a úhrnná plodnost klesla z 1,89 na 1,18. Ve druhé etapû ( ) se situace stabilizovala na nízk ch hodnotách poãtu Ïivû narozen ch (roãnû v âr kolem 90 tis., v Pfierovû kolem 400 narozen ch) a na nízké úrovni úhrnné plodnosti pod hranicí 1,2 dítûte na jednu Ïenu. Poãet narozen ch v populaci závisí nejen na úrovni plodnosti, ale také na rozsahu a struktufie populace Ïen v reprodukãním vûku. V situaci, kdy se v druhé polovinû devadesát ch let zvy oval poãet Odbor rozvoje na základû usnesení Rady mûsta Pfierova z poãátku fiíjna loàského roku ve spolupráci s místostarostou Ing. M. Kuãerou a s pracovníky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Olomouc vypracoval, provedl a vyhodnotil anketu. Ta ukázala vefiejné mínûní obãanû Ïijících v okruhu zhruba 300 metrû od Základní koly Svisle na v stavbu nového kolního hfii tû a Penny marketu. Na v sledky ankety jsme se zeptali ing. Franti ka Zlámala z odboru rozvoje. Nejprve alespoà struãná rekapitulace. Ná odbor ve spolupráci s místostarostou Ing. Martinem Kuãerou vypracoval tfii anketní otázky zamûfiené na moïnosti opravy sportovního areálu Z Svisle, a to jak s variantami v stavby samoobsluhy Penny market, tak bez v stavby obchodu Penny market. Obû varianty byly doplnûny v ãtem podmínek, které by musely b t splnûny, aby se jedna nebo druhá varianta mohla realizovat. Otázky doplnûné osobním dopisem místostarosty Ing. Martina Kuãery a barevn mi situacemi navrïen ch variant byly v obálkách distribuovány âeskou po tou do v ech domácností v ulicích nacházejících se zhruba 300 metrû od Základní koly Svisle. Vybraní obãané v posledním desetiletí se narodilo v Pfierovû témûfi o 50 % ménû dûtí neï v sedmdesát ch letech minulého století, kdy byla v historii âeské republiky vûbec nejvy í porodnost? Ïen ve vûku dfiíve nejvy í intenzity plodnosti (20-24 let), neboè do tohoto vûku vstoupily generace Ïen narozen ch bûhem populaãní vlny z poloviny sedmdesát ch let, se pfiedpokládalo, Ïe roãní poãty narozen ch zaãnou postupnû rûst. Na konci devadesát ch let v voj niãemu podobnému nenasvûdãoval a v roce 2000 se dokonce narodilo v Pfierovû nejménû dûtí od roku 1950 a v âr (v roce 1990 necel ch 90 tis.) vûbec nejménû narozen ch dûtí v historii âeské republiky. Mírné zv ení porodnosti se projevilo po roce 2000 a úhrnná plodnost v âr nyní pfiedstavuje 1,14 dítûte na Ïenu. Pfiíznivá vûková struktura Ïen tak bude patrnû pfiispívat k rûstu poãtu narozen ch dûtí aï v pfií tích letech, kdy tyto Ïeny budou v období pfiedpokládané nejvy í úrovnû plodnosti. Situace v devadesát ch letech se z dlouhodobého pohledu populaãního v voje âr jeví jako v jimeãné období, av ak v evropském kontextu bylo moïné podobn v voj pozorovat od poloviny edesát ch let. Hlavním projevem tûchto zmûn byli osloveni telefonicky a ti, ktefií opakovanû nebyli nezastiïeni telefonem nebo ti, jejichï telefonní ãíslo nebylo nalezeno ve zlat ch stránkách, byli nav tíveni a osloveni pfiímo v místû trvalého bydli tû pracovníky odboru rozvoje MûÚ Pfierov. Místo opakovanû nezastiïen ch vybran ch obãanû, a to jak telefonicky, tak i osobnû, byli vybráni a osloveni náhradníci. Celkov poãet získan ch odpovûdí musel pfiesáhnout ãíslo 588, které bylo v tomto pfiípadû hranicí pro reprezentativní v bûrov vzorek ze základního souboru obyvatelstva. Nakonec bylo pracovníky odboru rozvoje získáno a ke zpracování pfiedáno 596 odpovûdí, z toho tvofiilo 273 odpovûdi muïû a 323 odpovûdi Ïen, informoval nás Franti ek Zlámal a dodal, Ïe pfiedbûïné v sledky ankety byly pfiedloïeny radû mûsta poãátkem prosince roku Na vypracování závûreãné zprávy se podíleli pracovníci firmy Cash, ktefií zpracovali statistické v sledky a sociologové z Pedagogické fakulty UP Olomouc, ktefií sestavili zprávu pfiedloïenou ãlenûm Zastupitelstva mûsta Pfierova 18. prosince roku Z této zprávy vyplynulo, Ïe devût desetin (92,45 %) obãanû Pfierova bydlících v blízkosti Z Svisle si v Ïivotních podmínkách mlad ch lidí bylo odkládání vstupu do man- Ïelství a zaloïení rodiny do vy ího vûku. DÛleÏit vliv mûly moderní forma antikoncepce a moderní technologie potratû; ne v ak jako pfiíãina poklesu plodnosti, ale jako moïnost úãinnû ovlivàovat ãasování a poãet narozen ch dûtí. Zmûny reprodukãního chování a postupn pfiechod k modelu plodnosti obvyklému ve vyspûl ch evropsk ch zemích se v znamnû projevily v plodnosti podle vûku. Od poãátku devadesát ch let dochází k postupnému sniïování intenzity plodnosti pfiedev ím v nejmlad ích vûkov ch skupinách. PrÛmûrn vûk matek pfii narození prvního dítûte se pohyboval v roce 1990 okolo 22 let zatímco v roce 2000 dosahuje 26 let. Nov m fenoménem v poãtech narozen ch dûtí jsou zvy ující se poãty narozen ch mimo manïelství. Do poãátku devadesát ch let patfiila âr (s ménû neï 9 % dûtí narozen ch mimo manïelství) spoleãnû se zemûmi jiïní Evropy Slovenskem, Litvou a Polskem do skupiny s nejniï- V sledky ankety k Penny marketu pfieje renovaci sportovního areálu Z Svisle. Polovina odpovídajících (50,5 %) nesouhlasí s renovací sportovního areálu Z Svisle spojenou s v stavbou Penny marketu. Více nesouhlasí Ïeny (v 55 % odpovûdí) neï muïi. MuÏi umístili své odpovûdi rovnomûrnû mezi pro a proti. Pro renovaci sportovního areálu za pfiispûní investorû Penny marketu je 45,6 % muïû a proti je 45,2 % mu- ÏÛ. Respondenti ve vûkov ch kategoriích let, let a let jsou v bezmála tfiech pûtinách odpovûdí proti renovaci sportovního areálu Z Svisle spojené s v stavbou Penny marketu. K verzi, Ïe renovace sportovního areálu Z Svisle bude financována z rozpoãtu mûsta a nebude umoïnûna v stavba Penny ím zastoupením nemanïelsky narozen ch. Po celé období devadesát ch let v ak podíl mimomanïelsky narozen ch postupnû rostl a od roku 1999 se více neï pûtina dûtí rodí nevdan m Ïenám (v Pfierovû zv ení z 5 % na poãátku 70. let na více jak 25 % v roce 2002). Jednou z hlavních pfiíãin poklesu úrovnû porodnosti je sniïující se podíl Ïen Ïijících v manïelství a tím zúïen reprodukãní potenciál. Následky poklesu roãních poãtû dûtí se pfiímo projevují ve vûkové struktufie populace celé âeské republiky. Vznikl záfiez ve vûkové struktufie obyvatelstva (stárnutí populace) je od druhé poloviny devadesát ch let znaãn a ovlivàuje v souãasné dobû jiï velmi v raznû kolsk systém s klesajícím poãtem dûtí vstupujících do základní koly. V budoucnosti se projeví ve v ech etapách Ïivota této generace a zpûtnû se promítne do sociální a ekonomické situace populace âr v dal ích desetiletích. Z podkladû âsú a demografick ch anal z zpracoval Ing. Miloslav Pospí il marketu, se pfiiklonila o nûco málo více neï polovina odpovídajících (54,7 %), poskytl Franti ek Zlámal pfiesná ãísla, která vyplynula z anketního etfiení. af Pozn. red.: Na základû Ïaloby podané Richardem lechtou (Obãané proti Penny marketu) vydal Krajsk soud v Ostravû pfiedbûïné opatfiení, podle kterého mûsto nesmí disponovat s pozemky v lokalitû Základní koly Svisle. 13. ledna leto ního roku zaslalo mûsto Krajskému soudu v Ostravû své vyjádfiení k Ïalobû, ve kterém soudu navrhuje, aby Ïaloba byla pro nedûvodnost zamítnuta. JiÏ 20. ledna obdrïel MûÚ Pfierov usnesení soudu, kter m se zamítá Ïaloba Richarda lechty. Organizace kolního roku 2003/2004 ve druhém pololetí Jednodenní pololetní prázdniny pfiipadnou na pátek 30. ledna Jarní prázdniny v délce jednoho t dne budou probíhat pro Ïáky a studenty pfierovsk ch základních, stfiedních a speciálních kol v období od 8. do 14. bfiezna Velikonoãní prázdniny pfiipadnou na ãtvrtek 8. dubna a pátek 9. dubna Období kolního vyuãování ve 2. pololetí bude ukonãeno ve stfiedu 30. ãervna. Hlavní prázdniny budou trvat od ãtvrtka 1. ãervence do úter 31. srpna Období kolního vyuãování ve kolním roce 2004/05 zaãne ve stfiedu 1. záfií 2004.

7 ÚNOR 2004 STRANA 7 OvlivÀuje negativnû zdraví obyvatel Pfierova jejich Ïivotní prostfiedí? Zdravotní komise Rady mûsta Pfierova se rozhodla vypracovat program primární prevence obyvatel na eho mûsta. Podrobnûj í informace jsme získali u MUDr. Víta Stoklásky, kter se podílel na jeho vypracování. Úvodem jsme se zeptali, co bylo impulsem k vypracování tohoto programu prevence. V minulém volebním období zdravotní komise konstatovala absenci komplexní primární prevence obyvatel Pfierova, jejímï cílem by bylo co nejvíce eliminovat pûsobení negativních vlivû Ïivotního prostfiedí na zdraví obãanû mûsta. Byly k dispozici jen dílãí studie o stavu ovzdu í a kvalitû pitné vody ve mûstû Pfierovû za období 1993 aï 1999, které zpracovaly Okresní hygienická stanice v Pfierovû a âesk hydrometeorologick ústav v Ostravû, dále v sledky mûfiení hluãnosti z pozemní dopravy ve mûstû, které provedli v roce 1994 pracovníci OHS Pfierov, KHS Ostrava a OHS Fr dek-místek. Tyto studie se v ak nevztahovaly ke zdravotnímu stavu obyvatel Pfierova, ale k normám dle platné legislativy. V první fázi jsme se proto rozhodli zpracovat anal zu dat Ïivotního prostfiedí, dále demografickou charakteristiku obyvatel mûsta Pfierova a následnû porovnat tyto dvû základní studie a pátrat po negativních vlivech Ïivotního prostfiedí na zdravotní stav obyvatel ve mûstû Pfierovû. V dal í fázi pak z uveden ch anal z mûla vyplynout opatfiení sniïující, pfiípadnû eliminující, negativní faktory Ïivotního prostfiedí na obyvatele mûsta. Bylo zfiejmé, Ïe provedení kompletních anal z by bylo velmi nákladné a s ne zcela jasn m v sledkem. Komise se proto rozhodla etfiit finanãní prostfiedky mûsta a zpoãátku vyjít z jiï existujících studií. V pfiípadû potfieby by se pak jiï zamûfiila na konkrétní negativní vlivy a tyto hloubûji studovala. Kdo se na pfiípravû tohoto programu podílel? Zdravotnická komise ve spolupráci s odborem sociálních sluïeb a zdravotnictví, odborem Ïivotního prostfiedí a Okresní hygienická stanice v Pfierovû nechala vyhotovit Historickou analyzu dat Ïivotního prostfiedí a následnû studii Základy demografické charakteristiky do roku 2000 v grafické formû, kterou vypracoval prof. MUDr. Janout, Csc. Písemnou interpretaci této studie vypracovali zamûstnanci Okresní hygienické stanice. Tento materiál byl navíc doplnûn návrhy preventivních opatfiení. MÛÏete uvést alespoà nûkteré závûry uveden ch anal z? Potvrdilo se, Ïe dlouhodob trend sledovan ch imisních koncentrací, mám na mysli oxid sifiiãit, oxidy dusíku, polétav prach, v devadesát ch letech 20. století vykazuje mírné zlep ení imisní zátû- Ïe. Z hlediska prostorového rozlo- Ïení je imisní zátûï a depozice pra ného aerosolu men í v severní ãásti mûsta. Relativnû vysoká imisní zátûï je ve stfiedu mûsta, zejména v dûsledku automobilové dopravy. Celková situace z hlediska indexu kvality ovzdu í je v ak na území mûsta Pfierova relativnû dobrá a to i ve srovnání s jin mi mûsty na í republiky. K v sledkûm, které Pfierovany rovnûï budou zajímat, urãitû bude patfiit i zji tûn stav kvality pitné vody. Nejkvalitnûj í pitná voda je v centrální a jiïní ãásti mûsta, kam je pfiivádûna vodovodním fiadem Troubky - Pfierov. Voda v severní ãásti mûsta, která je pfiivádûna z L sek, má stabilnû vy í obsah dusiãnanû, neï pfiipou tí norma pro vodu vhodnou pro pfiípravu pokrmû pro kojence. Voda ze studen v ãásti Pfiedmostí je nevhodná k uïívání jako voda pitná, pfiedev ím pro vysok obsah dusiãnanû, amoniaku a mikrobiologického zneãi tûní. V e jmenované studie a anal zy pfiinesly i dal í zajímavé informace. MÛÏete se alespoà o nûkter ch zmínit? NemÛÏe nás tû it, Ïe v posledním desetiletí byl v na em okrese pfiekroãen celorepublikov prûmûr úmrtnosti na úrazy a otravy. RovnûÏ u nádorû byl zaregistrován vût- í poãet pfiípadû onemocnûní rakovinou prostaty a ledvin u muïû, neï je prûmûr v âeské republice. Mortalita rovnûï pfiekroãila tento prûmûr i u nádorového onemocnûní tlustého stfieva a koneãníku, moãového mûch fie a prostaty u muïû a u Ïen u nádorû prsu a dûloïního ãípku. A do jaké míry jsou Pfierované odolní vûãi nákazám? ada nákaz, proti nimï existuje úãinná imunizace oãkováním, je jiï eliminována nebo se vyskytuje ojedinûle. Av ak nákazy, které se ífií vzájemn m kontaktem osob nebo potravinami, jako je napfiíklad virová hepatitida typu A a salmonelosa, mají nemocnost s v jimkou bacilární úplavice stále vysokou. U nákaz pfiená en ch hmyzem, jako je napfiíklad klí Èov zánût mozku, se nemocnost v poslední dobû zvy uje. Naopak je potû itelné, Ïe nákazy pfiená ené krví, napfiíklad virová hepatitida typu B, nemají vysokou nemocnost. MÛÏeme konstatovat, Ïe Ïádné zji - tûné údaje neprokázaly extrémní odchylky od celostátních prûmûrû a nelze oãekávat jednoznaãnû prokazatelnou pfiíãinnou souvislost mezi kvalitou Ïivotního prostfiedí MUDr. Vít Stokláska v Pfierovû a ãetností nûkterého druhu onemocnûní s v jimkou zfieteln ch negativních zdravotních dûsledkû z nadmûrné pfietíïenosti dopravy ve mûstû a alergick ch onemocnûní, které v ak nebyly pro velk rozptyl léãen ch sledovány. Jak m zpûsobem bude program primární prevence realizován? Novû konstituovaná zdravotnická komise pod vedením primáfiky MUDr. Evy enk fiové se v tomto volebním období zamûfií hlavnû na osvûtovou ãinnost t kající se zdravého zpûsobu Ïivota a prevence Mûsto vypsalo 1. roãník soutûïe o fasádu roku. Pfiedmûtem soutûïe je architektonicko-v tvarné pojetí fasády objektû, situovan ch ve správním obvodu mûsta Pfierova. Cílem je zlep it vzhled exteriérû objektû a tím i celého mûsta. Do soutûïe je moïno pfiihlásit dílo, které je souãástí fiádnû ukonãené a zkolaudované stavby v roce vyhlá ení soutûïe, která je vypsána pro dvû kategorie: fasáda novostavby a fasáda nejãastûj ích pfiíãin nemocnosti a úmrtnosti. Dále se prûbûïnû zasazuje o získání podpory ze strany mûsta na pofiízení kvalitního pfiístrojového vybavení, které pochopitelnû má podíl na zlep ování kvality zdravotnické péãe o obãany mûsta. V neposlední fiadû je komise pfiipravena foto Jan âep spolupracovat s odborem Ïivotního prostfiedí a pfierovsk m pracovi - tûm Krajské hygienické stanice a bude se snaïit prostfiednictvím tohoto programu pfiispívat k pozitivnímu ovlivàování Ïivotního prostfiedí. JiÏ v závûru ledna bude zahájena série pfiedná ek o zdravém zpûsobu Ïivota a prevenci váïn ch onemocnûní v Kabelové televizi a v následujících mûsících prûbûïnû i na stránkách tohoto periodika. Eva afránková SoutûÏ o fasádu roku rekonstrukce. Jednotlivé kategorie zahrnují fasády objektû obãanské vybavenosti, obytn ch domû, rodinn ch domû, prûmyslov ch budov, vãetnû objektû, na které byla poskytnuta dotace mûsta z Programu podpory obnovy exteriéru objektû postaven ch na území mûsta Pfierova. Pfiihlá ku podává vlastník (uïivatel, nájemce) objektu na Mûstsk úfiad, odbor rozvoje, oddûlení architektury a urbanismu, a to do 15. února.

8 STRANA 8 ÚNOR 2004 Únorové kalendárium připravuje Věra Fišmistrová, SOkA Přerov OSOBNOST před 105 lety se narodil ve Vítkovicích Stanislav Žalud, hudební skladatel, varhaník, dirigent, učitel zpěvu na gymnáziu a učitelském ústavu v Přerově. V letech a 1938 byl kapelníkem hudby RUND, která se stala první dechovkou střední Moravy. Zemřel v Přerově před 85 lety zahájila svou činnost přerovská Městská knihovna založená podle zákona o veřejných knihovnách před 55 lety zemřel v Olomouci František Válek, pedagog, přední organizátor českého učitelského, kulturního a hospodářského života na severní Moravě před 1. světovou válkou. Původně byl kresličem u místní stavební firmy a pomocníkem otce, tesařského mistra v Přerově. Narodil se v Přerově-Předmostí před 10 lety zemřel v Moravském Berouně František Halma, hudebník, violoncellista, působil v Olomouci, kde byl členem Moravského klavírního tria, člen a koncertní mistr pražského orchestru Čs. rozhlasu, člen Pražského klavírního tria, pak Heroldova a Kocianova kvarteta. Narodil se v Přerově před 70 lety zemřel v Přerově Jaroslav Strojil, zakladatel známé přerovské knihtiskárny. Jako vyučený sazeč pracoval na několika místech, od roku Jaroslav Strojil 1909 se trvale usadil v Přerově. Zakoupil zde malý závod Bertheldyho, který později přenesl do Kratochvílovy ulice, rozšířil jej a zmodernizoval. Tiskly se zde jízdní řády, zahraniční statistika, časopis Rádce z Předmostí, Kravařsko, Obzor ( ) a řada knih a publikací. Narodil se v Malenovicích u Zlína před 35 lety zemřel v Přerově Rudolf Macháček, učitel v Beňově, Horní Moštěnici, Kokorách, ředitel Slaměníkovy školy v Přerově, správce Komenského muzea, komeniolog, vlastivědný pracovník, člen Přerubu, dlouholetý člen redakční rady Kultury Přerova, autor řady článků. Narodil se v Beňově. Rudolf Macháãek před 75 lety zemřel v Brně František Neumann, profesor, dirigent a hudební skladatel, od roku 1919 šéf brněnské opery, od roku 1925 ředitel ND v Brně. Narodil se vpřerově před 50 lety zemřel v Brně Stanislav Kovanda, profesor, spisovatel, básník, který působil šest let na přerovském gymnáziu, sbormistr Přerubu v letech Později byl ředitelem gymnázia ve Zvolenu, kde dirigoval pohronské pěvecké sdružení. Je autorem pěti sbírek realistických povídek, dvou románů, divadelní hry, sbírky básní a několika literárních studií. Narodil se v Nedvězí v Čechách. Hubert Malina - pedagog, fieditel, hudebník, vefiejn a osvûtov pracovník Hubert Malina proïil znaãnou ãást svého aktivního Ïivota v Pfierovû. Vykonával zde nároãné povolání uãitele a fieditele koly, ale téï se vûnoval osvûtové, kulturní i vefiejné práci. Pfierovské vefiejnosti byl znám pfiedev ím jako v born zpûvák-tenorista. Narodil se v Bystfiici p. H., kde byl jeho otec Franti ek rolníkem a hostinsk m. V rodi ti vychodil obecnou kolu, ve studiích pokraãoval na niï ím gymnáziu ve Vala ském Mezifiíãí ( ) a na uãitelském ústavu v KromûfiíÏi, kde maturoval s vyznamenáním v roce Nejprve uãil dva roky na dvoutfiídní obecní kole v Prusinovicích, pak osm let na ãtyfitfiídní smí- ené obecné kole v Dfievohosticích a od pûsobil v Pfierovû, nejprve na I. obecné chlapecké kole (Palackého ul.), v letech na tehdy novû otevfiené obecné kole Za ml nem. Od byl sluïbou pfiikázán na zdej í mû - Èanskou kolu chlapeckou a dívãí. Po úspû ném sloïení pfiíslu n ch zkou- ek dosáhl v lednu 1922 definitivy jako odborn uãitel na Slamûníkovû chlapecké kole mû Èanské. V letech vyuãoval i na pfierovské obchodní kole. Dne byl ustanoven definitivním fieditelem Havlíãkovy chlapecké koly mû Èanské. Zde pûsobil do ãervna 1936, kdy ode el do dûchodu. ZaslouÏil odpoãinek trávil ve svém rodi ti. Hubert Malina zemfiel v roce 1949 v pfierovské nemocnici (55. v roãí úmrtí), pohfiben byl v Bystfiici p. H. Z rodinného listu (fond Policejní pfiihlá ky Pfierov), uloïeného v SOkA Pfierov vypl vá, Ïe Hubert Malina byl Ïenat, obû jeho dûti se narodily v Pfierovû (dcera Vûra v roce 1915, syn Jifií 1917), manïelka Josefína se narodila v roce 1892 v Bystfiici p. H. Rodina bydlela v Havlíãkovû ulici, od roku 1921 na Îerotínovû námûstí. Hubert Malina se vûnoval pfiedev ím zpûvu. UÏ v Prusinovicích zpíval v pûveckém kvartetu, hudbû se vûnoval i v Dfievohosticích a Pfierovû, kde byl téï ãinn m v pûveckém spolku Pfierub, kter byl zaloïen jiï roku 1862 a patfiil mezi nejstar í pûvecká tûlesa na Moravû. V letech byl v znamn m a uznávan m ãlenem Pûveckého sdruïení moravsk ch uãitelû (PSMU), prvním tenoristou, v roce 1940 byl jmenován jeho ãestn m ãlenem. Ve Sdru- Ïení vykonával funkci pokladníka, jednatele, místopfiedsedy a tfiináct let stál v ãele PSMU jako pfiedseda ( ). S PSMU podnikl fiadu zájezdû do Nûmecka, Maìarska, Francie, Anglie a Itálie. V roce 1928 byl v Jugoslávii jmenován ãestn m ãlenem muïského pûveckého sboru Lisinki v Záhfiebu a obdrïel královsk fiád Sv. Sávy IV. stupnû. Od roku 1936 byl dopisujícím ãlenem estonského pûveckého sboru Talina Mec stelaulu Selts. Ze zdravotních dûvodû zpûvu po roce 1939 zanechal. Vedle této kulturní ãinnosti byl aktivní i ve vefiejném Ïivotû. Byl funkcionáfiem uãitelsk ch jednot v Bystfiici p. H. i v Pfierovû, kde vystoupil s fiadou pfiedná ek z pedagogiky i kultury. Jeho zásluhou byla v Pfierovû zfiízena první pomocná tfiída na Moravû. V roce 1911 byl zvolen do pfierovské místní kolní rady, v letech zde byl jednatelem a od roku 1929 vykonával funkci pfiedsedy. V prvních obecních volbách pro pfievratu a vzniku republiky byl zvolen do pfierovského obecního v boru (1919 aï 1925) a mûstské rady ( ). Jako zdravotní referent ( ) mûl znaãné zásluhy o rozvoj pfierovské nemocnice. V letech byl ãlenem kolského odboru, v letech revizorem obecních úãtû, od roku 1916 pracoval v Obãanské záloïnû v Pfierovû. Patfiil téï mezi zakladatele tiskafiské a nakladatelské spoleãnosti Obzoru, pûsobil ve funkci pfiedsedy okresní knihovní komise. Od roku 1927 byl ãlenem odboru kulturního a elektrárenského pfii obecním v boru. V roce 1929 byl zvolen revizorem úãtû v pfierovském Klubu pfiátel umûní. Hubert Sekera byl ãinn i literárnû. Jeho pfiíspûvky byly publikovány v praïsk ch i moravsk ch ãasopisech. Do památníku Deset let PSMU (1913), kter spoluredigoval, napsal vzpomínkovou ãrtu na prv praïsk koncert SdruÏení, do Památníku 1923 staè PSMU za války. O ãinnosti PSMU psal ve VSSM, v Obzoru (Dirigent Vach pûta edesátníkem, rok 1925) a Hané, krat í staè je uvefiejnûna i v broïurce Pfierov a okolí, kterou vydal v roce 1929 pfierovsk Okra lovací spolek.v Obzoru, rok 1923, je uvefiejnûn jeho pfiíspûvek o ãinnosti pfierovské mûstské nemocnice od jejího zaloïení v roce Je téï autorem ãlánkû o prof. Z. Nejedlém ãi O. Ostrãilovi. Jeho vzpomínka na známého pfierovského lékafie a vlastence Bohu e O ãádala ( ) byla uvefiejnûna v Obzoru, rok Pod ãlánky se podepisoval buì sv m jménem, mnohdy téï znaãkou H.B. ãi pseudonymem H. Bystfiick nebo Ani Lam (tj. Malina). Vûra Fi mistrová

9 ÚNOR 2004 STRANA 9 Nov Sborník Státního okresního archivu v Pfierovû Ve Sborníku Státního okresního archivu v Pfierovû 2003 najde ãtenáfi, tak jak se jiï stalo zvykem, fiadu pfiíspûvkû s rozmanit mi námûty z celého pfierovského a hranického regionu. Ve Sborníku Státního okresního archivu v Pfierovû 2003 najde ãtenáfi, tak jak se jiï stalo zvykem, fiadu pfiíspûvkû s rozmanit mi námûty z celého pfierovského a hranického regionu. V úvodu jsou zastoupeny dva pfiíspûvky s Ïidovskou tématikou. Jan tûpán na základû záznamû InventáfiÛ pozûstalostí olomouck ch mû ÈanÛ podchytil jména Ïidovsk ch obyvatel z Pfierova, Hranic a Lipníka k roku V dal ím ãlánku Miroslav Marada pokraãuje v popisu náhrobkû na tovaãovském Ïidovském hfibitovû. Rytífi Dismas Josef Ignác Hoffer byl zajímavou postavou moravského vlastivûdného bádání 1. poloviny 18. století. Ze své funkce men ího písafie moravsk ch desek zemsk ch si nechával posílat od mûstsk ch a obecních úfiadû historické záznamy a dûjepisná pojednání, na jejichï základû chtûl sepsat kroniku Moravy. Jeden z takov ch záznamû se dochoval pro Pot tát a k uvefiejnûní jej pfiipravil Ivan Kr ka. Kolektiv autorû Jifií J. Hudeãek, Petr Hudeãek a Franti ek Hanák se zab val genealogií rodu VetterÛ z Lilie a jejich vztahu k BraidÛm na Pfierovsku a kníïecímu rodu HohenzollernÛ-HechingenÛ. Tak jako jiï dfiíve se i v leto ním sborníku postarali o pfiipomínku památek na prusko-rakouskou válku na periférii tovaãovského boji tû. Tyto dva ãlánky doplàuje drobn text t kající se vycpaného orla skalního, daru kníïete Jana II. z Lichten tejna, kter se stal souãástí pfiírodovûdn ch sbírek Stfiední lesnické kole v Hranicích. Zpracování dûjin mûsta Pfierova trpí nedostatkem písemn ch pramenû, a proto kaïd nov nález je pfiíleïitostí k roz ífiení na ich vûdomostí. To je i pfiípad rukopisn ch zápiskû imona paãka, obuvnického mistra, pofiízen ch na konci 18. století a pfiepsan ch neznám m písafiem v 1. polovinû 19. století. Dochovaly se v knize nazvané Památky mûsta Pfierova, kde jsou mimo to star í záznamy shodné s tûmi, které jsou v Knize pamûtí mûsta Pfierova, uloïené v Moravském zemském archivu. vec paãek si pofiizoval od roku 1764 do roku 1797 záznamy ze Ïivota mûsta, napfi. potvrzení nové mûstské rady, prodej a koupû pûdy, verbování vojákû, poïáry, povodnû a jiné Ïivelní pohromy, ceny zemûdûlsk ch produktû a váleãné události. âetné jsou poznámky o stavební ãinnosti, o poãasí a církevních pomûrech, ale také i rodinné pfiíhody. Na závûr je nûkolik záznamû z let , které provedl Karel paãek. Zájemci o historii pfierovského divadelnictví mûli pfied ãasem pfiíle- Ïitost seznámit se s prací Ivo Kolafiíka, kter zpracoval toto téma po âtenáfiû poezie ub vá Nejãtenûj ími ãesk mi básníky jsou mezi ãtenáfii pfierovské Mûstské knihovny V. Nezval, F. Hrubín, J. Seifert, P. Skarlant, J. Îáãek a P. Cincibuch. Z cizích autorû pak Ch. Baudelaire, H. Heine a P. Verlaine. Zájem mezi ãtenáfii je také o básníky, ktefií mají blízk vztah k Pfierovu jako je J. Hauková, J. Kainar, O. Mikulá ek, L. Dostál a dal í. Nejpoãetnûj í skupinou ãtenáfiû v Mûstské knihovnû v Pfierovû jsou studenti, ktefií si vypûjãují pfiedev ím doporuãenou a povinnou ãetbu. Vcelku v ak zájem V roba kluzáku v dílnû p. Dvofiáãka. Úãastníci kurzu v ãervenci roce Ve sborníku podává Vûra Fi mistrová, pfiedev ím na základû Knihy zápisû ochotnického divadla v Pfierovû z let , pfiehled o amatérském divadle od jeho poãátkû ve mûstû aï do roku Objevuje se zde celá fiada jmen re- ÏisérÛ, hercû a dal ích divadelních ãinovníkû se základními Ïivotopisn mi údaji. Franti ek Hanák pokraãuje ve sv ch pfiehledech stavebních památek a tentokrát pfiipomíná pro Hanou tak typické, ale jiï jen v malé mífie dochované Ïudry. Ve svém druhém pfiíspûvku popsal nejv znamnûj í památné stromy v ir- ím okolí Pfierova jak po stránce jejich vzrûstu, tak i co do tradovan ch povûstí, které se k nim váïí. Kojetínské základní kolství prodûlalo sloïit v voj ve smyslu ãast ch organizaãních zmûn a stûhování. Vyznat se v nich napomûïe pfiíspûvek Petry Martinkové, vznikl pofiádání kojetínsk ch kolsk ch fondû. Závûreãná studie Josefa Voltra je shrnutím jeho dosavadního úsilí zmapovat historii pfierovského létání v období od poãátkû do roku Doprovází ji reprodukce unikátních fotografií z archivu RNDr. Lubomíra Hodana s tématikou plachtafiského sportu. PhDr. Jifií Lapáãek o ãetbu poezie klesá. Tento poznatek je v souladu se zku- enostmi nakladatelû a knihkupcû v republice. Podle pfiedního ãeského autora poezie Jifiího Îáãka, kter vloni besedoval s pfierovsk mi ãtenáfii, je men í zájem o poezii zpûsoben stále vût ím zasahováním techniky do Ïivota zejména mlad ch lidí a na vinû jsou také básníci, ktefií pí í málo srozumitelné, podle Îáãkova vyjádfiení, intelektuální ver e. Miroslav Rozko n V Pfiedmostí za kolou b vala studánka s velice chutnou kyselkou. O té studánce se fiíkalo, Ïe tam nebyla odjakïiva, ale Ïe ji tam udûlal jeden pocestn. Jednoho dne kráãel od Popovic k Pfiedmostí unaven pocestn. Hrdlo mûl vyprahlé a nohy rozbolavûné, hledal tedy, kde by si mohl odpoãinout a uhasit ÏízeÀ. Na blízkém poli pracovali lidé a pocestn k nim zamífiil, aby si od nich vyprosil trochu vody, kdyï tu jeho pohled zlákala louka u cesty. Tady bude urãitû voda, pomyslel si, kde by se tu jinak v tomhle horkém dni vzala tak pûkná a svû- Ïí tráva. JenomÏe i kdyï louku kfiíïem kráïem prochodil, nikde Ïádn potûãek ani Ïádn pramen nena el. A pfiitom se mu pûda pod nohama mûkce proh bala, pfiímo cítil, jak je plná vody. I vyr pl svou holí do zemû malou jamku a hle! V jamce se zavrtûl a zabublal pramínek a ve chviliãce pocestnému u nohou leïela pûkná, Ïivá studánka. Pfierovské povídání Studánka v Pfiedmostí Sklonil se k ní a nabral si chladivé vody. Ach, ta byla dobrá! Nabral si znovu a byla je tû lep í. Nabral si potfietí a nad ením pfiímo vykfiikl. Lidé, ktefií pracovali na nedalekém poli, se k nûmu sebûhli, pfiilákaní jeho v kfiikem. Udivenû se dívali na studánku, která tu je tû vãera nebyla. KdyÏ si pak z nové studánky nabrali vody, i oni potvrdili, Ïe tak dobrou vodu je tû nepili. Zpráva o studánce s neobyãejnû chutnou vodou se rychle rozkfiikla a pro vodu si sem brzy chodili z celého okolí. Po ãase jel kolem voják na koni a protoïe mûl ÏízeÀ, zamífiil pfiímo ke studánce. Nic nedbal na volá- ní lidí, Ïe zem je tam mokrá a nejistá. Bahnitá pûda takovou tíïi neunesla a vojáka i s jeho konûm pohltila. Lidé jim bûïeli na pomoc, jenomïe uï bylo pozdû. Od té doby ve studánce stoupaly k hladinû bubliny vzduchu, to jak tam dole pod zemí d chaly oba propadlé Ïivoty a ãekaly na své vysvobození. MoÏná tam ãekají dodnes, protoïe kdyï se pak pozemky odvodàovaly, studánka vyschla a byla zasypána. Nûkdy je v ech tûch na ich starostí a povinností tolik, Ïe nám jako tomu vojákovi povolí pevná pûda pod nohama a propadneme se do pocitu marnosti, zklamání a zahofiklosti. Ani ty bubliny po nás nezûstanou. Ale jak nám pfiíklad ne Èastného vojáka a jeho konû ukazuje, jenom ãekat, Ïe nás z toho nûkdo vysvobodí, je nesmysl. Taky bychom se nemuseli nikdy doãkat Karolin

10 STRANA 10 ÚNOR 2004 ROZHOVOR S... Janou Krejsovou, vedoucí oddûlení sociálních sluïeb a zdravotnictví Odboru sociálních sluïeb a zdravotnictví Pfierov se úspû nû zapojil do projektu komunitního plánování sociálních sluïeb Mûsto Pfierov se stalo partnerem v projektu pfiípravy na zavádûní komunitního plánování sociálních sluïeb, kter byl pfiijat Olomouck m krajem jako souãást Strategie transformace sociálních sluïeb v Olomouckém kraji. Projekt je realizován ve tfiech pilotních mûstech Olomouckého kraje, a to v Olomouci, Jeseníku a Pfierovû. Zastupitelstvo v únoru roku 2003 schválilo vytvofiení komunitního plánu jako koncepãního dokumentu urãujícího hlavní smûry rozvoje sociálních sluïeb v obci v období roku a podpofiilo aktivní úãast Pfierova v komunitním plánování. Byla navrïena fiídící rada, Zábûr ze semináfie o komunitním plánování která je sestavena z odborníkû zab vajících se sociální problematikou v kraji. Jsou v ní zástupci v ech zmínûn ch mûst. Za Pfierov je zástupcem Jana Krejsová, vedoucí oddûlení sociálních sluïeb a zdravotnictví Odboru sociálních sluïeb a zdravotnictví. JiÏ v ãervenci loàského roku probûhlo v Pfierovû první pracovní setkání s obãany mûsta, na kterém byly zaloïeny pracovní skupiny dle uïivatelû sociálních sluïeb. Jejich ãlenové budou monitorovat a fiídit jednotlivé kroky v procesu komunitního plánování v letech 2004 aï Od poãátku fiíjna roku 2003 byla realizována informaãní kampaà o komunitním plánování sociálních sluïeb zamûfiená na uïivatele, dále na vefiejnost laickou i odbornou. První besedy s uïivateli probûhly v fiíjnu 2003 pfiímo v zafiízeních pro seniory. Diskusní forum k fie ení problémû v sociální oblasti se uskuteãnilo v listopadu 2003, seznámila nás s prvními kroky oïivování teoretické podoby tohoto projektu Jana Krejsová a dodala, Ïe na prosincovém setkání fiídící rady projektu, která hodnotila realizaci projektu v roce 2003, bylo konstatováno, Ïe pfiestoïe projekt se rozjíïdûl ve stejné reïii v Olomouci, Pfierovû a Jeseníku, pochopitelnû s pfiihlédnutím k místním specifikûm, v sledky jsou rozdílné. Pfierov je nejdále v procesu komunitního plánování. Jsou splnûny v echny formální podmínky, to znamená politická vûle mûsta, vyãlenûní finanãních prostfiedkû, smluvnû je podchycena i spolupráce s nestátní neziskovou organizaci, která bude zaji Èovat v e potfiebné. Jana Krejsová se nám pokusila v odpovûdích na na e otázky pfiiblíïit cel projekt. MÛÏete vysvûtlit ãtenáfiûm, co vlastnû znamená komunitní plánování v oblasti sociálních sluïeb a proã byla zvolena právû tato metoda? Je to metoda, která umoïàuje zpracovávat rozvojové materiály pro rûzné oblasti vefiejného Ïivota, posiluje principy zastupitelské de- mokracie. Je zaloïena na dialogu, vyjednávání, zapojování v ech, kter ch se daná problematika dot ká. Zapojení vefiejnosti je dûleïité pro zprûhlednûní celého procesu a v sledkû. Co je konkrétnû my leno komunitním plánováním sociálních slu- Ïeb a mûïete definovat jeho cíl? Jedná se o metodu, pomocí které lze na úrovni obcí nebo krajû plánovat sociální sluïby tak, aby odpovídaly místním specifikûm i potfiebám jednotliv ch obãanû. Jde o otevfien proces zji Èování potfieb a zdrojû a hledání nejlep ích fie ení v oblasti sociální. Cíl komunitního plánování sociálních sluïeb spatfiujeme v posilování sociální soudrïnosti komunity a podporování sociálního zaãleàování a zároveà ve snaze pfiedcházet sociálnímu vylouãení jednotlivcû a skupin. V ãem bude mít podle vás komunitní plánování pfiínos pro obec? Zapojuje v echny úãastníky systému sociálních sluïeb do pfiípravy a uskuteãàování plánu sociálních sluïeb a zvy uje tak podíl obãanû na rozhodovacím procesu a zpûsobu jeho zaji Èování. Legitimizuje rozhodování fiídících a zastupitelsk ch orgánû a zvy uje míru zapojení obãanû do dûní obce. Dále podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvy uje pocit pfiíslu nosti ke komunitû a umoï- Àuje objevovat nové lidské i materiální zdroje. Poskytuje obcím moïnost sdruïovat stávající zdroje, zvy uje efektivitu jejich vyuïití. RovnûÏ zvy uje dostupnost a kvalitu sociálních sluïeb a roz ifiuje jejich nabídku. Zaji Èuje, aby sociální sluïby odpovídaly místním potfiebám, reagovaly na lokální odli nosti. Nepfiehlédnuteln m kladem je také fakt, Ïe zvy uje efektivitu investovan ch finanãních prostfiedkû, protoïe je vynakládá jen na takové sluïby, které jsou skuteãnû potfiebné. Jaké v sledky oãekáváte od komunitního plánování? Vûfiíme, Ïe se podafií vytvofiit systém sociálních sluïeb, kter bude odpovídat místním potfiebám, reagovat na lokální odli nosti a souãasnû zaruãovat, Ïe finanãní prostfiedky na sluïby vynakládané jsou efektivnû vyuïívány. Koneãn v sledek spatfiujeme ve zlep ení kvality Ïivota v obci. Eva afránková V zva ke spolupráci Je potfiebné si uvûdomit, Ïe cel proces komunitního plánování je zaloïen na potfiebách a pfiáních tûch, ktefií potfiebují sociální sluïby, tûch ktefií je vyuïívají a ktefií mají moïnost zmûnit sluïby tak, aby byly naplnûny cíle celého procesu - zajistit bûïn zpûsob Ïivota lidem ohroïen ch sociálním vylouãením ze spoleãnosti. Vyz váme obãany mûsta Pfierova ke spolupráci. Pokud totiï nebudeme znát jejich pfiání a tuïby v oblasti poskytování sociálních sluïeb na území na eho mûsta, nejsme schopni uskuteãnit tento projekt - Komunitní plánování sociálních sluïeb v Pfierovû. V bfieznu se zaãnou na obyvatele Pfierova obracet ãlenové pracovních skupin s dotazníky. BliÏ í informace získáte na stránkách Pfierovsk ch listû, kde budeme pravidelnû uvefiejàovat informace t kající se komunitního plánování. Tyto informace najdete rovnûï na www stránkách Mûsta Pfierova. Pokud máte zájem se zapojit do pracovních skupin nebo získat bliï- í informace, kontaktujte se na níïe uvedená telefonní ãísla: Jana Krejsová, Mûstsk úfiad Pfierov, Odbor soc. sluïeb a zdravotnictví, Smetanova 7 - dvorní trakt, tel (772) PhDr. Marta Vani ová, fieditelka Sociálních sluïeb mûsta Pfierova, U Îebraãky 18, tel (376) Alena Stárková, fieditelka âeského ãerveného kfiíïe OS Pfierov, U Beãvy 1, tel

11 ÚNOR 2004 STRANA 11 Pfiehled zafiízení, která zaji Èují péãi o staré a zdravotnû postiïené obãany Pfierova Mûsto Pfierov poskytuje pomoc star m a zdravotnû postiïen m obãanûm z fiad seniorû prostfiednictvím odboru sociálních sluïeb a zdravotnictví mûstského úfiadu. Pro zaji tûní sociálních sluïeb má mûsto Pfierov zfiízené pfiíspûvkové organizace. Jednou ze tfií organizací jsou Sociální sluïby mûsta Pfierova, které zaji Èují poskytování sluïeb pro staré a zdravotnû postiïené obãany v sedmi domech zvlá tního urãení - domech s peãovatelskou sluïbou (ve dvou probíhá rekonstrukce) a Domovû - penzion pro dûchodce. Dále zaji Èují provoz KlubÛ dûchodcû. Sociální sluïby mûsta Pfierova mimo jiné poskytují obãanûm na území mûsta zaji tûní základních Ïivotních potfieb formou peãovatelské sluïby. Byty zvlá tního urãení - bezbariérovû upravené byty Pro obãany zdravotnû tûïce postiïené má mûsto vybudováno 32 bytû zvlá tního urãení - bezbariérov ch bytû, které jsou obydlené. Na základû dlouhodobé koncepce poskytování sociálních sluïeb se budou i nadále dle potfieby budovat speciálnû upravené bezbariérové byty se statutem bytu zvlá tního urãení pro obãany s omezenou schopností pohybu a orientace a upravené byty pro potfieby zdravotnû postiïen ch obãanû na území mûsta Pfierova. Îádosti o byty zvlá tního urãení - bezbariérovû upravené byty si mohou podat obãané na daném tiskopise, ktefií mají tûïké zdravotní postiïení pohybového aparátu star í 18 let. Je-li takovou osobou nezletilé dítû, podává tuto Ïádost obãan, mající toto dítû ve své péãi. Je podmínkou, Ïe Ïadatel je obãanem âeské republiky, nebo obãanem, kter má na území âeské republiky trval pobyt. Îádosti se podávají u Mûstského úfiadu Pfierov - Odboru sociálních sluïeb a zdravotnictví, kter vede evidenci podan ch Ïádostí a písemnû informuje Ïadatele o zafiazení do evidence. V pfiípadû uvolnûní nebo rekonstrukce bezbariérového bytu navrhne Komise sociální pomoci po projednání v ech Ïádostí vhodného Ïadatele ke schválení Radû mûsta Pfierova a ta uzavfie s navrïen m Ïadatelem nájemní smlouvu k takto upravenému bytu. Odbor sociálních sluïeb a zdravotnictví eviduje k dne nímu dni 38 nevyfiízen ch Ïádostí o pfiidûlení bezbariérovû upraveného bytu. Odbor pfiijal Ïádosti v ech obãanû, drïitelû prûkazu ZTP/P, ktefií mûli zájem bydlet v tûchto bytech, ale ne v ichni mají tûïké zdravotní posti- Ïení pohybového aparátu. Z toho dûvodu se nyní tímto problémem zab vá Komise sociální pomoci. Îadatelé, ktefií nebudou splàovat podmínky, budou informováni o vyfiazení jejich Ïádosti. 2 Ubytovna pro bezdomovce - U V stavi tû 16, Pfierov Dal ím zafiízením, které poskytuje sluïby i pro obãany v dûchodovém vûku, je Ubytovna pro bezdomovce. Provozuje ji âesk ãerven kfiíï. Kapacita ubytovny je 26 lû- Ïek - pro muïe i Ïeny. Jsou zde ubytování i ãtyfii obãané, ktefií jsou poïivateli starobního nebo invalidního dûchodu. Z poãátku ãasovû omezen pobyt obãanû na ubytovnû byl v roce 2001 roz ífien na pobyt celodenní. Ubytovna pro bezdomovce je jediná svého druhu ve mûstû Pfierovû. Ubytování je poskytováno pfieváïnû obãanûm nepfiizpûsoben m s trval m bydli tûm ve mûstû nebo pfiímûstsk ch ãástech, jejichï souïití s jin mi obãany není moïné vzhledem k jimi zvolenému zpûsobu Ïivota. Vzhledem k tomu, Ïe nechtûjí zmûnit svûj dosavadní styl Ïivota a ztotoïnili se s ním, není pro nû vhodné umístûní v jin ch sociálních zafiízeních mûsta. Spolupráce s nestátními subjekty Mûsto Pfierov velmi úzce spolupracuje s nestátními subjekty, které provozují svou ãinnost na území mûsta Pfierova v sociální oblasti a poskytují mimo jiné i sluïby pro seniory. âinnost tûchto nestátních subjektû mûsto podporuje finanãním pfiíspûvkem formou pfiímého financování, nebo grantov mi programy. ROSKA Pfierov, regionální organizace Unie Roska v âr Pfierov, U v stavi tû 5 SdruÏuje v jednotném svazku postiïené roztrou enou sklerosou a osoby jim pomáhající ãi jinak související. Kontaktní osoba Irena Hrubá Centrum v chovy a vzdûlávání mentálnû postiïen ch Pfierov, Kosmákova 46, 48 Organizace poskytuje v tomto regionu sociální sluïby osobám s mentálním postiïením a kombinovan mi vadami, star ím 15ti let, bez omezení vûkové hranice formou denního zafiízení. Hlavní náplà je vzdûlávání, pracovní rehabilitace, to je doplnûno v emi sloïkami v chovy, relaxací. Hana Ry ánková , mobil: , pondûlí - pátek hod. SdruÏení pro pomoc mentálnû postiïen m Pfierov, Kosmákova 46, 48 Cílem je pomáhat osobám s mentálním postiïením, provádût osvûtovou ãinnost, vyhledávat, získávat a podporovat v echny iniciativy zabezpeãující trvalé zlep ování podmínek Ïivota postiïen ch osob v rodinách a osob s mentálním postiïením v péãi sociálních a vzdûlávacím zafiízení, provádût osvûtovou ãinnost. Vûra Proke ová ÚO - Svaz diabetikû Pfierov, K. Koufiilka 3 Svaz pomáhá a usiluje o úãinnou rehabilitaci diabetikû a jejich plné zaãlenûní do spoleãenského Ïivota a usiluje o sociální integraci zdravotnû postiïen ch obãan. PÛsobí k získání, propagaci, ífiení a uplat- Àování vûdeck ch poznatkû v oboru diabetologie a dal ích souvisejících oborû. Martin Chudík Sjednocená organizace nevidom ch a slabozrak ch Pfierov, U Îebraãky 18 Plní své poslání ve prospûch nevidom ch a slabozrak ch, pomáhá v ãinnosti smûfiující k roz ífiení moïností pro uplatnûní zájmû, k zlep ování Ïivotních podmínek a zvy ování Ïivotní úrovnû, k podpofie spoleãenského, pracovního a kulturního uplatnûní, poskytuje platformu pro realizaci spoleãensk ch zájmû rodiãû nevidom ch a slabozrak ch dûtí. Pavla Indrová , , mobil: stfieda 9-16 hod. Asociace rodiãû a pfiátel zdravotnû postiïen ch dûtí v âr Pfierov, nám. Svobody 4 Organizace pracuje se zdravotnû postiïen mi dûtmi a jejich rodinami. Zpracovává koncepce rehabilitaãních programû péãe o zdravotnû postiïené dûti v oblasti zdravotní, v chovné a sociální, organizuje projekty sociální rehabilitace, kurzy, konference, semináfie, kolení a ozdravné pobyty. Sylva Johnová , mobil: Svaz postiïen ch civilizaãními chorobami Pfierov, nám. Svobody 4 Jeho posláním je sdruïovat zdravotnû postiïené obãany a obhajovat jejich práva, potfieby a zájmy. Zabezpeãuje organizace potfiebn mi rehabilitaãními a kompenzaãními pomûckami a napomáha zlep ení Ïivotních podmínek pro takto zdravotnû postiïené obãany v ech vûkov ch skupin. Danu e Pavlicová Nadaãní fond Du evní zdraví Pfierov, nám. Pfierovského povstání 1 Je jedin m subjektem pomáhajícím du evnû nemocn m v jejich obtíïné Ïivotní situaci, snaïí se o zmen ení barier mezi du evnû nemocn mi a tzv. zdravou populací, peãuje o pacienty, ktefií onemocnûli nûkterou formou psychózy s cílem pomoci jim navrátit se zpût do bûïného Ïivota, snaïí se pomoci rodinám sv ch pacientû vyrovnat se s faktem du evní nemoci. PhDr. Blanka Rektorová ; pondûlí-pátek: 8-14 hodin Dokonãení pfiehledu nestátních subjektû uvefiejníme v bfieznovém ãísle.

12 STRANA 12 ÚNOR 2004 Z GALERIE VYZNAMENAN CH Rozhovor s básníkem Du anem Îváãkem Za pfiínos literární vûdû a za obohacení ãeské literatury vlastní tvorbou obdrïel Cenu mûsta Pfierova 2003 básník docent PhDr. Du an Îváãek, CSc. V rámci své specializace v oblasti literární vûdy je autorem ãetn ch studií v odborném tisku. Vefiejnosti se pfiedstavil jako básník lyrik tfiemi sbírkami poezie - Propou tûní z léta (1976), Vrásnûní (1979) a Zimní ovoce (1996). Básník Du an Îváãek má ve svém rodném listû uvedenou Olomouc jako místo svého narození. Ve svém bytû na okraji tohoto mûsta Ïije s manïelkou jiï od roku 1971 a také zde v poslední dobû tráví nejvíce ãasu. Oblíbené cestování ãi jiné aktivity mimo zdi domova mu totiï ztûïuje zdravotní stav. Pfies desítky let, které Du an Îváãek proïil mimo Pfierov, na na e mûsto nezapomíná: Jsem krevním poutem spojen s Pfierovem, mûstem mého dûtství a mládí. Zde mám také mnoho pfiátel uï z dûtsk ch a studentsk ch let, fiíká básník. Pane docente, mohl byste zavzpomínat na nûkteré své b valé spolu- Ïáky? Ze znám ch PfierovákÛ je to osobnost amatérského divadla Ivo Kolafiík a dal ím spoluïákem ze tfiídy byl doc. Milan Zapletal, zemûdûlsk odborník a pedagog. Ten sice v Pfierovû nebydlí, ale je majitelem rekreaãní chalupy v Lovû icích, kde pofiádáme se sv mi spoluïáky z gymnázia pomaturitní srazy. Dfiíve po pûti letech, pozdûji O dûtství Ke konci hledáme, co bylo na poãátku. Jen tehdy básník jsi, má -li do dûtství zkratku. Je tû jsem tû, dûtství, nevyslovil, dál leïí pfiede mnou - pevnino neznámá. Bos ma si tam po srdci lapeme nohama. (Ze sbírky Zimní ovoce) po tfiech a nyní uï kaïd rok. M m nejvût ím pfiítelem, kter sice nebyl spoluïákem ze stejné tfiídy, ale spojovaly nás spoleãné zájmy, je básník Jaroslav Mazáã. Na e pfiátelské vztahy trvají od roku 1946 a nyní si alespoà obãas telefonujeme. Vzpomínám na spoleãné procházky Pfierov mûsto mého dûtství a mládí s pfiítelem Jaroslavem do Michalova, Îebraãky a na vycházky kolem Beãvy, kde jsme si ãetli své první ver e. Beãva je pro mne synonymem Pfierova a objevuje se proto ãasto v m ch ver ích. Napfiíklad báseà Koncert ladiãek ze sbírky Propou tûní z léta. Z na ich básníkû, ktefií nás oba tenkrát zaujali, to byl pfierovsk rodák Oldfiich Mikulá ek a dal í klasici ãeské poezie Skácel, Nezval a Wolker. S pfiítelem Jaroslavem Mazáãem se od dûtsk ch let bavíme rûzn mi historkami, anekdotami a pofiekadly, kter mi fiíkáme vestkafiiny. K nim nás inspirovala rázovitá postava, kterou kdysi byl pan vestka se sv m mohutn m plnovousem. V e, co si kolem této pfied lety známé pfierovské figurky vym líme, fiíkáme v hanáckém dialektu. To uï dûláme padesát let. Kam dál vedly va e kroky z pfierovského gymnázia? Po maturitû na reálném gymnáziu jsem se pfiihlásil na Filosofickou fakultu Palackého university v Olomouci ke studiu ãe tiny jako hlavní obor a vedlej í pfiedmût ru tina. Byl jsem pfiijat, ale s tím, Ïe jako hlavní obor mi byla pfiidûlena rusistika. Do Olomouce jsem dennû dojíïdûl. Pfierov v ak zûstal mûstem mého trvalého bydli tû i v dobû, kdy po promoci jsem dostal umístûnku do stfiedoãeského kraje. V âáslavi jsem uãil na PrÛmyslové kole strojnické aï do roku V tomto mûstû jsem také poznal svoji Ïenu, rovnûï Moravaãku, která zde pracovala jako dietní sestra. Na e svatba se konala v tehdej ím Gottwaldovû, kde jsem nastoupil jako odborn asistent na Pedagogickém institutu. Z dûvodu ru ení tohoto typu kol jsem hledal nové zamûstnání, v rámci konkurzu jsem byl pfiijat jako pedagog a vûdeck pracovník na Palackého universitu v Olomouci s nástupem 1. fiíjna Zde na katedfie slavistiky jsem pracoval aï do roku 1995 a pozdûji jako dûchodce na ãásteãn úvazek aï do roku Tfiicet rokû na jednom pracovi ti je doba, kdy ãlovûk staãí proïít mnoho pûkného i naopak nepfiíjemného. Jak vy se s odstupem ãasu díváte na tato léta? Rád vzpomínám na práci se studenty, vïdy mû bavila. Pfiíjemné bylo budoucí uãitelky nejen uãit, ale i vidût. Rád jsem sledoval jejich reakci na pfiedná kách. V dobrém vzpomínám také na kolektiv pedagogû, ve kterém jsem pracoval. Urãité nepfiíjemnosti jsem si v ak zpûsobil, kdyï jsem pod vlivem euforie z PraÏského jara vstoupil v roce 1968 do komunistické strany a pozdûji v roce 1971, z dûvodu m ch politick ch postojû byl z ní vy- krtnut. Na tûstí jsem mohl uãit dál, publikovat, cestovat na vûdecká sympozia a pracovní pobyty, ale patné politické hodnocení se negativnû odrazilo na mém vûdeckém a pedagogickém postupu. Jak jste se dostal k vlastní básnické tvorbû? Básnû jsem skládal uï od dûtství. Postupnû jsem pfiecházel k váïné poezii, smyslové s erotick m podtextem. Jen moje poslední sbírka s názvem Nedosvitky je jiná tím, Ïe je ovlivnûná mojí oãní chorobou, která se u mû projevila jako následek mozkové pfiíhody. Proto - Nedosvitky. Dvaatfiicet básní, které sbírka obsahuje, mám ve strojopisu doma. Pozdûji je chci vûnovat pfiíteli na katedfie, kde jsem pracoval. Snad je tû nûkdy se tato sbírka doãká svého vydání, i kdyï vím, Ïe v dne ní dobû je to tûïké. Moje básnû jsou jednotlivû publikovány stále. Naposled byly nûkteré mé ver e zafiazeny do almanachu, kter vydala Literární sekce Vlastivûdné spoleãnosti muzejní Olomouc, a uvedeny byly na pfiedvánoãním literárním veãeru 17. prosince minulého roku spolu s dal ími jedenácti moravsk mi básníky. Pofiad se konal v Muzeu umûní v Olomouci. Básníka docenta Du ana Îváãka charakterizuje celoïivotní pfiítel Jaroslav Mazáã jako milovníka Ïivota v jeho ko atosti a darech. Toto hodnocení básník nepfiímo potvrzuje i pfii rozhovoru se mnou v útulném olomouckém bytû. Vzpomíná na uãitelsk kolektiv, ve kterém pracoval a oslavy rûzn ch jubileí sv ch spolupracovníkû, ke kter m vïdy rád pfiispûl ver ovan m blahopfiáním, a také na humor i anekdoty, které se pfiitom vyprávûly. Rád pfiidá k lep ímu nûkterou i dnes. Dal í radostí, kterou mu souãasn stav neumoïàuje, byly pû í toulky pfiírodou. Jednu z nich zobrazil v básni Dálkov pochod z Ivanovic na Chfiiby. Kdysi úãastník populární Ligy stovkafiû tráví nyní vût inu ãasu doma. V situaci, kdy je mu zapovûzeno ãtení a sledování televize pomáhá docentu Îváãkovi rozhlas a literatura na kazetách, kterou zrakovû postiïen m zdarma zasílá Knihovna pro slabozraké a nevidomé v Praze. Pfii mé náv tûvû se Du an Îváãek právû tû il z vydání pamûtí Winstona Churchila. adu dal ích knih na kazetách, jejichï poslech si vyïádá podle mého odhadu nejménû rok, má básník na dlouhém seznamu. PfiitaÏlivé tituly mu pomohla vybrat a poslat objednávku do Prahy manïelka, se kterou jiï ãtyfiicet let spoleãnû kráãí Ïivotem. Je teì mojí sekretáfikou, o etfiovatelkou, doprovodem a nevím je tû ãím v ím, fiíká s v razem vdûãnosti o své Ïenû, básník, vûdec a pedagog, kter se stal vloni jedním z patnácti nositelû Ceny mûsta Pfierova 2003 Medaile Jana Amose Komenského. Miroslav Rozko n

13 ÚNOR 2004 STRANA 13 Dal í kniha pfiíbûhû Miroslava Sekery Jezdeck oddíl pfii Stfiední zemûdûlské kole Pfierov vznikl v únoru 2002 z jezdeckého krouïku, kter Stfiední zemûdûlská kola (SZe ) zaloïila v roce 1999 pro zaji tûní praxe a zájmové ãinnosti ÏákÛ koly, ale i ostatní dûti a mládeï. V roce 2001 po pfiíchodu manïelû Veselsk ch se jezdeck krouïek stal oficiálním ãlenem âeské jezdecké federace a pfiejmenoval se na Jezdeck oddíl pfii Stfiední zemûdûlské kole Pfierov. Martin Veselsk, vedoucí oddílu, provozoval jezdeck sport závodnû od roku 1982, kdy dosáhl v âeské republice v konnosti stupnû ST a v následujícím zahraniãním angaïmá v Itálii v konnosti stupnû T. Rodák z Olomouce se snaïí se svou manïelkou, také aktivní cviãitelkou a jezdkyní, o znovuoïivení tradice v jezdeckém sportu na Pfierovsku, která zanikla po povodních na Pfierovském v stavi ti. Jezdeck oddíl v souãasné dobû pfiipravuje talentované jezdce k reprezentaci koly a mûsta Pfierova na jezdeck ch závodech, hlavnû v parkurovém a drezurním jeïdûní. O tom, Ïe jezdeck sport není snadnou záleïitostí, svûdãí i to, Ïe kdo chce na oddílov ch koních závodit, tak musí trénovat estkrát t dnû. Oddíl má nyní 35 ãlenû, z toho je 80 % mlad ích 18ti let. Nábor nov ch ãlenû probíhá prûbûïnû cel rok a minimální vûk pro pfiijetí ãiní 11 let. Z pûvodních pûti koní, které si kola zapûjãila, zbyl pouze jeden. Byl nastolen nov kvalitnûj í systém v reïimu oddílu a tréninku koní i jezdcû a souãasn stav ustájen ch koní je 13. Tfii konû jsou v majetku koly, ãtyfii konû jsou uï pfied vánoãními svátky Naprosté vût inû PfierovanÛ není tfieba pfiedstavovat rázovitou postavu s nepfieslechnuteln m hlasem, která ob - Pan Sekera v ní volnû navá- v závûru minulého roku. vá hájovnu na zaãátku Îebraãky. VÏdyÈ i ta je zajímavá, zal na na kníïku Myslivecké protoïe v na í dobû plné radikálních zmûn si dokázala pfiíbûhy z hor, pahorkatin uchovat pûvab ãasû minul ch. a rovin, jeï vy la koncem roku Toho, kdo novou Pan Miroslav Sekera je ãlovûkem, kter je nejen knihu otevfie, upoutá motto, jehoï autorem je sám sv m vzdûláním, prací a koníãky, ale pfiedev ím cítûním bytostnû srostl s pfiírodou, se v emi jejími Sekery k pfiírodû: Pfiíroda kdyï trpí a stûnû, chfiad- spisovatel a které dokonale vystihuje postoj pana obyvateli, a to jak z fií e rostlinné, tak samozfiejmû ne i ãlovûk v jejím lûnû. i Ïivoãi né. ZapomeÀte na spûch, pokud se dáte do Úvodní báseà Bfiíza prozrazuje autorovu schopnost velmi niternû a citlivû v emi smysly vnímat fieãi s tímto, snad ani moc nepfieïenu, kdyï fieknu pánem Îebraãky i okolní pfiírody. Pfii jeho vyprávûní si uvûdomíte své mezery ve vzdûlání, které vás li v Ïivotû ãlovûka. V pfiedmluvû se autor odvolává pfiírodu, uvûdomovat si její nepfiehlédnutelnou ro- v bûïném Ïivotním shonu vût inou doposud aï tak na svou aï úzkostlivou snahu vystfiíhat se odborn ch nepfiesností, ãi snad pfiímo chybn ch spoji- moc netrápily. Nepfiekvapí nás, Ïe pan Sekera je autorem uï tostí. Více neï dvû desítky pfiíbûhû ty, ktefií se umûjí dívat kolem sebe a hlavnû pozorovat pestr svût druhé knihy zasvûceného vyprávûní, kterou v stiïnû nazval Pfiíbûhy z pfiírody. Na pultû knihkupectví vedle kostela sv. Vavfiince se tato kniha objevila pfiírody, zcela zaujmou. af Za pût let ãinnosti jezdeckého oddílu je co hodnotit sportovní a est koní, kter m je poskytováno ustájení, má své soukromé vlastníky. V minulém roce se zdafiila spousta akcí. Nejv znamnûj í z nich byla Velká cena SZe Pfierov v parkurovém skákání, které se zúãastnilo 36 oddílû se 120 koàmi z celé Moravy. Na tûchto soutûïích získal jezdec na eho oddílu 3. místo na koni Kfiemílek v soutûïi stupnû Z. Vefiejnost nás spoleãnû s na imi koàmi mohla vidût napfiíklad pfii setkání handicapovan ch a zdrav ch dûtí na akci nazvané MOSTY 2003, dále 25. kvûtna u pfiíleïitosti oslav ke Dni koní, 1. ãervna na svátku dûtí, 20. záfií pfii vefiejném tréninku, coï jsou soutûïe pro neregistrované jezdce a konû. I bûhem tûdroveãerního ranního krmení koní jsme se setkali s hojnou náv tûvou PfierovanÛ. Pro ãleny jezdeckého oddílu jsme uspofiádali v loàském roce prázdninov pobyt dûtí, bûhem kterého stanovaly v areálu jezdeckého oddílu. Oblibû se tû ila i Mikulá ská nadílka, kterou jsme uskuteãnili pro pro na e ãleny a jejich kamarády, sourozence a rodiãe. V leto ním roce chce oddíl navázat na úspû nou ãinnost v loàském roce, a proto organizuje pro mladé a zaãínající jezdce z celé Moravy na konci mûsíce bfiezna soustfiedûní za úãasti zku en ch rozhodãích a jezdcû. Na nû navá- Ïou zkou ky v základním v cviku jezdce pro zájemce o získání jezdecké licence. 19. ãervna pfiipravujeme s podporou Mûsta Pfierova, zamûstnancû SZe a sponzorû jako sportovní vrchol sezony Cenu mûsta Pfierova v parkurovém skákání. Na závodech oãekáváme úãast jezdcû a koní z celé âeské republiky. Pfii této pfiíleïitosti bude otevfiena nová zdûná a zastfie ená tribuna. Tím by se mûl ve spojitosti s ustájením, opracovi tûm, kolbi - tûm, krytou halou a úpln m sociálním zázemím vytvofiit nov kvalitní areál vhodn pro pofiádání i vy ích soutûïí. Pro ãleny jezdeckého oddílu, ale i pro irokou vefiejnost probûhne od 1. ãervence 14ti denní letní tábor u koní, na kter jiï nyní pfiijímáme pfiihlá ky. Hlavními úkoly na leto ní rok pro ná oddíl je dokonãit práce jiï zapoãaté. Z tûch, které nás ãekají, bychom chtûli jmenovat napfiíklad oplocení celého areálu, roz ífiení ustájení o 12 boxû, poloïení nového povrchu opracovi tû a zfiízení nového sociálního zázemí pro ãleny oddílu. Je to práce nelehká, nûkdy i nedocenûná, ale s u lechtil mi zvífiaty, která odnepamûti ãlovûka doprovázejí. Ne nadarmo se fiíká, Ïe nejkrásnûj í pohled na svût je z koàského hfibetu. Pokud by se Cviãitelka Pavlína Veselská na koni Trentus nûkdo z vás, ãtenáfiû, chtûl na této práci s námi podílet, tak jej rádi uvítáme ve sv ch fiadách. -MV- Poznámka: Dal í informace spoleãnû s fotografiemi mûïete nalézt i na internetové adrese

14 STRANA 14 ÚNOR 2004 Z MÍSTNÍCH âástí P EROVA Dfiíve byly v âekyni dvû koly. Po zru ení ãtyfileté základní zûstala jen kola matefiská pro dûti od tfií do esti let. Star í dûti musejí dojíïdût za vzdûláním do blízkého Pfierova ãi Pfiedmostí. Matefiská kola byla otevfiena 2. listopadu 1978, coï znamená, Ïe letos oslavila 25. v roãí zaloïení. editelkou a zároveà jednou za tfií uãitelek je paní Hana Ka pafiíková. Celkem je zde zamûstnáno sedm lidí. K pfiednostem místní kolky patfií pfiedev ím vlastní kuchynû, díky které se nemusí jídlo pro dûti dová- Ïet. Dal ími pfiednostmi je vybavení interiéru, ale i exteriéru, coï je v tomto pfiípadû obrovská zahrada, v níï dûti najdou spoustu klouzaãek, prolézaãek, houpaãek, pískovi È a jin ch vûcí, urãen ch k jejich hrám. Nyní nav tûvuje matefiskou kolu tfiicet est dûtí, coï je ve srovnání s dfiívûj í dobou dost málo. Jsou rozdûleny do dvou oddûlení podle Matefiská kola v âekyni Koordinaãní rada ministerstva dopravy âr pro bezpeãnost provozu na pozemních komunikacích - BESIP vyhla uje na zaãátku kalendáfiního roku v tvarnou soutûï s dopravnû bezpeãnostní tematikou DùTI, POZOR, âervená! Smyslem soutûïe je upozornit na nebezpeãí na silnicích a ulicích, která hrozí kaïdému, kdo nedodrïuje pravidla silniãního provozu. Úkolem soutûïících je nakreslit obrázek, na kterém znázorní situace na pfiechodech pro chodce, na fiízen ch kfiiïovatkách, pfii vystupování z autobusu, na nebezpeãn ch místech, dopravní nehody, práci policistû, pracovníkû záchranné sluïby. Cílem je názornû ukázat, kdo a jaké dûlá chyby. Hodnocení soutûïních prací probíhá ve tfiech kategoriích: dûti pfied kolního vûku, dûti mlad ího kolního vûku (1.-5. roãník) a dûti star ího kolního vûku (6.-9. roãník). V tvarné kresby a práce nutno odevzdat do 31. bfiezna 2004 na Odbor dopravy Mûstského úfiadu KSâM srdeãnû zve na vûku, a to na mlad í a star í. Malí Ïáci nejsou jen místní. DojíÏdûjí sem dûti z Pfierova i Pfiedmostí, pfiedev ím kvûli ãistému ovzdu í. Dále pak z okolních vesnic, Îeravic, Penãic a jedno dítû ze Lhotky. Vût ina dûtí jezdí do kolky autobusem. Matefiská kola v âekyni je otevfiena kaïd v ední den od 7 do XI. PLES LEVICE od 20 hodin Městský dům Přerov K tanci a poslechu hraje krojovaná dechová hudba ST ÍBR ANKA. V klubu v pfiízemí diskotéka. PROGRAM: pfiedtanãení, tombola, imitátor. Pfiedprodej a rezervace vstupenek v cenû 120 Kã: Palackého 8, Pfierov - p. Smejkal, tel hodin. Jen bûhem letních prázdninách je na jeden mûsíc uzavfiena. Myslím, Ïe dûtem je u nás dobfie a nemají si na co stûïovat. V letním i zimním období je pro nû pfiipraven bohat program pln her s jejich vrstevníky za dozoru hodn ch uãitelek. Petra Drábková V tvarná soutûï DùTI, POZOR, âervená! Pfierov, Bratrská 34, Pfierov. V echny v tvarné práce vyhodnotí odborná porota. Slavnostní teãkou soutûïe bude vernisáï dûtsk ch prací. Úspû n m autorûm v ech tfií kategorií budou pfiedány diplomy a ceny. Jarmila Kubisová, komise BESIP mûsta Pfierova Pfierovské listy na internetu kategorie Pfierovské listy KLUB âesk CH TURISTÒ SK P EROV SchÛzka turistû - Vinary Na Skalce ve 14 hod., odjezd A13.15 hod. MHD ã. 2 nebo pû ky Tr ice - kolem Ole nice - Daskabát - Tr ice - 13 km, ved. M. Bráblíková, odj. A9.00 hod íkovice - Kostelecké a Karlovické polesí - íkovice - 16 km, ved. Ing. Z. DoleÏal, odj hod SchÛzka turistû - Rokytnice-Vrbovec ve hod., odjezd hod., sraz na nádraïí âd Boro ín - Zábe tní Lhota - Pfierov - 12 km, ved. Î. Zapletalová, odj. A9.00 hod Litovel - Bfiezová - Lhota n. Moravou - Horka n. M km, ved. H. Èávová, odj hod Naho ovice - Bezuchov - i - ma - Hradãany - Pavlovice - 13 km, ved. V. Visnar, odj. A8.00 hod Vítkov - KlokoãÛvek - Hefimánky - Kaménka - Vítkov - 20 km, ved. J. Sedláková, odj hod Horka n. M. - Lhota - StfieÀ - 14 km, ved. Î. Zapletalová, odj hod Bojkovice - Záhorovice - Nezdenice - umice - Uhersk Brod - 15 km, ved. J. vec, odj hod. KLUB âesk CH TURISTÒ VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA SchÛze - salónek restaurace Pivovar; ved. T. Beránek; 19 hod Vysoãina: ved. R. Havelka; odj. vlak 5.35; bûïky Zimní sraz turistû: Kru - né hory - Moldava - Litvínov; hvûzdicové trasy (dle v bûru); ved. T. Beránek; bûïky Javorníky: Bumbálka - Portá - Hrozenkov; 32 km; ved. V. Koutn ; odj. bus 7.08; bûïky umperská zimní padesátka: trasy dle propozic pofiadatele (8, 15, 25, 50 km); ved. J. Balcárek; presentace - kolicí stfiedisko âd, Jesenická 2, 7-10 hod Oblastní konference VHT: Olomouc, DÛm mládeïe Host nské vrchy: sobota - Bystfiice p. H. - Host n - Rajnochovice; nedûle - Rajnochovice - Vala ské Mezifiíãí; 20 a 25 km; ved. J. Zavadilová; odj. vlak 7.25; bûïky Tradiãní Ples sportovcû - Mûstsk dûm od 20 hodin Hnutí Brontosaurus DELFÍN Zimní lyïafisk tábor OL ANKA - jarní prázdniny Tábor pro dûti a mládeï od 8 do 17 let bude zamûfien na sjezdové lyïování a snowboarding. Po dohodû je moïná i úãast rodiãû. Program zahrnuje i hry v zimní pfiírodû a pfiedná ku Horské sluïby. Letos novinka - snowtubing. Místo: Chata Ol anka u Starého mûsta pod SnûÏníkem (Velké Vrbno), 2 km od Paprsku, ubytování zaji tûno v chatkách pro 4 osoby, pfiímo u vleku. Cena: Kã (vãetnû vlekû 6 dnû + 2 x veãerní!) Informace a pfiihlá ky: Karel Jílek, Boh. Nûmce 15, Pfierov - tel , delfini@quick.cz - web:

15 ÚNOR 2004 STRANA 15 MùSTSK DÒM v hod. Jako jedna rodina - komedie. Hrají: P. Zedníãek, S. Skopal, J. Paulová, M. Vladyka v hod. Miloslav imek & Zuzana Bubílková: Politické hara- ení od hod. Láska, sex a Ïárlivost - komedie plná legrace a nedorozumûní. Hrají: I. Andrlová/O. Îelenská, L. Bene ová/l. Zedníãková, M. Boãanová/A. Gondíková od hod. Josef Laufer & Hana Horecká se skupinou Netto - koncert v country-popovém kabátû. Plesy v únoru ve 20 hodin Ples chemikû Precheza a.s. Pfierov ve 20 hodin Hanácká kyselka s.r.o., reprezentaãní ples ve 20 hodin Stfiední pedagogická kola - reprezentaãní a stuïkovací ples ve 20 hodin Gymnázium Jakuba kody, stuïkovací ples VIII.A ve 20 hodin SO a SOU ífiava, X. jubilejní reprezentaãní ples ve 20 hodin Leteck ples ve 20 hodin Ples levice ve 20 hodin Ples starosty Mûsta Pfierov Pfiedprodej - vchod z námûstí TGM, pondûlí aï pátek hodin, telefon , , MUZEUM KOMENSKÉHO Budova pfierovského zámku v únoru je muzeum uzavfieno Moravská ornitologická stanice pondûlí aï pátek 8-16 hodin do Fotografie ptákû stfiední Moravy od A. Goebla HRAD HELF T N v únoru je hrad uzavfien LOUTKOVÉ DIVADLO 1., 8., 15., 22. a Pohádka o zlaté rybce DIVOK M KURDISTÁNEM Beseda s filmovou produkcí se koná ve ãtvrtek 26. února v 17 hodin v Klubu SME, nábfi. Dr. E. Bene e. V rámci pofiadu budou promítnuty i dal í filmy V pefiejích Sun Koshi (sjezd nepálské fieky) a Na kole do oblak (pfiejezd pohofií Durmitor v âerné Hofie). Uvádí Josef Urban ze spoleãnosti Denali Action Co., znám cestovatel, spisovatel a filmafi. DUHA KLUB DLAÎKA tel.: dlazka@dlazka.cz Zimní radovánky - zimní tábor pro dûti ve Stfiedolesí, pro ly- Ïafie i nelyïafie za Kã v 19 hodin -123 min. - koncert v klubu PSP SLUÎBY MùSTA P EROVA ÚNOR 2004 KOUPÁNÍ VEŘEJNOSTI NA PLAVECKÉM AREÁLU tel Den Dûtsk bazén Kryt bazén âásteãn pronájem Pára (kryt bazén 50 m) a sprchy Pondělí zavřeno Úterý , Středa , , Čtvrtek , Pátek , , Sobota Neděle REHABILITACE A SAUNA NA PLAVECKÉM AREÁLU tel Den sauna BIO-V sv. terapie, masáïe, skot. stfiiky, solárium, perliãka rekondiãní stoly Pondělí (společná, jen v párech) zavřeno Úterý (ženy) Středa (muži) zavřeno Čtvrtek (ženy) (i protiproud) Pátek (muži) (i protiproud) Sobota (lichá - muži, sudá - ženy) zavřeno zavřeno Neděle zavřeno zavřeno zavřeno DDM ATLAS ÎiÏkova 12 tel.: , Keramické hrátky - kaïd pátek hod., kaïdou sobotu 9-12 hod. V uka toãení na kruhu - kaïdé úter od 18 hod , hod. Vizovické peãivo , hod. Velikonoãní keramika. Pfiihlá ky na obû akce pfiedem na tel Pohádkové pondûlí - kaïdé pondûlí 10 aï hodin Klubovna Kosatka - kaïdou stfiedu od 9 hod. Na programu Kosatky bude: Knihanka, Psychologie - základy komunikace Hrátky na balonech - kaïd ãtvrtek od 8.30 a od 9.30 hod. Klubovna pro -náctileté - kaïdou stfiedu hod Vyhodnocení v tvarné soutû- Ïe Snûhová královna SoutûÏe pro dûti v Domû dûtí a mládeïe ATLAS 14. ledna se uskuteãnil v DDM Atlas Novoroãní ipkov turnaj. Na snímku je Marcela Glozygová, která získala 2. místo v single out a 3. místo hi-score (foto Jan Gregovsk ). MISS RÒÎE 2004 Romské sdruïení mládeïe ve spolupráci se sdruïením romsk ch aktivistû srdeãnû zvou na druh roãník Miss rû- Ïe 2004, kter se koná v sobotu 28. února na Horním námûstí (b val KPS). Zaãátek ve 14 hodin. Od 20 hodin taneãní zábava. Obãerstvení zaji tûno. V posledním únorovém t dnu uspofiádá DDM Atlas pro Ïáky základních kol dvû soutûïe. SoutûÏ ve sportovní gymnastice - regionální kolo se bude konat v pátek 27. února od 8-13 hodin v obou tûlocviãnách Z Trávník. Letos poprvé je soutûï vypsaná jak pro dívky ve ãtyfiboji, tak pro chlapce v pûtiboji. Vûkovû budou dûti rozdûleny do 4 kategorií. Základní koly (ale i osmiletá gymnázia) mohou pfiihlásit do 18. února 3 aï 5ti ãlenná druïstva nebo i jednotlivce. BliÏ í informace získáte u paní Dûrdové v DDM Atlas. Zveme v echny pfiíznivce gymnastiky, aby se pfii li podívat. Vstup je voln. Slavíci z Pfierova je pûvecká regionální soutûï, kterou pofiádá DDM Atlas letos poprvé. Na stfiedu 25. února mohou koly pfiihlásit dûti z prvního stupnû a na ãtvrtek 26. února ze druhého stupnû a studenty osmilet ch gymnázií. Oba dny se bude soutûïit od 8.30 do hodin a pfiihlá ka musí b t poslaná nejpozdûji 11. února na adresu: DDM Atlas, Blanka Ma ková, ÎiÏkova 12, Pfierov. BliÏ í informace na telefonech , VÝJIMKY (dětský i krytý) PÁ SO SO , PÁRA A SPRCHY VSTUPNÉ dospělí 15 Kč důchodci a děti 10 Kč LÁZNĚ BOCHOŘ tel Koupel, zábal, masáž, perličková masáž: pondělí až pátek 7-18 hodin SAUNA ZIMNÍ STADION tel úterý muži středa ženy čtvrtek muži 13-21

16 STRANA 16 ÚNOR v 10 hod., v hod. a ve hod. PÁN PRSTENÒ: NÁVRAT KRÁLE - USA, fantasy dobrodruïn, titulky, premiéra. Velkolepé vyvrcholení nejúspû nûj í filmové fantasy série v ech dob. ReÏie: P. Jackson. Hrají: E. Wood, I. McKellen, V. Mortensen v hod. a ve 20 hod. KAME ÁK 2 - âr, komedie, premiéra. Diváci prvního KameÀáku zaslali reïiséru ZdeÀku Tro kovi pfies anekdot. Poskládal z nich dal í film. Hrají: V. Vydra, J. Paulová, H. Vondráãková, M. Maxa v hod. MAS- TER AND COMMANDER: OD- VRÁCENÁ STRANA SVùTA - USA, akãní velkofilm, titulky. Na pozadí napoleonsk ch válek je rozehráno vzru ující dobrodruïství. ReÏie: P. Weir. Hrají: R. Crowe, R. Stroh v hod. LÁS- KA NEBESKÁ - Velká Británie, titulky. Romantická komedie nás zavede do souãasného Lond na, kde se odehraje pfiíbûh skládající se z milostn ch historek. ReÏie: Richard Curtis. Hrají: H. Grant, L. Neeson, E. Thompson ve 20 hod. PORO- TA - USA, thriller, titulky, premiéra. V procesech jde o pfiíli, neï aby byly manipulovány ReÏie: G. Fleder. Hrají: J. Cusack, G. Hackman, D. Hoffman, R. Weisz v hod. LOO- NEY TUNES: ZPùT V AKCI - USA, rodinn /animovan, dabing, premiéra. Jak vyfie í záhadu, ke které nemají Ïádnou stopu? ReÏie: J. Dante. Hrají: B. Fraser, J. Elfman, S. Martin, T. Dalton ve 20 hod. BAZÉN - Francie/VB, psychologick /kriminální, titulky, premiéra. Dvû Ïeny a jeden muï? Pfiíli jednoduché! Klamnû prûzraãná hádanka o mnoha odpovûdích. ReÏie a scénáfi: Francois Ozon. Hrají: Ch. Rampling, Ch. Dance, L. Sagnier ve 20 hod. MAT- RIX REVOLUTIONS - USA, sci-fi, titulky. Svût lidí se potácí na pokraji zkázy, ale stále je tû zb vá poslední nadûje ReÏie: A. & L. Wachowski. Hrají: K. Reeves, L. Fishburne, C. A. Moss v hod. a v 15 hod. MEDVùDÍ BRAT I - USA, animovan, dabing, premiéra. Pfiíbûh o pfiátelství dvou medvûdû, KINO HVùZDA telefon/fax: hvezda@dokina.cz net: z nichï jeden není medvûd. Dal í animovan film z dílny Walta Disneye, tentokrát o medvídcích a jejich pfiátelích. ReÏie: A. Blaise & R. Walker. V ãeském znûní: F. Bla- Ïek, M. Páleniãek, J. Lábus ve 20 hod. MAZA- N FILIP - âr, parodie. Ostfie nabitá parodie. ReÏie a scénáfi: V. Marhoul. Hrají: T. Hanák, V. Cibulková, P. Li ka, J. Du ek. FILMOV KLUB ve 20 hod. ZLOâIN PÁTE- RA AMARA - Mexiko, drama, titulky, premiéra. Vy, kdoï jste bez viny, hoìte kamenem. Scénáfi a reïie: C. Carrera. Hrají: G. G. Bernal, S. Gracia, L. Huertas. ARTKINO ve 20 hod. RODGER DODGER - USA, hofiká komedie, titulky, premiéra. Nahá pravda o rozdílech mezi muïem a Ïenou. Scénáfi a reïie: D. Kidd. Hrají: C. Scoty, J. Eisenberg, I. Rossellini ve 20 hod. WILBUR SE CHCE ZABÍT - Dánsko/Velká Británie/ védsko/francie, tragikomedie, titulky, premiéra. Îivot, kter se chystá ukonãit, právû zaãíná. Re- Ïie: L. Scherfigová. Hrají: J. Sivek, A. Rawlins, S. Henderson ve 20 hod. LAUREL CA- NYON - Francie, drama, titulky, premiéra. Laurel Canon je známé údolí v Hollywoodu, ve kterém mají své luxusní rezidence producenti a hudební hvûzdy. Jane se bude muset znovu nauãit, jaké to je b t dobrou matkou svému synovi. ReÏie: L. Cholodenko. Hrají: Ch. Bale, K. Beckinsale, F. McDormand. BIJÁSEK v 15 hod. BAJAJA (âr) - loutková pohádka Jifiího Trnky v 15 hod. SAMETKA (âr) - animované pásmo pro nejmen í diváky v 15 hod. O ZLATÉ MY - CE (âr) - animované pásmo pro nejmen í diváky v 15 hod. KOUZELNÁ KOLKA S MAJDOU A FRANTI - KEM - dûtské pfiedstavení Magdy Reifové v 15 hod. MEDVùDÍ BRAT I - USA, animovan, dabing. Pfiíbûh z dílny Walta Disneye o pfiátelství dvou medvûdû, z nichï jeden není medvûd. Uzávûrka pfií tího ãísla je v pátek 13. února 2004 GALERIE A V STAVY Galerie Atrax Kozlovská 8, tel aï 20. února ZdeÀka Burgetová PraÏská malífika a grafiãka ZdeÀka Burgetová není pro náv tûvníky galerie Atrax autorkou neznámou. Její grafiky za léta pûsobení galerie zdobí leckterou pfierovskou domácnost. Její práce jsou prostoupeny hlubokou citlivostí, romantikou a láskou ke v emu Ïivému. Litografie mají delikátní barevnost a magickou pûsobivost plynoucí z autorãina vztahu pfiedev ím ke kvûtinám a pfiírodû. Leto ní rok oslaví autorka své v znamné jubileum. Pfii této pfiíleïitosti galerie Atrax pfiipravila její v stavu, na které se mû- Ïete seznámit více s její tvorbou. Vedle grafik bude vystavovat i své obrazy jak v kombinované technice, tak oleje. Tyto práce jsou dost ojedinûlé a zaslouïí plnou pozornost náv tûvníkû. ZdeÀka Burgetová: Ptáci (1994) Galerie Centrum Kratochvílova 8, tel Domeãek umûleck ch fiemesel Jasínkova 2 (za Priorem), tel V únoru se pfiedstaví v galerii novou kolekcí vesel ch grafick ch listû Paul van den Berg Horák. Souãasnû se bude prezentovat se svou tvorbou Alena lapáková, jiï známá a oblíbená autorka z Prahy (absolventka v tvarné koly na Hollarovû námûstí v Praze). V e bude doplnûno velk m v bûrem voln ch grafik Evy Ha kové, ãlenky skupiny Hollar. Alena lapáková: Svût plané rûïe II (2001) - v fiez 23. února - 5. bfiezna V tûchto dnech se poprvé pfiedstaví v Domeãku Keramická dílna AD z Havífiova. V ní jiï desát rok spolu tvofií autofii Andrej DruÏinec, Roman BaláÏ a Jifií Bfienek. Poslednû jmenovan se zab vá také vitráïemi, ukázky jeho tvorby na v stavû spatfiíte také. Dílna se zab vá uïitkovou keramikou, vznikají v ní kávové a ãajové soupravy, talífie, mísy, vázy apod. Jedná se o oblíbenou kameninu, pfieváïnû v pfiírodních glazurách. Autofii tvofií i na zakázku vût í zahradní plastiky a nádoby na rostliny. Minigalerie Îerotín Komenského 2, tel V únoru bude v galerii vystavovat Vojtûch Nosek, kter patfií k mladé generaci, Ïije a tvofií v Pfierovû. Malování se vûnuje od dûtství a je to jeho velká Ïivotní záliba. K hlavním tématûm patfií pfiíroda. Nejvíce na nûj pûsobí okolí Velk ch Karlovic, kde ãerpá spoustu inspirace a témat pro své obrazy. V pfiírodû nachází vnitfiní klid, fantazii. Jeho hlavní technikou je olejomalba, i kdyï se nevyh bá ani akvarelu a pastelu. Vojtûch Nosek nepatfií mezi profesionální v tvarníky, malování je pro nûj pfiíjemnou relaxací, dostává se pfii nûm do stavu absolutní ãistoty, prázdna. Klub pfiátel v tvarného umûní V zdoba Karl tejna a dílo Mistra Theodorika - beseda s historiãkou umûní Muzea Komenského K. Glacovou se koná ve ãtvrtek v hodin v Korvínském domû na Horním námûstí. P EROVSKÉ LISTY - vydává Mûsto Pfierov, odpovûdná redaktorka Mgr. Eva afránková Vychází jedenkrát za mûsíc Náklad v tiskû Redakce: námûstí T. G. Masaryka 2, Pfierov, tel , eva.safrankova@mu-prerov.cz Inzerce a grafická úprava: ELAN spol. s r.o. Pfierov, Dluhonská 96, tel , fax , studio@elan-prerov.cz Tisk: MAFRA a.s., Olomouc Distribuce: âeská po ta, s. p. Zaregistrováno Ministerstvem kultury âr pod zn. MK âr E Pfierovské listy na internetu: - kategorie Pfierovské listy zdarma do v ech domácností v Pfierovû a místních ãástech