Autonomie a odpovědnost učitelů v Evropě

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Autonomie a odpovědnost učitelů v Evropě"

Transkript

1 EURYDICE Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu Autonomie a odpovědnost učitelů v Evropě Evropská komise

2

3 EURYDICE Autonomie a odpovědnost učitelů v Evropě Eurydice Informační síť o vzdělávání v Evropě

4 Tuto publikaci vydalo Evropské oddělení Eurydice za finanční podpory Evropské komise (Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu).. Publikace vyšla tiskem v jazyce anglickém (Levels of Autonomy and Responsibilities of Teachers in Europe) a francouzském (Responsabilités et autonomie des enseignants en Europe). ISBN (anglická verze) ISBN (česká verze) DOI /35479 (anglická verze) DOI /83605 (česká verze) Publikace je k dispozici i na Internetu (http://www.eurydice.org). Konečné znění textu: červen 2008 Eurydice, 2008 Ústav pro informace ve vzdělávání, 2009 Český překlad je publikován s laskavým svolením Komise Evropských společenství. Odpovědnost za překlad plně spočívá na Ústavu pro informace ve vzdělávání. Obsah publikace může být částečně reprodukován, s výjimkou reprodukce pro komerční účely. Výňatku musí předcházet úplný odkaz: Eurydice, informační síť o vzdělávání v Evropě s datem vydání publikace. Žádosti o povolení reprodukovat celou publikaci je třeba adresovat Evropskému oddělení Eurydice. Fotografie na obálce: Getty Images Eurydice European Unit Avenue Louise 240 B-1050 Brussels Tel Fax Internet:

5 PŘEDMLUVA V posledních dvaceti letech se vzdělávací politiky v Evropě zaměřují na zlepšování kvality vzdělávání, a to zejména prostřednictvím zvětšování prostoru pro inovativní výuku a posilování profesionalizace učitelů. To klade nové požadavky na učitele, zvyšuje odpovědnost, rozšiřuje oblast jejich povinností a všeobecně mění jejich pracovní podmínky a postavení. Učitelé kromě hluboké znalosti základních prvků učitelského povolání, které vycházejí mimo jiné z neustálého profesního rozvoje a osvojování inovativních učebních praktik, také musí mít schopnost reagovat na místní učební prostředí a přizpůsobit se mu jak individuálně, tak v rámci kolektivu učitelů školy. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu v srpnu 2007 o zvyšování kvality vzdělávání učitelů označilo kvalitu výuky za klíčový faktor pro zlepšování školních výsledků a pro splnění lisabonských cílů. Také se ukázalo, že tím, jak se prostředí školy stává autonomnějším a otevřenějším, učitelé přebírají stále větší odpovědnost nejen za obsah, organizaci a sledování vzdělávacího procesu, ale i za svůj osobní profesionální rozvoj v průběhu celé kariéry. V mnoha zemích tato nová očekávání doprovází zvýšená autonomie, která umožňuje učitelům pružnost v plnění jejich povinností. Tato autonomie je často spojena se zvýšenou osobní odpovědností odpovědností, která již není založena pouze na schopnosti učitelů dodržovat pracovní postupy instituce, ale také na hodnocení výsledků jejich práce. Jednou z ústředních priorit slovinského předsednictví Rady Evropské unie během první poloviny roku 2008 bylo podrobné prozkoumání těchto otázek jakožto předpokladu rozvoje tvůrčího a inovativního ovzduší ve školách. Proto slovinské předsednictví požádalo Eurydici o studii, která by analyzovala, do jaké míry nedávné změny v učitelském povolání zvýšily autonomii a pedagogickou odpovědnost učitelů. Studie také logicky navazuje na diskusi o autonomii škol v publikaci Autonomie škol v Evropě, Politická a realizační opatření, která byla vypracována sítí Eurydice pro portugalské předsednictví v druhé polovině roku Tato publikace proto také předkládá srovnávací přehled úkolů, které učitelé v různých zemích přejímají, a míru autonomie, kterou mají, aby je mohli splnit. Věřím, že tato nová studie Eurydice je důležitým příspěvkem k lepšímu porozumění měnící se role učitelů jakožto klíčových postav ve vzdělávání. Ján Figel Komisař pro výchovu, vzdělávání, kulturu a mládež 3

6

7 OBSAH Předmluva 3 Obsah 5 Úvod 7 Kapitola 1: Politické souvislosti a vývoj učitelského povolání Odpovědnost za vzdělávání, autonomie škol a decentralizace Odpovědnost učitelů a výkonnost vzdělávacích systémů Odpovědnost za vzdělávání a širší rozsah sociálních závazků škol 13 Kapitola 2: Míra pedagogické autonomie učitelů Obsah vzdělávacích programů Vyučovací metody Hodnocení žáků 30 Kapitola 3: Pracovní doba a profesní povinnosti Definice pracovní doby v pracovních smlouvách Úkoly vyžadované od učitelů legislativou nebo jinými oficiálními dokumenty Úloha týmové práce 43 Kapitola 4: Další vzdělávání učitelů požadavky a příležitosti Postavení dalšího vzdělávání učitelů Organizační aspekty Opatření na podporu účasti učitelů v dalším vzdělávání 52 Kapitola 5: Zapojení učitelů do reforem a pedagogických inovací Vymezení postavení a pracovních podmínek učitelů: dominantní pozice odborů a kolektivní vyjednávání Kurikulární reforma: různé formy účasti učitelů Další reformy vzdělávacího systému: hledání rovnováhy mezi kolektivní účastí a individuálním zapojením 59 5

8 Autonomie a odpovědnost učitelů v Evropě Kapitola 6: Odpovědnost za výsledky a pobídky Odpovědnost učitelů za výsledky: různé formy hodnocení Hodnocení založené na výsledcích Střídání důrazu na individuální a kolektivní hodnocení Větší rozsah povinností, ale bez systematických pobídkových opatření 67 Závěry 69 Kódy a zkratky 75 Seznam obrázků 77 Přílohy 79 Poděkování 83 6

9 ÚVOD Cílem této studie je poskytnout srovnávací analýzu toho, zda změny v učitelském povolání rozšířily či nerozšířily autonomii a pedagogickou odpovědnost učitelů. Publikace se skládá ze šesti kapitol, přílohy a závěrů. Kapitola 1 se věnuje historickému a institučnímu pozadí vzdělávacích politik, které následně kladou na učitele nové úkoly. Je zkoumán vztah jak mezi opatřeními vedoucími k autonomii škol a měnící se rolí učitelů, tak i vztah mezi větším rozsahem povinností a snahami zlepšit výkonnost vzdělávacích systémů. Kapitola také uvažuje, zda nové požadavky kladené na školy, které se týkají sociálních závazků (včetně integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a zajištění vzdělávání pro stále různorodější školní populaci atd.), mohou být dalším důvodem, proč jsou učitelům svěřovány nové úkoly. Kapitola 2 se soustředí na tvorbu obsahu školních vzdělávacích programů, na definici pedagogických cílů a na úlohu učitelů při jejich realizaci. Dále se kapitola zabývá mírou volnosti učitelů, zaprvé v určování obsahu učiva povinných a volitelných předmětů, zadruhé ve výběru příslušných učebnic, zatřetí v uplatňování vlastních vyučovacích metod a ve vytváření skupin žáků při vyučování. Kapitola se také věnuje výběru kritérií pro interní hodnocení žáků. Nakonec popisuje, kdo odpovídá za rozhodnutí, zda má žák opakovat ročník, a také roli, kterou učitelé hrají při navrhování obsahu zkoušek pro certifikované kvalifikace. Kapitola 3 se zaměřuje na vymezení pracovní doby v pracovních smlouvách. Také zkoumá úkoly, které mohou být vedle výuky od učitelů smluvně vyžadovány, tj. přípravu na vyučování a opravování prací žáků. Navíc se také věnuje míře očekávané účasti učitelů v týmové práci a otázce, zda existují zákony nebo směrnice, které týmovou práci v určitých činnostech podporují. Kapitola 4 se věnuje požadavkům a možnostem spojeným s dalším vzděláváním učitelů (DVU). Zkoumá, do jaké míry je DVU pro učitele profesní povinností nebo dobrovolným závazkem a zda jsou požadavky v této oblasti regulovány, pokud jde o čas (v hodinách) ročně strávený dalším vzděláváním. Zvláštní úvaha je věnována tomu, zda výběr DVU závisí na vzdělávacím plánu podle priorit celostátních a místních úřadů, nebo zda je výběr ponechán na školách. Také se krátce věnuje tomu, zda se DVU koná během pracovní doby, a pokud ano, zda učitelé k účasti na vzdělávání potřebují zvláštní povolení, a jak se řeší jejich absence. Nakonec se kapitola zabývá postavením úřadu, který je odpovědný za přidělování finančních prostředků pro DVU, a pobídkami, které mohou být učitelům poskytnuty, aby se dalšího vzdělávání zúčastnili. Kapitola 5 pojednává o podílu učitelů na reformním procesu a inovacích ve vzdělávání a zkoumá, zda se učitelé individuálně nebo kolektivně účastní reforem týkajících se jejich pracovních podmínek, školních vzdělávacích programů a pedagogických cílů obecně. Kapitola 6 se zabývá různými opatřeními, která se týkají osobní odpovědnosti a hodnocení, včetně hodnocení založeného na výsledcích, a věnuje se jejich individuálním a kolektivním aspektům. Také se zaměřuje na otázku, zda nové povinnosti vyvolaly zvýšení individuálních nebo kolektivních pobídek, jež by učitele motivovaly k plnění těchto nových povinností. 7

10 Autonomie a odpovědnost učitelů v Evropě Studie se věnuje školnímu vzdělávání na úrovních ISCED 1 a 2. Ve všech zemích se vztahuje k sektoru veřejného školství, v Belgii, Irsku a Nizozemsku je zahrnut také sektor státem finančně podporovaných soukromých škol. Referenčním rokem pro použité údaje je rok 2006/7, ale jsou zohledněny i chystané reformy. Kromě Turecka jsou ve studii zahrnuty všechny členské země sítě Eurydice. S ohledem na metodologii této studie připravilo Evropské oddělení Eurydice ve spolupráci se slovinským Ministerstvem školství a sportu pokyny k obsahu studie. Odpovědi národních oddělení Eurydice podle těchto pokynů se staly podkladem pro srovnávací analýzu. K zajištění toho, aby informace obsažené v této studii odrážely situaci v jednotlivých zemích co nejpřesněji, proběhla v dubnu 2008 kontrolní fáze. Na konci publikace je vyjádřeno poděkování všem, kteří se na vzniku studie podíleli. 8

11 KAPITOLA 1: POLITICKÉ SOUVISLOSTI A VÝVOJ UČITELSKÉHO POVOLÁNÍ V naprosté většině evropských zemí se poslední dvě desetiletí vyznačují výraznými změnami v úkolech přidělovaných učitelům. Učitelské povolání se v posledních dvaceti letech významně proměnilo. Aspekty tohoto trendu jsou větší pedagogická autonomie umožňující učitelům efektivněji se zapojit do vývoje vzdělávacích programů, přejímání nových každodenních povinností (jako např. zastupování nepřítomných kolegů, dohled nad novými učiteli atd.) a stále větší požadavky kladené na učitele (v oblastech jako je týmová práce, množství času stráveného ve škole nebo zapojení učitelů do tvorby plánu rozvoje školy nebo školních vzdělávacích programů atd.). Původních příčin těchto velkých změn, které ve všech zemích mají za následek větší pracovní zátěž učitelů, je mnoho a jsou často vzájemně propojeny. Existuje zjevná souvislost mezi tím, jak se rozvinuly úkoly učitelů a autonomií škol v širším slova smyslu, včetně autonomie finanční a administrativní atd. (část 1). Nicméně, jak bude vysvětleno dále, toto neplatí pro všechny země. Zvláště v některých zemích s dlouhou tradicí kurikulární autonomie, jako jsou Belgie, Nizozemsko a Velká Británie, nebo v těch zemích, které zavedly v 80. letech 20. stol. průkopnické a ambiciózní politiky v této oblasti ( 1 ), je vztah mezi těmito dvěma trendy méně zřejmý. Narůstání odpovědnosti učitelů může být také spojováno se snahami zlepšit výkonnost vzdělávacích systémů, často na pozadí tzv. krize škol, částečně vyvolané zveřejňováním výsledků standardizovaných národních a mezinárodních hodnocení, přičemž tyto výsledky byly posuzovány jako nedostatečné (část 2). Konečně také nové požadavky kladené na školy, které se týkají uspokojování sociálních potřeb (včetně integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a poskytování výuky pro stále různorodější školní populaci atd.), jsou dalšími příčinami, proč jsou učitelům svěřovány nové úkoly sociálního charakteru (část 3) Odpovědnost za vzdělávání, autonomie škol a decentralizace V naprosté většině evropských zemí byly původně nové úkoly učitelům přiděleny jakožto výsledek rostoucí autonomie škol, tedy v širším slova smyslu jako výsledek decentralizace. Zatímco ve většině vzdělávacích systémů, a to i v těch nejcentralizovanějších, učitelé již dlouho měli volnost ve výběru vyučovacích metod a materiálů (učebnic atd.), až reformy týkající se autonomie škol, často spojené s decentralizačními opatřeními, umožnily učitelům aktivně se zapojit do navrhování školních vzdělávacích programů. Očekává se, že tato nově vzniklá autonomie a volnost, která s ní v zásadě přichází, povede učitele k rozvoji jejich kreativity a schopnosti inovovat, zároveň jim umožní větší zapojení a tím i větší motivovanost a také je povzbudí k diferencovanějšímu přístupu, který lépe vyhovuje různorodé školní populaci, jež vzniká s masovým sekundárním školstvím a jednotným vzděláváním. Kromě několika průkopnických zemí jako Finsko, které už od 80. let zahájilo vzdělávací politiku zakotvenou v kultuře důvěry, většina zemí zahájila politiku pedagogické autonomie v 90. letech 20. stol. Tak tomu například bylo v Estonsku prostřednictvím Národního kurikula pro základní vzdělávání, podobně ve Španělsku díky zákonu LOGSE z r. 1990, posílenému v r školským zákonem, na Islandu v r uplatňováním zákona o povinné škole, v Litvě v r zákonem o všeobecné koncepci vzdělávání nebo ve Slovinsku zásadní reformou v r ( 1 ) Další informace viz zpráva Eurydice Autonomie škol v Evropě, Politická a realizační opatření, česky Praha: ÚIV,

12 Autonomie a odpovědnost učitelů v Evropě Obr. 1.1: Data zásadních reforem, které zvýšily nebo snížily autonomii učitelů (ISCED 1 a 2) v letech 1960 až 2008 Přijatá opatření zvyšující pedagogickou autonomii Přijatá opatření snižující pedagogickou autonomii (:) BG a IE Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Belgie: Správní orgán škol přímo řízených třemi společenstvími (ve všech případech ministrem školství), je umístěn na centrální (nejvyšší) úrovni, zatímco zřizovatelé dotovaných veřejných škol (zvláště ve samosprávných obcích) i dotovaných soukromých škol jsou svým školám velmi blízko. Výsledkem je, že tyto dotované instituce pociťují školní autonomii příměji. Ve Vlámském společenství byla veřejným školám přímo závislým na ministerstvu udělena míra autonomie podobná míře udělené v r dotovaným školám. Belgie a Nizozemsko: U těchto zemí není z důvodu již dlouhotrvající školní autonomie uvedeno přesné datum. Dánsko a Finsko: Autonomie je postupně zaváděna bez přesného určení data. Lucembursko: (a) ISCED 1; (b) ISCED 2. Maďarsko: Je těžké určit přesný rok, kdy byla autonomie omezena, protože celý proces byl výsledkem mnoha různých nařízení. Konkrétně pak r odpovídá roku, kdy začalo být povinné další vzdělávání učitelů. Spojené království (ENG/WLS): Legislativa v r poprvé umožnila zavést povinné minimální kurikulum s předepsaným studijním programem. Od té doby následné úpravy snížily množství nařízení. Spojené království (NIR): Legislativa v r poprvé umožnila zavést povinné minimální kurikulum s předepsaným studijním programem. Zásadní reformy se nyní zavádějí v rámci nařízení o vzdělávání z r pro Severní Irsko. Vysvětlující poznámka Byly zde zohledněny pouze ty zásadní právní a oficiální předpisy, které zajišťují zavádění zásad pedagogické autonomie a dotýkají se různých oblastí, jako jsou např. učební plány, vzdělávací programy, osvědčení atd. V tomto historickém přehledu opatření podporujících autonomii nejsou zahrnuta ta, která jsou izolovaná nebo se dají označit za jedno z mnoha, jež často předcházela zásadním reformám. Také nejsou zahrnuty následující další reformy a dodatky. 10

13 Kapitola 1: Politické souvislosti a vývoj učitelského povolání V dalších zemích je trend k větší pedagogické autonomii novějšího data. Platí to pro Itálii, kde ve shodě s principem subsidiarity ústřední vláda od roku 2000 stanovuje národní doporučení místo detailních vzdělávacích programů, jak tomu bylo v minulosti. Podobně v České republice byla v r navržena dvoustupňová kurikula umožňující tvorbu školních vzdělávacích programů, které mají být zaváděny v r. 2007/08. Lucembursko podniklo podobné kroky. Francie nyní uvažuje o větší pedagogické autonomii, a nedávno proto ustavila Commission Pochard (Pochardovu komisi), která má zajistit širokou diskusi o pracovních podmínkách učitelů, týkající se upřesnění a rozšíření jejich úkolů, stanovení počtu odpracovaných hodin ročně a přerozdělení jejich povinností. Celkově vzato se téměř ve všech zemích, jejichž vzdělávání bylo historicky centralizováno, zavádějí pružnější přístupy k obsahu vzdělávání. Ty umožňují učitelům podílet se místně na rozvoji obsahu vzdělávání. Přesto všechno se v r trend směřující k větší pedagogické autonomii neprosazuje ve všech evropských zemích. Naopak, některé země se posunují právě opačným směrem. Omezení pedagogické autonomie a rozšíření úkolů převzatých učiteli se objevuje jednak v zemích, kde vzdělávání bylo dlouho decentralizované, jako např. v Belgii (soukromé dotované školy), v Nizozemsku a ve Spojeném království, a také v těch zemích, které nastoupily v 90. letech cestu široké decentralizace, jako např. Maďarsko. Tyto výjimky podtrhují fakt, že ne vždy a ve všech souvislostech je navýšení úkolů učitelů výsledkem větší pedagogické autonomie. Proto se ve třech belgických společenstvích povinnosti učitelů všeobecně rozšířily, zatímco prostor pro manévrování škol a správních úřadů a orgánů jakožto poskytovatelů vzdělávání byl zároveň postupně omezován vývojem standardů, které specifikují pedagogické cíle. Tyto nové ukazatele strukturovanějšího vzdělávání se staly ve Vlámském společenství od r konečnými cíli (eindtermen), ve Francouzském společenství od r kompetenčními prahy (socles de compétences) (následovaly po vyhlášce missions z r. 1997) a v Německy mluvícím společenství Belgie od r rámcovými plány (Rahmenpläne). Zatímco zřizovatelé mají stále ještě právo navrhovat místní vzdělávací programy, jejich vzdělávací obsah musí být nyní v souladu s legislativními požadavky jejich společenství. Ve Spojeném království (Anglie a Wales) byla v r centralizující opatření zavedena školským reformním zákonem, který dal vůbec poprvé vzniknout povinným minimálním vzdělávacím programům. Ještě detailnější kurikulární rámce a zdroje byly následně zavedeny v Anglii jsou to např. strategie základních dovedností v počítání a čtení (Numeracy and Literacy Strategies). Přestože učitelé oceňovali podporu poskytovanou prostřednictvím těchto iniciativ, často uváděli, že rychlost a způsob provádění změn ještě umocnily tlaky, které již pociťovali. Od r jsou v Anglii a Walesu zaváděna opatření, která řeší přílišné pracovní zatížení. Navíc od r úpravy kurikula umožňují školám a učitelům větší pružnost. Nové National Curriculum pro 11 až 16leté, které vstoupilo v platnost v září 2008, by mělo umožnit větší pružnost při navrhování kurikula na místní úrovni. V Nizozemsku se výukové programy oprávněných zřizovatelů nebo orgánů a samotných škol od r řídí podle zavedených standardů, které byly v r reformovány. Pedagogická autonomie je zpochybňována i v zemích, které pro ni od r vytvářely silné politické předpoklady. Značná volnost, kterou učitelé bezpochyby v těchto zemích ještě mají, se nyní spojuje s novými rámci, které mají řídit jejich činnost. Například opatření omezující pedagogickou autonomii učitelů v Maďarsku včetně povinnosti účastnit se dalšího vzdělávání byly odstartovány na konci 90. let minulého století a zaváděny v průběhu několika následujících let. Národní základní učivo (Nemzeti Alaptanterv) z r je mnohem podrobnější, přestože stále ještě ponechává pedagogickým pracovníkům značný prostor pro pružnou práci. Také tzv. vzdělávací programy a balíčky, které jsou od r testovány ve 120 školách na úrovních ISCED 1 a 2, mají (většinou ve formě učebních materiálů) poskytovat učitelům praktický návod jak plánovat práci, připravovat se na vyučování a hodnotit žáky. Podobně také v Dánsku, kde volnost ve vzdělávání zůstává stále základním pravidlem, dodatek k zákonu o Folkeskole z r pověřuje Ministerstvo školství stanovením závazných celostátních společných cílů. Dále ministerstvo v případě povinných předmětů vytváří nyní podrobnější směrnice pro obsah vzdělávání. Přestože tyto dokumenty mají pouze poradní status, zdá se, že se jimi řídí mnoho obcí i učitelů. 11

14 Autonomie a odpovědnost učitelů v Evropě Švédsko, které v r zavedlo kurikulum založené na výsledcích učení namísto předešlého kurikula založeného na obsahu, zpochybnilo svou rozsáhlou školní autonomii. Rozhodující političtí činitelé nyní navrhují reformu, která by směřovala k přísněji specifikovanému obsahu vzdělávacích programů. Jejich snahy vycházejí z výsledků mnoha inspekčních šetření, která zjistila, že vzdělávací programy založené na cílech jsou pro učitele obtížně interpretovatelné a vedou k zásadním rozdílům v obecně vzdělávacích požadavcích škol. Studie Cíle a jejich sledování v povinném školním vzdělávání z r zdůraznila potřebu poskytovat učitelům takový obsah vzdělávacích programů, jenž by byl přesnější a snadněji vyložitelný. Zdůrazněno bylo také, že široká různorodost místních výkladů kurikula způsobila značné rozdíly mezi školami, což ohrozilo samotnou smysluplnou existenci jednotné školy. Tyto rozporuplné projevy ve vývoji pedagogické volnosti učitelů jsou pro oblast autonomie škol charakteristické. Zatímco dvě poslední desetiletí byla v oblasti správní i finanční a také v řízení lidských zdrojů svědkem prakticky nepřetržitého přenosu úloh a odpovědnosti z ústředních úřadů na místní úroveň, v oblasti samotné výuky jsou reformy rozmanité, a tak neumožňují shodu názorů na přínos pedagogické autonomie. V některých typech systému je tento přístup k organizaci školství vnímán jako silný faktor pro zlepšování kvality vyučování a učení, zatímco ve velmi decentralizovaných systémech je považován za potenciální riziko pro dosahování prioritních cílů, jako jsou účinnost a rovnost vzdělávání. Celkově tedy můžeme říci, že ve většině evropských zemí je (alespoň z kolektivního hlediska) zvýšení počtu úkolů svěřovaných učitelům v posledních dvaceti letech výsledkem větší autonomie škol. Více možností ve vzdělávání by nemělo být zaměňováno se získáváním větších individuálních svobod. Ba právě naopak v mnoha zemích je zjevné, že tyto nově nabyté kolektivní povinnosti ve skutečnosti snižují míru vlastního rozhodování učitelů ve třídě. Tam, kde je školní vzdělávací program rozpracován do detailu, pokud se týče obsahu, učebního plánu a hodnocení žáků, učitelé musí spolupracovat způsobem, který potlačuje jejich nezávislost při výuce. Nicméně řada pozoruhodných výjimek ukazuje, že také další faktory, včetně hledání cest ke zlepšení výkonnosti škol, jsou důvodem aktuálních změn v učitelském povolání Odpovědnost učitelů a výkonnost vzdělávacích systémů Kromě výše zmíněné otázky autonomie škol podpořily diskusi o práci učitelů v mnoha zemích i výsledky národních a mezinárodních standardizovaných hodnocení. To se týká zvláště těch zemí, ve kterých tyto výsledky způsobily rozčarování z idealizované představy o národním vzdělávacím systému. To vedlo k bezprostředním úvahám o roli, o profesionalizaci a o nových požadavcích a povinnostech, které mají učitelé převzít. Například v Německu společné výsledky z šetření TIMSS a PISA vedly k širokým úvahám a diskusím týkajícím se hledání zlepšení kvality vzdělávání. Zvláště výsledky druhého zmíněného šetření způsobily, dá se říci, PISA šok. V r tento a další kontroverzní body zapříčinily vznik Prohlášení práv a povinností učitelů a v r vznik národních standardů. V Dánsku byla po zveřejnění výsledků PISA hodnocených jako nedostatečné přijata řada opatření. Konkrétním příkladem je zredukování počtu předmětů, na které je možno se specializovat v programech pro přípravu učitelů pro nižší sekundární úroveň, aby se tak posílila odbornost v daných předmětech. Ve Francii se poněkud průměrné výsledky v PIRLS a PISA v r staly na konci r předmětem hlubokého znepokojení. Na jaře r bylo vydáno nové školní kurikulum pro primární vzdělávání, které zdůrazňuje potřebu poskytnout žákům intenzivnější výuku v nejzákladnějších předmětech, a uvažuje se i o novém statutu učitele. Podobně v Maďarsku výsledky PISA v r vedly k diskusi o učebních postupech a o vzdělávacích programech založených na kompetencích. Ve světle výsledků PISA z r se Lucembursko rozhodlo prodloužit kladně hodnocený experiment, totiž poskytnout odborným školám na úrovni ISCED 2 větší volnost v úpravě jejich učebních plánů a reorganizovat výuku (s malými nebo žádnými personálními 12

15 Kapitola 1: Politické souvislosti a vývoj učitelského povolání změnami pedagogických pracovníků během tříletého vzdělávacího období, s méně početnými třídami a s podporou a dalším vzděláváním učitelů, jež odpovídají potřebám každé školy). Ve Švédsku, kde byly výsledky PISA zklamáním, to vedlo mimo jiné ke zlepšování přípravného vzdělávání učitelů, k důkladné analýze učebních předmětů a k posílení dalšího vzdělávání učitelů. V Norsku byl výkon v národních a mezinárodních standardizovaných hodnoceních vnímán jako slabý a měl za následek výzvu ke kurikulární reformě v r. 1997, rozšíření odpovědnosti učitelů zvláště prostřednictvím rozvoje autonomie škol a rozšíření požadavků a příležitostí v oblasti dalšího vzdělávání. V Německy mluvícím společenství Belgie měla tato mezinárodní hodnocení ještě přímější vliv na práci učitelů. V tomto společenství, kde se všichni patnáctiletí žáci účastní šetření PISA, výsledky dosažené každou školou tvoří pevnou součást externích hodnocení. Tyto nové evaluační postupy jsou nyní zaváděny experimentálně s výhledem, že se od r stanou povinnými. Výsledkem je, že budou téměř nevyhnutelně ovlivňovat každodenní práci učitelů. Ve Spojeném království (Skotsko) snahy zlepšit školní výsledky, pokud se týče účinnosti a rovnosti, také vedly k obnoveným debatám o platech a pracovních podmínkách učitelů. Široká diskuse proběhla v rámci práce McCroneovy komise, která vyvrcholila v r v Teacher s Agreement (dohoda učitele). Ve zbývajících částech Spojeného království platy učitelů a struktura profese prošly obdobím dalekosáhlé reformy s cílem získat, udržet a motivovat vysoce kvalitní učitele prostřednictvím odměňování dobrého výkonu a zlepšení možností kariérního postupu. V Anglii a Walesu byly po podepsání celostátní dohody o zaměstnanecké reformě Raising Standards and Tackling Workload v r 2003 podmínky zaměstnání také reformovány. Reformy zaváděné od r zahrnují postoupení běžných administrativních a kancelářských úkolů jiným pracovníkům, zavedení garantovaného pracovního času pro plánování, přípravu a hodnocení, zavedení nových limitů pro zastupování nepřítomných kolegů a ve školách vznik dalších nových pozic pro dospělé, kteří pomáhají učitelům v práci a dětem v učení. Kromě větší autonomie škol a hledání cest k lepším školním výsledkům mohou být změny v učitelském povolání připisovány též navýšení množství úkolů, které školy musí provádět Odpovědnost za vzdělávání a širší rozsah sociálních závazků škol Na činnost učitelů mají rovněž dopad ekonomické, společenské a kulturní změny. Od škol se očekává nejen zlepšování výsledků dosahovaných žáky, ale také to, že budou přicházet s vlastními návrhy na řešení obecnějších sociálních otázek, jako je začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, sociální heterogenita, rovnost příležitostí pro znevýhodněné žáky a integrace dětí přistěhovalců. Zatímco v minulosti tyto otázky byly řešeny ve škole celou škálou různých cest, přijetí jediného modelu nebo jednotného celostátního vzdělávacího programu pro celé povinné vzdělávání nyní nutí školy v mnoha zemích rozvíjet sociální úlohy, se kterými nejsou školy plně seznámeny. Učitelé ne vždy tyto změny vítají, neboť jejich profesionální identita je tak slučována s povinnostmi typickými pro speciální pedagogy nebo sociální pracovníky. V některých zemích je tento trend vnímán nejen jako nevítaný odklon od typických znaků jejich povolání (zvláště v sekundárním vzdělávání), ale také z objektivního hlediska jako nárůst úkolů, které by učitelé měli vykonávat. Ve Vlámském společenství Belgie tak byly učitelům přiděleny úkoly, které učitelé považovali za zcela za hranicemi jejich povolání. Podobně též na Kypru museli učitelé přijmout další úkoly, které byly výsledkem integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí přistěhovalců. Nové požadavky vyvstaly také v souvislosti s integrací žáků různého sociálně ekonomického původu ve třídách i školách. Ve Francii byla od počátku 80. let zaváděna politika pozitivní diskriminace, která dala vzniknout zones d éducation prioritaire ZEP (tj. prioritním vzdělávacím oblastem) podporovaným dalšími zdroji. Tato politika přinesla učitelům větší povědomí o speciálních potřebách postižených žáků a v daných oblastech vedla k počátkům týmové práce a k inovacím ve vzdělávání. Zatímco požadavek integrace žáků se speciálními potřebami lze v Itálii vystopovat už v 70. letech, příchod velkého počtu cizinců od 90. let začal vyžadovat nové dovednosti a povinnosti na 13

16 Autonomie a odpovědnost učitelů v Evropě straně učitelů, tj. takové, které by učitelům umožnily přiblížit se různým kulturám, komunikovat s žáky a jejich rodinami a vyučovat žáky nemluvící italsky. V Litvě nové úlohy v sociální oblasti (sociální péče a opatrovnictví žáků), které byly učitelům svěřeny, sehrály roli při odstartování sociálního protestu. Toto hnutí vedlo mimo jiné k vyjednávání o návrhu na zvýšení platů v letech 2008 až Během tohoto období se platy učitelů budou ročně zvyšovat o 10 až 20 %. Ve Slovinsku nedávná integrace dětí se speciálními potřebami, romských dětí a dětí přistěhovalců znamená pro učitele přijetí širších sociálních funkcí. Šetření, které provedl Pedagoški inštitut, pak ukázalo, že učitelé považují své dovednosti za nedostatečné pro práci se smíšenými skupinami, a to i přes podporu poskytovanou specializovanými učiteli, přes menší počty žáků ve třídách a přes další vzdělávání, které zahrnuje i přípravu na pomoc postiženým dětem. Podobně ve Švédsku nedávná studie provedená švédskou Národní agenturou pro vzdělávání nazvaná Evaluation of Compulsory School 2003 (NU 2003) Hodnocení povinného vzdělávání ukázala, že i přes rozvoj dalšího vzdělávání třetina všech učitelů pociťovala nedostatek svých dovedností potřebných pro péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo pro práci s dětmi z rozdílných sociálních a kulturních prostředí. Jen ve velmi málo zemích došlo zároveň s převzetím nových sociálních úloh týmy učitelů také k vytvoření nových pracovních pozic na školách. V České republice nicméně vznikla v r nová pozice asistent pedagoga. Tato pozice byla zahrnuta do zákona o pedagogických pracovnících z r Asistenti pedagoga pomáhájí žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (vč. dětí přistěhovalců, romských dětí atd.) přizpůsobit se školnímu prostředí. Také asistují učitelům při vyučování i při komunikaci s žáky za spolupráce s jejich zákonnými zástupci a s komunitou. Také ve Španělsku mají školy s velkým počtem znevýhodněných dětí od r možnost zajistit si pomoc specializovaných pedagogů nazývaných odborní učitelé pro služby komunitě. Tito specialisté, kteří jsou členy týmu pedagogů na jednotlivých školách, působí jako prostředníci mezi školami a rodinami a věnují se kontrolování a sledování záškoláctví, návštěvám rodičů a dalším činnostem. V Itálii se od r integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami věnují specializovaní učitelé nazývaní insegnanti di sostegno. Jejich počet se nyní přibližně rovná , což odpovídá poměru jednoho učitele na dvě děti. V posledních několika letech došlo ve Spojeném království (Anglie) k velkému nárůstu v rozmanitosti a počtu podpůrných zaměstnanců ve školách. Patří mezi ně pracovníci, kteří přebírají úkoly, za které byli původně odpovědní učitelé, aby se tak zmenšila jejich pracovní zátěž. Dále jsou to asistenti učitelů, kteří např. pomáhají dětem se speciálními vzdělávacími nebo jinými dalšími potřebami, a lidé, jako jsou rádci mentoři (mentors), kteří pomáhají žákům překonávat překážky v učení způsobené sociálními a emociálními problémy a problémy v chování. * * * Závěrem lze říci, že zásadní změny, které viditelně rozšířily oblast činnosti učitelů, je možno připsat několika různým faktorům, jako jsou autonomie škol, hledání cest ke zlepšení kvality vzdělávání a nové sociální úlohy přijaté školami. V některých zemích se tyto faktory ve svém působení doplňovaly. Například autonomie škol, a tím větší volnost ve sféře vzdělávání, byla často rozvíjena se záměrem zlepšit studijní výsledky. V jiných zemích se na změnách v učitelském povolání podílel jen jediný faktor. V těchto případech byly reformy podněcovány a podporovány hlavně snahou zlepšit výkon vzdělávacího systému. Přes množství různých příčin se institucionální uspořádání realizovaná za účelem rozšíření vzdělávacích úloh učitelů mezi jednotlivými zeměmi dosti podobají. S několika výjimkami byla rozhodnutí zvýšit rozsah povinností odborně kvalifikovaných učitelů uplatněna na národní (nebo nejvyšší) úrovni, a to i v zemích s decentralizovanými institucemi. Je to proto, že ve velké většině evropských zemí jsou jak regulační rámec řídící organizaci tvorby vzdělávacích programů, tak legislativa upravující platy a podmínky zaměstnání učitelů určovány na centrální úrovni. Tripartitní vyjednávání mezi ministerstvem školství, odbory učitelů a zástupci místních úřadů se mohou konat tam, kde místní úřady nebo jiné orgány spravující školy 14

17 Kapitola 1: Politické souvislosti a vývoj učitelského povolání zaměstnávají učitele přímo. Proto jenom ve shodě s těmito národními rámci, které odbory vnímají jako pojistku, mohou místní úřady nebo školy měnit postavení učitelů a rozsah jejich činnosti. Postoj určitých zemí jako např. Švédska, Finska či Španělska poněkud kontrastuje s těmito vysoce centralizovanými procesy přenosu odpovědnosti. A tak jsou v těchto zemích regionální a místní úřady, jež nyní hrají hlavní roli ve vzdělávacích systémech, velmi úzce zapojeny do rozhodování o celé řadě činností učitelů, samozřejmě ovšem bez možnosti podílet se na vývoji celostátních vzdělávacích programů, za které ve všech evropských zemích zůstávají (úplně nebo z části) odpovědné celostátní (nebo nejvyšší) orgány. Kromě těchto výjimek je výuka stále ještě regulována téměř všude úřady na centrální nebo celostátní úrovni. Přesto takové nařízení nemusí být nutně zahrnuto do dobře uspořádaného právního rámce. Jen velmi málo zemí (Nizozemsko, Portugalsko a Spojené království) provedlo podrobný průzkum rolí učitelů, vedoucí k radikální reformě jejich postavení a pracovních podmínek. Ve většině případů současné změny vycházejí z postupného nahromadění zákonů, z nichž každý ukládá nové povinnosti, aniž by zároveň proběhla důkladná diskuse o podstatě učitelského povolání. Některé skandinávské země, jako např. Švédsko, jež přenesly rozsáhlou odpovědnost za řízení učitelů na své obce, v kontrastu s touto stálou akumulací právních úprav ponechávají větší autonomní postavení svým regionálním a místním úřadům. Nicméně se zdá, že situace se mění v těch zemích, kde je řízení učitelů chápáno stále globálněji. Příkladem může být Španělsko, kde se od r reformují platy a podmínky zaměstnání učitelů na nevysokoškolských úrovních vzdělávání a kde byl v říjnu 2007 navržen text, který se stále ještě projednává. Také je možno zmínit Francii, která v r. 2007/08 ustavila tzv. Commission Pochard (Pochardovu komisi), která se zabývá pracovními podmínkami učitelů. Podobně také široce založený výzkumný projekt v České republice v l až 2011 se snaží porozumět vývoji tohoto povolání a zaměřuje se na otázky, které se vztahují k podmínkám zaměstnání a k postavení učitelů. Konečně v Lichtenštejnsku se Ministerstvo školství a vědy na popud učitelských odborů nedávno rozhodlo zvážit tuto otázku a plánuje provést detailní šetření o úkolech a povinnostech učitelů. Vztahy, které zákonitě mezi postavením, povinnostmi, odměňováním, autonomií a odpovědností existují, jsou pro tuto všeobecnou diskusi klíčové. Ve většině případů se vyvíjejí v rámci širších reforem týkajících se postavení státních zaměstnanců, nebo také pod tlakem odborů, které je vnímají jako vhodnou platformu pro objasňování úloh učitelů v souladu s jejich platovým ohodnocením. 15

18

19 KAPITOLA 2: MÍRA PEDAGOGICKÉ AUTONOMIE UČITELŮ Tato kapitola probírá, do jaké míry mohou učitelé rozhodovat a volně pracovat ve třech zásadních oblastech týkajících podstaty jejich práce. První oblast se týká rozhodování o tom, co by měly obsahovat vzdělávací programy, a to jak jejich povinné, tak volitelné části. Druhá oblast se vztahuje k pedagogickým metodám, konkrétně k výběru metod, učebnic a kritérií, na jejichž základě jsou žáci během vyučování seskupováni. Třetí oblast se zabývá hodnocením žáků, včetně výběru kritérií pro interní hodnocení, rozhodnutí, zda má žák opakovat ročník, a rozhodnutí týkajících se obsahu zkoušek pro celostátně uznávané (certifikované) kvalifikace. Pochopitelně učitelé nemohou jednat nezávisle, pokud školy v těchto třech klíčových oblastech nemají žádnou autonomii. Z tohoto důvodu bude následující analýza pro každou oblast nejdříve postupně posuzovat úroveň autonomie škol a poté míru možnosti učitelů podílet se na rozhodování ve škole. Tři hlavní aktéři zapojení do rozhodování ve škole jsou ředitel školy, školní rada (tj. řídicí orgán ve škole) a samotní učitelé. Podílet se na rozhodování mohou v jakékoli kombinaci. Dá se říci, že autonomie škol existuje na čtyřech hlavních úrovních ( 1 ). Termín úplná autonomie je užit tehdy, pokud školy přijímají rozhodnutí v rámci zákona nebo všeobecného regulačního rámce o vzdělávání bez vlivu vnějších orgánů (i v případě, že musejí konzultovat s vyššími úřady). Omezená autonomie odkazuje na situaci, ve které školy přijímají rozhodnutí z řady možností, které jsou dány vyššími školskými úřady, nebo od nich získávají pro svá rozhodnutí souhlas. Školy bez autonomie jsou takové, které v dané oblasti rozhodnutí nepřijímají. A konečně čtvrtý stupeň autonomie je zjevný v organizačních strukturách některých vzdělávacích systémů. V některých zemích si zřizovatelé škol (a/nebo místní úřady) mohou vybrat, zda postoupí svou rozhodovací pravomoc v určitých oblastech školám. V tomto případě se mohou v rámci země vyskytnout rozdíly v úrovni a oblastech delegované odpovědnosti mezi jednotlivými školami. Tato poslední možnost má jen málo důsledků pro výuku (a proto je v následujících částech zmiňována jen velmi málo), ale získává na větší důležitosti, zkoumáme-li další okruhy činnosti škol ( 2 ) Obsah vzdělávacích programů Pokud se týče vzdělávacích programů, můžeme vidět rozdíl mezi dvěma přístupy v závislosti na příslušných zemích: v prvním případě vzdělávací program stanoví obsah učiva, v druhém centrální (nebo nejvyšší) orgány stanoví cíle, jichž by mělo být dosaženo. Tato část se nebude snažit dále rozebírat tento rozdíl nebo popisovat značnou míru volnosti v organizaci vyučování, která je v některých zemích ponechána školám a učitelům, ale spíše naznačí, jakou roli v kurikulárních otázkách mohou učitelé hrát. Učitelé mají relativně malou možnost určovat obsah minimálního vzdělávacího programu, a to buď protože nevzniká ve školách (viz obr. 2.1a), nebo protože tam, kde vzniká má za tento úkol odpovědnost ředitel školy (viz obr 2.1b). ( 1 ) Detailní tabulka ukazující různé druhy autonomie v každé kategorii a pro všechny oblasti, o nichž se hovoří v této části, je k dispozici v příloze. ( 2 ) Další informace viz zpráva Eurydice Autonomie škol v Evropě, Politická a realizační opatření, česky Praha: ÚIV,

20 Autonomie a odpovědnost učitelů v Evropě Obr. 2.1a: Autonomie škol vzhledem k obsahu povinného minimálního vzdělávacího programu, ISCED 1 a 2, 2006/07 Zdroj: Eurydice. Doplňující poznámky Úplná autonomie Omezená autonomie Žádná autonomie Belgie (BE fr, BE de): (a) týká se škol, za které je společenství přímo odpovědné, odpovědnou osobou je ministr; (b) týká se sektoru veřejných a soukromých dotovaných škol, kde odpovědnost zůstává na vedení školy. Česká republika: Reforma začala ve školním r. 2007/08. V r. 2006/07 probíhalo ve vybraných školách pilotní testování školních vzdělávacích programů založených na rámcových vzdělávacích programech. Litva: Školský zákon stanoví, že učitelské asociace, společnosti a aliance se účastní tvorby obsahu vzdělávacích programů jednotlivých předmětů. Předmětové učitelské asociace nicméně nemají dlouhou tradici, a tak je jejich účast viditelná teprve nyní (např. aliance učitelů litevského jazyka a literatury a matematiky se výrazně podílely na zlepšení kvality zkoušek v těchto předmětech). Lucembursko: Na úrovni ISCED 1 neexistuje žádná autonomie. Nizozemsko: Každá veřejná nebo soukromá škola má svůj oprávněný orgán (bevoegd gezag), který může být odpovědný za jednu školu (hovorově často nazývaný eenpitters), nebo za více škol (např. Ons Middelbaar Onderwijs v provincii Brabant). Formálně je takový orgán odpovědný za všechny činnosti školy. Podle zákona se ředitelé škol v primárním vzdělávání starají o běžné vedení škol z hlediska organizačního i pedagogického. V případě sekundárního vzdělávání zákon uvádí, že ředitelé škol odpovídají za rozvíjení vzdělávací vize školy tak, aby základní vzdělávací procesy byly ve vzájemné shodě, a odpovídají též za motivování a řízení zaměstnanců i za hospodaření školy. Způsob, jakým se učitelé zapojují do rozhodování, je zcela v kompetenci školy. Rumunsko: Obsah minimálního povinného vzdělávacího programu vzniká na centrální úrovni, a to prostřednictvím Národního rámcového vzdělávacího programu. Nové vzdělávací programy se tvoří v pracovních skupinách, ve kterých mají učitelé odpovídajícího předmětu nebo příslušné části vzdělávacího programu většinu. Tyto pracovní skupiny spadají do pravomoci Národní rady pro vzdělávací program. Slovinsko: Všeobecný rámec minimálního povinného vzdělávacího programu se stanovuje na centrální úrovni. Obsah jednotlivých předmětů je podrobně popsán v učebnicích, které si učitelé mohou vybrat z předem vytvořeného seznamu. Vzdělávací programy upravené v l. 2007/08 Národním vzdělávacím institutem by měly poskytnout učitelům poněkud větší autonomii. Spojené království (ENG/WLS/NIR): Celostátní vzdělávací programy obsahují minimum požadované od všech žáků. Nesnaží se určovat celkový vzdělávací program za to jsou odpovědné školy. Spojené království (SCT): Vyučování etiky a náboženství je statutárně povinné. Vysvětlující poznámka Termín obsah vzdělávacích programů se vztahuje k hlavním oblastem učení a k cílům, kterých má být dosaženo, nikoli k obsahu samotných školních předmětů nebo k úpravám vytvořeným školami v jejich vlastních programech. I tam, kde jsou školy plně autonomní, existují celostátní směrnice určující vzdělávací program nebo cíle, kterých má být dosaženo. Ve zhruba dvou třetinách sledovaných zemí není obsah povinného minimálního vzdělávacího programu určován na úrovni škol, a tak učitelé nejsou přímo zapojeni do jeho zpracování. Učitelé se mohou nicméně do tvorby programů zapojovat prostřednictvím pracovních skupin a/nebo účastí v konzultačním procesu (viz kapitola 5). Například ve Francii jsou učitelé zastoupeni v odborné skupině navrhující vzdělávací program a s jejich zástupci (odborovými organizacemi, předmětovými asociacemi učitelů) se konzultuje během etapy projednávání. Poté jsou vždy všichni učitelé (podle předmětů) požádáni o vyjádření během prostřední etapy před institucionálním rokováním s Conseil supérieur de l Éducation (Nejvyšší rada pro vzdělávání), která má z celkového počtu 97 členů 20 učitelů s definitivou i bez ní, 18

Bezpečnost na internetu podle vzdělávacích dokumentů evropských zemí. Helena Pavlíková Petra Prchlíková 9. 6. 2015

Bezpečnost na internetu podle vzdělávacích dokumentů evropských zemí. Helena Pavlíková Petra Prchlíková 9. 6. 2015 Bezpečnost na internetu podle vzdělávacích dokumentů evropských zemí Helena Pavlíková Petra Prchlíková 9. 6. 2015 O EURYDICE Eurydice Evropská informační síť Eurydice informuje o vzdělávacích systémech

Více

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců Náhled do směrnice 2009/38/ES K čemu slouží evropské rady zaměstnanců? Evropské rady zaměstnanců (ERZ) jsou orgány, které zastupují evropské zaměstnance určitého

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem

Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Společnosti s ručením omezeným / akciové společnosti s jediným společníkem Konzultace Evropské komise, GŘ pro vnitřní trh a služby Předběžná poznámka: Tento dotazník vypracovalo Generální ředitelství pro

Více

Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků

Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků Celostátní testování žáků v Evropě: Cíle, organizace a využití výsledků Tento dokument vydala Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA P9 Eurydice). Publikace vyšla tiskem

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Jak a kde získat finance na studium v Evropě?

Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) funguje od 1.1.2007 při Domu zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vznikla

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET

Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Podpora zdraví pohybového ústrojí v Evropě Zpráva o doporučeních Jak zajistit, aby lidé s osteoartritidou a revmatickou artritídou získali optimální péči po celé Evropě: Doporučení EUMUSC.NET Ve spolupráci

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

PISA - LETÁK I. To vše by mělo zajímat rodiče, žáky, veřejnost a ty, kteří mohou ovlivnit podobu a funkci školského systému.

PISA - LETÁK I. To vše by mělo zajímat rodiče, žáky, veřejnost a ty, kteří mohou ovlivnit podobu a funkci školského systému. PISA - LETÁK I Učení pro život Jsou mladí lidé připraveni na to, aby se vyrovnali s požadavky budoucnosti? Jsou schopni přicházet s novými myšlenkami a nápady, zdůvodňovat je a sdělovat je efektivně ostatním?

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.04.2005 KOM(2005) 146 v konečném znění 2005/0056 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou

Více

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02)

OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02) C 198 A/6 CS Úřední věstník Evropské unie 6.7.2011 OZNÁMENÍ O OTEVŘENÝCH VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH (2011/C 198 A/02) Máte zájem o profesní dráhu v orgánech a institucích EU? Splňuje váš profil naše kritéria?

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

Univerzita obrany AR 2015/2016

Univerzita obrany AR 2015/2016 Univerzita obrany AR 2015/2016 kpt. Mgr. Lenka ZÁRYBNICKÁ, Ph.D. Erasmus koordinátor FVZ UO Erasmus+ Mobility studentů Mobility zaměstnanců Pravidla a dokumenty 2 nový program Evropské unie na období 2014

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 19.100 Srpen 2011 Nedestruktivní zkoušení Akustická emise Všeobecné zásady ČSN EN 13554 01 5081 Non-destructive testing Acoustic emission testing General principles Essais non

Více

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Josef Basl, Ústav pro informace ve vzdělávání Praha Čtenářská gramotnost žáků v České republice byla dosud zjišťována v rámci dvou mezinárodních

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2011 KOM(2011) 138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

ŘÍZENÍ ŠKOLY A ORGANIZACE PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ School & Education Management Rating Scale

ŘÍZENÍ ŠKOLY A ORGANIZACE PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ School & Education Management Rating Scale School & Education Management Rating Scale Vážená paní kolegyně, vážený pane kolego, cílem tohoto evaluačního dotazníku je především získání objektivních informací a názorů od všech členů pedagogického

Více

Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit

Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit Document no.: 2006-11-27/1 Stručný přehled twinningového projektu a jeho aktivit 1. Profil projektu Jednou z hlavních priorit České republiky je rozvoj trhu za účelem zvyšování efektivity veřejných investic

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Dům m zahraničních služeb MŠMTM. MT a NAEP

Dům m zahraničních služeb MŠMTM. MT a NAEP Dům m zahraničních služeb MŠMTM MT a NAEP Kdo jsme? DZS MŠMT Dům zahraničních služeb - příspěvková organizace, zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Akademická informační

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát Učňovská 1/100, Praha 9 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Černošice, okres Praha - západ Pod Školou 447, 252 28 Černošice Identifikátor školy: 600 053 377 Termín

Více

Pracovní stáže studentů v programu ERASMUS. Profesně poradenské centrum FF UP (PPC FF UP)

Pracovní stáže studentů v programu ERASMUS. Profesně poradenské centrum FF UP (PPC FF UP) Pracovní stáže studentů v programu ERASMUS Profesně poradenské centrum FF UP (PPC FF UP) Program Erasmus Součást evropského programu celoživotního učení (LLP), stimulace mobility pro dosažení cíle 3 milionů

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření

Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření MEMO/06/173 V Bruselu dne 27. dubna 2006 Překlady v Komisi: situace dva roky po rozšíření Evropská unie již dva roky sdružuje 25 členských států a pracuje ve 20 úředních jazycích. Připravuje se také na

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 33.040.50; 35.110 Duben 2008 Informační technologie - Univerzální kabelážní systémy - Část 2: Kancelářské prostory ČSN EN 50173-2 36 7253 Information technology - Generic cabling

Více

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 Role knihoven v konceptu ehealth Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 ehealth Informační ekonomie ecommerce ehealth Telemedicína Telehealth Zdravotní informace ehealth ehealth Informační technologie Telekomun.

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-470/07-13

Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-470/07-13 Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-470/07-13 Název školy: Střední škola technická a obchodní, Olomouc, Kosinova 4 Adresa: Kosinova 4, 772 00 Olomouc Identifikátor: 600

Více

2 OBECNÉ CÍLE PROGRAMU CULTURE 2005

2 OBECNÉ CÍLE PROGRAMU CULTURE 2005 Program Culture 2005 1 ÚVOD Tento dokument přináší informace o realizaci programu Culture 2005, který byl schválen dne 14. 2. 2000 Evropským parlamentem a Radou po konzultacích s Výborem regionů (č. 508/2000/ES

Více

JESSICA. Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných investic a růstu v městských oblastech. Co je JESSICA?

JESSICA. Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných investic a růstu v městských oblastech. Co je JESSICA? Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí JESSICA Nový způsob využívání finančních zdrojů EU na podporu udržitelných

Více

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín

PRÁCE V ZAHRANIČÍ. Lukáš KUČERA. Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín PRÁCE V ZAHRANIČÍ Lukáš KUČERA Střední odborná škola strojní a elektrotechnická Velešín CO JE DŮLEŽITÉ SI UVĚDOMIT znalost jazyka je základním předpokladem pro práci v zahraničí je nutný pro komunikaci

Více

Udělování schvalovacích doložek v zahraničí s důrazem na kritérium multikulturality a rovných příležitostí

Udělování schvalovacích doložek v zahraničí s důrazem na kritérium multikulturality a rovných příležitostí 73 Udělování schvalovacích doložek v zahraničí s důrazem na kritérium multikulturality a rovných příležitostí Pro zajištění kvality učebních textů jsou v některých zemích udělovány učebnicím schvalovací

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

Korupce pohledem ekonoma

Korupce pohledem ekonoma Vize 2020 Obrana svobody (veřejná diskuze) Korupce pohledem ekonoma Olomouc, 7.1.2010 Jiří Schwarz 1 Co považuje ekonom za korupci? 1. Platba za dobře odvedenou operaci v krajském zdravotnickém zařízení?

Více

METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY)

METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY) METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY) POZNÁMKA VYDAVATELE A OBECNÝ ÚVOD Obsah 1 Předmět... 3 2 Cíl metodických pokynů...

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce Career Guidance: A Handbook for Policy Makers Summary in Czech Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí Přehled v českém jazyce Dobře organizované služby profesního poradenství mají stále větší

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Program LEONARDO DA VINCI současnost a budoucnost

Program LEONARDO DA VINCI současnost a budoucnost Program LEONARDO DA VINCI současnost a budoucnost Mgr. Helena Slivková TTnet workshop Kostelec nad Černými Lesy 19. duben 2012 výhled do roku 2013 Program celoživotního učení (LLP) vzdělávací program,

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.340.50 2007 Obuv pro hasiče ČSN EN 15090 83 2506 Únor Footwear for firefighters Chaussures pour pompiers Schuhe für die Feuerwehr Tato norma je českou verzí evropské normy

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 18. 12. 2009 PRACOVNÍ DOKUMENT o zprávě z vlastního podnětu na téma EHP/Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem.

Principy. 2. Odstranění kontrol při letech v rámci schengenského prostoru. 3. Volný pohyb s platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Schengenský prostor Území států Schengenské dohody Volný pohyb osob v rámci prostoru Absence hraničních kontrol Oblasti spolupráce: policejní a justiční, přes vízové a konzulární záležitosti až po ochranu

Více

Změny v zajištění celního dluhu v režimu tranzitu v souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni 1. 7. 2013

Změny v zajištění celního dluhu v režimu tranzitu v souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni 1. 7. 2013 Změny v zajištění celního dluhu v režimu tranzitu v souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni 1. 7. 2013 V souvislosti s přístupem Chorvatské republiky k Evropské unii ke dni

Více

Organizační řád mateřské školy

Organizační řád mateřské školy Organizační řád mateřské školy A. Úvodní ustanovení Organizační řád mateřské školy upravuje organizační strukturu, zásady řízení, formy a metody práce školy, práva, odpovědnost a povinnosti pracovníků

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Česká školní inspekce INSPEKČNÍ ZPRÁVA Česká školní inspekce Zlínský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Zlín, Kvítková 4338 Kvítková 4338, 760 01 Zlín Identifikátor školy: 600114538 Vedoucí týmu: Mgr. Vladimír Řepňák Termín konání

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)

Více

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 27. března 2014 o druhém koordinovaném plánu kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při uvádění některých

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

EURES. EURopean. Employment Services

EURES. EURopean. Employment Services EURES EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti Osnova Představení systému EURES; vznik; základnz kladní údaje Východiska systému; volný pohyb pracovních ch sil v zemích EU/EHP Hlavní

Více

Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016

Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016 Dlouhodobý plán Základní a mateřské školy Heřmánek Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016 Oblast řízení a správy - zlepšit a stále zlepšovat komunikaci v týmu a organizaci práce a vzájemnou vykazatelnost

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

STRATEGIE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY VOTICE, OKRES BENEŠOV 2014-2019

STRATEGIE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY VOTICE, OKRES BENEŠOV 2014-2019 STRATEGIE ROZVOJE ZÁKLADNÍ ŠKOLY VOTICE, OKRES BENEŠOV 2014-2019 Votická škola splňuje všechny předpoklady být nejenom kvalitní vzdělávací institucí, ale i místem důležitým pro život města a využívaným

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více

Riverside School Základní škola. Vzdělávací program

Riverside School Základní škola. Vzdělávací program Riverside School Základní škola Vzdělávací program Cíle vzdělávacího programu Prostřednictvím širokého a vyváženého učebního program rozvíjet a posilovat u každého žáka intelektuální, duchovní, sociální

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více