Stresové faktory v práci příslušníků Zásahové jednotky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stresové faktory v práci příslušníků Zásahové jednotky"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu Stresové faktory v práci příslušníků Zásahové jednotky Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Viktor Pacholík Vypracoval: Jaroslav Steiner 3. roč. SEBS Brno, 2010

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích. V České Kamenici dne 13. dubna 2010 podpis

3 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. Viktoru Pacholíkovi za cenné rady a připomínky při vedení této bakalářské práce. Zároveň děkuji policejnímu psychologovi Zásahové jednotky Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje panu Mgr. Janu Pavlištovi za pomoc a asistenci při administraci Stresového dotazníku a všem kolegům, příslušníkům jednotky, kteří se účastnili administrace Stresového dotazníku.

4 OBSAH Úvod 6 1 Literární rešerše Působnost zásahových jednotek Policie ČR na našem území Organizace zásahových jednotek Výběrové řízení Výcvik a vybavení Kondiční příprava a příprava pouţití donucovacích prostředků Střelecká příprava Taktická a speciální taktická příprava Příprava pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou Podpůrné přípravy Specializace Pyrotechnik Potápěč Vyjednavač Odstřelovač Pojem stres Stresory a salutory Stresový syndrom Základní mechanismy působení stresu Působení stresu na zdraví Přehled stresových faktorů v práci příslušníka ZJ Prevence stresu a relaxační techniky 34 2 Cíle, hypotézy a úkoly práce Cíle práce... 37

5 2.2 Hypotézy práce Úkoly práce 38 3 Metodika práce Popis zkoumaného souboru Použité metody Stresový dotazník Organizace práce Výsledky práce, diskuze práce 41 Závěry Seznam použité literatury Seznam příloh.. 51 Přílohy Resumé

6 Úvod Speciální zásahové jednotky policie začaly vznikat od roku 1990 u správ krajů a byly zařazeny pod sluţbou pořádkové policie. Jeden z hlavních důvodů, který vedl ke vzniku zásahových jednotek, byla změna politické situace po revoluci v listopadu 1989, otevření hranic tehdejší ČSSR a rozsáhlá amnestie prezidenta republiky. V zemi se začal rozmáhat organizovaný zločin, skupinové závaţné organizované trestné činnosti páchané více neţli dvěma osobami, vyznačující se dlouhodobostí, rozdělením činností, plánovitostí, konspirativností a mezinárodním propojením, s orientací na dosaţení maximálních zisků nebo na získání vlivu na veřejný ţivot ve společnosti bez ohledu na pouţité prostředky. Organizované skupiny porušovaly zákon v oblastech obchodu se zbraněmi, drogami, lidmi, rizikovým materiálem apod. V té době se na našem území nacházel pouze jediný útvar a to Útvar rychlého nasazení (URNa), který na stávající situaci nemohl adekvátně reagovat. V roce 1991 byl vydán zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, který upravoval pouţití zásahových jednotek sluţby pořádkové policie a zásahových jednotek rychlého nasazení. V roce 2009 byl zákon č. 283/1991 Sb., nahrazen zákonem č. 273/2008 Sb.. Činnost zásahových jednotek v současnosti upravuje závazný pokyn policejního prezidenta (ZPPP) 217 ze dne 30. prosince Podle čl. 1, odst. 4 ZPPP 217/2008 zásahová jednotka provádí zejména a) jednotné zákroky proti nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závaţných trestných činů, především při jejich zadrţení nebo zatčení, b) prvotní opatření proti teroristům, únoscům osob a dopravních prostředků do doby převzetí jednotného zákroku Útvarem rychlého nasazení, zákrok v těchto případech provádí pouze v případě bezprostředního ohroţení ţivota či zdraví osob nebo majetku za situace, kdy zákrok nesnese odkladu. Podle čl. 1, odst. 5 ZPPP 217/2008 zásahovou jednotku je dále moţné nasadit k 6

7 a) ochraně nebo obnovení vnitřního pořádku a bezpečnosti na veřejných místech, jakoţ i k obnovení pořádku v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody, b) záchranným a likvidačním pracím v rozsahu, který je limitován technickým vybavením a vycvičeností zásahové jednotky, c) plnění úkolů souvisejících s ochranou objektů, přepravou nebezpečných látek, věcí a cenností. Z tohoto pokynu je zřejmé, ţe policisté slouţící v zásahové jednotce jsou vybaveni speciální výstrojí a výzbrojí, kterou pouţívají při zákrocích proti nebezpečným pachatelům, ale také speciálním materiálem, který se vyuţívá k záchraně obyvatelstva při ţivelných pohromách a katastrofách. Policisté, kteří pouţívají toto vybavení, procházejí školením v pouţití, manipulaci a údrţbě svěřeného materiálu. Dále prodělávají náročný výcvik, který se skládá ze střelecké přípravy, speciální taktické přípravy, přípravy pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou, kondiční přípravy a dalších příprav. Speciálním výcvikem jsou příslušníci zásahových jednotek připravováni na řešení moţných krizových situací po stránce fyzické, ale také po stránce psychické. Zde je nutná spolupráce s psychologem, který připravuje příslušníky na stresové situace popisem vzniku a průběhu stresu, případně na jeho následky. Dále učí příslušníky základním antistresovým metodám a relaxacím. Tato práce se zaměřuje na specifický druh stresu, se kterým se setkávají příslušníci zásahových jednotek Policie České republiky, jejímţ jsem dlouholetým členem. Při výkonu svého povolání jsme vystavováni značné fyzické i psychické zátěţi. V teoretické části popisuji působnost zásahových jednotek v rámci Policie ČR, organizační sloţení zásahové jednotky, její specializace a pracovní náplň příslušníků zásahové jednotky. V empirické části podávám výsledky výzkumu zaměřeného na působení a vliv stresu na příslušníky zásahové jednotky, nejčastější zdroje stresu a rozdíly v odolnosti proti stresu u příslušníků s délkou sluţby do pěti let a nad pět let. 7

8 1 Literární rešerše Zásahové jednotky Policie České republiky se řadí mezi útvary s územně vymezenou působností. Tyto útvary jsou podřízeny Policejnímu prezidiu ČR, které je v působnosti Ministerstva vnitra ČR. 1.1 Působnost zásahových jednotek Policie ČR na našem území Zásahové jednotky (dále jen ZJ) se zřizují v rámci krajského ředitelství policie a jsou podřízeny řediteli krajského ředitelství policie. Obrázek č. 1 znázorňuje členění krajských ředitelství. 1. Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy 2. Krajské ředitelství policie Středočeského kraje 3. Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje 4. Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje 5. Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje 6. Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje 7. Krajské ředitelství policie Libereckého kraje 8. Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje 9. Krajské ředitelství policie Pardubického kraje 10. Krajské ředitelství policie kraje Vysočina 11. Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje 12. Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje 13. Krajské ředitelství policie Zlínského kraje 14. Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje 8

9 Obr. 1: Schéma členění krajských ředitelství Policie ČR (Zákon č.273/2008 Sb.) Toto rozdělení však neodpovídá současnému počtu zásahových jednotek, kdy Policie České republiky disponuje pouze 8 zásahovými jednotkami, podle starého členění krajských správ, které odpovídalo dřívějšímu územně správnímu členění České republiky. Je to z důvodu finanční krize a nedostatku peněz na vytvoření základny a nakoupení velice nákladného materiálního vybavení a také nedostatku vycvičených policistů, kteří by měli zájem slouţit v zásahové jednotce. Vyţaduje-li to bezpečnostní situace můţe zásahová jednotka provádět akce i na území jiného krajského ředitelství, nebo můţe spolupracovat s jinou zásahovou jednotkou. Při spolupráci s Útvarem rychlého nasazení je zásahová jednotka tomuto útvaru podřízena. Vstupem České republiky do Evropské unie a přijetím Schengenské dohody můţe zásahová jednotka spolupracovat se zahraničními zásahovými týmy v tzv. Schengenském prostoru. Jde o území států, na jejichţ společných hranicích nejsou vykonávány hraniční kontroly Organizace zásahových jednotek Zásahová jednotka se organizačně skládá z a) Vedoucího, b) zástupce vedoucího, c) instruktorů sluţební přípravy a výcviku, 9

10 d) metodika sluţební přípravy a výcviku, e) vedoucích směn, f) psychologa, g) pyrotechniků, h) potápěčů, i) policistů pro specializovanou činnost, j) dalších systemizovaných policistů a zaměstnanců. Počty členů u zásahové jednotky závisí na tabulkových místech přidělených personálním oddělením krajských ředitelství policie. Záleţí na rozloze kraje a na ochraně důleţitých objektů v kraji. Jde například o ochranu jaderných elektráren, Temelín v Jihočeském kraji a Dukovany v Jihomoravském kraji. Zde jsou počty členů navýšeny. Výkon sluţby je organizován tak, aby byla zajištěna trvalá připravenost a akceschopnost. 1.2 Výběrové řízení K zásahovým jednotkám se vyhlašuje výběrové řízení dvakrát do roka. Výběr vhodných kandidátů je z důvodu plnění nebezpečných úkolů velmi náročný. Základním poţadavkem k absolvování výběrového řízení je, ţe se musí jednat o příslušníka Policie ČR s úplným středoškolským vzděláním, staršího dvaceti tří let, který prošel důkladnou zdravotní prohlídkou, u policie má odslouţeno v přímém výkonu nejméně tři roky, plavec a je drţitelem řidičského oprávnění skupiny A. Výhodou jsou znalosti a dovednosti získané z předešlého zaměstnání (např. u Armády ČR sluţba u speciální jednotky, nebo u jednotky operující v zahraniční misi), nebo ze sportovní kariéry (člen klubu úpolových sportů). Přesná podoba výběrového řízení k ZJ je upravena interním předpisem, to znamená, ţe kaţdá jednotka upřednostňuje něco jiného. Hlavní poţadavky pro přijetí jsou v podstatě stejné, jde o velmi dobrou fyzickou zdatnost a psychickou odolnost. Výběrové řízení k ZJ Ústeckého a Libereckého kraje začíná dvoudenními přijímacími testy. První den je zaměřen na důkladné psychologické vyšetření. 10

11 Uchazeči se musí podrobit celodennímu náročnému vyplňování psychotestů. Zkoumají se zde převáţně faktory osobnosti a výkonu. Jde o testy inteligence a paměti, kde se hodnotí úroveň rozumových schopností, paměť a úsudek, pozornost, flexibilita, schopnost samostatně řešit úkoly a schopnost rozboru situace. Dále jsou administrovány testy osobnosti zaměřené na povahové vlastnosti, psychickou a emocionální stabilitu, vyrovnanost, odolnost vůči zátěţi a rušivým podnětům, motivaci atd. Ideální typ kandidáta by měl být ţivotní optimista, důvěryhodný, zodpovědný, spolehlivý, psychosociálně vyzrálý s pevnou vůlí, který umí jednat s lidmi se schopností získat si autoritu a respekt. Psychologickým vyšetřením projde kolem 40% uchazečů, ostatní nejsou vhodní pro práci u zásahové jednotky. Na závěr se uchazeč podrobí pohovoru s psychologem ZJ, který mu sdělí, zda-li uspěl a je pozván na druhý den, k absolvování fyzických testů, kterých se účastní instruktor tělesné přípravy spolu s psychologem. U fyzických testů se pořadí jednotlivých disciplín můţe libovolně měnit podle uváţení přezkušujícího instruktora. Většinou však probíhají následovně: začíná se rozehřátím na aparátech, boxovacích pytlích. Během dvou tříminutových kol, instruktor sleduje uchazečovu techniku úderů a kopů. Pak je zařazen člunkový běh mezi kuţely, jejichţ vzdálenost od sebe je deset metrů. Čas pro úspěšné splnění je do 11 sekund. Následující disciplínou jsou shyby na hrazdě. Úchop je nadhmatem na šíři ramen a minimální počet je dvanáct shybů plynulým tahem. Dalším cvikem jsou sedy-lehy s časovým limitem dvě minuty, ve kterých je potřeba provést technicky správně nejméně devadesát opakování. Následují kliky, které se neprovádí na čas, ale záleţí na počtu. Jejich provedení musí být opět technicky správné a minimální počet je šedesát opakování. Poté se přechází ke koordinačnímu cviku s názvem Sestava s tyčí. Uchazeč drţí tyč oběma rukama za zády. Na znamení ji musí přelézt a provést leh. V leţe musí provléct tyč pod nohama a rychle vstát. Tyč nesmí ani jednou pustit ze sevření a pořadí nohou při přelézání musí být shodné. Vše musí provést pětkrát s časem do šestnácti sekund. Posledním prvkem fyzických testů prováděných v tělocvičně je šplh na laně bez přírazu. Uchazeč musí vyšplhat po laně do výše šesti metrů v čase nepřevyšujícím šest sekund a následně pak ještě jednou do minuty. Do fyzických prověrek se ještě 11

12 zařazuje silový test. Jde o benčový zdvih olympijské činky o váze sto deseti procent své váhy a bicepsový zdvih o váze začínající na čtyřiceti kilech. Mezi těmito cviky jsou minimální přestávky na odpočinek. Účastníci si musí rozvrhnout síly, aby úspěšně splnili všechny disciplíny. Ti, kteří nesplnili některou disciplínu jsou nyní vyřazeni. Ti úspěšní, jsou převezeni na stadion, kde absolvují Cooperův test, jde o běh na tři kilometry za dvanáct minut. Zde se ukáţe, jak je na tom uchazeč s dlouhodobou aerobní vytrvalostí. Na úplný závěr fyzických testů je zařazeno plavání. Na stylu nezáleţí, limit je uplavat sto metrů do jedné minuty třiceti pěti sekund a následně pak ještě sto metrů volně. Po úspěšném zvládnutí dvoudenních přijímacích testů jsou uchazeči pozváni k absolvování tzv. pekelného týdne. Zde jsou všichni uchazeči odvezeni na jim dosud neznámé místo, kde budou celý pracovní týden ubytováni. Po příjezdu odevzdají mobilní telefony, z důvodu zamezení vnějšího kontaktu. V tomto týdnu jsou uchazeči vystaveni nadměrné fyzické a psychické zátěţi s minimální dobou na odpočinek a spánek. Denně spí maximálně tři hodiny. Hlavním úkolem pekelného týdne je testování uchazečů, jejich reakce a práce ve stresu. Mezi fyzické disciplíny jsou zařazeny běhy ve volném terénu, zdolávání překáţkových drah, denní a noční pochody s vyuţitím maskování. Dále pak plavání, nafukování, přenášení a jízda na gumových člunech. Jeden z kolektivních úkolů je stavění vojenských stanů na čas, kde instruktor pozoruje komunikaci a sehranost týmu. Zkoušky psychické odolnosti se testují tzv. cvičnými výjezdy, kdy uchazeči sedí několik hodin v autě a na znamení musí plnit určené úkoly, nebo několika hodinové stání v omezeném prostoru (čtverec metr na metr), kdy se jim z reproduktorů pouští hudební smyčka. Disciplíny jsou proloţeny střeleckou přípravou, přípravou pro práci ve výškách a psychotesty. Poslední zkouška pekelného týdne je dálkový pochod dlouhý 45 kilometrů. Uchazeči jsou nečekaně vzbuzeni v brzkou ranní hodinu, dostanou batoh s 20 kg zátěţí a stravou, která se skládá z konzervy vepřového masa a tří litrů minerální vody. Přesun probíhá v náročném terénu, během něhoţ musí uchazeči plnit různé úkoly. Jde o nošení dřevěných klád a vrhání kamenů na určitou vzdálenost, tlačení vozidla po polní cestě, běh ve skalnatém terénu, slaňování ze skály, dvěstěmetrové plazení a to vše se zbraní a 20 kg zátěţí. Batohy si uchazeči mohou sundat jen při odpočinku na 12

13 jídlo, při vyplňování psychologických testů a na závěrečný dvoukilometrový běh po ţelezničních kolejích. Po celou dobu pekelného týdne jsou účastníci sledováni instruktorem a psychologem, kteří se je snaţí dostat do stresových situací. Kaţdý můţe kdykoliv říct, ţe to vzdává, tím však končí veškerý jeho pobyt u ZJ a vrací se k útvaru odkud přišel. I kdyţ uchazeč úspěšně absolvuje pekelný týden, ale nezapadl do kolektivu, není týmovým hráčem, nemusí být přijat. Tyto postřehy můţe sdělit kterýkoliv vedoucí směny, instruktor, nebo psycholog veliteli ZJ, který po jejich přezkoumání rozhodne v neprospěch uchazeče. Závěrem pekelného týdne je vyhodnocení kurzu velitelem ZJ a pohovor s úspěšně přijatými uchazeči, který má zjistit jejich očekávání v práci u zásahové jednotky. Úspěšně zvládne fyzické prověrky a pekelný týden 10% uchazečů. Ti co neprojdou, se mohou na nové přijímací testy přihlásit po šesti měsících. Opakovat tyto testy lze maximálně dvakrát. 1.3 Výcvik a vybavení Policisté zásahové jednotky neprovádí běţnou policejní práci, nehlídkují na ulici, nestaví vozidla, která jsou ve špatném technickém stavu. Jejich pracovní náplní je výcvik ke zdokonalení svých schopností a dovedností, údrţba svěřeného materiálu a 100% připravenost k nasazení. Základním vybavením do zákroku je černá ohnivzdorná nomexová kombinéza a nomexová kukla. Ochranu proti střelným zbraním a střepinám zaručuje neprůstřelná kevralová vesta a helma. Mezi další součástky výstroje patří ochranné brýle, chrániče loktů a kolen, plynová maska, střelecké rukavice, speciální boty a taktická vestička, kde jsou uloţeny zásobníky, zásahové výbušky a další věci dle vlastního uváţení. Ve výzbroji mají samopaly Hekler Koch MP5 v mnoha verzích osazené kolimátory (holografický laserový zaměřovač), lasery a svítilnami, pistole Glock 17, 19 a 26 (obr. 2). Výcvik je prováděn formou příprav. Součástí základní sluţební přípravy je kondiční příprava, střelecká příprava, taktická příprava, příprava pro práci ve výškách, mezi podpůrné přípravy lze zařadit spojovací, topografickou, zdravotní, 13

14 psychologickou přípravu, výcvik obsluhy speciální techniky, základní pyrotechnickou přípravu a přípravu řidičů. Obr. 2 Výstroj a výzbroj příslušníka ZJ Kondiční příprava a příprava na použití donucovacích prostředků Veškerý výcvik u ZJ je opřen o velmi dobrou fyzickou kondici a proto je sport kaţdodenní součástí výcviku. Základem jsou přespolní běhy, sprinty, překáţkové dráhy, ale také plavání v oděvu, nacvičuje se záchrana tonoucího, potápění na nádech a v neposlední řadě i posilování. Při zákroku má příslušník ZJ na sobě výstroj a výzbroj váţící kolem 30 kilogramů a s touto zátěţí musí provést zákrok, při kterém překonává různé vzdálenosti, ale i překáţky, jako jsou ploty, ţebříky, schodiště. Po přiblíţení k místu zákroku, musí mít ještě dost fyzických sil, aby mohl překonat odpor pachatele při zatýkání. Ke zvýšení fyzické kondice patří také nácvik bojových umění, různých druhů sebeobrany a trénink na aparátech (boxovací pytle, lapy). Výcvik je zaměřen na tvrdé a rychlé přemoţení pachatele, jeho následné spoutání a transport. Při výcviku se trénují údery a kopy, které mají pachatele zaskočit, tzv. navolnit. Následné porazy, strhy a hody se vyuţívají k dostání pachatele na zem, kde se 14

15 pomocí pák znehybní a bezpečně spoutá. V neposlední řadě se nacvičují pádové techniky a obrany proti útokům bodnými, sečnými a střelnými zbraněmi, tyčemi různých délek atd., kde se vyuţívá také obušků s příčnou rukojetí (tonfa), nebo teleskopických obušků, které jsou ve výzbroji kaţdého příslušníka ZJ. Ve výzbroji má ZJ téţ elektrický paralyzér (TASER X26), kdy při jeho pouţití, je potřeba dodrţet určitý postup zakročujících policistů. I tento postup je potřeba nacvičit, aby nedošlo k újmě zakročujících policistů. Z úpolových technik se také nacvičuje zdvihání, nošení a pokládání soupeře, kdy při ostré akci můţe dojít ke zranění kolegy a je potřeba znát správný postup, jak bezpečně transportovat zraněného kolegu do bezpečí. Nácvik se provádí nejen ve sportovním oblečení, ale také s plnou výstrojí a výzbrojí, se zaměřením na nejúčinnější a nejefektivnější techniky, které se dají při zákroku pouţít. I kdyţ se zasahuje proti nebezpečným pachatelům, zákrok musí být přiměřený. V kondiční přípravě jsou také zahrnuty letní týdenní kurz horských kol a zimní týdenní kurz běţeckého lyţování, které slouţí k udrţení fyzické kondice, ale také k relaxaci Střelecká příprava Výcvik je zaměřen na veškerou manipulaci se zbraněmi, kterými je ZJ vybavena. Kaţdý člen ZJ musí zvládnout rozloţení a sloţení zbraně, jak z důvodu údrţby, která se provádí po kaţdém střeleckém výcviku, tak k odstranění malých závad (zaseknutý náboj v nábojové komoře), které se mohou vyskytnout. Dále musí znát takticko-technické data o zbrani a bezpečnostní předpisy o pouţití zbraně. Také se musí seznámit se střelivem, které se do zbraní pouţívá. Při výcviku se nacvičují modelové situace, které mohou nastat při ostré akci. Střílí se z různých poloh (v leţe, v kleče, v sedě, ve stoje), na různé vzdálenosti a terče. Většinou se nacvičuje střelba za chůze tzv. dvoustřely, dva výstřely vystřelené rychle za sebou. Zbraň musí vţdy směřovat tam, kam se dívají oči, prst ukazováčku musí být mimo spoušť zbraně do doby neţ se začne střílet na terč. Důleţitý je i nácvik střelby z jedoucích vozidel, střelba na pohyblivé terče, střelba 15

16 po fyzické zátěţi, za pouţití zásahových výbušek, za sníţené viditelnosti. Variant je bezpočet, záleţí jen na představivosti střeleckého instruktora, který na vše dohlíţí a upravuje chyby. Jedním z nejnáročnějších výcviků je střelba na terče s pachateli a rukojmími, kdy střelba musí být velice přesná. Během střelby dochází ke komunikaci mezi příslušníky zásahového týmu, přebíjení prázdných zásobníků za plné, výměnám zbraní se závadou za záloţní zbraně a to vše musí příslušník provádět automaticky, aniţ by spustit oči s terče. Příslušník ZJ musí získat střeleckou jistotu, aby v případě střelby na pachatele nezaváhal a neohrozil sebe, své kolegy nebo nezúčastněné osoby Taktická a speciální taktická příprava Zcela určitě patří taktická příprava k nejdůleţitějším, nejtěţším a nejprocvičovanějším činnostem příslušníků ZJ. Jde o nácvik postupů, kterými zasahující tým provádí zákroky proti pachatelům trestné činnosti. V taktické přípravě se prolínají všechny získané dovednosti z ostatních příprav, navíc se zde uplatní schopnosti improvizace. Vše začíná na učebně, kde se vysvětlují základní pravidla taktiky v budovách, kde se nejčastěji ostré akce provádí. Zde se zdůrazňuje pravidlo dvou, coţ znamená, ţe nikdy nikam nevstupuje člen zasahujícího týmu sám, ale minimálně ve dvojici. Rozkreslují se situace vstupů dveřmi do bytů, postupy chodbami, schodišti. Vše má svá pravidla a ta se musí přesně nacvičit. Praktický výcvik v tréninkových prostorách začíná od nejjednoduššího a to vstupy do místností ve dvojici, poté se přidají postupy chodbami a schodišti. Členové týmu jsou vystrojeni a vyzbrojeni jako při ostré akci a jde hlavně o zvyknutí si na pohyb s touto zátěţí, zatím však bez nabitých zbraní. Na vše dohlíţí instruktor taktické přípravy, který vyhodnocuje provedení a upozorňuje na chyby. Po zvládnutí první fáze se do výcviku zařadí tzv. značkaři, kteří plní roli pachatelů, nebo rukojmích a snaţí se co nejvěrohodněji připravit reálné situace, které musí zasahující tým adekvátně řešit. Zasahující tým a značkaři jsou vyzbrojeni speciálními zbraněmi se značkovacím střelivem, které odpovídají hmotností a rozměry ostrým zbraním. Zde instruktor hodnotí postup skupiny, 16

17 jejich krytí a reagování na značkaře. Zákrok nemusí vţdy končit zastřelením pachatele. Na závěr přichází na řadu zbraně s ostrou municí a terče, které nahradí značkaře. Cílem je zvyknutí si co nejvíce na situaci, kdy při zákroku můţe dojít ke střelbě. Zde musí kaţdý člen týmu dodrţovat taktické a bezpečnostní zásady. Taktika zákroku na pachatele jedoucího v osobním vozidle je druhou nejčastější pouţívanou metodou zákroku. Jelikoţ je zákrok prováděn za běţného provozu, patří k těm nejnebezpečnějším a pokud to situace dovolí, tak se pachatel zatýká ještě před vstupem, nebo po vystoupení z vozidla. Výcvik se provádí nejdříve teoreticky, nákresy na učebně, poté prakticky na volné ploše, s tím, ţe vozidla stojí a nacvičuje se útok na vozidlo pachatele a jeho spoutání, nakonec za jízdy všech vozidel. Při ostré akci jsou řidiči vybíráni z nejzkušenějších příslušníků ZJ. ZJ můţe také zakročovat proti pachatelům, kteří se ukrývají v autobusech, vlacích, lodích, letadlech, kde jsou i rukojmí, proto se cvičí i tyto modelové situace. Členové zasahujících týmů musí být dokonale sehraní a všichni musí naprosto věřit sobě i svým kolegům. Jelikoţ dochází mezi zásahovými jednotkami ke spolupráci při akcích většího rozsahu, je potřeba mít ujednocená pravidla taktické přípravy Příprava pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou Jako kaţdá příprava i zde se začíná nejprve v učebně, kde se členové ZJ seznamují s materiálem, který se pouţívá. Kaţdý příslušník je vybaven celotělovým sedacím úvazkem, odsedávákem s karabinami a prostředky na jištění a slaňování (osma, kyblík, karabina). Dále je ve výbavě ZJ značné mnoţství horolezeckého materiálu, jako lana, expresky, vklíněnce, jümary, kladky, gri-gri, ale i helmy, provazové ţebříky, záchranný vak atd. S veškerým materiálem přijde kaţdý člen ZJ při výcviku do styku, takţe musí znát nejen konstrukci, ale i pouţití a bezpečnostní pokyny uvedené výrobcem. Znalost vázání uzlů je samozřejmostí. Po zvládnutí základních teoretických znalostí se přechází k praktickému výcviku. Začíná se nejjednodušší technikou slanění ze střechy domu nebo 17

18 z cvičné poţární stěny. K výcviku se přidávají další práce s lanem a na laně. Příslušníci ZJ se neučí jen sjíţdět na laně dolů, ale také otáčet se na laně hlavou dolů k nahlíţení do oken, přesedat z lana na lano a stoupat po laně vzhůru pomocí jümarů, nebo prusíků. Další výcvik je zaměřen na slanění do oken s následným průnikem do místnosti. A opět se průnik provádí ve dvojici, nejdříve beze zbraní a následně se zbraněmi a s vyuţitím zásahových výbušek a střelby na terče. Ve výcviku se také spolupracuje s Leteckou sluţbou Policie ČR. Vrtulníky jsou vyuţívány k rychlému dopravení na místo zásahu, usnadňují rozmístění a útok zasahujícího týmu a zároveň slouţí k rychlé evakuaci po akci. Zde je nutná znalost kotevních míst pro uvazování lan a veškerý pohyb na palubě vrtulníku. K rychlému výsadku se pouţívá speciální tlusté lano tzv. FAST ROPE, na kterém se slaňuje pomocí rukou a nohou, bez vyuţití jakékoliv technické pomůcky. Díky tomuto lanu, které se vyuţívá při výsadku z malých výšek do 15 metrů, se dostane zásahový tým na místo zákroku (jedoucí vozidlo, plovoucí loď) bezpečně během několika sekund. Jelikoţ jsou zásahové jednotky zařazeny v IZS (integrovaném záchranném systému), mohou a v minulosti byly vyuţívány k plnění úkolů při ţivelných katastrofách a školeni v záchranářské činnosti (povodně 2002). S vyuţitím vrtulníku se příslušníci ZJ učí evakuovat osoby z těţko dostupných míst, tonoucí, nebo zraněné pomocí záchranného vaku nebo speciálního sběrného koše. Také pohyb po střechách výškových budov, mostních konstrukcích, přehradních hrázích, továrních komínech, ale i skalní a sportovní lezení je náplní přípravy pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou Podpůrné přípravy Spojovací příprava kaţdý příslušník ZJ je vybaven radiostanicí (Matra) s náhlavní soupravou, tzv. interkomem, čímţ se mohou členové zasahujícího týmu dorozumívat na delší vzdálenosti, aniţ by se prozradili hlasitým mluvením. Při zákroku se často útočí z více směrů, takţe se radiostanice hojně vyuţívají. K tomu je potřeba proškolení o jejich pouţívání. 18

19 Topografická příprava práce s mapou patří také k dovednostem příslušníků ZJ. Zmapování rozsáhlejšího objektu, hledání přístupových cest, vyuţívání krytí lesním porostem, to vše je obsahem této přípravy. Také práce s buzolou a GPS navigací. Zdravotní příprava kaţdý policista ČR musí zvládat poskytnutí první pomoci. U ZJ je vyšší rizikovost zranění, jelikoţ zakročují proti pachatelům, kteří jsou často ozbrojeni střelnou zbraní, nebo jsou povolány k záchranným pracím při ţivelných katastrofách. Znalost základního ošetření je podmínkou. Výcvik probíhá formou týdenního kurzu ve zdravotnických zařízeních. Psychologická příprava této přípravy se účastní psycholog ZJ, který seznamuje příslušníky ZJ se základy vyjednávání. Probírá se komunikace v nebezpečných situacích, například s osobou mající sebevraţedné úmysly, nebo s malými dětmi, se kterými se zasahující tým při ostré akci také setkává. Bohuţel, pro malé děti je toto setkání velice traumatizující. Psycholog také učí příslušníky, jak zvládat stresové situace za vyuţití relaxačních technik. Obsluha speciální techniky zde jsou vybráni jedinci, kteří projdou různými kurzy, či školeními. Do speciální techniky se řadí pouţívání hydraulických kleští, nebo hydraulického zařízení k vylamování dveří, dále pak motorové pily, brusky, rozbrušovačky, v neposlední řadě pouţití videotechniky, která slouţí k videozáznamu akce z důvodu získání důkazů. Základní pyrotechnická příprava členové ZJ mohou při akci proti nebezpečným pachatelům přijít do styku s výbušnými nástrahami a musí je rozpoznat. Také znalost manipulace s tzv. pyrotechnickými imitačními prostředky (dýmovnice, pozemní a vystřelovaná světla, zásahové výbušky, slzotvorné granáty), které slouţí k připravování léček, odpoutání pozornosti, osvětlení nebo zadýmení prostoru je obsahem této přípravy. Příprava řidičů v této přípravě se zdokonalují jízdní dovednosti. Jde o nácvik rychlé a zároveň bezpečné jízdy s pouţitím majáků i bez nich a to v plném provozu a jízda v terénu s terénními vozidly. Nacvičuje se např. jízda při eskortě, kdy jedou vozidla těsně za sebou, obraty vozidel při napadení kolony nebo blokování vozidly. 19

20 1.4 Specializace Ve specializaci jde o zvýšení profesní kvalifikace příslušníka ZJ. Kaţdý člen ZJ si můţe zvolit, jakou specializaci by chtěl vykonávat, nikým nesmí být nucen. K vybrané specializaci by měl mít vztah a předpoklady. Je-li dobrý střelec, má předpoklady stát se odstřelovačem, je-li dobrý plavec, můţe se stát potápěčem. Důvody jako vyšší finanční ohodnocení, nebo vidina pouţívání speciálního vybavení se neberou v potaz Pyrotechnik Aby se příslušník ZJ mohl stát pyrotechnikem, musí absolvovat psychologické vyšetření a po kladném výsledku psychotestů nastupuje na 9měsíční kurz, kdy je odvelen do Armády ČR. Zde se učí vše o výbušninách a munici. Pak následuje 3měsíční kurz na pyrotechnickém odboru Policie ČR. Zde se učí o nástraţných výbušných systémech (NVS) a pouţívaném materiálu u Policie ČR (např. robotech, rentgenech, pyrotechnických oblecích, balistických dekách, detektorech kovu) a postupech při nálezu podezřelého předmětu. Celý kurz je ukončen praktickou a teoretickou závěrečnou zkouškou. Po příchodu k ZJ slouţí tento nový pyrotechnik půl roku se zkušenějším kolegou. Dále absolvuje opět u Armády ČR 14denní kurz ţenijního trhání, který je zaměřen na tzv. trhací práce. Zde se zdokonaluje v proráţení, přeráţení a uvolňování různých materiálů, od plechů, traverz, dřevěných fošen, stromů, po skály a ledové kry. Prakticky byla tato činnost vyuţita při povodních v srpnu 2002, kdy došlo v severních Čechách na řece Labi k utrţení kotvících lan nákladních člunů a jejich nekontrolovatelnému pohybu, kde ohroţovaly okolní mosty a budovy. Zde provedli pyrotechnici ZJ řízený odstřel a potopení těchto člunů. Mezi základní pyrotechnické činnosti patří pyrotechnické prohlídky. Jde o kontroly vozidel, budov a okolí, při konaní různých státních nebo mezinárodních akcí k ochraně vládních činitelů. Pyrotechnik také spolupracuje se Sluţbou kriminální policie a vyšetřování při domovních prohlídkách, kde byly nalezeny zbraně, munice či výbušniny. 20

Rámcový obsah služební přípravy podle jednotlivých oblastí

Rámcový obsah služební přípravy podle jednotlivých oblastí Příloha č. 2 k ZPPP č. 4/2009 Rámcový obsah služební přípravy podle jednotlivých oblastí Čl. 1 Nácvik používání donucovacích prostředků (1) Základní technické prvky: a) technika pádů, b) techniky chvatů,

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Útvar rychlého nasazení Policie České Republiky.

Útvar rychlého nasazení Policie České Republiky. Útvar rychlého nasazení Policie České Republiky. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová

Více

Prověrky ze služební přípravy. I. Prověrky ze střelecké přípravy, obsah a jejich hodnocení. 1. Písemné testy

Prověrky ze služební přípravy. I. Prověrky ze střelecké přípravy, obsah a jejich hodnocení. 1. Písemné testy Příloha č. 6 k ZPPP č. 4/2009 1. Písemné testy Prověrky ze služební přípravy I. Prověrky ze střelecké přípravy, obsah a jejich hodnocení (1) Součástí prověrek ze střelecké přípravy jsou písemné testy ze

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

I. Znalostní test zaměřený na Policii České republiky (dále jen Policie ČR)

I. Znalostní test zaměřený na Policii České republiky (dále jen Policie ČR) Název týmu: Hlubocký detektiv Název školy: ZŠ Hluboká nad Vltavou Kategorie: II. kategorie I. Znalostní test zaměřený na Policii České republiky (dále jen Policie ČR) 1) Kdo zřizuje Policii ČR a kdo městskou

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO- 17/IZS-2002 V Praze dne 30. ledna 2002 S c h v a l u j e: generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra v. r. U

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 01 VY 32 INOVACE 0114 0301

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 01 VY 32 INOVACE 0114 0301 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 01 VY 32 INOVACE 0114 0301 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-3270-5/PO-OVL-2014 Praha 8. ledna 2014 Počet listů: 5 S c h v a l u j i : Generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

Tělesná výchova VF ZS ročník TÉMA

Tělesná výchova VF ZS ročník TÉMA Tělesná výchova VF ZS ročník TÉMA 1-2 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii;

Více

Název materiálu: Náročné životní situace Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 5. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Náročné životní situace Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 5. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacího programu Po ukončení studia budou posluchači umět analyzovat rizika existenčního ohroţení obyvatelstva a ozbrojených sloţek státu, organizovat účinnou prevenci těchto rizik,

Více

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti

Stres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-3270-7/PO-OVL-2014 Praha 8. ledna 2014 Počet listů: 5 S c h v a l u j i : Generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav

Více

Jednotky PO. 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany

Jednotky PO. 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany Jednotky PO 1. Jednotky požární ochrany 2. Systém jednotek požární ochrany Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči),

Více

Kdo je aktivní střelec?

Kdo je aktivní střelec? ACTIVE SHOOTER Modelová situace na téma Aktivní střelec v areálu školy Nácvik postupu proti aktivnímu sřelci, evakuace osob a poskytnutí první pomoci První podobné cvičení v ČR Kdo je aktivní střelec?

Více

STRES STRES ZÁTĚŽ, TÍSEŇ, TLAK, ÚZKOST BÝT VYSTAVEN VNĚJŠÍM SILÁM, TLAKŮM NEJBĚŽNĚJŠÍ PŘEDSTAVA: STRES JE SÍLA, KTERÁ ZPŮSOBUJE TĚLESNÉ NEBO PSYCHICKÉ VYČERPÁNÍ A UTRPENÍ STRES PROŽÍVÁ ČLOVĚK, KTERÝ JE

Více

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany

JEDNOTKY PO. 1.1 Druhy jednotek požární ochrany JEDNOTKY PO Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární ochrany

Více

Jednotky PO působí buď v organizačním řízení nebo v operačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé

Jednotky PO působí buď v organizačním řízení nebo v operačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé Jednotky PO Jednotky požární ochrany Systém jednotek požární ochrany Jednotky požární ochrany Jednotkou požární ochrany (dále jen jednotka PO ) se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými

Více

Psychologie Psycholog zdraví ie Stres

Psychologie Psycholog zdraví ie Stres Psychologie zdraví Stres Stres 1. Fyziologie stresu 2. Příznaky stresu a jeho diagnostika 3. Následky stresu Fyziologie stresu Stres je reakcí organismu na zátěž. Selye (1993) pro značení tohoto procesu

Více

Smysl peer péče v organizaci - ZZS KHK. Mgr. Iveta Nováková Knížková

Smysl peer péče v organizaci - ZZS KHK. Mgr. Iveta Nováková Knížková Smysl peer péče v organizaci - ZZS KHK Mgr. Iveta Nováková Knížková SPIS v KHK Podpora všech zdravotníků,kteří prožívají profesně náročné a někdy i nadlimitně zátěžové situace. Zavedení - březen 2012 V

Více

Úplné znění Směrnice rektora č. 17/2008 Zabezpečení a organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární ochrany na VUT v Brně

Úplné znění Směrnice rektora č. 17/2008 Zabezpečení a organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární ochrany na VUT v Brně Vysoké učení technické v Brně Úplné znění Směrnice rektora č. 17/2008 Zabezpečení a organizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární ochrany na VUT v Brně (ve znění dodatku č. 1 a 2) ČÁST PRVNÍ

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc

Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Základní terminologie Mimořádná událost Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných

Více

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb.

239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. 239/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Čj. PO-1388/IZS-2006 Praha 10. května 2006 Počet listů: 3 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v. r... Generální ředitel

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-74990-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-Z Praha 17. června 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba, v.

Více

68-42-M/01 Bezpečnostně právní činnost

68-42-M/01 Bezpečnostně právní činnost Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 68-42-M/01 Bezpečnostně právní

Více

TAKTICKÉ ŘÍZENÍ-P (TŘ-P)

TAKTICKÉ ŘÍZENÍ-P (TŘ-P) MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-84481-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TŘ-P Praha 14. srpna 2013 listů: 8 Schvaluji:. plk. Ing. Drahoslav Ryba generální

Více

ZÁKLADNÍ TAKTIKA POSKYTNUTÍ PRVNÍ POMOCI

ZÁKLADNÍ TAKTIKA POSKYTNUTÍ PRVNÍ POMOCI ZÁKLADNÍ TAKTIKA POSKYTNUTÍ PRVNÍ POMOCI První pomoc je soubor opatření, která se provádějí při náhlé poruše zdraví, jejich cílem je přerušit vliv působící škodliviny a odvrátit další škody na zdraví.

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912

TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 TEST: Ochrana obyvatelstva - CNPMgr0912 Varianta:0 1. Kolik existuje stupňů povodňové aktivity a jak se nazývají: 1) dva stupně, 1. stupeň značí voda stoupá, 2. stupeň značí voda klesá 2) čtyři stupně,

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-3 790/GŘ-VZ-2003 Praha 28. listopadu 2003 S c h v a l u j e : Generální ředitel HZS ČR a náměstek ministra vnitra genmjr.

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele 20.5.2011. Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje

OCHRANA OBYVATELSTVA. Jánské Koupele 20.5.2011. Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje OCHRANA OBYVATELSTVA Jánské Koupele 20.5.2011 Plk. Ing. Václav Hrubý HZS Olomouckého kraje Zákon č.239/2000 Sb., o IZS, zákon č.133/1985 Sb., o PO a problematika ochrany obyvatelstva Zákon o IZS: Stanoví

Více

Cvičební řád metodický list č. 5/VÝŠ 1

Cvičební řád metodický list č. 5/VÝŠ 1 Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Cvičební řád jednotek požární ochrany technický výcvik Název: Jištění další osoby Metodický list číslo 5 VÝŠ Vydáno

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-3270-11/PO-OV-2014 Praha 8. ledna 2014 Počet listů: 6 S c h v a l u j i : Generální ředitel HZS ČR brig. gen. Ing. Drahoslav

Více

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida Klíšťová encefalitida Autor: Michaela Měkýšová Výskyt Česká republika patří každoročně mezi státy s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy. Za posledních 10 let připadá přibližně 7 nakažených osob na 100

Více

INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH

INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2009 V Praze dne 30. prosince 2009 Částka 197 OBSAH Část I 172. Závazný pokyn policejního prezidenta ze dne 30. prosince 2009,

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM, VÝZNAM A ÚKOLY doc. Ing. Josef Kellner, CSc. josef.kellner@unob.cz, telefon: 973 44 36 65 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov, Myslbekova 996, okres Karlovy Vary ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY součást č. 23 - SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŢÁKŮ ŠKOLY Číslo

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV- 84484-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-P Praha 25. července 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY OBSAH S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ POLICEJNÍHO PREZIDIA ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2002 V Praze dne 4. července 2002 Částka 124 PRO VNITŘNÍ POTŘEBU OBSAH Část I 105. Závazný pokyn policejního prezidenta ze

Více

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST: Mgr CNP Varianta: 0 Tisknuto: 12/09/2013 1. Plán krizové připravenosti je: 1) plánem krizových opatření obcí nebo právnických a podnikajících fyzických osob, kterým to uložil příslušný zpracovatel

Více

SMĚRNICE PRO POTÁPĚNÍ DĚTÍ SPČR platné od 1.1. 2003 1. ÚVOD.

SMĚRNICE PRO POTÁPĚNÍ DĚTÍ SPČR platné od 1.1. 2003 1. ÚVOD. SMĚRNICE PRO POTÁPĚNÍ DĚTÍ SPČR platné od 1.1. 2003 1.1. Všeobecná ustanovení. 1. ÚVOD. 1.1.1 Směrnice pro potápění dětí platí pro potápěčský výcvik dětí od 8 do 14 let prováděný ve Svazu potápěčů České

Více

S B Í R K A O B S A H:

S B Í R K A O B S A H: S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2013 V Praze dne 19. února 2013 Částka: 11 O B S A H: Část I. 11. Pokyn generálního ředitele

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Č. j. MV- 2021-1/PO-IZS-2013 Praha 10. ledna 2013 Počet listů: 3 Přílohy: 2/2

Č. j. MV- 2021-1/PO-IZS-2013 Praha 10. ledna 2013 Počet listů: 3 Přílohy: 2/2 *MVCRX01C1UHG* MVCRX01C1UHG prvotní identifikátor MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Kloknerova 2295/26, Praha 414, 148 01 Č. j. MV- 2021-1/PO-IZS-2013

Více

Vypracoval: Razítko města Bílovec Schválil:

Vypracoval: Razítko města Bílovec Schválil: Vypracoval: Razítko města Bílovec Schválil: Ing. Fešar Tomáš Klimek Petr Podpis: Podpis: Plán odborné přípravy pro rok 2014 vychází ze Sbírky interních aktů řízení Generálního ředitele Hasičského záchranného

Více

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY

S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2013 V Praze dne 20. prosince 2013 Částka: 56 O B S A H : Část I. Část II. 56. Pokyn generálního

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro

Více

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011

Jana Šeblová. Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 Jana Šeblová Pelhřimovský podvečer 21. 22. 10. 2011 PSYCHOLOGICKÁ RIZIKA ARS PTSP Po vystavení kritické události Záchranáři odolnější než běžná populace Profesní expozice význam vzdělávání, nácviku dovedností,

Více

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PSYCHOSOCIÁLNÍ INTERVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ PhDr. Lukáš Humpl Mgr. Marie Marková, PhD. Hana Vraspírová OBSAH PREZENTACE Systém psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví = péče dovnitř První psychická

Více

Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností

Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností kpt. Ing. Jan Pecl MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR 3/2011 1 Některé

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-3270-6/PO-OVL-2014 Praha 8. ledna 2014 Počet listů: 4 S c h v a l u j i :. generální ředitel HZS ČR NORMA ZNALOSTÍ PRO

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Rokycany, Čechova 40, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ ŽÁKŮ ŠKOLY Č.j.: Vypracoval: Schválil: ZSCech40/128/13 MUDr. Ivana Faitová,

Více

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6 MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. : MV-23710-1/PO-2008 Praha 12. března 2008 Počet listů: 6 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v.r. generální ředitel

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Únava a stres. Duševní hygiena a relaxační techniky. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

*MVCRX01FEPLR* MVCRX01FEPLR

*MVCRX01FEPLR* MVCRX01FEPLR MINISTERSTVO VNITRA *MVCRX01FEPLR* MVCRX01FEPLR generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV- 37873-1/PO-IZS-2013 Praha 4. dubna 2013 listů: 11 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba generální

Více

K rizové ř ízení a bezpečnost

K rizové ř ízení a bezpečnost 18 Krizové řízení a bezpečnost Nejdůležitějším nástrojem pro zvládání mimořádných událostí a krizových situací na území kraje je integrovaný záchranný systém (dále jen IZS ), jenž je určen pro koordinaci

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

ÚLOHA POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY PŘI OCHRANĚ ENERGETICKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY

ÚLOHA POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY PŘI OCHRANĚ ENERGETICKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY ÚLOHA POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY PŘI OCHRANĚ ENERGETICKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY Působí dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky Policii tvoří: a) Policejní prezidium

Více

Adaptace nových zaměstnanců

Adaptace nových zaměstnanců Adaptace nových zaměstnanců OBECNÁ ČÁST Adaptace nových zaměstnanců Adaptací nového zaměstnance je myšleno jeho začlenění do firemní struktury a kolektivu, efektivní zapracování a zjednodušení orientace

Více

Záchrana osob - záchrana z jeřábu

Záchrana osob - záchrana z jeřábu Záchrana osob - záchrana z jeřábu Konstrukční prvky, kotvicí body Důležitými konstrukčními prvky na jeřábu jsou: - podvozek, - věž (ocelová konstrukce - příhradový stožár), - výložník s kladkami, - žebřík,

Více

NABÍDKA TRÉNINKOVÉHO KURZU PRO ZAMĚSTNANCE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

NABÍDKA TRÉNINKOVÉHO KURZU PRO ZAMĚSTNANCE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Dodavatel C.S.Safe Solutions s.r.o. Hradčanské náměstí 67/8 118 00 Praha 1 E-mail: office@cssafe.cz Web: www.cssafe.cz 30.10.2014 Dobrý den, v souvislosti s množícími se útoky na školách a ve školských

Více

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!!

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!! Masáž Cena Doba trvání Masáž šíje 100 Kč 20 min Masáž zad 200 Kč 40 min Masáž zad a šíje 250 Kč 60 min Masáž horních končetin 200 Kč 20 min Masáž dolních končetin 250 Kč 40 min Masáž hrudníku a břicha

Více

Připomínky a doporučení k návrhu Hodnotícího standardu Pracovník výjezdové skupiny

Připomínky a doporučení k návrhu Hodnotícího standardu Pracovník výjezdové skupiny Připomínky a doporučení k návrhu Hodnotícího standardu Pracovník výjezdové skupiny 1. Provedení výjezdu a) Přijetí pokynu k výjezdu výjezdové skupiny a typu poplachové informace, komunikace s dohledovým

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

DEFINICE: CÍL PRVNÍ POMOCI: STRUKTURA PRVNÍ POMOCI

DEFINICE: CÍL PRVNÍ POMOCI: STRUKTURA PRVNÍ POMOCI PRVNÍ POMOC DEFINICE: Soubor jednoduchých a účelných opatření, která mohou být poskytnuta kdekoli a kdykoli, která slouží k bezprostřední pomoci při náhlém postižení zdraví. CÍL PRVNÍ POMOCI: Provádět

Více

Hodnoticí standard. Psovod horské služby (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Psovod horské služby (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu Psovod horské služby (kód: 65-024-H) Autorizující orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj Skupina oborů: Gastronomie, hotelnictví a turismus (kód: 65) Týká se povolání: Pracovník horské služby Kvalifikační

Více

Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016

Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016 Statistika nehodovosti 3. čtvrtletí 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Část B 9. Plán zdravotnického zabezpečení

Část B 9. Plán zdravotnického zabezpečení Část B 9 Plán zdravotnického zabezpečení 1 Plán zdravotnického zabezpečení Obsah: Úvod 3 1. Zdroje a služby pro zdravotnické zabezpečení činnosti Městského úřadu Ostrov a krizového štábu města při řešení

Více

Duševně zdravý člověk je

Duševně zdravý člověk je DUŠEVNÍ HYGIENA Duševně zdravý člověk je vyrovnaný samostatný zdravě kritický k sobě i okolí umí jednat s lidmi ovládá a zdravě prožívá své emoce odlišuje skutečnost od snů plní své povinnosti umí odpočívat

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina územní odbor Pelhřimov. Č.j.: HSJI- 87-3/PE-2015 Počet listů: 2 Přílohy: 0

Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina územní odbor Pelhřimov. Č.j.: HSJI- 87-3/PE-2015 Počet listů: 2 Přílohy: 0 Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina územní odbor Pelhřimov Požárnická 1240, 393 01 Pelhřimov HZSJX0037UG2 HZSJX0037UG2 prvotní identifikátor DRESÁT: Městský úřad, Městys, Obecní úřad, DDL Lukavec, Nemocnice

Více

Další vzdělávání dospělých Ústí n.l. Akreditované pracoviště MPSV ČR č. 2013/1411-I

Další vzdělávání dospělých Ústí n.l. Akreditované pracoviště MPSV ČR č. 2013/1411-I Datum Název Kraj 8.1.2014 Supervize pracovníků zařízení sociálních služeb 9.1.2014 Supervize pracovníků zařízení sociálních služeb 10.1.2014 Supervize pracovníků zařízení sociálních služeb 20.1.2014 SQSS

Více

HZS Zlínského kraje. Valašské Klobouky. rekonstrukce stanice výcvikový trenažér s protiplynovým polygonem

HZS Zlínského kraje. Valašské Klobouky. rekonstrukce stanice výcvikový trenažér s protiplynovým polygonem HZS Zlínského kraje Valašské Klobouky rekonstrukce stanice výcvikový trenažér s protiplynovým polygonem slavnostní otevření 19.3.2008 Rekonstrukce stanice profesionálních i dobrovolných hasičů Stanice

Více

Decentralizace adaptace aneb co nám brání v realizaci prvků resilience v místních rozvojových strategiích MAS. Havlíčkův Brod

Decentralizace adaptace aneb co nám brání v realizaci prvků resilience v místních rozvojových strategiích MAS. Havlíčkův Brod Decentralizace adaptace aneb co nám brání v realizaci prvků resilience v místních rozvojových strategiích MAS Havlíčkův Brod 16. 3. 2016 Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030

Více

Řízení rizik. Analýza a ovládání rizik chemického a biologického ohrožení vojsk v průběhu misí

Řízení rizik. Analýza a ovládání rizik chemického a biologického ohrožení vojsk v průběhu misí Řízení rizik Analýza a ovládání rizik chemického a biologického ohrožení vojsk v průběhu misí Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

RESCUETÝMY ZÁSAH ZZS V NEBEZPEČNÉ ZÓNĚ. Bc. Radek Strnad, DiS. Ing. Jaroslav Slezák

RESCUETÝMY ZÁSAH ZZS V NEBEZPEČNÉ ZÓNĚ. Bc. Radek Strnad, DiS. Ing. Jaroslav Slezák RESCUETÝMY ZÁSAH ZZS V NEBEZPEČNÉ ZÓNĚ Bc. Radek Strnad, DiS. Ing. Jaroslav Slezák Aktuální téma Toto téma je nyní aktuální obzvlášť v souvislosti s aktivním střelcem prezentace slouží k diskuzi, ne ke

Více

Opatření nouzového přežití

Opatření nouzového přežití Opatření nouzového přežití Pokyn GŘ HZS ČR číslo 10 z 11.2.2010 Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva Vrchní komisař Ing. Josef Brettschneider Opatření

Více

Zdolávání mimořádných událostí

Zdolávání mimořádných událostí 6. Zdolávání mimořádných událostí 6 - Zdolávání mimořádných událostí Počet vyučovacích hodin předmětu 68 Počet vyučovacích hodin bloku: 6. Nasazení sil a prostředků 22 6.2 Zásahy na nebezpečné látky 6

Více

Standard vzdělávacího procesu. instruktorů sportovního lezení SCI

Standard vzdělávacího procesu. instruktorů sportovního lezení SCI Vzdělávací standard Standard vzdělávacího procesu instruktorů sportovního lezení SCI 21. prosince 2013 Jiří Vogel V1/R4 1 z 12 Vzdělávací standard 1 Obsah Tento materiál slouží jako standard pro vzdělávací

Více

MÍSTNÍ UJEDNÁNÍ. ze dne: ...

MÍSTNÍ UJEDNÁNÍ. ze dne: ... MÍSTNÍ UJEDNÁNÍ ze dne: domácí fotbalový klub.... hostující fotbalový klub S ohledem na dohodu uzavřenou mezi Fotbalovou asociací České republiky (dále jen FAČR ), Ligovou fotbalovou asociací (dále jen

Více