ERATO TAMPA PROVOZNĚ-TECHNICKÁ DOKUMENTACE STŘEŠNÍ VENTILAČNĚ-KLIMATIZAČNÍ JEDNOTKY. si firma Dospel vyhrazuje právo na odebrání záruky.

Transkript

1 PROVOZNĚ-TECHNICKÁ DOKUMENTACE ERATO STANDARDNÍ VENTILAČNĚ-KLIMATIZAČNÍ JEDNOTKY TAMPA STŘEŠNÍ VENTILAČNĚ-KLIMATIZAČNÍ JEDNOTKY VELIKOST 0 12 Kontaktní údaje: DOSPEL CZECH s.r.o. Na Vypichu Praha info@dospelczech.cz Zařízení vyrobeno shodně s Evropskou Normou EN1886, EN13053 Tato dokumentace musí být k dispozici uživateli! Záruka na zařízení je 2 roky od dodání (na opláštění 5 let), v případě nedodržení podmínek uvedených dále v dokumentaci si firma Dospel vyhrazuje právo na odebrání záruky. (Revize )

2

3 Obsah 1. Úvod Úvod Použití Stavba jednotek Typ provedení Způsoby dopravy a uskladnění Umístění a montáž Výběr místa pro montáž Spojování bloků jednotek Připojení ventilačních kanálů Připojení tepelných výměníků Odvedení kondenzátu Připojení elektrické instalace Přípravné úkony k uvedení do provozu Elektrické rozvody Elektrické ohřívače Vodní nebo glykolové ohřívače Freonové, vodní a glykolové chladiče Filtry Křížový výměník Rotační výměník Ventilátorová soustava První zprovoznění Provoz a údržba Filtry Vodní nebo glykolový ohřívač Elektrický ohřívač Vodní nebo glykolový chladič Freonový chladič Deskový výměník Rotační výměník Škrtící klapky Bezpečnost používání Kontrolní měření provozních parametrů Úvod 1.1 Úvod Chtěli bychom Vám nabídnout ventilačně-klimatizační jednotky od firmy DOSPEL. Jsou dostupné v standardním, střešním, bazénovém, garážovém a hygienickém provedení. Tato Provozně-Technická Dokumentace obsahuje veškeré nezbytné informace týkající se standardních a střešních jednotek, o velikostech od 0 do 12. Každý budoucí uživatel měl by se s ní seznámit, pro správnou montáž, provoz a veškerou údržbu, zaručující bezporuchovou práci a satisfakci ze zakoupeného zařízení. Než přistoupíte k montáži, měli byste se seznámit s tímto návodem a přizpůsobit se všem instrukcím, které doporučuje firma DOSPEL. Pamatujte také na to, že návod k obsluze měl by být dostupný servisním službám, a měl by se nacházet vždy poblíž jednotky. 1.2 Použití Ventilačně-klimatizační jednotky jsou typovou řadou zařízení, kterých moderní konstrukce umožňuje tvorbu různých variant díky možnosti spojování modulů, které realizují libovolný proces obrábění vzduchu. Spojené funkční moduly jsou seskupeny ve společné skříni, což umožnilo omezení tepelných ztrát díky snížení počtu tepelných můstků. Jednotky firmy DOSPEL kromě ventilace zajišťují také zpracování vzduchu spočívající v jeho ohřevu, chlazení, vysoušení nebo zvlhčování podle potřeb uživatelů. Jsou také dostupné různé formy zpětného získávání energie a variant tlumení hluku. Typová řada ventilačně-klimatizačních jednotek je charakteristická širokou škálou vzduchového výkonu m 3 /h, což umožňuje jejich použití jak v malých objektech, tak i v budovách s velkou kubaturou: průmyslové haly, obchodní centra, sportovní haly nebo společenské budovy. Tato Provozně-Technická Dokumentace platí pro jednotky o velikostech od 0 do 12 a rozsahu vzduchového výkonu od 1500 do m 3 /h. 1.3 Stavba jednotek Skeletová konstrukce standardních a střešních jednotek je zhotovena z hliníkových profilů, které jsou spojené rohovými polyamidovými díly. Toto řešení zaručuje její kompaktnost a stabilitu. U jednotek určených pro práci za nízkých teplot byly použité profily s termickými vložkami, které zamezují srážení vlhkosti. Dodatečnou tuhost konstrukce zajišťuje montážní rám zhotoven z ocelových nebo hliníkových profilů. Skříně jednotek jsou zhotovené z vícevrstvých desek vyplněných tuhou polyuretanovou pěnou nebo podle přání zákazníka minerální vlnou. Desky jsou oboustranně pokryty pozinkovaným plechem. Tloušťka vnějších desek jednotky je 40 mm a zajišťuje dokonalou tepelnou a akustickou izolaci. Práci ventilačně-klimatizačních jednotek firmy DOSPEL v optimálním rozsahu zajišťují systémy automatické regulace a řízení procesů úpravy vzduchu a plynulá regulace vzduchového výkonu ventilátorů. Jednotky ve vnitřním provedení (standardním), označované jako standardní jsou určení k práci v místnostech jako jsou: strojovny, garáže, sklepy, atp. Z toho důvodu splňují přísné akustické požadavky. Při rozhodování o montáži jednotek tohoto typu je třeba vzít zřetel na dostatečné místo pro obsluhu a servis. 3

4 Jednotky ve střešním provedení jsou vybaveny stříškou, sací a výtlačnou částí. Stříška splňuje funkci zabezpečení před atmosférickými srážkami a její tvarování a provedení zamezuje hromadění se vody a její průsakům. Konstrukce sací a výtlačné části, které jsou vybavené odvaděčem kondenzátu a jemnou síťkou, znemožňuje průnik do vnitřku jednotky srážkové vody, mechanických znečištění, hlodavců a ptáků. Přivedení média k ohřívači nebo chladiči a odvedení kondenzátu probíhá ve spodní části. Pro ochranu před atmosférickými vlivy všechny součásti automatiky a škrtící klapy jsou umístěné uvnitř jednotek. 1.4 Typ provedení Nabízené ventilačně-klimatizační jednotky jsou vyráběny v pravém a levém provedení. Typ provedení se určuje podle směru průtoku vzduchu vůči servisní straně. Tento typ ukazuje umístění inspekčních dvířek, nátrubků pro připojení výměníků a odvod kondenzátů. pravý - při pohledu ve směru průtoku, servisní strana se nachází na pravé straně levý - při pohledu ve směru průtoku, servisní strana se nachází na levé straně * v případě sací-výtlačných jednotek při značení značka se používá jak pro sací tak i výtlačný díl. 2. Způsoby dopravy a uskladnění Ventilačně-klimatizační jednotky jsou na místo montáže dodávány v celku anebo na speciální přání Zákazníka v sekcích montovaných přímo na objektu. Všechny modely jednotek je třeba přepravovat tak, jak jsou určené k provozu, přičemž bloky nelze skladovat na sobě (z důvodu možného mechanického poškození, na které se nevztahuje záruka výrobce). I když každé zařízení je pro přepravu zabezpečené folií a polystyrénovými chrániči, při dopravě a vykládce je třeba postupovat zvlášť opatrně. Podle velikosti, a tím také hmotnosti jednotky (všechny nezbytné údaje jsou uvedeny na štítcích) vykládka se může provádět pomocí vysokozdvižného vozíku nebo jeřábu. Jednotky, u kterých se předpokládá dopravu pomocí vysokozdvižného vozíku (Obr. 2.1 a) jsou dodatečně vybaveny dřevěnými trámy, které jsou přišroubovány k rámu bloku jednotky, čímž zajišťují její stabilitu během vykládky a chrání před mechanickým poškozením. V případě, že doprava zařízení se uskutečňuje pomocí jeřábů, je třeba pamatovat na dodržování všech platných bezpečnostních předpisů. Speciální otvory nacházející se v podélných rámech usnadňují dopravu s využitím jeřábu. Aby nedošlo k poškození boků zařízení je třeba nad jednotkou použít bezpečnostní rozpěry, kterých délka vždy musí být větší než je největší příčný. (Obr. 2.1b) Obr Strana provedení jednotek LEVÁ PRAVÁ Obr. 2.1a Doprava pomocí vysokozdvižného vozíku Obr. 2.1b Doprava při použití jeřábu OBSLUHA OBSLUHA Po dodání určitého typu jednotky na místo určení je třeba jí zkontrolovat (zda nedošlo k poškození obalu nebo dílu jednotky, zda všechny nátrubky jsou dostatečně zabezpečeny pro skladování atp.) a zkontrolovat, zda dokumentace je kompletní. Pro skladování můžou sloužit objekty, jež splňují tyto základní požadavky: na místě nepůsobí atmosférické srážky, teplota vzduchu je od -20 do 20 o C, relativní vlhkost do 80% při 20 o C, na místě nepůsobí agresivní látky, plyny, prach, které s ohledem na svoje chemické vlastnosti můžou mít korosivní vliv na zařízení nebo jeho díly. Na veškerá poškození, která vznikla z důvodu nevhodné dopravy, vykládky nebo skladování, záruka poskytovaná výrobcem se nevztahuje! 4

5 3. Umístění a montáž Umístění jednotky na přesně znivelovaném betonovém základu je možné provést dvojím způsobem. V podlaze lze zabetonovat ocelový rám, na kterém bude umístěna jednotka, anebo lze zhotovit speciální konstrukci. Samotná nivelace základu, rámu nebo ocelové konstrukce je nedostačující. Je třeba také pamatovat na vhodnou pevnost dílů, na kterých jednotka bude montována (výpočet pevností by měla provádět vhodně kvalifikovaná osoba). Z technického hlediska velmi důležitá je výška umístění jednotky. V případě, že zařízení je vybaveno sifony pro odtok kondenzátu z určitých sekcí, je třeba vzít zřetel na požadovanou výšku mezi jednotkou a podkladem. V některých případech může vzniknou nutnost provedení vyhloubení pro zachování výšky umožňující montáž sifonu. Je třeba si povšimnout rozdílných výšek jednotky a zvlhčující komory, a v případě potřeby připravit pro samotnou zvlhčující sekci vhodnou korekci podlahy, anebo umístit jednotku na rámu vhodné výšky. Obr Umístění jednotky Obr Způsob montáže jednotky k podkladu 3.2 Spojování bloků jednotek Před ukotvením jednotek, které s ohledem na dopravu jsou dodány v částech, je třeba spojit a utěsnit rozdělené sekce pomocí samořezných vrutů skrz vnitřní rámy (podle obrázku). U jednotek ve střešním provedení, dodávaných v částech, montáž zastřešení se provádí teprve po spojení bloků jednotky a jejich ukotvení. K utěsnění je třeba použít těsnící materiály dodané spolu s jednotkou. Obr.. 3.3a Spojení střechy 3.1 Výběr místa pro montáž Vlastní umístění jednotky je třeba provádět dle těchto zásad správné montáže: - jednotka by měla být umístěna v prostoru tak, by připojení instalace (potrubí, kabely, ventilační kanály) neztěžovalo přístup k inspekčním deskám, - mezi stěnou obsluhy jednotky a veškerými překážkami v místnosti (sloupy, stěny, atp.) je třeba zajistit vhodný volný prostor pro bezpřekážkovou montáž, provoz a servisní nebo opravárenské úkony. 5

6 Obr.. 3.3b Spojení sací a výtlačné části v naložených jednotkách. 3.4 Připojení tepelných výměníků Připojení k vodní instalaci nátrubků ohřívačů a chladičů by mělo být prováděno tak, aby vznikající pnutí nezpůsobilo mechanické poškození výměníků. Pro zamezení následků působení tepelné lineární roztažnosti potrubí je třeba použít kompenzaci. Vedení potrubí média napájejícího výměník způsobem, který zatěžuje nátrubky ohřívače nebo chladiče, je nepřípustné. Při spojování výměníku s vodovodní instalací je třeba pomocí klíče kontrovat nátrubek výměníku tak, aby nedošlo k poškození kolektoru. Pro usnadnění případné demontáže bez potřeby odstraňování z instalace média, doporučuje se požívání kulových ventilů před a za tepelnými výměníky. UPOZORNĚNÍ! Napájecí nátrubky vodních výměníků jsou umístěny dole, zpáteční nátrubky nahoře. Průtok média by měl probíhat protiproudu průtoku vzduchu. Obr Způsob připojení vodního výměníku a) pravé provedení, b) levé provedení a) b) Pravé provedení (P) Levé provedení (L) napájení 3.3 Připojení ventilačních kanálů Ventilační kanály se spojuje s jednotkou pomocí pružných spojek, které zamezují přenášení vibrací ventilátoru na kanál a vymezují případné malé odchylky v umístění instalace a jednotky. Příruby kanálů a pružných spojek se spojuje pomocí šroubů. Vedení ventilační instalace musí být opatřeno vlastními závěsnými nebo vzpěrnými díly, aby nepřenášelo na jednotku vlastní zatížení. Vnější rámky elastických nátrubků jsou vybaveny vodiči pro uzemnění, které spojují kostru skříně jednotky s kostrou ventilačních kanálů. Pro správný provoz jednotky je také podstatné to, aby způsob vedení ventilačních kanálů poblíž jednotky byl co možná nejjednodušší, a aby veškeré tvarové díly nenarušovaly průtok vzduchu. Takovéto opatření zamezuje vzniku hluku v ventilační instalaci. napájení 6

7 Hydraulické okruhy. Ventily dodávány spolu s automatikou DOSPEL PROFESSIONAL se můžou používat jen ve směšovacích soustavách. Níže doporučované příklady slouží jen k znázornění, neobsahují detailní instalaci. Soustava se směšovacím ventilem a čerpadlem v sekundárním okruhu (kvalitativní regulace): Soustava se směšovacím ventilem, čerpadlo v primárním a sekundárním okruhu (kvalitativní regulace). Tato soustava je výhodná, protože nenarušuje průtok v primárním okruhu (toky média v obou okruzích jsou konstantní). 10xDN (min. 0,5 m) A AB B B AB A Soustava se směšovacím ventilem a čerpadlem v primárním okruhu (kvantitativní regulace): Průměry přípojných nátrubků vodních tepelných výměníků jsou shrnuty v tabulce AB B A Rozměry nátrubků Velikost jednotky Vodní ohřívače Vodní chladiče 2- řadé 3- řadé 4- řadé 5- řadé 6- řadé 0 ½ ¾ ½ ¾ ¾ ¾ 1 ¼ ½ 1 ¼ 3 1 ¼ 1 ¼ 1 ¼ 2 1 ¼ 4 1 ¼ 2 1 ½ ½ 2 ½ ½ 2 ½ 2 ½ 2 ½ ½ 2 ½ ¼ 2 ½ 2 ½ 4 3 7

8 3.5 Odvedení kondenzátu Skrápěcí mísy, které se nacházejí v sekcích chlazení a zpětného získávání tepla (křížový a otočný výměník) jsou vybaveny nátrubky, které odvádějí kondenzát mimo jednotku. K odtokovému nátrubku je třeba připojit sifon, který umožní odvedení kondenzátu při rozdílných tlacích uvnitř sekce a venku. Sifon a odtok kondenzátu musí být zabezpečený před zamrznutím. V jednotkách se používají dva typy sifonů: - kulový Obr.. 3.4a - klasický (sekce, které pracují v přetlakových podmínkách) Obr.. 3.4b Obr. 3.4a Sifon kulový H h Obr. 3.4b Sifon pro sekce pracující v přetlakových podmínkách H h 3.6 Připojení elektrické instalace Připojení elektrické instalace by měla provádět oprávněná osoba. Veškerá připojení je třeba provádět na základě Provozně-Technické Dokumentace Soustavy Automatiky. 4. Přípravné úkony k uvedení do provozu Před vlastním provozováním ventilačně-klimatizační jednotky se požaduje její uvedení do provozu. Přitom je třeba pamatovat na to, tento úkon může provést jen vhodně kvalifikovaný a zaškolený personál. Před přistoupením k uvedení jednotky do provozu je nutné důkladné seznámení se s instrukcemi a schématy připojení, které jsou obsažené v Provozně-Technické Dokumentaci, a také provedení těchto úkonů: a) kontrola správného umístění jednotky, b) kontrola správného provedení a připojení všech ventilačních zařízení k síti, c) kontrola správného připojení všech hydraulických, chladírenských a elektrických instalací ke vhodným sekcím jednotky, d) zkontrolování, zda všechna zařízení vyžadující připojení k elektrické energii jsou opatřeny vhodnou kabeláží a jsou připraveny k provozu, e) zkontrolování, zda místnost, ve které je namontováno zařízení, je důkladně uklizená, a vnitřek jednotky neobsahuje žádná cizí tělesa, která by mohla způsobit poruchu, f) kontrola správné montáže sifonů a instalace odvedení kondenzátů (pokud takové existují), g) kontrola správnosti montáže dílů automatiky, h) kontrola stavu dílů jednotky, dílů automatiky a všech napájecích rozvodů (případná poškození během montážních prací). 4.1 Elektrické rozvody Rozměr H sifonu je závislý na rozdílu tlaku uvnitř a vně sekce, ze které se odvádí kondenzát. Je třeba zkontrolovat správnost připojení elektrických rozvodů a zabezpečení všech použitých elektrických spotřebičů v souladu se všemi schématy elektrických dílů a součástí (dodanými výrobcem), které byly v jednotce namontovány. Celkový tlak ventilátoru Rozměr H Rozměr h [Pa] [mm] [mm] <

9 4.2 Elektrické ohřívače Provést korekturu připojení elektrických topných těles podle dodaných schémat a zkontrolovat, zda topná tělesa nejsou poškozená nebo zašpiněná. Pamatovat na to, že tělesa se nemůžou dotýkat žádných dílů umístěných uvnitř sekce jednotky. 4.3 Vodní nebo glykolové ohřívače V první řadě je třeba zkontrolovat správné připojení potrubí (napájení a odtok) a následně stav lamel ohřívače. Postupně provést korekci nastavení termostatu zamezujícího zamrznutí (výrobcem nastavená hodnota 4 o C) a zkontrolovat pevnost přilnutí kapiláry k povrchu ohřívače. Regulační ventil ohřívače musí být namontován shodně s označením umístěným na jeho tělese. 4.4 Freonové, vodní a glykolové chladiče V případě chladičů v prvé řadě je třeba zkontrolovat těsnost a správné připojení potrubí s médiem, a následně stav lamel. Dále je třeba zkontrolovat nastavení odvaděče kondenzátu vůči směru průtoku vzduchu a správné namontování sifonu. 4.5 Filtry V případě rukávových filtrů je třeba odstranit folii zabezpečující filtrační díl. Dále je třeba zkontrolovat správné připevnění filtrů, jejich těsnost a obecný stav (mj. čistotu). Následně je třeba nastavit přípustný konečný pokles statického tlaku na tlakovém vypínači (pokud je namontován). Poněvadž tyto hodnoty se liší v závislosti na druhu použitého filtru, je třeba zkontrolovat parametry v níže uvedené tabulce. Třída filtru Konečný odpor filtru [Pa] EU EU EU EU EU Rotační výměník Před uvedením do provozu měl by být důkladně zkontrolován otočný výměník pro zpětné získání tepla. V prvé řadě je třeba prohlédnout povrch výměníku, zda nedošlo k jakýmkoliv mechanickým poškozením, které by mohly mít vliv na jeho účinnost a těsnost. Následně kontrolujeme správnost elektrického připojení, otáčky výměníku a správnost montáže (rotor výměníku nesmí zadrhávat o jakékoliv díly, které můžou být zdrojem odporů). 4.8 Ventilátorová soustava Před uvedením jednotky do provozu by měla být důkladně zkontrolovaná ventilátorová sekce. V prvé řadě zkontrolovat, zda z vnitřku sekce a nejbližšího okolí jednotky byly odstraněny všechny zbytečné předměty ( jak žlutě pomalovaná zabezpečení pro přepravu, tak i díly využívány během montáže). Každé nedopatření ve chvíli nasání předmětu nebo jeho vyhození z vnitřku může způsobit poškození jednotky. Rotor ventilátoru se musí volně otáčet, a v žádném případě se nesmí dotýkat dílů tělesa. Dále je třeba zkontrolovat: - správnost elektrického připojení (v souladu se schématy), - správnost připojení motoru ventilátoru (elektrické napětí sítě musí být shodné s hodnotou uvedenou na štítku motoru), - správnost připojení vodiče uzemnění (v případě, že ventilátorová soustava je opařena gumovými tlumiči), - správnost směru otáček motoru (musí být shodný se směrem šipky umístěné na krytu ventilátoru). Pokud rotor se otáčí v opačném směru, je třeba přehodit fázové vodiče na svorkovnici motoru, - správnost namontování tlumičů ve ventilátorové sekci, - správnost připevnění všech vodičů ve ventilátorové sekci, Pokud všechny uvedené pokyny byly splněny, je možné uzavřít všechny dvířka jednotky. Je třeba pamatovat na to, že v případě otevřených revizních dvířek, provoz jednotky je možný jen po dobu několika vteřin, jen pro zjištění správnosti funkce ventilátorové sekce. 4.6 Křížový výměník V křížovém výměníku je třeba zkontrolovat stav desek zařízení, zda na jejich površích se nenacházejí žádná znečištění, či mechanická poškození. Dále je třeba provést kontrolu škrtící klapy umístěné na křížovém výměníku a škrtící klapy řídící by-pass, která před zprovozněním jednotky by měla být uzavřená. Provést korekci připevnění odvaděče kondenzátu vůči směru průtoku vzduchu a propustnost sifonu. 9

10 5. První zprovoznění Příprava jednotek k zprovoznění a samotné zprovoznění může být prováděno jen vhodně zaškoleným a kvalifikovaným personálem. V první fázi je třeba u vstupu zařízení přivřít regulační škrtící klapu. Tento úkon se musí vždy provést, jinak hrozí přetížení a poškození motoru ventilátoru. Ve chvíli, kdy práce ventilátoru je bezchybná (nevznikají poruchy, tření, apod.) je třeba postupně otevírat škrtící klapu a zároveň kontrolovat proud vzduchu v dříve zhotovené instalaci a intenzitu proudu, jaký odebírá motor/motory. V případě, že jednotka je vybavena vlastním systémem automatické regulace, je třeba kontrolovat stupeň otevření škrtící klapy. Pro zajištění pozdější bezporuchovosti a správnosti fungování škrtící klapy, ve chvíli zprovoznění ventilátorové sekce (varianta s automatikou) by mělo být zajištěné vstupní otevření škrtící klapy na vstupu (tlakový vypínač nesignalizuje stav bez komprese). Škrtící klapy by se měla otevírat až do momentu 100% otevření, nebo do chvíle, kdy intenzita proudu odebíraného ventilátorem získá nominální hodnotu. Pokud je instalace správně navržená, vybraná jednotka by měla získat předpokládané pracovní parametry (vzduchový výkon, kompresi) při nominálním odběru proudu motorem ventilátoru. V případě, že předpokládaný vzduchový výkon nebyl dosažen nebo byl překročen, a regulační možnosti pomocí sítě vodičů byly vyčerpány, jediným řešením je změna otáček motoru ventilátoru (v případě ventilátorové soustavy s řemenovým převodem je možné změnit řemenový převod). V krajních případech je třeba změnit motor na větší, přičemž je třeba se ujistit, zda všechna provedená měření byla realizovaná správně. Práce jednotky od momentu její zprovoznění by měla trvat cca 0,5h, přičemž po tuto dobu takové jevy jako jsou velký hluk, znepokojující mechanické zvuky a zápach vycházející z jednotky, a také vibrace zařízení jsou nepřípustné. V případě zjištění výše uvedených jevů jednotka by měla být odstavená a její jednotlivé sekce by měly být opětovně zkontrolovány (po odpojení elektrického napětí). Pokud během 30-minutové práce jednotky nebyly zaznamenány žádné znepokojující jevy, jednotku lze odpojit a provést její prohlídku. Obzvlášť důležité je zkontrolování: - upevnění filtrů a stupně jejích znečištění nebo poškození (v případě, že filtry jsou nadměrně znečištěné, je třeba je vyčistit, v krajním případě vyměnit), - správnosti odtoku kondenzátů, - teploty motoru a stavu ložisek ventilátorové soustavy. Po provedení dalších úkonů zprovoznění spojených s doladěním sítě je třeba provést korekci správnosti funkcí tlumičů. Před uvedením jednotky do stálého provozu je důležitá kontrola funkcí termostatu zamezujícího zamrznutí. Tuto operaci lze provést v případě, že vzduch přicházející na výměník má teplotu nižší než je nastavena na termostatu. V tomto případě, při teplotě vzduchu přicházejícího na výměník 1-2 o C, na krátkou dobu je třeba uzavřít přítok ohřívacího média. Sepnutí termostatu je důkazem jeho správné funkce. 6. Provoz a údržba Ventilačně-klimatizační jednotky jsou určeny k nepřetržité práci, proto je důležité zajištění pravidelných prohlídek jednotlivých součástí jednotek, zvláště těch, kterých opotřebování je největší, tj. filtrů, ložisek. Výměna filtrů patří k povinnostem uživatele. Základní technické údaje jednotky, mj. nezbytné k těmto úkonům, jsou obsaženy v Listu Technických Údajů připojeném ke každému zařízení. List mj. obsahuje.: typ, druh, rozměry důležitějších dílů tj. filtry, tepelné výměníky, ventilátory, elektrické motory. 6.1 Filtry Ventilačně-klimatizační jednotky jsou vybaveny úsekovými filtry třídy EU3 - EU5 nebo rukávovými filtry třídy EU 3 - EU9. Kombinace a sestava filtrů je libovolná v závislosti na funkční sestavě jednotky. Je velmi důležité, aby při výměně filtru byly namontovány filtry stejné filtrační třídy. Filtry jsou určeny k jednorázovému použití. Zašpinění filtru omezuje jeho propustnost, což vede ke snížení výkonu jednotky. Pokud pokles tlaku na filtru převyšuje předpokládanou hodnotu, je třeba ho vyměnit. Překročení přípustného stupně znečištění filtrů může způsobit pokles vzduchového výkonu jednotky, a dokonce může vést k vytržení filtrů a rámek z upevňovací konstrukce a k poškození ventilátoru. Během výměny filtrů jednotka musí být odpojeny. Je třeba při tom také vyčistit filtrační sekci. Jednotky musí bezpodmínečně pracovat s namontovanými vzduchovými filtry. Interval výměny vstupních filtrů závisí především na stupni znečištění vzduchu. Správná exploatace vstupních filtrů prodlužuje doby exploatace sekundárních filtrů druhého, případně třetího filtračního stupně. 6.2 Vodní nebo glykolový ohřívač Vodní ohřívače jsou standardně vybaveny termostaty zamezujícími zamrznutí, jelikož během provozu by měly být zabezpečeny před zamrznutím. Pokud dojde k uzavření přítoku ohřívacího médium nebo k pauze v provozu jednotky a zároveň vznikne možnost snížení teploty pod + 4ºC, je třeba důkladně vyprázdnit ohřívač. Jelikož v důsledku znečištění povrchu ohřívače prachem jeho tepelný výkon se snižuje, je třeba minimálně jednou za čtyři měsíce kontrolovat stav zašpinění lamel ohřívače. Prach na lamelách způsobuje zvýšení odporu vzduchu. Čištění ohřívačů lze provádět pomocí obou stran vysavače. Tento úkon se provádí profouknutím vzduchovým proudem nebo mytím teplou vodou s příměsí mycích prostředků, které nezpůsobují korozi hliníkových lamel. Je důležité, aby ohřívač byl odvzdušněn. V rozvodu přivádějícím médium k ohřívači je třeba naplánovat odvzdušňovací ventily. Po dobu, kdy jednotka nepracuje, průtok ohřívacího médium by měl být omezen na minimum tak, aby teplota uvnitř zařízení nepřekračovala + 60 ºC. Vyšší teplota může způsobit poškození některých součástí (motor, ložiska, umělohmotné díly atp.). 6.3 Elektrický ohřívač Elektrický ohřívač se sestává z nezakrytých topných těles, na kterých v době mimo provoz se může usazovat prach. Při opětovném uvedení ohřívače do provozu jeho silné znečištění může způsobit vznik zápachu spáleného kouře, a dokonce nebezpečí požáru. Je důležité, aby se každé čtyři měsíce, a zvláště začátkem topné 10

11 sezóny, zkontroloval technický stav a stupeň znečištění topných těles a elektrických přípojek. Znečištění se musí odstraňovat vysáváním. Je také nezbytná kontrola zabezpečení před růstem teploty. 6.4 Vodní nebo glykolový chladič Konstrukce chladiče je stejná jako konstrukce vodního ohřívače, proto kromě stejného postupu jako u vodních ohřívačů je třeba pamatovat na kontrolu čistoty odvaděče kondenzátu a odtokové mísy, a také propustnosti odtoku kondenzátu. V případě znečištění je třeba odvaděč kondenzátu umýt teplou vodou s přídavkem mycích prostředků. 6.5 Freonový chladič Provozně-servisní úkony týkající se freonových chladičů jsou stejné jako úkony určené pro údržbu vodního ohřívače a chladiče. Během mytí freonového chladiče teplou vodou je třeba vyprázdnit chladírenskou instalaci odčerpáním freonu do zásobníku. Nepřizpůsobení se tomuto pokynu může vést k nekontrolovanému růstu tlaku freonu a poškození chladící instalace. 6.6 Deskový výměník Údržbářské úkony pro tento výměník spočívají v kontrole stupně znečištění lamel a jejího technického stavu. Čištění křížového výměníku se provádí vysáváním, profouknutím proudem vzduchu nebo mytím vzduchových kanálů vodou s přídavkem mycích prostředků, které nezpůsobují korozi hliníku. Pokud výměník byl provozován za minusových teplot, před opětovným zprovozněním jednotky je třeba ho důkladně osušit. Je třeba zkontrolovat, zda škrtící klapa výměníku a s ní spojená škrtící klapa by-pasu fungují správně. V případě, že funkce rozmrazování nefunguje, škrtící klapa obchvatu musí být uzavřena. Je důležitá kontrola stavu odvaděče kondenzátu, odtokové mísy a systému odtoku kondenzátu. 6.7 Rotační výměník Pokud otvory pro vstup vzduchu jsou pokryté prachem, je třeba provést její očištění za použití metod popsaných při čištění např. deskového výměníku. Občas je třeba oprášit motor a převodovku. Kontrola otočného výměníku spočívá v zjištění, zda rotor se volně otáčí. Citelný odpor může být následkem příliš velkého přítlaku těsnících kartáčů. V tomto případě je třeba provést korekci nastavení kartáčů. Důležitá je taktéž kontrola stavu napnutí hnacího řemene. Pokud přes maximální napnutí řemene napínacím systémem nadále se objevuje vůle, řemen je třeba zkrátit. Ložiska rotoru a motoru jsou mazány kontinuálně, proto není třeba je dodatečně mazat. 6.8 Škrtící klapky Vícerovinné škrtící klapy jsou zvláště vystavěny zašpinění, které může negativně ovlivnit jejich správnou funkci. Proto tyto součásti je třeba častěji kontrolovat a provádět jejich údržbu. Pokud bude zjištěno zašpinění, které stěžuje práci škrtící klapy, je třeba ji očistit pomocí stlačeného vzduchu. Pokud tyto úkony nepřinesou očekávaný efekt, klapy je třeba očistit tlakovým mytím s přídavkem mycího prostředku, který nezpůsobuje korozi kovu. 7. Bezpečnost používání a) Veškeré práce spojené se správnou funkcí jednotky (zapojení, zprovoznění, exploatace, kontrolní prohlídky) se musí provádět v souladu s platnými předpisy týkajícími se exploatace elektrických zařízení a bezpečností a hygieny práce, b) Před připojením zařízení k ochranné instalaci provádění jakýchkoliv prací spojených s připojováním elektrického napětí ke kterémukoliv elektrickému okruhu je zakázáno, c) Zakazuje se provádění jakýchkoliv prací (údržbářské, opravárenské) bez předchozího odpojení elektrického napětí od všech okruhů jednotky, d) V případě, že z kterékoliv sekce jednotky budou odstraněny části krytu, provoz zařízení je zakázán, e) Stanoviště, ze kterého bude prováděna obsluha zařízení, musí být vybaveno ochranným zařízením, zajišťujícím nezbytnou bezpečnost během obsluhy jednotky, f) Osoby, které provádějí opravárenské a údržbářské práce nebo prohlídku zařízení, musí mít vhodnou kvalifikaci. Tato vyplývá z kvalifikačního osvědčení, které určuje Nařízení Ministra Hornictví a Energetiky týkající se kvalifikace osob zaměstnaných při obsluze energetických zařízení. 8. Kontrolní měření provozních parametrů V případě provádění pravidelných prohlídek a údržbářských prací na zařízení, vždy je třeba provádět kontrolu základních provozních parametrů jednotky. V prvé řadě je třeba změřit, zda teplota a vlhkost zpracovávaného vzduchu před a za sekcí, která ho zpracovává, odpovídá dříve nastaveným hodnotám. Dále je třeba zkontrolovat správnost provozních parametrů médií v zapojených topných a chladících okruzích, správnost funkce elektrických spotřebičů (měření jejich příkonů), správnost provozu ventilátorových soustav v rozsahu vzduchového výkonu realizované celkové koncentrace. Veškeré práce spojené s prováděním pravidelných kontrolních měření a údržbářských prací musí být vhodně zdokumentovány. Pro více informací kontaktujte prosím naše pracovníky: kontakty viz. obálka dokumentace 11

12 DOSPEL CZECH s.r.o. Na Vypichu Praha