Moderní zobrazovací jednotky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Moderní zobrazovací jednotky"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola, a.s. Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií Moderní zobrazovací jednotky Bakalářská práce Autor: František Klimeš Informační technologie, MPIS Vedoucí práce: Ing. Bohuslav Růžička, CSc. Praha leden, 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne František Klimeš

3 Poděkování Děkuji mému vedoucímu práce panu Ing. Bohuslavu Růžičkovi, CSc. za odborné konzultace, pomoc, vstřícnost, čas a za další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

4 Anotace Bakalářské práce se zaměřuje na moderní zobrazovací jednotky. Přináší komplexní pohled na problematiku pouţívaných technologií. První část práce je věnována historii a vývoji zobrazovacích jednotek, které technologie byly v minulosti nejrozšířenější a jakým směrem se ubíral vývoj obrazovek. Hlavním obsahem je část druhá, která popisuje nejpouţívanější zobrazovací jednotky dnešní doby. U zobrazovače je vţdy podrobně vysvětlen základní princip činnosti s jeho podtypy a pouţitím v praxi. Práce také seznamuje s doplňkovými technologiemi, jako 3D obraz a dotykové obrazovky. Poslední část práce se zaměřuje na současné vyvíjené displeje, které budou v nejbliţší době uvedeny na trh. Závěr práce je úvahou o předpokládaném vývoji zobrazovacích jednotek v budoucnosti. Závěr práce má přinést zamyšlení nad tím, kam bude vývoj směrován. Annotation My bachelor s work is aimed at the presentation of the latest visual display units. It brings the complex view on used technologies. The first part of my work is dedicated to history and development of visual display units, which technologies were the most commonly used in the past and what turn took the further development of screens. The main section is the second part which focuses on description of the most used visual display units at present.each visual display unit always describes basic explanation of its functions with its other subtypes and its application in the real life. My work also introduces some additional technologies such as 3D image and touch screens. The very last part concentrates on currently developed displays which are about to be introduced on the market. Closing part of my work describes thoughts about expected development of visual display units in the future and it should bring about some reflection about the progress of this technology.

5 Obsah Úvod Základní parametry zobrazovačŧ Pozorovací úhly Doba odezvy Úhlopříčka Jas Kontrast Poměr stran Rozlišení Vývoj Zobrazovacích jednotek S předem vytvořenými znaky (digitrony) Vytvářející znaky skládáním segmentŧ (segmentovky) Se světelnými LED diodami Segmentovky s kapalnými krystaly Se znaky vytvořenými v bodové matici (maticovky) CRT zobrazovače Černobílá obrazovka Barevná obrazovka DELTA IN LINE TRINITRON Barevné obrazovky pro monitory Současné zobrazovací jednotky Plazmové obrazovky PDP (Plasma Display Panel) ALiS (Alternate Lighting of Surfaces) Asymetrické luminofory Adresovací technologie PALCD (Plasma Addressed Liquid Crystal Display) LCD displeje pasivní Twisted Nematic (TN+film) LCD displeje aktivní TFT (Thin Film Transistor)

6 3.3.2 VA (Vertical Alignment) IPS (In-Plane Switching) Quattron E-INK Ploché elektroluminiscenční obrazovky Velkoplošné obrazovky LED OLED displeje PMOLED AMOLED Super AMOLED Super AMOLED plus SOLED PHOLED WOLED FOLED TOLED Rozšiřující moţnosti dnešních obrazovek D technologie Aktivní zobrazování 3D Pasivní zobrazování typu Anaglyf Pasivní zobrazování 3D Autostereoskopie Pic3D Dotykové obrazovky Odporové (rezistivní) dotykové displeje Kapacitní dotykové displeje Budoucnost zobrazovacích jednotek Kombinace dnešních technologií Technologie budoucnosti Závěr

7 Úvod Od dávných časŧ se lidé snaţili předávat si a zaznamenávat svoje poznatky a informace. Člověk měl vţdy potřebu si vţdy něco uchovat a ukázat ostatním lidem okolo svoje umění či nové nápady. Z dnešního pohledu mŧţeme s nadsázkou říci, ţe za pradávná zobrazovací zařízení mŧţeme povaţovat první malby v jeskyních nebo první záznamy na kŧru stromŧ. Jak šel vývoj lidstva kupředu, tak s tím vznikaly nové a převratné vynálezy, které lidem okolo dost usnadňovali komunikaci s ostatními lidmi. S vynálezem papíru a knihtisku se lidé dostávali k informacím stále snadněji. Pořád zde ale byly problémy s tím, jak co největšímu mnoţství lidí zpřístupnit velké mnoţství informací v co nejkratším čase. Tento problém částečně vyřešila světová technická revoluce v 19. století. Obr. 1. Nástěnné malby v jeskyni 1 Nejdostupnější byla pro zobrazování informace pouţita obyčejná svíce. Tato technika uţ nezobrazovala informaci fyzicky, ale za pomoci světelné energie. Svíčka hořením postupně ubývala, měnila se výška světelného zdroje a tím se musela předloha neustále korigovat. Problém byl částečně vyřešen s příchodem petrolejové lampy, která udrţovala zdroj světla ve stejné výšce. Byla zde velká nevýhoda se zahříváním či vznícením předlohy a moţného poţáru. Oba zpŧsoby mŧţeme povaţovat za první projekční zařízení. Vynález ţárovky Thomasem Alvou Edisonem v roce 1879 posunulo zobrazování dále. Ţárovka uţ tolik nezahřívala předlohu, nevznikaly poţáry a umoţňovala konstantní intenzitu světelného zdroje. Dnes na podobném principu pracuje zařízení Meotar. Vynálezem biografu bratři Lumiérové posunuli hranice zobrazování blíţe veřejnosti. Avšak zobrazovány byly jen poznatky a informace, které byly předem vytvořeny. S postupem času začaly být tyto metody zobrazování nevhodné a příliš nepraktické. Zdokonalováním techniky a lidské touhy po 1 [ ], [online], Dostupné z WWW: < 7

8 zobrazení aktuálních informací se začalo uvaţovat o myšlence přenášet obrazovou informaci v reálném čase. Inspirace byla hledána ve vynálezu rozhlasového vysílání FM. Pomocí bezdrátového šíření bylo lidem umoţněno se okamţitě dozvědět o aktuálních informacích. Jako výsledný produkt po letech výzkumŧ byl zrealizován a veřejnosti představen televizní řetězec. Jako první zobrazovač byl pouţit měřící osciloskop, avšak z fyzikální podstaty funkčnosti nebyl příliš vhodným kandidátem. Byl sestrojen tak, aby zobrazoval časový prŧběh určité fyzikální veličiny. Obsahoval dvě osy x a y, které po přivedení signálu ukázaly aktuální výchylku. Z hlediska vzorkování se střed zobrazování nacházel uprostřed obrazovky a nebyl vhodný pro zobrazení přenesené informace. Proto se přešlo na systém předepsané dráhy paprsku, kdy paprsek výsledného obrazu zobrazuje řádek po řádce. Nezapomeňme, ţe osciloskop byl schopen zobrazit pouze prŧběh nějaké veličiny. Tento zpŧsob zobrazení dal hlavní impuls ke vzniku samotné televize, kterou s několika úpravami známe v dnešní době. První televizní přenosy byly analogové, ale s pokrokem techniky se signál digitalizoval a začaly vznikat první digitální zobrazovací jednotky, které v současné době pozorujeme nejvíce jako osobní počítače. 8

9 1 Základní parametry zobrazovačů Abychom mohli dále popisovat a charakterizovat jednotlivé typy obrazovek, je potřeba se nejdříve seznámit s jejich základními charakteristikami. 1.1 Pozorovací úhly Úhel udávaný ve stupních [ ], který nám vyjadřuje, v jakém rozmezí úhlŧ má displej kontrast uvedený výrobcem. Kontrastní poměr z přímého pohledu dosahuje například hodnoty 250:1, ale při odklonění 70 z osy vyzařovaného obrazu se kontrastní poměr zmenšuje do hodnoty 10:1 nebo 5:1. U většiny dnešních displejŧ bývá pozorovací úhel ve vertikálním směru menší neţ úhel horizontální. Musíme si tedy při výběru dávat pozor, aby vertikální úhel byl co největší. Z praktického hlediska je jasné, ţe čím větší pozorovací úhel obrazovka nabízí, tím lepší je sledování obrazu. Při překročení mezních pozorovacích úhlŧ dochází ke sniţování kvality obrazu. Projevuje se to jako ztráta jasu obrazu a barvy začínají blednout, někdy přechází do inverze. Hodně záleţí na pouţité technologii displeje. Ideální obrazovka by měla mít pozorovací úhly 180 /180. Na druhou stranu 180 znamená, ţe stejně ţádný obraz nevidíme, neboť se díváme na obrazovku z boku. Obr. 2. Pozorovací úhly 2 2 [ ], [online], Dostupné z WWW: <http://www.touchmonitor.cz/viewing_angle.gif> 9

10 1.2 Doba odezvy Doba odezvy, udávaná v [ms], je vlastnost obrazovky, definující časový úsek potřebný pro změnu černého pixelu na bílý a zpět na černý pixel. Také lze nalézt označení jako "rise" (černá->bílá) a "fall" (bílá->černá). Doba odezvy je výsledný čas obou změn dohromady. Kratší čas pro nás znamená teoreticky lepší výsledek. Tato změna z bílé na černou se vyskytne pouze při práci např. v kancelářském balíku. V ostatních případech se převáţně jedná o změnu odstínu dané barvy. Z tohoto dŧvodu se marketingově začala udávat doba odezvy jako přechod z tmavě šedé do světle šedé. Ve skutečnosti je doba odezvy několikanásobně vyšší. Vybere se jedna nejlepší hodnota a ta se uvede. V dnešní době by se doba odezvy měla pohybovat okolo 2 ms. Záleţí ovšem na účelu pouţití. Práce s grafikou vyţaduje přesné podání barev a není potřeba rychlé odezvy. Hraní počítačových her naopak vyţaduje rychlou odezvu. 1.3 Úhlopříčka Udávaná v palcích ["] a představuje skutečný rozměr obrazovky. Velikost zobrazovače je délka úhlopříčky (diagonály). Tento parametr rozděluje obrazovky pro pouţití do rŧzných oblastí prŧmyslu. Displeje o velikosti do 5" jsou určeny pro mobilní přístroje, mp3 a mp4 přehrávače, fotoaparáty a ostatní malá zařízení. Displeje do 10" včetně se pouţívají do netbookŧ a tabletŧ a displeje větší jak 10" nacházejí pouţití u notebookŧ, osobních počítačŧ, televizí. Rozdělení nemusí platit přesně, jedná o zavedený nepsaný standard. Obr. 3. Znázornění úhlopříčky displeje 3 3 [ ], [online], Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/display_size_measurements.png/697px- Display_size_measurements.png> 10

11 1.4 Jas Fotometrická veličina udávaná v kandelách na metr čtvereční [cd/m 2 ], neboli měrná veličina svítivosti. Určuje hodnotu svítivosti, která se změří při rozsvícení všech pixelŧ obrazu bílou barvou. Jas velice blízce souvisí s kontrastem. Údaj o jasu uvádí výrobce obrazovky. Příliš velká hodnota jasu mŧţe pŧsobit aţ nepříjemně. 1.5 Kontrast Vyjadřuje nám poměr dvou čísel vypočítaný z poměru svítivosti bílé a černé barvy. Obě dvě hodnoty jsou měřeny v luxech [Lx] a dány jednoduše do poměru. Výrobce udává hodnoty, které ve skutečnosti odpovídají jen přibliţně 1/5 nebo 1/4 reálným hodnotám. Na vině není výrobce ale fakt, ţe se měření provádí v laboratorních podmínkách odlišným zpŧsobem a pouze na jednom rozsvíceném pixelu. Hodnota kontrastu nás zajímá hlavně při pouţití obrazovky za přímého slunečního svitu. Vysoké hodnoty kontrastu u levných monitorŧ jsou občas na škodu neţ k uţitku. Někteří výrobci kvŧli zvýšení kontrastu zvýší i jas. Ten pak při horších okolních světelných podmínkách nepříjemně oslňuje. Tento kontrast také označujeme jako typický kontrast. Občas se také udává informace o tzv. dynamickém kontrastu. Jeho udávaná hodnota několikanásobně převyšuje hodnotu typického kontrastu. Nesmíme se nechat zmást touto informací. Takto vysoký kontrast se projevuje pouze u hraní her a sledování videa. Neudává nám hodnotu, kterou dokáţe daná technologie zobrazit, ale jaký kontrast dokáţe v prŧběhu času zobrazit. Obrazový čip zpracovává aktuální prŧběh obrazu a podle něho reguluje hodnotu podsvícení. Pokud obraz obsahuje hodně tmavých míst, tak se ubere intenzita podsvícení a sníţí se celkový jas. Na druhou stranu pokud obraz obsahuje hodně světlých míst, podsvícení je nastaveno na maximum. U sledování videa to má dobrý výsledný efekt, ale při práci to poněkud vadí. Proto u některých obrazovek lze dynamický kontrast vypnout. Dynamický kontrast se udává převáţně ve spojení s LCD monitory. 11

12 1.6 Poměr stran Určuje nám poměr šířky a výšky obrazu. Mŧţeme to chápat také jako čtverec o straně velikosti 1 (tzv. jednotkový čtverec) vloţený x-krát do horizontální řady a x-krát do vertikální řady. V době prvních zobrazovačŧ byl poměr stran 4:3 (poměr stran papíru o velikosti A4), ale s nástupem velkoplošných obrazovek se nyní nejčastěji pouţívá poměr stran 16:9 či 16:10. Je to dáno tím, ţe zorný pohled člověka zaujímá větší úhel v horizontální rovině neţ v rovině vertikální. Samozřejmě existují i jiné poměry stran. Záleţí na výrobci a na účelu pouţití dané obrazovky. Výrobci by měli ale dodrţovat určité normy, aby výsledný obraz nemusel být obrazově ořezán nebo aby na zobrazovači nezŧstávaly nevyuţité plochy po stranách či nad a pod obrazem. Obr. 4. Grafické znázornění poměru stran Rozlišení Abychom mohli vysvětlit pojem rozlišení, musíme si nejprve objasnit, co je to pixel. Pixel je nejmenší základní zobrazovací buňkou bitmapové grafiky. Kaţdý pixel se skládá ze tří subpixelŧ barev RGB (červená, zelená, modrá). Celkový obraz je sloţen jako mozaika z velkého mnoţství pixelŧ a toto nazýváme pojmem rozlišení. Samotné rozlišení je údaj obrazovky, které číselně udává počet pixelŧ v horizontální a vertikální rovině. Rozlišení většinou souvisí s velikostí obrazovky. Mŧţeme ovšem nalézt dvě stejná rozlišení u dvou rozdílných úhlopříček. Softwarově mŧţeme zvětšovat i zmenšovat rozlišení. Pokud teoreticky rozlišení zvětšíme, tak dojde ke zhoršení kvality místy aţ k nečitelnosti. Při zmenšení rozlišení nám díky nedokonalosti lidského oka splyne několik pixelŧ do jednoho. Jednoduše řečeno, pokud chcete větší rozlišení, pořiďte si větší obrazovku, která ho nabízí. Mŧţeme říci, ţe čím vyšší rozlišení, tím lepší obraz. Zde je ale nutné dbát na to, jaký signál pouštíme do obrazovky. S vývojem technologií šlo dopředu i rozlišení. Jinak by se obraz s horším rozlišením na obrazovce s vyšším rozlišením pouze roztáhl a vyšší rozlišení by se nevyuţilo. 4 [ ], [online], Dostupné z WWW: <http://help.adobe.com/cs_cz/premiereelements/using/images/af_02.png> 12

13 2 Vývoj Zobrazovacích jednotek 2.1 S předem vytvořenými znaky (digitrony) Vývoj zobrazovačŧ začal ve dvacátých letech 20. století vynálezem doutnavky. Samotný digitronový zobrazovač na principu studeného výboje se objevil později aţ v 60. letech. Digitron je doutnavka naplněná plynem neonem s anodou tvarované do mříţky nebo síťky a jednotlivé katody jsou vytvarovány do tvaru číslic 0-9. V praxi to tedy znamená, ţe jeden digitron má jednu anodu a deset katod. Na anodu se přivádí stejnosměrné napětí 140 V a s jednotlivými katodami je spojen integrovaný obvod, který rozsvítí poţadovanou katodu ve tvaru číslice. Obr. 5. Ukázka sestrojených digitronových hodin 5 Na našem území se začaly digitrony vyrábět kolem roku 1970 v národním podniku Tesla Roţnov pod Radhoštěm. Digitrony byly řízeny z počátku pomocí tranzistorŧ a diod. V krátké době přišly integrované obvody TTL, které umoţnily podstatné zmenšení zobrazovače. V roce 1991 se výroba digitronŧ ukončila a byla nahrazena nástupem LED sedmisegmentovek. Dnes se k nim opět vrátila pozornost jako stavebnice digitronových hodin. Zmíním ještě tzv. itrony, coţ jsou vakuové sedmisegmentové zobrazovače pracující na principu fluorescence. Ty se odlišují niţším anodovým napětím (řádově V) a ţhavením 1-5 V. Pro svou velkou ţivotnost jsou pouţívané ještě i dnes v klasických kasách obchodŧ jako zelenomodrý svítící displej. 5 [ ], [online], Dostupné z WWW: < 13

14 2.2 Vytvářející znaky skládáním segmentů (segmentovky) Základem segmentové zobrazovací technologie jsou jednotlivé světelné segmenty. Pro výsledný znak září určitá skupina segmentŧ najednou a vytváří dojem znaku. Pro zobrazení čísel 0-9 pouţíváme sedmi segmentovou strukturu a pro zobrazení znakŧ abecedy šestnáctisegmentovou strukturu. Jednotlivé segmenty mohou tvořit buď klasické LED diody nebo LCD krystaly Se světelnými LED diodami LED dioda je klasická plošná dioda, kde její přechod PN při prŧchodu proudu v přímém směru září. Záření vzniká při rekombinaci nábojŧ. Výsledná barva záření je dána materiálem, ze kterého je dioda zhotovena. Hlavním materiálem je sloučenina galia. Nejčastější barvy jsou pak červená, oranţová, zelená a ţlutá. Pro snadnější řízení segmentŧ jsou spojeny katody nebo anody, záleţí i na pouţitém logickém obvodu. Obvody TTL mají spojenou anodu, obvody CMOS mají spojenou katodu. Výška znaku podle typu bývá obvykle 3-16 mm. Doba odezvy se pohybuje kolem 10 nanosekund. Anodové napětí podle typu barvy je od 1,5-2,5 V. U logiky TTL se proud do daného segmentu omezuje ochranným rezistorem přibliţně 150 Ω. Obr. 6. Segmentovka s LED diodami 6 6 [ ], [online], Dostupné z WWW: <http://static3.tme.eu/katalog_pics/c/c/1/cc125439bb652a4e5e0c6d028787ef13/ld-s230hr-c.jpg > 14

15 2.2.2 Segmentovky s kapalnými krystaly Některé organické sloučeniny se v kapalné fázi shlukují do protáhlých tvarŧ, které nazýváme kapalné krystaly. Dnes známe některé látky, které dokáţou pracovat v rozsahu teplot od -5 do 75 C. Krystaly mohou být uspořádány do třech základních struktur, které si popíšeme v tématu LCD displeje. Základ tvoří dvě skleněné destičky ve vzdálenosti 20 µm vyplněné kapalinou z krystalŧ. Na vnitřní straně destičky jsou napařeny elektrody z prŧhledného materiálu ve tvaru symbolŧ. Zadní stěna je pokryta vodivým materiálem. Při přiloţení napětí přibliţně 5 V se kapalina silně zakalí a na krystalech nastává dynamický rozptyl světla. K vyvolání rozptylu lze pouţít jak stejnosměrné, tak i střídavé napětí. Jedná se o pasivní zobrazovací jednotku, kdy vytvořené znaky nevidíme, pokud na zobrazovač nedopadá dostatečné mnoţství světla. Čas potřebný pro vznik dynamického rozptylu (tedy zobrazení) je ms. Pro zmizení symbolu nám postačí doba 80 ms. Výhodou těchto jednotek je malý příkon, který se pohybuje přibliţně několik µw/cm 2. Tyto zobrazovací jednotky nacházejí nejvíce uplatnění v zařízení jako hodiny, kalkulačky a měřicí přístroje. Obr. 7. Segmentovka s LCD krytaly Se znaky vytvořenými v bodové matici (maticovky) Jednotlivé elementy matice jsou umístěny v prŧsečících dvou navzájem kolmých soustav elektrod. Daný prvek se aktivuje přivedením napětí na kříţiště dvou elektrod, které se v tomto místě protínají. Tento zpŧsob je nazýván kříţové adresování. Na vertikální elektrodu je přiváděno kladné napětí a na horizontální elektrodu je přiváděno napětí záporné. Přiváděné napětí však musí být větší neţ prahové napětí, protoţe jinak by ostatní prvky, které v danou chvíli nemají svítit, zářily určitou intenzitou a výsledný znak by nebyl rozpoznatelný. Impulsové spínání prvku zabezpečuje logický obvod. Nejčastěji pouţívané jsou klasické miniaturní LED diody. Paralelní rozsvícení více bodŧ najednou nám vytvoří poţadovaný 7 [ ], [online], Dostupné z WWW: <http://www.spsemoh.cz/vyuka/zel/obrazky/7segmlcddisp2.jpg> 15

16 znak. Pouţití nalézají nejvíce jako informační tabule na nádraţích, letištích, displejích domácích spotřebičŧ, hodinek. Obr. 8. Struktura křížového adresování maticovky CRT zobrazovače Zobrazovací jednotky pod označením CRT byly v nedávných časech nejpouţívanější a nejdostupnější zobrazovací jednotky vŧbec. Především v oblasti vývoje televizní techniky a později v oblasti osobních počítačŧ. Název CRT (Cathode Ray Tube) v překladu znamená zařízení na bázi katodové trubice. Obrazovky jsou optické elektronky, u kterých dochází k přeměně elektrického signálu na signál optický. Uplatňuje se zde princip katodoluminiscence. Obrazovky obsahují základní funkční části bez ohledu na jejich konkrétní provedení nebo pouţití. Celý systém elektrod obrazovky je usazen ve vakuové baňce, jejíţ čelní vnitřní stěna je pokryta sloučeninou fosforu neboli tzv. luminiscenční vrstvou, téţ luminofor. Luminofor zároveň tvoří stínítko. Na luminofor je zaostřován elektronový svazek, který po dopadu vytváří zářící bod. Elektronové svazky vznikají v elektronové trysce, která obsahuje několik elektrod. 8 MAŤÁTKO, Jan. Elektronika. 5. vydání. Praha: IDEA SERVIS 3, str ISBN

17 Obr. 9. Vakuová obrazovka s jednotlivými částmi 9 Obrazovka obsahuje jednu katodu, která má za úkol emitovat elektrony. Dále zde nalezneme několik zaostřovacích a urychlovacích elektrod. Po skupině urychlovacích anod následuje vychylovací systém, který si detailněji probereme u kaţdého typu obrazovky samostatně. Letící elektrony dopadající na stínítko vyvolávají katodoluminiscenci a jsou posléze odstraněny sekundární emisí. Sekundární elektrony jsou zachyceny kolektorem umístěným na vnitřní straně, který je tvořen z grafitového povlaku. Bez kolektoru by docházelo k tomu, ţe elektrony by zpětně dopadaly na stínítko a záporně by se nabily, coţ by znemoţnilo dopad dalších elektronŧ na luminofor a netvořila by se světelná stopa. Svazky elektronŧ jsou zrychlovány vysokým kladným anodovým napětím. Pŧsobící síla elektrostatického nebo magnetického pole nám umoţňuje posunovat zářící bod a vytvářet světelnou stopu na ploše stínítka. Pro vytvoření plynulé spojité čáry za pomoci pohybujícího se světelného bodu po stínítku přispívá kromě nedokonalé setrvačnosti lidského oka také to, ţe luminofor má vlastnost určité světelné setrvačnosti. Neboli dosvit. Vychýlení elektronového svazku lze provézt dvěma zpŧsoby. Buďto za pomoci elektrostatického nebo elektromagnetického pole. Podle toho dělíme obrazovky na dva základní typy. Obrazovky s elektrostatickým vychylováním Jejich hlavní vyuţití nalezneme v osciloskopech. Tento typ obsahuje dva páry vychylovacích desek, přičemţ jeden slouţí k vodorovnému vychylování a druhý ke svislému vychýlení elektronŧ. Elektronovému svazku letícím mezi jednotlivými deskami elektrostatického pole je udělováno zrychlení ve směru kolmém k ose obrazovky. Za následek 9 BEZDĚK, Miloslav. Elektronika II. Dotisk prvního vydání. České Budějovice: KOPP nakladatelství, str ISBN

18 to má změnu dráhy letících elektronŧ. Z přímočarého pohybu elektronŧ se při prŧletu deskami stává pohyb parabolický. Avšak po opuštění prostoru mezi deskami uţ není jejich pohyb ničím ovlivňován a elektrony pokračují dále v přímočarém pohybu ke stínítku. Samotná dráha elektronového paprsku znázorňuje tečnu parabolické dráhy sestrojené v místě, kde elektrony opouštějí prostor vychylovacích desek elektrostatického pole. Obrazovky s elektromagnetickým vychylováním Elektromagnetické vychýlení oproti elektrostatickému je přizpŧsobené na větší vychýlení elektronŧ z osy. Jedná se o 110 oproti 30 u elektrostatického vychylování. Celkové magnetické pole umoţňující vychýlení je buzeno dvěma páry vychylovacích cívek. Pro vychýlení v horizontálním směru pouţíváme cívky sedlové, které vykazují větší vychylovací účinnost. Jako druhou variantu je moţné pouţít cívky toroidní. Jsou cenově a výrobně dostupnější. Feritový prstenec je umístěn v hrdle obrazovky, v její rozšiřující se části. Cívky pro horizontální vychýlení jsou překryty párem cívek v provedení pro vychýlení ve svislém směru. Jádrem cívek je ferit, který je vytvarován tak, aby perfektně přiléhal k baňce a vytvářelo se tak magnetické pole potřebného prostorového rozloţení. Elektron letící z katody určitou rychlostí vletí to prostoru vychylovacích cívek s indukcí v podélné ose obrazovky. Magnetické pole na elektron pŧsobí kolmo na směr pohybu elektronu a i ke směru indukčních čar. Tento jev změní dráhu elektronu z přímočarého pohybu na pohyb po kruţnici. Elektron po vylétnutí z prostoru cívek pokračuje pohybem tečny ke kruhové dráze Černobílá obrazovka Celý princip fungování černobílé televize je v podstatě popsán v předchozí kapitole. Při vychýlení elektronŧ vzniká systémové tangenciální zkreslení, které je největší u plochých obrazovek, kde je poloměr zakřivení stínítka mnohem větší, neţ je poloměr vychýlení. Lze to kompenzovat za pomoci tvarování vychylovacího proudu, tzv. S-korekcí. U černobílé televize lze toto zkreslení zmenšit za pomoci permanentních korekčních magnetŧ. 18

19 2.4.2 Barevná obrazovka Barevná obrazovka oproti černobílé televizi má v patici obrazovky umístěny tři elektronové trysky pro kaţdou barvu RGB zvlášť. Přitom kaţdá tryska je ovládána nezávislými signály samostatně. Prvotní konstrukční myšlenka barevné TV je zaloţena na zasaţení jednoho ze tří elektronových paprskŧ dané části na luminoforu, příslušné barvy. Jas dané barvy se koriguje přivedením signálového napětí na elektrodu trysky určité velikosti. Aby mohlo být zasaţeno místo dané barvy na luminoforu, musí být před stínítkem umístěna stínící kovová maska. Maska obsahuje několikrát menší otvory, neţ je prŧřez elektronového paprsku letícího ke stínítku. To zaručuje zadrţení nevhodné části paprsku. Ve výsledku je kaţdá část plošky luminoforu dané barvy zasaţena zvlášť za pomoci řídícího signálu pro kaţdou barvu RGB samostatně. Kdyby tomu tak nebylo a jedna barva by zasahovala na část luminoforu jiné barvy, byla by porušena čistota barev. Proto k řízení směrŧ jednotlivých paprskŧ pouţíváme zařízení umístěné na hrdle obrazovky. Podle typu rozmístění elektronových trysek, otvorŧ v masce a umístěním barevných luminoforových ploch dělíme barevné obrazovky na tři základní typy: - DELTA - IN LINE - TRINITRON Obr. 10. Uspořádání luminoforů v jednotlivých typech CRT obrazovky BEZDĚK, Miloslav. Elektronika II. Dotisk prvního vydání. České Budějovice: KOPP nakladatelství, str ISBN

20 2.4.3 DELTA Nejstarší typ provedení barevné televizní obrazovky se stínící maskou. Elektronové trysky jsou uspořádány do vrcholŧ rovnostranného trojúhelníka. Řídící elektrody kaţdé katody jsou vyvedeny samostatně na patici. Ovšem kromě ostřící elektrody. Jednotlivé luminoforové plošky jsou kruhového tvaru a jsou umístěny opět do rovnostranného trojúhelníku, přičemţ v kaţdém rohu je jedna ze tří barev RGB. Stínící maska obsahuje na kruhových otvorŧ o prŧměru přibliţně 0,3 mm. Stínící maska je umístěna před stínítkem a má úkol zachytávání dopadu silnějších elektronových paprskŧ na správná místa luminoforových plošek. Rozmístění luminoforových plošek mŧţe být provedeno dvěma zpŧsoby. Luminoforové plošky do tvaru kruhŧ mají prŧměr 0,4 mm a vzájemně se dotýkají. Otvory v stínící masce mají v prŧměru jiţ zmíněných 0,3 mm. Nebo kruhové plošky mohou být menší a vznikne mezi nimi černý prostor. To zaručuje lepší čistotu barvy a lepší kontrast. Otvor ve stínící masce má prŧměr 0,4 mm. Pŧsobení světelné účinnosti jednotlivých barev je v poměru 1:1:1. Pro zobrazení bílé barvy prochází všemi tryskami stejný proud. Obrazovky DELTA vykazují dobrou rozlišovací schopnost na úkor menšího jasu a to má za následek menší kontrast. Rozloţení trysek do trojúhelníku vyţaduje zvláštní konvergenční zařízení se soustavou cívek. Zařízení je umístěno na hrdle obrazovky mezi paticí a vychylovací soustavou. Konvergence není dokonalá a vykazuje chyby zvláště u elektromagnetického vychylování 110. Zařízení na sníţení konvergence vyţadují proto zvláštní obvody s velkým počtem nastavovacích prvkŧ. Mezi velké nevýhody obrazovky DELTA patří nedokonalá čistota barev závislá na teplotě stínící masky. Neméně podstatná nevýhoda spočívá v závislosti obrazovky na vnějších magnetických vlivech zejména na přirozeném zemském magnetismu. Tím pádem musíme obrazovku stínit vestavěnou nebo vnější demagnetizační cívkou aktivovanou vţdy při zapnutí televizoru. 20

21 2.4.4 IN LINE Všechny tři elektronové trysky jsou seřazeny v jedné vodorovné řadě. Z pohledu z patice obrazovky zaujímají trysky barev tyto pozice: - tryska modré barvy - levá strana - tryska zelené barvy - uprostřed - tryska červené barvy - pravá strana Trysky pro červenou a modrou barvu umístěné na krajích, musejí být lehce skloněny ke středu, aby se osy všech tří trysek protínaly přesně v otvorech stínící masky před stínítkem. Vnitřní strana stínítka obsahuje svisle umístěné prŧběţné luminoforové pásky o šířce 0,2 mm střídavě v barvách modré, zelené a červené. Luminoforové prouţky mohou být umístěny dvěma moţnými zpŧsoby. Prvním z nich je umístění luminoforových páskŧ tak, ţe se bezprostředně dotýkají. Obdélníkové otvory v masce a aktivní svítící ploška jsou uţší, neţ je samotný luminoforový pásek. Druhý zpŧsob má šířku obdélníkových otvorŧ ve stínící masce širší neţ je šířka luminoforového pásku. V praxi by to znamenalo ozáření i ostatních páskŧ po stranách, proto jsou mezi jednotlivé pásky vloţeny černé prouţky. Druhý zpŧsob s černými pásky nám zaručuje větší čistotu barev a zvýšení kontrastu barevného obrazu. Otvory v masce jsou obdélníkového tvaru ve vertikální pozici. Totoţně jako prŧřez paprsku, který je vlivem pŧsobení elektromagnetického pole uspořádán tak, ţe všechny tři trysky vytvoří svislé čárové ohnisko přesně v místě otvoru masky. Pokud je splněna podmínka, ţe všechna čárová ohniska po celé masce (při vychýlení do obou směrŧ) směřují přesně na střed otvoru masky, nazýváme tuto vlastnost obrazovky jako samokonvergence. Jinak řečeno, všechny paprsky zasahují stejné luminoforové pásky po stínítku. Nesprávná konvergence se projevuje jako bílé tenké čáry na obrazovce. Pro zobrazení čáry bílé barvy musejí být rozzářeny pásky luminoforŧ, které spolu úzce souvisí. Pokud by tomu tak nebylo, vznikal by tzv. soutisk. Musí být zaručena souhlasnost dopadu všech tří paprskŧ do jednoho otvoru masky. Tento proces nazýváme jako konvergence. Zde se mŧţeme ještě setkat s pojmem čistota barev. Paprsky dobře konvergují, procházejí správným otvorem v masce ale nesprávným směrem. Namísto správných luminoforŧ jsou zasaţeny i sousední pásky, které nemají zářit. Samokonvergence u vychylování v obou směrech se docílí jen u menších rozměrŧ obrazovek při vychýlení do 90 ve směru úhlopříčky. U obrazovek větších rozměrŧ se samokonvergence projevuje jen u jednoho směru, buďto svislém nebo horizontálním. Pro zaručení úplné konvergence musíme přidat nutná přídavná zařízení. Ze 21

22 skutečného pohledu je elektronový paprsek širší neţ otvor v masce. Paprsky zasahují více otvorŧ v masce. Zmenšuje se tím proudová vyuţitelnost. Obrazovky typu IN LINE mají sférický tvar stínítka a masky. Jinými slovy to znamená zakřivení v obou směrech. Ke kaţdé katodě je samostatně přiváděn signál kaţdé barvy. Pouţité cívky pro vychylování jsou sedlové nebo toroidní pro vychylování v obou směrech nebo pouţití semitoroidní cívky s řádkovými sedlovými cívkami a snímkovými toroidními cívkami. V porovnání s obrazovkou DELTA, má obrazovka IN LINE následující výhody: - dosaţení vyššího jasu spolu s niţším ohřevem masky za pomoci vyšší propustnosti stínící masky pro elektronové paprsky - daleko lépe se dosáhne statické a dynamické konvergence umístěním trysek v řadě - omezení vnějších magnetických vlivŧ uspořádáním luminoforových páskŧ; lehká odchylka stopy ve svislém směru nemá vliv na podání čistoty barev Kaţdá firma vyvíjela svoji technologii. Za zmínku zde stojí RIS - Rectangular in Line Systém od firmy Toshiba, PIL - Precision in Line od firmy Philips TRINITRON Obrazovku vyvíjela firma Sony a je to nejkvalitnější typ vakuových obrazovek. TRINITRON má elektronové trysky umístěny stejně jako typ IN LINE, čili v jedné horizontální řadě. Jediný rozdíl je v naklonění krajních trysek ke středu a elektronové paprsky se sbíhají uprostřed elektrostatické čočky. Čočka paprsky zaostřuje a dále se jednotlivé paprsky rozcházejí. Změnu doznala i stínící maska, která je v tomto případě nahrazena konvergenční mříţkou. Jedná se o plech tloušťky 0,1 mm s vertikálními souvislými mezerami. Mříţka je napnuta na vertikálním masivním rámu a je vyztuţena horizontálními tenkými dráty. Jinak je řešen i samotný fokusační systém, který je společný pro všechny tři elektronové svazky tzv. PAN FOCUS. Obsahuje elektrostatické konvergenční elektrody zahrnující oddělenou elektrodu pro rychlostní modulaci. Paprsky, které se od sebe rozbíhají, jsou za pomoci elektrostatického pole konvergenčních elektrod vychylovány zpět k ose obrazovky po parabole, aby se zpětně potkaly v jednom místě konvergenční mříţky. Oproti ostatním typŧm, má TRINITRON válcový tvar masky namísto sférického tvaru u IN LINE. Vychylování do svislého směru je přímočaré (po přímce) a snadněji dosáhneme dynamické konvergence. U obrazovek do 27" postačuje rozloţení pole vychylovacích cívek. U obrazovek větších je zapotřebí samostatná konvergenční jednotka. Dosaţení lepšího kontrastu se 22

23 dosahuje za pouţití technologie Black Matrix spolu s čelním sklem, které má sníţenou propustnost aţ 50 %. Výrobci vyrábějí tyto obrazovky jak v provedení ostroúhlém, tak i v plochém provedení s technologií SUPERTRINITRON (formáty 5:4 a 16:9 do velikosti 33"). Tyto obrazovky se vyznačují nejlepším jasem (lepší prŧchodnost konvergenční mříţky), kontrastem, čistotou barev a konvergencí. Jiný tvar stínítka omezuje neţádoucí reflexy zpŧsobené vnějším osvětlením Barevné obrazovky pro monitory U monitorŧ je kladen velký dŧraz na velkou rozlišovací schopnost. Technologie monitorŧ je kombinací dvou jiţ zmíněných typŧ. Elektronové trysky má umístěné jako obrazovka IN LINE v jedné řadě, kdeţto luminoforové plošky jsou šestiúhelníkového tvaru, podobně jako je tomu u obrazovek typu DELTA. Jednotlivé luminoforové plošky mají mezi sebou rozteč 0,28 mm. Jejich celkový počet je trojnásobně vyšší, neţ je počet kruhových otvorŧ ve stínící masce. Pouţitá technologie je Black Matrix a elektrostatická optika DAF. 23

24 3 Současné zobrazovací jednotky 3.1 Plazmové obrazovky Ve druhé polovině 20. století byla pro televizní techniku pouţívána jiţ popsaná technologie CRT obrazovek. Technologie byla dostačující do doby, neţ se začala objevovat poptávka po stále větších úhlopříčkách obrazovky. Zde uţ klasické vakuové obrazovky začali pokulhávat. Problém je velmi jednoduchý a spočívá v rozměrech zařízení, přesněji řečeno jeho hloubky. Čím větší poţadujeme úhlopříčku, tím větší musí být vzdálenost mezi katodovým dělem a obrazovkou. Letící elektrony musí mít přibliţně stejnou trajektorii letu elektronŧ, aby se na okrajích nezpoţďovaly. CRT technologie zde tedy končí kvŧli poţadovanému volnému prostoru. Byl zde klíčový význam přijít na trh s novou technologií. Plazmové obrazovky byly vyvíjeny jako nástupci digitronŧ a LCD obrazovky jako nástupci LCD panelŧ PDP (Plasma Display Panel) Pro pochopení funkce plazmové obrazovky si nejprve musíme objasnit, co to vŧbec plazma je, co dělá a jaký má význam. Známá hmota se skládá z atomŧ, kdeţto plazma je skupenství sloţené z iontŧ a elementárních částic. Z fyzikální podstaty stavu látek rozeznáváme tři skupenství: pevná látka, kapalina a plyn. Ovšem plazma nepatří ani do jednoho z nich. Někdy je označována jako čtvrté skupenství. Plazma se skládá ze směsi vzácných plynŧ, jako jsou argon, neon nebo xenon, ale mohou být pouţity i jiné. Atomy těchto plynŧ jsou elektricky neutrální a musíme najít vhodný zpŧsob, jak je přeměnit na plazmu. Přivedením elektrické energie se v plynu objeví mnoho volných elektronŧ. Tento proces je označován jako disociace a ionizace. Volné elektrony zpŧsobují sráţky s částicemi plynu, coţ má za následek ztrátu neutrality některých atomŧ plynu a vznikají tak kladně nabité ionty. Částice spolu s elektrony vytvářejí zmíněnou plazmu. 24

25 Obr. 11. Schéma vzniku světelné energie v atomech 11 Vytvořené elektrické pole začne jednotlivé nabité částice přitahovat ke svým dvěma opačným pólŧm. Zatímco kladné ionty jsou přitahovány k záporně nabitému pólu, elektrony přitahuje kladně nabitý pól. Hromadný přesun částic má za následek sráţku, která zpŧsobí přeskupení plynových iontŧ do excitovaného stavu a uvolní fotony ve formě viditelného světla. Nárazy volných elektronŧ do elektronŧ na niţším orbitalu umoţní těmto elektronŧm na chvíli přejít na vyšší energetickou hladinu. Proces netrvá dlouho, protoţe elektromagnetické síly ihned přitáhnou elektrony na pŧvodní hladinu a získaná přebytečná energie se uvolní v jiţ zmíněném fotonu. Foton je částice, jejíţ hmota a energie je dána pouze rychlostí a při nulové rychlosti zaniká. Vzniklá energie fotonu je hodně vysoká s vlnovou délkou přesahující vnímání lidského oka. Mluvíme zde o vzniklém ultrafialovém záření. 11 [ ], [online], Dostupné z WWW: <http://home.zcu.cz/~paitlova/4.gif> 25

26 Obr. 12. Vrstvy plazmové obrazovky 12 Toto záření musíme převézt do světelného spektra lidského oka. Uplatňuje se zde stejný princip, který je pouţit u CRT obrazovek. Zobrazovací plocha je pokryta z vnitřní strany luminoforem, který po vstřebání rychlosti elektronu začne zářit viditelným světlem. Pro vytvoření obrazu je zapotřebí celá matrice miniaturních fluorescenčních buněk, nám známy pod označením pixely. Pro řízení zde slouţí tři elektrody s kondenzátorem uzavřeny mezi dvěma tenkými skleněnými tabulkami. Elektroda pro adresování je umístěna na zadní stěně buňky oproti dvěma prŧhledným zobrazovacím elektrodám umístěných na stěně přední. Přední stěna s elektrodami je chráněna vrstvou oxidu hořečnatého MgO. Pixely tvoří matici s horizontálními řádky tvořící adresovací elektrody a vertikálními sloupci tvořící výbojové (zobrazovací) elektrody. Kaţdý pixel v matici je sloţen ze tří barevných subpixelŧ RGB a je řízen samostatně. Po přivedení střídavého napětí do zobrazovacích elektrod je indukován výboj, který začne ionizovat plyn a začne vytvářet plazmu. Dielektrikum spolu s oxidem hořečnatým výboj zastaví, ale vlivem změny polarity střídavého proudu výboj pokračuje dál. Na zobrazovací elektrody je přivedeno napětí těsně pod hranicí přetváření plynŧ na plazmu. Samotný přechod z jednoho skupenství do druhého zajistí uţ jen přivedené malé napětí na adresovací elektrodu. 12 [ ], [online], Dostupné z WWW: <http://home.zcu.cz/~paitlova/schema2.jpg> 26

27 Obr. 13. Schéma jedné buňky plazmové obrazovky 13 Pro výslednou barvu sloţenou ze tří podsloţek musí být kaţdý luminofor řízen zvlášť v mnoha úrovních intenzity. Zde nám slouţí PCM modulace (Pulse Code Modulation) převedením analogového signálu na signál digitální s binárním slovem dané délky a nekonečným rozsahem. Plazmové obrazovky jsou tedy digitální. Počet a šířka napěťových impulsŧ, které probíhají během kaţdého snímku, nám určují intenzitu kaţdého subpixelu. Kaţdý snímek je rozdělen na menší kratší části nazývané jako podsnímky. Pixely, které mají svítit, jsou přednabity na dané napětí pomocí zobrazovacích elektrod a v době zobrazení přivádíme na všechny adresovací elektrody určité napětí. V konečném dŧsledku to znamená rozsvícení přednabitých subpixelŧ v intenzitě rovnající se úrovni nabití. Klasická metoda rozeznává 256 úrovní, to je 8 podsnímkŧ ovládaných osmibitovým slovem. Popisovaná technologie se nazývá Address Display Separated (ADS) vyvinutá firmou Fujitsu v roce Mezi hlavní výhody patří výborné pozorovací úhly kolem , protoţe plazmové displeje jsou samy zdrojem světla. Oproti CRT obrazovkám zabírají mnohem méně prostoru i při velkých úhlopříčkách. Je zde ovšem i několik negativních věcí, které kvalitu plazmových obrazovek sniţují. Pokud nejde o špičkové obrazovky, mohou se vyskytnout problémy s kontrastem. Zpŧsobené tím, ţe napětí mezi zobrazovacími elektrodami je udrţováno těsně pod hranicí ionizace, aby obrazovka měla rychlou odezvu. K minimální ionizaci dochází i bez přiloţeného napětí na adresovací elektrodě, coţ má za následek, ţe nedokáţe zobrazit tmavé odstíny a sniţuje se tím kontrast. Plazma se tedy vytváří i v klidovém stavu. Ke konci 90. let firma Fujitsu přišla s technologií zvýšením kontrastu ze 13 [ ], [online], Dostupné z WWW: < 27

28 70:1 aţ na 500:1. První obrazovky si taktéţ nedokázaly poradit se stupni šedi a v tmavých scénách slévaly odstíny dohromady a přechody mezi barvami nebyly plynulé. Největší nevýhodou je jejich cena, která se pohybuje přibliţně několikanásobku ceny LCD. Další nevýhoda je samotná rozteč bodŧ, která se nedostala pod hranici 0,3 mm a uplatnění našla pouze jako televizní obrazovky. Je tedy vhodná spíše pro projekční účely pozorování z větší vzdálenosti. Společnost Fujitsu se nespokojila s omezeným rozlišením u PDP a rozhodla se pro další vývoj. Pro zvýšení rozlišení bylo nutné zdvojnásobit počet pixelŧ na stejné ploše, coţ přináší daleko přesnější výrobu a nutnost zdvojnásobení rychlosti ovládání ALiS (Alternate Lighting of Surfaces) Přišli s řešením pojmenované jako Alternate Lighting of Surfaces (ALiS), která vychází z metody prokládání. Ovládání u předchozího typu PDP spočívá v řízení dvojicí elektrod s určitým rozestupem mezi sebou. Mezery mezi sebou nejsou vyuţívané k zobrazování, ale jsou tmavé a sniţují celkový jas displeje. Obr. 14. Prokládané adresování ALiS 14 Technologie ALiS zpracovává obraz jinak. Místo třech elektrod pracuje se čtyřmi elektrodami s vyšším rozlišením a jasu. Elektrody jsou rozmístěny ve stejných rozestupech a volná plocha se minimalizuje z 60 % na 35 %. Vzhledem k tomu, ţe kaţdá elektroda pracuje na dvou řádkách, je kaţdý snímek sloţen ze sudého a lichého pŧlsnímku. Mezera mezi elektrodami je vyuţita jednou za pŧlsnímek, coţ nám přináší dvojnásobné rozlišení. Kaţdý 14 [ ], [online], Dostupné z WWW: <http://home.zcu.cz/~paitlova/schema4.gif> 28

29 pixel obrazu je nasvícen poloviční dobu a zvyšuje se tím trvanlivost luminoforu. Výrobní náklady jsou srovnatelné s technologií PDP. Existují ještě další typy technologií plazmových obrazovek, které se ale moc neprosadily. Pro srovnání si je také přiblíţíme Asymetrické luminofory Obr. 15. Schéma asymetrických luminoforů 15 Jednotlivé sloţení a velikosti luminoforŧ mohou být umístěny dvěma zpŧsoby. Mluvíme zde o symetrickém a nesymetrickém rozloţení luminoforŧ. Standardně pouţívaná je symetrická metoda, kde je kaţdá barva luminoforu obsaţena stejnou mírou. Matice vytváří stejně velké buňky a matice je síťové struktury. Výroba tohoto typu je méně finančně nákladná. Naproti tomu technologie asymetrických luminoforŧ pouţívá rŧzné velikosti zastoupení jednotlivých barev. Modrá má zde největší zastoupení z dŧvodu, ţe určuje výslednou teplotu barev. Čím je modrá jasnější, tím mŧţe být červená také jasnější. Ovšem zde musí platit, ţe kaţdá buňka musí být řízena samostatně rozdílným napětím a ovládací prvky musí být více vyladěny. Tato technologie je však finančně náročnější, proto se moc nepouţívá. 15 [ ], [online], Dostupné z WWW: <http://home.zcu.cz/~paitlova/schema5.gif> 29

30 3.1.4 Adresovací technologie Známe dva zpŧsoby adresování buněk v plazmových obrazovkách. Nazývají se Single Scan Technology (SCT) a Dual Scan Technology (DST). U jednoduchého adresování dochází k přednabití (čili adresování) všech bodŧ před zobrazovací částí, kdy do elektrod pustíme napěťové pulsy. Potřebujeme jen jednu sadu ovladačŧ k adresování a výrobní cena je pro nás přijatelná. Při duálním adresování se obraz rozdělí na dvě poloviny a kaţdá z nich obsahuje svoji sadu ovladačŧ umístěné v horní a spodní části obrazovky. Pro adresování všech bodŧ nám stačí polovina času neţ u technologie SCT a máme k dispozici více času pro samotnou zobrazovací fázi. Z adresovací elektrody se vysílá více napěťových impulsŧ a to má za následek zvýšení jasu. Ovšem negativní dopad to má na spotřebu obrazovky a luminofor je více namáhán, tudíţ má kratší ţivotnost. Obr. 16. Schéma adresování single a dual scanu [ ], [online], Dostupné z WWW: <http://home.zcu.cz/~paitlova/schema6.gif> 30

31 3.1.5 PALCD (Plasma Addressed Liquid Crystal Display) Tato technologie vychází z plazmové obrazovky a LCD technologie a nese název PALCD. Za vývojem stojí firma Sony spolu s Tektronixem. Základní myšlenka je zaloţená na ovládání krystalŧ za pomoci plazmového výboje. Základním kamenem je LCD displej, který ovšem není aktivně řízen za pomoci tranzistorové matice, ale soustavou katod a anod. Ty pomocí plazmového výboje řídí natáčení tekutého krystalu. Pro adresování krystalŧ je vyuţita technologie, kterou jsme si jiţ popsali výše. Tento typ plazmových obrazovek je vhodný pro prezentační účely. Pro domácí pouţití není příliš vhodný. Samotná produkce PALCD není tak náročná na čisté prostředí a výrobní náklady nejsou vysoké. 3.2 LCD displeje pasivní Na vývoji LCD displejŧ pracovalo mnoho odborníkŧ ze všech koutŧ světa. Ovšem za prvopočátek mŧţeme povaţovat rok 1963, kdy pracovník výzkumných laboratoří RCA Richard Williams objevil, ţe kdyţ pustíme světlo do zkrouceného krystalu, tak světlo prochází stejným směrem, jakým je krystal natočen. Po pěti letech výzkumu v roce 1968 přišli se svým kolegou Georgem Heilmaierem s prvním experimentálním displejem. Raketový nárŧst LCD obrazovky zaznamenaly na přelomu 80. a 90. let s výrobou notebookŧ, plochých monitorŧ a LCD projektorŧ. Označení LCD vzniklo ze zkratky Liquid Crystal Display a znamená displej s kapalnými krystaly. Nejprve se pojďme podívat, co se skrývá pod pojmem kapalný krystal. Kapalné krystaly jsou speciální látky zahrnující vlastnosti typické jak pro pevnou látku, tak i pro látku kapalnou. Kapalnou látkou se rozumí skupenství hmoty na pomezí pevné a kapalné látky. Mají krystalickou strukturu, ale jsou ještě tekuté. Musím podotknout, ţe tyto obě vlastnosti jsou pouze v určitém rozsahu teplot. Samotné chemické sloţení krystalŧ je směs několika prvkŧ, které nám vytvoří potřebné výsledné vlastnosti jako elasticita, viskozita či správný index odrazu. Jedná se o základní látky fenyly, dioxiny plus další látky. Vzniklé molekuly kapalného krystalu vytváří tyčovité útvary vznášející se v kapalině a mŧţeme je za pomoci elektrické energie polarizovat. 31

32 Vnitřní uspořádání může být uspořádáno do jedné ze tří struktur: a) smektická b) nematická c) cholesterická (chirálně nematická) molekuly mají v kaţdé vrstvě materiálu jiný směr a vytváří spirálu. Pouţíváme je například v displejích hodinek Obr. 17. Tři struktury látek s kapalnými krystaly 17 Základním prvkem LCD displejŧ je dvojice skleněných destiček vzdálené od sebe několik mm, někdy jen desetiny milimetru. Uvnitř těchto destiček nalezneme chemickou sloučeninu kapalných krystalŧ v nematické struktuře. Na vnitřních stranách skleněných destiček nalezneme rýhovanou vrstvu oxidu křemičitého. Jedna deska má rýhy umístěné horizontálně a druhá vertikálně. Rýhy jsou navzájem kolmé a zpŧsobuje to, ţe molekuly na krajích se natočí ve směru rýh a mezimolekulární síly vytvoří šroubovici, tzv. Schadt- Helfrichŧv jev. Vnitřní strany skleněných destiček obsahují napařené prŧhledné vodivé elektrody pro přivedení napětí. Na vnějších stranách destiček nalezneme polarizační filtry shodné se směrem rýhovaných dráţek na vnitřní straně destiček. Samotné tekuté krystaly světlo nevydávají, ale pouze ho správně usměrňují (propouští nebo blokují). Pro rozsvícení krystalŧ potřebujeme tedy externí zdroj světla. Zdrojem světla je panel umístěný za obrazovkou vytvořený pomocí elektroluminiscenčních výbojek, LED nebo pomocí CCFL (studené katodové zářivky). Světlo vycházející ze zdroje světla je zpracováno dvěma polarizačními filtry a vrstvou obsahující tekuté krystaly. Bez připojení vnějšího zdroje (klidový stav) je světlo nejprve zpracováno zadním polarizačním filtrem v horizontální rovině. Po prŧchodu získáme horizontálně polarizované světlo. Vrstva tekutých krystalŧ obsahuje krystaly pootočené ve šroubovici a tím pádem procházející světlo změní polarizaci z horizontální na vertikální. 17 MAŤÁTKO, Jan. Elektronika. 5. vydání. Praha: IDEA SERVIS 3, str ISBN

LCD displeje rozdělujeme na pasivní DSTN (Double Super Twisted Nematic) a aktivní TFT (Thin Film Transistors).

LCD displeje rozdělujeme na pasivní DSTN (Double Super Twisted Nematic) a aktivní TFT (Thin Film Transistors). OBRAZOVKA TYPU CRT Princip obrazovky katodovou paprskovou trubici (Cathode Ray Tube) CRT, objevil 1897 dr. Brown. Roku 1936 byla patentována první televizní obrazovka. Obrazovka je vzduchoprázdná skleněná

Více

LCD displeje. - MONOCHROMATICKÉ LCD DISPLEJE 1. s odrazem světla (pasivní)

LCD displeje. - MONOCHROMATICKÉ LCD DISPLEJE 1. s odrazem světla (pasivní) LCD displeje LCD = Liquid Crystal Display (displej z tekutých krystalů) Tekutými krystaly se označují takové chemické látky, které pod vlivem elektrického pole (resp. elektrického napětí) mění svoji molekulární

Více

MONITOR. Helena Kunertová

MONITOR. Helena Kunertová MONITOR Helena Kunertová Úvod O monitorech Historie a princip fungování CRT LCD PDP Nabídka na trhu Nabídka LCD na trhu Monitor Výstupní elektronické zařízení sloužící k zobrazování textových a grafických

Více

Michal Bílek Karel Johanovský. Zobrazovací jednotky

Michal Bílek Karel Johanovský. Zobrazovací jednotky Michal Bílek Karel Johanovský SPŠ - JIA Zobrazovací jednotky CRT, LCD, Plazma, OLED E-papír papír, dataprojektory 1 OBSAH Úvodem Aditivní model Gamut Pozorovací úhel CRT LCD Plazma OLED E-Paper Dataprojektory

Více

Monitory a grafické adaptéry

Monitory a grafické adaptéry Monitory a grafické adaptéry Monitor je důležitá součást rozhraní mezi uživatelem a počítačem Podle technologie výroby monitorů rozlišujeme: CRT monitory (Cathode Ray Tube) stejný princip jako u TV obrazovek

Více

5. Zobrazovací jednotky

5. Zobrazovací jednotky 5. Zobrazovací jednotky CRT, LCD, Plazma, OLED E-papír, diaprojektory Zobrazovací jednotky Pro připojení zobrazovacích jednotek se používá grafická karta nebo také video adaptér. Úkolem grafické karty

Více

Televizní obrazovky a zobrazovače

Televizní obrazovky a zobrazovače Televizní obrazovky a zobrazovače Prof. Ing. Václav Říčný, CSc. Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení Obrazovky a monolitické zobrazovače pro BTV dělení. CRT vakuové

Více

Televizní obrazovky a zobrazovače

Televizní obrazovky a zobrazovače Televizní obrazovky a zobrazovače Prof. Ing. Václav Říčný, CSc. Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení Obrazovky a monolitické zobrazovače pro BTV dělení. CRT vakuové

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Předmět Druh učebního materiálu monitory, jejich rozdělení a vlastnosti

Střední průmyslová škola strojnická Vsetín. Předmět Druh učebního materiálu monitory, jejich rozdělení a vlastnosti Název školy Číslo projektu Autor Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing. Martin Baričák Název šablony III/2 Název DUMu 2.13 Výstupní zařízení I. Tematická oblast Předmět

Více

TELEVIZNÍ ZÁZNAM A REPRODUKCE OBRAZU

TELEVIZNÍ ZÁZNAM A REPRODUKCE OBRAZU TELEVIZNÍ ZÁZNAM A REPRODUKCE OBRAZU Hystorie Alexander Bain (Skot) 1843 vynalezl fax (na principu vodivé desky s napsaným textem nevodivým, který se snímal kyvadlem opatřeným jehlou s posunem po malých

Více

DUM č. 18 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů

DUM č. 18 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů projekt GML Brno Docens DUM č. 18 v sadě 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů Autor: Roman Hrdlička Datum: 24.02.2014 Ročník: 1A, 1B, 1C Anotace DUMu: monitory CRT a LCD - princip funkce, srovnání (výhody

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 2. Hardware.

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Zdeněk Dostál Ročník: 2. Hardware. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb Číslo projektu:

Více

Monitor EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Monitor EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Monitor EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_IT1.12 Předmět: Informatika a výpočetní technika Tematická oblast: Úvod do studia informatiky, konfigurace

Více

Maturitní otázka č.19: Zpobrazovací prvky a monitory

Maturitní otázka č.19: Zpobrazovací prvky a monitory Střední průmyslová škola elektrotechnická a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Žatci Maturitní otázka č.19: Zpobrazovací prvky a monitory Datum vypracování: 28.9. 2011 Vypracoval:

Více

monitor a grafická karta

monitor a grafická karta monitor a grafická karta monitor a grafická karta monitor slouží ke sdělování výsledků či průběhu řešených úloh a komunikaci operačního systému nebo programu s uživatelem. vše co má být zobrazeno na obrazovce,

Více

Obrazovkový monitor. Antonín Daněk. semestrální práce předmětu Elektrotechnika pro informatiky. Téma č. 7: princip, blokově základní obvody

Obrazovkový monitor. Antonín Daněk. semestrální práce předmětu Elektrotechnika pro informatiky. Téma č. 7: princip, blokově základní obvody Obrazovkový monitor semestrální práce předmětu Elektrotechnika pro informatiky Antonín Daněk Téma č. 7: princip, blokově základní obvody Základní princip proud elektronů Jedná se o vakuovou elektronku.

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021.

Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021. Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021. Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí Název a číslo projektu CZ.1.07/1.1.38/01.0021

Více

Monitory, televizory

Monitory, televizory VY_32_INOVACE_PZA_216 Monitory, televizory Mgr. Radka Mlázovská Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA) Optoelektronika elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD Elektro-optické převodníky žárovka - nejzákladnější EO převodník nevhodné pro optiku široké spektrum vlnových délek vhodnost pro EO

Více

Monitory LCD. Obsah přednášky: Princip činnosti monitorů LCD. Struktura základní buňky. Aktivní v. pasivní matice. Přímé v. multiplexované řízení.

Monitory LCD. Obsah přednášky: Princip činnosti monitorů LCD. Struktura základní buňky. Aktivní v. pasivní matice. Přímé v. multiplexované řízení. Monitory LCD Obsah přednášky: Princip činnosti monitorů LCD. Struktura základní buňky. Aktivní v. pasivní matice. Přímé v. multiplexované řízení. 1 Základní informace Kapalné krystaly byly objeveny v r.

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_I.14.9 Autor Petr Škapa Datum vytvoření 02. 12. 2012 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický

Více

Plazmové displeje PDP (Plasma Display Panel)

Plazmové displeje PDP (Plasma Display Panel) Plazmové displeje PDP (Plasma Display Panel) S nástupem velkoplošných televizí s úhlopříčkou 42 a vyšší se začaly používat plazmové displeje. Jejich obraz je velmi kvalitní. Oproti LCD displejům mají navíc

Více

David Buchtela. Monitory 20.10.2009. Monitory. David Buchtela. enýrství lská univerzita v Praze

David Buchtela. Monitory 20.10.2009. Monitory. David Buchtela. enýrství lská univerzita v Praze 1 20.10.2009 Monitory Monitory David Buchtela Katedra informačního inženýrstv enýrství Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělsk lská univerzita v Praze Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol 2 Monitory Monitor

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V PLYNECH

ELEKTRICKÝ PROUD V PLYNECH ELEKTRICKÝ PROUD V PLYNECH NESAMOSTATNÝ A SAMOSTATNÝ VÝBOJ V PLYNU Vzduch je za normálních podmínek, například elektroskop udrží dlouhou dobu téměř stejnou výchylku Pokud umístíme mezi dvě desky připojené

Více

Zobrazovací technologie

Zobrazovací technologie Zobrazovací technologie Podle: http://extrahardware.cnews.cz/jak-funguji-monitory-crt-lcd-plazma CRT Cathode Ray Tube Všechny tyto monitory i jejich nástupci s úhlopříčkou až 24 a rozlišením 2048 1536

Více

Obsah. Historický vývoj Jednotlivé technologie 3D technologie Zobracovací zařízení Budoucnost

Obsah. Historický vývoj Jednotlivé technologie 3D technologie Zobracovací zařízení Budoucnost Radek Lacina Obsah Historický vývoj Jednotlivé technologie 3D technologie Zobracovací zařízení Budoucnost Historie Bratři Lumiérové 1895 patentován kinematograf 35 mm film, 16 fps (převzato od Edisona)

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_STEIV_FYZIKA2_12 Název materiálu: Elektrický proud v plynech. Tematická oblast: Fyzika 2.ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu elektrického proudu v plynech. Očekávaný

Více

HISTORIE MONITORŮ. Vendula Burgrová 3iv1 2011/2012

HISTORIE MONITORŮ. Vendula Burgrová 3iv1 2011/2012 HISTORIE MONITORŮ Vendula Burgrová 3iv1 2011/2012 KDO VYNALEZL MONITOR? Monitor byl vynalezen v roce 1920 a vynalezl jej Allen B. Dumont (29 ledna 1901-14. listopadu 1965) byl to americký vědec a vynálezce,

Více

Videosignál. A3M38VBM ČVUT- FEL, katedra měření, přednášející Jan Fischer. Před. A3M38VBM, 2015 J. Fischer, kat. měření, ČVUT FEL, Praha

Videosignál. A3M38VBM ČVUT- FEL, katedra měření, přednášející Jan Fischer. Před. A3M38VBM, 2015 J. Fischer, kat. měření, ČVUT FEL, Praha Videosignál A3M38VBM ČVUT- FEL, katedra měření, přednášející Jan Fischer 1 Základ CCTV Základ - CCTV (uzavřený televizní okruh) Řetězec - snímač obrazu (kamera) zobrazovací jednotka (CRT monitor) postupné

Více

LCD (3) LCD (1) LCD(Liquid Crystal Display): zobrazovací jednotka, která přisvéčinnosti využívá technologii LCD (4) LCD (2)

LCD (3) LCD (1) LCD(Liquid Crystal Display): zobrazovací jednotka, která přisvéčinnosti využívá technologii LCD (4) LCD (2) LCD (1) LCD(Liquid Crystal Display): zobrazovací jednotka, která přisvéčinnosti využívá technologii kapalných (tekutých) krystalů Používá se zejména jako zobrazovací jednotka pro: přenosné počítače (notebook,

Více

Počítačová grafika Grafické karty a monitory (metodické materiály) dr. Josef Šedivý Centrum talentů UHK, 2010

Počítačová grafika Grafické karty a monitory (metodické materiály) dr. Josef Šedivý Centrum talentů UHK, 2010 Počítačová grafika Grafické karty a monitory (metodické materiály) dr. Josef Šedivý Centrum talentů UHK, 2010 Grafické karty zajišťuje o zobrazení obrazu na monitoru Původně grafické čipy (TV modulátory)

Více

OBRAZOVKY, MONITORY, DISPLEJE A POLARIZOVANÉ SVĚTLOĚ. Podpora přednášky kurzu Mezioborové dimenze vědy

OBRAZOVKY, MONITORY, DISPLEJE A POLARIZOVANÉ SVĚTLOĚ. Podpora přednášky kurzu Mezioborové dimenze vědy OBRAZOVKY, MONITORY, DISPLEJE A POLARIZOVANÉ SVĚTLOĚ doc. RNDr. Josef Hubeňák, CSc. Podpora přednášky kurzu Mezioborové dimenze vědy Obrazovky, displeje, polarizované světlo Josef Hubeňák Univerzita Hradec

Více

Úkoly pro úpravu textu

Úkoly pro úpravu textu Úkoly pro úpravu textu 1) Na nadpisech je použit styl Nadpis 1, zarovnaný na střed, mezery před a za auto, řádkování 1,5. 2) První část textu je rozdělena do třech sloupců (první sloupec je široký 5 cm,

Více

Moderní multimediální elektronika (U3V)

Moderní multimediální elektronika (U3V) Moderní multimediální elektronika (U3V) Prezentace č. 11 Domácí kino a moderní zobrazovací jednotky Ing. Tomáš Kratochvíl, Ph.D. Ústav radioelektroniky, FEKT VUT v Brně Program prezentace Zobrazovací jednotky

Více

Variátor. Doutnavka. Zářivka. Digitron. Sensistor. Kompaktní Zářivka. Ing. Ladislav Fišer, Ph.D.: Druha prednaska. VA charakteristika

Variátor. Doutnavka. Zářivka. Digitron. Sensistor. Kompaktní Zářivka. Ing. Ladislav Fišer, Ph.D.: Druha prednaska. VA charakteristika VA charakteristika Variátor R S a R D. = f(u) VA charakteristika Doutnavka Sériové řazení 0-A náběhová oblast A-B pracovní oblast B-C oblast přetížení U R = I 27.2.2008 12:46 Základy elektroniky - 2. přednáška

Více

Zobrazovací jednotky počítačů- monitory

Zobrazovací jednotky počítačů- monitory Zobrazovací jednotky počítačů- monitory Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka Tomáš Kotula katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 20 1

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Základní funkce obrazového senzoru a displeje

Základní funkce obrazového senzoru a displeje Obrazové displeje Základní funkce obrazového senzoru a displeje zobrazovací systém konverze 3D na 2D senzor opto_elektrická konverze, časový multiplex displej elektro_optická konverze, časový demultiplex

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Vizualizační technika Ing. Jakab Barnabáš

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Vizualizační technika Ing. Jakab Barnabáš Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Vizualizační technika

Více

ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVA. Režimy práce: Monitory CRT. Provedení

ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVA. Režimy práce: Monitory CRT. Provedení ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVA Počítač vytvoří obraz pomocí dvou hlavních prvků: - zobrazovacího adapteru (grafická karta) - displeje (CRT,LCD,OLED) Obraz vytváří grafická karta, monitor jej pouze zobrazí. Režimy

Více

Zobrazovací jednotky počítačů - monitory

Zobrazovací jednotky počítačů - monitory Zobrazovací jednotky počítačů - monitory Studijní materiál pro předmět Architektury počítačů Ing. Petr Olivka katedra informatiky FEI VŠB-TU Ostrava email: petr.olivka@vsb.cz Ostrava, 2011 1 1 Zobrazovací

Více

Srovnání LCD displejů a LED panelů

Srovnání LCD displejů a LED panelů Ing. Ivo Herman, CSc. Brněnská 993 tel. +420 545 214 226 664 42 Modřice fax. +420 545 214 268 www.herman.cz herman@herman.cz Srovnání LCD displejů a LED panelů Technologie pro zobrazení informací pomocí

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

VAKUOVÁ TECHNIKA NÁZEV PROJEKTU: VFD ZOBRAZOVAČE BC. DANIEL MITÁŠ

VAKUOVÁ TECHNIKA NÁZEV PROJEKTU: VFD ZOBRAZOVAČE BC. DANIEL MITÁŠ VAKUOVÁ TECHNIKA NÁZEV PROJEKTU: VFD ZOBRAZOVAČE AUTOR: BC. DANIEL MITÁŠ ROK: 2010 Obsah 1. Popis funkce a historie... 3 2. Konstrukční uspořádání... 3 3. Napájení a ovládání VFD zobrazovačů... 4 4. Druhy

Více

Vývoj technologických prostředků záznamu a zpracování videa

Vývoj technologických prostředků záznamu a zpracování videa Vývoj technologických prostředků záznamu a zpracování videa Multimediální technologie (UMT) Petr Moran Obsah 1. Historický vývoj 2. 3D Technologie 3. Zobrazovací zařízení 4. IMAX 5. Video editory 1. Filmový

Více

Zesilovače. Ing. M. Bešta

Zesilovače. Ing. M. Bešta ZESILOVAČ Zesilovač je elektrický čtyřpól, na jehož vstupní svorky přivádíme signál, který chceme zesílit. Je to tedy elektronické zařízení, které zesiluje elektrický signál. Zesilovač mění amplitudu zesilovaného

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7.

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Karel Dvořák Vzdělávací oblast předmět: Informatika Ročník, cílová skupina: 7. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; Internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_IN7DV_05_01_10

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

LCD (2) LCD (3) LCD panel je složen z následujících částí: LCD (4) LCD (5) LCD (6) Kapalné krystaly se dělí do třech skupin:

LCD (2) LCD (3) LCD panel je složen z následujících částí: LCD (4) LCD (5) LCD (6) Kapalné krystaly se dělí do třech skupin: LCD (1) LCD (Liquid Crystal Display): zobrazovací jednotka, která při své činnosti využívá technologii kapalných (tekutých) krystalů Používá se zejména jako zobrazovací jednotka pro: přenosné počítače

Více

Vývoj technologických prostředků záznamu a zpracování videa

Vývoj technologických prostředků záznamu a zpracování videa Vývoj technologických prostředků záznamu a zpracování videa Multimediální technologie (UMT) Petr Moran Obsah 1. Historický vývoj 2. 3D Technologie 3. Zobrazovací zařízení 4. IMAX 5. Video editory 1. Filmový

Více

Zdroje optického záření

Zdroje optického záření Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon

Více

Vlastnosti a využití displejů. Petr Zikmund

Vlastnosti a využití displejů. Petr Zikmund Vlastnosti a využití displejů Petr Zikmund Bakalářská práce 2006 ABSTRAKT Tato práce popisuje principy a vlastnosti jednoho ze zobrazovacích zařízení displeje. Technologií, na jejichž základě displeje

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zobrazovací jednotky Vítězslav Kučera 2014 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na popis

Více

3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí

3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3. MAGNETSMUS 3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3.1.1 Určete magnetickou indukci a intenzitu magnetického pole ve vzdálenosti a = 5 cm od velmi dlouhého přímého vodiče, jestliže jím protéká

Více

Zobrazovače. 36NM Lukáš Skřivánek skrivl1@fel.cvut.cz 17.12.2006 (2006/2007)

Zobrazovače. 36NM Lukáš Skřivánek skrivl1@fel.cvut.cz 17.12.2006 (2006/2007) Zobrazovače 36NM Lukáš Skřivánek skrivl1@fel.cvut.cz 17.12.2006 (2006/2007) Osnova Zadání Modelové situace Technické informace stručně Porovnání Řešení modelových situací Závěr Zadání Proveďte porovnání

Více

Obrazové snímače a televizní kamery

Obrazové snímače a televizní kamery Obrazové snímače a televizní kamery Prof. Ing. Václav Říčný, CSc. Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení Snímače obrazových signálů akumulační a neakumulační. Monolitické

Více

Obrazové snímače a televizní kamery

Obrazové snímače a televizní kamery Obrazové snímače a televizní kamery Prof. Ing. Václav Říčný, CSc. Současná televizní technika a videotechnika kurz U3V Program semináře a cvičení Snímače obrazových signálů akumulační a neakumulační. Monolitické

Více

Měření parametrů plazmových a LCD zobrazovacích jednotek

Měření parametrů plazmových a LCD zobrazovacích jednotek Měření parametrů plazmových a LCD zobrazovacích jednotek Katedra radioelektroniky, FEL, ČVUT v Praze 1 Technologie obrazovek 1.1 Plazmová obrazovka Plazmové obrazovky sestávají z mnoha samostatných světelných

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_19_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných

Více

VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_13_Nekoherentní zdroje záření

VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_13_Nekoherentní zdroje záření Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_13_Nekoherentní zdroje záření Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl

Více

Zdroje napětí - usměrňovače

Zdroje napětí - usměrňovače ZDROJE NAPĚTÍ Napájecí zdroje napětí slouží k přeměně AC napětí na napětí DC a následnému předání energie do zátěže, která tento druh napětí (proudu) vyžaduje ke správné činnosti. Blokové schéma síťového

Více

Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie

Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Semestrální práce z předmětu Kartografická polygrafie a reprografie Digitální tisk princip a vývoj Pavel Stelšovský a Miroslav Těhle 2009 Obsah Jehličkové tiskárny Inkoustové tiskárny Tepelné tiskárny

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

Vítězslav Bártl. květen 2013

Vítězslav Bártl. květen 2013 VY_32_INOVACE_VB16_K Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma Anotace Vítězslav

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

Program. Zobrazovací jednotky

Program. Zobrazovací jednotky Program Zobrazovací jednotky CRT, LCD, plazmové, monitory dataprojektory, parametry současných zoobrazovacích jednotek rozlišení barevná hloubka obnovovací frekvence šířka pásma rozkladové frekvence Zobrazovací

Více

Mgr. Ladislav Blahuta

Mgr. Ladislav Blahuta Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada ZÁKLADNÍ

Více

Moderní zobrazovací součástky

Moderní zobrazovací součástky MEZINÁRODNÍ VELETRH ELEKTROTECHNIKY, ELEKTRONIKY, AUTOMATIZACE A KOMUNIKACE 19.-22.3.2013 Moderní zobrazovací součástky Pavel Šteffan Obsah Historie dotykových obrazovek/displejů Přehled současných technologií

Více

JAK EFEKTIVNĚ VÝRÁBĚT LGP (BLU) PANELY

JAK EFEKTIVNĚ VÝRÁBĚT LGP (BLU) PANELY JAK EFEKTIVNĚ VÝRÁBĚT LGP (BLU) PANELY Co jsou LGP panely? LGP je anglická zkratka pro Light Guide Panel znamenající světelný panel. Někdy je též možné se setkat se zkratkou BLU = Back Light Unit (panel

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Jednoduchý elektrický obvod

Jednoduchý elektrický obvod 21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod

Více

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test

Více

Charakteristiky optoelektronických součástek

Charakteristiky optoelektronických součástek FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Spolupracoval Jan Floryček Jméno a příjmení Jakub Dvořák Ročník 1 Měřeno dne Předn.sk.-Obor BIA 27.2.2007 Stud.skup. 13 Odevzdáno dne Příprava Opravy Učitel

Více

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty

Otázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty Fresnelův odraz: Otázka č. 4 Světlovodné přenosové cesty Princip šíření světla v optickém vlákně Odraz a lom světla: β α lom ke kolmici n n β α lom od kolmice n n Zákon lomu n sinα = n sin β Definice indexu

Více

Počítače a grafika. Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Přednáška 8. z předmětu

Počítače a grafika. Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Přednáška 8. z předmětu Ústav automatizace a informatiky Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Přednáška 8. z předmětu Počítače a grafika Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. 1/25 Obsahy přednášek Přednáška 8 Zobrazovací

Více

Základní nastavení. Petr Novák (novace@labe.felk.cvut.cz) 13.12.2010

Základní nastavení. Petr Novák (novace@labe.felk.cvut.cz) 13.12.2010 Základní nastavení Petr Novák (novace@labe.felk.cvut.cz) 13.12.2010 Všechny testy / moduly používají určité základní nastavení. Toto základní nastavení se vyvolá stiskem tlačítka Globální / základní konfigurace

Více

Vysoce efektivní LED trubice T8 - dokonalá náhrada zastaralých zářivek

Vysoce efektivní LED trubice T8 - dokonalá náhrada zastaralých zářivek Již sedmá generace LED trubic X-tera T8 přináší opět vyšší účinnost. Stále se tento typ zářivek řadí mezi jedny z nejkvalitnějších modelů na trhu. LED trubice je náhradou klasické zářivky T8 (T10,12) a

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. výstup

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. výstup ELEKTONIKA I N V E S T I C E D O O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Usměrňování a vyhlazování střídavého a. jednocestné usměrnění Do obvodu střídavého proudu sériově připojíme diodu. Prochází jí proud

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Protokol. Vzdáleně měřený experiment charakteristiky šesti různých zdrojů světla

Protokol. Vzdáleně měřený experiment charakteristiky šesti různých zdrojů světla Protokol Vzdáleně měřený experiment charakteristiky šesti různých zdrojů světla Datum měření: Začátek měření: Vypracoval: Celková doba měření: Místo měření: Umístění měřeného experimentu: Katedra experimentální

Více

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro

Více

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů. Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří

Více

Grafické adaptéry a monitory

Grafické adaptéry a monitory Grafické adaptéry a monitory 1 Obsah přednášky Generace grafických adaptérů. Principy AGP. Rozhraní monitorů. Principy tvorby barev. Organizace video paměti. Nově technologie výroby monitorů. 2 Vývojové

Více

IVT. Rastrová grafika. 8. ročník

IVT. Rastrová grafika. 8. ročník IVT Rastrová grafika 8. ročník listopad, prosinec 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Elektřina a magnetizmus závěrečný test

Elektřina a magnetizmus závěrečný test DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-20 Téma: závěrečný test Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: TEST - A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník TEST Elektřina a magnetizmus závěrečný

Více

Televizní snímací součástky vakuové a polovodičové

Televizní snímací součástky vakuové a polovodičové Televizní snímací součástky vakuové a polovodičové Snímací elektronky přeměňují optický obraz na elektrický signál. Vakuové snímací elektronky rozdělujeme především podle rychlosti snímacího paprsku. Popíšeme

Více

VY_32_INOVACE_E 15 03

VY_32_INOVACE_E 15 03 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

5.2.8 Zobrazení spojkou II

5.2.8 Zobrazení spojkou II 5.2.8 Zobrazení spojkou II Předpoklady: 5207 Př. 1: Najdi pomocí význačných paprsků obraz svíčky, jejíž vzdálenost od spojky je menší než její ohnisková vzdálenost. Postupujeme stejně jako v předchozích

Více

2.12 Vstupní zařízení II.

2.12 Vstupní zařízení II. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

27. 11. 2012, Brno Připravil: Ing. Jaromír Landa. Postprocessing videa

27. 11. 2012, Brno Připravil: Ing. Jaromír Landa. Postprocessing videa 27. 11. 2012, Brno Připravil: Ing. Jaromír Landa Postprocessing videa Digitální video Digitální video Typ záznamového zařízení, které pracuje s digitálním signálem a ne s analogovým. Proces, kdy se v určitém

Více

Informační a komunikační technologie 1.2 Periferie

Informační a komunikační technologie 1.2 Periferie Informační a komunikační technologie 1.2 Periferie Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 Periferie Je zařízení které umožňuje ovládání počítače nebo rozšíření jeho možností. Vstupní - k ovládání stroje

Více