a politika zamžstnanosti

Transkript

1 St rnut a politika zamžstnanosti esk republika Organizace pro ekonomickou spolupr ci a rozvoj Ministerstvo pr ce a soci ln ch vžc eskž republiky

2 ORGANIZACE PRO EKONOMICKOU SPOLUPRçCI A ROZVOJ Podle l nku 1 òmluvy podepsanž v PaÞ ìi dne 14. prosince 1960, kter nabyla œ innosti dne 30. z Þ 1961, podporuje Organizace pro ekonomickou spolupr ci a rozvoj (OECD) politick opatþen s c lem: dos hnout co nejvyää ho trvale udrìitelnžho ekonomickžho róstu a zamžstnanosti a rostouc ìivotn œrovnž v lenskùch zem ch, udrìovat pþitom finan n stabilitu a pþispžt tak k rozvoji svžtovžho hospod Þstv ; pþispžt ke zdravž ekonomickž expanzi v lenskùch i ne lenskùch zem ch v procesu ekonomickžho rozvoje; pþispžt k expanzi svžtovžho obchodu na mnohostrannž nediskrimina n z kladnž v souladu s mezin rodn mi z vazky. Zakl daj c mi lenskùmi st ty OECD jsou Rakousko, Belgie, Kanada, D nsko, Francie, Nžmecko, Ûecko, Island, Irsko, It lie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, ápanžlsko, ávždsko, ávùcarsko, Turecko, Velk Brit nie a USA. Dodate nž se lenskùmi st ty staly (den pþ stupu v z vorce): Japonsko (28. dubna 1964), Finsko (28. ledna 1969), Austr lie (7. ervna 1971), Novù ZŽland (2. kvžtna 1973), Mexiko (18. kvžtna 1994), esk republika (21. prosince 1995), Ma arsko (7. kvžtna 1996), Polsko (22. listopadu 1996), Korea (12. prosince 1996) a Slovensk republika (14. prosince 2000). Na pr ci OECD se pod - l Komise EvropskŽho spole enstv ( l nek 13 òmluvy o OECD). Origin l byl publikov n OECD v angli tinž pod n zvem: AGEING AND EMPLOYMENT POLICIES CZECH REPUBLIC. PÞeklad do eätiny pþipravilo Ministerstvo pr ce a soci ln ch vžc eskž republiky. OECD 2004 OECD Publications, 2, rue AndrŽ-Pascal, 75775, PARIS CEDEX 16. Translations Ministerstvo pr ce a soci ln ch vžc eskž republiky, 2004 ( eskž vyd n ). ISBN PÛEDMLUVA Starä lidž nab zej obrovskou potenci ln hodnotu podnikóm, n rodn mu hospod Þstv a celž spole nosti. Bohuìel, s ohledem na Þadu veþejnùch opatþen a podnikovùch praktik, kterž vytv Þej v ìnou barižru pro jejich zamžstn v n, pþedstavuj asto takž nevyuì vanù a diskriminovanù zdroj. Ûada z tžchto opatþen a praktik je pozóstatkem minulosti. Je proto potþeba pþekonat tradi n stereotypy vó i st rnut, abychom mohli vyuì t potenci ln hodnotu st le rostouc ho po tu starä ch ob anó, z nichì mnoz by ve skute nosti dali pþednost delä mu pracovn mu zapojen, za vhodnùch podm nek. V souvislosti se st rnut m populace podalo OECD obä rnž zpr vy o potþebž reforem systžmu veþejnùch dóchodó a opatþen k pþed asnžmu odchodu do dóchodu. NicmŽnž, tyto reformy nebudou posta ovat k povzbuzen z jmu o pozdžjä odchod do dóchodu a k omezen rizika budouc ho nedostatku pracovn ch sil. Dalä opatþen jsou potþebn v oblasti odmžëov n v äedž ekonomice, v boji proti vžkovž diskriminaci a negativn m postojóm k pr ci ve vyää m vžku. Je tþeba zlepäovat kvalifikaci starä ch lid a jejich pracovn podm nky a lžpe ãaktivovatò starä uchaze e o zamžstn n. Relativnž m lo toho v me o tom, co se džl nebo co by se mžlo džlat v tžto oblasti. Z tžchto dóvodó na po tku roku 2001 rozhodl Vùbor OECD pro zamžstnanost, pr ci a soci ln vžci (ELSAC) uskute nit tematickù pþehled opatþen ke zlepäen vyhl dek starä ch pracovn kó na trhu pr ce, zamžþuj c se jak na stranu nab dky, tak i na stranu popt vky po pr ci. Pro œ ely tohoto tematickžho pþehledu bylo rozhodnuto definovat starä pracovn ky jako pracovn ky ve vžku 50 a v ce let. Vžk 50 let oväem neznamen podm nku nebo pþedžl, podle kteržho by se mžlo definovat, kdo je starù a kdo nen. Vn m n toho, jak je kdo starù, je neodmyslitelnž subjektivn a jen nepþ mo je spojeno s chronologickùm vžkem. NicmŽnž, v mnoha zem ch vžk 50 let pþedstavuje po tek poklesu ekonomickž aktivity pracovn ch sil podle vžku. Kromž toho, za œ elem mezin rodn ho srovn v n je vhodnžjä odkazovat na stejnou vžkovou skupinu ve väech zem ch. Takto väechny odkazy na ãstarä pracovn kyò v tžto zpr vž by mžly bùt br ny jako odkazy na pracovn ky ve vžku 50 let a v ce (nebo v nžkterùch pþ padech, kdy chyb pþ sluänž œdaje, pracovn ky ve vžku 55 let a v ce) a nemžlo by se na nž nahl ìet tak, ìe to znamen, ìe väichni pracovn ci v tžto vžkovž skupinž jsou sami o sobž ãstaþ Ò. Tato zpr va o eskž republice je jednou z Þady asi dvaceti n rodn ch zpr v, kterž budou publikov ny OECD v r mci tematickžho pþehledu opatþen ke zlepäen vyhl dek starä ch pracovn kó, kterù pþipravil Raymond Torres. Na tžto zpr vž se kromž nžho d le pod leli Steven Tobin, Sylvain C tž, OndÞej Schneider a JiÞ Ve- (3)

3 ern k. Technickou pomoc a statistickž vùpo ty poskytli Sylvie Cimper, Alexandra Geroyannis, Clarisse Legendre a Judy Zinnemann. N vrh zpr vy byl projedn n na semin Þi ãopatþen ke zlepäen vyhl dek starä ch pracovn kó na trhu pr ceò, kterù zorganizovalo Ministerstvo pr ce a soci ln ch vžc eskž republiky v Praze dne 5. prosince Diskutuj c mi na semin Þi byli z stupci pþ sluänùch ministerstev, soci ln ch partneró, nevl dn ch a vùzkumnùch organizac a akademickž sfžry. Tato z vžre n zpr va, kter je doplnžna o poznatky a pþipom nky vznesenž na semin - Þi, je publikov na na z kladž rozhodnut gener ln ho tajemn ka OECD. * * * Tato zpr va byla projedn na na n rodn m semin Þi a je publikov na pouze v angli tinž a v eätinž. AnglickŽ vyd n je doplnžno o pþeklad z vžró a doporu en ve francouzätinž. * * * OBSAH SHRNUTê HLAVNêCH POZNATKñ A DOPORU ENê 9 Vùzvy pþed n mi: rychlù proces st rnut a pþed asnù odchod z trhu pr ce 9 Vliv ned vnùch reforem na tyto vùzvy 9 Dalä reformy dóchodó a pracovn ch pþ jmó 10 OdstraËov n pþek ìek na stranž zamžstnavateló pþi pþij m n a zamžstn v n starä ch pracovn kó 12 Zlepäov n schopnosti uplatnžn starä ch pracovn kó na trhu pr ce 13 òvod 15 Kapitola 1. VøZVY PÛED NçMI DemografickŽ skute nosti Potenci ln ekonomickž a soci ln dósledky Kl ovù faktor v pozad projekc : chov n starä ch pracovn kó na trhu pr ce 20 Kapitola 2. SOU ASNç SITUACE STARáêCH PRACOVNêKñ NA TRHU PRçCE eskù trh pr ce Ð sou asn charakteristika Situace starä ch pracovn kó na trhu pr ce Nezamžstnanost mezi starä mi pracovn ky: charakteristiky a tendence 32 Kapitola 3. OCHRANA LIDê PÛI SOU ASNƒM POSILOVçNê POBêDEK K PRçCI: òloha SYSTƒMU SOCIçLNêHO ZABEZPE ENê Dóchody a dalä soci ln d vky dostupnž starä m pracovn kóm: podm nky pro jejich poskytov n Vliv dóchodó a jinùch soci ln ch d vek na motivaci k pr ci Sou asn politick diskuse 53 Kapitola 4. ODSTRAÅOVçNê BARIƒR NA STRAN ZAM STNAVATELñ Person ln politika podnikó N klady na pracovn s lu 59 (4) (5)

4 3. Ochrana zamžstnanosti Ð pþek ìka nebo jistota? òprava pracovn ch podm nek Subvencov n pracovn ch n kladó pro starä pracovn ky 68 Kapitola 5. POMOC STARáêM PRACOVNêKñM K ZêSKçNê PRçCE A POKRA OVçNê V ZAM STNçNê òloha lidskžho kapit lu na trhu pr ce Zvyäov n kvalifikace starä ch pracovn kó je kl ovou ot zkou Vùznam aktivn ch programó na trhu pr ce UsnadËov n pþ stupu k samostatnž vùdžle nž innosti 89 Kapitola 6. VYTVçÛENê VêCE PRACOVNêCH PÛêLEëITOSTê PRO VáECHNY Stabiln makroekonomickù r mec Alternativn zpósoby zvùäen ekonomickž œ asti a zamžstnanosti Vz jemn soudrìnost opatþen 95 BIBLIOGRAFIE 97 ZKRATKY ZEMê OECD 101 Seznam r me kó R me ek 3.1. Nejnovžjä dóchodovž reformy 38 R me ek 3.2. ávždsko zav d vžtä pruìnost do systžmu starobn ch dóchodó 49 R me ek 3.3. Sou asnž reformn n vrhy 53 R me ek 4.1. N rodn program pþ pravy na st rnut na obdob R me ek 4.2. Iniciativa EQUAL v eskž republice 59 R me ek 4.3. Novelizace z kon ku pr ce z roku R me ek 4.4. Vl dn subvence zamžstnavatelóm 69 R me ek 5.1. Aktivn programy trhu pr ce a veþejnž sluìby zamžstnanosti v eskž republice 81 R me ek 5.2. Nov linie 50 plus ve VelkŽ Brit nii 87 R me ek 6.1. N rodn pl n zamžstnanosti (NPZ) 92 Seznam obr zkó Obr zek 1.1. Pravdžpodobn džlka ìivota pþi doìit 65 let podle pohlav, Obr zek 1.2. ProjektovanŽ trendy v m r ch z vislosti, Obr zek 1.3. ScŽn Þe róstu pracovn s ly, Obr zek 1.4. Ro n róst pracovn s ly podle ãkonstantn hoò scžn Þe ve vybranùch lenskùch zem ch OECD, Obr zek 1.5. Skute nù a z konem stanovenù vžk odchodu do dóchodu v lenskùch zem ch OECD, Obr zek 2.1. M ra œ asti podle pohlav a vžku, Obr zek 2.2. M ra œ asti starä ch pracovn kó ve vybranùch zem ch OECD, Obr zek 2.3. M ra zamžstnanosti starä ch pracovn kó (50-64 let) ve vybranùch lenskùch zem ch OECD, Obr zek 2.4. Rozd ly v m Þe zamžstnanosti mezi starä mi pracovn ky a prvotn vžkovou skupinou pracovn kó, Obr zek 2.5. Zamžstn n na zkr cenù pracovn œvazek podle pohlav a vžku, Obr zek 2.6. M ry nezamžstnanosti podle vžku a pohlav, Obr zek 2.7. M ry a trv n nezamžstnanosti podle vžku a pohlav ve vybranùch lenskùch zem ch OECD, Obr zek 3.1. VeÞejnŽ vùdaje na starobn dóchody, Obr zek 3.2. Neaktivita z dóvodu nemoci nebo zdravotn ho postiìen ve vybranùch lenskùch zem ch OECD, Obr zek 3.3. Cesty opuätžn trhu pr ce v roce Obr zek 3.4. VybranŽ soci ln d vky a jejich œroveë, Obr zek 3.5. Kompenza n ãdaëò pro tyþ lennou rodinu, Obr zek 4.1. VùdžlkovŽ profily podle vžku ve vybranùch zem ch OECD 61 Obr zek 4.2. VùdžlkovŽ profily podle vžku a stupnž vzdžl n v eskž republice 62 Obr zek 5.1. Rozd l v m Þe œ asti starä ch pracovn kó podle stupnž vzdžl n, Obr zek 5.2. Postaven na trhu pr ce podle dosaìenžho vzdžl n a vžku v eskž republice, Obr zek 5.3. òroveë vzdžl n v zem ch OECD podle pohlav a vžku, Obr zek 5.4. OdbornŽ äkolen starä ch pracovn kó podle druhu vùuky, Seznam tabulek Tabulka 2.1. Postaven starä ch pracovn kó na trhu pr ce podle pohlav a regionó, Tabulka 2.2. Postaven na trhu pr ce podle vžku a pohlav, esk republika a OECD, (6) (7)

5 Tabulka 3.1. Starobn dóchod v pomžru k hrubž a istž prómžrnž mzdž, Tabulka 3.2. PÞerozdžlovac œloha starobn ch dóchodó, Tabulka 3.3. St tn pþ spžvek pro soukromž penzijn pþipojiätžn 42 Tabulka 3.4. ò ast v penzijn ch fondech, Tabulka 3.5. Vžkov struktura œ astn kó doplëkovùch penzijn ch fondó, Tabulka 3.6. Struktura dóchodó v eskž republice, Tabulka 4.1. ObecnŽ postoje k lidem starä m 65 let podle vžkovùch skupin, Tabulka 4.2. Osobn zkuäenosti s vžkovou diskriminac na pracoviäti podle pohlav, vžku a velikosti podniku, Tabulka 4.3. PÞ spžvky na soci ln zabezpe en ve vybranùch lenskùch zem ch OECD, Tabulka 4.4. Pracovn œvazky podle pohlav, vžku a vzdžl n, Tabulka 4.5. Dóvody pro zkr cenù pracovn œvazek podle pohlav a vžku, Tabulka 4.6. PÞesvžd en, ìe ãv 60 letech budu schopen vykon vat stejnou pr ci jako nyn Ò podle kategorie povol n, pohlav a vžku, Tabulka 5.1. Gramotnostn dovednosti podle pohlav a vžkovùch skupin, Tabulka 5.2. Pouì v n ciz ch jazykó v zamžstn n podle vzdžl n, pohlav a vžku, Tabulka 5.3. OdbornŽ äkolen podle postaven na trhu pr ce, vzdžl n, pohlav a vžku v eskž republice, Tabulka 5.4. Rekvalifikace uchaze ó o zamžstn n podle vùsledkó a vžku, Tabulka 5.5. Podm nky pþijet novžho nebo lepä ho zamžstn n podle pohlav a vžku, Tabulka 5.6. Metody hled n zamžstn n podle pohlav a vžku, Tabulka 5.7. Zamžstnanost podle pohlav a vžku, Tabulka 6.1. Pod l pracovn kó podle po tu odpracovanùch hodin tùdnž, vžku a pohlav, Tabulka 6.2. Osoby, kterž by si pþ ly pracovat ve svžm sou asnžm zamžstn n mžnž, stejnž nebo v ce hodin, SHRNUTê HLAVNêCH POZNATKñ A DOPORU ENê Vùzvy pþed n mi: rychlù proces st rnut a pþed asnù odchod z trhu pr ce Proces st rnut obyvatelstva je v eskž republice mnohem intenzivnžjä neì ve vžtäinž ostatn ch st tó OECD. Od po tku 90. let dramaticky poklesly hodnoty œhrnnž plodnosti a dnes je plodnost v R jedna z nejniìä ch na svžtž. Sou asnž s t m vytrvale roste prómžrn o ek van džlka ìivota. V roce 2025 dos hne pomžr z vislùch starùch osob (pomžr osob ve vžku 65 a v ce let k obyvatelstvu ve vžku let) tžmžþ 40 %, tedy dvojn sobku hodnoty z roku A v roce 2050 bude tento ukazatel dvoutþetinovù, tedy vedle ukazatele japonskžho druhù nejvyää v OECD. Tento problžm jeätž zhoräuje tendence starä ch pracovn kó pþed asnž odch zet z trhu pr ce. V roce 2002 bylo v dóchodu pþes 54 % muìó ve vžku 60 let a tžmžþ 60 % ìen ve vžku 56 let. Relativnž vysokù pod l pþed asnùch odchodó starä ch pracovn kó z pracovn ho trhu vede spolu s rychlùm st rnut m obyvatelstva k velkùm obav m o to, jak bude s l c arm da dóchodcó financov na. Obecnž lze Þ ci, ìe tyto trendy v dlouhodobžm horizontu naruäuj udrìitelnost veþejnžho dóchodovžho systžmu a zna nž ohroìuj hospod Þskù róst ve stþednždobžm a delä m asovžm horizontu. Zlepäov n vyhl dek starä ch pracovn kó na z sk n a udrìen zamžstn n bude kl ovùm œkolem pþi zm rëov n dósledkó zpósobenùch st rnut m populace. Znamen to, ìe je tþeba s vžtä m œsil m omezovat negativn pob dky k pr ci vestavžnž do systžmu soci ln ho zabezpe en, odstraëovat pþek ìky pþij m n a udrìen starä ch pracovn kó v zamžstn n, posilovat aktiva n str nku programó zamžstnanosti a zlepäovat kvalifikaci a zamžstnatelnost tžchto pracovn kó. V obecnžjä m mžþ tku se mus zmžnit postoje k starä m pracovn kóm. Dóleìitùm pþedpokladem œspžchu bude komplexnost reforem a jejich prosazov n v œzkž spolupr ci s jednotlivùmi zœ astnžnùmi aktžry, zejmžna se soci ln mi partnery. Vliv ned vnùch reforem na tyto vùzvy V posledn ch letech pþijala esk vl da dóleìit opatþen k Þeäen tžchto obrovskùch vùzev, a to jak v oblasti dóchodó, tak i pokud jde o reformy trhu pr ce. Mimo jinž schv lila zvùäen z konnžho vžku odchodu do dóchodu do roku 2006 z dneän ch 60 let na 62 let u muìó a z dneän ch let na let u ìen (v z - vislosti na po tu džt ). Na z kladž ned vnžho rozhodnut bude vžk odchodu do dóchodu d le zvyäov n aì na kone nùch 63 let v roce 2013 u ìen i muìó. Soustava pþed asnžho odchodu do dóchodu s ãdo asnžò sn ìenou stkou dóchodu je od (8) (9)

6 1. ledna 2004 postupnž omezov na. D le byla pþijata cel Þada opatþen zamžþenùch na zmžnu indexace dóchodovùch d vek a zruäen takþka väech privilegovanùch dóchodovùch soustav. A kone nž, byly o nžco pos leny pob dky k pozdžjä mu odchodu do dóchodu po dosaìen ofici ln ho vžku. PÞes nepopul rnost nžkterùch opatþen vl da usiluje o dalä reformy dóchodovžho systžmu, aby obnovila jeho dlouhodobou ìivotaschopnost. Kromž toho byl zaveden N rodn program pþ pravy na st rnut. Program vyzùv soci ln partnery k vytv Þen podm nek, kterž jsou potþebnž k Þeäen vùzev st rnut ve väech stech spole nosti, a zahrnuje takž vl dn podporu ke zvùäen zamžstnatelnosti starä ch pracovn kó. Z roveë s t m, jak budou klesat pþ leìitosti k pþed asnžmu odchodu do dóchodu, se st starä ch pracovn kó, kteþ pþiäli o pr ci, dostane do skupiny otevþenž nezamžstnanùch. Proto budou m d l dóleìitžjä programy ãaktivaceò spolu s reformou veþejnùch sluìeb zamžstnanosti. Vl da jiì pþijala nžkolik prvn ch krokó, konkržtnž zavedla individu ln ak n pl ny, kterž maj usnadëovat nalezen zamžstn n pro osoby registrovanž jako nezamžstnanž po dobu nejmžnž tyþ mžs có. Jestliìe tyto reformy a iniciativy jsou kroky spr vnùm smžrem, pak ke zlepäen vyhl dek starä ch pracovn kó na zamžstn n je tþeba vykonat v ce. Komplexn strategie by mžla zahrnovat nejen opatþen na pos len pob dek k pr ci v r mci systžmu soci ln ho zabezpe en, ale i opatþen na stranž popt vky po pr ci. Jako moìnž sou- sti tžto strategie jsou pþedkl d na n sleduj c politick doporu en. Dalä reformy dóchodó a pracovn ch pþ jmó V systžmu soci ln ochrany existuje prostor pro dalä omezen z bran pracovat. Reformy by se mžly zamžþit zejmžna na odstranžn finan n ch pob dek k pþed asnžmu odchodu do dóchodu a takž na povzbuzov n pozdžjä ho odchodu do dóchodu. Reformy dóchodovžho systžmu väak nebudou sta it. Ve skute nosti nasvžd uj nžkterž dókazy tomu, ìe kl ovou roli pþi rozhodov n o pþed asnžm odchodu do dóchodu hraj nemocenskž d vky a invalidn dóchody. Skute nž hroz, ìe pokud se reformy systžmu soci ln ho zabezpe en zamžþ vùhradnž na systžm starobn ch dóchodó, vzroste vyuì v n dóchodó invalidn ch jako cesty k pþed asnžmu odchodu z pracovn ho trhu. Reformn doporu en Sn ìit atraktivnost pþed asnžho odchodu do dóchodu. Podle sou asnùch pravidel mohou starä pracovn ci po 25 letech zamžstn n odej t do dóchodu aì tþi roky pþed ofici ln m vžkem odchodu do dóchodu. DóchodovŽ d vky bžhem doby pþed asnžho dóchodu jsou zkr ceny pomžrnž n zkùm pojistnž matematickùm koeficientem, coì z pþed asnžho odchodu do dóchodu in dosti pþitaìlivou variantu. To vysvžtluje dramatickù pokles m ry zamžstnanosti muìó pþed äedes tkou (z v ce neì 80 % ve vžkovž skupinž 57 let na 60 % ve vžkovž skupinž 59 let) a ìen pþed vžkem 57 let (z v ce neì 80 % ve vžku 52 let na 43 % ve vžku 56 let). Pos lit pob dky k pr ci i po dosaìen z konnžho vžku pro odchod do dóchodu. Po dosaìen norm ln ho vžku odchodu do dóchodu pracuje v sou asnž dobž jen omezenù po et osob. K prodlouìen profesn dr hy i po dosaìen norm ln ho vžku pro odchod do dóchodu je tþeba pos lit pob dky Ð ty nyn tvoþ tyþprocentn zvùäen vùpo tovžho z kladu za kaìdù rok odpracovanù nav c. PÞehodnotit džlku rozhodnžho obdob pro vùpo et dóchodovùch d vek. DóchodovŽ d vky se vypo t vaj z vùdžlkó za dobu tþiceti let, coì je doba v mezin rodn m srovn n relativnž kr tk, kter sniìuje pob dky k delä mu setrv n v zamžstn n. Reformovat nemocenskž d vky. Pracovn neschopnost z dóvodu nemoci je v eskž republice vysok. NemocenskŽ d vky pob r v prómžru 6 % eskùch pracovn kó a toto slo je u starä ch pracovn kó jeätž vyää. Kromž toho jsou nemocenskž d vky nezþ dka prvn m krokem k invalidn mu dóchodu, a tedy k œplnžmu odchodu z trhu pr ce. Je dóleìitž, aby byl schv len z mžr vl dy na pþesun zodpovždnosti za vùplatu nemocenskùch d vek na firmy Ð tento krok by mohl omezit zneuì v n systžmu. Podobnž, kontroln mechanismy zdravotn ch pojiäéoven, jeì nenesou za systžm finan n zodpovždnost, jsou neadekv tn a vyìaduj pos len. LŽpe kontrolovat n rok na invalidn dóchod a zvùäit äance na zamžstn n tžch jeho pþ jemcó, kteþ mohou pracovat. V souvislosti s t m, jak budou reformy dóchodovžho systžmu zvyäovat pob dky k delä mu setrv n v pr ci, mohou invalidn dóchody nabùvat na vùznamu jako cesta k pþed asnžmu odchodu z pracovn ho trhu. Toto riziko je o to nalžhavžjä, o œroveë invalidn ch dóchodó obecnž pþevyäuje œroveë dóchodó starobn ch. Kromž toho si osoby s n - rokem na œplnù invalidn dóchod mohou zvolit pob r n invalidn ho dóchodu i potž, co z skaj n rok na Ð vžtäinou niìä Ð dóchod starobn, a nav c nejsou nijak omezeny v dalä ch vùdžlc ch. Jiì dnes pob r invalidn dóchod asi 15 % osob ve vžku let. Vl da by mžla takž zv ìit moìnost zaveden rehabilita n ch programó jiì ve velmi asnž f zi, tj. bžhem doby nemocenskž. Reformovat systžm dan a d vek tak, aby se pr ce vyplatila v ce neì pob r n d vek. PÞi ur itž rodinnž konfiguraci doch z k finan n mu znevùhodnžn osob na soci ln ch d vk ch, kterž se rozhodnou pþijmout pr ci s n zkou mzdou. òþady by mžly pþezkoumat zpósoby, jak zvùäit pob dky k pr ci t m, ìe by bylo sn - ìeno implicitn zdanžn pr ce, a v nžkterùch pþ padech zavžst soubžh d vek s prac. To by takž usnadnilo pþechod do form ln ho zamžstn n a na ofici lnž hl äen pracovn m sta (do Þ dnžho zamžstn n ). Zvùäit efektivnost dobrovolnùch penzijn ch fondó. Jak se ukazuje, doplëkovž penzijn pl ny se v eskž republice äiroce vyuì vaj, ale œroveë œspor nen jeätž takov, aby tyto byly vùznamnùm doplëkem veþejnžho dóchodovžho systžmu. Väeobecnž se mus zvùäit dóvžra eskž veþejnosti k finan n mu trhu. To by mohlo nejen pomoci ke zlepäen sou asnž fisk ln situace, ale mohlo by to takž pþispžt k rozloìen rizika. Vl da by väak mžla sou asnž zajistit, aby refor- (10) (11)

7 movanù systžm nepósobil pouze jako ãdaëovù r jò pro skupiny s vysokùmi pþ jmy. OdstraËov n pþek ìek na stranž zamžstnavateló pþi pþij m n a zamžstn v n starä ch pracovn kó K reform m dóchodó, d vek v nezamžstnanosti a jinùch soci ln ch d vek se mus pþidat opatþen na odstranžn pþek ìek na stranž popt vky po pr ci. Vn m n zamžstnavateló je skute nž vùznamnùm faktorem, kterù ur uje charakter zamžstnanosti starä ch pracovn kó. Podle jednoho äetþen se tžmžþ 10 % starä ch pracovn kó setkalo s nžjakou formou vžkovž diskriminace ze strany zamžstnavateló. Kromž toho je tþeba zmžnit i obecnù n zor, ìe odchod starä ch pracovn kó z trhu pr ce pomóìe automaticky zvùäit zamžstnanost mladùch. Nav c existuje prostor pro opatþen, aby pþij m n a udrìen starä ch pracovn kó bylo pro zamžstnavatele atraktivnžjä. Zat mco prov zanost mezd se sluìebn m postupem nen v eskž republice takovùm problžmem jako v jinùch zem ch, jsou zde tþeba dalä reformy Ð napþ. v oblasti regulace zamžstnanosti v souvislosti se st rnut m populace a sniìov n nemzdovùch n kladó pr ce. Kone nž, lepä pracovn podm nky by mohly rovnžì pomoci ke zvùäen zamžstnanosti starä ch pracovn kó. Reformn doporu en Pokra ovat v modernizaci pþedpisó na ochranu zamžstnanosti. PÞ sn ochrana zamžstnanosti móìe na jednu stranu omezit riziko pouìit starä ch pracovn kó jako n razn ku pþi zmžn ch, ale na druhou stranu takž sniìuje äance starä ch nezamžstnanùch na opžtovnž nalezen pr ce. Regulace by takž nemžla brzdit mobilitu pracovn ch sil, kter je v zemi, kde jsou nžkter odvžtv hospod Þstv st le jeätž v procesu restrukturalizace, navùsost dóleìit. V tžto souvislosti existuje prostor pro dalä reformy z kon ku pr ce ve smyslu zjednoduäen procedury propuätžn. TakŽ by bylo moìnž uplatëovat zjednoduäenù postup u malùch podnikó, tak jako to in jinž zemž OECD. Sn ìit pþ spžvky na soci ln zabezpe en u zamžstn n s n zkou mzdou. NemzdovŽ pracovn n klady, kterž jsou jedny z nejvyää ch v OECD, neœmžrnž dopadaj na nekvalifikovanž starä pracovn ky. Bezpochyby je tþeba c lenž sn ìit pþ spžvky zamžstnavatele na soci ln zabezpe en u pþ jemcó n zkùch mezd. Tyto pþ spžvky by mohly bùt ste nž hrazeny œsporami, kterž pþinesou reformy systžmu soci ln ho zabezpe en Ð napþ. ty, kterž jsou doporu eny vùäe. LŽpe vynucovat pþedpisy o z kazu vžkovž diskriminace v zamžstn n. Zd se, ìe pþedpisy o z kazu vžkovž diskriminace jsou v eskž republice velmi äpatnž vynucov ny. Ve srovn n s pod lem pracovn kó, kteþ ud vaj vùskyt vžkovž diskriminace, je jen velmi m lo pþ padó pþedloìeno soudu. Prvn m krokem by mžlo bùt lepä vynucov n sou asnùch pþedpisó o z kazu vžkovž diskriminace, aby byl vysl n jasnù sign l, ìe vžkov diskriminace nebude tolerov na. Zlepäit pracovn podm nky. Pracovn podm nky by se mžly v ce pþibl ìit indi- vidu ln m potþeb m. Mnoho starä ch pracovn kó bùv podrobeno zdravotn m a bezpe nostn m rizikóm pþi pr ci v tžìkžm prómyslu, zejmžna v tžìebn m prómyslu a metalurgii. Pruìnžjä pracovn doba, moìnost pr ce na ste nù œvazek a menä pod l no n pr ce u starä ch pracovn kó móìe vžst ke sn ìen jejich nemocnosti a zvùäen jejich äanc na setrv n na pracovn m trhu. K dosaìen œspžchu mus bùt aktivnž podporov ny iniciativy zamžstnavateló v tomto smžru a v pþ sluänùch programech mus bùt stanoveny mžþitelnž c le, kterž se daj snadno sledovat a hodnotit. Podporovat informa n kampanž o ot zk ch st Þ. V z jmu ovlivnžn postojó zamžstnavateló k starä m pracovn kóm a k celkovž praxi firem pþi pþij m n pracovn kó by se mžly c le zaloìenž v N rodn m programu pþ pravy na st Þ na obdob v ce rozä Þit do podnikovž sfžry. Kromž toho informa n kampanž mohou pomoci ke zvùäen povždom a zlepäen celkovžho postoje ve- Þejnosti ke starä m lidem. Zlepäov n schopnosti uplatnžn starä ch pracovn kó na trhu pr ce òsil o reformu dóchodovùch, daëovùch a d vkovùch systžmó by mžlo j t ruku v ruce s obnovenùm dórazem na aktiva n opatþen. M ru, v jakž starä pracovn ci opouätžj svž zamžstn n, nevyþeä automaticky pþed asnù odchod do dóchodu a tito se stanou otevþenž nezamžstnanùmi. Proto je dóleìitž, aby pro nž byly dostupnž efektivn sluìby k z sk n novžho zamžstn n. V tžto souvislosti jsou ned vn rozhodnut sn ìit vùdaje na sluìby zamžstnanosti pþed asn a nezlepä soudrìnost opat- Þen. TakŽ vzdžl n a odbornž schopnosti jsou dóleìitùm faktorem, kterù ovlivëuje vyhl dky na zamžstn n. Kvalifika n œroveë starä ch pracovn kó v eskž republice je väak omezena jejich relativnž n zkùm dosaìenùm vzdžl n m ve srovn n s mladä - mi vžkovùmi skupinami. Starä pracovn ci nav c asto nabyli schopnost v odvžtv ch, kter pþi transformaci na trìn hospod Þstv proäla hlubokou restrukturalizac. esk vl da si byla vždoma tžchto skute nost a reagovala na to kromž jinžho i t m, ìe byl zaloìen N rodn vzdžl vac fond na podporu kvalifikace a odbornùch schopnost pracovn kó, kteþ maj zamžstn n. Tyto snahy väak, jakkoli jsou dóleìitž, zat m na zvl dnut tžto vùzvy nesta. Reformn doporu en Zvùäit zdroje veþejnùch sluìeb zamžstnanosti. esk republika vžnuje na veþejnž sluìby zamžstnanosti pouze cca 0,07 % HDP, coì je o dost mžnž, neì in prómžr OECD, a nejmžnž v Evropž. Nedostatek prostþedkó limituje kapacitu œþadó pr ce a nepþ mo br n i œ innžmu prov džn programó aktivn politiky zamžstnanosti. Efektivitu tžchto programó by mohlo zvùäit zaveden vùkonovùch pob dek ve veþejnùch sluìb ch zamžstnanosti, pokud jde o œspžänž um séov n obt ìnž zamžstnatelnùch uchaze ó (zejmžna dlouhodobž nezamžstnanùch starä ch pracovn kó). (12) (13)

8 PÞijmout œ innou strategii ãaktivaceò. V roce 2002 se rekvalifika n ch programó zœ astnilo jen asi osob, coì je mžnž neì 10 % z celkovžho po tu nezamžstnanùch. Uchaze i o zamžstn n starä 50 let nav c tvoþ mžnž neì 7 % z tžchto œ astn kó, a koliv se na celkovžm po tu nezamžstnanùch pod lej ze 17 %. Obecnž by tedy mžly bùt väem nezamžstnanùm osob m v etnž starä ch pracovn kó zpþ stupnžny pþesnž c lenž aktivn programy zamžstnanosti doplnžnž o poradenstv a mžly by bùt zavedeny i efektivnžjä poìadavky na œ innžjä hled n pr ce. PÞehodnotit opatþen pro starä pracovn ky se ãzmžnžnou pracovn schopnost Ò. Ke konci roku 2002 se cca 36 tis c nezamžstnanùch ve vžku let Þadilo do kategorie osob se ZPS a z toho v ce neì 52 % bylo ve vžku let. Dneän systžm, kterù zamžstnavatelóm s v ce neì 25 zamžstnanci ukl d ur itou kv tu pracovn kó se ZPS, je neefektivn. Slibnžjä cestou se naproti tomu zdaj bùt programy ãaktivaceò tžchto osob (z nichì mnoz trp n zkou motivac ). ZavŽst soubžh d vek s odmžnou za pr ci pro neaktivn osoby, kterž pþijmou pr ci. To by bylo moìnž bu prostþednictv m dotac na mzdy starä ch pracovn kó, nebo t m, ìe by bylo starä m nezamžstnanùm pracovn kóm, kteþ pþijmou pr ci, umoìnžno ponechat si po ur itou dobu st vaj c d vky. A koliv je tþeba pe livž sledovat œ innost mzdovùch dotac, existuje shoda v tom, ìe existuj c soustavy vytv Þej cennž pþ róstky zamžstnanosti a jsou vžtäinou jeätž œ innžjä, kdyì jsou zac leny na specifickž skupiny. Rozä Þit poskytov n odbornž pþ pravy. N rodn vzdžl vac fond podporuje snahy firem o zvùäen kvalifikace pracovn kó, zejmžna u znevùhodnžnùch skupin. PÞestoìe byl tento systžm zaloìen jiì v roce 1994, zóst v celkov m ra œ asti na programech odbornž pþ pravy velmi n zk. A jeätž niìä je u starä ch pracovn kó, z nichì se pouze 3 % œ astn nžjakžho programu odbornž pþ pravy. Mžl by bùt poloìen vžtä dóraz na zac len tžch skute nž znevùhodnžnùch skupin. Z roveë by mžly kursy odbornž pþ pravy v ce odpov dat potþeb m trhu pr - ce. TakŽ je tþeba pos lit finan n pob dky ke zkvalitnžn tžchto programó. VytvoÞit soustavu uzn v n a osvžd ov n odbornùch schopnost. Nezbytnùm pþedpokladem rozvoje odbornùch schopnost pracovn kó, zejmžna tžch s n zkou kvalifikac (z nichì mnoz patþ mezi starä pracovn ky), je, aby byly zavedeny soustavy uzn v n a osvžd ov n odbornùch schopnost, kterùch nabyli v dosavadn m zamžstn n. òvod Populace v eskž republice rychle st rne a tento proces je jedn m z nejrychlejä ch v zem ch OECD. Pokud nebudou pþijata opatþen ke zvùäen m ry œ asti starä ch pracovn kó, po et pracovn kó odch zej c ch do dóchodu brzy pþevùä po et novž nastupuj c ch pracovn kó, coì se projev sniìov n m objemu pracovn s ly a zmžnou vyhl dek hospod ÞskŽho róstu. Kromž toho, st rnut populace vyvol tlak na kl ovž soci lnž ekonomickž promžnnž a zvùä jiì takto vysokž veþejnž vùdaje. K tomu, aby se pþedeälo tžmto dósledkóm, je nanejvùä dóleìitž, aby se m ra ekonomickž aktivity d le zvùäila a starä pracovn ci zóstali džle v zamžstn n. Starä pracovn ci by mžli bùt lžpe motivov ni k setrv n v pr ci z hlediska jejich dóchodovžho zabezpe en, vhodnž pþ leìitosti odbornžho vzdžl v n a lepä ch pracovn ch podm nek. Hlavn m z mžrem tžto zpr vy je zhodnotit situaci starä ch pracovn kó v eskž republice a uk zat na róznž zpósoby reforem, kterž bude potþeba uskute - nit, v z jmu zlepäen pracovn ch vyhl dek tžchto pracovn kó. Prvn kapitola se snaì vyty it äk lu budouc ch œkoló. ZdórazËuje vùznam zlepäov n vyhl dek zamžstnanosti starä ch pracovn kó jako kl ovžho elementu Þeäen problžmu st rnut. Druh kapitola rozeb r situaci starä ch pracovn kó na trhu pr - ce a identifikuje oblasti, kde je vyìadov no ur itž zlepäen ve smyslu zamžstnanosti tžchto pracovn kó. TÞet kapitola se zabùv œlohou faktoró ovlivëuj c ch m ru œ asti starä ch lid a t m, jak je motivace k pr ci ovlivëov na œrovn d vek a dostupnost systžmu soci ln ho zabezpe en. Ale odstraëov n pþek ìek na stranž nab dky pr - ce neposta uje. Ur it opatþen na stranž popt vky po pr ci jsou rovnžì potþebn. Proto tvrt kapitola zkoum ty faktory, kterž negativnž ovlivëuj postoje zamžstnavateló vó i starä m pracovn kóm. P t kapitola se zamžþuje na pþek ìky, kterùm el samotn pracovn ci pþi z sk v n lepä ho zamžstn n a pþi snaze o delä setrv - v n v tomto zamžstn n. Kone nž, äest kapitola zkoum moìnosti budouc ho zvùäen celkovž m ry zamžstnanosti a zdórazëuje vùznam zav džn äirä äk ly reforem. (14) (15)

9 Kapitola 1 VøZVY PÛED NçMI Jiì Þadu let a se st le vžtä intenzitou pociéuj lenskž zemž OECD zmžny v demografickž struktuþe obyvatelstva. NovŽ projekce odr ìej obavu moìnžho vlivu st rnut populace na dóchodovž systžmy a ekonomickù róst. TakŽ v eskž republice mžly ekonomickž a soci ln reformy z po tku devades tùch let, spojenž s pþechodem na trìn hospod Þstv, hlubokù vliv na budouc sloìen populace Ð tento problžm bychom mžli vz t v œvahu pþi rozboru faktoró, kterž stoj za sou asnou situac starä ch pracovn kó. Kromž toho, ochota starä ch pracovn kó setrvat na trhu pr ce sehraje kl ovou roli pþi ur ov n toho, v jakžm rozsahu ovlivn st rnut populace pracovn s lu a ekonomickù róst. 1. DemografickŽ skute nosti Kl ovùmi faktory procesu st rnut jsou prodluìuj c se prómžrn džlka ìivota a klesaj c m ra plodnosti. M ra plodnosti v eskž republice za ala klesat jiì v roce 1975, ale v roce 1991 byla st le na œrovni 1,9. NicmŽnž, po tkem devades tùch let m ra plodnosti nastoupila pozoruhodnž klesaj c trend tak rychle, ìe v roce 1996 dos hla œrovnž 1,2. Od tž doby zóst v m ra plodnosti v cemžnž stabiln, aì v roce 2000 m rnž poklesla na 1,14, coì je jedna z nejniìä ch œrovn na svžtž. V letech 1960 aì 1985 se prómžrn džlka ìivota v eskž republice udrìovala na œrovni 70 let. Prodluìuj c se džlka ìivota v posledn ch 15 letech byla v tanùm vùvojem Ð za toto kr tkž obdob vzrostla prómžrn džlka ìivota tžmžþ o 5 let. Kromž toho, v roce 2000 byla prómžrn džlka ìivota pþi doìit 65 let vžku u muìó 78,6 a ìen 81,9 let (Obr zek 1.1.). I kdyì tyto œdaje jsou na œrovni mnoha lenskùch zem OECD, prodluìov n džlky ìivota spolu s historicky n zkou m rou plodnosti dramaticky zmžn sloìen populace eskž republiky. (17)

10 Obr zek 1.1. Pravdžpodobn džlka ìivota pþi doìit 65 let podle pohlav, 2000 Obr zek 1.2. ProjektovanŽ trendy v m r ch z vislosti, [procenta] Zdroj: OECD Health Data, DemografickŽ m ry z vislosti ukazuj z vaìnost demografickž situace v eskž republice pro pþ ät ch 50 let (Obr zek 1.2). Lze o ek vat, ìe m ra z vislosti starä ch lid se ze sou asnž œrovnž ztrojn sob a dos hne hodnoty 66,4 v roce 2050 Ð toto pozoruhodnž zvùäen je jedn m z nejvyää ch v zem ch OECD (viz Obr zek 1.2., panel A). 1) To znamen, ìe v roce 2050 zde bude mžnž neì jeden a pól osoby v ekonomicky aktivn m vžku na jednu osobu ve vžku 65 a v ce let (ve srovn n s cca 5 osobami v ekonomicky aktivn m vžku na jednu osobu ve vžku 65 a v ce let v roce 2003). Kromž toho, esk republika je jednou z pouze dvou zem OECD, kde celkov m ra z vislosti Ð kter zahrnuje celkovù posun popula n ch zmžn ve vztahu k populaci v ekonomicky aktivn m vžku Ð vzroste nad 100 procent v roce 2050 (viz Obr zek 1.2., panel B). 2) V dobž kratä neì 50 let ãz visl Ò populace (osoby ve vžku 65 a v ce let a osoby mladä neì 20 let) bude po etnžjä neì populace v ekonomicky aktivn m vžku. DemografickŽ zmžny nastoupenž v eskž republice jsou vùznamnž a je potþeba se jimi okamìitž zabùvat v z jmu zm rnžn hroz c ch ekonomickùch a soci ln ch dósledkó. 1) M ra z vislosti starä ch lid je pomžr po tu obyvatel ve vžku 65 a v ce let k po tu obyvatel ve vžku let. Populace v ekonomicky aktivn m vžku je tradi nž definov na jako osoby ve vžku 15 aì 64 let. NicmŽnž, ve vžtäinž zem OECD ml deì ve vžku 15 aì 19 let chod do äkoly. Proto jsme se pro œ ely tohoto prózkumu rozhodli vylou it tuto skupinu ze standardn definice. 2) Celkov m ra z vislosti je pomžr populace mladä neì 20 let a populace ve vžku 65 a v ce let k populaci ve vžku let (populaci v ekonomicky aktivn m vžku) a) Pomžr populace ve vžku 65 a v ce let k populaci ve vžku 20 aì 64 let. b) Pomžr sou tu populace ve vžku mžnž neì 20 let a v ce neì 65 let k populaci ve vžku 20 aì 64 let. Zdroj: N rodn projekce; Eurostat Population Projections (1999 Revision); OSN, World Population Prospects (The 2000 Revision), œnor Imigrace, umoìëuj c okamìitù n róst po tu osob v ekonomicky aktivn m vžku, móìe pomoci zm rnit tlaky zpósobenž nepþ znivùmi demografickùmi trendy. Móìe takž pomoci k Þeäen nedostatku pracovn ch sil, kterù se projevuje v ur itùch profes ch. Kromž toho, esk republika m v porovn n s ostatn mi zemžmi OECD jeden z nejniìä ch pod ló cizincó, coì móìe bùt v tžto souvislosti ur itùm manžvrovac m prostorem. NicmŽnž, jak bude jeätž uk z no v tžto zpr vž, œloha migrace, kterou móìe tato hr t pþi zm rëov n demografickùch problžmó, se zd bùt jen do- asn a kromž toho hodnž z vis na demografickžm sloìen a ekonomickžm chov n imigrantó na trhu pr ce. (18) (19)

11 2. Potenci ln ekonomickž a soci ln dósledky Lze o ek vat, ìe sou asnž demografickž zmžny vyvolaj zna nž soci lnž ekonomickž tlaky. PÞednž, jak ukazuje Obr zek 1.2., s populac v produktivn m vžku, reprezentuj c mžnž neì polovinu celkovž populace, budou muset budouc generace mladä ch lid nžst bþ mž väech finan n ch poìadavkó, kterž vych zej z o ek vanžho n róstu po tu dóchodcó a starä ch lid. Logickùm dósledkem je to, ìe rychlù pþechod k st rnouc spole nosti móìe vyvolat mezigenera n napžt a nerovnosti. V tžto souvislosti je dóleìitž zjistit, do jakž m ry móìe st rnut aktivovat veþejnž vùdaje. DemografickŽ tendence tohoto druhu asto maj svój okamìitù a pþedv - datelnù vliv na financov n dóchodovžho systžmu. To je ve skute nosti pþ pad eskž republiky, kde lze o ek vat, ìe veþejnž vùdaje na starobn dóchody se tžmžþ zdvojn sob proti sou asnž œrovni a v roce 2050 dos hnou tžmžþ 15 % HDP, coì je nejdramati tžjä œroveë a zvùäen vùdajó v zem ch OECD. 3) O ek vanž zvùäen celkovùch veþejnùch vùdajó spojenùch se st rnut m populace se netùk jen dóchodovžho systžmu. Lze dok zat, ìe st lž zvyäov n prómžrnžho vžku populace systematicky a stejnou mžrou zvyäuje potþebu zdravotn pž e a n klady na tuto pž i, coì m vùznamnù vliv na celù systžm zdravotn pž e. OECD odhaduje, ìe v eskž republice, v pþ padž, ìe n klady podle vžkovùch skupin zóstanou v próbžhu pþ ät ch 50 let stabiln, móìe proces st rnut populace zvùäit vùdaje na zdravotn a dlouhodobou pž i aì o 2 % HDP. I kdyì vezmeme v œvahu sn ìen vùdajó na rodinnž a džtskž d vky a na programy pþed asnžho odchodu do dóchodu, celkovù pþ róstkovù vliv st rnut na vl dn vùdaje v eskž republice by mohl pþedstavovat ve srovn n se sou asnùm stavem v roce 2050 aì 7 % HDP. 4) 3. Kl ovù faktor v pozad projekc : chov n starä ch pracovn kó na trhu pr ce Budouc velikost pracovn s ly bude z viset na tom, jak se v próbžhu asu zmžn m ra ekonomickž œ asti, zejmžna v souvislosti s rostouc m mnoìstv m starä ch pracovn kó, coì nen jednoduchž pþedv dat. Citlivost budouc ho vùvoje zmžn velikosti pracovn s ly móìe bùt zhruba ilustrov na s pomoc dvou scžn Þó. Prvn, ãkonstantn Ò scžn Þ pþedpokl d, ìe sou asn m ra œ asti jednotlivùch vžkovùch skupin a m ra œ asti podle pohlav zóstane st l. Druhù, ãmaxim ln Ò scžn Þ po t s maxim ln m rou œ asti jednotlivùch vžkovùch skupin a m rou œ asti podle pohlav 3) Projekce OECD byly vypo teny na z kladž podobnùch makroekonomickùch a demografickùch pþedpokladó v kaìdž lenskž zemi OECD, coì umoìëuje relevantn mezin rodn srovn n. V - ce podrobnost o tžchto projekc ch naleznete v publikaci OECD (2001a). 4) CelkovŽ zvùäen vùdajó souvisej c s o ek vanùm st rnut m populace v letech zahrnuje zmžny ve vùdaj ch na veþejnž starobn dóchody, zdravotnictv a dlouhodobou pž i, programy pþed asnžho odchodu do dóchodu, pþ davky na džti, rodinnž d vky a vùdaje na vzdžl n. OECD (2001a). v letech s t m, ìe postupnž zvyäov n sou asnž m ry œ asti dos hne maxima v roce 2030 (Obr zek 1.3.). Obr zek 1.3. ScŽn Þe róstu pracovn s ly, [miliony osob, projekce po roce 2000] Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, a vùpo ty OECD. Nen pochyb o tom, ìe róznž scžn Þe pþedpov daj róznž vùsledky róstu pracovn ch sil, i kdyì v kontextu eskž republiky ani jeden z nich nen pþ liä povzbudivù. Oba scžn Þe, ãkonstantn Ò i ãmaxim ln Ò, ukazuj na kone nù pokles pracovn s ly, i kdyì intenzita poklesu je vùraznž m rnžjä v pþ padž ãmaxim ln hoò scžn Þe. Podle ãkonstantn hoò scžn Þe, kdy m ra œ asti zóst v stejn v próbžhu pþ ät ch 50 let, se objem pracovn s ly sn ì o tžmžþ 40 % proti sou asnž œrovni a o v ce neì 23 % proti œrovni v roce Objem pracovn s ly by mžl klesat v prómžru o 1 % a v letech 2030 aì 2050 o 1,6 % ro nž, coì je po Ma arsku nejvžtä pokles v r mci OECD (Obr zek 1.4.). Naopak, podle ãmaxim ln hoò scžn Þe by mžl objem pracovn s ly róst aì do roku 2025, ale od roku 2030 klesat (shodnž s konstantn m scžn Þem) tak silnž, ìe v roce 2040 bude pod œrovn roku PÞedpokl danù vùvoj zdórazëuje vùznam zvyäov n m ry œ asti starä ch pracovn - kó jako kl ovžho faktoru podporuj c ho róst pracovn s ly. Je zþejmž, ìe vyää m ra œ asti sou asnž mladä generace by mžla zlepäit m ru œ asti budouc ch generac starä ch pracovn kó. NicmŽnž, v tžto souvislosti demografickž trendy nez vis jen na zvùäen m ry œ asti, zvl ätž s ohledem na skute nost, ìe m ra œ asti prvotn ch vžkovùch (20) (21)

12 skupin 5) ponžkud kles. Kapitola 2 uk ìe podrobnžji sou asnou situaci starä ch pracovn kó na trhu pr ce a bude identifikovat problžmy, kterž bude tþeba Þeäit. Obr zek 1.4. Ro n róst pracovn s ly podle ãkonstantn hoò scžn Þe ve vybranùch lenskùch zem ch OECD, a) [prómžrnù ro n róst v procentech] bezpe en hlavn m l nkem reformn ho procesu podporov n starä ch pracovn kó v pokra uj c œ asti na trhu pr ce pþed odchodem do dóchodu. Kapitola 3 bude zkoumat podrobnžji œlohu systžmu soci ln ho zabezpe en a pþek ìky, kterž br n starä m lidem pokra ovat v ekonomickž innosti. Obr zek 1.5. Skute nù a z konem stanovenù vžk odchodu do dóchodu v lenskùch zem ch OECD, 2002 a) b) Mexiko Japonsko Island Korea v carsko Portugalsko Dánsko Irsko USA Nov Zéland Norsko védsko Austrálie Kanada Velká Británie Turecko ecko âeská republika panûlsko Itálie Nizozemsko Nûmecko Polsko Finsko Lucembursko Rakousko Slovensko Francie Belgie Maìarsko a) Projektovanù róst pracovn s ly v obdob pþedpokl d, ìe m ra œ asti podle vžkovùch skupin a pohlav zóstane stejn na œrovni roku Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, a vùpo ty OECD. Tendence k pþed asnžmu odchodu do dóchodu Tyto projekce rovnžì zdórazëuj potþebu zvr cen tendence k pþed asnžmu odchodu do dóchodu. PÞed asnù odchod do dóchodu je st le do ur itž m ry povaìov n za efektivn mechanismus sniìov n vysokž m ry nezamžstnanosti, zejmžna ml deìe. V próbžhu nžkolika posledn ch let byl skute nù vžk odchodu do dóchodu v eskž republice relativnž stabiln. U muìó to bylo 62 a u ìen 58 let (Obr zek 1.5.). NicmŽnž, vžk odstoupen od aktivn pracovn innosti, zejmžna u ìen, je v eskž republice pomžrnž n zkù v porovn n s ostatn mi zemžmi OECD. Kromž toho n rodn œdaje ukazuj, ìe skute nù vžk odchodu do dóchodu muìó a ìen je dokonce niìä neì 60, respektive 57 let. 6) V tžto souvislosti je systžm soci ln ho za- 5) Zde a v dalä m textu ãprvotn vžkov skupinaò zahrnuje osoby ve vžku od 25 do 49 let. 6) Podrobnžjä œdaje jsou uvedeny v kapitole 3. Island Mexiko Korea Irsko Japonsko Portugalsko v carsko USA Norsko Dánsko védsko Turecko Kanada panûlsko Nov Zéland Velká Británie ecko Austrálie Itálie Nûmecko Lucembursko Finsko Francie Nizozemsko Rakousko Polsko âeská republika Belgie Slovensko Maìarsko a) Odhadovanù prómžrnù vžk, ve kteržm jednotlivci starä 40 let opouätžj pracovn s lu v kaìdžm z uvedenùch pžtiletùch obdob. Odhady jsou odvozeny s pouìit m umžle vytvoþenùch vžkovùch skupin pro osoby ve vžku 40 a v ce let. Jsou vypo teny podle v ìenžho prómžrnžho vžku kaìdž skupiny za danž pžtiletž obdob s ohledem na jej pod l na celkovžm poklesu m ry u asti väech vžkovùch skupin na za tku a na konci danžho obdob. b) Dóchodovù vžk ìen v eskž republice je v rozmez 57 aì 61 let, v z vislosti na po tu džt. Zdroj: vùpo ty OECD. (22) (23)

13 Kapitola 2 SOU ASNç SITUACE STARáêCH PRACOVNêKñ NA TRHU PRçCE Podobnž jako v mnoha dalä ch zem ch OECD se i v eskž republice v uplynulùch deseti letech situace na trhu pr ce mžnila. Nehledž na skute nost, ìe transformace na trìn ekonomiku se setkala s ur itùmi œspžchy, Þada problžmó zóst v, zejmžna pokud jde o starä pracovn ky. òkolem tžto kapitoly je identifikovat oblasti pro moìn zlepäen situace starä ch pracovn kó na trhu pr ce. Tato zlepäen by se nemžla tùkat jen soci ln ch c ló a rovnžho postaven na trhu pr ce, ale i väeobecnžho fungov n trhu pr ce, coì bude nezbytnùm krokem na cestž Þeäen obt ìnùch œkoló, pþed kterùmi stoj esk republika. 1. eskù trh pr ce Ð sou asn charakteristika PÞed necelùmi 15 lety podstoupila esk republika politickou a hospod Þskou transformaci velkžho rozsahu. Ta zahrnovala program sniìov n nab dky pracovn ch sil a regulaci mzdovžho vùvoje v letech 1990 aì V letech 1993 aì 1996 se situace na trhu pr ce d le zlepäovala a doälo k vùznamnžmu zvùäen zamžstnanosti v sektoru sluìeb, zejmžna v dósledku novžho hospod ÞskŽho oìiven v tomto obdob. NicmŽnž, v roce 1997 se podm nky na trhu pr ce zhoräily v dósledku mžnovž krize, kter doprov zela hospod Þskù pokles, a v dósledku vùjime nž tžìkùch povodn. Recese pokra ovala v dalä m tþ letžm obdob a m ra nezamžstnanosti dos hla svžho vrcholu v roce Od tžto doby vykazuje m ra nezamžstnanosti m rnž klesaj c trend a koncem roku 2003 byla na œrovni 7,3 %. PÞispžlo k tomu z sti m rnž zvùäen zamžstnanosti souvisej c s 2-3 % ekonomickùm róstem, ale je to takž dósledkem œbytku pracovn ch sil a niìä m rou œ asti, zejmžna starä ch pracovn kó. 2. Situace starä ch pracovn kó na trhu pr ce A. M ra œ asti kles dramaticky pþed ofici lnž uznanùm vžkem odchodu do dóchodu V eskž republice je m ra œ asti muìó a ìen ve vžku let relativnž vysok Ð pohybuje se bl zko nebo m rnž nad œrovn 90 % (Obr zek 2.1.). NicmŽnž, po dovräen 50 let vžku m ra œ asti muìó a ìen trvale kles, podle toho, jak se jedno- (25)

14 tlivci pþibliìuj z konem stanovenžmu dóchodovžmu vžku, kterù je 60 let u muìó a let u ìen. 7) Obr zek 2.2. M ra œ asti starä ch pracovn kó ve vybranùch zem ch OECD, 2002 a) [procenta] Obr zek 2.1. M ra œ asti podle pohlav a vžku, 2002 [procenta] Zdroj VùbžrovŽ äetþen pracovn ch sil R. Ve srovn n s po tkem devades tùch let m situace starä ch pracovn kó na trhu pr ce tendenci se ponžkud zlepäovat. Vzróst m ry œ asti starä ch pracovn kó od roku 1993 o v ce neì 9 % patþ k nejvyää m v zem ch OECD. 8) NicmŽnž, bez ohledu na toto zlepäen zóst v m ra œ asti nžkterùch starä ch pracovn kó pod standardn œrovn OECD (Obr zek 2.2.). Pro muìe a ìeny ve vžku 60 aì 64 let m ra œ asti setrv v u 30, respektive 18 % a u ìen ve vžku 55 aì 59 let je 38% m ra œ asti zna - nž pod prómžrem OECD. a) PouìitŽ zkratky zem jsou uvedeny na stranž 101. Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, ) Do roku 2006 se z konem stanovenù vžk odchodu do dóchodu zvùä na 62 let u muìó a let u ìen (v z vislosti na po tu džt ). Podle ned vnùch rozhodnut se dóchodovù vžk d le zvùä a v roce 2013 dos hne 63 let u muìó i ìen (viz kapitola 3). 8) esk republika je jednou z m la zem OECD, kde m ra œ asti osob v prvotn vžkovž skupinž od roku 1993 m rnž kles. (26) (27)

15 Podobnù obr zek se uk ìe, kdyì se pod v me na m ru zamžstnanosti. Dosaìen vyää m ry œ asti starä ch lid ve struktuþe pracovn ch sil je jen jednou st œsil, jak se vypoþ dat se st rnut m populace. Dóleìitou roli hraje i to, do jakž m ry jsou tito lidž skute nž zamžstn ni. V próbžhu posledn ch deseti let se m ra zamžstnanosti starä ch lid zvùäila o tžmžþ 8 %, zat mco ve stejnžm obdob m ra zamžstnanosti v prvotn vžkovž skupinž poklesla o v ce neì 4 %. PÞesto je m ra zamžstnanosti starä ch muìó a ìen pod prómžrem OECD a zóst v ve spodn polovinž äk ly lenskùch zem OECD (Obr zek 2.3.). jeden z nejvyää ch rozd ló. To ukazuje na rychlù pokles m ry zamžstnanosti, ke kteržmu doch z u ìen po dosaìen 53 let vžku a v 56 letech v pþ padž muìó. Obr zek 2.4. Rozd ly v m Þe zamžstnanosti mezi starä mi pracovn ky a prvotn vžkovou skupinou pracovn kó, [procenta] Obr zek 2.3. M ra zamžstnanosti starä ch pracovn kó (50-64 let) ve vybranùch lenskùch zem ch OECD, 2002 a) b) [procenta] Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, a) PouìitŽ zkratky zem jsou uvedeny na stranž 101. b) òdaje za Rakousko a Nizozemsko jsou z roku Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, Celkovž se rozd l v m Þe zamžstnanosti mezi starä mi pracovn ky a prvotn vžkovou skupinou pracovn kó od roku 1993 zlepäuje (Obr zek 2.4.). NicmŽnž, jak pro muìe, tak pro ìeny je tento rozd l st le dvojn sobnù. Rovnžì rozd l v m Þe zamžstnanosti uvnitþ samotnž skupiny starä ch pracovn kó je vùznamnù. V roce 2002 byl rozd l v m Þe zamžstnanosti mezi vžkovùmi skupinami ìen a na œrovni 66 %, tzn. nejvyää v r mci OECD. U muìó byl na œrovni 56 %, coì je rovnžì B. Vùskyt pr ce na ste nù œvazek mezi starä mi pracovn ky je malù Existuje citliv rovnov ha mezi zvyäov n m pruìnosti trhu pr ce na stranž jednž a sniìov n m nejistoty zamžstn n na stranž druhž. Jestliìe na jednž stranž dojde k rozä Þen do asnžho zamžstn v n a pr ce na zkr cenù œvazek, vede to ke zvùäen rozhodovac pravomoci zamžstnavateló, pokud jde o pracovn dobu a uvolëov - n pracovn kó. Na stranž druhž, do asnž zamžstn v n a pr ce na zkr cenù œvazek skute nž pom h sladit pracovn a rodinnž povinnosti a usnadnit pþechod z pr ce do dóchodu. V eskž republice je nehledž na zvùäen zamžstnanosti v sektoru sluìeb m ra zamžstn v n na kratä pracovn œvazek jednou z nejniìä ch v OECD (Obr zek 2.5.). 9) Zvùäen podpora zamžstn v n na kratä pracovn œvazek by proto mohla bùt uìite nùm n strojem ke zvùäen m ry zamžstnanosti väech pracovn kó, zejmžna ìen a starä ch pracovn kó. A s ohledem na pomžrnž malù vùskyt zamžstn v n na kratä pracovn œvazek by to nemuselo m t v eskž republice vedlejä dósledky na nejistotu zamžstn n. 9) Jen u ìen ve vžku let je m ra zamžstn v n na zkr cenù pracovn œvazek (v ce neì 55 %) srovnatelnž vyää. Je väak dóleìitž poznamenat, ìe tžmžþ 50 % starä ch muìó a v ce neì 20 % starä ch ìen pracuje na zkr cenù œvazek z dóvodu nemoci nebo zdravotn ho postiìen. Tato ot zka bude podrobnžji rozebr na v kapitole 3. (28) (29)

16 Obr zek 2.5. Zamžstn n na zkr cenù pracovn œvazek podle pohlav a vžku, 2002 a) [procenta] C. Vùznam region ln ch rozd ló by nemžl bùt pþehl ìen Region ln rozd lnost trhu pr ce je faktorem, kterù je tþeba vz t v œvahu pþi zkoum n disproporc v œrovn ch nezamžstnanosti a neaktivity starä ch pracovn kó (Tabulka 2.1.). V nejhóþe postiìenžm regionu se m ra œ asti starä ch muìó a ìen propad o 25,2, respektive 23,2 procenta proti œrovni existuj c v Praze. PodobnŽ disproporce zjiäéujeme i v m Þe zamžstnanosti, kdy jen v jednom regionu, kromž Prahy, je m ra zamžstnanosti starä ch ìen vyää neì 50 %. Podobnž u starä ch muìó je m ra zamžstnanosti v Praze vyää v prómžru o v ce neì 15 % v porovn n s ostatn mi regiony. Nezamžstnanost starä ch muìó v Praze, na œrovni 2,5 %, je v prómžru polovi n, neì jakou zjiäéujeme v ostatn ch 13 regionech. Kromž toho dlouhodob nezamžstnanost u starä ch muìó je vyää neì 60 % v dev ti ze 13 mimopraìskùch regionó a u starä ch ìen je vyää neì 70 % v nžkterùch regionech, ve srovn n s jen asi 28 % v Praze. Tabulka 2.1. Postaven starä ch pracovn kó na trhu pr ce podle pohlav a regionó, 2001 [procenta] Míra Míra Míra Dlouhodobá úãasti zamûstnanosti nezamûstnanosti nezamûstnanost [podíl] MuÏi Îeny MuÏi Îeny MuÏi Îeny MuÏi Îeny Praha 83,3 65,0 81,2 62,4 2,5 4,1 55,1 28,9 Libereck 74,0 55,5 71,0 52,1 4,1 6,2 71,9 26,0 Královéhradeck 73,7 51,6 70,8 49,1 4,0 4,7 66,4 60,1 Jihoãesk 72,3 46,5 69,7 44,6 3,6 4,1 53,3 42,0 Karlovarsk 71,7 49,9 69,7 47,5 2,7 5,0 68,2 54,9 Stfiedoãesk 71,5 48,8 68,6 44,4 4,0 9,0 52,4 64,1 Ústeck 70,6 47,2 65,2 43,1 7,6 8,8 63,2 77,2 PlzeÀsk 69,4 46,9 65,3 44,2 5,9 5,8 65,8 72,2 Olomouck 68,1 42,3 63,0 39,8 7,5 5,8 73,6 59,7 Jihomoravsk 68,0 47,2 64,6 43,6 5,1 7,7 62,4 50,7 Vysoãina 67,4 41,2 64,1 39,4 5,0 4,3 68,6 60,1 Zlínsk 66,6 42,6 63,6 37,4 4,5 12,1 52,3 57,7 Pardubick 65,4 42,8 62,6 40,3 4,3 6,0 54,4 41,2 Moravskoslezsk 58,1 41,8 53,9 37,1 7,3 11,2 75,3 75,8 Zdroj: V bûrové etfiení pracovních sil âr. a) PouìitŽ zkratky zem jsou uvedeny na stranž 101. Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, , VùbžrovŽ äetþen pracovn ch sil R a European Union Labour Force Survey. Politickou snahou je Þeäit ot zku region ln ch rozd ló. Pro opatþen na region ln œrovni byl schv len novù legislativn r mec (z kon. 248/2000 Sb., o region ln m rozvoji). Kromž toho se realizuj i speci ln region ln rozvojovž programy pro nžkterž nejv ce postiìenž regiony. NicmŽnž, v tžto souvislosti je tþeba vynaloìit jeätž v ce œsil, aby pþek ìky zamžstn v n starä ch pracovn kó byly odstranžny. (30) (31)

17 D. Rozd l v zamžstnanosti z hlediska pohlav v posledn ch deseti letech pþetrv v Rozd ly v m Þe œ asti a zamžstnanosti mezi starä mi muìi a ìenami se od roku 1993 v podstatž nezmžnily a v roce 2002 inily v ce neì 22 procentn ch bodó. 10) I kdyì jsou tyto rozd ly v podstatž shodnž s prómžrem v OECD, je skute nost, ìe v posledn ch 10 letech nedoälo k ì dnžmu znatelnžmu vyrovn v n. Mezi 27 zemžmi OECD, kde jsou dostupnž œdaje, jde o nejmenä pokles rozd lu v m Þe œ asti a tþet nejmenä pokles rozd lu m ry zamžstnanosti v tomto obdob. PÞi analùze barižr zamžstnanosti starä ch pracovn kó je zþejmž, ìe starä ìeny el dokonce sloìitžjä m problžmóm a v tžto souvislosti si zasluhuj vžtä pozornost. 3. Nezamžstnanost mezi starä mi pracovn ky: charakteristiky a tendence Jestliìe zamžstnanost starä ch pracovn kó je hlavn m politickùm poìadavkem, pak je nesm rnž dóleìitž mobilizovat ty starä jednotlivce (v ekonomicky aktivn m vžku), kteþ jsou bu nezamžstnan, nebo neaktivn. Tato st zpr vy charakterizuje tyto osoby, popisuje sou asnž trendy nezamžstnanosti, dlouhodobž nezamžstnanosti a neaktivity starä ch pracovn kó na trhu pr ce. A. Nezamžstnanost poklesla, ale dlouhodob nezamžstnanost starä ch pracovn kó zóst v vysok Obdob hospod ÞskŽho róstu v letech 1993 aì 1996 bylo doprov zeno n zkou m - rou nezamžstnanosti starä ch pracovn kó a pracovn kó v prvotn vžkovž skupinž (Obr zek 2.6.). Trvalo to aì do roku 1997, kdy m ra nezamžstnanosti za ala róst aì ke svžmu vrcholu v roce Celkovž se m ra nezamžstnanosti nyn pohybuje okolo 7,3 %, coì je nejniìä hodnota od roku NicmŽnž, obdob hospod ÞskŽ recese bylo vùraznž nepþ znivž pro ìeny a zejmžna pro starä ìeny. Od roku 2000, kdy m ra nezamžstnanosti ìen ve vžku let dos hla 10,4 %, byl zaznamen n jen m rnù pokles o dva procentn body na 8,4 % v roce U ìen v prvotn vžkovž skupinž rostla m ra nezamžstnanosti pomaleji, ale dos hla vrcholu 7 % o dva roky pozdžji a v sou asnž dobž je na œrovni 6,4 %. Obr zek 2.6. M ry nezamžstnanosti podle vžku a pohlav, [procenta] Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, U prvotn vžkovž skupiny a u starä ch pracovn kó je pod l dlouhodobž nezamžstnanosti vyää neì 55 % (Obr zek 2.7.). Kromž toho, jen v posledn ch pžti letech se pod l dlouhodobž nezamžstnanosti starä ch pracovn kó zvùäil o 28 % u ìen a o tžmžþ 17 % u muìó. Z toho vyplùv, ìe ochrana starä ch pracovn kó proti nezamžstnanosti je dóleìit, protoìe vžtäinž z nich hroz riziko dlouhodobž nezamžstnanosti a n slednž i pþ padnžho vylou en z trhu pr ce. 10) Ve srovn n s m rou œ asti a zamžstnanosti starä ch muìó a ìen v roce 1993, kdy tento rozd l inil v ce neì 23 % pro kaìdou skupinu. (32) (33)

18 Obr zek 2.7. M ry a trv n nezamžstnanosti podle vžku a pohlav ve vybranùch lenskùch zem ch OECD, 2001 a) b) c) [procenta] [pod l dlouhodobž nezamžstnanosti] i v eskž republice vùskyt neaktivity na trhu pr ce roste postupnž s vžkem (Tabulka 2.2.), ale jak ukazuje tabulka 2.2., m ra neaktivity v eskž republice roste s vžkem mnohem rychleji neì v OECD. Kdyì se pod v me na dóvody, tak zjist me, ìe dóchod hraje v eskž republice mnohem vùznamnžjä roli neì v ostatn ch zem ch OECD. 67,1 % muìó ve vžku let a 80,5 % ìen stejnž vžkovž skupiny je v dóchodu, ve srovn n s jen 57,2 % muìó a 71,5 % ìen v zem ch OECD. To zdóraz- Ëuje vùznam dóchodu pþi rozhodov n o œ asti na trhu pr ce. Nemocnost a zdravotn postiìen sehr vaj rovnžì dóleìitou roli pþi zkoum n dóvodó, pro m - ra neaktivity na trhu pr ce s vžkem roste. òloha systžmu soci ln ho zabezpe en v eskž republice a pþek ìky pokra ov n v pr ci budou diskutov ny podrobnž v dalä kapitole. Je rovnžì uìite nž si uvždomit, ìe v ce neì 27 % neaktivn ch osob ve vžku let by ve skute nosti chtžlo pracovat, kdyby jim byly vytvoþeny vhodnž podm nky (OECD, 2003a) Tabulka 2.2. Postaven na trhu pr ce podle vžku a pohlav, esk republika a OECD, 2001 [procenta] let let let let MuÏi Îeny Celkem MuÏi Îeny Celkem MuÏi Îeny Celkem MuÏi Îeny Celkem âeská Republika Pracovní síla 95,2 79,6 87,4 89,6 81,7 85,7 75,6 32,2 53,9 23,1 13,1 18,1 Zamûstnaní 89,7 71,9 80,8 85,0 75,8 80,4 72,2 30,7 51,5 22,3 12,3 17,3 Nezamûstnaní 5,5 7,7 6,6 4,6 5,9 5,3 3,4 1,5 2,5 0,8 0,8 0,8 Neaktivní 4,8 20,4 12,6 10,4 18,3 14,4 24,4 67,8 46,1 76,9 86,9 81,9 Odrazení 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2 0,4 0,3 0,2 0,5 0,4 V dûchodu ,0 5,1 3,1 10,1 57,5 33,8 67,1 80,5 73,8 Nemoc ãi zdrav. postiïení 2,6 2,6 2,6 7,7 9,2 8,5 11,9 8,1 10,0 9,2 5,2 7,2 Rodinné povinnosti 0,2 14,5 7,4 0,2 1,7 1,0 0,2 1,1 0,7 0,1 0,5 0,3 Jiné dûvody 1,9 3,2 2,5 1,4 2,1 1,8 2,0 0,7 1,4 0,3 0,2 0,3 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100, a) PouìitŽ zkratky zem jsou uvedeny na stranž 101. b) Dlouhodob nezamžstnanost je definovan jako nezamžstnanost po dobu jednoho roku a v ce let (jako pod l z celkovž vyk zanž nezamžstnanosti). c) òdaje za Austr lii, Japonsko a USA se tùkaj jednotlivcó ve vžku a let. Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, a European Union Labour Force Survey. B. Neaktivita na trhu pr ce rychle roste s vžkem, zejmžna z dóvodu pþed asnžho odchodu do dóchodu Ûeäen problžmu neaktivity bude dóleìitou sou st kaìdž strategie, kter se pokouä zvùäit zamžstnanost starä ch pracovn kó. Podobnž jako ve vžtäinž zem OECD OECD a) Pracovní síla 92,7 76,9 84,8 87,3 68,5 77,8 72,7 48,7 60,4 42,8 28,5 35,4 Zamûstnaní 87,8 71,4 79,6 84,1 65,5 74,7 69,7 47,1 58,1 41,7 28,0 34,6 Nezamûstnaní 4,9 5,5 5,2 3,2 3,0 3,1 3,0 1,6 2,2 1,0 0,5 0,8 Neaktivní 7,3 23,1 15,2 12,7 31,5 22,2 27,3 51,3 39,6 57,2 71,5 64,6 Odrazení 0,3 0,5 0,4 0,6 1,1 0,8 1,0 1,3 1,2 0,8 0,6 0,7 V dûchodu ,5 3,6 3,6 13,8 18,1 16,2 44,2 40,1 42,2 Nemoc ãi zdrav. postiïení 2,8 2,9 2,9 6,3 7,2 6,8 9,5 8,7 9,1 10,0 8,7 9,3 Rodinné povinnosti 0,3 14,6 7,4 0,3 15,9 8,1 0,3 18,8 9,7 0,3 17,9 9,4 Jiné dûvody 3,9 5,1 4,5 2,1 3,7 2,9 2,6 4,4 3,5 1,9 4,1 3,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 - Údaje nejsou k dispozici. a) PrÛmûr za OECD nezahrnuje údaje Austrálie, Kanady, Koreje, Japonska, Mexika, Nového Zélandu a Turecka. Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, (34) (35)

19 Kapitola 3 OCHRANA LIDê PÛI SOU ASNƒM POSILOVçNê POBêDEK K PRçCI: òloha SYSTƒMU SOCIçLNêHO ZABEZPE ENê Dóchodovù systžm a systžm soci ln ho zabezpe en jsou dóleìitùm momentem pro rozhodov n starä ch lid o odchodu do dóchodu. Toto institucion ln prostþed vytv Þ pravidla a podm nky, kterž ovlivëuj chov n zamžstnancó, stejnž tak jako zamžstnavateló. Osobn rozhodnut pracovat z vis vùznamnž na œrovni soci ln ch d vek a podm nk ch pro jejich poskytov n v r mci veþejnùch dóchodovùch systžmó a jinùch programó soci ln ho zabezpe en v etnž soukromùch dóchodovùch programó. Tato kapitola zkoum veþejnž a soukromž dóchodovž systžmy v eskž republice a spolu s t m i nejnovžjä reformy, kterž se uskute nily v próbžhu posledn ch deseti let. 1. Dóchody a dalä soci ln d vky dostupnž starä m pracovn kóm: podm nky pro jejich poskytov n Soci ln pojiätžn v eskž republice m uì v ce neì stoletou tradici. SystŽm povinnžho soci ln ho pojiätžn v Rakousko-Uhersku, a t m i v eskùch zem ch, byl zaveden v letech (tzv. Taaffeho reforma), podle nžmeckžho bismarkovskžho modelu. PÞed rokem 1989 byly dóchody v z sadž velmi ätždrž, zvl ätž vó i ur itùm soci ln m skupin m. Tato ätždrost spo vala v podm nk ch pro poskytov - n d vek v ce neì v jejich vùäi. 11) A. Sou asnù dóchodovù systžm Ð pþehled Sou asnù dóchodovù systžm poskytuje starobn dóchody, invalidn dóchody a vdovskž dóchody a tùk se tžmžþ 90 % pracovn s ly. SystŽm je spravov n st tem a zahrnuje: starobn dóchody, plnž a ste nž invalidn dóchody a pozóstalostn dóchody. Tyto d vky pþedstavuj 72 %, 14 %, 4 % a 10 % celkovùch vùdajó na dóchody. 11) SystŽm byl relativnž nepþ znivù pro ur itž skupiny, napþ. pro samostatnž vùdžle nž osoby. (37)

20 Dóchodovù systžm podstoupil od roku 1990 Þadu zmžn (R me ek 3.1.). JednotlivŽ vl dy postupnž zpþ snily kritžria pro poskytov n dóchodó, zruäily tžmžþ väechny privilegovanž dóchodovž programy a zavedly rychlejä zvyäov n dóchodó pro tzv. pþest rlž dóchodce (lidi, kteþ odeäli do dóchodu pþed v ce neì 15 lety), kterùm byly za komunismu poskytov ny extržmnž n zkž dóchody. V polovinž 90. let doälo rovnžì ke zmžn m v postupnžm zvyäov n dóchodovžho vžku a pþipravuje se ste n redukce rozd lu v dóchodovžm vžku u muìó a ìen (viz d le). DóchodovŽ d vky jsou financov ny vùbžrem pþ spžvkó od sou asnž pracuj c populace, jde tedy o typickù próbžìnž financovanù systžm (PAYG). Tento systžm se Þ d z konem o dóchodovžm pojiätžn z roku Jeho z kladn mi principy jsou povinn œ ast, jednotnž zach zen, próbžìnž financov n a pþesnž vymezenž d vky vypo tenž na z kladž pauä ln sazby a vùäe pþedchoz ho vùdžlku. Je to takž velmi redistributivn dóchodovù systžm, kde dóchody jen volnž z vis na pþ spžvc ch. PÞ spžvkov sazba do dóchodovžho systžmu byla ned vno zvùäena na 28 % mzdy, kdy zamžstnavatel plat 21,5 % a zamžstnanec 6,5 %. 12) B. Z kladn st tn soustava dóchodovžho zabezpe en Prvn pil Þ eskžho systžmu dóchodovžho zabezpe en kombinuje hledisko pojiätžn a ochrany pþed chudobou a je relativnž pþerozdžlovac. òroveë d vek je kalkulov na jako sou et dvou komponent. PÞednž jde o pevnou stku (nez vislou na džlce doby dóchodovžho pojiätžn ), kter in K (asi 12 % prómžrnž mzdy). Druh st d vky z vis na džlce doby dóchodovžho pojiätžn (akru ln faktor je 1,5 % vùpo tovžho z kladu ro nž) a na vùäi pþedchoz ho vùdžlku. Vùdžlky jsou hodnoceny za posledn ch 30 let na jejich sou asnž œrovni tak, ìe pro vùpo et osobn ho vymžþovac ho z kladu se stka pod K zapo t v plnž, stka od do K se zapo t v 30 % a stka pþes K se zapo t v 10 %. Tabulka 3.1. ukazuje pomžr prómžrnùch dóchodó k prómžrnùm mzd m. R me ek 3.1. Nejnovžjä dóchodovž reformy Na po tku devades tùch let se reformy dóchodovžho systžmu soustþedily na odstra- Ëov n preferenc a diskriminac zaloìenùch ve staržm systžmu. N sleduj c reformy se zamžþily na vytv Þen doplëkovùch dobrovolnùch soukromùch dóchodovùch systžmó podporovanùch st tem a sou asnž s t m i na pos len financov n veþejnžho dóchodovžho systžmu. V obdob let 1990 aì 2003 byly dóchody celkem sedmn ctkr t upravov ny, aby se kompenzoval vliv inflace a vyrovnaly rozd ly v dóchodech pþiznanùch v róznùch obdob ch : Odstranžn diskriminace pro osoby samostatnž vùdžle nž innž a zruäen preferenc v dóchodovžm systžmu. 1993: Vylou en pþ spžvkó ze zdanžn. 1994: Zaveden doplëkovùch programó dóchodovžho pojiätžn. ò ast v systžmech soukromùch dóchodovùch fondó je dobrovoln. 1995: Zmžny v džlce doby pro vznik n roku na starobn dóchod a dóchodovžho vžku. 1996: VytvoÞen zvl ätn ho œ tu dóchodovžho pojiätžn jako sou sti st tn ho rozpo- tu. Väechny pþ spžvky jsou pþipisov ny na tento œ et a mohou bùt pouìity pouze k financov n dóchodó. 1997: ZpÞ snžn pravidel pro indexaci. 1999: Z kon o doplëkovžm dóchodovžm pþipojiätžn umoìëuj c daëovž œlevy podnikóm a zamžstnancóm, vyää st tn pþ spžvky se poskytuj trvale. 2001: òprava z kona o dóchodovžm pojiätžn zajiäéuj c vùpo et dóchodovùch d vek na pojistnž-matematickžm principu. 2003: Na rozd l proti pþedchoz mu obdob, kdy se valorizace dóchodó prov džla v kaìdžm mžs ci, kdy kumulativn cenovù index dos hl 5 %, se valorizace prov d v lednu kaìdžho roku. Vl da zvùäila dóchodovù vžk na 63 let pro muìe i pro ìeny (ìeny maj o jeden rok mžnž za kaìdž d tž). 2004: Ustavena komise pro dóchodovou reformu za œ asti pžti parlamentn ch stran. Tabulka 3.1. Starobn dóchod v pomžru k hrubž a istž prómžrnž mzdž, [procenta] DÛchod/ãistá mzda 57,2 56,6 56,0 58,3 59,0 58,2 57,1 56,1 56,5 55,1 DÛchod/hrubá mzda 44,4 43,8 43,5 45,3 45,9 45,2 44,2 43,4 43,5 42,2 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vûcí âr. Starobn dóchod se vypl c pojiätžnž osobž po z sk n alespoë 25 let pojiätžn (15 let pojiätžn, kdyì osoba dos hne 65 let vžku). Podle novž navrhovanž œpravy by se pojistnž obdob mžlo prodlouìit na 30 let pro muìe i pro ìeny. Zat mco muìi z sk vaj n rok na starobn dóchod ve vžku 60 let, ìeny z sk vaj n rok na starobn dóchod ve vžku let (st le po 25 letech pojiätžn a v z vislosti na po tu narozenùch džt ). Od roku 1996 se ãnorm ln Ò vžk odchodu do dóchodu postupnž zvyäuje, aby v roce 2006 dos hl 62 let u muìó a let u ìen. PÞesnžji, norm ln dóchodovù vžk se zvyäuje kaìdù rok o 2 mžs ce u muìó a o 4 mžs ce u ìen. V roce 2003 vl da d le zvùäila dóchodovù vžk tak, ìe po tkem roku 2013 bude init 63 let pro muìe i pro ìeny (ìeny budou m t st le moìnost z skat n rok na dóchod o jeden rok dþ ve za kaìdž narozenž d tž). Vùäe dóchodó se valorizuje podle róstu cen a vl da móìe vz t v œvahu i róst 12) Celkovù pþ spžvek na soci ln zabezpe en je 47,5 %, z toho 28 % jde na dóchody, 13,5 % na zdravotn pž i a zbytek na pojiätžn v nezamžstnanosti a nemocenskž pojiätžn. (38) (39)