Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha. WTO a zemědělství 1. Pracovní příručka. Praha 2006

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha. WTO a zemědělství 1. Pracovní příručka. Praha 2006"

Transkript

1 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha WTO a zemědělství 1 Pracovní příručka Praha Aktualizovaný výtah z příručky Leitfaden WTO und Landwirtschaft zpracované Spolkovým ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství a životního prostředí Rakouska v červnu 2006.

2 Text neprošel jazykovou korekturou. Zpracovali: Ing. Josef Kraus, CSc. Ing. Eva Dyková, CSc., Ing. Jiřina Šlaisová, CSc. ISBN

3 Obsah Úvod Stávající stav ve vyjednávání v rámci WTO Zemědělství ve WTO včetně Dohody WTO o zemědělství EU a rozvojové země Reforma SZP a WTO Definice základních pojmů vážících se k WTO...36 Závěry...41 Literatura...44

4

5 Úvod Globalizace se nezastavila ani před zemědělstvím. Výrazným projevem tohoto fenoménu je silný růst agrárního zahraničního obchodu. Ten se v posledních padesáti letech v hodnotovém vyjádření za každých sedm až osm let zdvojnásobil (Witzke, 2001). Zemědělství je ve stále větším rozsahu ovlivňováno světovým hospodářským a mezinárodním makroekonomickým vývojem. Globalizace přispěla k začlenění zemědělství do režimu Světové obchodní organizace (WTO). Agrární politika EU proto musí ve zvýšené míře přihlížet k mezinárodním souvislostem, včetně ustanovení WTO. Globalizované hospodářství profituje na zisku ze specializace a mezinárodního obchodu. Zboží se stále více vyrábí v místech, kde jsou pro jeho produkci nejpříznivější podmínky. Při pravidelných multilaterálních obchodních rozhovorech v rámci WTO vyjednává 148 států o mezinárodně platných pravidlech mezinárodního obchodu a o odstraňování obchodních bariér (WTO založena v roce 1995 jako nástupnická organizace GATT). Odvětví vyrábějící průmyslové výrobky byla do roku 1995 řízena Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT). Sektor zemědělství byl do pravidel GATT upravujících světový obchod začleněn teprve v rámci Uruguayského kola (1986 až 1994). Zemědělství v 21. století stojí před třemi rozhodujícími výzvami: pokračující globalizací, zásobováním rostoucího počtu obyvatelstva potravinami a rozvojem venkova. Z těchto výzev plyne pro zemědělství celosvětová mimořádná odpovědnost. Šetrným užíváním zdrojů lze zajistit potravinovou bezpečnost a současně vytvářet podmínky pro trvale udržitelný rozvoj venkovského prostoru. Proto má zemědělství nezastupitelný multifunkční význam z hlediska rozvoje společnosti. Globalizační proces, který se šíří a současně prohlubuje na všech úrovních, by měl být právě proto z hlediska agrární politiky ovlivňován aktivní spoluúčastí na jeho utváření. Ve světovém obchodu zaujímá EU jako největší agrární dovozce a vývozce vedoucí pozici a je proto na fungujícím systému světového obchodu plně zainteresována. 1

6 2

7 1 Stávající stav ve vyjednávání v rámci WTO Průběh vyjednávání v rámci rozvojového kola z Doha 2001: listopad, Rozvojová agenda z Doha mandáty pro oblasti vyjednávání 2002: technická vyjednávání v Ženevě 2003: září, Cancún ztroskotal (vyjednávání k zemědělství nebyla vůbec zahájena) 2004: Přestávka a technická vyjednávání v Ženevě Rámcová dohoda (Framework Agreement) 1. srpna 2004 (základní koncepce) 2005: Technická jednání v Ženevě o základní koncepci, k prvnímu přiblížení v otázkách modalit nedošlo (31. července) Hong Kong, k usnesení o modalitách nedošlo, ale zaznamenán určitý pokrok 2006: Usnesení o modalitách v zemědělství a přístupu nezemědělských výrobků na trh (červen 2006) konkrétní závazky ve všech oblastech do (Schedules) ukončení kola koncem roku 2006 Na 4. Ministerské konferenci WTO v Doha v listopadu 2001 došlo k dohodě o novém vyjednávacím kole, označovaném jako Rozvojová agenda z Doha (Doha Development Agenda zkratka DDA). V prohlášení ministrů existuje mandát pro vyjednávání o zemědělství. Návazně na čl. 20 Dohody WTO o zemědělství se členové WTO zavázali, že povedou rozsáhlá vyjednávání s těmito cíli: 3

8 zlepšení přístupu na trh, snížení všech forem vývozních subvencí (postupné časově vymezené odbourávání vývozních podpor označováno pojmem phasing out ), podstatné snížení domácích podpor narušujících stejné soutěžní podmínky v rámci obchodu, speciální a diferencovaná vyjednávání ve prospěch rozvojových zemí jako integrální součást negociací a zohlednění neobchodních požadavků (non-trade concerns). Po přerušení 5. Ministerské konference v mexickém Cancúnu v září 2003, aniž by byly zaznamenány zřetelné výsledky, došlo k nové orientaci, jak v rámci EU, tak i ve WTO. Jednání o zemědělství v Cancúnu nebyla vůbec zahájena, když v ostatních tematických okruzích rozhovory ztroskotaly. Jednalo se jen o tzv. singapurských tématech ( Singapur-issues ): o obchodu a konkurenci, obchodu a investicích, veřejném zásobování a o usnadnění obchodu. Následně byla agenda v rámci tohoto vyjednávacího kola změněna, resp. sporná, nicméně z hlediska EU významná témata byla z jednání vypuštěna (3 ze 4 singapurských témat). Návazně se členové WTO shodli (1. srpna 2004) na tzv. rámcové dohodě ( Framework Agreement ). Tato dohoda upravuje jednotlivé podmínky pro všechny nové úmluvy, např. v oblasti: zemědělství, služeb, NAMA ( přístupu nezemědělských výrobků na trh) a usnadnění obchodu. 4

9 Další oblasti vyjednávání: pravidla obchodu a jejich implementace, obchod a životní prostředí, obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Přijatý text z 1. srpna 2004 stanovuje výchozí vyjednávací body pro každou z klíčových oblastí: rámec pro modality v zemědělství, rámec pro modality upravující přístup nezemědělských výrobků na trh, rámec vyjednávání o mezinárodním obchodu se službami, rámec pro výjimky ve prospěch rozvojových zemí a lepší integrace v multilaterálním obchodním systému a zahájení vyjednávání o celosvětové reformě celních postupů (tzv. Trade Facilitation ; singapurská témata) Ve smyslu rámcové dohody (z 1. srpna 2004) bylo cílem ženevských jednání co nejlépe připravit 6. Ministerskou konferenci WTO v Hong Kongu ( ). Do 31. července 2005 měly být dosaženy ve WTO ve všech významných oblastech první aproximace ( first approximations ) dohod. Tento cíl splněn nebyl a v září 2005 byla zahájena rozsáhlá vyjednávání k rozpracování Ministerské deklarace pro konferenci v Hong Kongu. Cílem jednání v Hong Kongu bylo stanovit rámcový obsah tzv. modalit, nových dohod WTO platných pro zemědělství a pro ostatní oblasti vyjednávání (průmyslové výrobky, pravidla obchodu se službami atd.). V Hong Kongu však ke shodě o konkrétních závazcích v zemědělství ani v ostatních odvětvích nedošlo (rozsáhlé modality 2 jak se původně plánovalo, nebyly dohodnuty), ale byl proveden rozpis dosažených výsledků vyjednávání z tzv. červencového balíčku Tzv. modality představují rámec pro další jednání o pravidlech otevírajících možnost pokračovat v reformním procesu. 5

10 Zejména skupina zemí G-20 3 a Cairnská skupina zemí 4 zastávají názor, že zemědělství musí nejprve učinit ústupky (především při snižování cel), než budou ostatní odvětví intenzivněji oslovena. Bývalý obchodní komisař EU P. Lamy je od září 2005 generálním ředitelem WTO. Předsedu zemědělského výboru, velvyslance T. Grosera z Nového Zélandu vystřídal velvyslanec C. Falconer (rovněž z Nového Zélandu). Vyjednávací grémia WTO: Výbor pro obchodní vyjednávání (Trade Negotiations Comittee (TNC) Nejvyšším grémiem pro vyjednávání mezi Ministerskými konferencemi je Výbor pro obchodní vyjednávání (TNC), kde jsou zastoupeni všichni členové WTO. Předsedou je generální ředitel WTO. Generální rada WTO Dozoruje a realizuje obchodní dohody v mezidobí mezi Ministerskými konferencemi a je druhým nejvyšším rozhodovacím grémiem ve WTO. Výsledky jednání z Hong Kongu (2005) Pro konferenci ministrů v Hong Kongu zakončenou 18. prosince 2005 byla charakteristická obtížná jednání. Výsledek z Hong Kongu sice nepředstavuje velký průlom, lze jej však označit jako významný krok k oživení vyjednávání. Zejména z hlediska oživení obchodu s nezemědělskými výrobky a služeb nedošlo k významnému pokroku, ale ani ke ztrátě pozic. K dalšímu oživení světového obchodu je právě v této oblasti nezbytný posun. 3 viz str. 28 a 29 a subkap viz subkap. 5. 6

11 V oblasti agrárního obchodu bylo možné i za těchto obtížných podmínek dosáhnout přijatelného výsledku. Reforma SZP z roku 2003, pojatá jako vstřícné opatření EU, předcházející negociacím o zemědělství ve WTO, představuje základní pilíř evropské vyjednávací pozice a tento pilíř nebyl ani v Hong Kongu zpochybněn. Klíčovou oblastí jednání o světovém obchodu v Hong Kongu byla otázka konkurenceschopnosti agrárního vývozu. V této oblasti byla a zůstává EU pod silným tlakem. EU byla ochotna snížit vývozní subvence pouze při rovném jednání o všech formách vývozních podpor. U tradičních vývozních subvencí uplatňovaných EU a u ostatních forem vývozních podpor dojde do roku 2013 k jejich postupnému rušení. Pro EU bylo důležité, že procesem odstranění všech forem vývozních podpor se rozumí také rušení exportních úvěrů, odstraňování agrárních přebytků prostřednictvím potravinové pomoci USA, ale také ostatních forem vývozních podpor jako jsou např. státní obchodní organizace zaměřené na vývoz (existují na Novém Zélandu, v Austrálii a Kanadě). V Hong Kongu byl dán také důležitý signál směrem k rozvojovým zemím. Rozvojový balík opatření počítá s postupným rušením vývozních podpor a s posílením rozvojové pomoci v oblasti obchodu (Aid for Trade). Rovněž byl dohodnut kvantitativně neomezený a bezcelní přístup (duty-free and quota-free market access) na trhy průmyslových zemí pro skupinu nejméně rozvinutých zemí s platností od roku Navíc došlo k dohodě o uvolnění patentových pravidel týkajících se výroby tzv. generik (léky u kterých vypršela patentová ochrana) pro rozvojové země (TRIPs and Public Health). V rámci významné otázky související s rozšířením vývozních možností u bavlny bylo pro západoafrické země nalezeno řešení. 7

12 Přehled vyjednávaných témat v Hong Kongu Zemědělství Před Hong Kongem Jednání v Hong Kongu Po Hong Kongu Vývozní subvence Podpory Cla Postupné rušení uvedené již v Rámcové dohodě, včetně nepřímých podpor formou vývozních úvěrů, potravinové pomoci a organizací státního obchodu Země WTO s největšími podporami deformujícími obchod musí přistoupit u komodit s vysokou podporou k jejich podstatné redukci Pásmový vzorec pro redukci, větší redukce, u vyšších cel. Nižší redukce u citlivých produktů pro průmyslově vyspělé země (PVZ), u speciálních produktů pro rozvojové země (RZ) Konečný termín 2013, v rozhodující míře odbourat do roku 2011 a paralelní rušení nepřímých podpor Dohoda o rozčlenění zemí WTO do tří pásem (nejvyšší pásmo EU, střední pásmo USA a Japonsko, spodní pásmo zahrnuje ostatní země) 4 pásma pro redukci celních tarifů (odlišně pro RZ a PVZ). Mechanismus ochranné klausule pro RZ (SSM) 5, pro PVZ otevřeno (SSG) 6 Musí být stanoven harmonogram postupného rušení a rozsah redukce Nutno stanovit rozsah snižování (hranice pásem a redukce v rámci pásem) Musí být stanovena výše krácení cel a hranice pásem, počet citlivých a speciálních produktů 5 Zkratka SSM z anglického Special Safeguard Mechanism znamená zvláštní ochranný mechanismus. 6 Zkratka SSG z anglického Special Safeguard znamená zvláštní ochranné opatření. 8

13 Zemědělství Bavlna Průmyslové zboží, resp. nezemědělské výrobky (NAMA) Služby Rozvojový balíček Před Hong Kongem Navrženo řešení problému bavlny (Benin, Burkina Faso, Mali, Čad) Vzorec pro snižování, větší redukce u vyšších cel, menší redukce pro RZ V rámci liberalizace se má zintenzivnit vyjednávání o vzájemných nabídkách Delší restrukturalizační lhůty pro RZ u dohody o ochraně duševního vlastnictví (TRIPs) Jednání v Hong Kongu Odstranění vývozních podpor 2006, kompletní otevření trhu pro vývozy z nejméně RZ, urychlené odstranění domácích podpor Dohoda podle švýcarskéh o vzorce s koeficienty Některé směrnice pro vyjednávání jsou schváleny, do měly být předloženy nové nabídky Bezcelní a bezkvótový přístup na trh pro LDCs 7 (97 % zboží) do roku 2008 v rámci rozvojové pomoci v oblasti obchodu (Aid for Trade); snažší přístup k lékům pro RZ (uvolnění u generických léků) Pokračování přehledu Po Hong Kongu Rozsah a postupné kroky směřující k redukci domácích podpor Nutno stanovit hodnoty vzorce a výjimky pro RZ (rozdílné koeficienty) Podrobnosti je třeba ještě projednat, tento okruh je málo rozpracován. EU a ostatní PVZ mají ofenzivní zájmy, RZ spíše defenzivní Zvláštní ustanovení a výjimky pro RZ musí být podrobně integrovány do textu dohod 7 Zkratka LDCs z anglického Least Developed Countries, tj. skupina nejméně rozvinutých zemí. 9

14 Vyjednávání po Hong Kongu (2006) Do konce dubna 2006 nebylo dosaženo shody, zda lze požadované modality v zemědělství a v průmyslových odvětvích považovat za úplné (nedošlo ke schůzce ministrů v Ženevě). Obecně je nálada pro vyjednávání charakterizována jako pesimistická. EK vidí ze strany USA stále málo vůle k tomu, aby přistoupily na podstatné kompromisy (volby do Kongresu v listopadu 2006). Rovněž ochota Indie nebo Brazílie (obě země patří do skupiny G-20) vyhovět v příslušných otázkách se hodnotí jako velmi nízká (u NAMA bez ústupků). Přesto všichni účastníci vyjednávání ujiš'tovali, že chtějí dosáhnout toho, aby vyjednávací kolo bylo ukončeno koncem června (zemědělství a NAMA) a koncem července (celý balík včetně služeb atd.). Velvyslanci a experti pokračují v Ženevě v systému permanentního vyjednávání k problémům souvisejícím s řešením technických otázek. Vyjednávání byla vedena podle tzv. referenčních dokumentů předsedy zemědělského výboru C. Falconera. Tyto dokumenty byly sumarizovány a předloženy ministrům s označením Návrh modalit jako podklad pro rozhodování. Časový průběh: Návrhy textů modalit pro zemědělství a NAMA měly být odevzdány do června Po mimořádné schůzce ministrů EU 29. června (potvrzení mandátu pro EK) se konala června 2006 setkání ministrů WTO (Green Room) v Ženevě (k zemědělství a NAMA za účasti 40 ministrů obchodu). Ve dnech 1. a 2. července 2006 se uskutečnilo další zvláštní zasedání rady ministrů EU. 10

15 Koncem července 2006 měly být schváleny modality za zemědělství v plné šíři (rovněž za oblast služeb, další rámce vyjednávání atd.). 31. července 2006 byla poslední možnost dovést Rozvojové kolo z Doha ještě v rámci vymezeného časového rozpětí k závěru (dáno volbami do kongresu v USA v listopadu 2006, očekávaným ukončením práva prezidenta USA autorizovat mezinárodní obchodní dohody k červnu 2007, volbami ve Francii v dubnu 2007). Tím, že nedošlo k uzavření rozvojového kola z Doha, byla přerušena mnohostranná obchodní jednání a nutno počítat s přestávkou v jednáních. 11

16 Schématické vyjádření postupu vyjednávání Jednání o zemědělství v rámci WTO Čistý (fair) a tržně orientovaný systém obchodování v zemědělství Omezení a deformace obchodu ztrácejí na významu Otevření trhů Větší konkurence Tržní orientace Přístup na trh Konkurence ve vývozu Podpory Maximální celní sazba Snižování cel ze současné výše v rozmezí 20% až 60% Výjimky: citlivé nebo spec. produkty, ochranné klausule Ochrana zeměpisného označení Od roku 2013 již nebudou existovat vývozní podpory Od roku 2013 již nebudou existovat nepřímé podpory v rámci exportních úvěrů, státního obchodu a potravinové pomoci Možné povolené výjimky: exportní úvěry, státní obchod a potravinová pomoc Snížení současného objemu podpor cca o 70% (podpory narušující soutěž) Snížení podpor v modré skupině až o 70% (podpory narušující soutěž) Zachování nekráceného objemu zelených podpor 12

17 Mandát Evropské komise EU zastupovaná Evropskou komisí (EK)vystupuje ve WTO jedním hlasem. Obchodní politika se řídí čl. 133 Smlouvy o Společenství. Evropská komise má široké kompetence při vyjednávání mezinárodních obchodních dohod (např. ve WTO a při bilaterálních obchodních dohodách se třetími státy). EK má mandát od členských států EU pro vyjednávání v rámci WTO. Mandáty většinou udělují ministři EU (rada ministrů zemědělství EU nebo rada ministrů zahraničí pro obecné záležitosti a vnější vztahy) v přípravných schůzkách před vyjednávacími koly (tak tomu bylo před zahájením Rozvojového kola z Doha) nebo před zahájením Ministerských konferencí WTO (také před Ministerskou konferencí WTO v Cancúnu) ve formě přijatých závěrů příslušné Rady EU. V nich jsou stanoveny všeobecné pokyny EU pro vyjednávání. Evropská komise tedy vyjednává s členskými státy WTO za členské státy EU (tzv. Green-room, resp. F-room mítinky, jichž se jednotlivé členské státy EU nemohou zúčastnit) a musí o průběhu jednání podávat zprávu ministrům v radách a úředníkům na úrovni bruselské administrativy (koordinace pozice EU v tzv. Výboru podle čl. 133 v Bruselu nebo na tzv. debriefings v Ženevě) za podmínky, že se pohybuje v rámci svého mandátu. U významných rozhodování (např. u Ministerských konferencí WTO) je pozice EU koordinována na přípravném mimořádném zasedání rady ministrů (před přípravou tohoto mimořádného zasedání se konají schůzky bruselského administrativního aparátu). 2 Zemědělství ve WTO včetně Dohody WTO o zemědělství Cílem vyjednávání v oblasti zemědělství je odstraňování deformací (obchodních bariér, podpor deformujících obchod) a postupné otevírání jednotného trhu v rámci mezinárodního agrárního obchodu. 13

18 Zemědělství je na rozdíl od průmyslových odvětví vázáno na stanovištní podmínky (půdu, podnebí, topografii) a jeho struktura je současně vyjádřením určité konkrétní formy kulturní krajiny dané země. Zemědělství neprodukuje pouze výrobky, ale je také nositelem nekomerčních výkonů, resp. mimoprodukčních funkcí (péče o krajinu atd.). Tyto výkony zemědělství se dnes shrnují pod pojem multifunkčnost, který byl zformulován v rámci Uruquayského kola. Z evropského pohledu pak rozhodující otázka pro vyjednávání o zemědělství v rámci WTO zní takto: Jak lze sladit proces zvýšeného přístupu na trh, princip liberalizovaného agrárního obchodu a mezinárodně platná pravidla obchodu? V Dohodě o zemědělství v rámci Uruguayského vyjednávacího kola se problém redukce podpor v zemědělství, rušení vývozních subvencí a zvýšeného přístupu na trh opírá o následující tři pilíře: přístup na trh (market access); domácí podpory (domestic support) konkurenci ve vývozu (export competition). Zavádění modalit stanovených ve vyjednávacím Uruguayském kole (tj. realizace obsahu dohody) mělo probíhat v období let 1995 až

19 Zemědělská témata ve WTO Přístup na trh Země WTO chrání svou produkci Vývozní podpory Země WTO subvencují své vývozy Domácí podpory Země WTO podporují své zemědělce Vnější celní ochrana (až do 1000% hodnoty zboží) Nižší cla na kvantitativně vymezená množství (kvóty) Výjimky pro citlivé výrobky Vývozní subvence (zejména EU) Vývozní úvěry (USA) Státní obchodní organizace (Kanada, Nový Zéland, Austrálie) Potravinová pomoc (USA) Základní otázkou je, do jaké míry, jak rychle a která cla a podpory se mají snížit? Green box (zelená skupina) podpory nenarušující obchod (např. přímé platby oddělené od produkce, environmentální programy) Amber box (žlutá skupina) podpory narušující jednotné soutěžní podmínky (např. intervence, cenové podpory) Blue box (modrá skupina) podpory méně deformující obchod (např. přímé platby spolu s omezením produkce) Zlepšení přístupu na trh V tomto balíku opatření byla upravena tarifikace a minimální přístup na trh pro doposud neimportované nebo téměř neimportované produkty. Minimální přístup na trh ve výši 5 % domácí spotřeby příslušné komodity musel být povolen pro komoditní agregace, které buď nebyly importovány vůbec nebo v malých objemech. Tarifikace znamená, že veškeré netarifní překážky obchodu (dříve platný systém odčerpávání 8, odvody atd.) musely být transformovány na tarify (cla). 8 Překlad z něm. Abschöpfungen. 15

20 Celní kvóty Vzhledem k tomu, že většina zemí zabezpečuje ochranu hranic (tzv. vnější ochranu) převážně na základě množstevních omezení (kvót) a nikoliv celními opatřeními, byly zavedeny celní kvóty. Na základě Dohody o zemědělství jsou nadále zabezpečeny celně výhodné dovozy v rámci stanovených množstevních kvót konkrétního výrobku (např. dovozy hovězího masa do EU v množství t/rok strukturovaně ve prospěch USA, Kanady, Argentiny, Austrálie a Uruguaje), tj. v objemech, které již byly garantovány ve výchozích letech 1986/88. Pro importovaná množství výrobků v rámci příslušné kvóty byla v období let 1988/90 ponechána zvýhodněná celní sazba. Pro množství přesahující stanovenou kvótu platí vyšší celní sazba, aby se na evropském trhu čelilo tvorbě přebytků v rámci dovážených výrobků. Zvýšená cla nad rámec celních kvót se vypočítávají z rozdílu mezi domácími cenami a cenami na hranici. Cla Cla bylo třeba v průběhu šestiletého období (do roku 2000) snížit ve srovnání se základním obdobím (1986/88) v průměru za všechny zemědělské výrobky o 36 %, nejméně však o 15 % za každou dováženou komoditu. Tento tzv. uruguayský vzorec snižování cel (36% průměrné snížení, 15% minimální snížení cla na výrobek) umožnil flexibilitu, tj. mírnější snížení u některých citlivých výrobků než u výrobků jiných a vedl k jisté míře ochrany domácího trhu (v rámci tzv.vnější ochrany). U další navrhované metody, která nebyla aplikována, ale zůstává stále předmětem diskusí, tj. u tzv. švýcarského vzorce se zejména špičková (maximální) cla snižují podstatněji a rychleji. Zvláštní ochranné opatření (SSG) Na základě nástroje zvláštního ochranného opatření (Special Safe Guard-SSG) bylo dohodnuto, že jej lze využít, pokud by dovážená množství v jednom roce činila více než 125 % průměru tří 16

21 předcházejících let. Jinými slovy to znamená, že ochranné opatření se použije v případě, že celní kvóta je překročena o 25 % (v průměru tří let). Opatření lze použít také v případě, klesne-li dovozní cena výrobku nejméně o 10 % pod referenční cenu období 1986/88. Postupné rušení domácích podpor Domácí podpory (subvence) bylo nutné na základě Dohody WTO o zemědělství snižovat u opatření stimulujících zvyšování objemu produkce. Jednotlivá opatření byla podle jejich vlivu na objem produkce kategorizována do tří skupin, tzv. boxů. Rozlišuje se tzv. Amber Box (žlutá skupina), Blue Box ( modrá skupina) a Green Box (zelená skupina). Amber-Box (žlutá skupina) Do této skupiny spadají opatření stimulující zvyšování produkce a která jsou tedy považována za opatření narušující obchod, resp. srovnatelné soutěžní podmínky. Jako míra domácí podpory je užíván ukazatel AMS (agregovaná míra podpory). AMS se vypočítává podle vzorce: AMS = Mi* (Pi-Pa) +Sp-Tp, kde Mi představuje množství domácí produkce, Pi Pa cenový rozdíl na domácím a zahraničním trhu, Sp je komoditní podpora Tp jsou odvody, které platí výrobci. Jako základ výpočtu sloužil průměr let 1986/88. AMS (spadají do žluté skupiny) musely být podle přijatých závazků v průběhu šesti let do roku 2000 sníženy o 20 %, přičemž úroveň snížení si za jednotlivé výrobky mohla každá jednotlivá země stanovit ve vlastní kompetenci. Žlutá skupina v rámci EU se již v prvních letech po zavedení Dohody WTO o zemědělství zredukovala více než bylo požadováno, což lze odůvodnit provedenými reformami Společné 17

22 zemědělské politiky (Agenda 2000 zvýraznila význam přímých plateb pro zemědělce a potlačila objem cenové podpory ve prospěch konkrétních výrobků). Amber Box Podpory narušující obchod a produkci Podpory tržních cen (intervence, minimální ceny) a podpory ve prospěch jednotlivých komodit (nespadající do přímých plateb) v odvětví produkce obilovin, kukuřice, rýže, cukru, sušeného mléka, másla, hovězího masa, olivového oleje, zeleniny, ovoce, tabáku, vína, konopí, lnu, chmele, bavlny a průmyslových brambor Pravidlo de minimis (<5% hodnoty produkce, např. pojištění proti krupobití a mrazu, podpory ve prospěch snížení úrokových sazeb) Horní limit stanovený Uruguayským kolem a snížení podpory o 20% v průběhu let V současné době v jednání 60, 70, 80% snížení (Mandelson, USA, G-20) Možný prostor EU pro 60 až 70% snížení podpor (v důsledku snížení cen, Agendy 2000, nevyužívání daných podpor reformy SZP) Horní hranice AMS stanovená v Uruguayském kole pro EU 15 celkem činí 67,159 mld. EUR ročně. Pravidlo de minimis Členská země WTO podle čl. 6.4 Dohody WTO o zemědělství není povinna zahrnout do výpočtu celkové AMS následující podpory a tyto podpory také nemusí redukovat: domácí podpory ve prospěch příslušné komodity, pokud v daném roce nepřekročí hranici 5 % celkové hodnoty produkce rozhodující (základní) zemědělské komodity, 18

23 komoditně nespecifikované domácí podpory, pokud tyto nepřekročí hranici 5 % hodnoty celkové zemědělské produkce příslušné členské země. Pro rozvojové země činí procentní sazba v rámci pravidla de minimis 10 %. USA notifikují 85 % všech plateb de minimis ve WTO, zatímco EU pouze 3 % těchto plateb v celkovém objemu zhruba 0,3 mld. EUR (1999/2000). EU požaduje zrušení této výjimky pro průmyslově vyspělé státy, aby USA nemohly dále využívat tuto skrytou formu podpory. Blue Box (modrá skupina) Opatření spadající do modré skupiny nemusejí být redukována. Jsou to přímé platby spadající do programů omezujících výrobu, pokud jsou vázány na stabilní plochy a výnosy nebo jsou poskytovány na fixní stavy hospodářských zvířat. Do modré skupiny (podle čl. 6.5 Dohody WTO o zemědělství) spadají podpory, které jsou sice vázány na produkci, např. na obhospodařovanou půdu, výnosy nebo stavy hospodářských zvířat, ale zároveň podléhají produkčním omezením (např. podpory za uvádění půdy do klidu). Celkově jen malý počet zemí využívá kategorii modré skupiny (EU, Norsko, Švýcarsko, Island, Slovensko a Slovinsko). Tato kategorie je proto dlouhodobě předmětem vyjednávání. 19

24 Green box (zelená skupina) Do zelené skupiny (příloha 2 Dohody WTO o zemědělství) se zařazují podpory, od nichž se předpokládá, že nepůsobí negativně na obchod, resp. vykazují pouze minimální deformující účinky. Tyto podpory nemusí být podle Dohody WTO o zemědělství redukovány. Nesmějí však vytyčovat podmínky zavazující výrobce k pokračování v produkci. Platby v rámci zelené skupiny tedy nemají bezprostřední vliv na rozsah produkce a nenarušují (resp. jen ve velmi nepatrném rozsahu) obchod či soutěžní podmínky na trhu. Pouze 24 ze 148 členských zemí WTO notifikuje opatření zelené skupiny, přičemž 90 % v rámci této skupiny aplikovaných podpor připadá na EU, Japonsko a USA. 20

25 K nejvýznamnějším opatřením zelené skupiny podle pravidel WTO patří: podpory ve prospěch veřejných služeb (výzkum, boj proti chorobám a škůdcům, školení, poradenství a informace, kontrola, marketing a reklama, vytváření infrastruktury), vytváření potravinové rezervy, zlevňování potravin pro sociálně slabé skupiny obyvatelstva, přímé platby odpovídající stanoveným kritériím, podpory důchodů nezávislé na rozsahu produkce, ztráty na důchodech přesahující 30 %, pomoc při katastrofách, odchod do předčasného důchodu, strukturální přizpůsobení směřující k poklesu spotřeby zdrojů, strukturální přizpůsobení ve spojení s investičními výpomocemi, agroenvironmentální programy, regionální programy. Speciálně pro opatření týkající se strukturálního přizpůsobení s využitím intervenčních podpor a environmentálních a regionálních programů platí podmínka, že podpory nesmějí být vyšší než náklady související s příslušným programem, resp. se strukturálními nedostatky, jež mají být daným programem řešeny. V žádném případě nesmějí být tyto platby závislé na aktuálním nebo budoucím objemu produkce nebo na aktuálních cenách. 21

26 Mírová doložka (klausule) Dohoda WTO o zemědělství obsahuje doložku (čl. 13) nadepsanou přiměřená zdrženlivost, tzv. mírovou doložku. Mírová doložka upravuje aplikaci ostatních dohod WTO na zemědělské výrobky. Platila v realizační fázi (9 let), tj. do Do opatření zelené skupiny nespadají ta, která souvisejí se zaváděním vyrovnávacích cel, antidumpingových opatření nebo se snižováním nebo navyšováním celních kvót. U opatření spadajících do žluté a modré skupiny a u pravidla de minimis by vyrovnávací cla mohla být uplatněna, ale členské státy WTO mají povinnost zachovávat přiměřenou zdrženlivost při zavádění příslušných kontrol a je nutné předem stanovit rozsah škody nebo ohrožení. Kromě toho jsou z antidumpingových opatření nebo opatření ve prospěch snižování nebo vymáhání celních povolení vyjmuta všechna ta, která nepřekročila úroveň roku

27 U vývozních podpor by mohla být vymáhána vyrovnávací cla, ale pouze v případě, jsou-li škody nebo ohrožení plynoucí z jejich masivního objemu, cenových pohybů nebo z jiných vlivů předem prokázány. Rovněž u vývozních subvencí má být zachovávána přiměřená zdrženlivost při zahajování příslušných kontrolních režimů. Z antidumpingových opatření nebo opatření souvisejících se snižováním nebo zvyšováním celních licencí jsou vyjmuty také vývozní subvence. Podpory vývozu (vývozní subvence v pojetí EU) U zemědělských výrobků, které byly vyváženy za pomoci podpor, bylo nutné podle Dohody WTO o zemědělství snížit jejich objem množstevně o 21 % a hodnotově o 36 % ve srovnání s referenčním obdobím ( ). V současné době poskytuje 25 členských států WTO vývozní subvence na komodity nebo komoditní agregace, které byly zahrnuty do listiny závazků (v rámci EU pro 20 komoditních agregací). Státy, které nepřijaly závazky ve prospěch snižování podpor, nemohou uplatňovat vývozní subvence. Vývozní subvence v rámci EU se v posledních letech značně snížily, což se týká zejména zemědělských komodit. Před deseti lety se výdaje EU na vývozní subvence pohybovaly na úrovni zhruba 10 mld. EUR, což tehdy odpovídalo zhruba 30% podílu na výdajích z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF). V roce 2000 zatížily tyto subvence rozpočet EU ještě zhruba 5,6 mld EUR, v roce 2002 to bylo již jen 3,4 mld. EUR a aktuálně poklesly na 2,5 mld. EUR. Největší podíly na vývozních subvencích zaujímají maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, obiloviny a cukr. Celkem připadá na uvedené komodity zhruba 85 % celkových vývozních subvencí. Subvence se na tyto zemědělské komodity v posledních letech významně snížily: u mléka a mléčných výrobků se výdaje ve srovnání s rokem 1993 snížily o více než 50 % na 1,16 mld. EUR. U hovězího a telecího masa se 23

28 výdaje na vývozní subvence snížily v období let 1993 až 2002 dokonce o 80 % na aktuálních 387 mil. EUR. Graf 1 -Pokles výdajů z fondu EAGGF na vývozní subvence za období (mil. EUR) , , ,0 mil. EUR 6 000, , , Pramen: Evropská komise Výdaje na vývozní subvence Aby se evropský trh mohl plynule přizpůsobovat nově vytyčovaným cílům, resp. potřebám, mělo by rušení vývozních podpor probíhat postupně a flexibilně. Některé členské země WTO poskytují garantované a státem zvýhodněné vývozní úvěry na podstatnou část realizovaného obchodu, aby si zajistily příslušné podíly na trhu v rozvojových zemích. Podle studie OECD se rozsah veřejně garantovaných vývozních úvěrů USA pohyboval v roce 1998 na úrovni 4 mld. USD. Těmito praktikami se obchod značně deformuje, a proto by tyto úvěry měly podléhat stejnému omezujícímu režimu jako ostatní formy vývozních podpor. 24

29 Rovněž cenotvorba těch státních podniků, jimž stát svěřil zvláštní práva nebo výsady, by měla podléhat určité disciplíně. Průřezové subvencování, cenový pooling apod. se neslučují s férovými obchodními praktikami a měly by být v průběhu aktuálního vyjednávání v rámci WTO jedním z témat jednání. Také vývoz agrárních přebytků jako tzv. potravinová pomoc se může projevit na rozsahu pěstování plodin, jež jsou významné z hlediska zásobování v rozvojových zemích. Platí to zejména pro USA, které poskytují větší objem potravinové pomoci, pohybují-li se ceny na nižší úrovni a naopak menší rozsah, jsou-li ceny vyšší. EU dodržela závazky přijaté v oblasti vývozních subvencí v rámci v Uruguayského kola a usiluje o jejich další rušení. Zastává však názor, že by také všechny ostatní formy vývozních podpor měly podléhat téže disciplině (rovné zacházení se všemi formami podpory vývozu). 25

30 Souhrnné schéma současné Dohody WTO o zemědělství Tři pilíře Dohody WTO o zemědělství Systém členění příslušných skupin domácích podpor v zemědělství 26

31 Neobchodní požadavky (non-trade concerns) EU v Dohodě WTO o zemědělství trvale váže ochotu k liberalizaci agrárního obchodu (otevírání trhu) a ke snižování domácích podpor narušujících obchod na zakotvení podmínky obecného respektování neobchodních požadavků (tzv. non trade concerns ), K non trade concerns patří: potravinová bezpečnost (definice předběžné opatrnosti) zajišťování potravin pro rozvojové země (opatření podpůrné povahy) opatření k ochraně životního prostředí (považována za součást dohody) opatření týkající se ochrany zvířat (nevedou k závaznému snížení podpor) závazná ochrana zeměpisného označení (upraveno směrnicí) Non trade concerns již byly zahrnuty v Dohodě WTO o zemědělství v rámci Uruguayského kola (Agreement on Agriculture, AoA) a jsou také obsaženy v Rámcové dohodě z roku V úvodu (preambuli) AoA se uvádí...závazky se zřetelem k non trade concerns, včetně zajišťování potravin a environmentálních požadavků. Čl. 20 této Dohody WTO o zemědělství (AoA) naznačuje požadavek pokračovat v negociacích se zřetelem k non trade concerns. Jednání k problematice požadavků non trade concerns se vedou velmi obtížně. Big player (velcí hráči) ve vyjednáváních WTO o zemědělství Dohody WTO (ministerská prohlášení) se schvalují konsensuálně. Vzhledem k počtu členů WTO (v současné době 148 členů) se faktická jednání vedou mimo zasedání WTO. K závažným rozhodnutím dochází často na schůzkách tzv. Pětky velkých hráčů (Five Interested Parties = FIPs), tj. EU, USA, Indie, Brazílie a Austrálie, resp. na tzv. Mini-ministerials (za účasti Evropské 27

32 komise). Teprve po dosažení shody v rámci FIPs jsou dohody předloženy ostatním členům WTO. Mnohé členské státy stojící mimo FIPs proto kritizují nedostatečnou transparentnost rozhodování a chybějící možnost spolurozhodování. S cílem optimálního zapojení se do rozhodovacího procesu vytvořily členské země WTO tato seskupení: EU USA G-6 USA, EU, Brazílie, Indie, Austrálie a Japonsko. G-12 EU, USA, Indie, Brazílie, Japonsko, Austrálie, Egypt, Malajsie, Norsko, Kanada, Keňa, Čína. G-20 (G-20+): tzv. liberalizátoři : Argentina, Brazílie, Bolivie, Čína, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Ecuador, Egypt, El Salvador, Guatemala, Indie, Indonésie, Mexiko, Nigerie, Pákistán, Paraguay, Peru, Filipíny, Jihoafrická republika, Thajsko a Venezuela. G-90 tzv. defenzivní zahrnuje 49 nejméně rozvinutých zemí (LDCs), státy Africké unie a skupinu zemí africké, karibské a pacifické oblasti (AKP) G-33 tzv. skupina zemí požadujících speciální přístup, tj. zemí kladoucích důraz na zájmy rozvojových zemí v oblasti speciálních výrobků a se zřetelem na zvláštní ochranná opatření (Alliance for Strategic Products and Special Safeguard Mechanism): Antigue a Barbuda, Barbados, Belize, Botswana, Kuba, Dominica, Dominikánská republika, Grenada, Guyana, Haiti, Honduras, Indonésie, Jamaica, Keňa, Mongolsko, Montserrat, Nicaragua, Nigéria, Pakistan, Panama, Filipíny, Saint Kitts, Saint Lucia, Saint Vincent a Grenadines, Suriname, Tanzánie, 28

33 Trinidad/Tobago, Turecko, Uganda, Venezuela, Zambie a Zimbabwe. G-10 tzv. multifunkcionalisté : Švýcarsko, Japonsko, Bulharsko, Island, Izrael, Korea, Lichtenštejnsko, Norsko, Mauritius a Taiwan. Bývalá Cairnská skupina skupina agrárních vývozců : Argentina, Austrálie, Bolívie, Brazílie, Chile, Kostarika, Guatemala, Indonésie, Kanada, Kolumbie, Malajsie, Nový Zéland, Paraguay, Filipíny, Jižní Afrika, Thajsko a Uruguay. Na jednáních o zemědělství v Cancúnu došlo ke vzniku nových skupin více či méně shodných zájmů, zatímco Cairnská skupina a skupina multifunkcionalistů již svou obvyklou navyklou úlohu nenaplňovaly. Do jedné z významných aliancí se spojilo 20 rozvojových a nově zprůmyslněných 9 rozvojových zemí, přičemž Brazílie, Čína, Indie a Jižní Afrika se staly mluvčími skupiny G-20. Utvoření této skupiny bylo překvapením a lze tuto skutečnost hodnotit jako zřejmý diplomatický výkon Brazílie. Agrárním vývozcům ve skupině se podařilo své zájmy dříve zastupované Cairnskou skupinou skloubit se zájmy dalších rozvojových a nově zprůmyslněných rozvojových zemí a své naléhavé požadavky zahrnout do rámce rozvojové politiky. Švýcarsko spolu s Bulharskem, Islandem, Izraelem, Japonskem, Lichtenštejnskem, Mauritiem, Norskem, Jižní Koreou a Taiwanem tvoří skupinu G-10, jejíž členové především u vyjednávání směřujících k rušení cel a snížení domácích podpor zastávají umírněnější pozici. Ústředním bodem v jejich požadavcích bylo přiznat určitou flexibilitu domácím citlivým výrobkům. Heterogenní skupina rozvojových zemí, sestávající z aliance kolem Indonésie, se posílila ve směru maximálně možného zvláštního zacházení se 9 Volně přeloženo z něm. Schwellenländer. 29

34 svými speciálními výrobky (Special /Strategic Products) a také ve směru ustanovení speciální ochranné doložky (G-33). Seskupování většího počtu menších strukturálně slabých rozvojových zemí vyvolalo znepokojení z důvodů eroze celních preferencí na trzích průmyslových států a vyžaduje určité kompenzace vyplývající z této eroze preferencí v relaci k velké skupině rozvojových zemí (G-90). Tato dvě posledně jmenovaná seskupení ukazují, že skupina rozvojových zemí není homogenní a že co do svých zájmů se vzájemně odlišují. Iniciativa afrických zemí týkající se bavlny byla přijata v návrhu Ministerské deklarace z Cancúnu jako nezávislé téma. Tato iniciativa požaduje zrušení vývozních podpor na bavlnu a týká se v prvé řadě USA. USA ale nejevily zvláštní ochotu přistoupit na tento požadavek. 3 EU a rozvojové země Od uzavření Uruguayského vyjednávacího kola EU dále otevřela trhy pro dovozy zemědělských výrobků ze třetích zemí. Kromě toho EU uzavřela četné bilaterální dohody o volném obchodu a dohodla se na obchodních preferencích, z nichž třetí země a zejména rozvojové země ve značném rozsahu profitují. EU zůstává nadále nejotevřenějším trhem pro obchod se zemědělskými produkty z rozvojových zemí, jmenovitě (viz též graf 2): největším světovým dovozcem zemědělských výrobků; největším odběratelem agrárních produktů z rozvojových zemí (Všeobecný systém celních preferencí 10 pro zhruba 170 zemí); EU dováží zhruba tolik jako USA, Japonsko, Kanada, Austrálie a Nový Zéland dohromady; 10 Všeobecný systém celních preferencí GSP, z anglického Generalised System of Preference je jednostranné opatření přijímané vyspělými zeměmi, které usnadňuje přístup na trh dané vyspělé země pro výrobky původem z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí ve srovnání s přístupem pro ostatní země (většinou formou snížení celních sazeb). 30

35 zhruba 85 % agrárních vývozů Afriky (Dohoda AKP pro zhruba 75 zemí) a 45 % agrárních vývozů Latinské Ameriky (bilaterální dohody) směřují do teritoria EU; největším dovozcem agrárních výrobků z nejméně rozvinutých zemí (LDCs prostřednictvím iniciativy EBA 11 pro zhruba 50 zemí); čistým dovozcem zemědělských výrobků; v roce 2001 překročila hodnota agrárních dovozů do EU o 6,5 mld. USD hodnotu agrárních vývozů. Graf 2 - Rozhodující světoví dovozci a vývozci a rozvojové země mil. EUR Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz EU 15 USA+Kanada +Japonsko + Austrálie +Nový Zéland rozvojové země uplatňují mnohem vyšší agrární cla než průmyslové vyspělé země; EU aktuálně na úrovni 23 % 11 Iniciativa nesoucí název Vše kromě zbraní ( Everything But Arms, EBA) 31

36 a podle návrhu Rozvojového kola z Doha (DDA) na úrovni 12 %; Brazílie 37 % a podle návrhu DDA 28 %; Indie 116 % a podle návrhu DDA 73 %; rozvojové země vůči sobě navzájem uplatňují mnohem vyšší celní omezení než vůči průmyslově vyspělým zemím; analýzy ukazují, že rozvojové země by mohly získávat mnohem více ze vzájemného obchodu než z obchodu s průmyslově vyspělými zeměmi; propočty ukazují, že z liberalizace agrárního obchodu by měly největší prospěch nově zprůmyslněné rozvojové země orientované na vývoz (Brazílie, Indie) a velcí agrární vývozci (Austrálie, Nový Zéland) a nikoliv ve vlastním smyslu slova skutečné rozvojové země. Subsaharské země Afriky by dokonce zaznamenaly ztráty (eroze preferencí); v protikladu s obecnou představou se ukazuje, že země by největší měrou profitovaly z liberalizace obchodu průmyslovým zbožím (75 % obchodu rozvojových zemí) a pouze v menší míře z otevření agrárního obchodu; z propočtů vyplývá, že liberalizaci obchodu pro rozvojové země bez existence příslušných kapacit a technické pomoci nelze spojovat s růstem blahobytu v těchto zemích. Struktury a výkonnost v agrární oblasti, obdobně jako v jiných odvětvích, se celosvětově mění, čímž se některé země stávají výkonnějšími než jiné a naopak. Zemědělská výroba má tendenci ke značným výkyvům, což vede k neklidu na trhu a selhávání trhů. Tyto nejistoty opravňují existenci intervencí a objasňují, proč většina zemí světa přistupuje k určitým formám agrárních podpor a ke stabilizaci svých agrárních trhů. Uplatňují velmi různorodé metody ochrany trhu. Velmi záleží na daných agrárních strukturách v jednotlivých zemích, tj. na velikosti a výkonnosti zemědělských podniků a na disponibilitě finančních prostředků. V rozvojových zemích, charakterizovaných omezenými zdroji, je sledována spíše politika vnější ochrany agrárního trhu. 32

37 Rozvoj zemědělství a venkova hrají klíčovou roli v boji proti vylidňování venkova a v rezignaci na zemědělské hospodaření v méně příznivých venkovských oblastech. Mnohé z těchto oblastí v Evropě, USA, Japonsku, Indii a v ostatních zemích na různém stupni svého rozvoje by byly bez aktivní agrární politiky konfrontovány s obtížně řešitelnými hospodářskými, sociálními a ekologickými problémy. Podle studie Mezinárodního měnového fondu (a mnohých dalších studií) by zrušení podpor a všech agrárních cel celosvětově globálně prospělo především producentům z velkých průmyslových zemí (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland) a některým nově zprůmyslněným rozvojovým zemím. Výhody ve prospěch těchto velkých průmyslových zemí by vedly k ještě nižší míře bezpečnosti potravin v mnohých rozvojových a nově zprůmyslněných zemích. V Evropě stejně jako v ostatních zemích stojí zemědělství před rostoucí výzvou. Potravinové bezpečnosti a ochraně životního prostředí se přisuzují stále větší priority. Také očekávání plynoucí z růstu kvality potravin nabývají na významu. Přijímaná opatření se týkají ochrany životního prostředí ve venkovských oblastech stejně jako udržování tradiční krajiny. Trh sám o sobě nemůže garantovat poskytování těchto požadovaných služeb, resp. nikoliv na patřičné úrovni. Z výše uvedených důvodů se EU rozhodla pro politiku, kterou by podpořila své zemědělce v tom smyslu, že bude směřovat k trvale udržitelnému zemědělství ve Společenství a že tato politika se bude opírat nejen o ekonomická, nýbrž také o společenská (sociální) a ekologická kritéria. Pro rozvojové země bude stejně jako v Uruguayském kole také v rámci Rozvojové agendy z Doha platit delší implementační období včetně nižšího objemu závazků (LDCs byly zbaveny všech závazků): citlivé potraviny budou chráněny v rámci zvláštních ochranných opatření, resp. mechanismů; 33

38 z důvodů udržení potravinové bezpečnosti bude při uplatňování podpor do agrárního sektoru postupováno flexibilněji. Konkurence ve vývozu: vývozní subvence jsou jedinou formou podpory vývozů, která byla v Uruguayském kole transparentně přijata, číselně vyjádřena a snížena; před 10 lety se výdaje EU na vývozní subvence pohybovaly zhruba na úrovni 10 mld. EUR, což tehdy odpovídalo zhruba 30 % výdajů z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF). (podrobněji viz vývozní subvence ); platí nabídka EU k ukončení exportních subvencí, pokud všechny formy vývozních podpor (STEs, Food Aid, vývozní úvěry) budou podléhat stejně přísným pravidlům. 4 Reforma SZP a WTO Na základě reformy SZP z června 2003 se většina přímých plateb do zemědělství odpojila od produkce. EU bude mít možnost tyto platby v rámci domácích podpor přesunout z modré skupiny do zelené. Dané opatření představuje redukci modré skupiny o zhruba 70 %. Vyjednávací prostor EU se v jednáních na úrovni WTO, zejména v oblasti domácích podpor podstatně rozšířil (viz graf 3). Zelená skupina podpor, která se zvýšila téměř o 70 % nebude pravděpodobně v rámci nadcházejícího negociačního procesu principiálně zpochybňována. V důsledku naznačených přesunů v rámci domácích podpor může EU v oblasti vývozní soutěže (úvěry, státní obchodní podniky, potravinová pomoc) a u pravidla de minimis více naléhat na USA, aby rovněž přistoupily na nezbytné ústupky. Formulace kritérií pro zelenou skupinu podpor do budoucnosti (v tom smyslu, aby nebyl nastaven horní limit) zůstává vedle 34

39 neobchodních požadavků (non trade concerns) a mírové doložky v příštích jednáních nejvýznamnějším požadavkem EU. Zachování domácích podpor na stávající úrovni, tj. bez jejich horní hranice je zásadním zájmem EU v rámci současných vyjednávání s tím, že EU v příštích letech převede své podpory z modré do zelené skupiny. Navíc se počítá s tím, že bude vynaloženo více zdrojů EU na opatření přijímaná ve prospěch rozvoje venkova (EAFRD), která se rovněž řadí do zelené skupiny. Graf 3 - Změny kategorií podpor na základě reformy SZP EU z roku 2003 (podle schématu WTO) 35

Z A H R A N I Č N Í O B C H O D 2 0 1 0-2 0 1 3

Z A H R A N I Č N Í O B C H O D 2 0 1 0-2 0 1 3 1 M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í P O L I T I K A V Z D Ě L Á V A C Í M A T E R I Á L K E K U R Z U Z A H R A N I Č N Í O B C H O D S L E Z S K Á U N I V E R Z I T A V O P A V Ě O K R E S N Í H O

Více

Přístup evropských podnikatelů na třetí trhy

Přístup evropských podnikatelů na třetí trhy Přístup evropských podnikatelů na třetí trhy 2008 Obsah: Úvod Strategie pro přístup na trh Překážky obchodu Databáze Informační zdroje Zkratky a pojmy Kontakty Úvod Ekonomika Evropské unie patří v současnosti

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Světová obchodní organizace (WTO) Exportní podpory v zemědělství

Světová obchodní organizace (WTO) Exportní podpory v zemědělství Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) Exportní podpory v zemědělství EXPORTNÍ PODPORY V ZEMĚDĚLSTVÍ 1. Úvod Exportní podpory neboli vývozní subvence jsou prostředky, kterých využívají státy, aby

Více

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 Mezinárodní ekonomická integrace BS VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 1 Osnova 1. Další vybraná seskupení 1.1 Amerika 1.2 Asie 2. Integrační seskupení na území východní Evropy

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.12.2006 KOM(2006) 800 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o stanovení opravných koeficientů použitelných od 1. července 2006 na odměny úředníků a smluvních

Více

Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace zemědělství

Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace zemědělství Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) Liberalizace zemědělství LIBERALIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ 1. Úvod Zemědělství je: Jedno ze základních odvětví materiální výroby; obor zabývající se pěstováním zemědělských

Více

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území)

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území) Země 2001 Dovoz 2001 Saldo 2001 2002 Dovoz 2002 Saldo 2002 2003 Dovoz 2003 Saldo 2003 Afghánistán 5 961 4 791 1 170 26 302 1 144 25 158 341% 40 678 3 777 36 901 55% 0,0030% 0,0016% Albánie 418 188 25 910

Více

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE Tisková konference MPO 5. 3. 2013 1 IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE 2012 2020 Naplnění poptávky českých exportérů Zaměření exportní

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 2.4.2008 KOM(2008) 161 v konečném znění Návrh NAŘÍZENÍ RADY o stanovení opravných koeficientů použitelných od 1. července 2007 na odměny úředníků,

Více

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 3 PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu Problematická oblast: Zlepšení postavení prvovýrobců

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

WTO. Cla v zemědělství

WTO. Cla v zemědělství WTO Cla v zemědělství 1. Úvod Zemědělství patří bezesporu mezi nejdůleţitější části hospodářské činnosti. Mezinárodního významu nabývalo po staletí aţ do nynějších dnů, kdy na jeho fungování závisí miliony

Více

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO Anna Teličková ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky 30. října 2012 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 CETA Cílem dohody je odstranit obchodní bariéry v předem daných oblastech a podpořit tím obchod mezi EU a

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Světová obchodní organizace NAMA Průmyslové výrobky

Světová obchodní organizace NAMA Průmyslové výrobky Výbor - Téma Světová obchodní organizace NAMA Průmyslové výrobky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) NAMA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY 1. Klasifikace V posledních letech tvořily nezemědělské produkty téměř 90 % světového

Více

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce

Světová ekonomika. Hlavní mezinárodní finanční instituce Světová ekonomika Hlavní mezinárodní finanční instituce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku PRACOVNÍ DOKUMENT. o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 27.4.2015 PRACOVNÍ DOKUMENT o rozvoji udržitelného evropského průmyslu obecných kovů Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpravodaj:

Více

ČEB součást proexportní politiky ČR

ČEB součást proexportní politiky ČR ČEB součást proexportní politiky ČR Vznikla 1. 3. 1995 Akciová společnost ve vlastnictví českého státu Tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky Zajišťuje zejména typy financování, které

Více

WTO. Základní informace o WTO P R A Ž S K Ý S T U D E N T S K Ý S U M M I T / X V I I I / O S N / W T O / I.

WTO. Základní informace o WTO P R A Ž S K Ý S T U D E N T S K Ý S U M M I T / X V I I I / O S N / W T O / I. WTO Základní informace o WTO Základní informace o WTO 1. Úvod Světová obchodní organizace (World Trade Organization, WTO) je mezinárodní institucí globálního rozsahu sídlící ve švýcarské Ženevě, která

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

rní ekonomika a politika - IV

rní ekonomika a politika - IV Agrárn rní ekonomika a politika - IV OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Aktivita 02 prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. becvar@mendelu.cz Rapotín 23. 4. 2010 Problémy pro řešení v agrárn rním sektoru Důchod

Více

Smlouva o dvouleté spolupráci

Smlouva o dvouleté spolupráci Smlouva o dvouleté spolupráci mezi Ministerstvem České republiky a Regionálním úřadem pro Evropu Světové zdravotnické organizace 2004/2005 Podepsali: Za Ministerstvo Podpis Jméno Datum Funkce: Ministr

Více

MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA MEZINÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ČESKÝM TELECOMEM, a.s., V RÁMCI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY

MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA MEZINÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ČESKÝM TELECOMEM, a.s., V RÁMCI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY Příloha č. 2 k cenovému rozhodnutí č. 01/2005 MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA MEZINÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ČESKÝM TELECOMEM, a.s., V RÁMCI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY MEZINÁRODNÍ TELEFONNÍ

Více

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015 Ministerstvo zemědělství Č.j.: 85788/2015-MZe-14112 V Praze dne ledna 2015 Výtisk č. K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015 Věc: Aktuální situace v nastavení

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií)

Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Uplatnění českých potravin na trzích EU a třetích zemí. (návrh proexportních opatření, včetně teritorií) Výběr vhodných destinací pro uplatnění české potravinové produkce na trzích EU a třetích zemí. Úvod

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT Hlasové služby Profi na míru 4 Profi na míru 4 Měsíční paušál 498.98 Volné minuty neomezeně Volné SMS neomezeně Volné mezinárodní SMS 20 Datový limit 2 GB Volání do všech sítí v ČR 0.00 SMS 0.00 Mezinárodní

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

mimo špičku bez DPH špička bez DPH mimo špičku vč. DPH špička vč. DPH

mimo špičku bez DPH špička bez DPH mimo špičku vč. DPH špička vč. DPH VoIP Telefon Siemens A510IP 1 832,50 Kč 49,17 Kč 2 199,00 Kč 59,00 Kč VoIP Telefon Siemens C610IP 1 999,17 Kč 62,50 Kč 2 399,00 Kč 75,00 Kč HAG Linskys WRP400 2 415,83 Kč 74,17 Kč 2 899,00 Kč 89,00 Kč

Více

Nové blokové výjimky pro podpory de minimis

Nové blokové výjimky pro podpory de minimis CS Nové blokové výjimky pro podpory de minimis EN EN KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 2006 K(2006) Předloha NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. /.. ze dne [ ] o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.10.2014 COM(2014) 638 final 2014/0297 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření jménem Evropské unie Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

PRODUKTIVITA PRÁCE JAKO FAKTOR TRVALE UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

PRODUKTIVITA PRÁCE JAKO FAKTOR TRVALE UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR PRODUKTIVITA PRÁCE JAKO FAKTOR TRVALE UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO ROZVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR LABOUR PRODUCTIVITY AS A FACTOR OF SUSTAINABLE ECONOMIC DEVELOPMENT OF THE CR AGRICULTURE Úvod Základním předpokladem

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců Náhled do směrnice 2009/38/ES K čemu slouží evropské rady zaměstnanců? Evropské rady zaměstnanců (ERZ) jsou orgány, které zastupují evropské zaměstnance určitého

Více

Evropská unie a její politiky

Evropská unie a její politiky Evropská unie a její politiky Rozpočet EU NF VŠE, LS 2009-2010 Prof. Ing. Luděk Urban, CSc. Literatura : 1. Baldwin, R., Wyplosz, Ch., Ekonomie evropské integrace, Grada Publishing 2008, Str. 83-90 2.

Více

Export a konkurenceschopnost co dál?

Export a konkurenceschopnost co dál? Export a konkurenceschopnost co dál? 15.11.2012 Exportní konference Prof. Michal Mejstřík, předseda Mezinárodní obchodní komory ČR (ICC ČR) Jana Gutierrez Chvalkovská, zástupkyně předsedy ICC ČR POZICE

Více

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě

Více

Vládní program na podporu exportu České republiky

Vládní program na podporu exportu České republiky Vládní program na podporu exportu České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu EGAP hájí obchodní zájmy České republiky v EU, WTO, OECD podílí se na odstraňování obchodních bariér podporuje českou oficiální

Více

NETARIFNÍ OPATŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

NETARIFNÍ OPATŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE NETARIFNÍ OPATŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE Aleš Hes Katedra obchodu a financí, PEF, Česká zemědělská universita v Praze, 165 21 Praha 6 - Suchdol, tel.: 42/2/3382359, fax.: 42/2/393708 Anotace: Netarifní opatření

Více

Kolumbie, Panama, Kostarika - ČR perspektivy obchodních vztahů

Kolumbie, Panama, Kostarika - ČR perspektivy obchodních vztahů Kolumbie, Panama, Kostarika - ČR perspektivy obchodních vztahů KOLUMBIE, PANAMA, KOSTARIKA ČR PERSPEKTIVY OBCHODNÍCH VZTAHŮ Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik, MPO 1 KOLUMBIE Průmyslově-zemědělská země

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Předsednictvo WTO. Představení týmu. 1. listopadu 2014 PETRA MACKŮ

Předsednictvo WTO. Představení týmu. 1. listopadu 2014 PETRA MACKŮ Předsednictvo WTO Představení týmu 1. listopadu 2014 PETRA MACKŮ Předsedkyně 01 05 Petra Macků Studentka 3. ročníku FM VŠE Obor: Management a ekonomika PSS : 3x delegátka (WTO - ČLR, GA - Vietnam, WTO

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2009. Měnový

Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2009. Měnový Příloha k Vyhlášce č. 417/2008 Sb. v cizí měně pro rok 2009 A Afghánistán EUR euro 35,- Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra Angola 60,- Argentina EUR euro 35,- Arménie EUR euro 35,- Austrálie

Více

DŮKAZY PREFERENČNÍHO PŮVODU A STATUSU

DŮKAZY PREFERENČNÍHO PŮVODU A STATUSU DŮKAZY PREFERENČNÍHO PŮVODU A STATUSU Používají se v rámci preferenčního systému EU na základě mezinárodních dohod, jednostranných opatření nebo NR č. 1207/01. Příslušné předpisy vymezují, jaký z důkazů

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.2.2009 KOM(2009) 72 v konečném znění Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má zaujmout Evropské společenství v rámci Rady ministrů AKT-ES k rozhodnutí

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Úloha SRS při zpracování analýz rizik škodlivých organismů rostlin

Úloha SRS při zpracování analýz rizik škodlivých organismů rostlin Úloha SRS při zpracování analýz rizik škodlivých organismů rostlin VÝZNAM PRA PŘI PROSAZOVÁNÍ NÁRODNÍCH CÍLŮ ĆR V EU Michal Hnízdil 1 SRS A PRA SRS - úřad odpovědný za výkon rostlinolékařské péče v ČR

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

Hutnictví železa, a.s. Steel Federation of the Czech Republic

Hutnictví železa, a.s. Steel Federation of the Czech Republic Tisková beseda k veletrhům TUBE - Düsseldorf a WIRE Düsseldorf, K + K hotel Central, Praha, 14. ledna 2014 Hutnictví železa, a.s. Steel Federation of the Czech Republic 1 Vývoj v oblasti hutnictví ve světě

Více

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní

4.1 Harmonizace nepfiím ch daní Evropská unie uvažuje o harmonizaci či alespoň koordinaci, neboť celá řada členských států finanční sektor zdaňuje, nicméně podoba zdanění se v jednotlivých členských státech liší. 4.1 Harmonizace nepfiím

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) L 321/2 NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1198/2014 ze dne 1. srpna 2014, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020

Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 Hospodářská strategie České republiky 2015-2020 (návrh přípravy) pracovní materiál pro diskusi na PT pro hospodářskou politiku RHSD ČR, 22. 5. 2014 Po nástupu nové vlády je třeba revidovat národohospodářsky

Více

Jaká jsou pravidla financování?

Jaká jsou pravidla financování? Jaká jsou pravidla financování? Rozpočet projektu musí být navržen podle následujících pravidel financování: A) Akce 2 EDS - Přehled pravidel financování Cestovní náklady Náklady spojené s vysláním Náklady

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Měnový kód. Měna. Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- americký dolar

Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35,- Měnový kód. Měna. Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra EUR euro 40,- americký dolar A Afghánistán EUR euro 35,- Angola Albánie EUR euro 35,- Alžírsko EUR euro 35,- Andorra 60,- Austrálie a Oceánie - ostrovní státy 1) Argentina EUR euro 35,- Arménie EUR euro 35,- Ázerbájdžán EUR euro 35,-

Více

Analýza vybraných dopadů pro uzavření obchodní dohody mezi EU a Kolumbií a Peru na ekonomiku ČR

Analýza vybraných dopadů pro uzavření obchodní dohody mezi EU a Kolumbií a Peru na ekonomiku ČR Sekce Evropské unie a mezinárodní konkurenceschopnosti Odbor ekonomických analýz Únor 2012 Analýza vybraných dopadů pro uzavření obchodní dohody mezi EU a Kolumbií a Peru na ekonomiku ČR 1 O B S A H...

Více

Cizinci s povoleným pobytem na území České republiky k 30.9. 2010 (zjištěno podle aktuálního místa pobytu osoby v IS CIS úlohy TDU) Druh pobytu

Cizinci s povoleným pobytem na území České republiky k 30.9. 2010 (zjištěno podle aktuálního místa pobytu osoby v IS CIS úlohy TDU) Druh pobytu Cizinci s povoleným pobytem na území České republiky k 30.9. 2010 (zjištěno podle aktuálního místa pobytu osoby v IS CIS úlohy TDU) Druh pobytu Státní příslušnost Trvalý Dlouhodobý Celkem Afghánistán 252

Více

Vyhláška č. 242/2014 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2015, ze dne 4. listopadu 2014

Vyhláška č. 242/2014 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2015, ze dne 4. listopadu 2014 Vyhláška č. 242/2014 Sb. - o stanovení výše základních sazeb zahraničního pro rok 2015, ze dne 4. listopadu 2014 Ministerstvo financí stanoví podle 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce: 1

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008. Exekutivní shrnutí

Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008. Exekutivní shrnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010: Zpráva o průběžném plnění v roce 2008 Exekutivní shrnutí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR V souladu s Plánem

Více

ČESKÁ REPUBLIKA MALÝM HRÁČEM NA VELKÉM POLI

ČESKÁ REPUBLIKA MALÝM HRÁČEM NA VELKÉM POLI ČESKÁ REPUBLIKA MALÝM HRÁČEM NA VELKÉM POLI Jak vést obchod směrem k potravinové bezpečnosti Úvod Už přes dva roky se vedou horké diskuze o tom, kam směřuje Společná zemědělská politika EU (SZP EU), v

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Program rozvoje venkova. v období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. v období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova v období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Programové období 2014-2020 nový rámec pro II. pilíř SZP - rozvoj venkova

Více

MARKETING (ve znění platném od 1.1.2007)

MARKETING (ve znění platném od 1.1.2007) MARKETING (ve znění platném od 1.1.2007) Tento program realizuje Prioritu 2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků Operačního programu Podnikání a Inovace 2007 2013. 1. Cíl programu Cílem programu je posílení

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Manpower Index trhu práce Česká republika

Manpower Index trhu práce Česká republika Manpower Index trhu práce Česká republika 3 215 Česká republika Index trhu práce V rámci průzkumu Indexu trhu práce pro třetí čtvrtletí 215 byla všem účastníkům vybraného reprezentativního vzorku 75 českých

Více

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů

Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů Mexiko Česká republika perspektivy obchodních vztahů Mexiko Mexiko patří k nejvyspělejším a rozlohou největším státům Latinské Ameriky. Člen OECD, Pacifické aliance Aktuálně 14. ekonomika světa (MMF) 1,972

Více