Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha. WTO a zemědělství 1. Pracovní příručka. Praha 2006

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha. WTO a zemědělství 1. Pracovní příručka. Praha 2006"

Transkript

1 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha WTO a zemědělství 1 Pracovní příručka Praha Aktualizovaný výtah z příručky Leitfaden WTO und Landwirtschaft zpracované Spolkovým ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství a životního prostředí Rakouska v červnu 2006.

2 Text neprošel jazykovou korekturou. Zpracovali: Ing. Josef Kraus, CSc. Ing. Eva Dyková, CSc., Ing. Jiřina Šlaisová, CSc. ISBN

3 Obsah Úvod Stávající stav ve vyjednávání v rámci WTO Zemědělství ve WTO včetně Dohody WTO o zemědělství EU a rozvojové země Reforma SZP a WTO Definice základních pojmů vážících se k WTO...36 Závěry...41 Literatura...44

4

5 Úvod Globalizace se nezastavila ani před zemědělstvím. Výrazným projevem tohoto fenoménu je silný růst agrárního zahraničního obchodu. Ten se v posledních padesáti letech v hodnotovém vyjádření za každých sedm až osm let zdvojnásobil (Witzke, 2001). Zemědělství je ve stále větším rozsahu ovlivňováno světovým hospodářským a mezinárodním makroekonomickým vývojem. Globalizace přispěla k začlenění zemědělství do režimu Světové obchodní organizace (WTO). Agrární politika EU proto musí ve zvýšené míře přihlížet k mezinárodním souvislostem, včetně ustanovení WTO. Globalizované hospodářství profituje na zisku ze specializace a mezinárodního obchodu. Zboží se stále více vyrábí v místech, kde jsou pro jeho produkci nejpříznivější podmínky. Při pravidelných multilaterálních obchodních rozhovorech v rámci WTO vyjednává 148 států o mezinárodně platných pravidlech mezinárodního obchodu a o odstraňování obchodních bariér (WTO založena v roce 1995 jako nástupnická organizace GATT). Odvětví vyrábějící průmyslové výrobky byla do roku 1995 řízena Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT). Sektor zemědělství byl do pravidel GATT upravujících světový obchod začleněn teprve v rámci Uruguayského kola (1986 až 1994). Zemědělství v 21. století stojí před třemi rozhodujícími výzvami: pokračující globalizací, zásobováním rostoucího počtu obyvatelstva potravinami a rozvojem venkova. Z těchto výzev plyne pro zemědělství celosvětová mimořádná odpovědnost. Šetrným užíváním zdrojů lze zajistit potravinovou bezpečnost a současně vytvářet podmínky pro trvale udržitelný rozvoj venkovského prostoru. Proto má zemědělství nezastupitelný multifunkční význam z hlediska rozvoje společnosti. Globalizační proces, který se šíří a současně prohlubuje na všech úrovních, by měl být právě proto z hlediska agrární politiky ovlivňován aktivní spoluúčastí na jeho utváření. Ve světovém obchodu zaujímá EU jako největší agrární dovozce a vývozce vedoucí pozici a je proto na fungujícím systému světového obchodu plně zainteresována. 1

6 2

7 1 Stávající stav ve vyjednávání v rámci WTO Průběh vyjednávání v rámci rozvojového kola z Doha 2001: listopad, Rozvojová agenda z Doha mandáty pro oblasti vyjednávání 2002: technická vyjednávání v Ženevě 2003: září, Cancún ztroskotal (vyjednávání k zemědělství nebyla vůbec zahájena) 2004: Přestávka a technická vyjednávání v Ženevě Rámcová dohoda (Framework Agreement) 1. srpna 2004 (základní koncepce) 2005: Technická jednání v Ženevě o základní koncepci, k prvnímu přiblížení v otázkách modalit nedošlo (31. července) Hong Kong, k usnesení o modalitách nedošlo, ale zaznamenán určitý pokrok 2006: Usnesení o modalitách v zemědělství a přístupu nezemědělských výrobků na trh (červen 2006) konkrétní závazky ve všech oblastech do (Schedules) ukončení kola koncem roku 2006 Na 4. Ministerské konferenci WTO v Doha v listopadu 2001 došlo k dohodě o novém vyjednávacím kole, označovaném jako Rozvojová agenda z Doha (Doha Development Agenda zkratka DDA). V prohlášení ministrů existuje mandát pro vyjednávání o zemědělství. Návazně na čl. 20 Dohody WTO o zemědělství se členové WTO zavázali, že povedou rozsáhlá vyjednávání s těmito cíli: 3

8 zlepšení přístupu na trh, snížení všech forem vývozních subvencí (postupné časově vymezené odbourávání vývozních podpor označováno pojmem phasing out ), podstatné snížení domácích podpor narušujících stejné soutěžní podmínky v rámci obchodu, speciální a diferencovaná vyjednávání ve prospěch rozvojových zemí jako integrální součást negociací a zohlednění neobchodních požadavků (non-trade concerns). Po přerušení 5. Ministerské konference v mexickém Cancúnu v září 2003, aniž by byly zaznamenány zřetelné výsledky, došlo k nové orientaci, jak v rámci EU, tak i ve WTO. Jednání o zemědělství v Cancúnu nebyla vůbec zahájena, když v ostatních tematických okruzích rozhovory ztroskotaly. Jednalo se jen o tzv. singapurských tématech ( Singapur-issues ): o obchodu a konkurenci, obchodu a investicích, veřejném zásobování a o usnadnění obchodu. Následně byla agenda v rámci tohoto vyjednávacího kola změněna, resp. sporná, nicméně z hlediska EU významná témata byla z jednání vypuštěna (3 ze 4 singapurských témat). Návazně se členové WTO shodli (1. srpna 2004) na tzv. rámcové dohodě ( Framework Agreement ). Tato dohoda upravuje jednotlivé podmínky pro všechny nové úmluvy, např. v oblasti: zemědělství, služeb, NAMA ( přístupu nezemědělských výrobků na trh) a usnadnění obchodu. 4

9 Další oblasti vyjednávání: pravidla obchodu a jejich implementace, obchod a životní prostředí, obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Přijatý text z 1. srpna 2004 stanovuje výchozí vyjednávací body pro každou z klíčových oblastí: rámec pro modality v zemědělství, rámec pro modality upravující přístup nezemědělských výrobků na trh, rámec vyjednávání o mezinárodním obchodu se službami, rámec pro výjimky ve prospěch rozvojových zemí a lepší integrace v multilaterálním obchodním systému a zahájení vyjednávání o celosvětové reformě celních postupů (tzv. Trade Facilitation ; singapurská témata) Ve smyslu rámcové dohody (z 1. srpna 2004) bylo cílem ženevských jednání co nejlépe připravit 6. Ministerskou konferenci WTO v Hong Kongu ( ). Do 31. července 2005 měly být dosaženy ve WTO ve všech významných oblastech první aproximace ( first approximations ) dohod. Tento cíl splněn nebyl a v září 2005 byla zahájena rozsáhlá vyjednávání k rozpracování Ministerské deklarace pro konferenci v Hong Kongu. Cílem jednání v Hong Kongu bylo stanovit rámcový obsah tzv. modalit, nových dohod WTO platných pro zemědělství a pro ostatní oblasti vyjednávání (průmyslové výrobky, pravidla obchodu se službami atd.). V Hong Kongu však ke shodě o konkrétních závazcích v zemědělství ani v ostatních odvětvích nedošlo (rozsáhlé modality 2 jak se původně plánovalo, nebyly dohodnuty), ale byl proveden rozpis dosažených výsledků vyjednávání z tzv. červencového balíčku Tzv. modality představují rámec pro další jednání o pravidlech otevírajících možnost pokračovat v reformním procesu. 5

10 Zejména skupina zemí G-20 3 a Cairnská skupina zemí 4 zastávají názor, že zemědělství musí nejprve učinit ústupky (především při snižování cel), než budou ostatní odvětví intenzivněji oslovena. Bývalý obchodní komisař EU P. Lamy je od září 2005 generálním ředitelem WTO. Předsedu zemědělského výboru, velvyslance T. Grosera z Nového Zélandu vystřídal velvyslanec C. Falconer (rovněž z Nového Zélandu). Vyjednávací grémia WTO: Výbor pro obchodní vyjednávání (Trade Negotiations Comittee (TNC) Nejvyšším grémiem pro vyjednávání mezi Ministerskými konferencemi je Výbor pro obchodní vyjednávání (TNC), kde jsou zastoupeni všichni členové WTO. Předsedou je generální ředitel WTO. Generální rada WTO Dozoruje a realizuje obchodní dohody v mezidobí mezi Ministerskými konferencemi a je druhým nejvyšším rozhodovacím grémiem ve WTO. Výsledky jednání z Hong Kongu (2005) Pro konferenci ministrů v Hong Kongu zakončenou 18. prosince 2005 byla charakteristická obtížná jednání. Výsledek z Hong Kongu sice nepředstavuje velký průlom, lze jej však označit jako významný krok k oživení vyjednávání. Zejména z hlediska oživení obchodu s nezemědělskými výrobky a služeb nedošlo k významnému pokroku, ale ani ke ztrátě pozic. K dalšímu oživení světového obchodu je právě v této oblasti nezbytný posun. 3 viz str. 28 a 29 a subkap viz subkap. 5. 6

11 V oblasti agrárního obchodu bylo možné i za těchto obtížných podmínek dosáhnout přijatelného výsledku. Reforma SZP z roku 2003, pojatá jako vstřícné opatření EU, předcházející negociacím o zemědělství ve WTO, představuje základní pilíř evropské vyjednávací pozice a tento pilíř nebyl ani v Hong Kongu zpochybněn. Klíčovou oblastí jednání o světovém obchodu v Hong Kongu byla otázka konkurenceschopnosti agrárního vývozu. V této oblasti byla a zůstává EU pod silným tlakem. EU byla ochotna snížit vývozní subvence pouze při rovném jednání o všech formách vývozních podpor. U tradičních vývozních subvencí uplatňovaných EU a u ostatních forem vývozních podpor dojde do roku 2013 k jejich postupnému rušení. Pro EU bylo důležité, že procesem odstranění všech forem vývozních podpor se rozumí také rušení exportních úvěrů, odstraňování agrárních přebytků prostřednictvím potravinové pomoci USA, ale také ostatních forem vývozních podpor jako jsou např. státní obchodní organizace zaměřené na vývoz (existují na Novém Zélandu, v Austrálii a Kanadě). V Hong Kongu byl dán také důležitý signál směrem k rozvojovým zemím. Rozvojový balík opatření počítá s postupným rušením vývozních podpor a s posílením rozvojové pomoci v oblasti obchodu (Aid for Trade). Rovněž byl dohodnut kvantitativně neomezený a bezcelní přístup (duty-free and quota-free market access) na trhy průmyslových zemí pro skupinu nejméně rozvinutých zemí s platností od roku Navíc došlo k dohodě o uvolnění patentových pravidel týkajících se výroby tzv. generik (léky u kterých vypršela patentová ochrana) pro rozvojové země (TRIPs and Public Health). V rámci významné otázky související s rozšířením vývozních možností u bavlny bylo pro západoafrické země nalezeno řešení. 7

12 Přehled vyjednávaných témat v Hong Kongu Zemědělství Před Hong Kongem Jednání v Hong Kongu Po Hong Kongu Vývozní subvence Podpory Cla Postupné rušení uvedené již v Rámcové dohodě, včetně nepřímých podpor formou vývozních úvěrů, potravinové pomoci a organizací státního obchodu Země WTO s největšími podporami deformujícími obchod musí přistoupit u komodit s vysokou podporou k jejich podstatné redukci Pásmový vzorec pro redukci, větší redukce, u vyšších cel. Nižší redukce u citlivých produktů pro průmyslově vyspělé země (PVZ), u speciálních produktů pro rozvojové země (RZ) Konečný termín 2013, v rozhodující míře odbourat do roku 2011 a paralelní rušení nepřímých podpor Dohoda o rozčlenění zemí WTO do tří pásem (nejvyšší pásmo EU, střední pásmo USA a Japonsko, spodní pásmo zahrnuje ostatní země) 4 pásma pro redukci celních tarifů (odlišně pro RZ a PVZ). Mechanismus ochranné klausule pro RZ (SSM) 5, pro PVZ otevřeno (SSG) 6 Musí být stanoven harmonogram postupného rušení a rozsah redukce Nutno stanovit rozsah snižování (hranice pásem a redukce v rámci pásem) Musí být stanovena výše krácení cel a hranice pásem, počet citlivých a speciálních produktů 5 Zkratka SSM z anglického Special Safeguard Mechanism znamená zvláštní ochranný mechanismus. 6 Zkratka SSG z anglického Special Safeguard znamená zvláštní ochranné opatření. 8

13 Zemědělství Bavlna Průmyslové zboží, resp. nezemědělské výrobky (NAMA) Služby Rozvojový balíček Před Hong Kongem Navrženo řešení problému bavlny (Benin, Burkina Faso, Mali, Čad) Vzorec pro snižování, větší redukce u vyšších cel, menší redukce pro RZ V rámci liberalizace se má zintenzivnit vyjednávání o vzájemných nabídkách Delší restrukturalizační lhůty pro RZ u dohody o ochraně duševního vlastnictví (TRIPs) Jednání v Hong Kongu Odstranění vývozních podpor 2006, kompletní otevření trhu pro vývozy z nejméně RZ, urychlené odstranění domácích podpor Dohoda podle švýcarskéh o vzorce s koeficienty Některé směrnice pro vyjednávání jsou schváleny, do měly být předloženy nové nabídky Bezcelní a bezkvótový přístup na trh pro LDCs 7 (97 % zboží) do roku 2008 v rámci rozvojové pomoci v oblasti obchodu (Aid for Trade); snažší přístup k lékům pro RZ (uvolnění u generických léků) Pokračování přehledu Po Hong Kongu Rozsah a postupné kroky směřující k redukci domácích podpor Nutno stanovit hodnoty vzorce a výjimky pro RZ (rozdílné koeficienty) Podrobnosti je třeba ještě projednat, tento okruh je málo rozpracován. EU a ostatní PVZ mají ofenzivní zájmy, RZ spíše defenzivní Zvláštní ustanovení a výjimky pro RZ musí být podrobně integrovány do textu dohod 7 Zkratka LDCs z anglického Least Developed Countries, tj. skupina nejméně rozvinutých zemí. 9

14 Vyjednávání po Hong Kongu (2006) Do konce dubna 2006 nebylo dosaženo shody, zda lze požadované modality v zemědělství a v průmyslových odvětvích považovat za úplné (nedošlo ke schůzce ministrů v Ženevě). Obecně je nálada pro vyjednávání charakterizována jako pesimistická. EK vidí ze strany USA stále málo vůle k tomu, aby přistoupily na podstatné kompromisy (volby do Kongresu v listopadu 2006). Rovněž ochota Indie nebo Brazílie (obě země patří do skupiny G-20) vyhovět v příslušných otázkách se hodnotí jako velmi nízká (u NAMA bez ústupků). Přesto všichni účastníci vyjednávání ujiš'tovali, že chtějí dosáhnout toho, aby vyjednávací kolo bylo ukončeno koncem června (zemědělství a NAMA) a koncem července (celý balík včetně služeb atd.). Velvyslanci a experti pokračují v Ženevě v systému permanentního vyjednávání k problémům souvisejícím s řešením technických otázek. Vyjednávání byla vedena podle tzv. referenčních dokumentů předsedy zemědělského výboru C. Falconera. Tyto dokumenty byly sumarizovány a předloženy ministrům s označením Návrh modalit jako podklad pro rozhodování. Časový průběh: Návrhy textů modalit pro zemědělství a NAMA měly být odevzdány do června Po mimořádné schůzce ministrů EU 29. června (potvrzení mandátu pro EK) se konala června 2006 setkání ministrů WTO (Green Room) v Ženevě (k zemědělství a NAMA za účasti 40 ministrů obchodu). Ve dnech 1. a 2. července 2006 se uskutečnilo další zvláštní zasedání rady ministrů EU. 10

15 Koncem července 2006 měly být schváleny modality za zemědělství v plné šíři (rovněž za oblast služeb, další rámce vyjednávání atd.). 31. července 2006 byla poslední možnost dovést Rozvojové kolo z Doha ještě v rámci vymezeného časového rozpětí k závěru (dáno volbami do kongresu v USA v listopadu 2006, očekávaným ukončením práva prezidenta USA autorizovat mezinárodní obchodní dohody k červnu 2007, volbami ve Francii v dubnu 2007). Tím, že nedošlo k uzavření rozvojového kola z Doha, byla přerušena mnohostranná obchodní jednání a nutno počítat s přestávkou v jednáních. 11

16 Schématické vyjádření postupu vyjednávání Jednání o zemědělství v rámci WTO Čistý (fair) a tržně orientovaný systém obchodování v zemědělství Omezení a deformace obchodu ztrácejí na významu Otevření trhů Větší konkurence Tržní orientace Přístup na trh Konkurence ve vývozu Podpory Maximální celní sazba Snižování cel ze současné výše v rozmezí 20% až 60% Výjimky: citlivé nebo spec. produkty, ochranné klausule Ochrana zeměpisného označení Od roku 2013 již nebudou existovat vývozní podpory Od roku 2013 již nebudou existovat nepřímé podpory v rámci exportních úvěrů, státního obchodu a potravinové pomoci Možné povolené výjimky: exportní úvěry, státní obchod a potravinová pomoc Snížení současného objemu podpor cca o 70% (podpory narušující soutěž) Snížení podpor v modré skupině až o 70% (podpory narušující soutěž) Zachování nekráceného objemu zelených podpor 12

17 Mandát Evropské komise EU zastupovaná Evropskou komisí (EK)vystupuje ve WTO jedním hlasem. Obchodní politika se řídí čl. 133 Smlouvy o Společenství. Evropská komise má široké kompetence při vyjednávání mezinárodních obchodních dohod (např. ve WTO a při bilaterálních obchodních dohodách se třetími státy). EK má mandát od členských států EU pro vyjednávání v rámci WTO. Mandáty většinou udělují ministři EU (rada ministrů zemědělství EU nebo rada ministrů zahraničí pro obecné záležitosti a vnější vztahy) v přípravných schůzkách před vyjednávacími koly (tak tomu bylo před zahájením Rozvojového kola z Doha) nebo před zahájením Ministerských konferencí WTO (také před Ministerskou konferencí WTO v Cancúnu) ve formě přijatých závěrů příslušné Rady EU. V nich jsou stanoveny všeobecné pokyny EU pro vyjednávání. Evropská komise tedy vyjednává s členskými státy WTO za členské státy EU (tzv. Green-room, resp. F-room mítinky, jichž se jednotlivé členské státy EU nemohou zúčastnit) a musí o průběhu jednání podávat zprávu ministrům v radách a úředníkům na úrovni bruselské administrativy (koordinace pozice EU v tzv. Výboru podle čl. 133 v Bruselu nebo na tzv. debriefings v Ženevě) za podmínky, že se pohybuje v rámci svého mandátu. U významných rozhodování (např. u Ministerských konferencí WTO) je pozice EU koordinována na přípravném mimořádném zasedání rady ministrů (před přípravou tohoto mimořádného zasedání se konají schůzky bruselského administrativního aparátu). 2 Zemědělství ve WTO včetně Dohody WTO o zemědělství Cílem vyjednávání v oblasti zemědělství je odstraňování deformací (obchodních bariér, podpor deformujících obchod) a postupné otevírání jednotného trhu v rámci mezinárodního agrárního obchodu. 13

18 Zemědělství je na rozdíl od průmyslových odvětví vázáno na stanovištní podmínky (půdu, podnebí, topografii) a jeho struktura je současně vyjádřením určité konkrétní formy kulturní krajiny dané země. Zemědělství neprodukuje pouze výrobky, ale je také nositelem nekomerčních výkonů, resp. mimoprodukčních funkcí (péče o krajinu atd.). Tyto výkony zemědělství se dnes shrnují pod pojem multifunkčnost, který byl zformulován v rámci Uruquayského kola. Z evropského pohledu pak rozhodující otázka pro vyjednávání o zemědělství v rámci WTO zní takto: Jak lze sladit proces zvýšeného přístupu na trh, princip liberalizovaného agrárního obchodu a mezinárodně platná pravidla obchodu? V Dohodě o zemědělství v rámci Uruguayského vyjednávacího kola se problém redukce podpor v zemědělství, rušení vývozních subvencí a zvýšeného přístupu na trh opírá o následující tři pilíře: přístup na trh (market access); domácí podpory (domestic support) konkurenci ve vývozu (export competition). Zavádění modalit stanovených ve vyjednávacím Uruguayském kole (tj. realizace obsahu dohody) mělo probíhat v období let 1995 až

19 Zemědělská témata ve WTO Přístup na trh Země WTO chrání svou produkci Vývozní podpory Země WTO subvencují své vývozy Domácí podpory Země WTO podporují své zemědělce Vnější celní ochrana (až do 1000% hodnoty zboží) Nižší cla na kvantitativně vymezená množství (kvóty) Výjimky pro citlivé výrobky Vývozní subvence (zejména EU) Vývozní úvěry (USA) Státní obchodní organizace (Kanada, Nový Zéland, Austrálie) Potravinová pomoc (USA) Základní otázkou je, do jaké míry, jak rychle a která cla a podpory se mají snížit? Green box (zelená skupina) podpory nenarušující obchod (např. přímé platby oddělené od produkce, environmentální programy) Amber box (žlutá skupina) podpory narušující jednotné soutěžní podmínky (např. intervence, cenové podpory) Blue box (modrá skupina) podpory méně deformující obchod (např. přímé platby spolu s omezením produkce) Zlepšení přístupu na trh V tomto balíku opatření byla upravena tarifikace a minimální přístup na trh pro doposud neimportované nebo téměř neimportované produkty. Minimální přístup na trh ve výši 5 % domácí spotřeby příslušné komodity musel být povolen pro komoditní agregace, které buď nebyly importovány vůbec nebo v malých objemech. Tarifikace znamená, že veškeré netarifní překážky obchodu (dříve platný systém odčerpávání 8, odvody atd.) musely být transformovány na tarify (cla). 8 Překlad z něm. Abschöpfungen. 15

20 Celní kvóty Vzhledem k tomu, že většina zemí zabezpečuje ochranu hranic (tzv. vnější ochranu) převážně na základě množstevních omezení (kvót) a nikoliv celními opatřeními, byly zavedeny celní kvóty. Na základě Dohody o zemědělství jsou nadále zabezpečeny celně výhodné dovozy v rámci stanovených množstevních kvót konkrétního výrobku (např. dovozy hovězího masa do EU v množství t/rok strukturovaně ve prospěch USA, Kanady, Argentiny, Austrálie a Uruguaje), tj. v objemech, které již byly garantovány ve výchozích letech 1986/88. Pro importovaná množství výrobků v rámci příslušné kvóty byla v období let 1988/90 ponechána zvýhodněná celní sazba. Pro množství přesahující stanovenou kvótu platí vyšší celní sazba, aby se na evropském trhu čelilo tvorbě přebytků v rámci dovážených výrobků. Zvýšená cla nad rámec celních kvót se vypočítávají z rozdílu mezi domácími cenami a cenami na hranici. Cla Cla bylo třeba v průběhu šestiletého období (do roku 2000) snížit ve srovnání se základním obdobím (1986/88) v průměru za všechny zemědělské výrobky o 36 %, nejméně však o 15 % za každou dováženou komoditu. Tento tzv. uruguayský vzorec snižování cel (36% průměrné snížení, 15% minimální snížení cla na výrobek) umožnil flexibilitu, tj. mírnější snížení u některých citlivých výrobků než u výrobků jiných a vedl k jisté míře ochrany domácího trhu (v rámci tzv.vnější ochrany). U další navrhované metody, která nebyla aplikována, ale zůstává stále předmětem diskusí, tj. u tzv. švýcarského vzorce se zejména špičková (maximální) cla snižují podstatněji a rychleji. Zvláštní ochranné opatření (SSG) Na základě nástroje zvláštního ochranného opatření (Special Safe Guard-SSG) bylo dohodnuto, že jej lze využít, pokud by dovážená množství v jednom roce činila více než 125 % průměru tří 16

21 předcházejících let. Jinými slovy to znamená, že ochranné opatření se použije v případě, že celní kvóta je překročena o 25 % (v průměru tří let). Opatření lze použít také v případě, klesne-li dovozní cena výrobku nejméně o 10 % pod referenční cenu období 1986/88. Postupné rušení domácích podpor Domácí podpory (subvence) bylo nutné na základě Dohody WTO o zemědělství snižovat u opatření stimulujících zvyšování objemu produkce. Jednotlivá opatření byla podle jejich vlivu na objem produkce kategorizována do tří skupin, tzv. boxů. Rozlišuje se tzv. Amber Box (žlutá skupina), Blue Box ( modrá skupina) a Green Box (zelená skupina). Amber-Box (žlutá skupina) Do této skupiny spadají opatření stimulující zvyšování produkce a která jsou tedy považována za opatření narušující obchod, resp. srovnatelné soutěžní podmínky. Jako míra domácí podpory je užíván ukazatel AMS (agregovaná míra podpory). AMS se vypočítává podle vzorce: AMS = Mi* (Pi-Pa) +Sp-Tp, kde Mi představuje množství domácí produkce, Pi Pa cenový rozdíl na domácím a zahraničním trhu, Sp je komoditní podpora Tp jsou odvody, které platí výrobci. Jako základ výpočtu sloužil průměr let 1986/88. AMS (spadají do žluté skupiny) musely být podle přijatých závazků v průběhu šesti let do roku 2000 sníženy o 20 %, přičemž úroveň snížení si za jednotlivé výrobky mohla každá jednotlivá země stanovit ve vlastní kompetenci. Žlutá skupina v rámci EU se již v prvních letech po zavedení Dohody WTO o zemědělství zredukovala více než bylo požadováno, což lze odůvodnit provedenými reformami Společné 17

22 zemědělské politiky (Agenda 2000 zvýraznila význam přímých plateb pro zemědělce a potlačila objem cenové podpory ve prospěch konkrétních výrobků). Amber Box Podpory narušující obchod a produkci Podpory tržních cen (intervence, minimální ceny) a podpory ve prospěch jednotlivých komodit (nespadající do přímých plateb) v odvětví produkce obilovin, kukuřice, rýže, cukru, sušeného mléka, másla, hovězího masa, olivového oleje, zeleniny, ovoce, tabáku, vína, konopí, lnu, chmele, bavlny a průmyslových brambor Pravidlo de minimis (<5% hodnoty produkce, např. pojištění proti krupobití a mrazu, podpory ve prospěch snížení úrokových sazeb) Horní limit stanovený Uruguayským kolem a snížení podpory o 20% v průběhu let V současné době v jednání 60, 70, 80% snížení (Mandelson, USA, G-20) Možný prostor EU pro 60 až 70% snížení podpor (v důsledku snížení cen, Agendy 2000, nevyužívání daných podpor reformy SZP) Horní hranice AMS stanovená v Uruguayském kole pro EU 15 celkem činí 67,159 mld. EUR ročně. Pravidlo de minimis Členská země WTO podle čl. 6.4 Dohody WTO o zemědělství není povinna zahrnout do výpočtu celkové AMS následující podpory a tyto podpory také nemusí redukovat: domácí podpory ve prospěch příslušné komodity, pokud v daném roce nepřekročí hranici 5 % celkové hodnoty produkce rozhodující (základní) zemědělské komodity, 18

23 komoditně nespecifikované domácí podpory, pokud tyto nepřekročí hranici 5 % hodnoty celkové zemědělské produkce příslušné členské země. Pro rozvojové země činí procentní sazba v rámci pravidla de minimis 10 %. USA notifikují 85 % všech plateb de minimis ve WTO, zatímco EU pouze 3 % těchto plateb v celkovém objemu zhruba 0,3 mld. EUR (1999/2000). EU požaduje zrušení této výjimky pro průmyslově vyspělé státy, aby USA nemohly dále využívat tuto skrytou formu podpory. Blue Box (modrá skupina) Opatření spadající do modré skupiny nemusejí být redukována. Jsou to přímé platby spadající do programů omezujících výrobu, pokud jsou vázány na stabilní plochy a výnosy nebo jsou poskytovány na fixní stavy hospodářských zvířat. Do modré skupiny (podle čl. 6.5 Dohody WTO o zemědělství) spadají podpory, které jsou sice vázány na produkci, např. na obhospodařovanou půdu, výnosy nebo stavy hospodářských zvířat, ale zároveň podléhají produkčním omezením (např. podpory za uvádění půdy do klidu). Celkově jen malý počet zemí využívá kategorii modré skupiny (EU, Norsko, Švýcarsko, Island, Slovensko a Slovinsko). Tato kategorie je proto dlouhodobě předmětem vyjednávání. 19

24 Green box (zelená skupina) Do zelené skupiny (příloha 2 Dohody WTO o zemědělství) se zařazují podpory, od nichž se předpokládá, že nepůsobí negativně na obchod, resp. vykazují pouze minimální deformující účinky. Tyto podpory nemusí být podle Dohody WTO o zemědělství redukovány. Nesmějí však vytyčovat podmínky zavazující výrobce k pokračování v produkci. Platby v rámci zelené skupiny tedy nemají bezprostřední vliv na rozsah produkce a nenarušují (resp. jen ve velmi nepatrném rozsahu) obchod či soutěžní podmínky na trhu. Pouze 24 ze 148 členských zemí WTO notifikuje opatření zelené skupiny, přičemž 90 % v rámci této skupiny aplikovaných podpor připadá na EU, Japonsko a USA. 20

25 K nejvýznamnějším opatřením zelené skupiny podle pravidel WTO patří: podpory ve prospěch veřejných služeb (výzkum, boj proti chorobám a škůdcům, školení, poradenství a informace, kontrola, marketing a reklama, vytváření infrastruktury), vytváření potravinové rezervy, zlevňování potravin pro sociálně slabé skupiny obyvatelstva, přímé platby odpovídající stanoveným kritériím, podpory důchodů nezávislé na rozsahu produkce, ztráty na důchodech přesahující 30 %, pomoc při katastrofách, odchod do předčasného důchodu, strukturální přizpůsobení směřující k poklesu spotřeby zdrojů, strukturální přizpůsobení ve spojení s investičními výpomocemi, agroenvironmentální programy, regionální programy. Speciálně pro opatření týkající se strukturálního přizpůsobení s využitím intervenčních podpor a environmentálních a regionálních programů platí podmínka, že podpory nesmějí být vyšší než náklady související s příslušným programem, resp. se strukturálními nedostatky, jež mají být daným programem řešeny. V žádném případě nesmějí být tyto platby závislé na aktuálním nebo budoucím objemu produkce nebo na aktuálních cenách. 21

26 Mírová doložka (klausule) Dohoda WTO o zemědělství obsahuje doložku (čl. 13) nadepsanou přiměřená zdrženlivost, tzv. mírovou doložku. Mírová doložka upravuje aplikaci ostatních dohod WTO na zemědělské výrobky. Platila v realizační fázi (9 let), tj. do Do opatření zelené skupiny nespadají ta, která souvisejí se zaváděním vyrovnávacích cel, antidumpingových opatření nebo se snižováním nebo navyšováním celních kvót. U opatření spadajících do žluté a modré skupiny a u pravidla de minimis by vyrovnávací cla mohla být uplatněna, ale členské státy WTO mají povinnost zachovávat přiměřenou zdrženlivost při zavádění příslušných kontrol a je nutné předem stanovit rozsah škody nebo ohrožení. Kromě toho jsou z antidumpingových opatření nebo opatření ve prospěch snižování nebo vymáhání celních povolení vyjmuta všechna ta, která nepřekročila úroveň roku

27 U vývozních podpor by mohla být vymáhána vyrovnávací cla, ale pouze v případě, jsou-li škody nebo ohrožení plynoucí z jejich masivního objemu, cenových pohybů nebo z jiných vlivů předem prokázány. Rovněž u vývozních subvencí má být zachovávána přiměřená zdrženlivost při zahajování příslušných kontrolních režimů. Z antidumpingových opatření nebo opatření souvisejících se snižováním nebo zvyšováním celních licencí jsou vyjmuty také vývozní subvence. Podpory vývozu (vývozní subvence v pojetí EU) U zemědělských výrobků, které byly vyváženy za pomoci podpor, bylo nutné podle Dohody WTO o zemědělství snížit jejich objem množstevně o 21 % a hodnotově o 36 % ve srovnání s referenčním obdobím ( ). V současné době poskytuje 25 členských států WTO vývozní subvence na komodity nebo komoditní agregace, které byly zahrnuty do listiny závazků (v rámci EU pro 20 komoditních agregací). Státy, které nepřijaly závazky ve prospěch snižování podpor, nemohou uplatňovat vývozní subvence. Vývozní subvence v rámci EU se v posledních letech značně snížily, což se týká zejména zemědělských komodit. Před deseti lety se výdaje EU na vývozní subvence pohybovaly na úrovni zhruba 10 mld. EUR, což tehdy odpovídalo zhruba 30% podílu na výdajích z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF). V roce 2000 zatížily tyto subvence rozpočet EU ještě zhruba 5,6 mld EUR, v roce 2002 to bylo již jen 3,4 mld. EUR a aktuálně poklesly na 2,5 mld. EUR. Největší podíly na vývozních subvencích zaujímají maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, obiloviny a cukr. Celkem připadá na uvedené komodity zhruba 85 % celkových vývozních subvencí. Subvence se na tyto zemědělské komodity v posledních letech významně snížily: u mléka a mléčných výrobků se výdaje ve srovnání s rokem 1993 snížily o více než 50 % na 1,16 mld. EUR. U hovězího a telecího masa se 23

28 výdaje na vývozní subvence snížily v období let 1993 až 2002 dokonce o 80 % na aktuálních 387 mil. EUR. Graf 1 -Pokles výdajů z fondu EAGGF na vývozní subvence za období (mil. EUR) , , ,0 mil. EUR 6 000, , , Pramen: Evropská komise Výdaje na vývozní subvence Aby se evropský trh mohl plynule přizpůsobovat nově vytyčovaným cílům, resp. potřebám, mělo by rušení vývozních podpor probíhat postupně a flexibilně. Některé členské země WTO poskytují garantované a státem zvýhodněné vývozní úvěry na podstatnou část realizovaného obchodu, aby si zajistily příslušné podíly na trhu v rozvojových zemích. Podle studie OECD se rozsah veřejně garantovaných vývozních úvěrů USA pohyboval v roce 1998 na úrovni 4 mld. USD. Těmito praktikami se obchod značně deformuje, a proto by tyto úvěry měly podléhat stejnému omezujícímu režimu jako ostatní formy vývozních podpor. 24

29 Rovněž cenotvorba těch státních podniků, jimž stát svěřil zvláštní práva nebo výsady, by měla podléhat určité disciplíně. Průřezové subvencování, cenový pooling apod. se neslučují s férovými obchodními praktikami a měly by být v průběhu aktuálního vyjednávání v rámci WTO jedním z témat jednání. Také vývoz agrárních přebytků jako tzv. potravinová pomoc se může projevit na rozsahu pěstování plodin, jež jsou významné z hlediska zásobování v rozvojových zemích. Platí to zejména pro USA, které poskytují větší objem potravinové pomoci, pohybují-li se ceny na nižší úrovni a naopak menší rozsah, jsou-li ceny vyšší. EU dodržela závazky přijaté v oblasti vývozních subvencí v rámci v Uruguayského kola a usiluje o jejich další rušení. Zastává však názor, že by také všechny ostatní formy vývozních podpor měly podléhat téže disciplině (rovné zacházení se všemi formami podpory vývozu). 25

30 Souhrnné schéma současné Dohody WTO o zemědělství Tři pilíře Dohody WTO o zemědělství Systém členění příslušných skupin domácích podpor v zemědělství 26

31 Neobchodní požadavky (non-trade concerns) EU v Dohodě WTO o zemědělství trvale váže ochotu k liberalizaci agrárního obchodu (otevírání trhu) a ke snižování domácích podpor narušujících obchod na zakotvení podmínky obecného respektování neobchodních požadavků (tzv. non trade concerns ), K non trade concerns patří: potravinová bezpečnost (definice předběžné opatrnosti) zajišťování potravin pro rozvojové země (opatření podpůrné povahy) opatření k ochraně životního prostředí (považována za součást dohody) opatření týkající se ochrany zvířat (nevedou k závaznému snížení podpor) závazná ochrana zeměpisného označení (upraveno směrnicí) Non trade concerns již byly zahrnuty v Dohodě WTO o zemědělství v rámci Uruguayského kola (Agreement on Agriculture, AoA) a jsou také obsaženy v Rámcové dohodě z roku V úvodu (preambuli) AoA se uvádí...závazky se zřetelem k non trade concerns, včetně zajišťování potravin a environmentálních požadavků. Čl. 20 této Dohody WTO o zemědělství (AoA) naznačuje požadavek pokračovat v negociacích se zřetelem k non trade concerns. Jednání k problematice požadavků non trade concerns se vedou velmi obtížně. Big player (velcí hráči) ve vyjednáváních WTO o zemědělství Dohody WTO (ministerská prohlášení) se schvalují konsensuálně. Vzhledem k počtu členů WTO (v současné době 148 členů) se faktická jednání vedou mimo zasedání WTO. K závažným rozhodnutím dochází často na schůzkách tzv. Pětky velkých hráčů (Five Interested Parties = FIPs), tj. EU, USA, Indie, Brazílie a Austrálie, resp. na tzv. Mini-ministerials (za účasti Evropské 27

32 komise). Teprve po dosažení shody v rámci FIPs jsou dohody předloženy ostatním členům WTO. Mnohé členské státy stojící mimo FIPs proto kritizují nedostatečnou transparentnost rozhodování a chybějící možnost spolurozhodování. S cílem optimálního zapojení se do rozhodovacího procesu vytvořily členské země WTO tato seskupení: EU USA G-6 USA, EU, Brazílie, Indie, Austrálie a Japonsko. G-12 EU, USA, Indie, Brazílie, Japonsko, Austrálie, Egypt, Malajsie, Norsko, Kanada, Keňa, Čína. G-20 (G-20+): tzv. liberalizátoři : Argentina, Brazílie, Bolivie, Čína, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Ecuador, Egypt, El Salvador, Guatemala, Indie, Indonésie, Mexiko, Nigerie, Pákistán, Paraguay, Peru, Filipíny, Jihoafrická republika, Thajsko a Venezuela. G-90 tzv. defenzivní zahrnuje 49 nejméně rozvinutých zemí (LDCs), státy Africké unie a skupinu zemí africké, karibské a pacifické oblasti (AKP) G-33 tzv. skupina zemí požadujících speciální přístup, tj. zemí kladoucích důraz na zájmy rozvojových zemí v oblasti speciálních výrobků a se zřetelem na zvláštní ochranná opatření (Alliance for Strategic Products and Special Safeguard Mechanism): Antigue a Barbuda, Barbados, Belize, Botswana, Kuba, Dominica, Dominikánská republika, Grenada, Guyana, Haiti, Honduras, Indonésie, Jamaica, Keňa, Mongolsko, Montserrat, Nicaragua, Nigéria, Pakistan, Panama, Filipíny, Saint Kitts, Saint Lucia, Saint Vincent a Grenadines, Suriname, Tanzánie, 28

33 Trinidad/Tobago, Turecko, Uganda, Venezuela, Zambie a Zimbabwe. G-10 tzv. multifunkcionalisté : Švýcarsko, Japonsko, Bulharsko, Island, Izrael, Korea, Lichtenštejnsko, Norsko, Mauritius a Taiwan. Bývalá Cairnská skupina skupina agrárních vývozců : Argentina, Austrálie, Bolívie, Brazílie, Chile, Kostarika, Guatemala, Indonésie, Kanada, Kolumbie, Malajsie, Nový Zéland, Paraguay, Filipíny, Jižní Afrika, Thajsko a Uruguay. Na jednáních o zemědělství v Cancúnu došlo ke vzniku nových skupin více či méně shodných zájmů, zatímco Cairnská skupina a skupina multifunkcionalistů již svou obvyklou navyklou úlohu nenaplňovaly. Do jedné z významných aliancí se spojilo 20 rozvojových a nově zprůmyslněných 9 rozvojových zemí, přičemž Brazílie, Čína, Indie a Jižní Afrika se staly mluvčími skupiny G-20. Utvoření této skupiny bylo překvapením a lze tuto skutečnost hodnotit jako zřejmý diplomatický výkon Brazílie. Agrárním vývozcům ve skupině se podařilo své zájmy dříve zastupované Cairnskou skupinou skloubit se zájmy dalších rozvojových a nově zprůmyslněných rozvojových zemí a své naléhavé požadavky zahrnout do rámce rozvojové politiky. Švýcarsko spolu s Bulharskem, Islandem, Izraelem, Japonskem, Lichtenštejnskem, Mauritiem, Norskem, Jižní Koreou a Taiwanem tvoří skupinu G-10, jejíž členové především u vyjednávání směřujících k rušení cel a snížení domácích podpor zastávají umírněnější pozici. Ústředním bodem v jejich požadavcích bylo přiznat určitou flexibilitu domácím citlivým výrobkům. Heterogenní skupina rozvojových zemí, sestávající z aliance kolem Indonésie, se posílila ve směru maximálně možného zvláštního zacházení se 9 Volně přeloženo z něm. Schwellenländer. 29

34 svými speciálními výrobky (Special /Strategic Products) a také ve směru ustanovení speciální ochranné doložky (G-33). Seskupování většího počtu menších strukturálně slabých rozvojových zemí vyvolalo znepokojení z důvodů eroze celních preferencí na trzích průmyslových států a vyžaduje určité kompenzace vyplývající z této eroze preferencí v relaci k velké skupině rozvojových zemí (G-90). Tato dvě posledně jmenovaná seskupení ukazují, že skupina rozvojových zemí není homogenní a že co do svých zájmů se vzájemně odlišují. Iniciativa afrických zemí týkající se bavlny byla přijata v návrhu Ministerské deklarace z Cancúnu jako nezávislé téma. Tato iniciativa požaduje zrušení vývozních podpor na bavlnu a týká se v prvé řadě USA. USA ale nejevily zvláštní ochotu přistoupit na tento požadavek. 3 EU a rozvojové země Od uzavření Uruguayského vyjednávacího kola EU dále otevřela trhy pro dovozy zemědělských výrobků ze třetích zemí. Kromě toho EU uzavřela četné bilaterální dohody o volném obchodu a dohodla se na obchodních preferencích, z nichž třetí země a zejména rozvojové země ve značném rozsahu profitují. EU zůstává nadále nejotevřenějším trhem pro obchod se zemědělskými produkty z rozvojových zemí, jmenovitě (viz též graf 2): největším světovým dovozcem zemědělských výrobků; největším odběratelem agrárních produktů z rozvojových zemí (Všeobecný systém celních preferencí 10 pro zhruba 170 zemí); EU dováží zhruba tolik jako USA, Japonsko, Kanada, Austrálie a Nový Zéland dohromady; 10 Všeobecný systém celních preferencí GSP, z anglického Generalised System of Preference je jednostranné opatření přijímané vyspělými zeměmi, které usnadňuje přístup na trh dané vyspělé země pro výrobky původem z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí ve srovnání s přístupem pro ostatní země (většinou formou snížení celních sazeb). 30

35 zhruba 85 % agrárních vývozů Afriky (Dohoda AKP pro zhruba 75 zemí) a 45 % agrárních vývozů Latinské Ameriky (bilaterální dohody) směřují do teritoria EU; největším dovozcem agrárních výrobků z nejméně rozvinutých zemí (LDCs prostřednictvím iniciativy EBA 11 pro zhruba 50 zemí); čistým dovozcem zemědělských výrobků; v roce 2001 překročila hodnota agrárních dovozů do EU o 6,5 mld. USD hodnotu agrárních vývozů. Graf 2 - Rozhodující světoví dovozci a vývozci a rozvojové země mil. EUR Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz EU 15 USA+Kanada +Japonsko + Austrálie +Nový Zéland rozvojové země uplatňují mnohem vyšší agrární cla než průmyslové vyspělé země; EU aktuálně na úrovni 23 % 11 Iniciativa nesoucí název Vše kromě zbraní ( Everything But Arms, EBA) 31

36 a podle návrhu Rozvojového kola z Doha (DDA) na úrovni 12 %; Brazílie 37 % a podle návrhu DDA 28 %; Indie 116 % a podle návrhu DDA 73 %; rozvojové země vůči sobě navzájem uplatňují mnohem vyšší celní omezení než vůči průmyslově vyspělým zemím; analýzy ukazují, že rozvojové země by mohly získávat mnohem více ze vzájemného obchodu než z obchodu s průmyslově vyspělými zeměmi; propočty ukazují, že z liberalizace agrárního obchodu by měly největší prospěch nově zprůmyslněné rozvojové země orientované na vývoz (Brazílie, Indie) a velcí agrární vývozci (Austrálie, Nový Zéland) a nikoliv ve vlastním smyslu slova skutečné rozvojové země. Subsaharské země Afriky by dokonce zaznamenaly ztráty (eroze preferencí); v protikladu s obecnou představou se ukazuje, že země by největší měrou profitovaly z liberalizace obchodu průmyslovým zbožím (75 % obchodu rozvojových zemí) a pouze v menší míře z otevření agrárního obchodu; z propočtů vyplývá, že liberalizaci obchodu pro rozvojové země bez existence příslušných kapacit a technické pomoci nelze spojovat s růstem blahobytu v těchto zemích. Struktury a výkonnost v agrární oblasti, obdobně jako v jiných odvětvích, se celosvětově mění, čímž se některé země stávají výkonnějšími než jiné a naopak. Zemědělská výroba má tendenci ke značným výkyvům, což vede k neklidu na trhu a selhávání trhů. Tyto nejistoty opravňují existenci intervencí a objasňují, proč většina zemí světa přistupuje k určitým formám agrárních podpor a ke stabilizaci svých agrárních trhů. Uplatňují velmi různorodé metody ochrany trhu. Velmi záleží na daných agrárních strukturách v jednotlivých zemích, tj. na velikosti a výkonnosti zemědělských podniků a na disponibilitě finančních prostředků. V rozvojových zemích, charakterizovaných omezenými zdroji, je sledována spíše politika vnější ochrany agrárního trhu. 32

37 Rozvoj zemědělství a venkova hrají klíčovou roli v boji proti vylidňování venkova a v rezignaci na zemědělské hospodaření v méně příznivých venkovských oblastech. Mnohé z těchto oblastí v Evropě, USA, Japonsku, Indii a v ostatních zemích na různém stupni svého rozvoje by byly bez aktivní agrární politiky konfrontovány s obtížně řešitelnými hospodářskými, sociálními a ekologickými problémy. Podle studie Mezinárodního měnového fondu (a mnohých dalších studií) by zrušení podpor a všech agrárních cel celosvětově globálně prospělo především producentům z velkých průmyslových zemí (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland) a některým nově zprůmyslněným rozvojovým zemím. Výhody ve prospěch těchto velkých průmyslových zemí by vedly k ještě nižší míře bezpečnosti potravin v mnohých rozvojových a nově zprůmyslněných zemích. V Evropě stejně jako v ostatních zemích stojí zemědělství před rostoucí výzvou. Potravinové bezpečnosti a ochraně životního prostředí se přisuzují stále větší priority. Také očekávání plynoucí z růstu kvality potravin nabývají na významu. Přijímaná opatření se týkají ochrany životního prostředí ve venkovských oblastech stejně jako udržování tradiční krajiny. Trh sám o sobě nemůže garantovat poskytování těchto požadovaných služeb, resp. nikoliv na patřičné úrovni. Z výše uvedených důvodů se EU rozhodla pro politiku, kterou by podpořila své zemědělce v tom smyslu, že bude směřovat k trvale udržitelnému zemědělství ve Společenství a že tato politika se bude opírat nejen o ekonomická, nýbrž také o společenská (sociální) a ekologická kritéria. Pro rozvojové země bude stejně jako v Uruguayském kole také v rámci Rozvojové agendy z Doha platit delší implementační období včetně nižšího objemu závazků (LDCs byly zbaveny všech závazků): citlivé potraviny budou chráněny v rámci zvláštních ochranných opatření, resp. mechanismů; 33

38 z důvodů udržení potravinové bezpečnosti bude při uplatňování podpor do agrárního sektoru postupováno flexibilněji. Konkurence ve vývozu: vývozní subvence jsou jedinou formou podpory vývozů, která byla v Uruguayském kole transparentně přijata, číselně vyjádřena a snížena; před 10 lety se výdaje EU na vývozní subvence pohybovaly zhruba na úrovni 10 mld. EUR, což tehdy odpovídalo zhruba 30 % výdajů z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF). (podrobněji viz vývozní subvence ); platí nabídka EU k ukončení exportních subvencí, pokud všechny formy vývozních podpor (STEs, Food Aid, vývozní úvěry) budou podléhat stejně přísným pravidlům. 4 Reforma SZP a WTO Na základě reformy SZP z června 2003 se většina přímých plateb do zemědělství odpojila od produkce. EU bude mít možnost tyto platby v rámci domácích podpor přesunout z modré skupiny do zelené. Dané opatření představuje redukci modré skupiny o zhruba 70 %. Vyjednávací prostor EU se v jednáních na úrovni WTO, zejména v oblasti domácích podpor podstatně rozšířil (viz graf 3). Zelená skupina podpor, která se zvýšila téměř o 70 % nebude pravděpodobně v rámci nadcházejícího negociačního procesu principiálně zpochybňována. V důsledku naznačených přesunů v rámci domácích podpor může EU v oblasti vývozní soutěže (úvěry, státní obchodní podniky, potravinová pomoc) a u pravidla de minimis více naléhat na USA, aby rovněž přistoupily na nezbytné ústupky. Formulace kritérií pro zelenou skupinu podpor do budoucnosti (v tom smyslu, aby nebyl nastaven horní limit) zůstává vedle 34

39 neobchodních požadavků (non trade concerns) a mírové doložky v příštích jednáních nejvýznamnějším požadavkem EU. Zachování domácích podpor na stávající úrovni, tj. bez jejich horní hranice je zásadním zájmem EU v rámci současných vyjednávání s tím, že EU v příštích letech převede své podpory z modré do zelené skupiny. Navíc se počítá s tím, že bude vynaloženo více zdrojů EU na opatření přijímaná ve prospěch rozvoje venkova (EAFRD), která se rovněž řadí do zelené skupiny. Graf 3 - Změny kategorií podpor na základě reformy SZP EU z roku 2003 (podle schématu WTO) 35

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Světová obchodní organizace (WTO) Schválený rámec pro přípravu pravidel další etapy uvolňování mezinárodního zemědělského obchodu

Světová obchodní organizace (WTO) Schválený rámec pro přípravu pravidel další etapy uvolňování mezinárodního zemědělského obchodu Světová obchodní organizace (WTO) Schválený rámec pro přípravu pravidel další etapy uvolňování mezinárodního zemědělského obchodu Srpen 2004 ISBN: 80-7084-361-6 Světová obchodní organizace (WTO) Schválený

Více

Principy CAP (Komise)

Principy CAP (Komise) Proč CAP? Strategicko politické důvody (soběstačnost 85%) Zájem na rovnoměrném osídlení Ochrana drobných zemědělců Stabilita cen primárních surovin je důležitá pro nízkou p a stabilizaci životních nákladů

Více

Společná obchodní politika EU

Společná obchodní politika EU 1 Zásady společné obchodní politiky Stanoveno čl. 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) Jednotné zásady pro všech 28 zemí pro: Úpravy celních sazeb Uzavírání obchodních dohod Sjednocování liberalizačních

Více

Z A H R A N I Č N Í O B C H O D 2 0 1 0-2 0 1 3

Z A H R A N I Č N Í O B C H O D 2 0 1 0-2 0 1 3 1 M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í P O L I T I K A V Z D Ě L Á V A C Í M A T E R I Á L K E K U R Z U Z A H R A N I Č N Í O B C H O D S L E Z S K Á U N I V E R Z I T A V O P A V Ě O K R E S N Í H O

Více

ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY. Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik

ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY. Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY Asociační dohoda mezi EU a Střední Amerikou Podepsána 29. června 2012 v Hondurasu 3 pilíře: Obchod (snížení cel, odstranění netarifních překážek,

Více

Společná obchodní politika Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Na začátku 70. let se začala realizovat (Komise zastupuje ES/EU navenek) SOP

Společná obchodní politika Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Na začátku 70. let se začala realizovat (Komise zastupuje ES/EU navenek) SOP Společná obchodní politika EU Michal Částek Společná obchodní politika Doplnila vytvoření celní unie na konci 60. let Na začátku 70. let se začala realizovat (Komise zastupuje ES/EU navenek) SOP jednotná

Více

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.10.2013 COM(2013) 720 final 2013/0342 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout v rámci Konference ministrů Světové obchodní organizace k přistoupení

Více

IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY

IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY 1 Druhy nástrojů obchodní politiky Nástroje obchodní politiky Omezení obchodu Rozšíření obchodu Cena Množství Cena Množství Dovozní clo Vývozní clo Dovozní kvóta Dobrovolná

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.4.2014 COM(2014) 223 final 2014/0125 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout v rámci Generální rady Světové obchodní organizace k přistoupení

Více

Agricultural Policies in OECD Countries: Monitoring and Evaluation 2005. Zemědělská politika zemí OECD: Monitorování a zhodnocení 2005 STRUČNÝ SOUHRN

Agricultural Policies in OECD Countries: Monitoring and Evaluation 2005. Zemědělská politika zemí OECD: Monitorování a zhodnocení 2005 STRUČNÝ SOUHRN Agricultural Policies in OECD Countries: Monitoring and Evaluation 2005 Summary in Czech Zemědělská politika zemí OECD: Monitorování a zhodnocení 2005 Přehled v českém jazyce STRUČNÝ SOUHRN V zemích OECD,

Více

Domácí a exportní podpory v zemědělství WTO. Domácí a exportní podpory v zemědělství PRAŽSKÝ STUDENTSKÝ SUMMIT/XVIII/OSN/WTO/I I.

Domácí a exportní podpory v zemědělství WTO. Domácí a exportní podpory v zemědělství PRAŽSKÝ STUDENTSKÝ SUMMIT/XVIII/OSN/WTO/I I. WTO Domácí a exportní podpory v zemědělství 1. Úvod Zemědělství je součástí mezinárodního obchodu již po staletí. S jeho rozvojem však začaly vlády v nutnosti zajistit potravu pro vlastní obyvatelstvo

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 19. března 2010 (09.04) (OR. en) 7780/10 Interinstitucionální spis: 2010/0057 (NLE) WTO 91 AGRI 98 AMLAT 31 USA 40 ACP 73

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 19. března 2010 (09.04) (OR. en) 7780/10 Interinstitucionální spis: 2010/0057 (NLE) WTO 91 AGRI 98 AMLAT 31 USA 40 ACP 73 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. března 2010 (09.04) (OR. en) 7780/10 Interinstitucionální spis: 2010/0057 (NLE) WTO 91 AGRI 98 AMLAT 31 USA 40 ACP 73 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 18. března

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020 Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova Moderní české zemědělství do roku 2020 Evropský kontext SZP EU Rok 2008 Health Check pouze kosmetické změny Přetrvávají problémy: Přílišná regulace a složitost

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Společná zemědělská 1. Pilíř politika SZP přímé platby

Více

*** NÁVRH DOPORUČENÍ

*** NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro mezinárodní obchod 31. 5. 2011 2010/0243(NLE) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Norským

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2016

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2016 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.3.2016 COM(2016) 159 final 2016/0086 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro

Více

Bilaterální obchodní dohody EU z pohledu zemědělství a potravinářství listopad 2016

Bilaterální obchodní dohody EU z pohledu zemědělství a potravinářství listopad 2016 Bilaterální obchodní dohody EU z pohledu zemědělství a potravinářství listopad 2016 2 DCFTA EU - UKRAJINA Jednání s Ukrajinou byla zahájena v březnu 2007, ukončena dne 30. 3. 2012 po 21 kolech Březen 2014

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Mnohostranný obchodní systém MEO. Mnohostranný obchodní systém, jeho podoba, principy a pravidla Mezinárodní organizace GATT WTO

Mnohostranný obchodní systém MEO. Mnohostranný obchodní systém, jeho podoba, principy a pravidla Mezinárodní organizace GATT WTO Mnohostranný obchodní systém Mnohostranný obchodní systém, jeho podoba, principy a pravidla Mezinárodní organizace GATT WTO 1 Mnohostranný obchodní systém Soubor pravidel pro uplatňování nástrojů obchodní

Více

Program rozvoje venkova. Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe

Program rozvoje venkova. Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe Program rozvoje venkova Ing. Josef Tabery ředitel odboru Řídicí orgán PRV, MZe Obsah prezentace 1) Vyhodnocení PRV 2007-2013 2) PRV 2014-2020 3) CLLD pro zemědělce 4) Změny po roce 2017 a budoucnost SZP

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro mezinárodní obchod NÁVRH STANOVISKA

EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro mezinárodní obchod NÁVRH STANOVISKA EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro mezinárodní obchod 20.3.2015 2013/0433(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro mezinárodní obchod pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a

Více

Společná obchodní politika EU (CCP) právní rámec. VŠFS seminář 2015

Společná obchodní politika EU (CCP) právní rámec. VŠFS seminář 2015 Společná obchodní politika EU (CCP) právní rámec VŠFS seminář 2015 CCP - obsah 1. Společná obchodní politika EU 2. Podmínky obchodování s třetími zeměmi (mimo EU) 3. Podmínky obchodování s členskými státy

Více

přeji do NR 2005 hodně zdraví, síly, pochopení a pomoci blízkých při náročném studiu. Dobrý výsledek u zkoušky z REK je samozřejmý.

přeji do NR 2005 hodně zdraví, síly, pochopení a pomoci blízkých při náročném studiu. Dobrý výsledek u zkoušky z REK je samozřejmý. Vybraná mezinárodní regionální seskupení VŠFS kombinované studium REK 4. přednáška (7. 1. 2005) 1 Studentům kombinovaného studia VŠFS přeji do NR 2005 hodně zdraví, síly, pochopení a pomoci blízkých při

Více

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun

Více

Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy

Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy Změny a aktuality v oblasti vnitřního trhu EU, obchodní a investiční politiky EU a dopady na bilaterální obchodní vztahy, Praha, 2015 1 Vnitřní trh a Společná obchodní politika EU Obchodní vztahy mezi

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve třetím čtvrtletí roku obrat

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007

Mezinárodní ekonomická integrace BS. VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 Mezinárodní ekonomická integrace BS VŠFS kombinované studium Konzultace 1 pokračování 8. 12. 2007 1 Osnova 1. Další vybraná seskupení 1.1 Amerika 1.2 Asie 2. Integrační seskupení na území východní Evropy

Více

Vybraná mezinárodní regionální seskupení v oblasti obchodu. VŠFS kombinované studium REK 4. přednáška ( )

Vybraná mezinárodní regionální seskupení v oblasti obchodu. VŠFS kombinované studium REK 4. přednáška ( ) Vybraná mezinárodní regionální seskupení v oblasti obchodu VŠFS kombinované studium REK 4. přednáška (7. 1. 2005) 1 OSNOVA 1. Mezinárodní regionální seskupení v oblasti obchodu 1.1 Hlavní mezinárodní obchodní

Více

PRVNÍ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP): I SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY

PRVNÍ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP): I SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY PRVNÍ PILÍŘ SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY (SZP): I SPOLEČNÁ ORGANIZACE TRHŮ SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY Společná organizace trhů zahrnuje tržní opatření stanovená v rámci SZP. V roce 2007 bylo pomocí po sobě

Více

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven?

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI

EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ OBCHODNÍ PARTNEŘI EU jako přední světový vývozce zboží a služeb a největší světový zdroj přímých zahraničních investic zaujímá dominantní místo na světovém trhu. Dochází však k posunům

Více

Kontrola stavu reformy Společné. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise

Kontrola stavu reformy Společné. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Kontrola stavu reformy Společné zemědělsk lské politiky: Legislativní návrhy Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Vyhodnocení a úprava dnešní SZP (1/3) Současná situace

Více

Návrhy Komise pro období v oblasti rozvoje venkova

Návrhy Komise pro období v oblasti rozvoje venkova Návrhy Komise pro období 2014 2020 v oblasti rozvoje venkova Lukáš Víšek, DG AGRI 3/9/2012, České Budějovice http://ec.europa.eu/agriculture/50-years-of-cap Jak venkovská je Evropská Unie? Venkovské oblasti

Více

Světová obchodní organizace - WTO

Světová obchodní organizace - WTO Světová obchodní organizace - WTO Základní informace o WTO z pohledu zemědělství. 1. Světová obchodní organizace (World Trade Organisation - WTO) je jedinou globální mezinárodní organizací, která se zabývá

Více

Přístup evropských podnikatelů na třetí trhy

Přístup evropských podnikatelů na třetí trhy Přístup evropských podnikatelů na třetí trhy 2008 Obsah: Úvod Strategie pro přístup na trh Překážky obchodu Databáze Informační zdroje Zkratky a pojmy Kontakty Úvod Ekonomika Evropské unie patří v současnosti

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády Čeho chceme tedy strategií dosáhnout? Udržení tempa

Více

Rozpočtové návrhy Komise pro rok 2001

Rozpočtové návrhy Komise pro rok 2001 IP/00/458 V Bruselu, 10. května 2000 Rozpočtové návrhy Komise pro rok 2001 Komise ve středu přijala předběžný návrh rozpočtu (PDB) na rok 2001. "Předběžný návrh rozpočtu na rok 2001 je rigorózním návrhem

Více

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV CS PŘÍLOHA Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV Druhy regionů a dodatečné prostředky Ustanovení čl. 59 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013 méně rozvinuté regiony Ustanovení čl. 59

Více

Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO

Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO Hospodářský rozvoj II. Vladan Hodulák Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO Nástup neoliberalismu Strukturalismus ovlivňoval

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSK LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) Jedna z nejstarší ších společných politik Kontroverzní úspěchy vers. problémy Oběť svého vlastního úspěchu Nákladná Problémov mová Složit itá Příliš byrokratická

Více

Rada Evropské unie Brusel 16. září 2014 (OR. en) Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie

Rada Evropské unie Brusel 16. září 2014 (OR. en) Uwe CORSEPIUS, generální tajemník Rady Evropské unie Rada Evropské unie Brusel 16. září 2014 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0265 (NLE) 13217/14 NÁVRH Odesílatel: Datum přijetí: 16. září 2014 Příjemce: ACP 145 WTO 244 COAFR 248 RELEX 743 Jordi AYET

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 27.5.2013 COM(2013) 309 final 2013/0161 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji Evropské unie v Radě pro TRIPS Světové obchodní organizace k žádosti o prodloužení přechodného

Více

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci.

Delegace v příloze naleznou závěry Rady o strategii Evropa 2020, na nichž se dne 8. června 2010 dohodla Rada pro hospodářské a finanční věci. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2010 (10.06) (OR. en) 10881/10 CO EUR-PREP 37 ECOFIN 359 COMPET 195 ENV 404 EDUC 113 RECH 226 SOC 411 POLGEN 93 POZNÁMKA Odesílatel: Rada pro hospodářské a finanční

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU Anna Teličková Ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) mnohostranný obchodní systém WTO je i základem SOP EU WTO významná

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Shrnutí výsledků národní dopadové studie

Shrnutí výsledků národní dopadové studie Shrnutí výsledků národní dopadové studie Dopady na ekonomiku jako celek (CGE model) Čtyři scénáře Okamžitě po vstupu CETA v platnost Sedm let po vstupu CETA v platnost Pouze snížení cel Snížení cel a redukce

Více

CETEL - TELEFONOVÁNÍ

CETEL - TELEFONOVÁNÍ 1. str. Ceny IP hovorů v rámci ČR Silný provoz Slabý provoz (Kč/min) (Kč/min) Ceny IP hovorů do zahraničí (Kč/min) Síť CETEL 0 Kč 0 Kč Pevné telefonní sítě, fax 0,84 Kč 0,48 Kč Mobilní sítě 4,68 Kč 4,68

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

Světová obchodní organizace Subvence v zemědělství

Světová obchodní organizace Subvence v zemědělství Výbor - Téma Světová obchodní organizace Subvence v zemědělství SVĚTOVÁ OBCHODNÍ ORGANIZACE (WTO) SUBVENCE V ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělství je: Jedno ze základních odvětví materiální výroby; obor zabývající se

Více

Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek

Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek Obchod s chemikáliemi - analýza hlavních překážek Eva Zakševická, Petra Holovková 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu Hlavní překážky obchodu s chemikáliemi V návaznosti na závěry HLG proběhla na podzim

Více

Světová obchodní organizace (WTO) Exportní podpory v zemědělství

Světová obchodní organizace (WTO) Exportní podpory v zemědělství Výbor - Téma Světová obchodní organizace (WTO) Exportní podpory v zemědělství EXPORTNÍ PODPORY V ZEMĚDĚLSTVÍ 1. Úvod Exportní podpory neboli vývozní subvence jsou prostředky, kterých využívají státy, aby

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO

DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO DOHODY O VOLNÉM OBCHODU EU - KOREJSKÁ REPUBLIKA EU - JAPONSKO Anna Teličková ředitelka odboru mnohostranné a společné obchodní politiky 30. října 2012 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA EU SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA

Více

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU:

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Mléko a mléčné výrobky stanovování a správa produkčních kvót intervence nákup, prodej a intervenční skladování

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 CETA Cílem dohody je odstranit obchodní bariéry v předem daných oblastech a podpořit tím obchod mezi EU a

Více

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV CS PŘÍLOHA Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV Druhy regionů a dodatečné prostředky 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celkem Ustanovení čl. 59 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013

Více

Situace v komoditě mléko 5/2016

Situace v komoditě mléko 5/2016 Situace v komoditě mléko 5/2016 Výkupní cena neustále klesá. Každé čtvrtletí cena klesne o 50 haléřů. Chovatelé mléčného skotu v ČR už následkem embarga a ukončení režimu mléčných kvót přišli o 9 miliard

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES

Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců. Náhled do směrnice 2009/38/ES Nová pravidla pro Evropské rady zaměstnanců Náhled do směrnice 2009/38/ES K čemu slouží evropské rady zaměstnanců? Evropské rady zaměstnanců (ERZ) jsou orgány, které zastupují evropské zaměstnance určitého

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Úvod V současné době je již samozřejmým a vcelku úspěšně plněným úkolem chovu dojených krav

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.9.2013 COM(2013) 678 final 2013/0325 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 ozavedení autonomních obchodních preferencí

Více

c e n í k h l a s o v é h o ř e š e n í O2 Supreme účtování volání prostřednictvím sekundové tarifikace od počátku volání (uvedené ceny jsou bez DPH)

c e n í k h l a s o v é h o ř e š e n í O2 Supreme účtování volání prostřednictvím sekundové tarifikace od počátku volání (uvedené ceny jsou bez DPH) Ceník vnitrostátního volání Místní a dálkové volání Volání do mobilních sítí operátorů v ČR Memobox Internet** Druh volání Volání do neveřejných telefonních sítí Cíl volání Cena /min Minimální délka volání

Více

Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC)

Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) mil. USD Oficiální rozvojová pomoc (ODA) České republiky (mil. Kč) (dle statistického výkaznictví OECD DAC) Column1 ODA celkem 4 426,18 4 291,28 4 124,54 4 403,83 I.A Bilaterální ODA 1 359,88 1 298,03

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 4. 6. 2012. o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC)

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 4. 6. 2012. o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro mezinárodní obchod 4. 6. 2012 PRACOVNÍ DOKUMENT o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) Výbor pro mezinárodní obchod Zpravodajka: Cristiana

Více

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K

SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K SPOLEČNÝ TRH A JEHO VÝVOJ K JEDNOTNÉMU VNITŘNÍMU TRHU PREZENTACE VŠFS 2015 ČLÁNEK 2 SES Základní cíle Společenství zahrnují Společný trh a hospodářskou a měnovou unii harmonický, vyvážený a udržitelný

Více

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014

Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav k 1.4.2014 Aktuální přepočítací relace dle nařízení vlády č. 62/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů Aktuální stav k 1.4.2014 Země výkonu práce Přepočítací relace Stanovená měna Náhradní měna Přepočítací relace

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

L 346/12 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013

L 346/12 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013 L 346/12 Úřední věstník Evropské unie 20.12.2013 NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1370/2013 ze dne 16. prosince 2013, kterým se určují opatření týkající se stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou

Více

Cena (v Kč) bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH

Cena (v Kč) bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH STANDARDNÍ BALÍK - PRIORITNÍ 50 51 52 53 54 55 bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH bez DPH s DPH 1 kg 265,00 388,00 449,00 530,00 431,00 511,00 2 kg 280,00 418,00 490,00

Více

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Politika rozvoje venkova Cíle politiky

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR

MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR MEZINÁRODNÍ OBCHOD 2016 východiska; komparace svět - ČR Charakteristika etap mezinárodního Faktory: obchodu po roku 1945 Politické. Rozpad koloniální soustavy a růst ekonomické váhy USA v souvislosti s

Více

Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec

Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR Jan Březina, europoslanec Chronologie vývoje nové SZP v období 2014-2020 4-6/2010: veřejná konzultace k budoucí podobě a cílům SZP 11/2010:

Více

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ

NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ NAPLŇUJEME POTŘEBY ČESKÝCH EXPORTÉRŮ IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE Tisková konference MPO 5. 3. 2013 1 IMPLEMENTACE EXPORTNÍ STRATEGIE 2012 2020 Naplnění poptávky českých exportérů Zaměření exportní

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 240. USNESENÍ

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 240. USNESENÍ Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2005 4. volební období 240. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 35. schůze konané dne 10. listopadu 2005 k Návrhu nařízení Rady o společné organizaci

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.3.2015 COM(2015) 98 final 2015/0051 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA Smlouva o fungování Evropské

Více

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území)

Zahraniční obchod České republiky v letech 2001 až 2003 (v tis.kč, podle celních území) Země 2001 Dovoz 2001 Saldo 2001 2002 Dovoz 2002 Saldo 2002 2003 Dovoz 2003 Saldo 2003 Afghánistán 5 961 4 791 1 170 26 302 1 144 25 158 341% 40 678 3 777 36 901 55% 0,0030% 0,0016% Albánie 418 188 25 910

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 18 34

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 18 34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 11. 7. 2012 2011/0282(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 18 34 Návrh stanoviska Tamás Deutsch (PE489.357v02) k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady

Více

Nastavení přímých plateb v roce 2014 a od roku 2015 dále

Nastavení přímých plateb v roce 2014 a od roku 2015 dále Nastavení přímých plateb v roce 2014 a od roku 2015 dále členské shromáždění ČSCHMS Skalský Dvůr 11/9/2013 Zdeněk Trnka odbor přímých plateb Ministerstvo zemědělství Aktuální stav přípravy nové SZP 25.6.2013

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování P6_TA(2006)0420 Odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování Usnesení Evropského parlamentu o situaci v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování Evropský parlament, - s ohledem

Více

*** NÁVRH DOPORUČENÍ

*** NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro mezinárodní obchod 28. 3. 2012 2011/0324(NLE) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o obchodu

Více