Hodnocení tělesné zdatnosti dětí mladšího školního věku. Bakalářská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hodnocení tělesné zdatnosti dětí mladšího školního věku. Bakalářská práce"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Centrum univerzitního sportu Hodnocení tělesné zdatnosti dětí mladšího školního věku Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Věra Mráčková Vypracoval: Daniel Machovský TVS Brno, 2011

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a pouţil pouze prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 26. dubna 2011 podpis

3 Děkuji své vedoucí PaedDr. Věře Mráčkové za veškerou ochotu a pomoc při zpracování této práce. Dále bych rád poděkoval celému vedení ZŠ Ilji Hurníka v Opavě, především pedagogům tříd niţšího stupně a samotným ţákům, kteří se měření zúčastnili.

4 OBSAH 1. ÚVOD STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ Pohybové schopnosti Struktura pohybových schopností Pohybové dovednosti Schopnost versus dovednost Tělesná zdatnost Rozdělení tělesné zdatnosti Testování tělesné zdatnosti Motorické testy Ontogeneze motoriky člověka Rozdělení vývoje Mladší školní věk CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE Cíle práce Hypotézy práce Úkoly práce METODIKA PRÁCE Charakteristika testovaného souboru Pouţité metody Jednotlivé testy Test rovnováhy plameňák Talířový tapping Předklon s dosahováním v sedě Skok do dálky z místa Ruční dynamometrie Leh-sed Výdrţ ve shybu Člunkový běh 10x 5 m Vytrvalostní člunkový běh Somatometrie... 36

5 Měření tělesné hmotnosti a výšky Měření koţních řas Zpracování výsledků Organizace testování VÝSLEDKY PRÁCE Tělesná zdatnost Test rovnováhy plameňák Talířový tapping Předklon v sedě s dosahováním Skok do dálky z místa Ruční dynamometrie Leh-sed Výdrţ ve shybu Člunkový běh Vytrvalostní člunkový běh Somatometrie Tělesná výška Tělesná hmotnost Koţní řasy Koţní řasa na zadní straně paţe (triceps) Koţní řasa na přední straně paţe (biceps) Koţní řasa na zádech pod lopatkou (subscapular) Koţní řasa na boku (supraspinal) Koţní řasa na lýtku (medial calf) Hodnocení probandů Podle tříd Podle pohlaví Podle autorů ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY RESUMÉ

6 1. ÚVOD Svět, ve kterém ţijeme, nám nabízí nespočet prostředků, kterými si můţeme ulehčit mnoho fyzického úsilí a námahy. Jenomţe tyto technické náhrady pak zastupují přirozenou aktivitu a pohyb. Častokrát si ani neuvědomujeme, ţe tělesnou aktivitu potřebujeme pro zachování svého zdraví a celkové pohody. Určitá úroveň tělesné zdatnosti je totiţ nezbytným předpokladem pro vhodné fungování lidského organismu, předpokladem dobré pracovní, sportovní i duševní výkonnosti člověka. Špatný ţivotní styl plný stresu, nesprávného stravování či uţívání návykových látek, nepřispívá k duševní vyrovnanosti a pohodě. Tyto všechny faktory mají zákonitě negativní vliv na pohybové schopnosti lidí, tedy i na tělesnou zdatnost. U dětí obecně je zapotřebí uţ od počátku vývoje dbát na vhodnou ţivotosprávu, na správný a kvalitní ţivotní styl, na dostatek fyzické aktivity. Tuto nesmírně důleţitou úlohu mají především samotní rodiče spolu s ostatními autoritami, jako jsou příbuzní, pedagogové, trenéři atd. Důleţité je vštěpovat dětem uţ od dětství přiměřenou pohybovou činnost, která bude součástí jejich ţivota. I přes rozmanitou nabídku volnočasových aktivit, či organizovaných sportovních činností, které je moţno provádět, se toto však autoritám, v čele s rodiči, nedaří. Nedůsledná výchova a pohodlnost dospělých pak ústí ve skutečnost, ţe děti svůj volný čas vyplňují vysedáváním u televize či počítače. Dětí s nadváhou a špatnou tělesnou zdatností jen přibývá. Touto bakalářskou prací jsme se snaţili vyhotovit přehled úrovně tělesné zdatnosti dětí současné populace v ČR. I kdyţ je skupina našich testovaných respondentů velmi malá (cca 0,004 % ze všech dětí v ČR), určité výsledky nám práce přinesla. K tomuto jsme vyuţili testové baterie EUROFIT. Pro lepší interpretaci jsme naše výsledky porovnali s hodnotami naměřenými v roce 1993 na Slovensku. 6

7 2. STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ Mezi hlavní pojmy této práce patří především obecná zdatnost, tělesná zdatnost, kondice nebo schopnost a dovednost. Pro přesnější vysvětlení těchto pojmů v následující kapitole vyuţijeme autory zabývající se touto problematikou. 2.1 Pohybové schopnosti Metodologii výzkumu schopností a vymezení základních pojmů vytvořily tradiční vědní obory, jako antropologie a genetika a zejména psychologie. Motorická schopnost můţe být obecně vymezena jako soubor předpokladů (úspěšné) pohybové činnosti. Přesněji řečeno jde o souhrn nebo komplex vnitřních integrovaných předpokladů organismu. Schopnost se navenek manifestuje určitými svými projevy, jinak je skrytou vlastností člověka. Přítomnost určité schopnosti se projevuje způsobilostí se zdarem řešit širší skupinu, celou třídu úkolů jistého druhu. Schopnosti jsou tedy jakési obecné vlastnosti komplexní povahy, které jsou základem výkonnosti v řadě motorických činností úkolů, úloh, operací atd (Měkota & Blahuš, 1983). Další český autor Dovalil (2008), jenţ se zabývá touto problematikou, definuje pohybové schopnosti jako relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů lidského organismu k pohybové činnosti. V kaţdé pohybové činnosti identifikuje projev síly, vytrvalosti, rychlosti aj., jejich poměr se podle pohybových úkolů liší. Veškeré současné poznatky o pohybových schopnostech se zakládají na znalostech anatomie, fyziologie, biochemie, biomechaniky a dalších příbuzných oborů. Profesor Schmidt (1991) na univerzitě v Kalifornii schopnost (ability) definuje jako trvalý převáţně geneticky určený rys, který podkládá nebo podporuje různé druhy motorických a kognitivních aktivit. Podle něj mají všichni 7

8 lidé všechny schopnosti, u některých osob jsou však výraznější neţ u jiných. Profesor Čelikovský (1990) pohybovou schopností rozumí dynamický komplex vybraných vlastností organismu člověka, integrovaných podle třídy pohybového úkolu a zajišťující jeho plnění. Schopnost pojímá jako systém a vlastnosti organismu povaţuje za subsystémy. Polský profesor Szopa (2005) vymezuje pohybové schopnosti obsáhleji a to jako komplexy predispozic integrovaných dominujícím základem biologickým i pohybovým, zformované činiteli genetickými i činiteli prostředí, zároveň spočívající ve vzájemných interakcích (Měkota & Novosad, 2005). 8

9 2.1.1 Struktura pohybových schopností Názory na rozdělení, strukturování i pojmenování pohybových schopností se dosud různí. Podle Měkoty (2000) lze pohybové schopnosti řadit vedle sebe, nicméně adekvátnější je hierarchická struktura. Níţe uvedený model zahrnuje rovinu schopností primárních (silněji orámováno), nadschopností a podschopností. Nesmíme však opomenout schopnost pohyblivostní (flexibilita), která v modelu není zařazena. Obr. č. 1: Hierarchické uspořádání motorických schopností (Měkota, 2000) 9

10 2.2 Pohybové dovednosti Učením získané předpoklady sportovce správně, účelně, efektivně a úsporně řešit pohybové úkoly. Dovednost je komplexem, který se týká nejen motoriky člověka, ale uplatňuje se zde i psychika a fyziologické funkce. Dovednosti jsou specifické podle sportů (Dovalil, 2008, s. 145). V roce 1982 profesor Linhart vymezil dovednost jako pohotovost správně a úsporně vykonávat určitou činnost. Nejčastěji se pojem dovednost vztahuje k činnosti pohybové, a zde je na místě termín dovednost pohybová = motorická. Pohybová dovednost je motorickým učením získaná pohotovost (způsobilost, připravenost) k pohybové činnosti, k řešení pohybového úkolu a dosaţení úspěšného výsledku. V knihách Schmidta (1988, 1991, 2003) můţeme najít definice a vysvětlení podstaty pohybových dovedností. Za prvé je to způsobilost vyprodukovat určitý finální výsledek s maximem jistoty, minimem energie či minimem času; je vyvinuta jako výsledek praxe a za druhé jako dovednost, ve které kvalita pohybuje primární determinantou úspěchu. Belej (2002) zase upřesňuje, ţe se jedná o způsobilost vykonávat pohybovou činnost správně, úsporně, vhodným způsobem, a to i při změněných podmínkách. Podobně vymezují pohybovou dovednost Schnabel & Thies (1993), kteří v jednom ze svých pramenů píší, ţe pohybová dovednost je prostřednictvím učebních a cvičebních postupů na základě motorických schopností vytvořená, značně automatizovaná komponenta motorické činnosti (Měkota & Cuberek, 2007). 10

11 2.3 Schopnost versus dovednost Abychom správně definovali motorickou schopnost, musíme ji vymezit ve vztahu k motorické dovednosti. Ta se totiţ také řadí mezi předpoklady k pohybové činnosti. Není to však předpoklad generalizovaný, nýbrţ specifický a představuje kapacitu parciální, získává se učením. Pohybová dovednost přisuzuje úspěšnost jen v jedné dovedné činnosti nebo úzké skupině těchto činností vzájemně hodně podobných. Vzájemný vztah mezi schopnostmi a dovednostmi lze jednoduše objasnit tak, ţe kaţdou jednotlivou dovednou činnost podkládá několik schopností a naopak jedna schopnost se uplatňuje v různých dovednostech. Nadschopnost se uplatňuje prostřednictvím jednotlivých schopností, jak jiţ bylo naznačeno v kapitole (Měkota & Novosad, 2007). Obr. č. 2: Motorická schopnost dovednost (komparace) (Měkota & Novosad, 2005) 11

12 2.4 Tělesná zdatnost Měkota & Cuberek (2007) se ve své publikaci zmiňují o zdatnosti jako o souboru předpokladů pro optimální reakci na náročnou pohybovou činnost a vlivy vnějšího prostředí. Optimální reagování se v tomto případě myslí, ţe zátěţ jen málo naruší homeostázu, ţe organismus je proti tomuto narušení odolný. Toto tvrzení pochází jiţ z roku Dále pak od osmdesátých let minulého století je tělesná zdatnost povaţována za jednu ze sloţek celkové (totální) zdatnosti, která zahrnuje i zdatnost sociální, duševní a v neposlední řadě emocionální. Tělesná zdatnost je tedy globálním a kvalitativním ukazatelem organismu, je to pojem hierarchický a multidimenzionální mnohorozměrný. V manuálu evropského testu tělesné zdatnosti (Eurofit, 1988) - v jejím úvodu se hovoří o tzv. triádě tělesné zdatnosti, kterou tvoří dimenze orgánová, motorická a kulturní. V roce 1990 byla na mezinárodní konferenci v Singapuru přijata tato definice: tělesná zdatnost je schopnost řešit dané úkoly s dostatkem energie a pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné trávení volného času (citace podle Kováře, 1991). Podle Dovalila (2008) je zdatnost souhrnem předpokladů organismu optimálně reagovat na různé podněty z prostředí. Podněty mohou být nejrůznějšího druhu, např. chlad, teplo, psychické podněty nebo i tělesný projev pohybová činnost. V tomto případě se hovoří o zdatnosti tělesné, chápané jako souhrn předpokladů pro optimální reakce organismu při pohybové aktivitě. Společensky i z hlediska sportu je ţádoucí zdatnost zvyšovat, zdatnější organismus se totiţ lépe vyrovnává s různými poţadavky, stává se odolnější vůči nárokům psychického charakteru, vůči infekcím, chladu, horku apod. a také lépe odolává civilizačním chorobám, jako jsou otylost, kornatění tepen apod. Základem zdatnosti je dobrá úroveň hlavních funkčních systémů organismu, zejména oběhového a dýchacího, celkově je však komplex předpokladů širší. 12

13 Paralelně vysvětluje Svatoň & Tupý (1997) všeobecnou zdatnost: Připravenost organismu konat práci, vyrovnat s vnějšími nároky, odolávat aktuálním vlivům okolí. a tělesnou zdatnost: Aktuální stav tělesných mechanismů produkujících práci; optimalizace funkcí organismu při řešení vnějších úkolů spojených s pohybovým výkonem způsobilost odolávat vnějšímu stresu. Ze zahraničních autorů např. Howley & Franks (1997) definici obohacují o zdravotní aspekt, kdyţ tělesnou zdatnost (physical fitness) definují jako stav pohody (well-being) s malým rizikem předčasných zdravotních problémů. Nesmíme opomenout, ţe tělesná zdatnost je do značné míry podmíněna geneticky. Samozřejmě ji během svého ţivota rozvíjíme a snaţíme se udrţet prostřednictvím tělesných cvičení, otuţováním, přiměřenou zdravou výţivou a celkovou ţivotosprávou. Proces zvyšování tělesné zdatnosti je podobný dlouholetému sportovnímu tréninku. Cílem není specializovaný sportovní výkon, ale především všestranný rozvoj. Nejde zde o vybrané sportovce, ale o všechny občany (Měkota, 2007). S tělesnou zdatností je mnohdy spojována a zaměňována kondice. Proto v krátkosti tento pojem charakterizujme, jako všestranná psychická a fyzická připravenost k výkonu (Dovalil, 2008). Tělesná kondice se pouţívá spíše v souvislosti se sportovním, soutěţním výkonem. 13

14 2.4.1 Rozdělení tělesné zdatnosti Rozšíření obsahu a důraz na zdravotní aspekt včetně prevence vedly k tomu, ţe do popředí se dostala koncepce, která rozděluje tělesnou zdatnost na zdravotně orientovanou zdatnost (HRF: health-related-fintess) a výkonnostně orientovanou zdatnost (PRF: performance-related-fitness). Zdravotně orientovaná zdatnost je vymezena jako zdatnost přímo i nepřímo ovlivňující zdravotní stav člověka, působí preventivně, zejména na zdravotní problémy spjaté s hypokinézou. Podle Boucharda & Sheparda (1994) tato zdatnost zahrnuje pět komponent: morfologickou, svalovou, motorickou, kardiorespirační a metabolickou. Suchomel (2006) dále řadí k těmto komponentám aerobní zdatnost, tělesné sloţení, svalovou sílu, vytrvalost a flexibilitu. Výkonově orientovaná zdatnost pak zahrnuje komponenty zdatnosti důleţité pro výkon v práci i ve sportu. Projevuje se ve sportovních soutěţích, ve výkonových testech, v pracovních výsledcích a má jen omezenou souvislost se zdravím. Přiřadit můţeme explozivní sílu, akční a reakční rychlost, rovnováhovou schopnost, hbitost a obratnost. Uplatňuje se např. při výběru sportovně talentovaných jedinců (Měkota & Cuberek, 2007). 14

15 2.4.2 Testování tělesné zdatnosti Pro testování se nejčastěji vyuţívají terénní testy, označované také jako testy kondiční. Většinou v podobě heterogenních sestav, testových baterií nebo testových profilů. Obsahují obvykle 4 aţ 10 poloţek (testů či subtestů) doplněných o základní somatometrii. V současnosti se můţeme potkat i s doplňujícím dotazníkem o pohybové aktivitě (Měkota & Cuberek, 2007). Testy tělesné zdatnosti jsou zdrojem důleţitých informací potřebných pro řízení tělovýchovného procesu a správného rozhodování. Vyuţívají se ke kontrole a účinnosti jednotlivých vyučovacích nebo tréninkových metod a postupů. Výsledky jsou podstatnou součástí podkladů, ze kterých se následně vychází při výběru osob nebo naopak při selekci pohybově retardovaných nebo kondičně oslabených jedinců (Měkota & Blahuš, 1983). Zhruba od sedmdesátých let minulého století vzniklo několik desítek fitness-testů, které byly zaměřeny na testování a hodnocení tělesné zdatnosti. V jednotlivých testových manuálech jsou samostatné systémy podrobně popsány. Obr. č. 3: Vybrané testy základní motorické výkonnosti a zdatnosti (Měkota & Cuberek, 2007) 15

16 2.5 Motorické testy Definic bylo navrţeno mnoho, uvedeme jednu z nejznámějších od S. S. Stevense (1951): Měření je pořizování čísel objektům nebo událostem podle pravidel. Dle Měkoty (1983) je měření pomocí testů chápáno jako přiřazování numerických výrazů nebo jako numerické zobrazování, ke kterému se přiznává reprezentační funkce. Proces měření vţdy zahrnuje objekt měření, výsledek měření a určité zprostředkující empirické operace. Testem se podle Dovalila (2008) rozumí standardizovaná zkouška, která je zapotřebí ke zjišťování a měření určitých znaků, v kvantitativní podobě (přiřazováním čísel hodnocenému znaku). Aby test mohl plnit svoje funkce, musí především vyhovovat určitým poţadavkům. Test musí být proto objektivní, spolehlivý a validní, měl by mít i své příslušné normy. Objektivním testem se myslí, ţe poskytuje jednoznačné výsledky nezávisle na osobě, která ho pouţívá. K tomu přispívá jasný popis provedení. Spolehlivý test je takový, který poskytuje přibliţně stejné výsledky při opakovaném měření u týchţ osob za stejných podmínek. Validita neboli platnost testu je problém sloţitější, obecně se jedná o posouzení povahy a charakteru jevu, který měříme a hodnotíme. Jde zkrátka o to, zdali test zjišťuje a měří to, co měřit má. Je to vypovídající hodnota testu. Pavlík a kol. (2010) přehledně vysvětlují hlavní význam testování motoriky: 1. kontrola tréninkového procesu, informace o jeho kvalitě a dosaţených výsledcích 2. informace o úrovni pohybových schopností, které jsou důleţité pro určitý druh pohybového úkonu 3. kontrola účinnosti určité tréninkové metody 4. hodnocení testovaných osob pomocí výkonnostních norem v rámci určitě skupiny 5. předpovídání výkonnosti testovaných osob, kterou lze očekávat po určitém časovém odstupu v budoucnosti 6. vybírání vhodných uchazečů 16

17 7. zjišťování vzájemného uspořádání a vztahů mezi pohybovými schopnostmi 8. srovnán výkonnosti některých populací 9. stanovení obtíţnosti pohybových činností pro určitou populaci 10. pouţití ve výzkumu a vědě Měkota & Novosad (2005) rozlišují tři typy testů pouţívaných pro účely praxe i výzkumu: Sportovně-medicínské, resp. fyziologické testy, které často kvantifikují odezvu organismu na předepsanou zátěţ. Nazývají se i testy zátěţové. Dále to jsou testy motorické, které kvantifikují dosaţené výkony. A sportovní testy (disciplíny), jejţ kvantifikují výkony v soutěţi. Testy mohou být laboratorní nebo terénní. Logicky laboratoř skýtá lepší moţnost standardizace a vyuţití přístrojů. Na druhou stranu jsou ale časově a personálně náročné, drahé a přístupné jen selektovaným skupinám osob. Terénní testování umoţňuje jen hrubší odhad úrovně schopností, je však celkově méně náročné ve všech směrech. Tento způsob testování je v praxi nejvíce rozšířený. 17

18 2.6 Ontogeneze motoriky člověka Pojmem ontogeneze motoriky chápeme vývoj motoriky člověka v průběhu jeho individuálního ţivota. Vývoj motoriky je souvislý a nezvratný proces, který zahrnuje celou osobnost člověka (Kasa, 1980). Vilímová (2009) vývoj jedince vysvětluje jako proces velmi individuální a probíhající nerovnoměrně na závislosti od vnějšího a vnitřního prostředí a pohlaví. Vývojem rozumí sérii kvalitativních změn, během kterých se embryo samostatně formuje na zralý organismus. Vše se projevuje v růstu organismu a jeho částí. Při studiu ontogeneze motoricky zjišťujeme, ţe v období nemluvněte, batolete, předškolního věku a částečně v začátcích prepubescence se jedinci příslušné věkové skupiny navzájem příliš motoricky neliší. Čím mladší jsou jedinci, tím méně se motoricky liší. Podobně je tomu i ve stáří. V dětství a ve stáří můţeme dosti lehce charakterizovat typické motorické znaky příslušných věkových skupin. Je to tím, ţe od narození ovlivňuje z počátku fyzický vývoj a motoriku hlavně čas, s postupujícími léty má na motoriku stále větší vliv zevní prostředí a celý výchovný systém (ať uţ kladný vliv nebo záporný). Ve stáří jsou opět negativní charakteristické znaky stařecké motoriky nevyhnutelné a tedy typické, i kdyţ se dají vhodným reţimem, hygienou a tělesnou výchovou oddálit (Čelikovský, 1972). V publikaci Dovalila (2008) se můţeme dočíst, ţe vývoj je proces postupného zdokonalování ţivé hmoty a forem ţivota, směřující od jednoduchých organismů ke stále sloţitějším a vrcholící vývojem člověka. Proces, jenţ je velmi sloţitý a probíhá za působení vnějších vlivů i vnitřních podmínek jedince. Za hlavní ovlivňující činitele povaţuje dědičnost, prostředí a výchovu. Všechny tři se prolínají. Ontogeneze člověka a její charakteristické znaky stránky tělesné, mentální, emocionální a pohybové se kumulují do určitých časových úseků. 18

19 2.6.1 Rozdělení vývoje Rozdělení věkových období podle Riegerové (1993): - novorozenec (do 28 dní) - kojenec (do 12 měsíců) - batole (od 1 roku do 3 let) - předškolní věk (od 4 do 6 7 let) První dětství (končí v 7 letech): - mladší školní věk (od 6 7 do 11 let) Druhé dětství (končí ve letech): - starší školní věk (od let) Dospělost: - dorostenecký věk (od let) - plná dospělost (do 30 let) - zralost (do 45 let) - střední věk (do 60 let) - stárnutí (do 75 let) - stáří (do 90 let) - kmetský věk (nad 90 let) Člověk se aţ do věku, kdy je dospělý v mnoha věcech mění. Řada odborných vědeckých rozborů, analytických i syntetických studií to potvrzuje. Přináší i přesnější pohledy na průběh celého vývoje jedince. Věkové zákonitosti můţeme definovat ve změnách především tělesný rozměrů a proporcí, ale i ve stavbě i funkcích tělesných orgánů, dále v psychice, v chování a ve vztahu k ostatním. Tyto změny mají různou intenzitu a dynamiku, v jejichţ důsledku se výkonnost v pohybových činnostech přirozeně zvyšuje (Dovalil, 2009). 19

20 2.6.2 Mladší školní věk Toto období, podle Kasy (1980), se dělí ještě na dvě kratší období, které jsou po biologické a psychické stránce velmi odlišné. Věk od 6 do 8 let je jakýmsi přechodem do vlastní prepuberty, která trvá od 8 do 11 let. Tento věk od 6 do 11 let se vyznačuje postupným růstem a pomalým narůstáním hmotnosti. Jde o období tělesného upevňování, ve kterém se vyrovnávají předcházející vývojové poruchy a nerovnoměrnosti. S růstem těla se mění i tělesné proporce, takţe celkový tělesný typ se začíná blíţit typu dospělého člověka. V pohybové činnosti dosahují děti tohoto období jiţ vysoké úrovně. Tato úroveň je ale podmíněna rozvojem tělesných vlastností a motorických schopností. V jedenácti letech se na maximální úroveň dostává obratnost, rovnováha a nervo-svalová koordinace dosahuje téměř úrovně dospělého člověka. Na relativně vysoké úrovni je i rychlost a samozřejmě kloubní pohyblivost. Dle Čelikovského (1972) je vývoj motoriky v tomto období závislý na funkci nervové soustavy, na růstu kostí, osifikaci a na růstu svalstva. Na zdokonalování motoriky nemá vliv pouze růst a celkový fyzický vývoj, nýbrţ i škola a další formy organizované i neorganizované tělesné výchovy. V tomto období jsou pro děti velmi oblíbené veškeré pohybové činnosti ve formě her. V knize Vilímové (2009) je období mladšího školního věku charakterizováno, jako doba, kdy začíná vývoj sekundárních pohlavních znaků. Časové ohraničení věku kolísá velmi individuálně i podle pohlaví. U děvčat je například celkový růst o něco rychlejší neţ u chlapců. Objem srdce prepubescentů je relativně větší neţ dospělého, coţ kladně působí na krevní oběh okysličování a výţivu tkání. Srdeční frekvence dosahuje po fyzickém i psychickém zatíţení normální hodnoty velmi rychle. Dýchání je velmi málo hluboké vlivem nedostatečně vyvinutého dýchacího svalstva. Podle Dovalila (2008, 2009) bychom neměli děti mladšího školního věku do sportu nijak nutit. Většina dětí mají totiţ rády všechny přirozené činnosti, v nichţ mohou běhat, skákat, šplhat a hrát si. Pohyb je pro ně potěšením. Z pohybových schopností, které jsou rozvíjeny nejvíce to jsou koordinační a 20

21 rychlostní, různou úroveň rozvoje mají i schopnosti silové a vytrvalostní. Období mladšího školního věku lze charakterizovat jako velmi šťastnou dobu mládí. Děti se vyvíjejí víceméně po všech stránkách rovnoměrně, jsou optimistické a mají zájem o všechno konkrétní. Jsou samozřejmě snadno ovladatelné, dokáţeme-li jejich energii vhodně usměrnit a postupně vést od spontánního pohybu k systematickému sportování, ţivotosprávě a dennímu řádu. Vše ale nenásilně a nenuceně. Perič (2008) ve své knize nazývá závěr mladšího školního jako období zlatého věku motoriky, který je charakteristický rychlým učením nových pohybů. U dětí stačí dokonalá ukázka a jsou schopny nový pohyb zvládnout napoprvé nebo v několika málo pokusech. Zvyšuje se téţ jistota v provádění činností, v průběhu nácviku jsou pozorovatelné všechny kvalitativní znaky dobře provedeného pohybu. V závěru mladšího školního věku problémy z hlediska koordinace sloţitějších pohybů poměrně rychle mizí a na konci tohoto období jsou děti schopny provádět i koordinačně náročná cvičení. 21

22 3. CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE 3.1 Cíle práce Za hlavní cíl práce jsme si stanovili změřit a zhodnotit tělesnou zdatnost dětí mladšího školního věku, tedy ţáků 3., 4. a 5. třídy ZŠ. Zjištěné výsledky pak porovnat s ţáky stejné věkové kategorie na Slovensku, jeţ jsou publikované v monografii Romana Moravce a kol. (2002). 3.2 Hypotézy práce Jako hlavní předpoklad jsme si zvolili tvrzení, ţe celková tělesná zdatnost našich probandů bude horší neţ u dětí testovaných v roce Úkoly práce Pro ověření hypotézy a splnění cílů práce jsme stanovili jednotlivé úkoly: 1. U všech dětí změřit celkovou zdatnost pomocí jednotlivých testů v testové baterii EUROFIT. 2. Somatometrickým vyšetřením zjistit u testovaných dětí: - tělesnou hmotnost, - tělesnou výšku, - mnoţství tělesného tuku. 3. Výsledky porovnat s údaji z roku

23 4. METODIKA PRÁCE Ke zjištění potřebných dat jsme aplikovali na vybranou skupinu dětí testovou baterii EUROFIT. Tento test je velmi dobře rozpracován v publikaci Moravce a kol. (2002). Metodický postup uvedený v této monografii jsme primárně pouţili pro náš výzkum. 4.1 Charakteristika testovaného souboru Protoţe se tato bakalářská práce týká dětí mladšího školního věku, testovaný soubor byl tvořen výhradně ţáky 3., 4. a 5. třídy. Měření jsme realizovali na niţším stupni Základní školy Ilji Hurníka v Opavě. Celkový výzkum probíhal v průběhu měsíce března Dohromady všech testovaných probandů bylo 56, z toho 29 dívek a 27 chlapců ve věku od 9 do 11 let. Jednotlivé třídy byli v následujícím počtu: 3. třída 24 ţáků (12 dívek/12 chlapců), 4. třída 16 ţáků (10 dívek/6 chlapců), 5. třída 16 ţáků (7 dívek/9 chlapců). Ţáci měli tělesnou výchovu standardně dvě hodiny týdně, přičemţ jednou navštěvovali tělocvičnu menší, podruhé v týdnu tělocvičnu větší. Testování probíhalo v obou tělocvičnách, ale preferovali jsme tělocvičnu větší z důvodu vhodnějšího technického vybavení. 23

24 4.2 Použité metody Jako nejvšestrannější a tedy i nejvhodnější metodu ke zjištění tělesné zdatnosti u dětí povaţujeme test, jenţ obsahuje více subtestů. Proto jsme zvolili testovou baterii EUROFIT, která obsahuje 9 jednotlivých testů a antropometrické měření pro zjištění tělesných rozměrů. Moravec a kolektiv (2002) uvádějí, ţe pořadí testů je pouze z části striktně určené. Doporučují však, aby se následující uvedené pořadí jednotlivých testů dodrţovalo. 1. Test rovnováhy plameňák 2. Talířový tapping 3. Předklon s dosahováním v sedě 4. Skok do dálky z místa 5. Ruční dynamometrie 6. Leh-sed za 30 s 7. Výdrţ ve shybu 8. Člunkový běh 10x 5 m 9. Vytrvalostní člunkový běh U testu č. 6 Leh-sed za 30 s bychom rádi podotkli, ţe měřený výkon na čas zcela nekoresponduje se zdravým způsobem provedení. V uvedeném případě, kdy probanda drţí asistent za chodidla, tak se nezapojují pouze břišní svaly, nýbrţ tři svaly - holení sval, sval stehenní a iliopsoas (bedrokyčelní s.). A vzniká tzv. trojflexní reflex. Bohuţel vhodnější test nebyl doposud standardizován. 24

25 4.2.1 Jednotlivé testy Test rovnováhy plameňák Faktor Statická rovnováha. Popis testu Balancování ve stoji na jedné noze na malé kladině určitých rozměrů. Zařízení Kovová kladina o délce 50 cm, vysoká 4 cm, široká 3 cm. Stopky bez automatického nulování aby registrovaly průběţně čas i po zastavení a následném opětovném startu. Pokyny pro testovaného Dominantní nohu poloţit na kladinu tak, aby chodidla s ní byla v rovnoběţném směru. Pokrčit volnou nohu v koleni a chytit za nárt stejnou rukou. V rovnováţné poloze při stoji na jedné noze se snaţit setrvat co nejdéle. Zaujetí správné polohy pomocí předloktí examinátora. Pokaţdé, kdyţ se ztratí rovnováha (puštění nohy z ruky, dotyk země jakoukoli částí těla), pozastaví se čas. Po kaţdém takovémto přerušení se po zaujetí rovnováţného postoje pokračuje v měření času, dokud neuplyne 1 minuta. 25

26 Hodnocení Počet pokusů (nikoli pádů), potřebných na udrţení rovnováhy na malé kladině v průběhu 1 minuty. Obr. č. 4: Test rovnováhy (Moravec a kol., 2002) Talířový tapping Faktor Frekvenční rychlost ruky. Popis testu Rychle střídavé dotýkání dvou kruhů dominantní rukou. Zařízení Stůl s nastavitelnou výškou nebo švédská bedna. Dva kruhy, kaţdý s průměrem 20 cm, které jsou připevněné na podloţce stolu. Středy kruhů jsou od sebe vzdáleny 80 cm. Mezi těmito kruhy je umístěná destička ve tvaru obdélníka s rozměry 10x 20 cm ve stejné vzdálenosti od obou kruhů. Stopky 26

27 Pokyny pro testovaného Postavit se před stůl, na kterém je poloţená testovací pomůcka. Svoji nedominantní ruku poloţit dlaní na destičku, která je ve středu mezi kruhy. Prsty dominantní jsou ve východiskové poloze dotýkající se kruhu na protilehlé straně. Na povel začít pohybem dominantní paţí a střídavě se dotýkat obou kruhů. Pohyb vykonávat maximální frekvencí 25 krát. Hodnocení Započítává se lepší dosáhnutý výsledek ze dvou pokusů. Výsledkem testu je čas, potřebný na vykonání 25 dotyků kaţdého kruhu s přesností na desetinu sekundy. Obr. č. 5: Talířový tapping (Moravec a kol., 2002) 27

28 Předklon s dosahováním v sedě Faktor Kloubní pohyblivost trupu. Popis testu V předklonu v sedě předpaţit a co nejdále dosahovat paţemi. Zařízení Testovací stolek nebo lavice s rozměry: délka 35 cm, šířka 45 cm, výška 32 cm. Rozměry hodní desky: délka 55 cm, šířka 45 cm. Horní deska přesahuje o 15 cm rovinu, o kterou se opírají nohy. Ve středu vrchní desky je vyznačená míra od 0 do 50 cm. Nulový bod je přední hrana této desky. Na horní desce stolku je vodorovně poloţené pravítko dlouhé asi 30 cm, které testovaný posouvá tlakem prstů. Pokyny pro testovaného Předklonit v sedě, chodila opřít o lavici, nataţené ruce se dotýkají horní hrany. Tlakem prstů posouvat horizontálně umístěné měřítko po stupnici. Předklony vykonávat pomalu, plynule, bez pokrčení nohou v kolenech. Hodnocení Hodnotí se lepší výsledek ze dvou pokusů s přesností na jeden cm. 28

29 Obr. č. 6: Předklon s dosahováním v sedě (Moravec a kol., 2002) Skok do dálky z místa Faktor Výbušná síla dolních končetin. Popis testu Skok do dálky z místa odrazem snoţmo. Zařízení Neklouzavá, zpevněná podloţka. Křída. Měřící pásmo. Pokyny pro testovaného Ze stoje mírně rozkročeného předklonit, hmitem podřepmo do zapaţení, mohutně se odrazit se současným pohybem paţí vpřed. Snaţit se doskočit snoţmo co nejdále a potom zaujmout vzpřímený postoj bez posunu chodidel vzad. Test se vykonává dvakrát a započítává se lepší výsledek. 29

30 Hodnocení Započítává se lepší ze dvou pokusů Obr. č. 7: Skok do dálky z místa (Moravec a kol., 2002) Ruční dynamometrie Faktor Statická síla dominantní ruky. Zařízení Kalibrovaný ruční dynamometr s nastavitelnou rukojetí. Pokyny pro testovaného Ve stoji ve směru prodlouţení předloktí uchopit dynamometr dominantní rukou. Postupně vyvinout maximální tlak, přičemţ úsilí by se mělo stupňovat nejméně v průběhu dvou sekund. Zaznamenává se lepší výsledek ze dvou pokusů. 30

31 Hodnocení Hodnotí se lepší výsledek ze dvou pokusů v kilogramech, resp. [N] Leh-sed Faktor Dynamická a vytrvalostní síla břišního a bedro-kyčlo-stehenního svalstva. Popis testu Správně vykonat maximální počet cyklů (jeden cyklus je přechod z lehu do sedu a zpět do lehu za 30 sekund). Zařízení Měkká a rovná podloţka. Stopky. Pomocník. Pokyny pro testovaného Zaujmout polohu lehu vzad, kolena pokrčené v pravém úhlu, chodidla ve vzdálenosti 30 cm od sebe, paţe pokrčené vzpaţmo, ruce spojené za hlavou. Opakovaně vykonávat sed-leh co nejrychleji v průběhu 30 s, přičemţ se lokty dotýkat kolen). Hodnocení Zaznamenává se počet správně vykonaných cyklů (cviků) za 30 sekund. 31

32 Obr. č. 8: Leh-sed (Moravec a kol., 2002) Výdrž ve shybu Faktor Statická, vytrvalostní síla svalstva horních končetin. Popis testu Udrţení polohy ve shybu podhmatem na hrazdě co nejdéle. Zařízení Doskočná hrazda s průměrem 2,5 4 cm. Stopky. Ţíněnka umístěná pod hrazdou. Magnézium. Stolička nebo lavička. 32

33 Pokyny pro testovaného Vystoupit na stoličku, uchopit hrazdu podhmatem. Vydrţet v poloze shybu co nejdéle, aniţ by nastal dotyk brady hrazdy. Test se končí v okamţiku, kdy oči klesnou pod úroveň hrazdy. Hodnocení Měří se čas výdrţe ve shybu s přesností na desetinu sekundy. Obr. č. 9: Výdrž ve shybu (Moravec a kol., 2002) Člunkový běh 10x 5 m Faktor Běţecká rychlost se změnami směru. 33

34 Popis testu Opakované přeběhnutí vymezené vzdálenosti v co nejkratším čase. Zařízení Čistá neklouzavá podlaha, nejlépe gumový pás. Stopky. Měřící pásmo. Křída nebo lepicí páska. Kuţely. Pokyny pro testovaného Zaujmout polohu polovysokého startu. Na startovní povel rychle vyběhnout směrem k protilehlé čáře a vrátit se zpět tak, aby byla startovní čára překročena oběma chodidly. Test pokračuje bez přerušení po absolvování pěti cyklů. Před doběhnutím do cíle se nezpomaluje. Test se vykonává pouze jednou Hodnocení Čas potřebný na vykonání deseti 5 m úseků (tam i zpět) měřený s přesností na desetinu sekundy. Obr. č. 10: Člunkový běh 10x 5 m (Moravec a kol., 2002) 34

35 Vytrvalostní člunkový běh Faktor Běţecká vytrvalostní schopnost. Popis testu Testovaná osoba opakovaně překonává 20 m vzdálenost od jedné čáry k druhé podle vymezených zvukových signálů, které jsou reprodukované z magnetofonu. Začíná se rychlou chůzí, resp. poklusem. Rychlost běhu se zvyšuje do 8,5 km/h na začátku kaţdé minuty o 0,5 km/h. Zařízení Tělocvična nebo dostatečně velký prostor na vyznačení 20 m vzdálenosti s 1 m rezervou na obou stranách. 20 m měřící pásmo. Lepicí páska, křída na vyznačení čar. Magnetofon. Ruční stopky na ověření rychlosti posunu pásky na magnetofonu. Magnetofonová páska s nahranými zvukovými signály. Pokyny pro testovaného Rychlost běhu (tam a zpět na 20 m úsecích) se řídí podle záznamu v magnetofonu. Na začátku je rychlost nízká, ale kaţdou další minutu se bude pomalu a pravidelně zvyšovat. Při zaznění kaţdého zvukového signálu se dostat na úroveň jedné z hraničních čar dvacetimetrového úseku. Test se končí, jakmile se dvakrát po sobě nohou nedotkne proband čáry ve vymezeném časovém limitu. 35

36 Hodnocení Zaznamenává se počet přeběhnutých 20 m úseků, resp. poslední doběhnutý stupeň rychlosti před přerušením běhu, kdy testovaná osoba uţ není schopná dvakrát po sobě dosáhnout hraniční čáry v okamţiku zaznění zvukového signálu Somatometrie Somatometrie je antropologická metoda, zabývající se zjišťováním rozměrů lidského těla. Představuje systém technik umoţňujících co nejpřesněji sledovat růstové změny jak jednotlivců, tak celé populace. V této testové baterii se neměří pouze dané výkony, ale i tělesné proporce jednotlivých probandů. V našem případě jsme somatické měření prováděli v následujícím pořadí. Pořadí somatometrického měření: 1. Tělesná hmotnost 2. Tělesná výška 3. Koţní řasy a. Na zadní straně paţe (triceps) b. Na přední straně paţe (biceps) c. Na zádech pod lopatkou (subscapular) d. Na boku (supraspinal) e. Na lýtku (medial calf) 36

37 Měření tělesné hmotnosti a výšky Měření hmotnosti a výšky jsme uskutečnili těšně před samotným testováním. Tělesnou hmotnost jsme váţili pomocí digitální váhy, na kterou jednotlivě ţáci vstupovali bez obuvi, pouze ve cvičebním oděvu. Hodnota byla zaznamenána s přesností na 0,1 kg. Tělesná výška byla měřena pomocí trojúhelníkového pravítka a klasického měřícího pásma, které bylo umístěno na kolmou stěnu. Ţáci byli měřeni v celkovém vzpřímení a v poloze stoje spojného, při čemţ se dotýkali stěny pouze patami, hýţděmi a zády. Měření probíhalo bez obuvi, ve cvičebním oděvu. Hodnota byla zaznamenána s přesností na 0,1 cm Měření kožních řas Měření tělesných proporcí probandů jsme provedli taktéţ před testováním zdatnosti. Vyuţili jsme moţnosti zapůjčení kaliperačního přístroje z FSpS. Kaliperem typu SONET jsme realizovali měřeni na pěti koţních řasách testovaných osob, uvedených v předcházející kapitole Popis měření Testovaná osoba stojí uvolněně. Všechna měření se aplikují na pravou stranu těla. Záhyb kůţe a podkoţního tuku chytnout palcem a ukazovákem levé ruky a odtáhnout od svalu, který se nachází pod nimi. Dotekové plochy kaliperu přiloţit 1 cm pod prsty sevřené koţní řasy. Řasu drţet během celého měření. Koţní řasu dvakrát stlačit čelistmi kaliperu v místě měření, při druhém stlačení odpočítat po dobu 5 s s přesností na 0,2 mm. 37

38 4.2.3 Zpracování výsledků Ke zjištění příslušných údajů jsme vyuţili počítačových softwarů od firem Microsoft a StatSoft. Konkrétně tedy Microsoft Office Excel 2007 a Statistica, verze 9.0. K vyhodnocení základních údajů jsme pouţili statistické veličiny. Konkrétně aritmetický průměr, směrodatnou odchylku a t-test. U prvních dvou hodnot jsme pouţili program Excel 2007, na t-test jsme aplikovali statistický program Statistica. V kaţdém z testů jsme naměřené údaje ţáků rozlišili na chlapecké a dívčí. Po vypočítání decimálního věku u kaţdého ţáka jsme probandy zařadili do tří věkových kategorií - na 9, 10 a 11 let. V příslušné podskupině jsme vypočítali aritmetický průměr, směrodatnou odchylku a statistickou významnost t- testem. Vše jsme zaokrouhlovali na dvě desetinná místa. Pouţité definice podle Hendla (2006): n počet probandů, testovaných osob x (aritmetický průměr) je definován jako součet všech naměřených údajů vydělený jejich počtem s (směrodatná odchylka) je odmocnina z rozptylu a vrací míru rozptýlenosti do měřítka původních dat p (p-hodnota) neboli hodnota významnosti nám kvantifikuje pravděpodobnost realizace hodnoty testovací statistiky α (hladina významnosti) pravděpodobnost, ţe se zamítne nulová hypotéza, ačkoliv platí Pomocí těchto statistických veličin jsme provedli korelaci se stejně starými respondenty na Slovensku testovanými v roce U kaţdého testu a somatometrie jsme výsledky vyjádřili do tabulek a poté graficky ilustrovali. U statistického vyhodnocení výsledků jsme pracovali s hladinou významnosti α = 0,05. Připouštíme tedy 5 % chyb a pravděpodobnost, se kterou počítáme je 95 %. Výpočty t-testu neboli testu rozdílu dvou průměrů jsme 38

39 provedli v programu Statistica, kde jsme zaznamenali u kaţdého testu aritmetický průměr, směrodatnou odchylku a počet testovaných. Výsledky u kaţdého z testu nám tak umoţnili určit, zda jsou rozdíly statisticky významné či nevýznamné. 4.3 Organizace testování Celý výzkum testování tělesné zdatnosti jsme předem domluvili s vedením opavské školy. S plánovaným měřením byli srozuměni i pedagogové příslušných tříd niţšího stupně samotným ředitelem školy. Po jejich souhlasu jsme obstarali veškeré technické zařízení a přístroje k samotnému měření. K řádnému testování byla potřeba s předstihem zajistit tyto pomůcky: předtištěné jmenné seznamy ţáků, příslušné protokoly a tabulky, psací potřeby, barevné křídy, pravítka, trojúhelník, posuvný metr (3 m), měřící pásmo (20 m), lepicí páska, kuţely, tenké ţíněnky, lavičky, pěnové podloţky, švédská bedna, CD přehrávač, CD-ROM s nahranými zvukovými signály, ruční stopky, ruční dynamometr, digitální váha a kaliper. Pro účely testování byly vyuţity prostory velké i malé tělocvičny a jedné třídy pro měření tělesných rozměrů. V úplném úvodu měření jsme dětem vysvětlili základní pravidla testování a proč a k čemu budou jejich výsledky vyhodnocovány. Děti vše brali s úsměvem a nadšením a především vzájemná rivalita je motivovala k větší snaze. Po krátkém vysvětlení následovalo somatické měření a pak jednotlivé testy EUROFITU. Výzkum v kaţdé třídě trval dohromady tři vyučovací hodiny. Musíme podotknout, ţe třídní učitelé všech třech tříd byli velmi vstřícní a ochotni pomoci. 39

40 5. VÝSLEDKY PRÁCE V následující kapitole této práce rozpracujeme naše výsledky zjištěné měřením systémem EUROFIT. Nejdříve jednotlivé testy zdatnosti, poté somatometrie. Součástí této kapitoly bude také zhodnocení našich údajů s hodnotami uvedenými v publikaci Moravce a kol. (2002). Veškeré zjištěná data jsme vyjádřili do tabulek, graficky ilustrovali a slovně okomentovali. 5.1 Tělesná zdatnost U testování tělesné zdatnosti jsme se řídili výhradně podle postupu zaznamenaného v kapitole 4.2.1, tedy zcela totoţně s postupem uvedeným v publikaci Moravce (2002). 40

41 5.1.1 Test rovnováhy plameňák Tab. č. 1: Výsledky testu rovnováhy plameňák Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [počet] [počet] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,08 5, ,43 3,29 0, ,68 7, ,36 7,25 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,43 5, ,78 2,45 0, ,78 5, ,52 6,67 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,75 4, ,33 3,64 0, ,61 5, ,59 5,97 t-test 0,30 0,45 0,18 Obr. č. 11: Grafické znázornění testu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 Zjištěné výsledky se v našem testu pohybují v rozpětí průměrně od 9,33 s do 15,08 s. Aritmetický průměr u chlapců je 13,75 s, u dívek 10,85 s, coţ potvrzuje, ţe v období mladšího školního věku u dívek mají senzitivní období především koordinační schopnosti, v našem případě statická rovnováha. Po porovnání našich údajů s výsledky Moravce z roku 1993 jsme rozpoznali nejpatrnější rozdíl u 9letých chlapců 2,4 s, u dívek ve věku 11 let s rozdílem 2,26 s. Na základě t-testu můţeme potvrdit hypotézu o rovnosti na hladině významnosti α = 0,05, coţ nám umoţňuje určit u všech věkových kategorií tohoto testu, ţe rozdíly mezi měřením 2011 a 1993 jsou statisticky nevýznamné. 41

42 5.1.2 Talířový tapping Tab. č. 2: Výsledky testu Talířový tapping Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [s] [s] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,90 2, ,70 2,60 0, ,91 3, ,11 2,30 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,50 2, ,13 1,62 0, ,34 2, ,82 1,80 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,91 2, ,98 2,59 0, ,03 1, ,89 1,54 t-test 0,00 0,00 0,00 Obr. č. 12: Grafické znázornění testu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 U tohoto testu naše měření dopadlo celkově hůře, neţ měření v roce 1993, jak je patrné z uvedených grafů. Naši chlapci měli oproti dívkám frekvenční rychlost rukou o 0,17 s rychlejší. Největší rozdíl ve srovnání s Moravcem jsme zaznamenali u 11letých dívek, který byl 4,09 s. S vyuţitím t-testu jsme zjistili, ţe uvedené rozdíly jsou statisticky významné a na 5% hladině významnosti nezamítáme hypotézu o rovnosti. Výjimkou je pouze skupina 9letých chlapců, jejichţ rozdíl s Moravcem je statisticky nevýznamný. 42

43 5.1.3 Předklon v sedě s dosahováním Tab. č. 3: Výsledky testu Předklon v sedě s dosahováním Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [cm] [cm] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,92 5, ,29 5,08 0, ,19 5, ,92 5,20 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,14 6, ,11 5,24 0, ,14 5, ,89 6,13 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,13 3, ,67 3,59 0, ,27 6, ,64 6,20 t-test 0,01 0,19 0,06 Obr. č. 13: Grafické znázornění testu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 Jiţ podle grafického znázornění můţeme konstatovat, ţe testovaní ţáci byli v roce 1993 úspěšnější, neţ naši probandi. Z ilustrace můţeme také rozpoznat celkově lepší dosaţené výsledky dívek. Průměrný dosah u děvčat byl 19,02 cm, u chlapců jen 16,4 cm. Ve vývoji dětí se v tomto období mladšího školního věku také velmi dynamicky rozvíjí pohyblivost, coţ znamená, ţe v našem případě je kloubní rozsah trupu velmi dobrý. Hypotézu o rovnosti zamítáme pouze v případech 9letých chlapců a děvčat rozdíly jsou statisticky významné, protoţe výsledky t-testu nepřekročily hladinu významnosti α = 0,05. Z tohoto tedy usuzujeme, ţe rozdíly mezi výsledky měření v jednotlivých letech, u 9 a 10letých chlapců a dívek jsou statisticky nevýznamné. 43

44 5.1.4 Skok do dálky z místa Tab. č. 4: Výsledky testu Skok do dálky z místa Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [cm] [cm] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,67 9, ,07 12,76 0, ,30 17, ,36 16,16 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,00 16, ,89 17,91 0, ,85 18, ,05 16,63 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,50 19, ,50 5,12 0, ,52 19, ,52 18,43 t-test 0,01 0,00 0,07 Obr. č. 14: Grafické znázornění testu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 U tohoto testu jsme vypočítali vysoké hodnoty směrodatných odchylek, coţ vypovídá o velkých rozdílech silových schopností dolních končetin mezi jednotlivými probandy. Nejvyšší hodnota směrodatné odchylky byla u 11letých chlapců s = 19,37. Ve všech kategoriích se výsledky zlepšují s postupujícím věkem. Při srovnání údajů s Moravcem z roku 1993 jsou všechny naše naměřené výkony citelně horší. Nejznatelnější rozdíl je u kategorie 11letých ţáků jak u chlapců, tak u dívek, kde se rozdíly odlišují u chlapců o 12,02 cm, u dívek o 11,02 cm. Při statistickém porovnání našeho souboru a souboru Moravce, hypotézu o rovnosti zamítáme u 11letých chlapců a 9 a 10letých dívek, kde hodnota t-testu nepřekročila hladinu významnosti 5 % a tím pádem je rozdíl pro nás statisticky významný. U zbývajících tří kategorií (chlapci 9 a 10 let, dívky 11 let) jsou rozdíly statisticky nevýznamné. 44

45 5.1.5 Ruční dynamometrie Tab. č. 5: Výsledky testu Ruční dynamometrie Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [kg] [kg] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,52 2, ,94 1,68 0, ,03 4, ,37 4,85 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,63 4, ,59 3,23 0, ,56 4, ,75 4,26 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,55 2, ,52 1,01 0, ,87 4, ,42 5,19 t-test 0,00 0,00 0,00 Obr. č. 15: Grafické znázornění testu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 V testu ruční dynamometrie jsme zjišťovali statickou sílu dominantní ruky pomocí kalibrovaného dynamometru. Rozpoznali jsme, ţe statická síla se u všech probandů s rostoucím věkem zvyšuje. I kdyţ se silové schopnosti v tomto věkovém období začínají pomalu rozvíjet u všech, nehledě na pohlaví, rozdíly mezi chlapci i dívkami jsou patrné. Údaje stisku dominantní ruky jsme u všech ţáků rozdělených podle pohlaví zprůměrovali a vyšlo nám 19,2333 kg u chlapců a 16,0167 u dívek, s rozdílem tedy 3,21667 kg. V porovnání s EUROFITEM Moravce z roku 1993 jsme v tomto testu znovu dopadli hůře. Pomocí t-testu zamítáme hypotézu o rovnosti na hladině významnosti 5 % a u všech věkových kategorií v tomto testu můţeme tedy potvrdit, ţe rozdíly v měřeních 1993 a 2011 jsou statisticky významné. 45

46 5.1.6 Leh-sed Tab. č. 6: Výsledky testu Leh-sed Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [počet] [počet] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,75 4, ,57 3,62 0, ,28 5, ,17 4,48 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,29 5, ,11 5,09 0, ,27 3, ,61 3,85 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,75 6, ,17 5,24 0, ,36 4, ,67 4,31 t-test 0,11 0,03 0,01 Obr. č. 16: Grafické znázornění testu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 Jak naznačuje grafická ilustrace, celkově horší výsledky jsme zaznamenali u všech dětí v tomto testu u našich probandů. Dynamická a vytrvalostní síla břišního svalstva je tedy celkově niţší. Nejmenší rozdíl výkonů jsme zjistili u 11letých chlapců rozdíl 0,61 sedů-lehu za 30 s. Naopak největší rozdíl jsme zaznamenali u stejně starých dívek rozdíl 4,5 sedů-lehů za 30 s. Statisticky významné rozdíly mezi měřeními 2011 a 1993 byly pro nás pouze u dívek 10 a 11letých, které nepřekročily 5 % hladinu významnosti. Oproti tomu tuto hodnotu překročila celá skupina chlapců ve věku od 9 do 11 let a 9leté dívky, jejichţ hodnota t-testu hladinu významnosti přesáhla. Rozdíly jsou pro nás statisticky nevýznamné. 46

47 5.1.7 Výdrž ve shybu Tab. č. 7: Výsledky testu Výdrž ve shybu Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [s] [s] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,75 3, ,11 2,59 0, ,17 14, ,93 7,37 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,69 5, ,48 4,06 0, ,64 17, ,78 10,22 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,15 2, ,74 6,66 0, ,76 20, ,61 15,59 t-test 0,34 0,17 0,14 Obr. č. 17: Grafické znázornění testu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 Statická a vytrvalostní síla svalstva horních končetin dětí v našem testování je v porovnání s dětmi z roku 1993 výrazně niţší. Výsledky se pohybují v rozmezí 8,11 s aţ 20,15 s. U testovaného souboru Moravce jsou velké směrodatné odchylky, coţ vypovídá o vysoké variabilitě mezi jednotlivými probandy. Výkony samotného našeho testování nejsou mezi dětmi tak rozdílné. Dle grafu u 11letých dívek je vidět velká odlišnost mezi testem 2011 a 1993, rozdíl má hodnotu 6,87 s. Při posuzování statistické významnosti jsme na základě t-testu zjistili, ţe jak u chlapců, tak i dívek je rozdíl nepodstatný, čili je statisticky nevýznamný. Protoţe p-hodnota vyšla ve všech věkových kategoriích větší neţ je hladina významnosti α = 0,05. 47

48 5.6.8 Člunkový běh Tab. č. 8: Výsledky testu Člunkový běh Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [s] [s] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,80 2, ,10 1,90 0, ,73 2, ,34 1,71 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,88 2, ,85 2,19 0, ,17 1, ,27 1,97 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,58 2, ,47 3,24 0, ,13 2, ,86 1,98 t-test 0,00 0,00 0,00 Obr. č. 18: Grafické znázornění testu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 Při pohledu na grafy tohoto testu opět můţeme vidět, ţe měření Moravce v roce 1993 má časy niţší ve všech věkových kategoriích, neţ naše měření v roce Tudíţ i časy lepší. V průměru jsou naše časy o 2,41 s delší neţ Moravcovy. Výkony běţecké rychlosti se změnami směru jsou v našem testu poměrně vyrovnané. To dosvědčuje i fakt, ţe největší odlišnost byla naměřena mezi 9 a 11letými chlapci pouhých 1,22 s. Mezi 9 a 10letými dívkami to byl rozdíl ještě menší, jen 0,75 s. Jelikoţ ve všech kategoriích t-testu vyšla hodnota p menší neţ 0,05, hypotézu o rovnosti zamítáme. Porovnávané rozdíly mezi námi a Moravcem jsou tedy statisticky významné. 48

49 5.6.9 Vytrvalostní člunkový běh Tab. č. 9: Výsledky testu Vytrvalostní člunkový běh Rok měření n x [min] s t-test Rok měření n x [min] s CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,96 1, ,62 0,98 0, ,35 1, ,57 1,35 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,81 1, ,33 0,74 0, ,31 1, ,94 1,42 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,44 1, ,65 1,12 0, ,41 1, ,82 1,52 t-test 0,01 0,00 0,03 Obr. č. 19: Grafické znázornění testu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 Při měření tohoto testu jsme dospěli k výsledkům, kdy průměrný výkon všech chlapců našeho souboru byl 5,4 min a u dívek 3,53 min. Kdyţ porovnáme průměrné výkony probandů z roku 1993, tak lepší čas měly dívky, a to 4,78 min, chlapci z měření Moravce měli pouze o 0,04 min čas horší. Také z grafu dívek lze jednoduše určit, ţe mezi testy v roce 2011 a 1993 je znatelný rozdíl ve prospěch dívek Moravce. V jednotlivých věkových kategoriích jsme na základě t-testu vyhodnotili významnost obou testů. U chlapců můţeme hypotézu o rovnosti potvrdit, jelikoţ hodnota t-testu přesáhla 5 % hladinu významnosti a tedy rozdíly výsledků obou testů jsou statisticky nevýznamné. Naopak hypotézu o rovnosti zamítáme u dívek, protoţe ani jedna z hodnot t-testu nepřevýšila hladinu významnosti. Můţeme proto konstatovat, ţe rozdíly u dívek jsou statisticky významné. 49

50 5.2 Somatometrie Při zjišťování somatických údajů jsme se řídili dle postupu, který jsme uvedli v kapitole Tělesná výška Tab. č. 10: Výsledky somatického měření tělesné výšky Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [cm] [cm] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,83 8, ,21 3,80 0, ,81 6, ,36 6,91 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,00 6, ,22 8,19 0, ,52 7, ,03 6,74 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,75 4, ,50 5,97 0, ,43 6, ,43 8,26 t-test 0,27 0,22 0,08 Obr. č. 20: Grafické znázornění tělesné výšky chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 Při porovnávání s hodnotami Moravce jsme zjistili, ţe výška našich chlapců je v průměru niţší o 1,06 cm, taktéţ u dívek - 2,63 cm. U 9letých chlapců jsme vypočítali pomocí t-testu, ţe rozdíl jejich výkonů je statisticky významný a na 5% hladině významnosti tedy zamítáme hypotézu o rovnosti. U ostatních probandů je rozdíl mezi samotnými výkony statisticky nevýznamný. 50

51 5.2.2 Tělesná hmotnost Tab. č. 11: Výsledky somatického měření tělesné hmotnosti Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [kg] [kg] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,28 4, ,21 3,25 0, ,52 5, ,13 6,53 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,83 13, ,41 6,65 0, ,35 9, ,31 6,79 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,66 8, ,35 5,97 0, ,85 8, ,85 8,25 t-test 0,14 0,35 0,23 Obr. č. 21: Grafické znázornění těl. hmotnosti chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 Výraznou směrodatnou odchylku jsme zjistili u 10letých chlapců a to 13,67. To značí o velké různorodosti hmotností našim měřených probandů. Nejlehčí ţák mezi 10letými chlapci měl hmotnost 23,2 kg, nejtěţší 67,3 kg, coţ znamená rozdíl 44,1 kg. Aritmetické průměry hmotností mez rokem 1993 a našimi probandy jsou vyrovnané. Při pohledu na oba grafy však je zřejmý menší rozdíl u 11letých dívek, kdy naše dívky váţí o 2,47 kg více. Na základě výpočtů t- testů jsme zjistili, ţe mezi naším souborem a Moravcovým souborem však není ţádný statisticky významný rozdíl, protoţe ani jeden z rozdílů nepřekročil hladinu významnosti α = 0,05. 51

52 5.2.3 Kožní řasy Kožní řasa na zadní straně paže (triceps) Tab. č. 12: Výsledky somatického měření Rok měření n x s t-test Rok měření n x s [mm] [mm] CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,91 4, ,01 2,88 0, ,01 3, ,56 3,56 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,53 7, ,94 4,41 0, ,03 4, ,27 3,72 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,56 5, ,80 3,88 0, ,51 4, ,81 6,71 t-test 0,33 0,02 0,14 Obr. č. 22: Grafické znázornění k. ř. tricepsu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 Stejným způsobem jako u předchozích testů jsme porovnávali naše hodnoty s údaji Moravce z roku U koţní řasy nad tricepsem můţeme jiţ podle grafického znázornění určit, ţe naši probandi mají průměrné hodnoty vyšší neţ probandi z roku Největší průměrné rozdíly mezi měřeními jsme zjistili u 11letých chlapců - 4,05 mm, u stejně starých dívek 2,99 mm. Poměrně vysoká směrodatná odchylka s = 7,81 u 10letých chlapců nám naznačuje, ţe výkony u našich probandů se mezi sebou velmi odlišují. Například jeden proband se od druhého lišil dokonce o 23,9 mm. Statisticky významné rozdíly mezi testy 2011 a 1993 jsou pro nás pouze u 11letých chlapců a 10letých dívek. Ostatní rozdíly jsou statisticky nevýznamné, poněvadţ překonaly 5 % hladinu významnosti. 52

53 Kožní řasa na přední straně paže (biceps) Tab. č. 13: Výsledky somatického měření Rok měření n x [mm] s t-test Rok měření n x [mm] s CHLAPCI 9 let DÍVKY 9 let ,06 4, ,89 2,07 0, ,49 2, ,90 2,26 CHLAPCI 10 let DÍVKY 10 let ,43 5, ,29 1,71 0, ,73 4, ,03 2,22 CHLAPCI 11 let DÍVKY 11 let ,19 3, ,68 1,28 0, ,22 3, ,21 3,14 t-test 0,49 0,04 0,13 Obr. č. 23: Grafické znázornění k. ř. bicepsu chlapců a dívek a porovnání měření v r a 1993 Velikosti koţních řas na přední straně paţe v našem měření dosahovaly průměrně od 6,89 mm do 9,19 mm. I při tomto srovnání byly naše výsledky oproti výsledkům Moravce vyšší. Nejvíce přesahovaly u 11letých chlapců, coţ je patrné z grafického znázornění. Rozdíl průměrných výsledků se u těchto chlapců lišil o 2,97 mm tloušťky koţní řasy. Při zjišťování statistické významnosti mezi testy z roku 2011 a 1993 jsme pomocí t-testu vypočítali p-hodnoty. Hodnoty 9 a 11letých chlapců a 10letých dívek vypovídají o statistické významnosti, protoţe nepřekročily 5 % hladinu, a proto těmito hodnotami můţeme hypotézu o rovnosti zamítnout. U zbylých ţáků, jako jsou 10letí chlapci a 9 a 11leté dívky jsme statisticky významné rozdíly nenašli. Proto hypotézu o rovnosti můţeme potvrdit. 53

PŘÍLOHA Č. 3 POPIS A NORMY VYBRANÝCH TESTŮ. Skok daleký z místa odrazem snožmo (cm)

PŘÍLOHA Č. 3 POPIS A NORMY VYBRANÝCH TESTŮ. Skok daleký z místa odrazem snožmo (cm) PŘÍLOHA Č. 3 POPIS A NORMY VYBRANÝCH TESTŮ Skok daleký z místa odrazem snožmo (T1) Tento test se provádí na rovné, pevné ploše (zajištěné před posouváním), jako pomůcka je zapotřebí měřící pásmo. Testovaná

Více

Aktuální přístupy k rozvoji a hodnocení tělesné zdatnosti v rámci školní tělesné výchovy. Aleš Suchomel Katedra tělesné výchovy FP TU v Liberci

Aktuální přístupy k rozvoji a hodnocení tělesné zdatnosti v rámci školní tělesné výchovy. Aleš Suchomel Katedra tělesné výchovy FP TU v Liberci Aktuální přístupy k rozvoji a hodnocení tělesné zdatnosti v rámci školní tělesné výchovy Aleš Suchomel Katedra tělesné výchovy FP TU v Liberci Úvod Z celoživotního hlediska je pro hodnocení kondičního

Více

I. TEST výbušná silová schopnost dolních končetin skok daleký z místa

I. TEST výbušná silová schopnost dolních končetin skok daleký z místa I. TEST výbušná silová schopnost dolních končetin skok daleký z místa Ze stoje úzce rozkročného těsně před odrazovou čarou testovaná osoba provede skok vpřed odrazem snožmo se snahou skočit co nejdále.

Více

TEST FYZICKÉ ZDATNOSTI

TEST FYZICKÉ ZDATNOSTI 1. Test č. 1 Člunkový běh 4 krát 10 m 1.1 Popis TEST FYZICKÉ ZDATNOSTI K testu je třeba rovný terén, na kterém je dvěma metami vyznačen úsek o vzdálenosti mezi vnějšími okraji met v délce 10 metrů a stopky.

Více

Povinný předmět (verze 2013)

Povinný předmět (verze 2013) Povinný předmět (verze 2013) Název kurzu: Rozvoj pohybových schopností Počet kb.: 2 Identifikační kód: KTV/6219 KTV/0397 KTV/6137 Hodinová dotace: 1/1, KS 3hod. Semestr: letni Forma výuky: semestrální

Více

mnohaletého tréninkového procesu

mnohaletého tréninkového procesu 9. Posouzení vlivu sportovní přípravy z hlediska mnohaletého tréninkového procesu 9.1. ÚVOD Sportovní příprava dětí je často charakterizována snahou po všestranné přípravě, která zajistí potřebnou úroveň

Více

Motorické schopnosti

Motorické schopnosti Motorické schopnosti Vytrvalostní schopnosti Můžeme ji definovat jako schopnost organismu vykonávat pohybovou činnost určitou intenzitou po relativně dlouhou dobu nebo ve stanoveném čase. Schopnost provádět

Více

Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově

Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově ** Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově Zlínská 991, 769 01 Holešov, tel. 573 324 111, fax. 573 324 103, e-mail: internet sekret@spshol.cz, Intranet sekret@mail.sps.km.jm

Více

F Y Z I C K É T E S T Y

F Y Z I C K É T E S T Y M stská policie F Y Z I C K É T E S T Y Testy postihují základní pohybové schopnosti: - rychlost - obratnost - pohyblivost - sílu - vytrvalost Po adí test : Test. 1 člunkový běh 4 krát 10 metrů Test. 2

Více

Fyzické testy žactva v orientačním běhu

Fyzické testy žactva v orientačním běhu Fyzické testy žactva v orientačním běhu Bc. Marcela Kubíčková 1. Úvod Součástí společné přípravy talentovaného žactva východočeské oblasti jsou každoroční motorické testy, které jsou prováděny za účelem

Více

Posouzení fyzické způsobilosti uchazeče limity pro jednotlivé kategorie

Posouzení fyzické způsobilosti uchazeče limity pro jednotlivé kategorie Posouzení fyzické způsobilosti uchazeče limity pro jednotlivé kategorie Kategorie pro posouzení fyzické způsobilosti uchazeče: - Kategorie I jedná se o celníky s nejvyššími nároky na fyzickou zdatnost,

Více

METODOLOGIE I - METODOLOGIE KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU

METODOLOGIE I - METODOLOGIE KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU METODOLOGIE I - METODOLOGIE KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU vyučující doc. RNDr. Jiří Zháněl, Dr. M I 4 Metodologie I 7. ANALÝZA DAT (KVANTITATIVNÍ VÝZKUM) (MATEMATICKÁ) STATISTIKA DESKRIPTIVNÍ (popisná) ANALYTICKÁ

Více

Školní přijímací zkouška se koná v den konání jednotné přijímací zkoušky po absolvování jednotné přijímací zkoušky, tak aby se časově nepřekrývaly.

Školní přijímací zkouška se koná v den konání jednotné přijímací zkoušky po absolvování jednotné přijímací zkoušky, tak aby se časově nepřekrývaly. ** Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově Zlínská 991, 769 01 Holešov, tel. 573 324 111, fax. 573 324 103, e-mail: internet sekret@spshol.cz, Intranet sekret@mail.sps.km.jm

Více

ZAHRANIČNÍ TESTOVÉ BATERIE. Bc. Lucie Grajciarová Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovní studií Sportovní edukace Předmět: Antropomotorika

ZAHRANIČNÍ TESTOVÉ BATERIE. Bc. Lucie Grajciarová Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovní studií Sportovní edukace Předmět: Antropomotorika ZAHRANIČNÍ TESTOVÉ BATERIE Bc. Lucie Grajciarová Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovní studií Sportovní edukace Předmět: Antropomotorika TESTOVÉ BATERIE Seskupení více testů jsou společně standardizované

Více

Otazníky zdraví. možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže. Projekt OPVK, výzva 53

Otazníky zdraví. možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže. Projekt OPVK, výzva 53 + Otazníky zdraví možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže Projekt OPVK, výzva 53 + Měření fyzické zdatnosti - teorie, historie v ČR PhDr. Martin Musálek, Ph.D. Fakulta tělesné výchovy a

Více

ABC-one studie 2010 Lokální spalování tuků

ABC-one studie 2010 Lokální spalování tuků ABC-one studie 2010 Lokální spalování tuků 1. Úvod Cílem studie bylo otestování účinků přístrojů "Slim Belly" a "Slim Back&Legs" na lokální spalování tuků a posouzení efektivnosti obou produktů. Studie

Více

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory: Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován

Více

Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ

Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ Ing. Dana Trávníčková, PaedDr. Jana Isteníková Funkční gramotnost je používání čtení a psaní v životních situacích. Nejde jen o elementární

Více

P R O P O Z I C E. krajského kola Poháru AŠSK ČR V SILOVÉM VÍCEBOJI SŠ. chlapci. Mladá Boleslav 3.dubna 2012

P R O P O Z I C E. krajského kola Poháru AŠSK ČR V SILOVÉM VÍCEBOJI SŠ. chlapci. Mladá Boleslav 3.dubna 2012 Asociace školních sportovních klubů České republiky P R O P O Z I C E krajského kola Poháru AŠSK ČR V SILOVÉM VÍCEBOJI SŠ chlapci Mladá Boleslav 3.dubna 2012 Pohár AŠSK ČR Silový víceboj SŠ chlapci strana

Více

Bc. Jaroslav Kubricht.

Bc. Jaroslav Kubricht. Bc. Jaroslav Kubricht jaroslavkubricht@gmail.com Otazníky zdraví možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže Z celkového počtu 538 žáků základních škol absolvovalo všechny testy tělesné zdatnosti

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0767 Šablona: III/2 3. č. materiálu: VY_ 32_INOVACE_167 Jméno autora: Mgr. Josef Kuttner Třída/ročník:

Více

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21 Mimosezónní tréninkový plán 2015 Nadhazovači a poziční hráči 16-21 1. 2. týden 1. týden tempo 1:0:1 sec odpočinek 1 min mezi okruhy počet opakování : 2 Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle

Více

Nadace sportující mládeže

Nadace sportující mládeže SPORTOVNÍ HRY MATEŘSKÝCH ŠKOL 2018 (KVALIFIKACE) Veškeré texty, obrázky a fotografie v tomto dokumentu jsou chráněny autorským právem. SPORTOVNÍ HRY MATEŘSKÝCH ŠKOL 2018 Záměr: Sportovní hry mateřských

Více

POHYBOVÉ SCHOPNOSTI. relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti

POHYBOVÉ SCHOPNOSTI. relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti POHYBOVÉ SCHOPNOSTI relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti KONDIČNÍ SCHOPNOSTI podmíněny metabolickými procesy, dominantně souvisejí se získáním a přenosem energie

Více

Rekondice a regenerace

Rekondice a regenerace Rekondice a regenerace VY_32_INOVACE_166 AUTOR: Mgr. Andrea Továrková ANOTACE: Prezentace slouží jako didaktická pomůcka při výuce tématického celku reedukace pohybu. KLÍČOVÁ SLOVA: Pohybový režim, pohybový

Více

PRAVIDLA SILOVÉHO ČTYŘBOJE

PRAVIDLA SILOVÉHO ČTYŘBOJE PRAVIDLA SILOVÉHO ČTYŘBOJE Pro soutěže AŠSK ČR I. PRAVIDLA SILOVÉHO ČTYŘBOJE KATEGORIE V. CHLAPCI SŠ příloha č.1 příloha č.2 příloha č.3 příloha č.4 soutěžní protokol tabulka pro výpočet hmotnosti činky

Více

STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK

STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK Školení instruktorů gymnastiky II. třídy Miroslav Zítko PŘI OPTIMÁLNÍCH PODMÍNKÁCH BY MĚLA CJ S GYMNASTICKOU NÁPLNÍ TUTO STAVBU: ROZCVIČENÍ (příprava hybného systému na další

Více

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská)

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská) STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská) Část státní závěrečné zkoušky: Studijní program: Studijní obory: Učitelství předmětu tělesná výchova Tělesná výchova a sport Aplikovaná tělesná výchova Tělesná výchova

Více

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská)

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská) STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská) Část státní závěrečné zkoušky: Studijní program: Studijní obor: Aplikovaná tělesná výchova Ochrana obyvatelstva Tělesná výchova (dvouoborové studium) Cílem zkoušky

Více

VSTUPNÍ FYZICKÉ TESTY pro závodní skupinu mladších a starších žáků (uvedené hodnoty jsou minimální akceptovatelné po letní přípravě)

VSTUPNÍ FYZICKÉ TESTY pro závodní skupinu mladších a starších žáků (uvedené hodnoty jsou minimální akceptovatelné po letní přípravě) VSTUPNÍ FYZICKÉ TESTY pro závodní skupinu ladších a starších žáků (uvedené hodnoty jsou iniální akceptovatelné po letní přípravě) 1. Skok daleký z ísta dynaické explosivně silové schopnosti nohou 2. Člunkový

Více

Sportovní příprava mládeže

Sportovní příprava mládeže Sportovní příprava mládeže Základní koncepce tréninku dětí 2 základní koncepce: Raná specializace snaha o nejvyšší výkonnost v útlém dětství; děti se přizpůsobují tréninku trénink je zaměřen na okamžitý

Více

AC SPARTA PRAHA STREČINK

AC SPARTA PRAHA STREČINK AC SPARTA PRAHA STREČINK Význam strečinku: Zvyšování výkonnosti (projevuje se ve zvyšování efektivnosti prováděných pohybů) Udržování pružnosti svalů a šlach Předcházení svalové nerovnováze (protažení

Více

Testovací baterie českého badmintonu

Testovací baterie českého badmintonu Testovací baterie českého badmintonu 22. 1. 2018 1 Přehled jednotlivých testů Vějíř na badmintonovém kurtu (zaměření: speciální rychlost) Skok snožmo (explozivní síla nohou) Hod medicinbalem (síla horní

Více

1.2 Motorické testy - obecná charakteristika

1.2 Motorické testy - obecná charakteristika 1.2 Motorické testy - obecná charakteristika Test používáme ve významu zkouška. Jedná se o vědecky podloženou zkoušku, jejímž cílem je dosáhnout kvantitativního výsledku. Testování znamená: 1. Provedení

Více

TESTOVÁ BATERIE PRO TRÉNINKOVÁ STŘEDISKA MLÁDEŽE. Český tenisový svaz. Zpracoval. Fakulta tělesné kultury UP Olomouc

TESTOVÁ BATERIE PRO TRÉNINKOVÁ STŘEDISKA MLÁDEŽE. Český tenisový svaz. Zpracoval. Fakulta tělesné kultury UP Olomouc TESTOVÁ BATERIE TENDIAG2 PRO TRÉNINKOVÁ STŘEDISKA MLÁDEŽE Verze z 30.10.2004 Český tenisový svaz Zpracoval D rr. RND rr. JJ ii řř íí Zháně ll Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Metodická komise Českého

Více

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů STUDIJNÍ PROGRAM: TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT MODUL TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT PRO STUDIJNÍ OBORY - APLIKOVANÁ TĚLESNÁ VÝCHOVA - TĚLESNÁ

Více

Kritéria přijímacího řízení

Kritéria přijímacího řízení Kritéria přijímacího řízení Obor: 68-42-M/01 Bezpečnostně právní činnost 1. Jednotné testy z českého jazyka a matematiky - maximálně 60 bodů. Přepočet na školní Body jednotného testování Přepočet na školní

Více

Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D.

Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. CZ.1.07/2.2.00/15.0199 Cizí jazyky v kinantropologii 1 Ontogeneze lidské motoriky (dospívání stáří) Osnova prezentace Pubescence Adolescence Dospělost Stáří CZ.1.07/2.2.00/15.0199

Více

Motorické testy. Testová baterie pohybových schopností pro REPUBLIKOVÝ VÝBĚR ŽACTVA

Motorické testy. Testová baterie pohybových schopností pro REPUBLIKOVÝ VÝBĚR ŽACTVA Motorické testy Testová baterie pohybových schopností pro REPUBLIKOVÝ VÝBĚR ŽACTVA Výběr testů vychází z doporučené baterie motorických testů pro lyžařské oddíly a SPS schválené v roce 2016, pro kritéria

Více

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D. 22. 10. 2018 Ontogenetický vývoj motoriky člověka Obsah přednášky 1) Základní terminologie 2) Ontogenetický vývoj člověka Základní terminologie Fylogeneze/ontogeneze

Více

KRITÉRIA PRO SPLNĚNÍ TĚLESNÉ ZPŮSOBILOSTI UCHAZEČE O ZAMĚSTNÁNÍ U MP BRNO NA POZICI STRÁŽNÍKA

KRITÉRIA PRO SPLNĚNÍ TĚLESNÉ ZPŮSOBILOSTI UCHAZEČE O ZAMĚSTNÁNÍ U MP BRNO NA POZICI STRÁŽNÍKA KRITÉRIA PRO SPLNĚNÍ TĚLESNÉ ZPŮSOBILOSTI UCHAZEČE O ZAMĚSTNÁNÍ U MP BRNO NA POZICI STRÁŽNÍKA Test tělesné způsobilosti před přijetím k městské policii jsou povinni absolvovat všichni uchazeči o zaměstnání

Více

Příloha č. 2: Vzorový informační dopis pro rodiče žákyň 7.třidy

Příloha č. 2: Vzorový informační dopis pro rodiče žákyň 7.třidy 10 Seznam příloh Příloha č. 1: Souhlas etické komise UK FTVS Příloha č. 2: Vzorový informační dopis pro rodiče žákyň 7.třidy Příloha č. 3: Výsledky jednotlivých probandů a množství jejich pohyb. aktivit

Více

Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název výzvy: OPVK - Ipo - Oblast podpory 1.1, výzva č. 53 Registrační číslo:

Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název výzvy: OPVK - Ipo - Oblast podpory 1.1, výzva č. 53 Registrační číslo: Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název výzvy: OPVK - Ipo - Oblast podpory 1.1, výzva č. 53 Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.00/53.0008 U DĚTÍ 4 5 třída VYTVOŘIT K POHYBU VZTAH

Více

Testy fyzické způsobilosti. 234. pěšího praporu KVH AST o.s.

Testy fyzické způsobilosti. 234. pěšího praporu KVH AST o.s. Testy fyzické způsobilosti 234. pěšího praporu KVH AST o.s. Fyzická způsobilost a členství ve 234pp Žadatel, který se uchází o členství ve 234.pp musí mít mimo jiné splněny všechny fyzické testy. Z rozumných

Více

Kritéria pro 2. kolo přijímacího řízení

Kritéria pro 2. kolo přijímacího řízení Kritéria pro 2. kolo přijímacího řízení Obor: 68-42-M/01 Bezpečnostně právní činnost 1) Jednotné testy z českého jazyka a matematiky - maximálně 20 bodů Jedná se o zkušební státní zkoušky, které zabezpečuje

Více

Edukant jako subjekt i objekt edukace

Edukant jako subjekt i objekt edukace Edukant jako subjekt i objekt edukace Bc. Jana Kouřilová (učo: 360313) Tělo je nástroj, jehož lidé užívají, ať dělají cokoliv, a je velmi důležité, aby tento nástroj byl dokonale připravený, ať už ho bude

Více

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová ABC BRANÍK STREČINK Autor Ivana Králová Strečink ve fotbale a jeho význam: - kompenzační prostředek, který v rámci regenerace při pravidelné aplikaci pozitivně ovlivňuje negativní vlivy jednostranného

Více

SAMOSTATNÁ STUDENTSKÁ PRÁCE ZE STATISTIKY

SAMOSTATNÁ STUDENTSKÁ PRÁCE ZE STATISTIKY SAMOSTATÁ STUDETSKÁ PRÁCE ZE STATISTIKY Váha studentů Kučerová Eliška, Pazdeříková Jana septima červen 005 Zadání: My dvě studentky jsme si vylosovaly zjistit statistickým šetřením v celém ročníku septim

Více

Testování fotbalových brankářů

Testování fotbalových brankářů Testování fotbalových brankářů Ryba Jiří, Kouba Petr, Frýbort Pavel Tak jako v jiných sportovních odvětvích, i ve sportovní přípravě fotbalových brankářů, trenér potřebuje znát informace o úrovni technických,

Více

Hodnocení stavu výživy

Hodnocení stavu výživy Hodnocení stavu výživy 1 Úvod Odpovězte na otázky Vyjmenujte složky tvořící Metabolický syndrom: I. Indexy vycházející z antropometrických ukazatelů: Cílem cvičení se seznámit s indexy, které můžeme stanovit

Více

Doporučené cviky po svalových skupinách

Doporučené cviky po svalových skupinách Horní část těla prsní sval Dolní část těla lýtkové svaly - šíjové svaly (trapéz. sval) - svaly ramene - svaly paží a zápěstí - hamstringy (zadní str. st.) - dolní část trupu - quadriceps (přední strana

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová doporučení Označení materiálu: Datum vytvoření: 15.9.2013

Více

Analýza běžecké techniky

Analýza běžecké techniky Analýza běžecké techniky Obsah Základní informace... 2 Video-analýza rychlý souhrn... 3 Zdravotní anamnéza... 4 Obecný postup k odstranění chyb... 5 HLAVNÍ CHYBA Zvýšená hmotnost, nedostatečné posílení

Více

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.)

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ČÁST A Přípustné a průměrné

Více

7 ZÁVĚRY. 3. Podobně jako žákovská družstva kmenového klubu experimentálního družstva byla sledována i žákovská družstva dalších vybraných klubů.

7 ZÁVĚRY. 3. Podobně jako žákovská družstva kmenového klubu experimentálního družstva byla sledována i žákovská družstva dalších vybraných klubů. 7 ZÁVĚRY Posouzení úrovně sportovní přípravy dětí v ledním hokeji je jedním z důležitých úkolů současné teorie sportovního tréninku. Množství prvků, jejichž deskripce je často nejasná, vzájemné vlivy a

Více

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI poslední vývojové stadium mezi dětstvím a dospělostí postupně se vyrovnávají pubertální nesrovnalosti a disproporce a dokončuje

Více

METODIKA TESTŮ. Organizace testů: Testy se doporučuje rozdělit do dvou dnů.

METODIKA TESTŮ. Organizace testů: Testy se doporučuje rozdělit do dvou dnů. METODIKA TESTŮ Organizace testů: Testy se doporučuje rozdělit do dvou dnů. Pořadí testů: SCM: 1. den: 1. Klidová srdeční frekvence 2. V předklon 3. Dotyk prstů za zády 4. Člunkový běh 4x10m 5. Kliky 6.

Více

Kritéria pro 2. kolo přijímacího řízení pro školní rok 2018/2019

Kritéria pro 2. kolo přijímacího řízení pro školní rok 2018/2019 Kritéria pro 2. kolo přijímacího řízení pro školní rok 2018/2019 Obor: 68-42-M/01 Bezpečnostně právní činnost 1. Jednotné testy z českého jazyka a matematiky - maximálně 60 bodů. Přepočet na školní body

Více

O projektu. Příklady soutěží

O projektu. Příklady soutěží O projektu AMOS TOUR je sportovně dovedostní soutěž ZŠ. V školním roce 2010/2011 probíhá jako II. ročník v MČ Prahy 1,2 a 3. Soutěž se liší proti ostatním sportovním soutěžím v tom, že zapojuje do dění

Více

Strečink a cvičení s míčem

Strečink a cvičení s míčem Strečink a cvičení s míčem Strečink pro hráče ledního hokeje Strečink je účinná metoda pro zlepšení pohyblivosti svalů a vazivových tkání, snižuje riziko poranění, zmenšuje svalovou bolestivost po tréninku,

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Člověk a zdraví Tělesná výchova 6.22 Tělesná výchova 1.stupeň Tělesná výchova je vyučovacím předmětem, jehoţ cíle, zaměření

Více

POSILOVÁNÍ S OH ČINKOU

POSILOVÁNÍ S OH ČINKOU POSILOVÁNÍ S OH ČINKOU seminář ČAS Nymburk 13.10.2018 Mgr. Tereza Králová Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita Brno SILOVÝ TRÉNINK VZPÍRÁNÍ S OH

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Vytrvalostní schopnosti

Vytrvalostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující

Více

1. Sprint na 60 m (jeden pokus v jednom dni) 2. Skok do dálky z rozběhu (tři pokusy v jednom dni)

1. Sprint na 60 m (jeden pokus v jednom dni) 2. Skok do dálky z rozběhu (tři pokusy v jednom dni) 1. Sprint na 60 m Z nízkého startu, podle pravidel atletiky platných od 1. 1. 2010, startování jako ve vícebojích, tj. po prvním chybném startu musí být varováni všichni závodníci v daném běhu. Kdo zaviní

Více

KRITÉRIA PRO SPLNĚNÍ TĚLESNÉ ZPŮSOBILOSTI UCHAZEČE O ZAMĚSTNÁNÍ U MP ŠPINDLERŮV MLÝN NA POZICI STRÁŽNÍKA

KRITÉRIA PRO SPLNĚNÍ TĚLESNÉ ZPŮSOBILOSTI UCHAZEČE O ZAMĚSTNÁNÍ U MP ŠPINDLERŮV MLÝN NA POZICI STRÁŽNÍKA KRITÉRIA PRO SPLNĚNÍ TĚLESNÉ ZPŮSOBILOSTI UCHAZEČE O ZAMĚSTNÁNÍ U MP ŠPINDLERŮV MLÝN NA POZICI STRÁŽNÍKA Test tělesné způsobilosti před přijetím k městské policii jsou povinni absolvovat všichni uchazeči

Více

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost Václav Bunc LSM UK FTVS Praha "Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí

Více

676 + 4 + 100 + 196 + 0 + 484 + 196 + 324 + 64 + 324 = = 2368

676 + 4 + 100 + 196 + 0 + 484 + 196 + 324 + 64 + 324 = = 2368 Příklad 1 Je třeba prověřit, zda lze na 5% hladině významnosti pokládat za prokázanou hypotézu, že střední doba výroby výlisku je 30 sekund. Přitom 10 náhodně vybraných výlisků bylo vyráběno celkem 540

Více

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY

Více

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO

Více

Tématický plán: Teorie - Tělesná zdatnost. Držení těla Praxe - Rozvoj pohyblivosti a síly paží. Příklad povinné rozcvičky Doporučená literatura

Tématický plán: Teorie - Tělesná zdatnost. Držení těla Praxe - Rozvoj pohyblivosti a síly paží. Příklad povinné rozcvičky Doporučená literatura 3. lekce Tématický plán: Teorie - Tělesná zdatnost. Držení těla Praxe - Rozvoj pohyblivosti a síly paží. Příklad povinné rozcvičky Doporučená literatura 1. TĚLESNÁ ZDATNOST Tělesná zdatnost v moderním

Více

w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Power Tower TRN Návod na použití

w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Power Tower TRN Návod na použití w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Power Tower TRN-158-00 Návod na použití www.trinfit.cz info@trinfit.cz 702 030 255 POKYNY KE CVIČENÍ VAROVÁNÍ: Před zahájením jakéhokoliv cvičebního programu se poraďte

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

12. ročník mistrovské soutěže České republiky o nejzdatnější mládež a střední školu (kvalifikační internetové kolo) PROPOZICE

12. ročník mistrovské soutěže České republiky o nejzdatnější mládež a střední školu (kvalifikační internetové kolo) PROPOZICE 12. ročník mistrovské soutěže České republiky o nejzdatnější mládež a střední školu (kvalifikační internetové kolo) PROPOZICE 1. Základní údaje o soutěži (internetové kolo) Datum konání: od 20. ledna 2015

Více

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické A/ praktická část 2013/2014 GYMNASTIKA 1. test: Akrobatická sestava

Více

31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě

31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě 31. 3. 2014, Brno Hanuš Vavrčík Základy statistiky ve vědě Motto Statistika nuda je, má však cenné údaje. strana 3 Statistické charakteristiky Charakteristiky polohy jsou kolem ní seskupeny ostatní hodnoty

Více

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Základní pohyby LOKOMOCE = pohyb člověka ve smyslu změny místa = pohyb v prostoru pomocí svalové činnosti Lokomoční

Více

Podmínky pro přijetí podle zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů

Podmínky pro přijetí podle zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů Podmínky pro přijetí podle zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů - bezúhonnost - spolehlivost - věk a občanství - tělesná způsobilost - duševní způsobilost Dalšími požadavky

Více

Témata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020

Témata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020 Témata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020 Třída: Obor: Zkouška: Sestavil: Vedoucí úseku: Schválil: EP4 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání řízení

Více

I. PRAVIDLA SILOVÉHO ČTYŘBOJE

I. PRAVIDLA SILOVÉHO ČTYŘBOJE Pravidla, soutěžní a disciplinární řád pro školní soutěže v silovém čtyřboji I. PRAVIDLA SILOVÉHO ČTYŘBOJE KATEGORIE V. DÍVKY SŠ DEFINICE Silový čtyřboj je zaměřen na rozvoj všestranně silových schopností

Více

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U16 PRÁCE A VÁŠEŇ RUKU V RUCE

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U16 PRÁCE A VÁŠEŇ RUKU V RUCE CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U16 PRÁCE A VÁŠEŇ RUKU V RUCE VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI končí období bouřlivého rozvoje puberta dochází vývojovým rozdílům mezi jednotlivci (z hlediska biologického vývoje mohou být rozdíly

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

SEMINÁŘ ČSLH PRO TRENÉRY SCM ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE. téma přednášky: CELOROČNÍ TRÉNINK HOKEJOVÉHO BRUSLENÍ (JIŘÍ RYŢUK)

SEMINÁŘ ČSLH PRO TRENÉRY SCM ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE. téma přednášky: CELOROČNÍ TRÉNINK HOKEJOVÉHO BRUSLENÍ (JIŘÍ RYŢUK) ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE SEMINÁŘ ČSLH PRO TRENÉRY SCM PRAHA - O2 ARENA - 27.04.2011 téma přednášky: CELOROČNÍ TRÉNINK HOKEJOVÉHO BRUSLENÍ (JIŘÍ RYŢUK) JIŘÍ RYŢUK: POWERSKATING (TRÉNINK EFEKTIVNÍHO BRUSLENÍ)

Více

o PŘÍLOHA Č. 2 (CELKOVÁ EVIDENCE) o PŘÍLOHA Č. 3 (EVIDENCE VYTRVALOSTI)

o PŘÍLOHA Č. 2 (CELKOVÁ EVIDENCE) o PŘÍLOHA Č. 3 (EVIDENCE VYTRVALOSTI) FK METEOR U15 (R. 2004) INDIVIDUÁLNÍ PLÁN HRÁČE NA PŘECHODNÉ LETNÍ OBDOBÍ CÍLEM JE: UDRŽENÍ ČI ZVÝŠENÍ STAVU TRÉNOVANOSTI (VIZ PŘÍLOHA Č.1), ROZVOJ VYTRVALOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ, ROZVOJ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ

Více

ROZVOJ RYCHLOSTI. David Zahradník, PhD.

ROZVOJ RYCHLOSTI. David Zahradník, PhD. ROZVOJ RYCHLOSTI David Zahradník, PhD. Projekt: Zvyšování jazykových kompetencí pracovníků FSpS MU a inovace výuky v oblasti kinantropologie, reg.č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0199 Rychlost lze obecně definovat

Více

výchovy a sportu v testu 12minutového plavání

výchovy a sportu v testu 12minutového plavání Zpracovala: Pokorná Jitka Katedra plaveckých sportů UK FTVS Výkonnost studentů 1.. ročník níků Fakulty tělesné výchovy a sportu v testu 12minutového plavání Irena Čechovská, Barbora Čechovská, Gabriela

Více

Didaktické metody Metodou

Didaktické metody Metodou Didaktické metody Metodou rozumíme záměrné, plánovité uspořádání úkolů a činností sportovce tak, aby vzhledem k spolupůsobícím podmínkám byl co nejefektivněji dosažen tréninkový cíl. Z aspektu trenéra

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Rozvoj pohybových schopností. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Rozvoj pohybových schopností. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Rozvoj pohybových schopností Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval SÍLA RYCHLOST VYTRVALOST OBRATNOST Pohybové schopnosti jsou částečně vrozené, v průběhu života se rozvíjí 12.12.2014 Mgr. Jan Veverka

Více

Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha

Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha Množství PA (hod.týden) Množství realizovaných pohybových aktivit u chlapců a děvčat za týden 10 1996 8 Chlapci mladší než

Více

Máte rádi kávu? Statistický výzkum o množství vypité kávy napříč věkovým spektrem.

Máte rádi kávu? Statistický výzkum o množství vypité kávy napříč věkovým spektrem. Máte rádi kávu? Statistický výzkum o množství vypité kávy napříč věkovým spektrem. SEMESTRÁLNÍ PRÁCE STATISTIKA VYPRACOVALA: IRENA VALÁŠKOVÁ A BARBORA SLAVÍKOVÁ DNE: 29. 12. 2012 SKUPINA: 2 36 Obsah Pár

Více

POHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA

POHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA POHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA Václav Bunc UK FTVS Praha Tělo nechť každodenní své hýbání má (J. A. Komenský) Zdraví není všechno, ale bez zdraví je vše ničím (A. Schopenhauer) Pohyb

Více

Výsledky vybraných motorických testů všeobecné tělesné zdatnosti 18. a

Výsledky vybraných motorických testů všeobecné tělesné zdatnosti 18. a Výsledky vybraných motorických testů všeobecné tělesné zdatnosti 18. a 19.11.2010 Testy: 1. odrazem snožmo (cm) - testuje schopnost výbušné síly svalstva dolních končetin 2. mezi medicinbaly (min) - měří

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické A/ praktická část 2013 GYMNASTIKA 1. test: Akrobatická sestava Popis

Více

Jana Kučerová

Jana Kučerová Jana Kučerová 380733 významná sloţka didaktického procesu podstatou je interakce učitele a žáka, spojení vyučovacích činností učitele a učebních činností žáka => vhodný výběr a obsah učiva vyučovací a

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0767 Šablona: III/2 3. č. materiálu: VY_ 32_INOVACE_168 Jméno autora: Mgr. Josef Kuttner Třída/ročník:

Více

Technická příprava teorie motorického učení,

Technická příprava teorie motorického učení, Technická příprava je realizována podle zákonitostí, principů odvozených z teorie motorického učení, je určována činiteli vnitřními a vnějšími, můžeme ji považovat za synonymum motorického učení probíhající

Více