UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra eského jazyka a literatury LENKA VACKOVÁ III. ro ník - prezen ní studium Obor: eský jazyk a výchova ke zdraví se zam ením na vzd lávání Jazykové prost edky v asopisech pro dívky Bakalá ská práce Vedoucí práce: Mgr. Milo Ml och, Ph.D. OLOMOUC 2013

2 estné prohlá ení Prohla uji, e jsem práci vypracovala samostatn a pou ila jen uvedených pramen. V Olomouci dne Lenka Vacková

3 Pod kování Cht la bych pod kovat Mgr. Milo i Ml ochovi, Ph.D., za odborné vedení bakalá ské práce, za poskytování podn tných rad a nám t a za pomoc s výb rem odborné literatury.

4 OBSAH ÚVOD ASOPISY PRO DÍVKY asopisy pro mláde Vývoj dív ích asopis ve sv t Vývoj dív ích asopis v R Srovnání eských dív ích asopis s jejich prot j ky v USA JAZYK V ASOPISECH Jazyk v dív ích asopisech Témata a ánry Jazyk a styl JAZYK MLÁDE E GRAFICKÁ PODOBA ASOPIS ASOPIS BRAVO GIRL Charakteristika Bravo Girl P ehled rubrik Bravo Girl! ASOPIS TOP DÍVKA Charakteristika Top Dívky P ehled rubrik Top dívky GENDER A JAZYK TVO ENÍ NOVÝCH SLOV Odvozování Skládání Zkracování VÝRAZY P EJATÉ Z CIZÍCH JAZYK Výrazy p ejaté z angli tiny Výrazy p ejaté z n m iny Výrazy p ejaté z francouz tiny Výrazy p ejaté z ital tiny Výrazy p ejaté z ostatních jazyk P ENÁ ENÍ VÝZNAMU SLOV P irovnání Metafora Frazeologismy Metonymie ZÁV R SOUHRN SUMMARY LITERATURA... CHYBA! ZÁLO KA NENÍ DEFINOVÁNA.

5 ÚVOD tení asopis pat í k velmi oblíbeným a astým innostem mláde e. Periodika na tuto cílovou skupinu zam ená p sobí na své tená e zvolenými tématy lánk, a také jazykovými prost edky. asopisy pro mláde mají velký vliv nejen na chování a názory mladých lidí, ale také na jejich vyjad ování. iní tak svou slovní zásobou, pou íváním vulgarism, slov p ejatých z cizích jazyk, neologism a sociologism. Sna í se kopírovat celospole enský trend, p ejímají mnoho cizích slov p evá n z angli tiny. Pou ívají je i ve spojení s eskými slovy, ím vznikají nové slo ené výrazy. Vytvá í také mnoho nových pojmenování, asto p ená ením významu slova. Ve své práci se zam ím zejména na asopisy pro dívky, konkrétn na BravoGIRL! a Dívku. Rozd lím svou bakalá skou práci na ást teoretickou, kde se zam ím na popis asopis pro dívky, jejich historii, obecnou charakteristiku jazykových prost edk a p ehled rubrik. Cílem teoretické práce je podat o problematice asopis pro dívky, zejména s ohledem na jejich vývoj a sou asný stav v eské republice. Pozornost budu v novat obecné charakteristice jazykových prost edk, které se v t chto asopisech realizují. Vycházet budu z dostupné literatury týkající se této problematiky. V praktické ásti pak rozeberu jazykový materiál excerpovaný z asopis. Zam ím se na neologismy, tvo ení nových slov odvozováním, skládáním a zkracováním. Budu na jednotlivých p íkladech p edkládat zp soby, kterými se tvo í nová slova. Dal ím p edm tem mého zkoumání bude obohacování slovní zásoby p ejímáním slov z cizích jazyk, p evá n z angli tiny, zajímat m bude adaptace takovýchto výraz a jejich vyu ití v asopisech pro dívky. Publicistika má velký vliv na irokou ve ejnost a s tím souvisí i míra a zp sob p ejímání cizích slov do na í e i. Nebudu zde hodnotit, zda je p ejímání správné i nikoli. Budu se zabývat také p ená ením významu slov, nap íklad p irovnáním, metaforami, frazeologismy a metonymií

6 1. Časopisy pro dívky 1.1. asopisy pro mláde Vzhledem k obecnému úpadku schopnosti a v le íst knihy se p íle itostní tená i a tená ky obracejí k etb periodik, a to zejména asopis. Ty jsou schopny, hlavn u mlad ích tená, spoluutvá et realitu, v ní daný tená ije, ovliv ovat nejen jeho zp sob oblékání, mluvy, chování a jiné vn j kové projevy osobnosti, ale do ur ité obtí n prokazatelné míry i p emý lení. (Kadlecová, 2007) asopisy, které jsou psané pro mláde, se sna í p iblí it své cílové skupin, proto u ívají jazykové prost edky, které jsou pro tuto cílovou skupinu typické. Stává se, e i samotní auto i vymyslí a posléze v asopisech pou ívají neologismy, které se mezi mláde í p irozen í í. Mláde si kolikrát ani neuv domuje, jakou m rou asopisy ovliv ují jejich slovní zásobu. V sou asnosti existuje mnoho asopis, které mláde ráda te, sna í se p izp sobit sv tu, který je jim p edkládán jako ten správný. Masová média mají silnou moc p i formování eb í ku hodnot, utvá ení názor a socializaci jedince. Mláde si vybírá asopisy, které jsou jim nejbli í, odrá ejí zp sob jejich ivota, dávají jim, co pot ebují, tento vztah funguje na ur ité vzájemnosti. Auto i takovýchto asopis jsou nuceni sledovat pot eby, cíle a sny mladých lidí. Také se sna í p iblí it co nejvíc jejich jazyku. V kové hranice této cílové skupiny p itom nejsou pevn stanoveny, souhrnn je jmenujeme jako náctileté. Periodika obsahují lánky na r zná témata podle jednotlivých zam ení, n které se v nují celé skupin mladých lidí, jiné jsou v novány primárn dívkám, nebo naopak chlapc m. V t inou bohu el nedosahují valné kvality jak po obsahové tak po jazykové stránce, texty jsou nespisovné a asto se s drobnými obm nami opakují. Jednotlivé lánky se v nují film m, hudb, mód, kosmetice nebo slavným osobnostem, sou ástí jsou také r zné poradny, fotoromány, p íb hy, fotografie. Sna í se co nejvíce p iblí it mentalit mladých, a u tím, e se zabývají jejich problémy, nebo jazykem jakým jsou psané. Zrcadlí zkrátka jejich ivot a touhy. Dív í asopisy se asto prolínají s asopisy pro eny. Témata i komunika ní strategie enských a dív ích medií jsou velmi podobné

7 1.2. Vývoj dív ích asopis ve sv t Po první sv tové válce se za aly objevovat ve Velké Británii na pultech první asopisy pro dívky se jménem School Friend, který se v noval zejména studujícím dívkám z ni ích vrstev. Byl vydáván v letech 1919 a 1940, pozd ji se p ejmenoval na Schoolgirl. První americký asopis pro dívky Seventeen, který za al vycházet po druhé sv tové válce, vychází dodnes. Je pova ován za kolébku v ech dne ních podobných asopis. Nejv t í nár st nových asopis byl v druhé polovin 90.let. V sou asné dob se objevuje krom b né ti t né formy také forma elektronická na internetu. Postupem asu se za aly vyvíjet alternativní proudy klasických asopis, nap íklad v roce 1965 za ala vycházet periodika jménem Tiger Beat, zam ená p evá n na známé osobnosti. Dal í alternativou mezi asopisy je nap íklad Teen Voices ur ený pro dívky od 13 let, který se zam uje na otevírání mén populárních témat, týkajících se dívek a jejich ivota. Teen Voices má podtitul: Proto e jsi víc ne jen krásný obli ej. Pí e o osobních problémech dívek, multikultu e nebo nap íklad o zdraví. Je zvlá tní nejen svým zam ením, ale hlavn tím, e ho utvá ejí dívky samotné. Mají tak v t í mo nost zp tné vazby. Vychází i v elektronické podob, co je v dne ní dob, které vládne internet, ur it výhoda. V roce 1992 za al vycházet asopis New Moon Viros, primárn ur ený pro mlad í tená ky ve v ku 8-14 let. Zam oval se na sebe rozvoj. Dal ím podobným asopisem je Discovery Girl, který se dodnes nachází v eb í ku nejprodávan j ích amerických dív ích asopis na p edních p í kách. Do tohoto asopisu ob as p ispívají i samy tená ky, jejich fotografie nap íklad m eme najít na p edních stranách místo známých tvá í modelek i here ek. Zabývá se problematikou koly a jejího prost edí, sportu, politiky nebo nap íklad p átel. Blackgirl Magazine, vydávaný od roku 2002 mladou dívkou, se orientuje výhradn na etnické minority. Dal ím specifickým asopisem je SuperOnda, jeho tématy jsou politika, vzd lání a kariéra, na jeho vydávání spolupracuje více univerzit. Je seriózn j ím typem periodiky pro mláde, zam uje se hlavn na osmnáctileté úsp né mladé lidi. V posledních letech za ínají vycházet asopisy pro v ící dívky, nap íklad Beautiful Girl, který pomáhá najít dívkám jejich vnit ní krásu

8 1.3. Vývoj dív ích asopis v R První republika byla dobou expanze d tských a mláde nických asopis, z nich lze jmenovat nap íklad Srdí ko, v nakladatelství Rodina vydávaného Pun u, Malého tená e a Mladý sv t. Ve druhé polovin 30. let se do pop edí dostal melantri ský týdeník Mladý hlasatel, který upoutával pozornost dobrodru nými Batli kovými povídkami a p edev ím Rychlými ípy Jaroslava Foglara, vyu ívajícími komiksového postupu. Mláde i byly ur eny románové asopisy obsahující dobrodru né, asto westernov pojaté p íb hy, n kdy pejorativn ozna ované jako brakové. No tomto poli konkuroval melantri ský Rozruch lidoveckému Rodokasu. Dospívající mladí lidé byli nastávajícími voli i, a proto je politické strany cht ly k sob p itáhnout ji v tomto v ku. (Jirák a Kopplová, 2009) Na po átku 90.let za ali vycházet asopisy vylo en pro dívky i u nás. T mi prvními vla tovkami na eské scén byly roku 1990 trnáctideník a následn stejnojmenný m sí ník Holky, bacha! Ten v ak brzy zanikl, z ejm kv li absenci zázemí velkého zahrani ního vydavatelského domu. Jeho následovníci u v ak byli komer n úsp n j í. (Kadlecová, 2007) Soub n za al vznikat také asopis, který byl jak pro dívky, tak chlapce, a v noval se tématice moderní hudby, film a podobn. Jmenoval se Filip. Proto e v ak ani tento asopis nem l vydavatelské zázemí, brzy se p estal objevovat na na ich pultech. M sí ník Dívka, který byl p vodn p evzatý z n meckého asopisu Mädchen, za al vycházet roku 1991 pod ochranou výcarského vydavatelství Marquard. Roku 1995 se v ak rozd lil na Dívku a Top magazín pro dívky. Dívka se soust edila speciáln na eské dívky a zm nila svou strukturu, zatímco Top magazín, dnes prodávaný jako Top dívka, nesl dále p vodní rysy n mecké p edlohy. Dal ím dodnes známým asopisem je Bravo Girl, který m l oproti konkurenci ni í cenu. Byl prvn vydaný v roce Dal í asopis následoval a za átkem roku Byl jím m sí ník CosmoGIRL!, který p estavuje eského zástupce fenoménu Little sister. Je to také u nás jediný sou asný asopis, který na své obálce uvádí upozorn ní, e jeho tení nemusí být vhodné pro dívky mlad í 15 let (Kadlecová, 2007) astná t ináctka, asopis, který je p ekládán z pol tiny, se zam uje zejména na - 8 -

9 mlad í tená ky. V bec první periodika, která se zam ila na specifickou skupinu, a to na v ící dívky od 11 do 19 let, za al vycházet roku 2005 se jménem IN!- dív í sv t. Na sou asném trhu se nacházejí asopisy Dívka, Top dívka, Bravo Girl, CosmoGIRL, astná t ináctka, IN!- dív í sv t, z eho první ty i jsou srovnatelné, co se tý e témat, grafické podoby i jazykové slo ky. Poslední dva asopisy se odli ují. M eme sem za adit i asopisy, které jsou pro mláde obecn a to jsou Popcorn a Bravo. Dív í asopisy se ze skupiny ostatních takzvaných titul pro volný as vy le ují tématy, která zpracovávají, u ívaným jazykem, cílovou skupinou tená, p irozeným rodem a genderem potenciálních tená a jejich v kem. Mezi typické dív í asopisy nem eme s ur itostí za adit nap íklad trnáctideník Yellow nebo Joy, jeliko zde auto i tená kám vykají a vyskytují se v nich témata mate ství, va ení nebo domácností, která nejsou ur ena p ímo mladým dívkám. trnáctideník W.i.t.ch. také nem eme ozna it za b ný asopis pro dívky, je toti zam ený na témata arod jnictví Srovnání eských dív ích asopis s jejich prot j ky v USA Kadlecová (2007) ve své práci o dív ích asopisech zabývala také srovnáním eských asopis s asopisy v USA. Mezi nejvýrazn j í rozdíly podle ní pat í prostor, který periodika v nují reklamám, u nás je jí daleko mén. Dále také vzor m pro dívky v podob celebrit a dárk m pro tená ky, které se tam v bec nevyskytují. Dív í asopisy u nás a ve Spojených státech nejsou moc odli né. Podobají se ve volb tematiky. lánky o kráse, mód a jak si získat p íze opa ného pohlaví se objevují v ude. Velmi podobné v obou periodikách jsou nap íklad jazyk a ideologie, prostor v novaný vyjád ení tená ek, nap íklad dopisy od tená ek, rubriky, kde mohou zve ejnit své trapasy, vzpomínky apod. Americké asopisy na rozdíl od t ch eských asto vyu ívají takzvaného girl power (dív í síly), projevujícího se tak, e zvýraz ují jednotnost, nezávislost a sílu skupiny en. Na e periodika vidí a oslovují dívku jako jednotlivce a p edpokládají, e ije spí v prost edí, které je plné opa ného pohlaví. Základní ideologická pobídka na stranách asopis je ta ke koupi zbo í. V amerických plátcích je to je t patrn j í ne u nás, pom r stran s reklamou je - 9 -

10 p ibli n dvakrát takový ne u nás. Jediná tematika, která se v tomto porovnání li í, je problematika sexu. eské asopisy jsou v tomto hledisku velmi otev ené, nalezneme zde r zné poradny, lánky, kde mladé dívky popisují své erotické zá itky. Také zde nalezneme názory na r zné erotické praktiky i pom cky. V amerických asopisech se k této problematice v bec nevyjad ují, sex je tam tabuizovaný. Na fotografiích se neobjevují polonazí lidé, í líbající se páry, naopak v na ich asopisech je to zcela b ný jev, obzvlá t v rubrice Fotoromán. Dal ím rozdílem je, e v americkém asopise nenajdete pod obálkou ádný dárek, který by lákal ke koupi, uvnit v ak naleznete mnohem více sout í, které výhru dárk slibují. Na místo eských anglicism se v asopisech v Americe objevují slova p ejatá z francouz tiny, zvlá t v láncích spojených s módou. Francie je toti spojena s krásou en a módním pr myslem. Bohu el se stává, e autorky neumí francouzsky, tak e pí í slova v nezvyklých kontextech, leckdy s chybami. Ideologické p sobení amerických asopis je velmi podobné tomu u nás. P edkládají en, jak by m la správn vypadat, jak o sebe pe ovat a jak si zvý it sebev domí. 2. Jazyk v časopisech 2.1. Jazyk v dív ích asopisech V roce 1972 americká sociolingvistka Robin Lakoffová napsala studii o sociální roli a o tom, jak tuto roli spoluur uje p irozený jazyk. Z lánk postupn vznikla pr lomová monografie Language and the Womans Place. Její obsah lze zjednodu en shrnout takto: eny u ívají jiný jazyk ne mu i a tento jazyk nejen odrá í, ale i vytvá í a pak podporuje pod ízené postavení en ve spole nosti. Práv jazyk, jeho struktury a zp soby, jejích u ití jsou tím, co spoluur uje chod sv ta a ovliv uje realitu. To by si m li tená i efemérních tiskovin, jako jsou deníky a asopisy, v jejích prosp ch nyní zejména mladí lidé p estávají íst knihy, uv domit si v co nejran j ím v ku. Koncept mediální výchovy, je má být od kolního roku 2007/2008 povinn zavedena na oba stupn v ech eských základních kol, by m l nau it d ti a dospívající rozum t jazyku medií a prohlédnout jeho manipulativní strategie. ( Kadlecová, 2007)

11 Kdy dívky dosp jí do v ku let, v n m se nachází v t ina tená ek dív ích asopis, poprvé vidí své místo v sociální struktu e a sna í se usp t ve spole nosti, být zkrátka co nejatraktivn j í. Tomu dív í asopisy napomáhají a zejména tento ú el sledují. Problém je v tom, e p edkládají obraz ivota, který si mohou dovolit jen vy í vrstvy, nap íklad nabízí luxusní kosmetiku a oble ení. Dospívající dívky, které si toto nemohou dovolit, si pak mohou p ipadat mén cenné. Zárove se snahou o ovliv ování my lení dívek ovliv ují i jejich jazyk. Sna í se dívkám co nejvíce p iblí it tím, e pou ívají stejnou mluvu. Paní Kadlecová ve své knize zmi uje, e dle jejího názoru k obojímu zmín nému ovliv ování skute n dochází, a e je ve svých d sledcích kodlivé. Dív í asopisy prodávají tená kám nepravd podobné iluze, ale svým podmanivým jazykem je p esv d ují, e se sen stane skute ností. P eci jen je snaz í vypadat jako profesionálka ne stát se profesionálkou (Kadlecová, 2007) 2.2. Témata a ánry Mladí lidé se stále víc odvracejí od tení knih, co nahrává asopis m tím, e jsou p ehlceny obrazovou slo kou a neobsahují ádné del í texty, jsou daleko srozumiteln j í a mén náro nou volbou. asopisy spoluvytvá ejí realitu, v ní tená ky ijí. Mohou ovlivnit my lení, uva ování, vn j í projevy osobnosti a v neposlední ad jazyk. V dne ní publicistice se ánry asto p ekrývají a kombinují. V periodikách pro dívky se obecn objevují zejména krat í útvary ánru zprávy, recenze, návody, povídky nebo básn. Jako by snad redaktorky po ítaly s tím, e tená ky neudr í nad del ím textem pozornost. asopisy se upínají na soukromou sféru dívek, zabývají se jejich pocity a vztahy, zvlá tní pozornost kladou na p edstavu romantické lásky. Zvlá tním útvarem, který k asopis m pro dívky ji neodmysliteln pat í, je fotoromán. Vychází z klasického komiksu. Jeho ideologická vyzn ní, tematická nápl i lexikální a syntaktická výstavba zcela korespondují s náplní asopisu. Fotoromány se, stejn jako ostatní útvary v asopisech, sna í co nejvíce p iblí it jazyku mláde e, tak e obsahují vulgarismy, kolokvialismy, nespisovnost i módní výrazy, ale jen jako sou ást

12 p ímé e i postav. Tento útvar u ívá prost edky obecné e tiny a vyhýbá se terminologii a cizím slov m krom n kterých anglicism, v e tin dosud pln neadaptovaných, av ak pro mluvu dne ní mláde e typických. e postav a vyprav e je ve velké v t in stylov odli ena Jazyk a styl V echny asopisy jsou z hlediska teorie komunikace komplexními komunikáty. Dív í asopisy jsou díky po etnému publiku typickým produktem masové komunikace. tená ky mají více i mén pragmatickou kompetenci k dekódování, asopisy s nimi tak komunikují ve více kódech, a u prost ednictvím obrazové slo ky i textu. Jde o ve ejnou psanou komunikaci, která nepodléhá ádným striktním pravidl m. V textu jsou pou ívány otázky ke tená m a kontaktní fráze i p es to, e tená ky nemají schopnost okam it reagovat. Charakteristickým rysem asopis, které oslovují masové publikum, je tzv. syntetická personalizace. Autor se obrací k mase a p itom vytvá í dojem, e ka dého jedince v mase bere jako individuum. ( mejrková, 1996) Dívky se snadno konfrontují s navr enou tená skou pozicí. To, zda jí p ijmou, i odmítnou, zále í na ka dé z nich a sv d í to o ní samé. V t ina lidí je mimo okruh této cílové skupiny, tudí se p i tení neztoto uje s postoji a zájmy, a texty periodik nepadají na úrodnou p du. Ov em dospívající dívka se v t inou cítí oslovena, dokud neza ne nad textem kriticky uva ovat, zkrátka tlak, který vyvolává sugestivní jazyk, je pom rn vysoký. Na podobném principu fungují nap íklad reklamní texty. Uve me n kolik p íklad, velmi asté je oslovení (Milá tená ko, milá dívko.) Velmi asto je pou íváno zájmeno Ty a p ivlast ovací zájmeno Tv j. Zvy uje to p sobení textu. Auto i se tak sna í dívkám p iblí it, stylizovat se do role znalce, rádce a d v rníka. Test velmi asto bývá veden dialogem, obsahuje otázky, jako by ekal na odpov. Nej ast ji v sob skrývá nabídku zbo í a reklamu. Podbízivý tón periodik je patrný i z volby výraz, které se podle autor k obrazu syntetizované tená ky hodí. Jejich volba tak zna í nalad ní na jednu vlnu, a to na tená inu. Rozvíjí dojem spole né stylové i jazykové zku enosti autor periodik a tená ek. V t inou se auto i tv rci sna í vytvo it dojem, e vycházejí tená kám maximáln vst íc. Vyvolávají dojem, e jejich tu by, zájmy a pot eby jsou pro n velmi

13 d le ité. Simulují intimní vztah zalo ený na porozum ní. Jak u jsem v této práci zmínila, eny a mu i komunikují odli ným zp sobem. Pronese-li toté mu a ena, není to toté, a ekne-li se jedno slovo o mu i a pak o en, m e mít odli ný význam. e tina má sadu koncovek souvisejících s rodem, výrazy popisující tuté profesi u mu e a eny se v ak mohou li it. enský rod v oblasti pojmenování ivých bytostí v dy p íznakový feminima v oblasti pojmenování ozna ují bytosti enského rodu, mu ský rod je nep íznakový: maskulina mají jak funkci rodov specifickou, mu skou, tak rodov neutrální, generickou, kdy ozna ují lidské bytosti v bec. (Kadlecová, 2007) Redaktorky asopis pro dívky se sna í napodobit jazyk, kterým mluví, tím v ak zárove tento jazyk i ovliv ují. Chlapci z ejm tyto asopisy ne tou nejen kv li tématice, ale hlavn proto, e je pro n neakceptovatelný jazyk, kterým jsou psány. asopisy pro chlapce, které by m li podobnou strukturu jako ty pro dívky, v podstat neexistují, proto tou periodika ur ená ob ma pohlavím. Kdy se zam íme na spisovnost t chto asopis, jsou asto zejména v lexikální a morfologické rovin psány nespisovn, i spisovné ásti v ak vykazují známky hovorovosti. Velkou roli v asopisech pro dívky hrají anglicismy, navozují toti dojem ak nosti, vzd lanosti. U ivatel si tak zvy uje spole enskou presti ten, kdo je za lenil do slovní zásoby, nazna uje, e je moderní, a e jde s dobou, bez ohledu na to, jestli v bec umí anglický jazyk. Anglická slova taky velmi asto tvo í nebo jsou sou ástí názvu periodik. Auto i také anglicismy pou ívají v názvech rubrik, neohlí í se na to, e asto vznikají neestetická esko-anglická kompozita. P itom by eská pojmenování byla kolikrát mnohem srozumiteln j í. Dívky si asto neuv domují, e anglicismy zastírají pravou podstatu popisovaného jevu a dodávají lesk kosmopolitismu skute nost zcela banálním, málokterá tená ka odhalí v názvu rubriky schopgirl! primitivní pobídku nakupuj!, stejn tak náplní rubriky Beauty nebývá krása, jak by mohl napovídat doslovný p eklad, ale spí kosmetické p ípravky a údaje o jejich cen. (Kadlecová, 2007)

14 Nej ast ji se anglicismy vyu ívají ve spojení s kosmetikou, módou a muzikou. Pou ívány jsou v ak i v b né mluv, nap íklad výrazy mobil, super a fakt. 3. Jazyk mládeže Jazyk, kterým mluví mláde, se li í od jazyka dosp lých. Mladí se asto vyjad ují provokativn, nenucen, pou ívají slovní h í ky, metafory. Tato e je asto st edem zvý ené pozornosti a nenachází porozum ní u star í generace. Nikdo nebude pochybovat o tom, e mladí lidé mají odli n j í vztah k ivotu ne dosp lí. Tato odli nost se projevuje nap. v radikálnosti názor, v p ímo arosti p i jednání (mláde nazývá asto v ci pravými jmény, p ímo, nekonven n, bez frází), v intenzívn j ím pro ívání cit, v nespoutanosti temperamentu a fantazie apod., a to v e se výrazn odrá í i v jazyce mláde e. P ipome me jen ono asté odsuzování nebo ironizování ehokoli nevybíravými výrazy, ono nadm rné mno ství nejr zn j ích ozna ení i nadávek v e i d tí i mláde e. (Jirsová, Prouzová, Svozilová. Na e e ) Uve me n jaké p íklady, nadávky a záporná hodnocení: (ty) blbe, debile, nádhero, a ku. Tato ozna ení se v t inou pou ívají pro ob pohlaví. Nadávek specifických pro dívky je málo, jedná se nap íklad o slova ká a, kráva. Zvlá tním vulgarismem je výraz vole, které se z ásti pou ívá i jako výpl kový výraz. Výrazy ozna ení dívek mezi chlapci: kost, muchom rka, keble. P i výrazném kladném hodnocení se m eme setkat s ozna ením: vále, kali, kádr. Ozna ení a hodnocení r zných situací a d j, v t inou siln p ehnan : ródeo, senza, tutový. V souvislosti s pubertálním vývojem je u mláde e pozornost v t inou obrácena k vlastní osob, mladý lov k si pln ji uv domuje sám sebe, a toto sebeuv domování se týká i vlastního vyjad ování, vlastní mluvy. Nastupuje pak snaha po odli nosti od jiných, po vyniknutí, originalit v jazykových projevech. Srov. nap. ten je vorvanej jak pastou ka patn ost íhaný ; mektá si do kyblí ku, do batohu vykládá (si), ani ho n kdo poslouchá. (Ostatn toto úsilí po vyniknutí, po exkluzivit má podobný charakter nap. i v oblékání a v bec v celkovém chování mláde e.) Tyto snahy podporuje také skute nost, e mláde ije valnou ást dne v kolektivu, kde se jednotliví lenové

15 navzájem sna í upoutat na sebe pozornost za ka dou cenu, práv také co nejv t í vtipností (nera, není ti edesát; nebre, chleba bude; zav i kufr, kecá ti víko; má p knou mu li o dívce postavu, t lesnou schránku), bohatou jazykovou tvo ivostí a hravostí (díkes, d kan, já ti, ti, ; jasan, jaban; d san; výgro, vysvjégro, cvígro, ígro estné slovo podle tígro; nemít ani kouda kousek podle ouda [leckdy, jak vidíme, dochází k zna né deformaci výchozích výraz ], trhni si nohou, paj lem, protézou nebo ímkoli dal ím. (Jirsová, Prouzová, Svozilová, Na e e ) To, e se mláde vyjad uje velmi expresivn, nemá výrazný vliv na gramatickou stavbu. Z normy b né mluvy nevybo uje ani morfologie i syntax. Mláde p idává ze svého jen n kolik jev, nap íklad dosazovaní nepat i ných koncovek k n kterým slov m, nap. za dve mama. Mláde má aktivn j í, intenzivn j í a individuáln j í vztah k jazyku, zejména pro svou snahu o exkluzivnost a nekonven nost. Stylovým p íznakem této mluvy je silná expresivita ve vyjad ování. Spisovn se mláde vyjad uje v t inou pouze p i oficiálních promluvách, nap íklad ve kole, p i vyvolání, rozhovor s cizími dosp lými lidmi. Svou vlastní mluvou hovo í v t inou jen mezi sebou a v kolektivu. S rodi i a známými takto hovo í, pokud to dovolí. Na e mláde e p sobí více initel, jedním je nap íklad obranné stanovisko proti rodi m, vychovatel m. Mluva slou í také k vzbuzení pozornosti obdivu u okolí. Velkou m rou jazyk mláde e ovliv uje studentský slang, jeho zna nou ást tvo í p ezdívky, které si áci dávají mezi sebou. Nov j ím typem jsou p ezdívky pro u itele, tvo í je v t inou zkratka jména. Slangové výrazy se tvo í také pro ozna ení u ebních p edm t, nap íklad: matematika- má a, zem pis- zempl, n m ina- n mina; nebo pom cek: kru ítko- kr o. Jiné názvy souvisejí nap íklad s procesem vyu ování: stipendium- stýpko, propadnout- rupnout, u it se- rotit se, drtit se. Velký po et ozna ení mají známky: Jedni ka- bi, ajncka, dvojka- dvója, trojka- trója, troja, ty ka- týra, tvéra, oura, p tka- prda, morda. Neustále je ivé tvo ení podstatných jmen p íponou -ák pro ozna ení v cí, nap. slohák, techni ák; p edcházejí-li p ed touto p íponou souhlásky -t, -d, -n, oby ejn se m k í v -, -, -, nap íklad: reci ák, p epa ák, budouc ák. Zdá se, e

16 vyu ití p ípony -ák pro jména ozna ující osoby, je bylo d íve velmi asté, ustupuje pon kud do pozadí a je nahrazováno dosti pestrou sm sí jiných p ípon, jako nap. -as (ní as), -an (pasan), -ík ( oudík), -oun (hamoun), -ou (vazou ); na základ sebraného materiálu lze pak íci, e p ípona -ou nad jinými mírn p eva uje. (Hubá ek, Na e e ) Studentský slang je oproti ostatním velmi prom nlivý, m e se m nit i v pr b hu jedné generace. Hlavním d vodem je touha po jedine nosti uvnit kolektivu. V t ina výraz má mnoho synonym. Základní ozna ení jsou schopny se udr et ve slovníku mnoho let, nap íklad pro angli tinu- anglina, pro francouz tinu- fránina. 4. Grafická podoba časopisů Velký vliv na celkový dojem asopisu má grafická podoba, která se u periodik pro dívky zna n li í od ostatní psané publicistiky. D le itou roli hraje podoba titulní strany, ta má toti jediný cíl, a to p ilákat p ípadné tená ky a motivovat ke koupi asopisu. V dne ním konkuren ním prost edí je to primární cíl vydavatel. Titulní stránka by m la ka dého zaujmout, vyu ívají se k tomu výrazné fotografie, v t inou známé osobnosti, barevné a lákavé titulky. ím výrazn j í a poutav j í, tím lépe, v t inou se vyu ívá hned n kolik barev najednou, nap íklad kombinace r ová-fialová-modrá a mnoho dal ích. Název periodiky má sv j ustálený styl písma a místo v dy na vrchní ásti strany. D le itý je také text, který nás odkazuje na obsah asopisu, upoutávka na hlavní lánek je poka dé z jiné rubriky, sna í se tak docílit pestrosti. Hlavní upoutávka je odli ena od ostatních tu ným výrazným písmem, ale barevn ladí s celkem. Objevují se zde také zmen ené náhledy plakát, které jsou uvnit ka dého ísla, co má také nalákat p ípadného kupce. Obsah je nepostradatelná sou ást ka dého asopisu, usnad uje p ehled a orientaci v textu. V t inou je tvo ený názvem, krátkým popisem lánku a strany, na které jej nalezneme. Stejn jako titulní strana je i obsah barevný a pestrý, p ekypuje mnoha fotografiemi, vztahujícími se k jednotlivým lánk m. Úprava jednotlivých stránek je ovlivn na charakterem lánku. Ve v t in jsou

17 dopln ny fotografiemi a obrázky. V n kterých rubrikách jsou strany neuspo ádané a chaotické. U lánk zabývajících se módou a kosmetikou nalezneme v t inou fotografie jednotlivých produkt nijak nezakotveny a r zn naklon ny. Celým asopisem se prolíná mnoho barev a r zných titulk, n kdy vepsaných do barevných tverc, hv zd apod. astým prvkem je zvýrazn ní pointy, která je v t inou graficky odli ená, napsána jiným nebo v t ím písmem a barevn zvýrazn ná. Grafika se u ka dé periodiky li í, ov em základní prvky jsou si podobné. 5. Časopis Bravo Girl 5.1. Charakteristika Bravo Girl Tato periodika je trnáctideník, který vychází ve tvrtek. Vznikla jako roz í ení asopisu Bravo, který je ur ený pro ob pohlaví. éfredaktorkou je Mirka Srdínková a je ur en pro cílovou skupinu dívek let. První íslo vy lo 27. února 1996 za cenu 18,90 K. P vodn vycházelo m sí n, pozd ji se z Bravo Girl stal trnáctideník. asopis si ponechal n které rubriky, které m l u p edlohový asopis Bravo, nap íklad zprávy o filmových a hudebních novinkách. N které pro ly úpravou pro dív í publikum. Fotoromány a poradny jsou zam ené více na lásku a na vztahy k opa nému pohlaví. Redakce v ak p idala i rubriky zam ené typicky pro dívky, nap íklad r zné testy, poradny módních hit, kade nické tipy, kosmetické triky. éfredaktorka Mirka Srdínková se vyjad uje ke zm nám v historii periodiky: Ke zm nám docházelo v t inou na základ pr zkum mezi tená kami, které zm ny samy iniciovaly a také po definitivní stabilizaci cílové v kové skupiny tená ek. Nejv t ích obsahových a grafických zm n asopis zaznamenal v letech , kdy redakce za ala pracovat s grafickým programem InDesign, který p inesl irokou adu progresivních mo ností. (Srdínková, 2008) 5.2. P ehled rubrik Bravo Girl! První stránku v ka dém ísle zaujímá obsah periodiky, který zprost edkovává tená ce v rychlosti náhled na to, co jí v asopise eká. Má rozsah jedné strany velikosti

18 A4 a je rozd len na obrazovou a textovou ást, odkazující na jednotlivé lánky. Textová ást se skládá v t inou z krátké v ty bulvárního podtextu. Nap íklad: Pro tolik tajili svou lásku? U u obsahu si m eme v imnout specifického jazyka dív ích asopis, který nás potom doprovází po celé jeho tení. Rubrika Móda je specifická pro asopisy pro dívky. Dle mého názoru je pro normální pr m rné holky celkem nad jejich mo nosti oblékat se podle t chto vzor, ale tyto lánky jsou i tak velmi oblíbené. Tato rubrika obsahuje informace o módních trendech, je dopln na velkým mno stvím obrázk a fotografií, obsahov zaujímá asi t i strany o velikosti A4. Pod ka dým modelem je dopln na cena módního kousku a výrobce. V t inou se tyto stránky zam ují na ur itou událost, na kterou je vhodné, aby se tená ka takto oblékla, nap íklad silvestrovský ve írek, Valentýn atd. V t chto láncích asto redaktorky dívky oslovují, nap íklad Trápí se ze své pln j í postavy a neví jak z nedostatku ud lat své p ednosti? Proto e jsou v této rubrice v t inou jen popsané ur ité kusy oble ení, nebo rady, který model zvolit, jazyk kterým, je psaná, je celkem spisovný. Dále na stranách t chto asopis potkáme rubriku s názvem Kluci. Redakto i se zde v t inou ptají jedinc mu ského pohlaví na ur ité otázky týkající se konkrétních témat. Rozsah této rubriky se r zní, ale obvykle je to jedna a t i strany. Odpov di dotazovaných jsou psané formou p ímé e i, s tím také souvisí jazyk, jedná se o obecnou e tinu, je tak tená kám velmi blízký. Dal í rubrika se nazývá Beauty, její rozsah jsou v t inou dv strany. V této ásti periodika nalezneme návrhy lí ení, r zné kosmetické p ípravky, módní dopl ky, ilustra ní fotografie s popisky cen produkt a jejich výrobc. Ji u názvu se setkáváme s anglickým názvem, kdy eské slovo krása je nahrazeno beauty. Podobn jako u rubriky móda se zde v t inou setkáváme jen s popisem obrazové ásti, tak e je a na drobné výjimky psána spisovným jazykem. Star style, tato rubrika navrhuje dívkám, jak se oblékat dle konkrétních celebrit. Obsahuje v dy fotografii dané osobnosti a jednotlivé kusy oble ení, podobné, ale dosa itelné dívkám v místních pom rech. Název rubriky je op t anglicky, v p ekladu znamená hv zdný styl

19 Rubrika Girls má rozsah dv strany. R znými ánry a formami zpracovává dív í témata. Nap íklad kamarádství, jak dostat kluka, mýty o holkách. Je psaná jazykem blízkým tená kám daného v ku, u ívá mnoho nespisovných výraz a anglicism. Nap íklad: Od outsidera ke COOL girl! Velmi asto je zde mnoho otázek, které o ivují text. Boy zóna, rubrika, která nás zavede do sv ta opa ného pohlaví. Obsahuje r zné rozhovory, zpov di a rady. Fotoromán, rozsahov nejv t í rubrika, pr m rn zaujímá est stran. Je to v podstat komiks, který se zabývá v t inou milostným p íb hem mladých lidí. V ka dém ísle je jiný d j. Fotoromán je velikým lákadlem asopis, dívkám je zde jednoduchým a díky velkému mno ství fotek nenásilným zp sobem p edkládán p íb h. Je to rubrika, která i p es v t í rozsah láká k p e tení a nep sobí slo it. Má velmi specifický jazyk, objevují se zde vulgarismy, kolokvialismy, anglicismy, jde v ak v dy o p ímou e n které z postav, vepsaných do takzvaných bublin. Velmi odli ný jazyk má vyprav, který nás provází d jem zcela spisovnou e tinou. Dal í rubrikou je Love, v t inou zaujímá jednu a dv strany. tená ky tu najdou tipy pro vztahy, rady týkající se intimních zále itostí, nap íklad kola líbání. Místo eského slova Láska je v názvu pou ité anglické Love. V celém textu je pou íváno mnoho anglicism a nespisovných výraz, nap íklad: Nakonec se ti ale ten doty ný nabourá do tvého love softwaru a ty si uv domí, e si se zamilovala. Intim je rubrika odpovídající na dotazy tená ek, týkajících se, jak napovídá název, intimních zále itostí. Dívky se zde mohou ptát na lásku, mazlení nebo sex. Obvyklý rozsah je jedna strana. Otázky jsou pokládány p ímo tená kami, s tím souvisí i jazyk, jím jsou psané. Odpovídá v dy odborník, tak e odpov di jsou psané, a na výjimky, kdy se sna í dívkám p iblí it, spisovnou e tinou. Dal í rubrika nabízí testy, v t inou týkající se vztah s opa ným pohlavím, krásou, city. V ka dém ísle se objevují dva r zné testy. Dívka si ho m e sama okam it vyhodnotit a pou it se z výsledku. Existuje více forem, bu obsahuje otázku a jsou u ní uvedené r zné odpov di, nebo je graficky zpracován do r zných polí ek s ipkami, p i em dále postupujeme dle ipky s popisem ano, i ne, pop ípad mo ná

20 Testy nemají moc velkou úrove, o pravdivosti výsledk nemluv. Dal í rubrika má název Action, její obvyklý rozsah jsou dv strany. Dotýká se velmi r znorodých témat, nap íklad rad týkajících se druhého pohlaví, r zných zajímavostí, kvíz, tip, lidských p íb h. Jazyk v této rubrice se nedá jasn ur it, témata jsou p íli rozmanitá. Název rubriky je op t p ejatý z anglického jazyka, v p ekladu znamená akce. Rubrika Star zprost edkovává rozhovor s v t inou zahrani ní celebritou, nebo podává sv dectví o jejím intimním ivot. N kdy je dopln na o plakát dané hv zdy. Sd luje oblíbené innosti a p edm ty p i azené k osobnosti z filmové, hudební i jiné oblasti. Jazyk je velmi r znorodý, zále í na form lánku. Body, rubrika zabývající se p knou postavou tená ek, radí se správnou stravou, r znými dietami, cviky ke zpevn ní ur itých t lesných partií, nebo tipy na kosmetické p ípravky. Obvyklý rozsah je jedna a dv strany. Rubrika zabývající se trapasy tená ek nese jméno Crazy. Její rozsah je jedna strana, p íle itostn obsahuje n jaký trapný p íb h celebrity. Je psaná p ímo dívkami, jazyk tak nemá v t inou valnou úrove Bravo Girl obsahuje také v ka dém ísle k í ovku spojenou se sout í, její rozsah je jedna strana. Film, rubrika doporu ující tená kám nové snímky v kinech nebo na DVD. Dal í rubrikou je Star & music, p iná í informace ze ivota celebrit, paparazzi snímky, nebo informace o nových deskách. Horoskop, o rozsahu dvou stran, informuje dívky, co je v dal ích trnácti dnech eká a nemine. Je psaný obecnou e tinou ve snaze v t ího p iblí ení k cílov skupin tená. Rubrika Gir s obsahuje seznamku, r zné vzkazy, zajímavosti, bazar, nebo informace od tená ek. V t inou jde o p ímou e. Název rubriky je z angli tiny v p ekladu znamená holky