newsletter Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "newsletter Vážené čtenářky, vážení čtenáři,"

Transkript

1 newsletter ženy a věda JAKOU ROLI HRAJE GENDER VE VZDĚLÁVACÍM PROCESU? ČERVENEC SRPEN 2012 OBSAH GENDEROVÉ NEROVNOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ SLOUPEK ZMJ TAK TROCHU O VĚDĚ VĚDKYNĚ A VĚDCI V POHYBU AKTUALITY MENTORING ROZHOVOR SE SOCIOLOŽKAMI KATEŘINOU LIŠKOVOU A LUCIÍ JARKOVSKOU NEWSLETTER ČERVENEC SRPEN 2012 Měsíčník newsletter vydává bezplatně NKC-ŽV, projekt Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., financovaný v rámci programu EUPRO MŠMT (kód OK 08007). ISSN Adresa redakce Jilská 1, Praha Redakce Alice Červinková, Kateřina Cidlinská, Marcela Linková, Alena Ortenová, Hana Tenglerová, Marta Vohlídalová Grafika Anna Issa Šotolová Příspěvky zasílejte na newsletter lze objednat na webových stránkách Vážené čtenářky, vážení čtenáři, s blížícím se začátkem nového školního roku jsme se rozhodly letní vydání newsletteru věnovat problematice genderových nerovností ve vzdělávání. Mohlo by se zdát, že jde o ne-téma: procentní zastoupení žen na vysokých školách stabilně roste a je vyšší než zastoupení mužů. Existují sice značné rozdíly v jednotlivých studijních oborech, to se ale často odbývá poukazem na přirozenou preferenci ženských a mužských oborů ze strany dívek a chlapců. Na druhou stranu zvýšený počet žen na vysokých školách někdy vede téměř k hysterickým reakcím na "feminizaci" vysokého školství a ke stížnostem na diskriminaci mužů. Zhoršující se výsledky chlapců v mezinárodních srovnávacích studiích zase vedou k diskusím o tom, jak chlapce podpořit. Gender, genderové předpoklady a genderové předsudky ve vzdělávání tedy zjevně hrají roli. Některé si děti osvojují v rodinách, některé ve škole, jiné si vynucují vrstevnické skupiny. Zahraniční studie například ukazují, že v období puberty značně klesá výkon i sebevědomí dívek v tzv. mužských předmětech, zejména v matematice, do značné míry z toho důvodu, že se stává pro dívky obtížné v sobě vnitřně vyjednat rostoucí nároky na performaci femininity a maskulinní typizace matematiky (i dalších oborů). Nad genderovými stereotypy a očekáváními by bylo možné mávnout rukou, kdyby neměly tak zásadní dopad na život dívek a chlapců. Negativně se totiž projevují v postavení žen na trhu práce. Feminizované obory jsou platově podhodnoceny a mají nižší prestiž, což vede v budoucnu k nižším důchodům. Rozhodnutí o volbě školy a často specializace, která děti a jejich rodiny činí na pomezí dětství a puberty, tak často ovlivňují celý budoucí život. Systematický pohled na rozdílné výsledky chlapců a dívek ve vzdělávacím procesu a genderové stereotypy ve vzdělávání přináší článek Ireny Smetáčkové, Ph.D. Kromě toho přinášíme i rozhovor se socioložkami Kateřinou Liškovou, Ph.D., a Lucií Jarkovskou, Ph.D., které se problematice genderových nerovností ve vzdělávání věnují. Přinášíme pochopitelně i pravidelné rubriky, Sloupek ZMJ Tak trochu o vědě na téma budoucnosti základního výzkumu a AV ČR, Vědci a vědkyně v pohybu, tentokrát s chemikem Pavlem Mackem, knižní upoutávku a výzvu k účasti v dalším kole našeho mentoringového programu pro středoškolačky se zájmem o technické a přírodní vědy. Podnětné čtení do začátku nového školního roku přeje, Marcela Linková ČERVENEC SRPEN

2 ŠKOLNÍ NESPRAVEDLNOST VŮČI DÍVKÁM, NEBO CHLAPCŮM? Irena Smetáčková Uplynulý školní rok byl uzavřen sérií mediálních zpráv o vzdělávacích výsledcích dívek a chlapců. Agentura Scio představila své závěry z šestiletého testování na středních školách, mezi nimiž za klíčové téma označila rozdíly v dívčích a chlapeckých výkonech. Porovnávala přitom dva údaje úspěšnost v testech a školní prospěch. Dospěla ke zjištění, že dívky na středních školách dostávají v průměru lepší známky než chlapci, a to ve všech předmětech, zatímco v testech, které jsou připravovány mimo školu, jsou průměrné dívčí výsledky nižší než chlapecké. Podle Scia z toho plyne, že známkování na školách je k chlapcům nespravedlivé. Média toto zjištění, včetně ústřední interpretace víceméně přejala a stejně jako agentura Scio je označovala za zajímavé a překvapivé, aniž by se pokusila s kritickým odstupem o hlubší rozbor. Fascinace údajnou novinkou a její prezentace jako jednosměrné a přímočaré znevýhodňovaní chlapců jsou udržitelné pouze při nezohlednění poznatků, které k tomuto tématu nabízejí zahraniční a částečně i české vědecké zdroje. Výsledky, k nimž Scio dospělo, totiž zdaleka nepředstavují nějaký mimořádný úkaz, nýbrž jsou opakovaně prokazovanou skutečností. Pokud však chceme jít dále než za pouhou deskripci a téma studujeme s cílem porozumět, jak genderové rozdíly v prospěchu a v testových výsledcích vznikají, nemůže nás pak uspokojit zjednodušující tvrzení o nespravedlnosti vůči chlapcům. Záměrem tohoto článku proto je připomenout některá zásadní výzkumná zjištění na tomto poli a zasadit tak zveřejněné výsledky do širšího kontextu. PhDr. et. Mgr. Irena Smetáčková, Ph.D., je odbornou asistentkou na Katedře psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jejím oborovým zázemím je psychologie, sociologie a pedagogika. Věnuje se především sociální a pedagogické psychologii. Její výzkumné aktivity se týkají zejména genderové socializace a genderové rovnosti ve vzdělávání. Kontakt: Text vznikl v rámci projektu GAČR č. P "Nerovné podmínky škol - nerovné šance žáků". Ne/školní hodnocení Hodnocení studentských výkonů je nutnou součástí vzdělávání. Uzavírá osvojování nových znalostí a dovedností tím, že ověřuje míru, v níž je žáci/kyně získali. Zároveň ale hodnocení vzdělávacích výsledků zahajuje proces výuky, protože na jeho základě lze určit, jaké jsou aktuální znalosti a dovednosti studujících, na které nové učení může a má navazovat. Taková hodnocení provádějí přímo vyučující s ohledem na to, co již své žáky/ně učili a/nebo co je učit hodlají. Vedle učitelského hodnocení však studující procházejí různými typy evaluace, která je vytvářena nezávislými institucemi. V České republice se jedná zejména o společnosti Scio a Kalibro, které již od poloviny 90. let 20. století nabízí školám či jednotlivým studujícím možnost absolvovat didaktické testy. Vedle jejich dobrovolné nabídky se školy účastní (či se na povinnou účast připravují v projektech nanečisto ) testování, které je připravováno organizací CERMAT a nově Češkou školní inspekcí. Tyto testy jsou součástí maturitní zkoušky a plánované zkoušky završující první a druhý cyklus povinné školní docházky (tj. 1. stupeň ZŠ a 2. stupeň ZŠ, respektive nižší stupeň víceletých gymnázií). Všechny tyto testy vyrůstají z reálií českého vzdělávacího systému do značné míry zohledňují kurikulární dokumenty (rámcové vzdělávací programy) a zároveň berou ohled i na převládající styl výuky na školách. Proti tomu jsou české školy zapojovány i do mezinárodních projektů, z nichž největší je PISA a TIMMS. Cílem projektu PISA je zjišťovat kompetence patnáctiletých žáků/yň ve čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, sledovat jejich vývoj a provádět srovnání různých zemí. Jedná se o projekt organizovaný OECD, kterého se účastní přibližně 60 států (ČR od roku 2000), jejichž vzdělávací systémy nejsou specificky zohledňovány ani v organizaci testování, ani v obsahu testů. Stejně to platí i o projektu TIMMS, který je zaměřen na zjišťování úrovně znalostí a dovedností žáků/yní v matematice a v přírodovědných předmětech, a to ve 4. a 8. ročníku povinné školní docházky. Projekt organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání a účastní se ho více než 60 zemí (ČR od roku 1995). V obou mezinárodních projektech jsou k testům vždy připojeny podrobné dotazníky zjišťující různé pedagogické a sociodemokrafické charakteristiky, které dovolují následně dělat obsáhlé analýzy. Na rozdíl od českých projektů je jejich standardní součástí genderová analýza výsledků, kde je rozlišení na dívky a chlapce dále kombinováno s rodinným zázemím, učebními návyky a dalšími znaky. Jak mezinárodní, tak české projekty opakovaně dospívají k závěru, že průměrné výsledky dívek a chlapců se liší. Obecně můžeme shrnout, že dívky dosahují lepších výsledků ve čtení, zatímco chlapci v matematice. Zůstaňme u testování PISA a TIMMS, která umožňují provádět porovnání napříč zeměmi i napříč časem. Testy čtenářské gramotnosti PISA opakovaně ukazují, že průměrný výkon chlapců je signifikantně horší než průměrný výkon dívek. Větší úspěšnost dívek vykazují téměř všechny zúčastněné státy, přičemž v případě ČR dosahuje rozdíl dokonce ještě vyšší hodnoty, než je v zemích OECD obvyklé (Palečková, 2010). Čeští chlapci jsou tedy v porovnání s dívkami ve čtení výrazně slabší, a to ve všech testovaných letech. Velikost mezinárodního i českého rozdílu mezi dívkami a chlapci je napříč roky víceméně podobná. Testy matematické gramotnosti PISA i TIMMS ukazují opačný trend. Průměrná úspěšnost chlapců je vyšší než úspěšnost dívek. V případě projektu PISA je tento rozdíl statisticky významný zhruba v polovině zúčastněných států OECD. Ovšem v 5 zemích ze 65 byl výsledek opačný tj. výsledky dívek byly lepší než výsledky chlapců. V případě České republiky ČERVENEC SRPEN

3 se situace v uplynulých letech proměnila. V roce 2003 i 2006 chlapci výrazně předčili dívky, ovšem v posledním testování v roce 2009 byl rozdíl již statisticky nevýznamný. V dlouhodobém horizontu se ukazuje, že mezinárodní průměr genderových rozdílů se mírně snižuje, a to zejména v zemích EU, ovšem i tak stále zůstává na signifikantní úrovni. Také podle projektu TIMMS se matematické výsledky dívek a chlapců ve většině zemí liší, a to ve prospěch chlapců. Česká republika přitom v těchto testech patří k zemím s největšími genderovými rozdíly. Tak tomu bylo v obou věkových skupinách v letech 1995 i 1999 (Palečková, 2001). V roce 2007 dosahovali chlapci lepších výsledků u mladší věkové skupiny, ale ve starší došlo k vyrovnání (Tomášek, 2009). Testy přírodovědné gramotnosti PISA vykazují nejmenší rozdíly mezi dívkami a chlapci. Ve většině zemí chlapecké výkony mírně převyšují výkony dívčí, ovšem často nejde o staticky významný rozdíl a rovněž je velké množství zemí, kde jsou výsledky shodné či naopak ve prospěch dívek. To je i případ České republiky, kde v posledním testování dívky dosáhly mírně vyšší úspěšnosti, ovšem nejedná se o prokazatelný rozdíl. Projekt TIMMS dospívá v přírodních vědách k jiným výsledkům. Ve všech sledovaných letech a v obou věkových skupinách dosahovali chlapci významně lepších výsledků než dívky. Rozpor mezi výsledky obou projektů vyplývá z koncepce testů a použité metodologie, a proto je sporné uvedené údaje používat k genderovým analýzám. Navíc existuje značná variabilita v pojetí přírodovědných předmětů v jednotlivých zemích a celkově platí, že význam této oblasti pro budoucí studijní a pracovní uplatnění žáků/yň je nižší, a proto lze považovat za smysluplné věnovat větší pozornost právě genderovým rozdílům v čtenářské a matematické doméně. Nicméně, přesto je užitečné klást si otázku, jak spolu výsledky v uvedených třech oblastech (čtení, matematice a přírodních vědách) souvisí. Pokud se výsledky v jednotlivých doménách a současně v různých zemích a v různých letech zásadně liší, nelze je vysvětlit jednoduchými tvrzeními o rozdílné míře akademického nadání dívek a chlapců nebo o plošně znevýhodňujícím přístupu škol k jedné ze skupin. Takové faktory by totiž musely působit na celosvětovou populaci (argument o nadání) nebo dlouhodobě na úrovni celého státu (argument o celkovém nastavení školského systému). Jak ovšem vyplývá z heterogenity výsledků, ve hře jsou mnohem subtilnější příčiny některé z nich budou rozvedeny níže. Na závěr prezentace mezinárodních projektů je na místě komentovat celkové výsledky českých studujících. Poslední testování PISA (2009) a TIMMS (2007) přinesly velké zklamání, kterému se dostalo náležité až přehnané reakce ze strany médií. Ukázalo se totiž, že česká žákovská populace se v porovnání s ostatními zúčastněnými zeměmi výrazně zhoršila. Pokles průměrných výsledků byl potvrzen v obou projektech a ve všech třech doménách. Z genderového hlediska je na tomto obecném závěru podstatné, že zhoršené výkony nevykazují ve stejné míře chlapci a dívky. Nižší úspěšnost v porovnání s uplynulými lety je potvrzena zejména mezi chlapci. Například v testu čtenářské gramotnosti PISA došlo mezi lety 2000 a 2009 ke zhoršení chlapecké úspěšnosti o 17 bodů, zatímco dívčí úspěšnosti jen o 6 bodů. V případě matematické gramotnosti PISA byl pokles mezi lety 2003 a 2009 o 29 bodů v případě chlapců a o 19 bodů v případě dívek. Stejně tak matematický test TIMMS ukázal výrazné zhoršení starších chlapců. Tento opačný trend způsobuje rozevírání nůžek v průměrných výsledcích dívek a chlapců ve čtenářské gramotnosti, ale naopak sbližování průměrných výsledků v matematice. Protože však není vyrovnávání genderového rozdílu vedeno zlepšováním výkonů slabší skupiny, nýbrž hlubšího poklesu části populace, nelze to považovat za lék na genderové nerovnosti. Tento článek bohužel neposkytuje prostor diskutovat možné příčiny tohoto nerovnoměrného zhoršování chlapců a dívek lze pouze naznačit, že z analýz zohledňujících proměnné socio-kulturní původ a míra formální strukturovanosti školní výuky vyplývá jako významný faktor akceptace institucionálních pravidel v kontextu rozvolnění školní socializace. Téměř všechny mezinárodní i české projekty testování zjišťují od studujících mimo jiné jejich známky na vysvědčení z předmětů, k nimž se vztahují testy. Údaje o školním prospěchu lze analyzovat ve vztahu k dalším interním školním charakteristikám a/nebo ve vztahu k testům. Nálezům z obou typů analýz se budeme v krátkosti věnovat. Testy a školní prospěch Účelem výše prezentovaných testových projektů je monitorovat kompetence žákovské populace a tedy stav školství na rozdíl od cílů jiných testů, jež mají zhodnotit aktuální znalosti a dovednosti konkrétních osob a eventuálně rozhodnout o jejich další vzdělávací trajektorii. Monitorovací účel by měl nutně zahrnovat snahy o vysvětlení mechanismů v rámci školského systému, které vedou ke vzniku zjištěných výsledků. K tomu se mimo jiné využívají i údaje o obsahu a formě školní výuky, včetně školního prospěchu, které se dávají do vztahu s obsahem a formou použitých testů. Běžně se provádějí korelační analýzy mezi školními známkami a úspěšností v testech, které ovšem vychází z předpokladu, že obě formy hodnocení by měly měřit totéž. Při této úvaze je absence korelace nutně vnímána jako problém. Samotná výchozí úvaha však nemusí být platná. Některé testy jsou vázané na platné kurikulární dokumenty, a proto by se jejich obsah měl víceméně krýt s obsahem výuky na školách (např. testy CERMATu). Pro jiné testy (testy Scio a Kalibro) však ukotvení v rámcových vzdělávacích programech a současně v charakteru výuky na školách není tak podstatné, a proto shoda s výukou nebývá tak velká. U testů mezinárodních je vztah k lokálnímu vzdělávacímu kontextu minimální. Jsou-li studující testováni z toho, co je předmětem výuky a hodnocení na jejich škole, pak by logicky měly oba údaje vykazovat vysokou korelaci. Ovšem je-li test od výuky vzdálen, bude korelace mezi školním hodnocením a testem nižší, aniž by to znamenalo, že jedno z těchto hodnocení probíhá chybně. Před korelační analýzou by tedy mělo proběhnout obsahové porovnání testu s obsahem výuky a kritérii školního hodnocení, a pouze pokud je mezi nimi shoda, by se mělo přistoupit k interpretaci korelačních koeficientů. Pokud je v takovém případě obsahová shoda nízká a zároveň známky a testové výsledky příliš nekorelují, znamená to, že se děti ve škole učí nebo jsou hodnoceny za něco jiného či jiným způsobem, než na co se zaměřuje test. Závěr, že se školní hodnocení s testy plně neshoduje, můžeme udělat na základě dat agentury Scio, mezinárodních projektů i dřívějších projektů CERMATu. Pokud do rozboru zahrneme i rozdíly mezi chlapeckou a dívčí úspěšností v testech, které se promítají i do korelací prospěchu a testových výsledků (hodnoty nejsou pro dívky a chlapce stejné), vyplynou z toho dva logické závěry: a) školní hodnocení obsahuje i jiná kritéria než dosažené penzum znalostí a dovedností, tato kritéria v odlišné míře vstupují do různých klasifikačních stupňů (jinými slovy, známka 5 je více známkou za neprokázanou píli než za nedostatečné znalosti a dovednosti, protože podobné výkony mají děti ohodnocené známkou 4), b) kritéria školního hodnocení sledují určité genderové vzorce, které však nemají stejnou podobu a stejnou sílu ve všech předmětech a ve všech klasifikačních stupních (jinými slovy, na známku 1 musí výkony dívek v matematice splňovat mírně odlišné nároky než výkony chlapců v tomtéž předmětu a než výkony dívek v jiných předmětech). Pro obě tato tvrzení existují v české odborné literatuře pouze dílčí opory. Např. některé studie prokázaly, že hodnocení v českých školách probíhá do značné míry intuitivně, tj. vyučující nepracují s explicitními kritérii, která by sdělovali studujícím a která by uplatňovali napříč všemi situacemi, kdy k hodnocení dochází (Slavík, 1999). Dále existují studie prokazující vliv učitelských představ o určitých skupinách žáků/yň na jejich přístup k nim, včetně hodnocení (Hrabal, Pavelková, 2010). Mimo jiné se prokázalo, že podstatná část vyučujících vyznává a uplatňuje genderové stereotypy (Jarkovská, 2009). Tyto dílčí příspěvky můžeme chápat jako potvrzení logické platnosti výše uvedených závěrů, ovšem na skutečné empirické ověření si ještě musíme počkat. ČERVENEC SRPEN

4 Školní prospěch a pocit kompetence Všechny projekty zjišťující známky dívek a chlapců v českých školách (včetně agentury Scio) dospívají opakovaně ke stejnému závěru dívky dosahují ve škole lepšího prospěchu než chlapci, a to na všech stupních škol a ve všech předmětech. Ukázal to i dosud největší český výzkum zabývající se genderovými aspekty vzdělávání (Smetáčková a kol., 2006), který zahrnoval dotazníkové šetření s účastí 1423 žáků/yň dvou závěrečných ročníků základních škol a 1225 studujících dvou závěrečných ročníků středních škol. Dotazník mapoval známky na posledním vysvědčení z devíti předmětů, přičemž s výjimkou zeměpisu u středních škol byly ve všech předmětech prokázány statisticky lepší známky dívek. Například v závěrečných ročnících ZŠ byly průměrné známky v českém jazyce 2,16 u dívek a 2,78 u chlapců, v matematice 2,39 u dívek a 2,69 u chlapců (rozdíly byly statisticky signifikantní na hladině 0,01). Pokud by studující chápali prospěch jako odraz svých znalostí a dovedností, měli by z toho logicky usoudit, že dívky jsou lepšími studentkami než chlapci. Tak tomu ale není. Uvedený dotazník totiž mimo jiné zjišťoval, jak kompetentní se studující cítí v jednotlivých předmětech. Ukázalo se, že korelace mezi známkami a pocitem kompetence v předmětu je relativně slabá. Navzdory lepším známkám se dívky u některých předmětů necítí tak jisté svými schopnostmi jako chlapci. Největší rozdíly byly ve fyzice, matematice a zeměpisu, kde podstatně více chlapců než dívek zvolilo odpověď předmět mi jde. Naopak výrazně menší pocit kompetence uváděli chlapci v českém jazyce. Toto je další nepřímé potvrzení toho, že hodnocení v českých školách neprobíhá transparentně, a nemůže být proto pro studující důvěryhodným zdrojem pro jejich sebepoznání. Odkud vzniká v žákyních a žácích pocit, že se jim v předmětu daří či nedaří? Jen výjimečně je hlavním zdrojem zcela autonomní vnitřní pocit žáka/yně, který by vyplýval z řešení úkolů nezávisle na reakcích z okolí. Naopak, zásadní vliv má hodnocení od vyučujících, rodičů či vrstevnických skupin. Jak bylo naznačeno výše, školní hodnocení probíhá nejen formálně a explicitně (klasifikace či slovní hodnocení), ale také v implicitnější rovině prostřednictvím průběžných komentářů. Vyučující tak žákovské výkony hodnotí formálními nástroji a zároveň jim ke stejným či dalším výkonům nabízí neformální vyjádření (tj. ústní hodnotící komentář či jen výraz). Nejen, že formální hodnocení může být vnitřně nekonzistentní, ale navíc mohou existovat rozpory mezi formálním a neformálním hodnocením. Velkou roli neformálního hodnocení ze strany vyučujících (eventuálně i rodičů a vrstevníků) naznačují i další šetření (např. Slavík, 1999, Pavelková, Hrabal, 2010), která jasně ukazují, že mezi sebehodnocení a prospěchem, eventuálně i oblíbeností předmětu neexistuje kauzální souvislost. Do neformálního a implicitního školního hodnocení se promítají různé představy, které vyučující o žácích a žákyních mají, včetně genderových stereotypů, podle nichž například chlapci mají větší nadání na matematiku a techniku než dívky. Pokud vyučující s těmito stereotypy operují, budou pod jejich vlivem věnovat (pozitivní či negativní) pozornost určitému dívčímu či chlapeckému chování a jiné chování budou marginalizovat, což může vést k tomu, že projevy zájmu a talentu v určitém předmětu přehlédnou. V důsledku toho vznikají v pedagogické komunikaci a hodnocení určité genderové vzorce, na základě kterých vyučující očekávají a tedy si i všímají (a následně formálně/neformálně hodnotí) dobrých výkonů od chlapců a od dívek v jiných oblastech. Ve výše prezentovaném výzkumu uvedla více než polovina žáků/yní na ZŠ a téměř třetina na SŠ, že pociťují od svého okolí specifické očekávání v závislosti na tom, zda jsou dívky či chlapci (tj. v případě opačného pohlaví by jim okolí povolovalo či je podporovalo v odlišných projevech). Velká část očekávání je přitom spojena právě se školou. Dívky i chlapci se shodovali, že od dívek jsou očekávány lepší známky ve všech předmětech jako výsledek jejich úsilí a od chlapců se čeká nadání a zájem v určitém oboru, nejčastěji technickém. Navíc až 3/4 studujících na ZŠ a 2/3 na SŠ uvedly, že alespoň v některých předmětech vnímají odlišný přístup vyučujících vázaný na gender. Rozhovory s vyučujícími pak potvrdily, že vyučující považují dívky a chlapce za skupiny s nadáním na jiné předměty (jazykové předměty a estetické předměty vidí jako bližší dívkám, zatímco fyziku, matematiku a výpočetní techniku jako bližší chlapcům) a s odlišným typem učení (chlapci preferují logické myšlení, dívky pamětní učení). Zejména z druhého rozdílu pak vyplývají zlehčující komentáře o dívčích výsledcích typu: Holky se to nadřou. Podobnou bagatelizaci akademických výkonů založenou na genderových stereotypech potvrzují i zahraniční výzkumy (např. Skelton, Francis, 2009). V zahraničních projektech, které navrhují a ověřují cesty ke snižování genderových nerovností ve vzdělávání, se v této souvislosti jeví jako účinné zejména dva kroky (Klein, 2007). Prvním je posílení sebereflexe vyučujících vůči genderovým stereotypům, které mohou ovlivňovat jejich pedagogické působení. Pokud vyučující vědí, co jsou a jak se projevují genderové stereotypy, mohou je nejen úspěšněji dostat pod vlastní kontrolu a tím snižovat jejich vliv na očekávání, chování a hodnocení, ale také mohou vést žáky/ně k jejich reflexi. Zvědomění jakýchkoliv stereotypů, včetně genderových, je nutnou podmínkou k posílení rovnosti ve vzdělávání. Druhým účinným krokem je využívání vnitřní diferenciace ve výuce, tj. na některé vyučovací hodiny či dokonce celé předměty se dívky a chlapci učí odděleně a následně jsou podporováni v tom, aby vnímali rozdíly mezi atmosférou při koedukované a segregované výuce a uvědomovali si původ rozdílů v genderovém řádu. Takový postup posiluje rovné podmínky ve výuce a vede k rovným výsledkům, ale navíc zvyšuje povědomí o genderových stereotypech a pomáhá jejich odstraňování. Závěr Horší známky chlapců v českých školách nelze jednoduše vidět jako nespravedlnost v hodnocení. Důvody jsou pro to vně školského systému, který bychom měli vždy nahlížet v kontextu dalších institucí. Otázkou pak je, zda můžeme hovořit o znevýhodňování chlapců, pokud jejich horší školní výsledky v dospělosti ústí v jejich lepší sociální a pracovní postavení? Další a podstatnější důvody spočívají uvnitř vzdělávacího systému jedním jsou metodologické překážky (jsou kritéria školního a externího hodnocení stejná, aby mohlo být řečeno, že školní hodnocení je nespravedlivé?), druhým je prolínání formálního a neformálního hodnocení, z nichž vznikají pocity kompetence vykazující jiný trend než známky. Školství představuje velmi komplexní systém, v němž hledání a nacházení přímočarých kauzálních vazeb je nejpřesnějším signálem omylu, a naopak pouze rozplétání složitých vazeb mezi jednotlivými prvky nás může přivést k porozumění skrytým mechanismům. Některé uzly už byly rozpleteny, ale stále nám většina potřebných informací chybí. Bohužel výzkumy zaměřující se na genderové aspekty školské reality dosud nemají v české vědě zelenou. Jak potřebné by bylo zvýšit povědomí o genderové problematice, svědčí právě i analýza agentury Scio a mediální zprávy o ní. Literatura Hrabal, V., Pavelková, I. Jaký jsem učitel. Praha : Portál, Jarkovská, L. Školní třída pod genderovou lupou. Sociologický časopis, 2009, 45, 4, Klein, S. S., Richardson, B., Grayson, D. A., Fox, L. H., Kramarae, Ch. Pollard, D. S., Dwyer, C. A. Handbook for Achieving Gender Equity Through Education. New York: Routledge, Palečková, J., Tomášek, V. Posun ve znalostech čtrnáctiletých žáků v matematice a přírodních vědách. Praha: ÚIV, Palečková J., Tomášek V., Basl J. Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009: umíme ještě číst? Praha: ÚIV, PISA 2009 OECD Program pro mezinárodní hodnocení žáků (Programme for International Student Assessment), přístup: Skelton, Ch., Francis, B., Smulyan, L. The Sage handbook of gender and education. New York: Sage publication, Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, Smetáčková, I., Kolářová, M., Linková, M., Červinková, A. Genderové aspekty přechodu žáků/yň mezi vzdělávacími stupni. Interní výzkumná zpráva. Praha: SÚ AVČR, Tomášek, V. a kol. Výzkum TIMSS Obstojí čeští žáci v mezinárodní konkurenci? ÚIV, Praha: ÚIV, Za stejné výsledky dostávají dívky na středních školách lepší známky. Přístupné z: ČERVENEC SRPEN

5 SLOUPEK ZMJ TAK TROCHU O VĚDĚ BUDOUCNOST ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU Letošní léto přineslo další snížení institucionálních peněz pro Akademii věd a následně se opět rozběhla diskuze o tom, jak by vlastně měla vypadat věda v České republice a zda vůbec potřebuje naše společnost Akademii věd. Do této debaty, plné momentálních vášní a emocí, vstoupili na serveru Česká pozice i průmyslníci, kteří jsou členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, pánové Frolík a Cienciala. Ač souhlasím, že zefektivnění a reorganizace výzkumu na ústavech Akademie věd, stejně jako na vysokých školách, je namístě, lidi typu pana Frolíka nebo Cienciala v orgánu, který má tvořit národní vědní politiku, nerada vidím. Pan Frolík je možná pro Čechy malá byznysová ikona a stejně jako pan Cienciala dokáže vydělávat veliké peníze, ale smysl a podstata kvalitní vědecké práce a vědeckého poznání jim oběma evidentně unikají. Generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek naopak ve stejnou dobu vyzýval k podpoře Akademie věd a výzkumu i školství obecně. Základní výzkum je ve své podstatě konverze peněz do know-how, aplikovaný výzkum je naopak konverze know-how do peněz. Jestliže tuto kružnici, tuto spirálu, která by nás měla vést pořád nahoru, přetrhneme, nebo nedostatečně ošetříme, tak druhá část samostatně fungovat nebude, uvedl Palíšek. V Radě pro výzkum, vývoj a inovace ale bohužel, na rozdíl od pánů Frolíka a Ciencialy, pan Palíšek nesedí. Přála bych České republice, aby byla zemí, kde má věda pevné zázemí a je nezávislá na byznysu, ač s ním spolupracuje. Kde je hlavní prioritou vědy rozšiřovat lidské poznání a ne vydělávat peníze, protože jen taková věda může být poctivá. Pokud ale o vědě v České republice budou rozhodovat šéfové firem, kteří považují za normální financovat svůj vlastní firemní výzkum (často velmi pochybný a nemající s vědou a výzkumem nic společného) ze státních peněz daňových poplatníků, pak se nedivme, až u nás věda začne upadat a zůstanou jen pseudo-inovace (protože ani skutečné inovace se bez dobré vědy neobejdou). VĚDCI A VĚDKYNĚ V POHYBU V DALŠÍM Z ŘADY ROZHOVORŮ O AKADEMICKÉ MOBILITĚ PŘEDSTA- VUJEME CHEMIKA PAVLA MACKA. Mgr. Pavel Macek, Ph.D. se narodil se v roce 1977 v Krnově. V roce 2001 absolvoval magisterské studium farmacie na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Titul Ph.D. obhájil v roce 2009 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v oboru biomolekulární chemie. Od roku 2008 působil v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. V současné době pracuje v Grenoblu ve Francii na Institut de Biologie Structurale J. P. Ebel na postdoktorandské pozici. V rozhovoru jsme hovořili o cestě k této stáži, o francouzském vědeckém prostředí, o postavení mladých lidí a žen v tamní vědě, stejně jako o problému kombinace práce a rodičovství. Právě otázka kombinace práce a rodičovství se ho totiž osobně velice týká. Spolu s manželkou Zuzanou, která je také vědkyně (společný rozhovor s Pavlem a Zuzanou jste měli možnost přečíst si v rámci projektu Akademické duety ), totiž vychovávají malou dcerku. A právě možnosti kombinace práce a rodičovství měly velký vliv na to, že se s partnerkou rozhodli odjet právě do Francie. Francie totiž podle jeho zkušeností umožňuje poměrně efektivním způsobem kombinovat práci a rodičovství. Nabídka nerodinné péče o děti je natolik dostupná (a to jak místně, tak v důsledku státní podpory a daňových úlev i finančně), že brzy po odjezdu do Francie se podařilo najít místo ve vědě i Zuzaně, která se vrátila zpět do zaměstnání přibližně po roce od narození dcery. Pavel přitom v souvislosti se Zuzaniným návratem v rozhovoru upozorňoval na zajímavé rozdíly v české a francouzské kultuře: Ve Francii se dokonce ptali, jaký je důvod k tomu, že je Zuzka doma rok, jestli je nějaký problém a co se děje. Protože tam to vyvolává otázku, zda není dítě nemocné, případně proč se ženě nechce pracovat. Je to považováno za velice podezřelé. Tady je taková žena zase podezřelá, že je až příliš ambiciózní To neumím posoudit, co se děje tady (směje se). Naštěstí teď žijeme ve Francii, a jak říkám, Zuzka je velice spokojená, že pracuje, a to je ten největší benefit. Celý rozhovor najdete na v sekci Vědkyně a vědci v pohybu. ČERVENEC SRPEN

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE PhDr. Irena

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC 31. 3. 2015 1 PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZMĚNU KLUBU NKC vznik leden 2015 68 členek a členů pro koho lidé, kteří chtějí změnu a chtějí

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015 Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015 V souladu s Plánem hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 a v rámci zákonem definovaných úkolů získávat a analyzovat informace

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013 Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Praha, 23. 10. 2013 OBSAH 1. Příprava a realizace mezinárodních výzkumů v počátečním vzdělávání a v oblasti celoživotního učení 2. Národní systém inspekčního

Více

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac.

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac. SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY Prezentace výsledků www.gac.cz TENTO PROJEKT BYL PODPOŘEN Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT NA PODPORU

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017 Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

SPECIFIKA PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ GENDEROVÁ DIMENZE V HORIZONTU

SPECIFIKA PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ GENDEROVÁ DIMENZE V HORIZONTU GENDER VE VÝUCE SPECIFIKA PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ GENDEROVÁ DIMENZE V HORIZONTU Irena Smetáčková katedra psychologie, Pedagogická fakulta UK 1 Zákon o VŠ, 1, d) VŠ hrají aktivní roli ve veřejné

Více

Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy

Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy Kód školy: 13017 HLAVNÍ ŠETŘENÍ PISA 2015 ŠKOLNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola Třešňová 99 Osoblaha Výsledky žáků ze základní školy Praha, leden 2016 Obsah 1 Úvod... 3 2 Šetření PISA... 3 3 Gramotnosti

Více

PISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA

PISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA VÝSLEDKY ŠETŘENÍ PISA 1 ŠKOLNÍ ZPRÁVA SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha Kód vaší školy: M Tato zpráva je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ

GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ Marcela Linková Národní kontaktní centrum ženy a věda Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. www.zenyaveda.cz 1. 12. 2011

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz Analýza silných a slabých

Více

Hlavní šetření. Školní zpráva

Hlavní šetření. Školní zpráva Hlavní šetření Školní zpráva Základní škola nám. Arnošta z Pardubic 8, Úvaly Kód vaší školy: S18 Praha, leden 2017 Obsah 1 Úvod... 3 2 Projekt PIRLS... 4 3 Čtenářská gramotnost... 4 4 Šetření PIRLS 2016...

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Evaluace středních škol

Evaluace středních škol Evaluace středních škol v projektu Kvalita II Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II A 1 2: Evaluace středních škol M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : 1. Celkový koncept kvality; žák, škola

Více

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: Tisková zpráva Česká veřejnost o amerických prezidentských volbách - Zájem o americké prezidentské volby projevují více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti, necelé tři pětiny občanů (57 %) toto téma

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

České školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková

České školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková České školství v mezinárodním srovnání 2015 Ing. Kateřina Tomšíková OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD Organisation for Economic Co-operation and Development Světová organizace sdružující

Více

Workshop Slaďování ve vědě Mezinárodní konference Slaďování soukromého a pracovního života Work-life balance

Workshop Slaďování ve vědě Mezinárodní konference Slaďování soukromého a pracovního života Work-life balance Workshop Slaďování ve vědě Mezinárodní konference Slaďování soukromého a pracovního života Work-life balance Moderují: Marcela Linková, Ph.D., Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Kateřina Lišková, Ph.D.,

Více

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR

VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 3/2007 VĚTŠINA OBČANŮ OČEKÁVÁ, ŽE SE EKONOMICKÁ SITUACE V ČR ZLEPŠÍ NEBO ZŮSTANE STEJNÁ Ekonomickou situaci za posledních dvanáct měsíců hodnotí občané relativně dobře.

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků 7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 7.1 Hodnocení žáků 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků Účelem hodnocení je poskytnout žákům i jejich rodičům co nejčastější zpětnou vazbu. Hodnocení současně přispívá i

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci u dívek a chlapců v v českém vzdělávacím systému

Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci u dívek a chlapců v v českém vzdělávacím systému Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci u dívek a chlapců v v českém vzdělávacím systému Xxxxx, Tomáš Katrňák Úvod Většina až dosud provedených výzkumů ukazuje, že vzdělanostní

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Věra Czesaná, Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012 1 Česká televize Situace v krajích Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Praha 1. dubna 2012 SC & C spol. s r.o. Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Člen ESOMAR a Hospodářské

Více

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY TECHNICKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY TECHNICKÉHO VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Petr Zuna ČVUT v Praze, Fakulta strojní Inženýrská akademie ČR V současnosti je v ČR 26 veřejných vysokých škol (z toho lze 7 pokládat za ryze technické), 37 soukromých a 2 vojenské vysoké školy. Očekávaný

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Metodická instrukce. Možnosti využití inspekčních nástrojů ke gramotnostem v práci školy

Metodická instrukce. Možnosti využití inspekčních nástrojů ke gramotnostem v práci školy Praha, říjen 2015 Obsah 1 Cíl a určení dokumentu... 3 2 Inspekční nástroje ke gramotnostem... 3 3 ke sledování podpory gramotností... 3 4 Obecný postup pro sledování podpory rozvoje gramotností... 4 5

Více

Mentorská perspektiva v rámci karierního systému učitelů Mgr. Jarmila Bučková

Mentorská perspektiva v rámci karierního systému učitelů Mgr. Jarmila Bučková Mentorská perspektiva v rámci karierního systému učitelů Mgr. Jarmila Bučková Kariérní systém Kvalita vzdělávacího systému je přímo závislá na kvalitě učitelů Zvyšování profesionality pedagogů - jedna

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.: es17 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 0 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na sociální zabezpečení listopad

Více

NĚKTERÉ VZÁJEMNÉ VAZBY A VZTAHY

NĚKTERÉ VZÁJEMNÉ VAZBY A VZTAHY NĚKTERÉ VZÁJEMNÉ VAZBY A VZTAHY Věra Semerádová - Alena Škaloudová OBSAH TESTOVÉ VÝSLEDKY A PROSPĚCH TESTOVÉ VÝSLEDKY, PROSPĚCH A VZDĚLÁNÍ RODIČŮ Průměrné hodnoty vybraných ukazatelů podle vzdělání otce

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání KLÍČOVÉ TÉMA PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A. Potřeby s nejvyšší důležitostí Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání Obecný cíl A4.1: Zvyšování dostupnosti

Více

Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace. Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů.

Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace. Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů. Sekce D Lidské zdroje pro výzkum a inovace Úvodní slovo přednesl moderátor sekce prof. Petr Matějů. Sekce D zahájila diskusi srovnáním základních pilířů konkurenceschopnosti ČR a zemí, které jsou v tomto

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015 ev600 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 5 Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Návrh projektů do OP VVV pro FHS:

Návrh projektů do OP VVV pro FHS: Návrh projektů do OP VVV pro FHS: o Název projektu: Excelence v humanitních vědách (cca 15 mil. Kč) o Relevantní výzva: P. 11 ESF výzva pro VŠ (PO2 pro SC1-5), vyhlášení 18. 12. 2015 o Popis projektu:

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET

RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET Mgr. Hana Splavcová (NÚV) PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D. (PedF UK) Praha, 7. října 2016 Anotace Příspěvek se zabývá problematikou vzdělávání dětí

Více

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Josef Basl, Ústav pro informace ve vzdělávání Praha Čtenářská gramotnost žáků v České republice byla dosud zjišťována v rámci dvou mezinárodních

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Or120229b. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Or120229b. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: Or09b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 9 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na Akademii věd České republiky a

Více

Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů

Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Cyklus přednášek: Podněty pro pedagogický výzkum PdF MUNI v Brně, 13. 5. 2008 David Greger PedF UK v Praze Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

Více

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Programme for International Student Assessment mezinárodní projekt OECD měření výsledků vzdělávání čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost 15letí

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

K možnostem užití státních maturit jako přijímacích zkoušek jaký styl ověřování předpokladů ke studiu chceme podporovat?

K možnostem užití státních maturit jako přijímacích zkoušek jaký styl ověřování předpokladů ke studiu chceme podporovat? K možnostem užití státních maturit jako přijímacích zkoušek jaký styl ověřování předpokladů ke studiu chceme podporovat? Jiří Zlatuška Poznámky pro AF 11. února 2010 Aktuální model státní maturity http://www.m2010.cz/images/maturitni_model.pdf

Více

Vzdělávání jako výraz jistoty zaměstnání?

Vzdělávání jako výraz jistoty zaměstnání? Vzdělávání jako výraz jistoty zaměstnání? Lenka Hloušková. konference ČAPV Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu Plzeň 5.-7. září 006 Které ze vzdělávacích aspektů působí na

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60.

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60. Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015 eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

ANALÝZA VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ OBECNÝCH STUDIJNÍCH PŘEDPOKLADŮ

ANALÝZA VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ OBECNÝCH STUDIJNÍCH PŘEDPOKLADŮ ANALÝZA VÝSLEDKŮ TESTOVÁNÍ OBECNÝCH STUDIJNÍCH PŘEDPOKLADŮ Hlavní zjištění Ze studentů slovenských středních škol jsou výrazně lepší ti, kteří chtějí jít studovat vysokou školu do ČR, než ti, kteří chtějí

Více

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: , Tisková zpráva Priority ve financování jednotlivých oblastí sociální politiky listopad 2016 Z deseti sociálních oblastí nejvyšší prioritu získala zdravotní péče, kterou polovina dotázaných uvedla na prvním

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 129 E-mail: cvvm@soc.cas.cz Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015 Polovina

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Gymnázium Pelhřimov se představuje

Gymnázium Pelhřimov se představuje Gymnázium Pelhřimov se představuje Směr jazykový (jazyky na filosofických fakultách, učitelství ) - až 14 hodin výuky ve dvou (nebo třech) cizích jazycích týdně a matematiky ve 4. ročníku pouze 2 hodiny,

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání. Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010

Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání. Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010 Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010 Obsah ❶ Terciární vzdělávání ❷ Marketing vzdělávání ❸ TPCA jako zaměstnavatel ❹ Role a očekávání

Více

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC

Více

Finanční gramotnost Z P R Á VA Z V Ý Z K U M U

Finanční gramotnost Z P R Á VA Z V Ý Z K U M U Finanční gramotnost Z P R Á VA Z V Ý Z K U M U Metodologie Kvantitativní výzkum CAPI Délka dotazníku: 30 minut Velikost vzorku: n = 1002 Kvalitativní výzkum 6 individuálních rozhovorů Délka trvání: 30

Více

na některé otázky všichni neodpověděli Dotazník pro rodiče a) určitě ano 67,5 % b) spíše ano 30 % c) nevím, nedokážu posoudit 0 % d) spíše ne 2,5 %

na některé otázky všichni neodpověděli Dotazník pro rodiče a) určitě ano 67,5 % b) spíše ano 30 % c) nevím, nedokážu posoudit 0 % d) spíše ne 2,5 % Vyhodnocení dotazníků: rozdáno 100% dotazníků, vráceno 95% dotazníků na některé otázky všichni neodpověděli Dotazník pro rodiče Je atmosféra školy, když ji navštívíte, podle vás pozitivní? a) určitě ano

Více

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402

Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků. Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Zkušenosti s tvorbou, zadáváním a vyhodnocením dotazníků Gymnázium, Příbram VII, Komenského 402 Opravdu zkušenosti? zahájení dotazníkových šetření v roce 2004 při zahájení prací na ŠVP pravidelná zadávání

Více

Důvody vstupu do politických stran

Důvody vstupu do politických stran pv811 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Důvody vstupu do politických stran Technické

Více

Ředitelské reflexe inkluzivního vzdělávání v kontextu efektivity

Ředitelské reflexe inkluzivního vzdělávání v kontextu efektivity Ředitelské reflexe inkluzivního vzdělávání v kontextu efektivity Doc. Ing. Helena Vomáčková, CSc. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí n. L. helena.vomackova@ujep.cz Edukační pojetí efektivity vstupy výstupy

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Od diferenciace k diverzifikaci: test teorií MMI a EMI v českém středním vzdělávání. Tomáš Katrňák Natalie Simonová Laura Fónadová

Od diferenciace k diverzifikaci: test teorií MMI a EMI v českém středním vzdělávání. Tomáš Katrňák Natalie Simonová Laura Fónadová Od diferenciace k diverzifikaci: test teorií MMI a EMI v českém středním vzdělávání Tomáš Katrňák Natalie Simonová Laura Fónadová Cíl analýzy Ukázat, zda rozšiřující se dostupnost maturitního vzdělání

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Informační gramotnost a celoživotní učení 23. 11. 2011 Moravská zemská knihovna v Brně. Marcela Petrová Kafková (FSS MU) Jiří Zounek (FF MU)

Informační gramotnost a celoživotní učení 23. 11. 2011 Moravská zemská knihovna v Brně. Marcela Petrová Kafková (FSS MU) Jiří Zounek (FF MU) Informační gramotnost a celoživotní učení 23. 11. 2011 Moravská zemská knihovna v Brně Marcela Petrová Kafková (FSS MU) Jiří Zounek (FF MU) 1. Kořeny implementace ICT do škol 2. ICT v základních školách

Více

komunikační schopnosti Shrnutí

komunikační schopnosti Shrnutí Základní dovednosti a komunikační schopnosti pro oblast úklidových služeb Shrnutí osnovy a školící materiály Basic Skills for Work Kombinované základní dovednosti a komunikační trénink pro nízko kvalifikované

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a

Více