newsletter Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "newsletter Vážené čtenářky, vážení čtenáři,"

Transkript

1 newsletter ženy a věda JAKOU ROLI HRAJE GENDER VE VZDĚLÁVACÍM PROCESU? ČERVENEC SRPEN 2012 OBSAH GENDEROVÉ NEROVNOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ SLOUPEK ZMJ TAK TROCHU O VĚDĚ VĚDKYNĚ A VĚDCI V POHYBU AKTUALITY MENTORING ROZHOVOR SE SOCIOLOŽKAMI KATEŘINOU LIŠKOVOU A LUCIÍ JARKOVSKOU NEWSLETTER ČERVENEC SRPEN 2012 Měsíčník newsletter vydává bezplatně NKC-ŽV, projekt Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., financovaný v rámci programu EUPRO MŠMT (kód OK 08007). ISSN Adresa redakce Jilská 1, Praha Redakce Alice Červinková, Kateřina Cidlinská, Marcela Linková, Alena Ortenová, Hana Tenglerová, Marta Vohlídalová Grafika Anna Issa Šotolová Příspěvky zasílejte na newsletter lze objednat na webových stránkách Vážené čtenářky, vážení čtenáři, s blížícím se začátkem nového školního roku jsme se rozhodly letní vydání newsletteru věnovat problematice genderových nerovností ve vzdělávání. Mohlo by se zdát, že jde o ne-téma: procentní zastoupení žen na vysokých školách stabilně roste a je vyšší než zastoupení mužů. Existují sice značné rozdíly v jednotlivých studijních oborech, to se ale často odbývá poukazem na přirozenou preferenci ženských a mužských oborů ze strany dívek a chlapců. Na druhou stranu zvýšený počet žen na vysokých školách někdy vede téměř k hysterickým reakcím na "feminizaci" vysokého školství a ke stížnostem na diskriminaci mužů. Zhoršující se výsledky chlapců v mezinárodních srovnávacích studiích zase vedou k diskusím o tom, jak chlapce podpořit. Gender, genderové předpoklady a genderové předsudky ve vzdělávání tedy zjevně hrají roli. Některé si děti osvojují v rodinách, některé ve škole, jiné si vynucují vrstevnické skupiny. Zahraniční studie například ukazují, že v období puberty značně klesá výkon i sebevědomí dívek v tzv. mužských předmětech, zejména v matematice, do značné míry z toho důvodu, že se stává pro dívky obtížné v sobě vnitřně vyjednat rostoucí nároky na performaci femininity a maskulinní typizace matematiky (i dalších oborů). Nad genderovými stereotypy a očekáváními by bylo možné mávnout rukou, kdyby neměly tak zásadní dopad na život dívek a chlapců. Negativně se totiž projevují v postavení žen na trhu práce. Feminizované obory jsou platově podhodnoceny a mají nižší prestiž, což vede v budoucnu k nižším důchodům. Rozhodnutí o volbě školy a často specializace, která děti a jejich rodiny činí na pomezí dětství a puberty, tak často ovlivňují celý budoucí život. Systematický pohled na rozdílné výsledky chlapců a dívek ve vzdělávacím procesu a genderové stereotypy ve vzdělávání přináší článek Ireny Smetáčkové, Ph.D. Kromě toho přinášíme i rozhovor se socioložkami Kateřinou Liškovou, Ph.D., a Lucií Jarkovskou, Ph.D., které se problematice genderových nerovností ve vzdělávání věnují. Přinášíme pochopitelně i pravidelné rubriky, Sloupek ZMJ Tak trochu o vědě na téma budoucnosti základního výzkumu a AV ČR, Vědci a vědkyně v pohybu, tentokrát s chemikem Pavlem Mackem, knižní upoutávku a výzvu k účasti v dalším kole našeho mentoringového programu pro středoškolačky se zájmem o technické a přírodní vědy. Podnětné čtení do začátku nového školního roku přeje, Marcela Linková ČERVENEC SRPEN

2 ŠKOLNÍ NESPRAVEDLNOST VŮČI DÍVKÁM, NEBO CHLAPCŮM? Irena Smetáčková Uplynulý školní rok byl uzavřen sérií mediálních zpráv o vzdělávacích výsledcích dívek a chlapců. Agentura Scio představila své závěry z šestiletého testování na středních školách, mezi nimiž za klíčové téma označila rozdíly v dívčích a chlapeckých výkonech. Porovnávala přitom dva údaje úspěšnost v testech a školní prospěch. Dospěla ke zjištění, že dívky na středních školách dostávají v průměru lepší známky než chlapci, a to ve všech předmětech, zatímco v testech, které jsou připravovány mimo školu, jsou průměrné dívčí výsledky nižší než chlapecké. Podle Scia z toho plyne, že známkování na školách je k chlapcům nespravedlivé. Média toto zjištění, včetně ústřední interpretace víceméně přejala a stejně jako agentura Scio je označovala za zajímavé a překvapivé, aniž by se pokusila s kritickým odstupem o hlubší rozbor. Fascinace údajnou novinkou a její prezentace jako jednosměrné a přímočaré znevýhodňovaní chlapců jsou udržitelné pouze při nezohlednění poznatků, které k tomuto tématu nabízejí zahraniční a částečně i české vědecké zdroje. Výsledky, k nimž Scio dospělo, totiž zdaleka nepředstavují nějaký mimořádný úkaz, nýbrž jsou opakovaně prokazovanou skutečností. Pokud však chceme jít dále než za pouhou deskripci a téma studujeme s cílem porozumět, jak genderové rozdíly v prospěchu a v testových výsledcích vznikají, nemůže nás pak uspokojit zjednodušující tvrzení o nespravedlnosti vůči chlapcům. Záměrem tohoto článku proto je připomenout některá zásadní výzkumná zjištění na tomto poli a zasadit tak zveřejněné výsledky do širšího kontextu. PhDr. et. Mgr. Irena Smetáčková, Ph.D., je odbornou asistentkou na Katedře psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jejím oborovým zázemím je psychologie, sociologie a pedagogika. Věnuje se především sociální a pedagogické psychologii. Její výzkumné aktivity se týkají zejména genderové socializace a genderové rovnosti ve vzdělávání. Kontakt: Text vznikl v rámci projektu GAČR č. P "Nerovné podmínky škol - nerovné šance žáků". Ne/školní hodnocení Hodnocení studentských výkonů je nutnou součástí vzdělávání. Uzavírá osvojování nových znalostí a dovedností tím, že ověřuje míru, v níž je žáci/kyně získali. Zároveň ale hodnocení vzdělávacích výsledků zahajuje proces výuky, protože na jeho základě lze určit, jaké jsou aktuální znalosti a dovednosti studujících, na které nové učení může a má navazovat. Taková hodnocení provádějí přímo vyučující s ohledem na to, co již své žáky/ně učili a/nebo co je učit hodlají. Vedle učitelského hodnocení však studující procházejí různými typy evaluace, která je vytvářena nezávislými institucemi. V České republice se jedná zejména o společnosti Scio a Kalibro, které již od poloviny 90. let 20. století nabízí školám či jednotlivým studujícím možnost absolvovat didaktické testy. Vedle jejich dobrovolné nabídky se školy účastní (či se na povinnou účast připravují v projektech nanečisto ) testování, které je připravováno organizací CERMAT a nově Češkou školní inspekcí. Tyto testy jsou součástí maturitní zkoušky a plánované zkoušky završující první a druhý cyklus povinné školní docházky (tj. 1. stupeň ZŠ a 2. stupeň ZŠ, respektive nižší stupeň víceletých gymnázií). Všechny tyto testy vyrůstají z reálií českého vzdělávacího systému do značné míry zohledňují kurikulární dokumenty (rámcové vzdělávací programy) a zároveň berou ohled i na převládající styl výuky na školách. Proti tomu jsou české školy zapojovány i do mezinárodních projektů, z nichž největší je PISA a TIMMS. Cílem projektu PISA je zjišťovat kompetence patnáctiletých žáků/yň ve čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, sledovat jejich vývoj a provádět srovnání různých zemí. Jedná se o projekt organizovaný OECD, kterého se účastní přibližně 60 států (ČR od roku 2000), jejichž vzdělávací systémy nejsou specificky zohledňovány ani v organizaci testování, ani v obsahu testů. Stejně to platí i o projektu TIMMS, který je zaměřen na zjišťování úrovně znalostí a dovedností žáků/yní v matematice a v přírodovědných předmětech, a to ve 4. a 8. ročníku povinné školní docházky. Projekt organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání a účastní se ho více než 60 zemí (ČR od roku 1995). V obou mezinárodních projektech jsou k testům vždy připojeny podrobné dotazníky zjišťující různé pedagogické a sociodemokrafické charakteristiky, které dovolují následně dělat obsáhlé analýzy. Na rozdíl od českých projektů je jejich standardní součástí genderová analýza výsledků, kde je rozlišení na dívky a chlapce dále kombinováno s rodinným zázemím, učebními návyky a dalšími znaky. Jak mezinárodní, tak české projekty opakovaně dospívají k závěru, že průměrné výsledky dívek a chlapců se liší. Obecně můžeme shrnout, že dívky dosahují lepších výsledků ve čtení, zatímco chlapci v matematice. Zůstaňme u testování PISA a TIMMS, která umožňují provádět porovnání napříč zeměmi i napříč časem. Testy čtenářské gramotnosti PISA opakovaně ukazují, že průměrný výkon chlapců je signifikantně horší než průměrný výkon dívek. Větší úspěšnost dívek vykazují téměř všechny zúčastněné státy, přičemž v případě ČR dosahuje rozdíl dokonce ještě vyšší hodnoty, než je v zemích OECD obvyklé (Palečková, 2010). Čeští chlapci jsou tedy v porovnání s dívkami ve čtení výrazně slabší, a to ve všech testovaných letech. Velikost mezinárodního i českého rozdílu mezi dívkami a chlapci je napříč roky víceméně podobná. Testy matematické gramotnosti PISA i TIMMS ukazují opačný trend. Průměrná úspěšnost chlapců je vyšší než úspěšnost dívek. V případě projektu PISA je tento rozdíl statisticky významný zhruba v polovině zúčastněných států OECD. Ovšem v 5 zemích ze 65 byl výsledek opačný tj. výsledky dívek byly lepší než výsledky chlapců. V případě České republiky ČERVENEC SRPEN

3 se situace v uplynulých letech proměnila. V roce 2003 i 2006 chlapci výrazně předčili dívky, ovšem v posledním testování v roce 2009 byl rozdíl již statisticky nevýznamný. V dlouhodobém horizontu se ukazuje, že mezinárodní průměr genderových rozdílů se mírně snižuje, a to zejména v zemích EU, ovšem i tak stále zůstává na signifikantní úrovni. Také podle projektu TIMMS se matematické výsledky dívek a chlapců ve většině zemí liší, a to ve prospěch chlapců. Česká republika přitom v těchto testech patří k zemím s největšími genderovými rozdíly. Tak tomu bylo v obou věkových skupinách v letech 1995 i 1999 (Palečková, 2001). V roce 2007 dosahovali chlapci lepších výsledků u mladší věkové skupiny, ale ve starší došlo k vyrovnání (Tomášek, 2009). Testy přírodovědné gramotnosti PISA vykazují nejmenší rozdíly mezi dívkami a chlapci. Ve většině zemí chlapecké výkony mírně převyšují výkony dívčí, ovšem často nejde o staticky významný rozdíl a rovněž je velké množství zemí, kde jsou výsledky shodné či naopak ve prospěch dívek. To je i případ České republiky, kde v posledním testování dívky dosáhly mírně vyšší úspěšnosti, ovšem nejedná se o prokazatelný rozdíl. Projekt TIMMS dospívá v přírodních vědách k jiným výsledkům. Ve všech sledovaných letech a v obou věkových skupinách dosahovali chlapci významně lepších výsledků než dívky. Rozpor mezi výsledky obou projektů vyplývá z koncepce testů a použité metodologie, a proto je sporné uvedené údaje používat k genderovým analýzám. Navíc existuje značná variabilita v pojetí přírodovědných předmětů v jednotlivých zemích a celkově platí, že význam této oblasti pro budoucí studijní a pracovní uplatnění žáků/yň je nižší, a proto lze považovat za smysluplné věnovat větší pozornost právě genderovým rozdílům v čtenářské a matematické doméně. Nicméně, přesto je užitečné klást si otázku, jak spolu výsledky v uvedených třech oblastech (čtení, matematice a přírodních vědách) souvisí. Pokud se výsledky v jednotlivých doménách a současně v různých zemích a v různých letech zásadně liší, nelze je vysvětlit jednoduchými tvrzeními o rozdílné míře akademického nadání dívek a chlapců nebo o plošně znevýhodňujícím přístupu škol k jedné ze skupin. Takové faktory by totiž musely působit na celosvětovou populaci (argument o nadání) nebo dlouhodobě na úrovni celého státu (argument o celkovém nastavení školského systému). Jak ovšem vyplývá z heterogenity výsledků, ve hře jsou mnohem subtilnější příčiny některé z nich budou rozvedeny níže. Na závěr prezentace mezinárodních projektů je na místě komentovat celkové výsledky českých studujících. Poslední testování PISA (2009) a TIMMS (2007) přinesly velké zklamání, kterému se dostalo náležité až přehnané reakce ze strany médií. Ukázalo se totiž, že česká žákovská populace se v porovnání s ostatními zúčastněnými zeměmi výrazně zhoršila. Pokles průměrných výsledků byl potvrzen v obou projektech a ve všech třech doménách. Z genderového hlediska je na tomto obecném závěru podstatné, že zhoršené výkony nevykazují ve stejné míře chlapci a dívky. Nižší úspěšnost v porovnání s uplynulými lety je potvrzena zejména mezi chlapci. Například v testu čtenářské gramotnosti PISA došlo mezi lety 2000 a 2009 ke zhoršení chlapecké úspěšnosti o 17 bodů, zatímco dívčí úspěšnosti jen o 6 bodů. V případě matematické gramotnosti PISA byl pokles mezi lety 2003 a 2009 o 29 bodů v případě chlapců a o 19 bodů v případě dívek. Stejně tak matematický test TIMMS ukázal výrazné zhoršení starších chlapců. Tento opačný trend způsobuje rozevírání nůžek v průměrných výsledcích dívek a chlapců ve čtenářské gramotnosti, ale naopak sbližování průměrných výsledků v matematice. Protože však není vyrovnávání genderového rozdílu vedeno zlepšováním výkonů slabší skupiny, nýbrž hlubšího poklesu části populace, nelze to považovat za lék na genderové nerovnosti. Tento článek bohužel neposkytuje prostor diskutovat možné příčiny tohoto nerovnoměrného zhoršování chlapců a dívek lze pouze naznačit, že z analýz zohledňujících proměnné socio-kulturní původ a míra formální strukturovanosti školní výuky vyplývá jako významný faktor akceptace institucionálních pravidel v kontextu rozvolnění školní socializace. Téměř všechny mezinárodní i české projekty testování zjišťují od studujících mimo jiné jejich známky na vysvědčení z předmětů, k nimž se vztahují testy. Údaje o školním prospěchu lze analyzovat ve vztahu k dalším interním školním charakteristikám a/nebo ve vztahu k testům. Nálezům z obou typů analýz se budeme v krátkosti věnovat. Testy a školní prospěch Účelem výše prezentovaných testových projektů je monitorovat kompetence žákovské populace a tedy stav školství na rozdíl od cílů jiných testů, jež mají zhodnotit aktuální znalosti a dovednosti konkrétních osob a eventuálně rozhodnout o jejich další vzdělávací trajektorii. Monitorovací účel by měl nutně zahrnovat snahy o vysvětlení mechanismů v rámci školského systému, které vedou ke vzniku zjištěných výsledků. K tomu se mimo jiné využívají i údaje o obsahu a formě školní výuky, včetně školního prospěchu, které se dávají do vztahu s obsahem a formou použitých testů. Běžně se provádějí korelační analýzy mezi školními známkami a úspěšností v testech, které ovšem vychází z předpokladu, že obě formy hodnocení by měly měřit totéž. Při této úvaze je absence korelace nutně vnímána jako problém. Samotná výchozí úvaha však nemusí být platná. Některé testy jsou vázané na platné kurikulární dokumenty, a proto by se jejich obsah měl víceméně krýt s obsahem výuky na školách (např. testy CERMATu). Pro jiné testy (testy Scio a Kalibro) však ukotvení v rámcových vzdělávacích programech a současně v charakteru výuky na školách není tak podstatné, a proto shoda s výukou nebývá tak velká. U testů mezinárodních je vztah k lokálnímu vzdělávacímu kontextu minimální. Jsou-li studující testováni z toho, co je předmětem výuky a hodnocení na jejich škole, pak by logicky měly oba údaje vykazovat vysokou korelaci. Ovšem je-li test od výuky vzdálen, bude korelace mezi školním hodnocením a testem nižší, aniž by to znamenalo, že jedno z těchto hodnocení probíhá chybně. Před korelační analýzou by tedy mělo proběhnout obsahové porovnání testu s obsahem výuky a kritérii školního hodnocení, a pouze pokud je mezi nimi shoda, by se mělo přistoupit k interpretaci korelačních koeficientů. Pokud je v takovém případě obsahová shoda nízká a zároveň známky a testové výsledky příliš nekorelují, znamená to, že se děti ve škole učí nebo jsou hodnoceny za něco jiného či jiným způsobem, než na co se zaměřuje test. Závěr, že se školní hodnocení s testy plně neshoduje, můžeme udělat na základě dat agentury Scio, mezinárodních projektů i dřívějších projektů CERMATu. Pokud do rozboru zahrneme i rozdíly mezi chlapeckou a dívčí úspěšností v testech, které se promítají i do korelací prospěchu a testových výsledků (hodnoty nejsou pro dívky a chlapce stejné), vyplynou z toho dva logické závěry: a) školní hodnocení obsahuje i jiná kritéria než dosažené penzum znalostí a dovedností, tato kritéria v odlišné míře vstupují do různých klasifikačních stupňů (jinými slovy, známka 5 je více známkou za neprokázanou píli než za nedostatečné znalosti a dovednosti, protože podobné výkony mají děti ohodnocené známkou 4), b) kritéria školního hodnocení sledují určité genderové vzorce, které však nemají stejnou podobu a stejnou sílu ve všech předmětech a ve všech klasifikačních stupních (jinými slovy, na známku 1 musí výkony dívek v matematice splňovat mírně odlišné nároky než výkony chlapců v tomtéž předmětu a než výkony dívek v jiných předmětech). Pro obě tato tvrzení existují v české odborné literatuře pouze dílčí opory. Např. některé studie prokázaly, že hodnocení v českých školách probíhá do značné míry intuitivně, tj. vyučující nepracují s explicitními kritérii, která by sdělovali studujícím a která by uplatňovali napříč všemi situacemi, kdy k hodnocení dochází (Slavík, 1999). Dále existují studie prokazující vliv učitelských představ o určitých skupinách žáků/yň na jejich přístup k nim, včetně hodnocení (Hrabal, Pavelková, 2010). Mimo jiné se prokázalo, že podstatná část vyučujících vyznává a uplatňuje genderové stereotypy (Jarkovská, 2009). Tyto dílčí příspěvky můžeme chápat jako potvrzení logické platnosti výše uvedených závěrů, ovšem na skutečné empirické ověření si ještě musíme počkat. ČERVENEC SRPEN

4 Školní prospěch a pocit kompetence Všechny projekty zjišťující známky dívek a chlapců v českých školách (včetně agentury Scio) dospívají opakovaně ke stejnému závěru dívky dosahují ve škole lepšího prospěchu než chlapci, a to na všech stupních škol a ve všech předmětech. Ukázal to i dosud největší český výzkum zabývající se genderovými aspekty vzdělávání (Smetáčková a kol., 2006), který zahrnoval dotazníkové šetření s účastí 1423 žáků/yň dvou závěrečných ročníků základních škol a 1225 studujících dvou závěrečných ročníků středních škol. Dotazník mapoval známky na posledním vysvědčení z devíti předmětů, přičemž s výjimkou zeměpisu u středních škol byly ve všech předmětech prokázány statisticky lepší známky dívek. Například v závěrečných ročnících ZŠ byly průměrné známky v českém jazyce 2,16 u dívek a 2,78 u chlapců, v matematice 2,39 u dívek a 2,69 u chlapců (rozdíly byly statisticky signifikantní na hladině 0,01). Pokud by studující chápali prospěch jako odraz svých znalostí a dovedností, měli by z toho logicky usoudit, že dívky jsou lepšími studentkami než chlapci. Tak tomu ale není. Uvedený dotazník totiž mimo jiné zjišťoval, jak kompetentní se studující cítí v jednotlivých předmětech. Ukázalo se, že korelace mezi známkami a pocitem kompetence v předmětu je relativně slabá. Navzdory lepším známkám se dívky u některých předmětů necítí tak jisté svými schopnostmi jako chlapci. Největší rozdíly byly ve fyzice, matematice a zeměpisu, kde podstatně více chlapců než dívek zvolilo odpověď předmět mi jde. Naopak výrazně menší pocit kompetence uváděli chlapci v českém jazyce. Toto je další nepřímé potvrzení toho, že hodnocení v českých školách neprobíhá transparentně, a nemůže být proto pro studující důvěryhodným zdrojem pro jejich sebepoznání. Odkud vzniká v žákyních a žácích pocit, že se jim v předmětu daří či nedaří? Jen výjimečně je hlavním zdrojem zcela autonomní vnitřní pocit žáka/yně, který by vyplýval z řešení úkolů nezávisle na reakcích z okolí. Naopak, zásadní vliv má hodnocení od vyučujících, rodičů či vrstevnických skupin. Jak bylo naznačeno výše, školní hodnocení probíhá nejen formálně a explicitně (klasifikace či slovní hodnocení), ale také v implicitnější rovině prostřednictvím průběžných komentářů. Vyučující tak žákovské výkony hodnotí formálními nástroji a zároveň jim ke stejným či dalším výkonům nabízí neformální vyjádření (tj. ústní hodnotící komentář či jen výraz). Nejen, že formální hodnocení může být vnitřně nekonzistentní, ale navíc mohou existovat rozpory mezi formálním a neformálním hodnocením. Velkou roli neformálního hodnocení ze strany vyučujících (eventuálně i rodičů a vrstevníků) naznačují i další šetření (např. Slavík, 1999, Pavelková, Hrabal, 2010), která jasně ukazují, že mezi sebehodnocení a prospěchem, eventuálně i oblíbeností předmětu neexistuje kauzální souvislost. Do neformálního a implicitního školního hodnocení se promítají různé představy, které vyučující o žácích a žákyních mají, včetně genderových stereotypů, podle nichž například chlapci mají větší nadání na matematiku a techniku než dívky. Pokud vyučující s těmito stereotypy operují, budou pod jejich vlivem věnovat (pozitivní či negativní) pozornost určitému dívčímu či chlapeckému chování a jiné chování budou marginalizovat, což může vést k tomu, že projevy zájmu a talentu v určitém předmětu přehlédnou. V důsledku toho vznikají v pedagogické komunikaci a hodnocení určité genderové vzorce, na základě kterých vyučující očekávají a tedy si i všímají (a následně formálně/neformálně hodnotí) dobrých výkonů od chlapců a od dívek v jiných oblastech. Ve výše prezentovaném výzkumu uvedla více než polovina žáků/yní na ZŠ a téměř třetina na SŠ, že pociťují od svého okolí specifické očekávání v závislosti na tom, zda jsou dívky či chlapci (tj. v případě opačného pohlaví by jim okolí povolovalo či je podporovalo v odlišných projevech). Velká část očekávání je přitom spojena právě se školou. Dívky i chlapci se shodovali, že od dívek jsou očekávány lepší známky ve všech předmětech jako výsledek jejich úsilí a od chlapců se čeká nadání a zájem v určitém oboru, nejčastěji technickém. Navíc až 3/4 studujících na ZŠ a 2/3 na SŠ uvedly, že alespoň v některých předmětech vnímají odlišný přístup vyučujících vázaný na gender. Rozhovory s vyučujícími pak potvrdily, že vyučující považují dívky a chlapce za skupiny s nadáním na jiné předměty (jazykové předměty a estetické předměty vidí jako bližší dívkám, zatímco fyziku, matematiku a výpočetní techniku jako bližší chlapcům) a s odlišným typem učení (chlapci preferují logické myšlení, dívky pamětní učení). Zejména z druhého rozdílu pak vyplývají zlehčující komentáře o dívčích výsledcích typu: Holky se to nadřou. Podobnou bagatelizaci akademických výkonů založenou na genderových stereotypech potvrzují i zahraniční výzkumy (např. Skelton, Francis, 2009). V zahraničních projektech, které navrhují a ověřují cesty ke snižování genderových nerovností ve vzdělávání, se v této souvislosti jeví jako účinné zejména dva kroky (Klein, 2007). Prvním je posílení sebereflexe vyučujících vůči genderovým stereotypům, které mohou ovlivňovat jejich pedagogické působení. Pokud vyučující vědí, co jsou a jak se projevují genderové stereotypy, mohou je nejen úspěšněji dostat pod vlastní kontrolu a tím snižovat jejich vliv na očekávání, chování a hodnocení, ale také mohou vést žáky/ně k jejich reflexi. Zvědomění jakýchkoliv stereotypů, včetně genderových, je nutnou podmínkou k posílení rovnosti ve vzdělávání. Druhým účinným krokem je využívání vnitřní diferenciace ve výuce, tj. na některé vyučovací hodiny či dokonce celé předměty se dívky a chlapci učí odděleně a následně jsou podporováni v tom, aby vnímali rozdíly mezi atmosférou při koedukované a segregované výuce a uvědomovali si původ rozdílů v genderovém řádu. Takový postup posiluje rovné podmínky ve výuce a vede k rovným výsledkům, ale navíc zvyšuje povědomí o genderových stereotypech a pomáhá jejich odstraňování. Závěr Horší známky chlapců v českých školách nelze jednoduše vidět jako nespravedlnost v hodnocení. Důvody jsou pro to vně školského systému, který bychom měli vždy nahlížet v kontextu dalších institucí. Otázkou pak je, zda můžeme hovořit o znevýhodňování chlapců, pokud jejich horší školní výsledky v dospělosti ústí v jejich lepší sociální a pracovní postavení? Další a podstatnější důvody spočívají uvnitř vzdělávacího systému jedním jsou metodologické překážky (jsou kritéria školního a externího hodnocení stejná, aby mohlo být řečeno, že školní hodnocení je nespravedlivé?), druhým je prolínání formálního a neformálního hodnocení, z nichž vznikají pocity kompetence vykazující jiný trend než známky. Školství představuje velmi komplexní systém, v němž hledání a nacházení přímočarých kauzálních vazeb je nejpřesnějším signálem omylu, a naopak pouze rozplétání složitých vazeb mezi jednotlivými prvky nás může přivést k porozumění skrytým mechanismům. Některé uzly už byly rozpleteny, ale stále nám většina potřebných informací chybí. Bohužel výzkumy zaměřující se na genderové aspekty školské reality dosud nemají v české vědě zelenou. Jak potřebné by bylo zvýšit povědomí o genderové problematice, svědčí právě i analýza agentury Scio a mediální zprávy o ní. Literatura Hrabal, V., Pavelková, I. Jaký jsem učitel. Praha : Portál, Jarkovská, L. Školní třída pod genderovou lupou. Sociologický časopis, 2009, 45, 4, Klein, S. S., Richardson, B., Grayson, D. A., Fox, L. H., Kramarae, Ch. Pollard, D. S., Dwyer, C. A. Handbook for Achieving Gender Equity Through Education. New York: Routledge, Palečková, J., Tomášek, V. Posun ve znalostech čtrnáctiletých žáků v matematice a přírodních vědách. Praha: ÚIV, Palečková J., Tomášek V., Basl J. Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009: umíme ještě číst? Praha: ÚIV, PISA 2009 OECD Program pro mezinárodní hodnocení žáků (Programme for International Student Assessment), přístup: Skelton, Ch., Francis, B., Smulyan, L. The Sage handbook of gender and education. New York: Sage publication, Slavík, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, Smetáčková, I., Kolářová, M., Linková, M., Červinková, A. Genderové aspekty přechodu žáků/yň mezi vzdělávacími stupni. Interní výzkumná zpráva. Praha: SÚ AVČR, Tomášek, V. a kol. Výzkum TIMSS Obstojí čeští žáci v mezinárodní konkurenci? ÚIV, Praha: ÚIV, Za stejné výsledky dostávají dívky na středních školách lepší známky. Přístupné z: ČERVENEC SRPEN

5 SLOUPEK ZMJ TAK TROCHU O VĚDĚ BUDOUCNOST ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU Letošní léto přineslo další snížení institucionálních peněz pro Akademii věd a následně se opět rozběhla diskuze o tom, jak by vlastně měla vypadat věda v České republice a zda vůbec potřebuje naše společnost Akademii věd. Do této debaty, plné momentálních vášní a emocí, vstoupili na serveru Česká pozice i průmyslníci, kteří jsou členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, pánové Frolík a Cienciala. Ač souhlasím, že zefektivnění a reorganizace výzkumu na ústavech Akademie věd, stejně jako na vysokých školách, je namístě, lidi typu pana Frolíka nebo Cienciala v orgánu, který má tvořit národní vědní politiku, nerada vidím. Pan Frolík je možná pro Čechy malá byznysová ikona a stejně jako pan Cienciala dokáže vydělávat veliké peníze, ale smysl a podstata kvalitní vědecké práce a vědeckého poznání jim oběma evidentně unikají. Generální ředitel společnosti Siemens Eduard Palíšek naopak ve stejnou dobu vyzýval k podpoře Akademie věd a výzkumu i školství obecně. Základní výzkum je ve své podstatě konverze peněz do know-how, aplikovaný výzkum je naopak konverze know-how do peněz. Jestliže tuto kružnici, tuto spirálu, která by nás měla vést pořád nahoru, přetrhneme, nebo nedostatečně ošetříme, tak druhá část samostatně fungovat nebude, uvedl Palíšek. V Radě pro výzkum, vývoj a inovace ale bohužel, na rozdíl od pánů Frolíka a Ciencialy, pan Palíšek nesedí. Přála bych České republice, aby byla zemí, kde má věda pevné zázemí a je nezávislá na byznysu, ač s ním spolupracuje. Kde je hlavní prioritou vědy rozšiřovat lidské poznání a ne vydělávat peníze, protože jen taková věda může být poctivá. Pokud ale o vědě v České republice budou rozhodovat šéfové firem, kteří považují za normální financovat svůj vlastní firemní výzkum (často velmi pochybný a nemající s vědou a výzkumem nic společného) ze státních peněz daňových poplatníků, pak se nedivme, až u nás věda začne upadat a zůstanou jen pseudo-inovace (protože ani skutečné inovace se bez dobré vědy neobejdou). VĚDCI A VĚDKYNĚ V POHYBU V DALŠÍM Z ŘADY ROZHOVORŮ O AKADEMICKÉ MOBILITĚ PŘEDSTA- VUJEME CHEMIKA PAVLA MACKA. Mgr. Pavel Macek, Ph.D. se narodil se v roce 1977 v Krnově. V roce 2001 absolvoval magisterské studium farmacie na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Titul Ph.D. obhájil v roce 2009 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v oboru biomolekulární chemie. Od roku 2008 působil v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. V současné době pracuje v Grenoblu ve Francii na Institut de Biologie Structurale J. P. Ebel na postdoktorandské pozici. V rozhovoru jsme hovořili o cestě k této stáži, o francouzském vědeckém prostředí, o postavení mladých lidí a žen v tamní vědě, stejně jako o problému kombinace práce a rodičovství. Právě otázka kombinace práce a rodičovství se ho totiž osobně velice týká. Spolu s manželkou Zuzanou, která je také vědkyně (společný rozhovor s Pavlem a Zuzanou jste měli možnost přečíst si v rámci projektu Akademické duety ), totiž vychovávají malou dcerku. A právě možnosti kombinace práce a rodičovství měly velký vliv na to, že se s partnerkou rozhodli odjet právě do Francie. Francie totiž podle jeho zkušeností umožňuje poměrně efektivním způsobem kombinovat práci a rodičovství. Nabídka nerodinné péče o děti je natolik dostupná (a to jak místně, tak v důsledku státní podpory a daňových úlev i finančně), že brzy po odjezdu do Francie se podařilo najít místo ve vědě i Zuzaně, která se vrátila zpět do zaměstnání přibližně po roce od narození dcery. Pavel přitom v souvislosti se Zuzaniným návratem v rozhovoru upozorňoval na zajímavé rozdíly v české a francouzské kultuře: Ve Francii se dokonce ptali, jaký je důvod k tomu, že je Zuzka doma rok, jestli je nějaký problém a co se děje. Protože tam to vyvolává otázku, zda není dítě nemocné, případně proč se ženě nechce pracovat. Je to považováno za velice podezřelé. Tady je taková žena zase podezřelá, že je až příliš ambiciózní To neumím posoudit, co se děje tady (směje se). Naštěstí teď žijeme ve Francii, a jak říkám, Zuzka je velice spokojená, že pracuje, a to je ten největší benefit. Celý rozhovor najdete na v sekci Vědkyně a vědci v pohybu. ČERVENEC SRPEN

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE PhDr. Irena

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Workshop Slaďování ve vědě Mezinárodní konference Slaďování soukromého a pracovního života Work-life balance

Workshop Slaďování ve vědě Mezinárodní konference Slaďování soukromého a pracovního života Work-life balance Workshop Slaďování ve vědě Mezinárodní konference Slaďování soukromého a pracovního života Work-life balance Moderují: Marcela Linková, Ph.D., Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Kateřina Lišková, Ph.D.,

Více

Průběžná zpráva za rok 2012 projektu LE 12003 Národní kontaktní centrum ženy a věda IV.

Průběžná zpráva za rok 2012 projektu LE 12003 Národní kontaktní centrum ženy a věda IV. Průběžná zpráva za rok 2012 projektu LE 12003 Národní kontaktní centrum ženy a věda IV. 4.1.1. POPIS ŘEŠENÍ PROJEKTU Program: EUPRO Identifikační kód projektu: LE 12003 Název projektu: Národní kontaktní

Více

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST ČESKÝCH ŽÁKŮ V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ Josef Basl, Ústav pro informace ve vzdělávání Praha Čtenářská gramotnost žáků v České republice byla dosud zjišťována v rámci dvou mezinárodních

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ

GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ GENDEROVÁ ROVNOST JAKO SOCIÁLNÍ INOVACE: SPRÁVA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ V ČR A EVROPĚ Marcela Linková Národní kontaktní centrum ženy a věda Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. www.zenyaveda.cz 1. 12. 2011

Více

PISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA

PISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA VÝSLEDKY ŠETŘENÍ PISA 1 ŠKOLNÍ ZPRÁVA SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha Kód vaší školy: M Tato zpráva je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015

Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015 Zveřejnění výsledků výběrové zjišťování výsledků žáků 2015 V souladu s Plánem hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 a v rámci zákonem definovaných úkolů získávat a analyzovat informace

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/2013

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/2013 vzdělávání na školní rok 2012/2013 Kritéria pro hodnocení 1) Znaky splnění kritéria 2) Základní právní východiska 1 Rovný přístup ke vzdělávání Škola/školské zařízení pravdivě informuje o vzdělávací nabídce

Více

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Školní vzdělávací program obsahuje základní pravidla pro hodnocení žáků, podrobněji jsou rozpracovaná v klasifikačním řádu školy. Zde především vymezujeme způsoby

Více

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Motivace a očekávání studentů prvních ročníků na MU 2007

Motivace a očekávání studentů prvních ročníků na MU 2007 Motivace a očekávání studentů prvních ročníků na MU 2007 Zpráva z průzkumu V roce 2007 bylo na Masarykově univerzitě uskutečněno celouniverzitní dotazníkové šetření s názvem Motivace a očekávání studentů

Více

Mentoring pro středoškolačky v technických a přírodovědných oborech

Mentoring pro středoškolačky v technických a přírodovědných oborech Mentoring pro středoškolačky v technických a přírodovědných oborech Marcela Linková Koordinátorka mentoringového programu: Kateřina Cidlinská Národní kontaktní centrum ženy a věda Sociologický ústav AV

Více

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce Career Guidance: A Handbook for Policy Makers Summary in Czech Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí Přehled v českém jazyce Dobře organizované služby profesního poradenství mají stále větší

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

PISA - LETÁK I. To vše by mělo zajímat rodiče, žáky, veřejnost a ty, kteří mohou ovlivnit podobu a funkci školského systému.

PISA - LETÁK I. To vše by mělo zajímat rodiče, žáky, veřejnost a ty, kteří mohou ovlivnit podobu a funkci školského systému. PISA - LETÁK I Učení pro život Jsou mladí lidé připraveni na to, aby se vyrovnali s požadavky budoucnosti? Jsou schopni přicházet s novými myšlenkami a nápady, zdůvodňovat je a sdělovat je efektivně ostatním?

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Email: jana.strakova@isea.cz, jana.strakova@pedf.cuni.cz, jana.strakova@aisis.cz

Email: jana.strakova@isea.cz, jana.strakova@pedf.cuni.cz, jana.strakova@aisis.cz Jméno a příjmení: STRAKOVÁ Jana Titul: RNDr. _ Ph.D. Obor: věda, vzdělávání Specializace: vystudovala fyz. elektroniku a optiku, koordinátorka a vedoucí mezinárodních výzkumů pro vzdělávání, reforma vysokého,

Více

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků

7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 7.1 Hodnocení žáků. 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků 7. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 7.1 Hodnocení žáků 7.1.1 Způsoby hodnocení žáků Účelem hodnocení je poskytnout žákům i jejich rodičům co nejčastější zpětnou vazbu. Hodnocení současně přispívá i

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Czech Interview Protocols. Scénář pro rozhovory. Navreme Boheme, s.r.o.

Czech Interview Protocols. Scénář pro rozhovory. Navreme Boheme, s.r.o. Czech Interview Protocols Scénář pro rozhovory Navreme Boheme, s.r.o. Content Scénář pro rozhovory skoordinátory a lektory programu... 3 Scénář pro rozhovory s tvůrci politik a podstatnými aktéry... 10

Více

Gymnázium Pelhřimov se představuje

Gymnázium Pelhřimov se představuje Gymnázium Pelhřimov se představuje Směr jazykový (jazyky na filosofických fakultách, učitelství ) - až 14 hodin výuky ve dvou (nebo třech) cizích jazycích týdně a matematiky ve 4. ročníku pouze 2 hodiny,

Více

Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků

Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků Systém stimulace k výzkumné činnosti studentů a mladých akademických a výzkumných pracovníků Preambule Univerzita chápe nadané studenty a talentované akademické pracovníky jako jeden z pilířů svého rozvoje.

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Prestiž povolání červen 2013 Technické parametry Výzkum:

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

Národní setkání k výsledkům inspekční činnosti v oblasti čtenářské gramotnosti

Národní setkání k výsledkům inspekční činnosti v oblasti čtenářské gramotnosti Národní setkání k výsledkům inspekční činnosti v oblasti čtenářské gramotnosti Datum: 26. května 2011 Místo: Česká školní inspekce, Fráni Šrámka 37, Praha 5 Program: 1. Zahájení Mgr. Tomáš Zatloukal, náměstek

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

PŘÍKLADY PODPORY GENDEROVÉ ROVNOSTI VE VĚDĚ A VÝZKUMU V NĚMECKU

PŘÍKLADY PODPORY GENDEROVÉ ROVNOSTI VE VĚDĚ A VÝZKUMU V NĚMECKU PŘÍKLADY PODPORY GENDEROVÉ ROVNOSTI VE VĚDĚ A VÝZKUMU V NĚMECKU Marcel Kraus Technologická agentura ČR 11. 2. 2015 1. Část: Více profesorek! 2. Část: Více žen do aplikovaného výzkumu! 1. Více profesorek!

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz

kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz Monitorujeme a rozvíjíme kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz O nás Občanské sdružení Společnost pro kvalitu školy vzniklo koncem 90. let 20. století jako občanské sdružení Klíč. Vzhledem k

Více

Motivace, priority a kvalita uchazečů o VŠ studium

Motivace, priority a kvalita uchazečů o VŠ studium Motivace, priority a kvalita uchazečů o VŠ studium Vybraná zjištění z projektů Vektor a Národní srovnávací zkoušky Vypracoval tým autorů Scio Kontakt: Jan Hučín, jhucin@scio.cz 1. Shrnutí poznatků Poznámka:

Více

Hlavní výbor České pedagogické společnosti

Hlavní výbor České pedagogické společnosti Hlavní výbor České pedagogické společnosti Na posledním sjezdu konaném v Českých Budějovicích dne 26. března 2015 byli do hlavního výboru zvoleni tito členové: doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph. D. předseda Absolvent

Více

komunikační schopnosti Shrnutí

komunikační schopnosti Shrnutí Základní dovednosti a komunikační schopnosti pro oblast úklidových služeb Shrnutí osnovy a školící materiály Basic Skills for Work Kombinované základní dovednosti a komunikační trénink pro nízko kvalifikované

Více

POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI

POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav Akademie věd České republiky Jilská 1, 110 00 Praha 1 tel/fax: +420 286 840 129 e-mail: cvvm@soc.cas.cz, www.cvvm.cz POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA

Více

GYMNÁZIUM, ČESKÉ BUDĚJOVICE, JÍROVCOVA 8

GYMNÁZIUM, ČESKÉ BUDĚJOVICE, JÍROVCOVA 8 GYMNÁZIUM, ČESKÉ BUDĚJOVICE, JÍROVCOVA 8 Telefon, fax: 387 319 358 PSČ: 371 61 e-mail: gymji@gymji.cz URL: http://www.gymji.cz INFORMACE O STUDIU (čtyřleté gymnázium) Vážení rodiče, žáci a učitelé základních

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

Koordinace vyššího stupně. Informace o volbě předmětů na vyšším stupni Německé školy v Praze

Koordinace vyššího stupně. Informace o volbě předmětů na vyšším stupni Německé školy v Praze Informace o volbě předmětů na vyšším stupni Německé školy v Praze Maturitní zkouška Koordinace vyššího stupně dokládá schopnost studovat s ohledem na věcně-obsahové kompetence (odborné znalosti), jazykové

Více

Příloha k TZ oceněné projekty

Příloha k TZ oceněné projekty Příloha k TZ oceněné projekty Název příspěvku: V práci otevřeno (Uplatnění kvalifikace migrantů a migrantek na českém pracovním trhu) Název organizace: Evropská kontaktní skupina Kontaktní osoba: Helena

Více

Název projektu: Interní školení zaměstnanců Školíme se vzájemně Společnost: Microsoft s.r.o. Autor: Martina Šmidochová, personální ředitelka

Název projektu: Interní školení zaměstnanců Školíme se vzájemně Společnost: Microsoft s.r.o. Autor: Martina Šmidochová, personální ředitelka Název projektu: Interní školení zaměstnanců Školíme se vzájemně Společnost: Microsoft s.r.o. Autor: Martina Šmidochová, personální ředitelka Obsah: 1. Úvodní informace o projektu 2. Popis stávající situace,

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Úvod Jednou z alternativ povinné školní docházky je domácí vzdělávání. Tento fenomén, historicky pocházející z potřeby rodičů zajistit svým

Více

Fenomén MOOC. Ondřej Šteffl Jaroslava Simonová

Fenomén MOOC. Ondřej Šteffl Jaroslava Simonová Fenomén MOOC Ondřej Šteffl Jaroslava Simonová Březen 2014 Co to je MOOC? pojem Massive Open Online Course (MOOC /mu:k/) vznikl v roce 2008 online kurz, jehož cílem je umožnit neomezenou účast a volný

Více

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Josef Trna Pedagogická fakulta MU v Brně Abstrakt: Jádrem příspěvku je problematika konstituování didaktiky přírodovědy jako mezioborové didaktiky, včetně

Více

Ukázka fiktivního portfolia jako inspirace pro studenty a studentky projektu Změňte to

Ukázka fiktivního portfolia jako inspirace pro studenty a studentky projektu Změňte to Portfolio Obsah 1. Přehled silných stránek 2. Osobní údaje 3. Přehled škol a odborných školení 4. Pracovní zkušenosti 5. Jiné zkušenosti 6. Moje plány 7. Přehled příloh 8. Přílohy 0 Ukázka fiktivního portfolia

Více

VĚKOVÉ NORMY VE VYŠŠÍM VĚKU

VĚKOVÉ NORMY VE VYŠŠÍM VĚKU Vidovićová, L. 8. Stárnutí, věk a diskriminace nové souvislosti. MU: Brno. VĚKOVÉ NORMY VE VYŠŠÍM VĚKU Ve výzkumu Ageismus 7 jsme se zabývali také problémem věkových norem. Pro tuto baterii jsme využili

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání. Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010

Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání. Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010 Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010 Obsah ❶ Terciární vzdělávání ❷ Marketing vzdělávání ❸ TPCA jako zaměstnavatel ❹ Role a očekávání

Více

Email: jana.strakova@isea.cz, jana.strakova@pedf.cuni.cz, jana.strakova@aisis.cz

Email: jana.strakova@isea.cz, jana.strakova@pedf.cuni.cz, jana.strakova@aisis.cz Jméno a příjmení: STRAKOVÁ Jana Titul: RNDr. _ Ph.D. Obor: věda, vzdělávání Specializace: vystudovala fyz. elektroniku a optiku, koordinátorka a vedoucí mezinárodních výzkumů pro vzdělávání, reforma vysokého,

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Graf 1: Počet let pedagogické praxe

Graf 1: Počet let pedagogické praxe Ústav pro informace ve vzdělávání Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání SP KVALITA I 4A2U1 Statistické zpracování výsledků dotazníkového šetření Martin Chvál Praha, prosinec 2005 Sběr dat Sběr dat

Více

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5, Duškova 7 Aktualizovaný dlouhodobý záměr vzdělávací a výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti na rok 2015 1 OBSAH 1. VÝCHODISKA AKTUALIZOVANÉHO

Více

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 2009/2010. I. Evaluace výuky studenty prvních a druhých ročníků VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE, s.r.o. Evaluace výuky studenty v ZS 9/ Závěrečná zpráva Za účelem vnitřního zajištění kvality vzdělávací činnosti na VŠRR je každoročně realizována evaluace výuky studenty.

Více

STANDARD KVALITY PROFESE UČITELE V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH

STANDARD KVALITY PROFESE UČITELE V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH S STANDARD KVALITY PROFESE UČITELE V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH Vypracovala Pracovní skupina pro tvorbu standardu. MŠMT, 16. 3. 2009 Profesionalita pedagogů profesní růst podpora pravidla podmínky peníze poctivost

Více

Matice k gendrově politickým strategiím

Matice k gendrově politickým strategiím / GENDER TOOLBOX Matice k gendrově politickým strategiím Cílová skupina (-y): Řídící skupiny, vedoucí pracovníci/pracovnice, multiplikátorky a multiplikátoři U delších gendrových školeních nebo kurzů:

Více

Rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí v ŠVP Workshop: Hodnocení klíčových kompetencí

Rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí v ŠVP Workshop: Hodnocení klíčových kompetencí Rozvoj a hodnocení klíčových kompetencí v ŠVP Workshop: Hodnocení klíčových kompetencí Lektor: PhDr. Josef Filouš, Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí KOMPETENCE K UČENÍ Individualizovat vyučovací metody

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi?

Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Co si o své budoucnosti myslí mladí Češi? Výsledky nejrozsáhlejšího průzkumu generace Y Financial Times a Telefónica Praha, 20. června 2013 Metodologie Region / Země Severní Amerika Latinská Amerika Západní

Více

Kongresové dny Asociace výchovného poradenství 9-10. 9. 2014 Brno. Vyhodnocení části c - Kariérové poradenství, otázky č. 13-21

Kongresové dny Asociace výchovného poradenství 9-10. 9. 2014 Brno. Vyhodnocení části c - Kariérové poradenství, otázky č. 13-21 Kongresové dny Asociace výchovného poradenství 9-10. 9. 2014 Brno - dílčí vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení části c - Kariérové poradenství, otázky č. 13-21 Dotazník byl vypracován pro účely

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Školní dotazník. 8. ročník. Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1

Školní dotazník. 8. ročník. Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1 Školní dotazník 8. ročník Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1 International Association for the Evaluation of Educational Achievement

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Oddíl A Přehled úkolů podle 174 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 5 školského zákona A 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Analýza posunu školy

Analýza posunu školy DFHOV SOS Analýza posunu školy Tato zpráva zobrazuje, nakolik se názory respondentů k jednotlivým otázkám během opakovaného dotazníkového šetření v oblasti klimatu změnily. Zaznamenána je změna četnosti

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013

Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013 Analýza dotazníků projektu National Teams of ECVET Experts 2012 2013 zpracovala Lenka Chvátalová, leden 2013 Úvod V průběhu měsíců října a listopadu 2012 bylo provedené výběrově dotazníkové šetření mezi

Více

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje

Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Výrobci potravin vnímají značky kvality jako důležitý nástroj podpory prodeje Průzkum Značky kvality z pohledu potravinářských společností, realizovaný odborným periodikem Marketing Journal, zjišťoval

Více

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Základní škola, Jižní IV. 1750, 141 39 Praha 4 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Č.j.: 7705 / R / Ka Pravidla pro hodnocení žáků vycházejí z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze Zákona

Více

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP ZV 3.1. Cíle a zaměření školy 3.1.1. Východiska ŠVP ZV Objektivní faktory, které mají pozitivní vliv na kvalitu školy: 1. poloha školy v parkové části města Liberce - Lidových sadech,

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Personalistika a vzdělávání ve firemní praxi SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 1 Úvod Personální útvar má za úkol ovlivňovat vztahy mezi organizací a

Více

Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus.

Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus. Zpráva z dotazníkového šetření: povědomí o programu mobility vysokoškolských studentů Erasmus a o pracovních stážích v programu Erasmus. 1. Úvod: krátké shrnutí šetření Dotazníkové šetření probíhalo prostřednictvím

Více

Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15. 1. 2015

Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15. 1. 2015 Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15. 1. 2015 PANEL A personalistický 1. Potřebná úroveň VŠ kvalifikace, uplatnitelnost absolventů bakalářského, magisterského

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2013/2014

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2013/2014 a výsledků vzdělávání na školní rok 2013/2014 Kritéria pro hodnocení 1) Indikátory splnění kritéria 2) Základní právní východiska 1 Rovný přístup ke Škola/školské zařízení pravdivě informuje o vzdělávací

Více

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky / GENDER TOOLBOX Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky podle Geritt Kaschuby / Karin Derichs-Kunstmann 1. Dimenze obsahy Gendrové perspektivy v oblasti práce s dětmi a mládeží jako téma Jsou genderové

Více

Představení Seznam.cz Abaku ligy Jak děti tráví čas s počítačem a internetem?

Představení Seznam.cz Abaku ligy Jak děti tráví čas s počítačem a internetem? Představení Seznam.cz Abaku ligy Jak děti tráví čas s počítačem a internetem? Michal Vodák, marketingový ředitel Seznam.cz Tomáš Zatloukal, ředitel odboru vzdělávání MŠMT Vlastimil Lisse, ředitel ZŠ a

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Průřezové téma Výchova demokratického občana

Průřezové téma Výchova demokratického občana Průřezové téma Výchova demokratického občana 1 Základní informace: Projektový formulář (VDO) Název projektu: Nedemokratická uspořádání dnes a v dějinách Stručný popis (anotace): Jednodenní projekt Nedemokratická

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007

Studentská konference InfoKon Filosofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 24. 11. 2007 VEŘEJNÁ KNIHOVNA JAKO KOMUNITNÍ CENTRUM ANEB PROČ SE JIM TO VYPLATÍ Tereza Matýsová hrosne@centrum.cz Abstrakt: Příspěvek vznikl na základě bakalářské diplomové práce Veřejné knihovny jako komunitní centra

Více