Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Transkript

1 Cesta do Ameriky

2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

4 Poděkování Děkuji PhDr. Vlastě Novotné za odborné vedení a cenné rady při vypracovávání této bakalářské práce.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Cesta do Ameriky Bakalářská práce Autor: Patrik Dušek Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná Jihlava 2013

6 Copyright 2013 Patrik Dušek

7 ABSTRAKT DUŠEK, Patrik: Cesta do Ameriky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Bakalářská práce Cesta do Ameriky se zabývá možnostmi cestovního ruchu na východním pobřeží USA. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na stanovení předpokladů cestovního ruchu pro východní pobřeží USA, v části praktické jsou obsaženy podmínky vstupu na území USA, doporučení z oblasti zdravotní péče, pojištění, dopravy a ubytování a informace o vybraných cílech cestovního ruchu. V závěru je navrženo několik turisticky atraktivních tras po východním pobřeží USA. Cílem práce je zhodnotit oblast východního pobřeží USA z hlediska předpokladů cestovního ruchu a sestavit pro potenciální návštěvníky z ČR přehledného průvodce po východním pobřeží USA doplněného o praktické zkušenosti autora. KLÍČOVÁ SLOVA imigrační politika, předpoklady cestovního ruchu, Spojené státy americké, východní pobřeží 7

8 ABSTRACT DUŠEK, Patrik: Coming to America. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor PhDr. Vlasta Novotná. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava pages. Thesis "Coming to America" explores the possibilities of tourism on the east coast of the USA. The work is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part focuses on the establishment of the conditions of tourism in the eastern coast of the U.S., under practical conditions are included entry to the USA, recommendations from health care, insurance, transportation and accommodation information on selected targets tourism. In conclusion, it is suggested several interesting routes along the eastern U.S. environment. The aim is to evaluate the Eastern coast of the U.S. in terms of assumptions tourism and compiled for potential visitors from the Czech Republic lucid guide to the U.S. east coast, supplemented by practical experience of the author. KEYWORDS immigration policy, assumptions tourism, United States of America, East Coast 8

9 PŘEDMLUVA Důvodem napsání odborné absolventské práce na téma Cesta do Ameriky byla má osobní návštěva USA realizovaná v rámci výměnného programu Work and Travel určeného pro studenty všech ročníků VŠ a VOŠ. Kromě výkonu práce plavčíka v okolí Washingtonu D. C. jsem věnoval maximum času poznávání východního pobřeží USA s cílem seznámit se s přírodním a kulturněhistorickým dědictvím oblasti a vytvořit si reálnou představu o životě v této zemi. 9

10 OBSAH Úvod Teoretická část Základní informace o oblasti Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Předpoklady lokalizační Předpoklady přírodní Předpoklady kulturněhistorické Předpoklady selektivní Předpoklady demografické Předpoklady urbanizační Předpoklady ekonomické Předpoklady politické Předpoklady realizační Postavení oblasti v cestovním ruchu Praktická část Cesta do USA Režim vstupu Bezvízový program Přistěhovalecká víza Nepřistěhovalecká víza Dokumenty Celní a devizové předpisy Vstup na území USA Cestování po východním pobřeží Spojených států amerických Zdravotní péče a pojištění Kriminalita a osobní bezpečnost Doprava po USA Ubytování Významné cíle cestovního ruchu na východním pobřeží Spojených států amerických Washington, D. C Baltimore

11 2.3.3 Philadelphia Niagarské vodopády Buffalo New York City Návrhy tras...54 Závěr...55 Seznam použitých zdrojů...55 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Státy východního pobřeží USA..18 Obrázek 2 Vývoj pasivního cestovního ruchu v USA. 32 Obrázek 3 Pentagon City.46 Obrázek 4 Bílý dům Washington D. C...48 Obrázek 5 Niagárské vodopády...51 Obrázek 6 New York City...52 Obrázek 7 Socha Svobody...54 Obrázek 8 Trasa New York City Buffalo Niagara falls 55 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Státy východního pobřeží USA...17 Tabulka 2 Základní demografické údaje USA...26 Tabulka 3 Populace států východního pobřeží USA a její vývoj mezi lety 2000/ Tabulka 4 Základní makroekonomické ukazatele USA za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

12 SEZNAM ZKRATEK BSE Bovinní spongiformní encefalopatií ČR Česká republika ESTA Elektronická vízová registrace HDP Hrubý domácí produkt NFL Národní fotbalová liga MŘP Mezinárodní řidičský průkaz TSA Transport Security Administration USA Spojené státy Americké USD Americký dolar UNESCO Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNWTO Světové organizace cestovního ruchu Washingtonu, D. C. Washington hlavní město ZO Zahraniční obchod 12

13 ÚVOD Předmětná bakalářská práce se bude zabývat cestováním po východním pobřeží USA stanovením lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladů cestovního ruchu, postavením oblasti ve světovém i domácím cestovním ruchu, doklady potřebnými ke vstupu po USA, tipy a informacemi potřebnými při cestování po USA a významnými turistickými atraktivitami. Východní pobřeží USA není přírodně tak atraktivní jako druhá strana amerického kontinentu, z tohoto důvodu může být některými cestovateli opomíjeno. Přitom však zde lze nalézt kulturní a historické bohatství z dob vzniku a postupného formování USA (kolonizace zahájená počátkem 17. století probíhala směrem od východu na západ). To je jeden z důvodů, proč jsem si předsevzal seznámit potenciální návštěvníky USA s touto zajímavou oblastí. Dalším důvodem, proč jsem se rozhodl k napsání odborné absolventské práce na toto téma, byla pracovní stáž v rámci programu Work and Travel, která mi umožnila navštívit některá ze zajímavých míst východního pobřeží USA a dozvědět se více o tamním způsobu života. Práce bude rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Cílem teoretické části bude stanovení předpokladů cestovního ruchu po východní pobřeží USA. V úvodu teoretické části bude provedeno vymezení zájmové oblasti lokalizace, státy federace (rozloha, hlavní město). Následně bude pozornost věnována jednotlivým předpokladům cestovního ruchu jakožto konkrétním podmínkám oblasti ovlivňujícím možnosti rozvoje cestovního ruchu. Jednotlivé druhy předpokladů lokalizační, selektivní a realizační budou charakterizovány na základě informací obsažených v literatuře, která se zabývá cestovním ruchem, a zjištěné poznatky budou následně aplikovány na zájmovou oblast. Tato bude následně vyhodnocena jako vhodná/nevhodná pro rozvoj cestovního ruchu. V oblasti lokalizačních předpokladů se práce bude zabývat předpoklady přírodními (povrch, klima, hydrologie, fauna a flóra) a kulturněhistorickými (architektonické památky, muzea a galerie, archeologické lokality, technické památky), v oblasti předpokladů selektivních demografií, průmyslem, a politickou a ekonomickou situací a v oblasti předpokladů realizačních infrastrukturou a materiálnětechnickou základnou. Součástí teoretické části bude rovněž zhodnocení postavení východního pobřeží USA ve světovém i domácím cestovním ruchu. 13

14 Praktická část práce bude zaměřena na vytvoření uceleného přehledu informací pro zájemce o návštěvu USA z řad obyvatel ČR. Budou zde popsány různé možnosti vstupu a jejich náležitosti přistěhovalecká (imigrační) víza, nepřistěhovalecká (neimigrační) víza, bezvízový styk. Důraz bude položen na třetí možnost, tedy návštěvy za účelem turistiky či obchodování v rámci cestovní registrace ESTA, protože ČR je od roku 2008 jednou ze 36 zemí, které mají s USA bezvízový styk. Dále zde budou uvedeny dokumenty nezbytné pro návštěvu USA a popsány celní a devízové předpisy (co a za jakých podmínek je do USA možno dovážet). Budou zde uvedeny rovněž informace a doporučení z oblasti zdravotní péče a pojištění, dopravy a ubytování a upozorněno na některá specifika USA (kriminalita a osobní bezpečnost). Následně bude pozornost věnována vybraným atraktivitám východního pobřeží USA z oblasti kulturněhistorických předpokladů New Yorku, Philadelphii, Buffalu, Baltimoru a hlavnímu městu USA, Washingtonu, D. C. Ze zajímavostí přírodních zde budou zmíněny Niagarské vodopády. V závěru budou shrnuty získané poznatky a navrženo několik turisticky atraktivních tras po východním prostředí USA. Práce si klade za cíl zhodnotit oblast východního pobřeží USA z hlediska předpokladů cestovního ruchu a sestavit pro potenciální návštěvníky z ČR přehledného průvodce po východním pobřeží USA doplněného o praktické zkušenosti autora. 14

15 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Základní informace o oblasti Spojené státy americké United States of America, zkráceně: United States, označení: USA nebo U. S. (dále jen USA ) jsou třetí největší zemí světa. Jejich rozloha činí km 2 (pro srovnání se jedná cca o polovinu území Ruska). Počet obyvatel v roce 2012 činil , hustota zalidnění je 34,01 obyv./km 2. USA jsou rozděleny na 4 hlavní regiony: Northeast; Midwest; South; West. Uvedené regiony se dále dělí na 9 územních celků: New England, Middle Atlantic, East North Central, West North Central, South Atlantic, East South Central, West South Central, Mountain a Pacific. Federace sestává z 50 států a D. C. (District of Columbia) 1 Alabama (AL), Alaska (AK), Arizona (AZ), Arkansas (AS), California (CA), Colorado (CO), Connecticut (CT), Delaware (DE), District of Columbia (DC), Florida (FL), Georgia (GA), Hawaii (HI) Idaho (ID), Illinois (IL), Indiana (IN), Iowa (IO), Kansas (KS), Kentucky (KE), Louisiana (LA), Maine (ME), Maryland (MD), Massachusetts (MA), Michigan (MI), Minnesota (MN), Mississippi (MI), Missouri (MS, Montana (MT), Nebraska (NE), Nevada (NV), New Hampshire (MH), New Jersey (NJ), New Mexico (NM), New York (NY), North Carolina (NC), North Dakota (ND), Ohio (OH), Oklahoma (OK), Oregon (OR), Pennsylvania (PA), Rhode Island (RI), South Carolina (SC), South Dakota (SD), Tennessee (TN), Texas (TX), Utah (UT), Vermont (VT), Virginia (VA), Washington (WA), West Virginia (WV), Wisconsin (WI), Wyoming (WY). Jednotku územní samosprávy představuje tzv. "County" (přibližně jako okres v ČR). 1 District označuje oblast okresu, ve kterém mělo být podle ústavy vybudováno nové hlavní město unie., Columbia je původní historické označení USA (tzv. Nový svět byl objeven v roce 1492 italským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem). District of Columbia tedy znamená oblast hlavního města USA. 15

16 Mezi závislá území se řadí American Samoa, Baker Island, Guam, Howland Island, Jarvis Island, Johnston Atoll, Kingman Reef, Midway Islands, Navassa Island, Northern Mariana Islands, Palmyra Atoll, Puerto Rico, Virgin Islands a Wake Island. Hlavním městem a sídlem prezidenta je Washington, D. C. USA sousedí s Kanadou na severu a Mexikem na jihu. Jsou omývány Atlantským oceánem na východě, Mexickým zálivem na jihu a Tichým oceánem na západě. USA jsou federativní prezidentskou republikou. Měna je americký dolar. Úředním jazykem je angličtina. Peněžní jednotkou je 1 americký dolar (USD nebo $) = 100 centů (cents). USA jsou největší ekonomikou světa a jedná se rovněž o nejsilnější ekonomiku, co se týče kupní síly a zemí s nejvíce inovacemi a průmyslovými patenty. V současné době se nicméně USA potýkají s následky ekonomické krize, jejímž nejzávažnějším ekonomickým i politickým problémem je vysoká nezaměstnanost (především afroamerického a hispánského obyvatelstva) V současnosti se situace vlivem kombinace silných demografických trendů a rozdílů na trhu práce a na realitním trhu v různých státech a regionech nicméně postupně stabilizuje. Základem hospodářství USA je průmysl, který zahrnuje výrobní sektor (manufacturing), těžbu (mining) a utility (utilities) na tvorbě hrubého domácího produktu (dále jen HDP ) USA se podílí %. Rozhodující roli však hraje sektor služeb (velkoobchod, maloobchod a profesionální služby). Významným zdrojem příjmů USA je rovněž cestovní ruch. USA jsou druhou nejnavštěvovanější zemí světa (62,3 mil. příjezdů za rok 2011, 4% nárůst oproti roku 2010), v příjmech jim patří dlouhodobě 1. příčka (116,3 mld. USD, 12 % nárůst oproti roku 2010). 2 V žebříčku nejnavštěvovanějších míst lze nalézt New York (Times Square), Washington D. C. (National Mall and Memorial Parks), Las Vegas (Las Vegas Strip), Boston (Faneuil Hall Marketplace), Anaheim (Disneyland Park), San Francisco (Fisherman s Wharf/Golden Gate National Recreation Area) aj. USA jsou rovněž velmi důležitou zdrojovou zámořskou zemí, přibližně 40 % všech cest z USA směřuje právě do Evropy. Dle agentury CzechTourism (2012) jsou nejpreferovanějšími destinacemi v Evropě Velká Británie, Francie a Itálie. Kromě zahraničních cest je v rámci USA významně rozvinut rovněž domácí cestovní ruch, v souvislosti s ekonomickou krizí, s níž jsou spojeny negativní jevy jako oslabování ceny dolaru a zdražování pohonných hmot se 2 Údaje převzaty z UNWTO Tourism Highlights 2012 Edition. 16

17 však stále více uplatňuje dovolená buď přímo doma nebo v blízkém okolí (tzv. staycations). Dopravní systém USA patří mezi největší na světě. Rozsah dopravní infrastruktury je značný na území USA je k dispozici 4 miliony mil silnic a dálnic, 140 tisíc mil železničních tratí, 1,6 miliónů mil tzv. produktovodů (ropa a plyn) a 26 tisíc mil využitelných vodních cest. Po celých USA je k dispozici téměř veřejně využitelných letišť a železničních stanic Jako východní pobřeží USA se označují státy ležící na pobřeží Atlantského oceánu. Směrem ze severu na jih se jedná o státy: Maine, New Hampshire, Massachusetts, Rhode Island, Connecticut, New York, New Jersey, Delaware, Maryland, District of Columbia (D. C.), Virginia, North Carolina, South Carolina, Georgia a Florida. Seznam států, jejich rozloha a hlavní města jsou obsažena v tabulce č. 1. Uspořádání států na atlantickém pobřeží zachycuje obrázek č. 1. Tabulka 1 Státy východního pobřeží USA Stát Kód Rozloha (km 2 ) Hlavní město Connecticut CT 14,356 Hartford Delaware DE 6,446 Dover District of Columbia D. C. 176 Florida FL 170,305 Tallahassee Georgia GA 153,910 Atlanta North Carolina NC 139,391 Raleigh Maine ME 4,002 Augusta Massachusetts MA 27,337 Boston Maryland MD 32,134 Annapolis New Hampshire NH 24,216 Concord New Jersey NJ 22,587 Trenton New York NY 141,299 Albany Rhode Island RI 91,647 Providence South Carolina SC 82,931 Columbia Virginia VA 110,784 Richmond Zdroj: 17

18 Východní pobřeží USA je významným centrem cestovního ruchu. Jedná se o hustě zalidněnou oblast s vysokým stupněm urbanizace, která disponuje kvalitní materiálnětechnickou základnou pro realizaci cestovního ruchu. Z přírodních atraktivit lze jmenovat Niagarské vodopády a řadu národních parků (Everglades, Acadia, Great Smoky Mountains). Významnou přírodní atraktivitou je i vlastní atlantické pobřeží, na kterém se nachází řada středisek cestovního ruchu (především na poloostrově Florida). Kulturněhistorické dědictví je soustředěno převážně ve velkých městech (Washington, D. C. New York, Phliladelphia, Boston aj.). Obrázek 1 Státy východního pobřeží USA. VT Vermont, RI Rhode Island, NH New Hampshire, MASS Massachusetts, CT Connecticut, DC Washington D. C. 18

19 1.2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Galvasová a kol. (2008) uvádějí, že možnosti rozvoje cestovního ruchu závisí na konkrétních podmínkách daného místa, území. Patří sem primárně přírodní faktory a předpoklady určující tzv. přírodní rekreační potenciál. Rozhodující měrou je cestovní ruch usměrňován dále prostřednictvím kulturněhistorických, socioekonomických a realizačních faktorů a předpokladů. Posledně jmenovaná skupina faktorů a předpokladů působí jako klíčové pojítko vztahů mezi centry zájmu o cestovní ruch a rekreaci a oblastmi cestovního ruchu a rekreace, prakticky umožňuje realizaci jednotlivých forem cestovního ruchu Předpoklady lokalizační Předpoklady lokalizační umožňují dle Holečka, Mariota a Střídy (2005) lokalizaci aktivit cestovního ruchu do určité oblasti. Jejich příznivé hodnoty určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet. Patří mezi ně přírodní podmínky (např. klima, charakter, modelace reliéfu, vodní poměry, flóra a fauna) a společenské atraktivity, které vznikly a existují díky činnosti lidí (např. památky, zvyky, slavnosti, gastronomie). Dle Ryglové a kol. je z pohledu cestovatele lokalizační faktor především to, co se musí vidět Předpoklady přírodní Toušek, Kunc a Vystoupil (2008) uvádějí, že přírodní zdroje vystupují jako rozhodující předpoklad pro formování rekreačních procesů v území. Přírodní předpoklady hrají dle Galvasové a kol. (2008) klíčovou roli při určování tzv. přírodního rekreačního potenciálu neboli využitelnosti přírodních zdrojů a podmínek pro cestovní ruch. Studium přírodního rekreačního potenciálu je důležité zejména z geografického pohledu formování rekreačních systémů totiž probíhá v prostorových vztazích od rekreačních lokalit až k rekreačním oblastem. Ve vývoji přírodních rekreačních zdrojů hraje důležitou roli rovněž časový aspekt pro stanovení optimální využitelnosti území. Holeček, Mariot a Střída (2005) řadí mezi tyto předpoklady povrch (reliéf), nadmořskou výšku, polohu v rámci světadílu, polohu v určitém podnebném pásu, výskyt povrchových i podzemních vod, zastoupení rostlinstva a živočišstva. 19

20 1) Reliéf jedná se o základní strukturní prvek přírodních rekreačních zdrojů. Povrchové tvary reliéfu umožňují různorodé využití pro rekreaci a cestovní ruch. Povrch krajiny se posuzuje ze dvou hledisek: tzv. makroformy (morfologické členění krajiny obecně) a mikroformy reliéfu (podrobné členění krajiny). Pro určité druhy rekreačních aktivit je nejvýznamnější složkou reliéfu vertikální členitost reliéfu, tj. hory a pohoří, pro jiné horizontální členitost např. tvar a zvláštnosti pobřeží (Galvasová a kol., 2008). 2) Klimatické poměry i v tomto případě se jedná o základní přírodní předpoklady pro rekreaci. Vliv podnebí na rekreační využití území je možné posuzovat ze dvou základních hledisek, a to jako působení horizontální a vertikální zonálnosti podnebí na planetě a působení klimatických prvků v konkrétním území či lokalitě (např. průměrná teplota, počet letních a tropických dní, srážkové poměry a jejich sezónní a denní chod, počet dní se sněhovou pokrývkou, výška sněhové pokrývky, délka slunečního svitu, relativní vlhkost vzduchu, inverze, oblačnost, vítr, výskyt mlh apod.). Klimatické poměry významně ovlivňují časový průběh realizace cestovního ruchu sezónnost. Vlivem horizontální klimatické zonality se vytvářejí velmi dobré podmínky pro cestovní ruch v subtropickém klimatickém pásu (hlavní sezona v létě), vliv vertikální klimatické zonality na průběh a rozmístění cestovného ruchu (zimní a letní sezona) se projevuje významně hlavně v mírném klimatickém pásmu (Galvasová a kol., 2008). 3) Vodstvo hydrologické poměry mají jeden z rozhodujících vlivů na lokalizaci, určení rozsahu, intenzity a směru turistických proudů a rekreačních pobytů. Ze všech povrchových vod jsou nejvýznamnější moře a některá jezera, využívaná především k dlouhodobé rekreaci, k víkendovým rekreacím jsou využívány především řeky a vnitrozemské vodní plochy (umělé vodní nádrže rybníky, přehrady apod.). Na vývěru podzemních vod jsou vázány lázně, z nichž mnohé si udržují konkurenceschopnost rovněž díky chemickofyzikálním vlastnostem jímané minerální vody (Galvasová a kol., 2008). 20

21 4) Rostlinstvo a živočišstvo tento přírodní předpoklad má na rozmístění cestovního ruchu relativně nejmenší vliv. Floristická složka dotváří celkový charakter krajiny (místy chráněná území), k základním rekreačním prvkům patří lesy (využití zejména pro příměstskou denní a víkendovou rekreaci). Fauna se v cestovním ruchu uplatňuje jak prostřednictvím lovné, tak i chráněné zvěře (Galvasová a kol., 2008). Přírodní poměry USA jsou vzhledem k obrovské rozloze federace značně různorodé. Východní pobřeží nicméně není považováno za tak přírodně atraktivní, jako zbývající území státu. Pobřežní linie východního pobřeží je členitá s mnoho zálivy (Delaware, Chesapeake Bay, Pamlico Sound aj.). Oblast je většinou nížinného charakteru, na poloostrově Florida se rozkládá Atlantská nížina, která na jihovýchodě přechází v Mississippskou nížinu. Severovýchod zaujímá Pobřežní nížina, která začíná na poloostrově Cape Cod (Massachusetts) a táhne se přes Delaware a Virginii až do Georgie. Za Pobřežní nížinou se k západu zvedá pohoří Piedmont. Nad ním a na jihovýchodě USA se rozkládá Appalačské pohoří, jehož výběžky zasahují až do oblasti Velkých jezer (Zimmermann a kol., 2012). USA mají díky své rozloze na svém území zastoupeny všechny podnebné typy. Jižní část východního prostředí má podnebí subtropické, pro které je charakteristická mírná a krátká zima, v pozdním létě a začátkem podzimu však tyto oblasti bývají často vystaveny hurikánům (Zimmermann a kol., 2012). Z nejznámějších hurikánů, které zasáhly východní pobřeží USA, lze jmenovat hurikán Katrina, který dne 29. srpna 2005 zničil New Orleans, a hurikán Irene, který ve dnech 27. a 28. srpna zasáhl 15 států (Florida až Nová Anglie). Klima severovýchodního pobřeží je mírné. Nízké zimní teploty společně s nestálými větrnými podmínkami přinášejí silné sněhové srážky, léta jsou horká s vysokou vlhkostí vzduchu. Na pobřeží je klima ovlivněno působí zmírňujícím vlivem Atlantského oceánu, směrem k západu kontinentalita klimatu vzrůstá. Východní pobřeží USA patří do úmoří Atlantského oceánu. Hlavními vodními toky jsou řeka Svatého Vavřince a řeka Hudson. Významnou zásobárnou sladké vody jsou tzv. Velká jezera (Hořejší, Michiganské, Huronské, Erijské a Ontario) na hranici USA s Kanadou. V USA je množství vodopádů; na východě se nalézají nejznámější z nich vodopády Niagarské (mezi jezery Erie a Ontario). 21

22 Vegetace USA je velmi rozmanitá. Campbell a kol. (2009) charakterizují východní část USA jako kraj lesů mírného opadavého pásma. Na severovýchodě převládají jehličnaté a smíšené lesy, v Apalačských horách listnaté. Např. v NP Great Smoky Mountains (Tennessee, Severní Karolína) lze nalézt všech pět druhů lesů východního typu smrkové, jedlovcové, borovicovodubové a opadavé listnaté s více než stovkou původních druhů stromů. NP Everglades (Florida) chrání poslední nedotčenou subtropickou divočinu v USA. Jedná se o oblast mokřadů, bažin a pobřežních nížin, kde jsou typickými vegetačními zástupci mangrovníky, cypřiše a vodní trávy (Zimmermann a kol., 2012). V USA leží desítky národních parků. Na východním pobřeží je kromě výše NP Great Smoky Mountains a NP Everglades nejznámější a nejnavštěvovanější NP Acadia (Maine). Zimmermann a kol. (2012) doporučují při plánované návštěvě několika NP zakoupení legitimace America the Beautiful Pass, v jejíž ceně 80 USD je vstupné do všech parků i na ostatní pozemky spravované federální vládou. 3 Také fauna východního pobřeží USA je poměrně pestrá. Návštěvníci východního pobřeží mohou pozorovat losy, kteří se vyskytují v Maine (Baxter State Park) a New Hampshiru, medvědy černé (NP Great Smoky Mountains), pantery 4 (NP Everglades), aligátory a krokodýly (Florida), mořské želvy (Florida) a mořské savce velryby a delfíny (Stellwagen Bank National Marine Sanctuary, Massachusetts) a kapustňáky (Florida, Jižní Karolína, georgia). Četní jsou rovněž ptáci symbolem USA je orel bělohlavý, jehož lze v letních měsících pozorovat na Floridském poloostrově. Jisté nebezpečí je spojeno s jedovatými hady na východním pobřeží žijí čtyři druhy chřestýšů, největší a nejagresivnější z nich je chřestýš kostkovaný. Přítomni jsou rovněž ploskolebci vodní a korálovci. Vlci a kojoti se na východě vyskytují jen vzácně (Zimmermann a kol., 2012) Předpoklady kulturněhistorické Tento typ předpokladů vyplývá z výsledků tvořivé činnosti člověka a je úzce provázán s historickým vývojem území. Dle Galvasové a kol. (2008) se jedná o takové atraktivity, které svou hodnotou přitahují určitý okruh návštěvníků, přičemž samy o sobě vystupují jako součást potenciálu krajiny a určují směry jejich funkčního 3 Podrobnější informace o legitimaci lze nalézt na internetových stránkách 4 Jedná se o poddruh pumy. 22

23 využívání. Předmětem zájmu turistů jsou architektonické památky, muzea a galerie, archeologické lokality, technické památky apod. Mezi nejvýznamnější cíle cestovního ruch patří také města, v nichž se koncentruje větší množství kulturních památek i jednotlivé kulturněhistorické lokality (Holeček, Mariot a Střída, 2005). Přestože východ USA není přírodně tak atraktivní jako druhá strana amerického kontinentu, lze zde nalézt kulturní a historické bohatství nejstarší demokratické federace. Historie země je ve srovnání s Evropou kratší, avšak neméně zajímavá (Na výletě po USA díl první: Velkoměsta východního pobřeží, 2009). Málokterá země se tak jako Spojené státy americké může pochlubit, že v očích svých obyvatel i ostatního světa vždy byla a dosud je spíše symbolem a ideou nežli všední skutečnosti. Atlantické pobřeží Severní Ameriky od počátku představovalo pro Evropany cosi víc, než jen střízlivý objekt podnikatelského zajmu, než více či méně podařenou kopii domova. Jeho kolonizace byla od počátku nabita očekáváním čehosi výjimečného, či přímo dokonalého. Někteří z prvních osadníků, především puritáni a později kvakeři, odcházeli do Ameriky s představou obce vyvolených biblického města na hoře či království svatého Ducha, kterou zde hodlali uskutečnit (Raková, Opatrný, 2003, s. 9). Východní pobřeží hrálo významnou roli v procesu kolonizace Ameriky právě zde totiž byla v 17. století zahájena kolonizace ze strany Evropanů. Osídlení začalo po několika nepovedených pokusech na jihu Jamestownem (1607) a na severu Plymouthem (1620). Obě tyto oblasti oblast kolem Chesapeake Bay, po panenské královně Alžbětě I. nazvaná Virginie a oblast druhá, puritánská Nová Anglie měly od počátku své existence zcela odlišný charakter. Založení Jamestownu bylo dílem obchodníků a investorů z řad šlechty. Většina vlastníků půdy žila na vlastních, na tabák specializovaných plantážích. Nedostatek pracovních sil byl kompenzován dovozem otroků z Afriky a Karibiku. Nová Anglii byla osídlena puritány, pro které bylo nejdůležitější hledisko náboženství. Živili se především obchodem a rejdařstvím. Střední část východního pobřeží byla zpočátku osídlena Nizozemci a Skandinávci, Anglii připadla až v 17. století (Heideking, Mauch, 2012). Před příchodem evropských kolonizátorů obývaly východ USA domorodé kmeny. Tzv. lesní indiáni severovýchodu žili ve vesnicích blízko vod, ženy pěstovaly kukuřici a věnovaly se sběru nejrůznějších plodin, muži lovili ryby a zvěř. Osazenstvo jednotlivých vesnic se pravidelně stěhovalo v rámci určitého teritoria a obchodovalo se sousedy s využitím splavné síly vodních toků. Na nástroje se neužívalo kovů, i když je 23

24 indiáni znali a některé kmeny vyráběly měděné ozdoby. Většina domorodců náležela k algonkinské jazykové skupině (Penobskotové, Abenakiové, Natikové, Narragansettové, Wampanoagové, Pekotové, Patuxetové a Mohykáni v Maine a Nové Anglii, DelawarovéLenapové v New Jersey a Powhatanská konfederace ve Virginii). Oblast kolem Velkých jezer obývali členové irokézské jazykové skupiny (Senekové, Kajugové, Oneidové, Onondagové a nejdále na východě Mohawkové); mezi irokézské kmeny náleželi také pensylvánští Susquehanové a na území dnešní Jižní Karolíny a Georgie žijící Čerokíjové a Tuskarorové. Jihovýchod byl osídlen hustěji, tamní kmeny ovládaly složitější výrobní technologie a sociální i politická organizace kmenového života byla propracovanější a více hierarchizovaná. Hlavní jazykovou skupinu zde (kromě irokézských Čerokíjů) představovali Muskogeové, k nimž náleželi Kríkové, Čoktové, Čikasavové a floridští Seminolové. Zatímco často migrující novoangličtí indiáni si oblíbili přenosné stany wigwamy z koží nebo rohoží, v osadách na jihu, kde byl život usedlejší a více zaměřen na zemědělství, si lidé stavěli pevné domy z hlíny s doškovými střechami (Raková, Opatrný, 2003, s. 9). Mezi významná kulturněhistorická centra východního pobřeží patří hlavní město USA Washington, D.C., který byl koncem 18. stol. vyprojektován francouzským architektem Pierrem L Enfantem a postaven na zelené louce. Nejimpozantnější budovou tyčící se nad metropolí je Kapitol, kde sídlí zde legislativní orgány státu Senát a Sněmovna reprezentantů. Dále se zde nalézá Bílý dům, sídlo amerických prezidentů, Washingtonův a Lincolnův památník, Národní archiv, kde jsou uchovány originály Deklarace nezávislosti, Listiny práv a svobod, Ústavy a další významné dokumenty aj. Dalšími významnými středisky jsou Phliladelphia, kde byla v roce1776 podepsána Deklarace nezávislosti a New York (Na výletě po USA díl první: Velkoměsta východního pobřeží, 2009) Předpoklady selektivní Selektivní předpoklady 5, které uvádějí v činnost rekreační a turistické procesy, představují jakýsi protipól předpokladů lokalizačních. V nejobecnějším smyslu slova se jedná o veškeré socioekonomické zdroje, předpoklady a možnosti, které ovlivňují rozdílnou intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu (Vystoupil a kol., 2006). Mariot (2000) uvádí, že selektivní předpoklady se vyznačují především vlivem na 5 V odborné literatuře se lze setkat rovněž s označením předpoklady stimulační a socioekonomické. 24

25 objemové parametry účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, tj. podmiňují kvantitativní a kvalitativní selekci v řadách obyvatelstva 6. Mezi selektivní předpoklady autor řadí hospodářské, sídelní, sociální a politické činitele (úroveň urbanizace, charakter sídelní zástavby, hustotu obyvatelstva, délku a rozložení volného času, výši příjmů, psychologické a právní vztahy apod.). Tyto předpoklady se dále člení, dle Holečka, Mariota a Střídy (2005) nejčastěji na objektivní a subjektivní. Objektivní předpoklady zahrnují celý soubor faktorů, ovlivňujících cestovní ruch v území. Patří mezi ně zejména politická a bezpečnostní stabilita oblasti 7, ekonomická a životní úroveň jejích obyvatel, stav životního prostředí apod. Subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu. Jejich účast závisí na příslušnosti k sociální a profesní skupině, na rodinných poměrech a také na psychologických faktorech. Rozhodování je často ovlivňováno rovněž prestiží určité destinace, reklamou a propagací ze strany cestovních kanceláří, roli však může např. hrát i jazyková vybavenost. Galvasová a kol. (2008) klasifikují tyto předpoklady podle jejich působnosti na demografické, urbanizační, ekonomické a sociálněkulturní a sociálněpolitické Předpoklady demografické Demografické faktory mají rozhodující vliv jednak na intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a rekreaci, jednak na rozmístění jednotlivých druhů aktivit. Jinak tráví volný čas mladí, svobodní, jinak rodiny s dětmi, starší lidé apod. (Galvasová a kol., 2008) 6 V této souvislosti se hovoří o tzv. potenciálu rekreativity obyvatelstva neboli kvantitativním a kvalitativním zjištění současného stavu a prognóze rekreačních nároků. 7 Zcela nevhodná pro cestovní ruch jsou tzv. ohniska neklidu neboli státy, stavící se nepřátelsky k cizím návštěvníkům (KLDR, Súdán, Kongo, Sýrie, Afghánistán apod.) 25

26 Tabulka 2 Základní demografické údaje USA Počet obyvatel (sčítání obyvatel 2010) Hustota zalidnění 31,9 obyv./km 2 Národnostní složení Jazyky Náboženství Věkové složení Roční přirozený přírůstek 0,98 % Střední délka života muži Střední délka života ženy bílí Američané 8 78,3 %, černoši nebo afričtí Američané 13,9 %, asijští Američané 4,9 %, američtí Indiáni 1,2 %, původní obyvatelé Havaje a ostatní pacifičtí ostrované 0,2 % angličtina 80,0 %, španělština 12,4 %, čínština 0,9 %, tagalog 0,5 %, korejština 0,4 %, němčina 0,4 %, vietnamština 0,4 % křesťané 76,0 % (katolíci 23,9 %, baptisté 15,8 %, metodisté 5,0 %, luteráni 3,8 %), židé 1,2 %, muslimové 0,6 % 0 14 let 20,2 %, let 67,0 %, nad 65 let 12,8 % 75,65 let 80,69 let Gramotnost 97 % Urbanizace 82 % Úřední jazyk angličtina Zdroj: Na území USA žije více než 313 mil. obyvatel dle odhadu Úřadu pro sčítání obyvatel (U. S. Census Bureau) činil počet obyvatel v roce ,914,040 (State & County QuickFacts, 2013). Jedná se o třetí nejlidnatější stát na světě vzhledem k jeho rozloze však není hustota zalidnění příliš vysoká viz tabulka č Rozložení obyvatelstva je značně nerovnoměrné, nejvíce zalidněno je východní atlantské pobřeží a pás při pobřeží Tichého oceánu, směrem do vnitrozemí hustota zalidnění klesá. Přibližně jedna čtvrtina lidí žije na severovýchodě USA, nejméně osídlené jsou pouštní území, velehory a sever Aljašky. 80 % obyvatelstva se soustřeďuje v aglomeracích velkých měst. Co se rasového složení týče, převažují běloši, následují Afroameričané, Asiaté, Indiáni, Inuité a ostatní rasy. Tato struktura je výsledkem mísení různých etnických a rasových skupin. 8 Tento pojem zahrnuje osoby původem z Evropy, severní Afriky, Středního východu a ze střední Asie a dále osoby hispánského původu (Hispanoameričany nebo Hispánce), kteří se z rasového hlediska považují za bělochy. 9 Pro srovnání uvádím průměrnou hustotu zalidnění ČR = 133 obyv./km². 26

27 V minulosti se počet obyvatelstva zvětšoval hlavně díky přistěhovalcům, v současnosti se zvyšuje především přirozeným přírůstkem (USAObyvatelstvo, 2009). Tabulka 3 Populace států východního pobřeží USA a její vývoj mezi lety 2000/2012 Umístění mezi 50 státy (2012) Umístění mezi všemi státy a teritorii (2010) Stát Očekávaná populace k 1. červenci 2012 Počet obyvatel na základě sčítání lidu k 1. dubnu 2010 Počet obyvatel na základě sčítání lidu k 1. dubnu 2000 Podíl na celkové populaci USA (v %) 3 3 New York 19,570,261 19,378,102 18,976, % 4 4 Florida 19,317,568 18,801,310 15,982, % 8 8 Georgia 9,919,945 9,687,653 8,186, % North Carolina 9,752,073 9,535,483 8,049, % New Jersey 8,864,590 8,791,894 8,414, % Virginia 8,185,867 8,001,024 7,078, % Massachusetts 6,646,144 6,547,629 6,349, % Maryland 5,884,563 5,773,552 5,296, % South Carolina 4,723,723 4,625,364 4,012, % Connecticut 3,590,347 3,574,097 3,405, % Maine 1,329,192 1,328,361 1,274, % New Hampshire 1,320,718 1,316,470 1,235, % Rhode Island 1,050,292 1,052,567 1,048, % Delaware 917, , ,6 0.29% 50 District of Columbia 15 států východního pobřeží 632, , , % 20,202,584 19,385,938 19,548, % 50 států 313,281, ,143, ,849, % 50 států + D.C. 313,914, ,745, ,421, % teritoria USA celkem 312,913, ,620, % Zdroj: vlastní konstrukce dle údajů U. S. Census Bureau 27

28 Předpoklady urbanizační Urbanizace je základním diferenciačním faktorem v rekreativitě obyvatelstva. Na základě toho jiné rekreační nároky má městské, a jiné venkovské obyvatelstvo. Podobnou úroveň diferenciace představuje velikost města a jeho funkce (Galvasová a kol., 2008). Na východním pobřeží USA je vysoký stupeň urbanizace (vysoká urbanizace je charakteristická pro celou federaci v literatuře lze nalézt hodnoty kolem 80 %). Campbell a kol. (2009) uvádějí, že východní prostředí je nejlidnatější a neurbanizovanější částí USA, což platí zejména pro úsek mezi Washingtonem a Bostonem. Z významných center východního pobřeží USA lze jmenovat New York, Phliladelphii či Washington, D. C Předpoklady ekonomické Změna životního stylu společnosti vlivem industrializace má za následek i rozvoj nejrůznějších rekreačních forem. Cestovní ruch se tak historicky zformoval jako jeden z výstupů složitých prvků industriální krajiny (Galvasová a kol., 2008). Tabulka 4 Základní makroekonomické ukazatele USA za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Nominální HDP (mld. $) , , , , , ,5 Růst reálného HDP (%) 1,9 0,3 3,5 3 1,37 3,1 Bilance ZO (mld. $) 696,7 698,3 381, ,5 Běžný účet (mld. $) 710,3 677,1 376,6 470,9 465,9 474,9 Roční inflace (%) 2,8 3,8 0,4 1,6 3,2 1,8 Nezaměstnanost (%) 4,6 5,8 9,3 9,6 8,9 7,8 Stát. rozpočet (mld. $) Deficit / HDP (%) 1,1 3,2 10,1 8,9 8,6 7 Státní dluh (mld. $) 9.229, , , , , ,7 Dluh / HDP (%) 65,8 74,9 88,3 96,5 100,3 104,7 Zdroj: 28

29 USA jsou největší ekonomikou světa s HDP přes 15 bil. USD. Jedná se rovněž o nejsilnější ekonomiku, co se týče kupní síly a zemí s nejvíce inovacemi a průmyslovými patenty. Z hlediska zahraničního obchodu byly USA v roce 2012 třetím největším vývozcem zboží na světě (1,48 bil. USD) po Číně a SRN a současně i největším dovozcem zboží na světě (2,263 bil. USD) následované SRN a Čínou (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). Průmysl, koncentrovaný především do hustě osídlených oblastí východního pobřeží, se podílí na tvorbě HDP USA 11 12%. Zahrnuje výrobní sektor (manufacturing), těžbu (mining) a utility (utilities). Z hlavních průmyslových oborů a významných amerických firem lze jmenovat: petrochemie: Exxon Mobil, Connoco Phillips, Chevron, Marathon Oil, Apache, Anadarko, Devon Energy, Hess, Occidental; metalurgie a těžební průmysl: ALCOA, U.S. Steel, Nucor, Allegheny Technologies, Schnitzer Steel Industries, Bethlehem Steel, Kreton Steel Mills, Peabody Group, Arch Coal, Rio Tinto, AEI Resources; automobilový průmysl: General Motors, Ford Motor Company, Chrysler Group, Harley Davidson, Mack Trucks, Peterbuilt Kennworth, Allison Transmission, TRW, ArvinMeritor, Delphi, Federal Mogul, Johnson Controls, Visteon, Tenneco Automotive, Dana Corp.; letecký a obranný průmysl: Boeing, Lockheed Martin, General Dynamics, United Technologies, General Electric, Marconi Electronics, McDonnell Douglas, Newport News Shipbuilding, Northrop Grumman, Raytheon, Tenneco; chemický průmysl: DuPont, Dow Chemical, Eastman Chemical, Eastman Kodak, Huntsman International, 3M, Air Products & Chemicals, Johnson & Johnson, Monsanto, Polaroid, SC Johnson; farmaceutický průmysl: Pfizer, Merck, Abbott Laboratories, Bristol Myers Squibb, Schering Plough, Eli Lilly, Ivax; 29

30 elektronický průmysl: Intel, AMD, Motorola, ON Semiconductor, Texas Instruments, AlliedSignal, Bose, Vishay Intertechnology, Zenith Electronics; počítačové a telekomunikační zařízení: Dell Computer, Hewlett Packard, Apple, CISCO Systems, Sun Microsystems, Symantec, Gateway, Lexmark International, Novell, Quantum, XEROX, Lucent Technologies, Qualcomm, Qwest Communications; potravinářství: Kraft Foods, PepsiCo., Sara Lee, General Mills, Smithfield Foods, Tyson Foods, Heinz, Dole Food, Del Monte Foods, Ben & Jerry`s Homemade, Campbell Soup, Hershey Foods, Kellogg, Mars, Nabisco Holdings, Oscar Mayer, Pillsbury, Quaker Oats, Procter & Gamble, Schweppes, Starbucks, Tropicana, Wrigley; dřevozpracující průmysl: Weyerhaeuser, Westvaco, International Paper, KimberlyClark, Plum Creek Timber, LouisianaPacific Co.; energetika: General Electric, Westinghouse, Duke Energy, Exelon, Dominion, Suntech (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). USA jsou rovněž největším výrobcem, spotřebitelem a exportérem zemědělských produktů na světě. Na celkové výměře 922 milionů akrů (373 milionů hektarů) zemědělské půdy, tedy na cca 1/3 území USA, hospodaří 2,4 miliony farmářů, kteří vytvářejí něco mezi 2 3 % HDP federace. Cca polovinu zemědělské půdy tvoří pole, téměř stejnou plochu zabírají pastviny a zbytek tvoří většinou lesy. Na východním pobřeží je zemědělství soustředěno do Pobřežní a Atlantské nížiny (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). Rozvinutý je rovněž sektor služeb (na HDP se podílejí téměř 80 %), které se rozlišují do tří samostatných skupin: velkoobchod, maloobchod a profesionální služby. Velkoobchodní zásoby představují v USA zhruba 30 % obchodních zásob, zbylých 70 % připadá na zásoby výrobců a maloobchodníků. V roce 2012 dosáhly velkoobchodní tržby hodnoty 5,7 bil. USD a meziročně vzrostly o více než 10 %. Maloobchod zaměstnává v USA dle statistik přes 15 mil. lidí. Zastřešující maloobchodní asociací v USA je The National Retail Federation, která sdružuje cca 100 maloobchodních 30

31 asociací. Mezi největší maloobchodní firmy v USA podle výše tržeb patří: WalMart, Costco Wholesale, Home Depot, Lowe`s, Best Buy, Staples, TJX, Gap, Office Depot, Toys "R" Us, Circuirt City Stores, BJ`s Wholesale Club, Limited Brands, OfficeMax, Bed Bath & Beyond, Ross Stores, Blockbuster, Foot Locker, Barnes & Noble. Profesionální služby neboli služby poskytované domácnostem a podnikovému sektoru rozděluje severoamerická klasifikace do 11 základních skupin: vybrané dopravní a velkoobchodní služby; zprostředkování informačních a kulturních služeb (zpravodajství a kultura rozhlas, televize, internet, noviny, tiskoviny apod.); akciové a finanční investiční služby; pronájmy a leasing; profesionální, vědecké a technické služby (právní, ekonomické a daňové poradenství, reklamní a propagační služby, služby vědeckovýzkumné povahy a další) administrativní, podpůrné a pomocné služby, zpracování odpadu (široké spektrum služeb poskytovaných firmám, institucím a domácnostem); služby zdravotní a sociální péče; služby z oblasti umění, zábavy a rekreace; ostatní služby (neobsažené ve výše uvedených kategoriích od mytí automobilů po drobné opravy v domácnosti či kadeřnictví a další); vzdělávací služby; technická infrastruktura, dodávky energií (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). 31

32 Obrázek 2 Vývoj pasivního cestovního ruchu v USA. Zdroj: Palatková a kol. (2012) V současnosti se USA potýkají s následky ekonomické recese, která začala v prosinci 2007 a skončila po 18 měsících v červnu Skutečná recese však pro mnoho Američanů nadále trvá (vysoká nezaměstnanost). Ceny domů, z nichž většina je zatížena hypotékou, nadále klesají a dluh na hypotékách převyšuje mnohdy nynější hodnotu domů (tzv. Negative Equity ). Recese se velmi nepříznivě odráží i v cestovním ruchu. V letech 2002 až 2008 byl zaznamenán trvalý pokles amerického dolaru, zejména vůči euru. Důsledkem byly mnohem dražší zahraniční cesty (vysoké ceny letenek). Výdaje na pasivní cestovní ruch dosáhly v roce 2011 téměř 80 mld. USD, výdaj na jednoho obyvatele činil 254 USD. Meziročně došlo k nárůstu o 5 % (Palatková a kol., 2012) Předpoklady politické Sociální a kulturní politika jednotlivých států vytváří rozdílné podmínky pro účast obyvatelstva na cestovním ruchu. Existuje přímá úměrnost mezi životní úrovní obyvatelstva určitého státu a jeho podílem na cestovním ruchu (Galvasová a kol., 2008). USA jsou prezidentská federativní republika, kterou tvoří 50 států a District of Columbia (D.C.). Článek VI. Ústavy USA vymezuje tři základní moci zákonodárnou, výkonnou a soudní. Nejvyšší zákonodárnou moc má Kongres. Kongres je 32

33 dvoukomorový a tvoří jej US Senate (Senát) a US House of Representatives (Sněmovna reprezentantů). Podle Ústavy USA má Senát 100 členů (za každý stát Unie 2 zástupci) a podle zvláštního zákona z roku 1911 má Sněmovna reprezentantů 435 členů. Počet zástupců jednotlivých států ve Sněmovně reprezentantů závisí na počtu obyvatel daného státu. Horní komora Kongresu má 100 senátorů volených na 6 let. District of Columbia (D. C.) nemá senátora. Senát má 16 stálých výborů, 4 zvláštní výbory a 4 výbory společné se Sněmovnou reprezentantů. Senátu přísluší zákonodárná iniciativa (s výjimkou rozpočtových zákonů), ratifikace mezinárodních smluv (dvoutřetinovou většinou), potvrzení kandidátů na všechny důležité vládní funkce (vč. velvyslanců), zasedá jako soud v případě ústavní obžaloby prezidenta. Dolní komora Kongresu má 435 kongresmanů volených na 2 roky. Přísluší jí veškerá zákonodárná iniciativa. Má 20 stálých výborů, 1 zvláštní výbor a 4 výbory společné se Senátem (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). V čele výkonné moci stojí prezident, který společně s viceprezidentem a 15 ministerstvy: zahraničních věcí (ustavené v r. 1789), obrany (v dnešní podobě od r. 1947), financí (1789), vnitra (1849), spravedlnosti (1870), zemědělství (1862), obchodu (1903), práce (1913), bydlení a územního rozvoje (1965), dopravy (1966), energetiky (1977), školství (1979), zdravotnictví (1979), pro záležitosti vysloužilců (1988) a vnitřní bezpečnosti (2003) tvoří vládu. Nejvyšší složkou soudní moci je Nejvyšší soud. Hlavní politické strany jsou: Demokratická a Republikánská (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). Politická situace je stabilní z hlediska cestovního ruchu lze USA označit za bezpečnou zemi Předpoklady realizační Dle Vystoupila a kol. (2006) tento typ předpokladů umožňuje svou existencí vlastní realizaci cestovního ruchu a rekreace. Význam realizačních předpokladů spočívá především ve schopnosti vytvářet spojovací článek a prostorovou konkretizaci vztahů mezi oblastmi, resp. centry zájmu o cestovní ruch a rekreaci (póly nabídky) a cílovými místy, resp. oblastmi cestovního ruchu a rekreace (nabídka). Mariot (2000) uvádí, že se tyto vztahy realizují prostřednictvím komunikačních předpokladů a materiálnětechnické základny cestovního ruchu. 33

34 1) Předpoklady komunikační jedná se o základní předpoklady prostorové realizace a rozvoje cestovního ruchu a rekreace. Hodnocení dopravních poměrů se opírá o analýzu rozmístění komunikačních sítí a o rozbory dostupnosti turistických a rekreačních míst a oblastí. 2) Základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu hlavní úlohou infrastruktury cestovního ruchu je co nejefektivnější využívání středisek a oblastí cestovního ruchu, tj. vytváření věcných předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, na zabezpečení tvorby a realizace služeb. Patří sem zprostředkování, doprava, ubytování, stravování, obchodní služby, sportovněrekreační zařízení a služby, kulturněspolečenská zařízení a služby, zařízení komunálních služeb a ostatní infrastruktura (Galvasová a kol., 2008). Dopravní systém USA, obsluhující 300 milionů obyvatel a 7 milionů podniků a firem, patří mezi největší na světě. Co se týče rozsahu dopravní infrastruktury, na území USA je k dispozici 4 miliony mil silnic a dálnic, 140 tisíc mil železničních tratí, 1,6 miliónů mil tzv. produktovodů (ropa a plyn) a 26 tisíc mil využitelných vodních cest. Na území USA je k dispozici téměř veřejně využitelných letišť a železničních stanic. Vozový park čítá 250 milionů motorových vozidel, z čehož více jak 55 % představují osobní automobily. 10 Hromadná městská a příměstská doprava osob je v USA velice málo frekventovaným způsobem přepravy, v řadě měst zcela chybí. Létá zde téměř dopravních letadel, (celkový počet všech letadel činí téměř 230 tisíc strojů), na pravidelných linkách v USA operuje více jak 110 leteckých společností. V posledních letech došlo na trhu amerických leteckých společností k významné konsolidaci, konkrétně ke spojení Delta Airlines s Northwest Airlines a United Airlines s Continental Airlines. V blízké budoucnosti je plánována fúze dvou největších nízkonákladových společností Southwest Airlines a AirTran. (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). Doprava je jednou z priorit domácí hospodářské politiky USA. Dopravní zákon (Safe, Accountable, Flexible, and Efficient Transportation Equity Act), přijatý v roce 2005 měl zvýšit bezpečnost v siliční dopravě, podpořit modernizaci dopravních sítí, 10 Američané převážnou část osobní dopravy realizují v osobních automobilech v průměru vykonají 87 % svých každodenních přesunů ve svém voze, 9 % ujdou pěšky a pouze 4 % zbývají pro ostatní druhy dopravy (městská doprava, vlak, taxi a pod.). 34

35 redukovat dopravní zácpy a v neposlední řadě napomoci vytváření nových pracovních příležitostí. Na tyto účely zákon vyčlenil na období 6 let sumou 286,4 miliard dolarů. Kromě modernizace dálnic a silnic, výstavby nových mostů, investic do železniční a autobusové dopravy počítá zákon s rozvojem veřejné hromadné dopravy a např. i s budováním cyklistických a rekreačních stezek. Po teroristických útocích v září 2001 nabyly na domácí scéně a v mezinárodních vztazích USA mimořádného významu otázky zajištění národní bezpečnosti v osobní a nákladní dopravě PNR neboli předávání osobních dat cestujících v letecké dopravě do USA, přijatý zákon o předpokládaném 100 % prohlížení/skenování/ kontejnerů směřujících do USA v přístavu jejich naložení aj. (Souhrnná teritoriální informace Spojené státy americké, 2013). USA disponují hustou sítí dobře vybavených středisek cestovního ruchu od nejluxusnějších po jednodušší, sloužící aktivním druhům turistiky (Holeček, Mariot a Střída, 2005). 1.3 Postavení oblasti v cestovním ruchu Dle údajů Světové organizace cestovního ruchu (United Nations World Tourism Organisation, UNWTO) jsou USA druhou nejnavštěvovanější zemí světa, v příjmech jim patří dlouhodobě 1. příčka (UNWTO, 2012). Palatková a kol. (2012) uvádějí, že USA jsou zemí vysílající z hlediska salda příjezdů a výjezdů, avšak zemí přijímající z hlediska salda příjmů a výdajů. USA představují velmi důležitou zdrojovou zámořskou zemí, přibližně 40 % všech cest z USA směřuje do Evropy. Nejpreferovanějšími destinacemi v Evropě jsou Velká Británie, Francie a Itálie. Mezi hlavní zdrojové státy cestovního ruchu patří New York, Kalifornie, Florida, Illinois, a Texas. Nejvíce odletů je z letiště Johna Fitzgeralda Kennedyho v New Yorku (16,8 %), Miami (12,3 %), Los Angeles (10,2 %), Chicago (8,1 %), Newark (7,2 %) a Atlanta (6,3 %). Turisté cestující do Evropy mají obvykle dobré vzdělání, téměř 68% má vysokou školu. Přes 60 % turistů do Evropy je starších 45ti let. Velmi důležitý marketingový segment jsou tzv. baby boomers (narozeni v letech ), téměř 30 % tvoří důchodci. Nejvíce turistů do Evropy spadá do příjmové kategorie 120, ,000 $/rok. Většina Američanů cestuje s partnerem/partnerkou, ale velmi populární se stává Family travel a cesty prarodičů s vnuky (Palatková a kol., 2012). 35