=/\= Pane, máte na bezpečnostní lince admirála Garetha. =/\=

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "=/\= Pane, máte na bezpečnostní lince admirála Garetha. =/\="

Transkript

1 Mark Rico Víceadmirál Přílet kadetů Admirál pozoroval Zemi. Země, Země.. jak nádherně to slovo zní v uších dospělého muže. Muže, který celý svůj život obětoval kariéře a dobru všech planet a obyvatel Federace. Jak uklidňující je pozorovat bíé mraky, modrá moře a zelené kontinenty. Mohl by se na ně dívat pořád a pořád, dokola, každý, každičký den. Také to dělal. Byly pryč roky, kdy jí neviděl ani jednou. =/\= Admirále =/\= Rico poklepal na komunikátor: Založen: Příspěvky: 125 Umístění: Hvězdná základna McKinley Ano, Vincente? =/\= Pane, máte na bezpečnostní lince admirála Garetha. =/\= Díky, Vinci. Vezmu si to v kajutě. =/\= Jistě pane, jak si přejete. =/\= Admirál ještě chvíli postával u obrovského průzoru, než se přesunul do svého křesla, za mahagonový stůl. Počítači, otevři kanál. Logo Federace, v klidovém režimu zobrazované na počítačích, se změnilo za obličej osmdesátilého, prošedivělého muže. Marku, jak se daří? Dobře, admirále. Rico nikdy nevykal svým podřízeným, zatímco bylo jen málo starších nadřízených, které by neoslovoval permanentně pane.. Jak to tam u vás klape? Jsem teď na jednání na Hvězdné základně šest. Jde to, admirále. Naši klingonští přátelé již dorazili. Zvýšil jsem počet bezpečnostních jednotek v koridorech, Robert si taky nechal poslat pár mariňáků navíc. Uvidíme. Vždyť je to jen jedna loď. Rico měl už už na jazyku jedovatou poznámku, ale nakonec jí spolkl: Ano pane, nesmíme ale pane nic podcenit. Navíc hodně bezpečnostních jednotek na ně spíše udělá dojem. Dobře, správný úsudek. Nechal jsi jim připravit kajuty? Jistě, podle jejich přání jsme rozvěsily řetězy a namíchali krev dvaceti zvířat. Admirál si povzdychl: Vím, že moc klingony v lásce nemáš, ale doufal jsem, že už jsi z podobných poznámek vyrostl. Pochybujete o mne? Nepochybuji, znám tě. Vím že to zvládneš. Ano, pane. Jak to u vás vůbec vypadá s kadety? Kadeti? Nevím, ještě nedorazili. Má to na starosti jeden z mých lidí, informuje mne tři hodiny před jejich příletem.. Uvítám je a tím to pro mne končí. Máš na ně přece dát pozor? Admirále, tohle je stanice, kterou denně projdou tisíce osob. Jdou sem proto, aby viděli, co přináší služba a ne proto, abych je tu vychovával. Pokud udělají chybu, dostanou důtku, pokud udělají něco dobře, pochválím je. Nedostanou žádné

2 výhody, ani postihy. Třeba se mi některý z nich zalíbí, ale nechtějte po mne, abych je hlídal. Mám práce až nad hlavu. Tak to má být, ale ty i ostatní musíte mít ohled, teprve se učí. Ohled mít budou. Výhody ne. Tak jsem to přesně myslel. Zatím končím, informuj mne o setkání. Gareth konec. Obrazovka potemněla. Rico pomalu přejížděl prsty po hraně stolu sem a tak. Usilovně přemýšlel, jestli se mu admirál snažil něco sdělit. Je tam snad někdo, kdo by měl být pod ochranou? To se admirálovi nepodobá. I kdyby byl otcem admirál, nikdy se nestalo, že by měl syn, či dcera nějakou protekci. Nebo to myslel kvůli těm zpropadeným klingonům? Počítači, základní informace všech kadetů, kteří mají přijít na zkušební službu na Hvězdnou základnu McKinley. =/\= Počet kadetů pět. Všichni navštěvují čtvrtý ročník akademie hvězdné flotily na Zemi. Jejich jména- Andrew D Armand, Bart G. Farkas, David Jackson, Martel Tarkin, Maxis Barret. Přidělení Andrew D Armand... =/\= To stačí. Použij authorizaci kontraadmirála Mark Rica pro vstup do tajných záznamů hvězdné flotily a prověření těchto kadetů. Má nějaký kadet nějaký dotatek, speciální prioritu či cokoliv jiného? =/\= Prověřuji dodatky... dodatky negativní. Prověřuji prioritu... priority negativní. Prověřuji záznamy... nalezeno vyznamenání u kadeta Farkase- doporučení velitele akademie, nalezeno vyznamenání u kadeta Jacksona- vyjímečný kadet, nalezeno vyznamenání u kadeta Tarkina- vyznamenání za statečnost. =/\= Zpropadeně! Co tím Gareth myslel?! Admirál se nakonec rozhodl si složky kadetů přece jen přečíst. Našel si o nich všechno a několik hodin je prohlížel. Oddechl si, když nakonec zjistil, že se počítač nemýlil a admirál zřejmě narážel na klingony. Tato verze se mu zdála nejpravděpodobnější už předtím. Zvedl se od stolu a zívl. Stanice už byla dvě hodiny v nočním režimu..rozhodl se proto trochu prospat. Vysprchoval se, zreplikoval si sklenku vína, pustil hudbu a jen tak v uniformě se natáhl na kanape. Dělal to tak už dlouhou dobu. Zvyk z doby, kdy byl ve službě pořád O 12 hodin později Rico otevřel oči, zívl a podíval se na nedaleké hodiny Bylo půl jedenácté. Spal příliš dlouho. Chvatně tedy vstal, převlékl se do čisté uniformy a vyšel ven z kajuty na můstek. Každého velitele vždy uchvátí můstek hvězdné lodě, ale můstek hvězdné stanice, to je něco jiného, něco mnohem, mnohem krásnějšího. Můstek stanice McKinley je obrovský, několikapatrový a plný pracujících lidí. Přední stěna je tvořena obrazovkou, zadní obrovským logem federace. Několik palem a mnoho květin, dva výtahy, bleděmodré stínování, obrovská holografická mapa s vyznačenými loděmi a hlavně všudypřítomný ruch a šum jej denodenně zdobí. Veliteli. Blonďatá žena, okolo čtyřiceti let, přistoupila k Ricovi: Poslední zpráva o předpokládaném příletu našich hostů je za tři hodiny. Tohle vám ještě posílá poručík Carla. Kadeti by měli dorazit za necelé dvě hodiny do doku 52. Půjdete je přivítat? Ano, Sandro. Chci vás tam sebou a ještě také vemte Zaraha a pět lidí z bezpečnosti. Ať uděláme dojem. Jistě pane, velitelství také potvrdilo jejich pozice, které jste jim odeslal s jedinou výjimkou. Kadet Tarkin zůstane na pozici pobočníka. No, to je jedno, snad nic nezkazí při jednáních. Jestli ano, živý odsuď neodejde. Sandra se zasmála: Ano pane, informuji Scotta. Ještě něco? Jak to vypadá s palubou sedmdesát dva? Ještě pořád se upravují ty interní

3 sytémy? Kapitán zavrtěla hlavou: Ne, pane. Už je to hotové, dnes ráno dokončili práci. Děkuji. Není zač, pane. Sandra odešla za prací. Za ty tři roky už znala Admirála perkektně. Věděla, že když spí, nemá ho budit ani kvůli útoku borgů. Teprve když se probudí, borgy porazí. Měla ho ráda. "...gegen alles!" , 1:13 Bart G. Farkas Nadporučík (marína) Založen: Příspěvky: 324 Umístění: SB McKinley Hvězdná základna: McKinley Sotva jsme všichni dorazili na ranbout, jež nás měl odvésti na základnu, začala příprava k letu. Pilot se nás pro jistotu zeptal, jestli máme všechno, ale my jsme věděli, že i kdybychom na něco zapomněli, už bylo pozdě. Venku totiž stál Romanov a nikdo by si netroufl teď zpozdit let kvůli zapomnětlivosti. Zdál se být rád, že nás má nachvíli z krku, ale také asi doufal, že se ukážeme v tom nejlepěím světle. Snad ho nezklameme. Připomínal jsem si rozloučení s Vicky. Tak nerad jsem teď od ní odlétal, ale povinnosti se musí plnit. Vzal jsem si do ruky padd a překontrolovával úkoly, které jsem si napsal, abych nezapomněl: 1.Trénink v simulátoru...splněn 2.Sbalení všech věcí...splněn (ještě jednou jsem si přečítal seznam) 3.Odeslání vzkazu pro Vicky...splněn 4.Rozloučení se s Vicky...splněn 5.Uklizení pokoje...splněn (postaral se o to David, čímž mu děkuji) 6.Zamknutí pokoje...splněn 7.V nasednutí na Ranb..splněn No, zdá se, že mám všechno, co jsem si měl udělat. Sakra, proč jsem tak nervozní. To nebývá u mě časté. Snad abych udělal dobrý první dojem na admirála... No to stěží, jsem mariňák a podle všeho nemá mariňáky skoro nikdo rád. Možná je to jejich namyšleností. Jsem snad taky namyšlenej? Zatím jsem to na sobě nezpozoroval, ale co když to jen nechci vidět?! Barte, no tak uklidni se, je to jen cestovní horečka, no možná i trochu pracovní. Sotva jsem si to dořekl, ozval se hlas pilota Ranboutu. Takže, vše je ok a my odlétáme. Přeji příjemnou cestu. A po jeho slovech se ranbout odlepil od země. Nabral přímý kurs a začal stoupat. Říkal jsem si, že na základnu to nebude dlouho trvat, ale sotva jsme vyletěli z přitažlivosti zemské, motory vypnuli. Co se děje? Řekl jsem si pro sebe udiveně a koukl se z okna. Hned na to se ozval pilotův hlas, ale tentokrát zněl naštvaně. Udělejte si pohodlí, jen malá drobnost, hned se to spraví. Zapomněl asi vypnout rozhlas, jímž k nám mluvil a začal se bavit se svým kolegou. Sakra, to se nám musí stát zrovna teď? Že ty si nezkontroloval ty impulsní motory? A jeho kolega mu na to odpověděl (samozřejmě bylo vše moc dobře slyšet).

4 Zkontroloval, co si o mně myslíš?! Všechno jsem kontroloval. Bylo slyšet oddychování a pak hlavní pilot zakřičel... Tam mi doprdele řekni, proč nám ty motory vypadly!!! Chvíli bylo ticho a pak se ozvala jen rána do počítače. Sakra, já zapomněl vypnout mikrofon, do... V tu chvíli už jsme nic neslyšeli. Bohužel pro piloty už jsem toho vědeli moc a tak jsem vstal a řekl Davidovi, ať jde se mnou. Ostatní ať jsou zatím v klidu, že to nějak zařídíme. David nechápavě vstal a následoval mě. Co potřebuješ Barte? Já jsem se otočil a povídám. Slyšel si ne? Nejdou jim motory, tak by ses na to mohl podívat. Já vím, že jsi vědec, ale taky vím, že se techniky neštítíš a třeba tě napadne, kde by mohla být chyba. David jen pronesl: "Hmm" a pokračovali jsme do kabiny pilotů. Zaklepali jsme a vešli. Tam seděli oba piloti a oba pracovali, až se z nich kouřilo. Jeden kontroloval systémy a druhý zase hledal v příručce rady. Co potřebujete? Zeptal se nás jeden z nich. Přišli jsme vám pomoci a i když víme, že jsme jen kadeti, snad nepohrdnete, když se alespoň pokusíme. Oba se na nás podívali nechápavým výrazem, ale pak ten hlavní řekl. No dobře, ale nic nerozbijte, doufám, že o tom něco víte. My se usmíli a já řekl... Bez obav Což jsem ale neměl radši říkat, neboť jsem se vyznal tak maximálně v motoru mojí motorky, nebo auta, ale ne v letadle, nebo už vůbec ne v motoru ranboutu. Jen tak jsem postával, občas zkontorloval nějakou tu kontrolku a dělal, že mě to hrozně zajímá. Zatím David jel jak namydlenej blesk. Začal šmejdit, mačkat, ťukat a po chvíli řekl. Mám takovej dojem, že to nejsou motory, ale přívod energie do motorů. Tady se mi to zdá nějaký podivný... A ukázal na jeden plasmový uzel, načež jeden z pilotů vstal, vzal nějaké udělátko (netuším, co to mohlo bejt) a začal se v tom šmátrat, pak pronesl šťasně... Heuréka... A motory naskočili. Díky kluci za pomoc. Řekl hlavní pilot a my se šťastni vrátili do svých sedadel. David šťasten, že našel chybu a já šťasten, že jsem něco nerozbil. Cesta už pak byla rychlá a o chvíli později již ranbout přistával na hvězdné

5 základně McKinley. "Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele." Kadet John Detrix DF Ministerstvo zdravotnictví varuje: Čtení Farkasových logů může způsobit i těžkou újmu na zdraví!!! Naposledy upravil Bart G. Farkas dne , 14:58, celkově upraveno 1 krát , 9:34 David Jackson Poručík Založen: Příspěvky: 422 Umístění: USS Excalibur S Bartem se vracíme z pilotní kabiny. To je pěkný začátek cesty. Usazujeme se do svých sedadel. Bart si zase něco začne pročítat. Já přihmouřím oči a uvolním se. Budeme na McKinley. Na TÉ McKinley. Myslím, že mám důvod k nervozitě. Podívám se po ostatních. Nic na nich není znát. Asi to umějí skrýt lépe něž já. První skutečné umístění. Můj Bože! Runaboat je již na orbitě kolem Země a navádí nás na přibližovací kurz. Před námi se nejprve objevují suché doky. Tam byl Posseidon. A T`Rel... Všude létají malé loďky. Bárky, vybavím si jejich název. Různé obchodní lodě. A támhle. Pro kristovy rány. To je přepravník vody. Už, žu se chystám Bartovy popsat jeho fuknkci, ale proč mi měl k McKinley doletět ve spánku. Ale tohle je zajímavé. Nákladový prostor plný ryb a za ním...kus ledu. Pravá mořská voda. Pamatuju si, jak jsem se zeptal otce, když jsem to viděl poprvé, jestli tu vodu transportovaly všechnu najednou. Jak jsem byl hloupí. A támhle se začíná objevovat. SB 1. Umělé nebe Země. Skvost. Nádhera. A teď, teď nás všechny volá. Ne, pomocí přístrojů. V našich myslích. Ano, člověk skoro může slyšet ten její hlas:"pojď, jen pojď. Čekám tu na tebe. Pojď a neboj se." "Však já jdu." zašeptám "Říkal jsi něco, Davide? zeptá se Bart "Co? Ne, nic. Jsem blázen a povídám si pro sebe." "To vím už dávno, že jsi." řekne Bart s úsměvem Oplácím mu úsměv a pak se dál věnuji SB. Již brzy jsme u tebe... "Mysl poručí tělu a to okamžitě poslechne. Mysl přikáže sama sobě a setká se s odporem" , 9:53 Maxis Barret Poručík Sedím na sedačce v runboutu hned vedle Martela. Kluci se zrovna vrací od pilotů. Viditelně spokojení. Hned nato jsem ucítil (uslyšel) chod motorů a my se vydali za naším osudem. V ruce držím padd se svým přidělením. Snažím se z něho vyvodit, jak moc asi bude náročná moje práce. Odpověď v paddu ale hledám marně. Určitě to nemůže být nějak složité, ale lehké to asi taky nebude, pomyslím si. Založen: Příspěvky: 167 Umístění: USS Posseidon Jak se blížíme k základně letecký provoz značně zhoustl. Takových typů lodí jsem pohromadě neviděl. Venku jsem zahlédl USS Posseidon. To by byla paráda ho jednou řídit. Při této myšlence se usměju. [/i] Náhle průzor potemněl. Ozval se menší hluk. Přistáli jsme. Pro ty, co cestou spali, jsme přistáli na základně McKinley. Přeji příjemný pobyt. pilot vypnul komunikaci. Všichni si vzali své věci a vydali se směrem k východu (vstupu do stanice.) Maxis Barett, poručík , 10:47

6 Martel Tarkin Konzul Založen: Příspěvky: 279 Umístění: Sektor Theta, kolonie pod velením admirála Rica Cesta na McKinley. Tak to je opravdu něco. Pomyslím si. Je to jedna z nejdůležitějších stanic ve Federaci Spojených planet. Musím uznat, že se cítím trochu nervózněji, ale musím to přeci překonat. A jaký asi bude velvyslanec Matrix? Podle toho, co jsem slyšel, je to opravdový diplomat. Sedím si tak na svém místě a dívám se, jak se naše Akademie vzdaluje a každou přibývající sekundou je menší a menší. V mojí hlavě se vynořují všelijaké smíšené pocity, což by můj vulkánský strýc označil za emociální rozrušení, které je jen důsledkem nesprávné výchovy. To už jsem se musel pousmát. Zrovna jsem seděl pohodlně v křesle vedle Maxe, který také dychtivě vyhlížel z okna, moje prsty poťukávaly na hraně mého sedla, když se ozval kapitánův hlas, který nás ujišťoval, že se nic děje. Samozřejmě, kapitán pak zapomněl vypnout interkom, tudíž jsme slyšeli vše, co huláká na co-pilota. Ohlédl jsem se na Barta a ten už vstával i s Davidem a směřovali své kroky do pilotní kabiny. Otočil jsem hlavu zpět k oknu a jednotlivé kontinenty a oceány i oblohu vystřídala černá chladná barva vesmíru s množstvím hvězd, jenž k nám vysílaly své světlo. Země už byla jen velká koule, která vypadala přímo úchvatně. Už asi vím, jak se musela cítit admirál Janeway, když po 7 letech v kvadrantu Delta znovu uviděla Zemi. Pak jsem sebou trhl, protože kolem nás proletěl raketoplán a já byl tak zaujat tou nádhernou scenérií, že jsem vůbec nevnímal ten provoz, který vládne kolem Země. Nyní jsem místo hvězd začal sledovat lodě plující vesmírem. Bylo jich opravdu požehnaně spousty obchodních plavidel významných korporací, osobní raketoplány, další runabouty a také lodě Hvězdné flotily. V dálce zrovna z warpu vyskočila loď třídy Galaxy a svojí majestátností zastínila všechny obchodní plavidla, raketoplány i některé další lodě Hvězdné flotily. Byla opravdu úchvatná podívaná její kolosální trup se začal přibližovat jakoby k nám. Samozřejmě jsem si uvědomoval, že jejím cílem nejsme my, ale McKinley. Na takové lodi bych chtěl jednou sloužit. Podle mě je to prostě jedna z nejúžasnějších lodí, které jsou doposud používané Hvězdnou flotilou. Líbila by se ti, co? Povídá mi Max, když viděl můj zasněný výraz. A jak. Odpovídám a můj hlas je pořád stejně zasněný. Max si však nedá pokoj a pokračuje v rejpání. Není nic jednoduššího než se stát admirál, v tvém případě velvyslancem a požádat si o takovou osobní loď. To už ze mě vyprchá moje zasnění a otočím se k Maxovi. Samozřejmě, to je ta nejjednodušší cesta. Ale znáš mě. Nikdy nejdu tou jednoduchou cestou. Odpovím ironicky. To je pravda ty totiž nemůže nikdy jít tou snazší cestou. Vždycky v tom hledáš něco, co tam ani být nemusí. Je Maxova klidná reakce. Jo, to je fakt. Ale někdy to tam je. Chtěl jsem ještě pokračovat, ale to už jsme se opět dali do pohybu. Znovu jsem spatřil Galaxy, ale o chvíli později její majestátnost spleskla. Začala se objevovat McKinley a už jenom oproti její části byla loď třídy Galaxy jakýsi bezvýznamný prcek. Po pár minutách jsem uviděl celou McKinley, která se tyčila na orbitě Země jako její velký strážce. Je úžasná, velká, mohutná a samozřejmě těžce ozbrojená. Představuje opravdu velký kus federální technologie, aspoň dle mého názoru. Ale to už jsme přibližovali čím dál tím víc k McKinley a ona se pořád zvětšovala, až jsem si opravdu svým významem oproti ní přidal jako améba. Vletěli jsme do přistávacího doku a přistáli na SB1 McKinley. Nejlepší diplomat, jakýho znám, je plně nabitej phaser! kapitán Scotty Hlavní diplomatický důstojník pro sektor Theta Hráč měsíce Září 2380

7 , 10:48 Mark Rico Víceadmirál invitation part I. Admirál s kapitánkou a Zarahem sjížděli turovýtahem do doku 52. Sandro, až uvítáme kadety, chci tě na palubě třicet dva. Delegace tam bude čekat. Já se ještě vrátím na můstek, musím ještě zavolat velitelství, ale dorazím jak to nejdříve bude možné. Zatím je mým jménem pozdravíš a předneseš nějakou řeč, jako že jsme rádi že tu jsou a takové ty plky. Přesné znění nechám na tobě. Rozumíš? Jistě admirále. Založen: Příspěvky: 125 Umístění: Hvězdná základna McKinley Rico pokýval hlavou: Zarahu, ty jí doprovodíš. Jak je to s bezpečnostními týmy? Menší, postarší, ale přesto viditělně hranatý muž odpověděl hlubokým hlasem: Čekají tam na ně v úkrytu čtyři perfektně vyvičené týmy. Jsou tam také nějací mariňáci. Nic jsme nenechali náhodě. Uvidíme, jak se budou chovat. Jsou připraveni se tam okamžitě ukázat. Viditelné jsou prozatím jen dvě menší skupinky, ať si nemyslí, že je chceme pobít. Admirál pokával hlavou: Dobře. Ty i já víme, čeho jsou schopní. Ale nezapomínej, je to diplomatická návštěva, takže klingony zmlátit a hned nahlásit. Šup s nima do ošetřovny a zae do oběhu. Jasné? Okolnosti prošetřím já. Zarah pokýval hlavou. Turbovýtah zastavil a dveře se otevřeli =/\= Paluba 73, dok 52 =/\= Rico si upravil uniformu, stejně jako jeho doprovod, a vydali se rázným krokem ven. Můstek, po kterém šli, byl ve výšce asi deseti metrů. Pod nimi byly čluny, runaboaty, servisní čluny, hromada materiálu a spousta techniků, jež prováděla úpravy a opravy. 52/A, 52/B, 52/C 52/D.. Odpočítával si v duchu Sandra. Vždycky obdivovala admirálovu paměť. Ještě se nestalo, aby na něco zapomněl. Už se mnohokrát stalo, že něco zaspal, ale nikdy na nic nezapoměl. U žlutého označení 52/I se vydali po schodech dolů. Dok byl zatím stále prázdný, ale pět mužů, jenž si Rico vyžádal tu už byli a v pozoru čekali. Zarah si je změřil pohledem a něco jim začal vykládat. Rico se rozhlédl a poklepal na komunikátor: Admirál Carle. Carlo kde je ten člun co nám sem veze kadety? =/\= Počkejte pane, podívám se. Ach ano, mají deset minut zpoždění. Měli problém s motory. Čekají v přistávacím vetoru. =/\= Nehodlám tu na ně deset minut čekat, dejte jim přednost. =/\= Pane, mám tu na přistávacím vektoru loď třídy galaxy a... =/\= Carlo, chci tady ten člun! =/\= Ano pane, pošlu zprávu kapitánu Hopkinsovi. =/\= Věděl jsem, že je na vás spoleh. Ani ne za dvě minuty do doku pomalu, skrze ochrané pole, vletěl runabout. Hladce přistál a servisní pole ho zajistilo. Všichni, kromě Rica, stojícího v popředí, se postavili do pozoru. Kadeté vylezli s batohy a taškami a když zahlédli admirála, okamžitě se seřadili a postavili do pozoru.

8 Vítejte kadeti. zahřměl admirál Na nejlepší stanici ve Flotile, Hvězdné základně McKinley! Po nějakou dobu se stane vaším domovem. Bude to první místo, kde budete sloužit a odkud si odnesete nějaké hodnocení. Může být dobré, může být špatné. To je jen na vás a vašich schopnostech. Přál bych si, abych vás všchny jednou potkal jako kapitány hvězdných lodí, slavné a se spoustou zkušeností. Snad se toho i dožiji. Teď jimi ale nejste. Chovejte se podle toho, dělejte, co se vám řekne a jednou jimi budete. Poškoďte nějak stanici, udělejte jakoukoliv chybu a pošlu vás zpět na akademii a to s nejhorším hodnocením jaké si dokážete představit. Třeba z nich vážně budou jednou velitelé, co ty víš? Prolétlo mu hlavou, když si je prohlížel jednoho po druhém. Už jsi přece viděl horší. Ale nakonec i lepší. Tak, kadeti. Ještě jedna věc. Každý, kdo podemnou slouží, stejně jako vy, prozatím souhlasil s jednou věcí. Nikdy vám nebudu vykat. Budu vás oslovovat tykáním Barte, Andrew, Martele, Maxisi a Davide. Má to dva důvody- jeden, že mi tak lépe přirostete k srdci a přijde mi to takové familiérnější. A co jiného je flotila bez familiérnosti? Druhý, a to důležitější. Pokud se něco stane a vy uděláte nějakou sakra velkou chybu, oč lépe zní například Davide, ty jsi prostě idot, než Kadete Jacksone, vy jste ale idiot. Kadeti se rozesmáli, jen David se cítil poněkud trapně. Nejsmějte se, platí to na vás všechny a Davide, doufám, že jsem se tě nijak neotkl, Byl to příklad. Máme na stanici nyní poněkud rušno, takže vaše úkoly a pracovní zařazení máte připravené v kajutách. Tak, na závěr, je tu někdo, kdo má otázky, nebo komu by moje tykání vadilo? Pokud si řeknete, budu vám vykat, to slibuju. Budete sice první, ale zkousnu to. Tón jeho hlasu sice naznačoval opak, ale Sandra věděla, že to myslí vážně, stejně jako to věděl Zarah. "...gegen alles!" , 11:49 Andrew d'armand Praporčík Call to duty Celou cestu jsem prospal na sedadle raketoplánu a když jsem přistáli v doku základny, byl jsem celý rozlámaný, ale přešťastný, že je cesta za námi. Vysoukal jsem s runabout spolu se svým cestovním vakem, zahlédl jsem několik stojících lidí v pozoru, kromě jediného, zaostřil jsem na něj. Admirál, velitel stanice, strčil jsem do Maxise vedle mě. Za nedlouho jsem udělali řadu a postavili se do pozoru. Admirál vyčkal než jsme se urovnali a pak spustil svůj uvítací proslov. Po zkušenostech s generálem Romanovem se zdál být daleko víc... lidčtější. Založen: Příspěvky: 102 Umístění: Hvězdná základna McKinley Mezi lidmi, kteří admirála doprovázeli jsem zahlédl někoho v uniformě bezpečnosti s hodností vrchního náčelníka, snažil jsem si jeho obličej uložit do paměti. Admirál začal probírat oslovování. Hm, není moc obvyklé s každým si hned tykat, ale mám raději ten přístup "přísného kamaráda" než mentora, kterým se vyznačovalo tolik profesorů na Akademii. Takže já rozhodně nemám nic proti tomu. Ohledně otázek. "Pane, rád bych věděl u koho a v kolik se máme hlásit do služby", malinko jsem vykročil před řadu, starý zvyk, doufám, že to nezpůsobilo nějaké faux pax proti zavedným normám. Snad ten dotaz nebude admirál považovat za kadetskou nedočkavost, ale rád praktikuji co na srdci to na jazyku, když vidím otevřený přístup. Andrew d'armand "Multi enim sunt vocati, pauci vero electi." , 10:50

9 Martel Tarkin Konzul Po příletu na stanici jsem si vzal svých pár švestek - můj lodní kufr - a vystoupil jsem s ostatními z přepravního plavidla. Když jsem vystupoval z plavidla, tak jsem se rozhlédl a uviděl pár lidí, jak stojí v pozoru. Chtěl jsem si je prohlédnout, ale Bart do mě žďuchl, abych vypadl ze dveří. Založen: Příspěvky: 279 Umístění: Sektor Theta, kolonie pod velením admirála Rica Vyšli jsme ven a během chvilky udělali řadu a postavili se do pozoru. Admirál k nám začal mít uvítací žvásty. Tradice. Nic méně mu to šlo. Docela jsem se pobavil, když oznámil rozdíl mezi tykáním a vykáním. Jeho reakce asi byla očekávatelná, ale prostě jsem se pobavil na účet někoho cizího. Pak z ničeho nic vystoupil z řady Andrew a zeptal na naše umístění po dobu naší praxe. Díval jsem se pozorně, a když Andrew začal mluvit, tak se něj všichni podívali, ale jakemile skončil, tak se zase všichni s napjatým výrazem podívali na admirála. Velmi dobrá otázka! Říkal jsem si v duchu. Rozhodně to bude potřebovat vědět. Musíme tedy počkat na odpověď admirála. Nejlepší diplomat, jakýho znám, je plně nabitej phaser! kapitán Scotty Hlavní diplomatický důstojník pro sektor Theta Hráč měsíce Září , 12:15 Bart G. Farkas Nadporučík (marína) Konečně na místě Začali jsme se zvedat a vystupovat z ranboutu. Martel se jakoby zasek ve dveřích. Rozhlížel se a proto mi moje mariňácká povaha velela jen jedno. Tudíž jsem do něj vrazil a konečně se vstup uvolnil. Vyšel jsem poslední a taky jsem se jako poslední zařadil. Stoupl jsem si do pozoru tak, jak to po mě vždy Romanov vyžadoval. Někdo by mohl říct, že je to až moc přesné, ale když vás kvůli takové prkotině jako je špatné upravený knoflík nechá někdo běhat 10 km, tak si začnete uvědomovat, že by bylo lepší to příště mít v pořádku. Založen: Příspěvky: 324 Umístění: SB McKinley Admirál přednesl svůj projev a zdál se mi jako férovej chlap. Jevil se jako člověk, kdo má rád pořádek, ale taky by rád viděl, že z nás jednou něco bude. Hlavně nesmím zklamat Romanova. Věří, že to tentokrát udělám. Když se mi nepodařila ta vojenská, tak snad aspoň akademie. Občas si říkám, že dělám velmi zbrklé chyby, ale když se musíte narychlo rozhodovat, tak se vám to pak staví i do života. Jedna věc mě však posilovala v odhodlání a ve víře, že to zvládnu. Tou věcí byla vzpomínka na Vicky. Toho anděla z akademie. Nemohl jsem se dočkat, až se s ní uvidím, alespoň přes komunikaci i když bych se jí přece jen radši dotknul a dal jí polibek. Chyběla mi a to jsme se neviděli tepráv den. Když Admirál skončil a zeptal se na otázky, tak vystoupil Andrew a zeptal se na to, kdy se máme a kam dostavit na službu. Přišlo mi to jako velmi dobrý dotaz. Nebýt toho, že se zeptal Andrew, tak bych se býval taky zeptal. Někdy se mi zdá, že mi čte myšlenky, ale od té doby, co mi dá se říci v simulátoru zachránil život a jednou pro mě málem padl, k tomu se postaral o to, abych měl dívku, i když dá se říci nevědomky, tak od té doby ho beru jako kamaráda na život a na smrt. Přeci jen se zdá, že jsme se ve čtvrtém ročníku všichni tak nějak více sblížili jako kamarádi. Je to asi tím, že je nás jen pět, ale asi si nedovedu představit lepší třídu. Čekal jsem tedy dál na to, až se admirál k dotazu vyjádří. "Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele." Kadet John Detrix DF

10 Ministerstvo zdravotnictví varuje: Čtení Farkasových logů může způsobit i těžkou újmu na zdraví!!! , 14:37 David Jackson Poručík Založen: Příspěvky: 422 Umístění: USS Excalibur Admirál Rico nás přivítal tradičním proslovem, který nám řekl všechno a vlastně nic. Vzpomenu si na podobnný proslov v prváku od Nakamury. Asi tradice ve Flotile. Vypadáto, že služba zde bude poněkud volná. Ikdyž, co já vím. Andrew se na něco zeptal. Napůl poslouchám odpověď a napůl prohrabuju vzpomínky. Vzpomínky na záznam mé budoucí přímé nadřízené. Podporučík McRide. Podle záznamu to bude velice zajímavá služba. Velice. Vzpomínám si na jeji psychologický profil. První věta byla: "Je výbušné povahy, velmi výbušné." Jinak je podporučík McRide normální 30 letá žena. Ale dokáže se naštvat kvůli čemukoliv. Jednou prý i seřvala svého učitele na Akademii. Jen proto, že se jí nelíbilo, jak jí oslovuje. Rozhodně zajímavé. Možná by měla na nějaký čas mezi vulkánce. A je to tu zase. Vulkánci = T`Rel. Davide, Davide, jsi v tom až po uši. Ale Posseidon je pryč a než jí uvidíš... Než jí uvidíš, budeš se soustředit na výuku. A to znamená soustředit se i na to, co právě Andrewovy odpovídá admirál. "Mysl poručí tělu a to okamžitě poslechne. Mysl přikáže sama sobě a setká se s odporem" , 17:40 Mark Rico Víceadmirál Invitation part II. Rico pohlédl na mladíka: Zrovna před chvílí jsem ti, kadete, řekl, že tvoje pracovní zařazení a úkoly máš připraveny, stejně jako ostatní, v kajutě. A do kajut tě navede počítač. Rico se usmál: Takže jelikož nemáte další dotazy, máte rozchod. Já i stanice od vás očekáváme perfektní službu. OFF: Pokud máte dotaz, ptejte se, zodpovím zpětně. Založen: Příspěvky: 125 Umístění: Hvězdná základna McKinley =/\= O 32 minut pozdjěi v pracovně admirála =/\= Ale já chápu, že jsou tu na výcviku, ale proč jste nechali kadeta Tarkina jako pobočníka vrchnío diplomata? Víte, že jsou tu teď klingoné na lodi a probíhá tu důležité jednání! Jestli to Tarkin pokazí, může to vážně poškodit Federaci. Admirálovi pomalu docházela trpělivost. Marku, uklidni se. Poškodit federaci může kdokoliv z tvé posádky. Jenže kdokoliv z mé posádky má dokončenou akademii a pokud přijde do styku s klingony, prošel i speciálním prověřením! Se vší úctou pane, my tu nebudeme hrát společenské hry! Jedná se o dvě vesmírné soustavy, kde má federace základny! =/\= Tady je kapitán Haydsová admirálovi, admirále, potřebujeme vás na palubě 15. Klingoné začínají být trochu nervozní. =/\= Rico si povzdechl, nesnášel, když Sandra použila slovní spojení: začínají být nervozní. Poklepal na komunikátor: Ještě chvilku, už jsem na cestě. Muž na obrazovce s hodnost admirála zavrtěl hlavou: Rico Rico, velení ze zařazení neustoupí. Není to ve vaší pravomoci, jsou na výcviku a přišlo to přímo z akademie. Než by došlo k převelení, jsou doma. Zkuste to nějak zkousnout a nedělejte zbytečné potíže. Dobře pane, ale chci, aby jste věděl, že jsem byl proti tomu. Jistě, to si uvědomuji. Velitelství konec. Na obrazovce se objevilo standartní logo Federace. Rico chvíli potichu zuřil a pak

11 praštil pěstí do stolu. Jako by nestačilo, že má na lodi bandu klingonů, ještě se mu do toho mísí kadeti. Není proti nim zaujatý, ale jestli něco selže, budou to oni. Snad si ho Scott při jednání ohlídá. Ne snad, určitě. Ještě dnes večer mu napíše. Asmirál vstal, upravil si uniformu a vydal se na palubu 15. "...gegen alles!" , 12:28 Martel Tarkin Konzul Po uvítacím ceremoniálu (dá-li se to tak nazvat) jsme se na sebe podívali. Počkali jsme až admirál odejde s jeho doprovodem a pak jsme se začali taky rozcházet. Příjemnou službu všem. Řeknu nahlas, aby mě každý slyšel. Pak se podívám na svůj lodní kufr a zpět na plošinu. To jsem zvědavej, za jak dlouho se máme hlásit ve službě. Doufám, že tak za 14, asi tolik mi bude trvat cesta. Brblám polohlasem. Založen: Příspěvky: 279 Umístění: Sektor Theta, kolonie pod velením admirála Rica Každý z nás se zeptal počítače, kde je jeho ubikace. Počítači, na které palubě je ubikace Martela Tarkina? Ozval se onen známý zvuk a počítač odpověděl. Ubytování kadeta Martela Tarkina je na palubě 58, diplomatické oddělení 4, dveře číslo 32/58. To jsem z toho moudrý, ale aspoň něco. Vím, na které palubě jsem. Ostatní se asi také zeptali, ale já to moc nevnímal, protože jsem se zahleděl do kouta, kde právě přistával runabout. A soudě podle jeho vzhledu to vypadalo, že byl buď pod útokem nebo v nějaké anomálii. Co na plat. Je na čase jít. Ještě jednou jsme se rozloučili a já se vydal za pomocí výtahu na palubu 58. Výtahem to trvalo jenom chvíli, ale pak to byl horor. Počítači, vyznač cestu ke kajutě Martela Tarkina. Tak se i stalo, okamžitě se obvodu rozsvítila světla a já se vydal podle nich. Trvalo to snad celou věčnost. Ještě štěstí, že můj kufr má kolečka. Asi po 15 minutách chůze zatáčkami a koridory jsem byl na místě. Moje prsty sklouzly na vchodový ovladač a zadaly můj přístupový kód. Ani ne vteřinu potom, co jsem zmáčkl poslední tlačítko se dveře otevřely a já myslel, že mi snad spadne huba na zem. Otevřel se mi pokoj, o jakém se mi ani nesnilo velká prostorná kajuta, plná rostlin všeho druhu, a dokonce i proudící voda z malé skalky. Vešel jsem dovnitř a ještě jsem pomale nemohl dýchat. Oči se mi stočily doprava a já uviděl další dvoje dveře. Asi to bude toaleta (záchod + sprchový kout). Ale kam vedou ty druhé dveře? Ihned jsem se tím směrem vydal. Kufr jsem nechal v hlavní místnosti. Copak tam asi bude? Jako předtím se i tyhle dveře otevřely malinkou chvilku, co jsem zadal požadavek na panel. Byla tam další místnost respektive to byl velký šatník s mnoha, mnoha věcmi. Za takovýto šatník by se nemuselo stydět mnoho žen. Moc hezký, opravdu. Pronesu nahlas. Nevybral jsem si tedy špatně, diplomacie má co nabídnout. Pokračuji v mluvení sám pro sebe v prázdné místnosti. Otočil jsem se tedy od šatníku a podíval se ke skalce, z níž proudila voda a která stála vedle postele. Za skalkou byla zeď a na ní namalovaná vlajka Federace Spojených planet. Byla moc hezká, ale pořád jsem si v duchu říkal, že to trochu přehánějí s těmi dekoracemi. Oči putovaly po místnosti a snažily se zachytit vše. Pak sklouzly i na postel a ní ležel padd. Uchopil jsem jej do ruky a začal číst. Pane Tarkine, očekávám Vás, dnes v 17:00 v mé kanceláři. Má kancelář je na palubě 7, místnost 42. Chci se s Vámi osobně seznámit ještě dříve, než Vám začne oficiálně služba. Ta Vám začíná již zítra úder 8 hodiny ranní. Scott Matrix P.S. Opovažte se mít na sobě kadetskou uniformu. V šatníku je dost vhodných šatů.

12 Příjemné. Takové pozvání se přeci neodmítá. Říkám si v duchu ironicky. Počítači, kolik je hodin? Počítač opět reagoval. 16:02:31. Mám vcelku dost času, ale neměl bych to podcenit je zapotřebí být tam s předstihem. To nemůže uškodit. Vrhl jsem se tedy do šatníku a vybral si černo-hnědé civilní oblečení. Musím uznat, že mi opravdu slušelo, když jsem se koukl do zrcadla. Trvalo mi asi 10 minut, než jsem se připravil na cestu. Hotovo! Konečně. Opustil jsem tedy svoji novou kajutu, jenž mi bude na půl roku domovem, a vydal se na první setkání s mým přímým nadřízeným. Zavolal jsem si turbovýtah, ale pár minut jsem čekal, než se nějaký uvolnil (zřejmě). Vstoupil jsem a oznámil, že chci palubu 7. Následovala stejná procedura jak předtím, když jsem hledal svou kajutu. Velvyslancovu kancelář jsem našel mnohem rychleji jestli to nebude tím, že to byly 8. dveře od vchodu do výtahu měl jsem takové podření. Přisel jsem k panelu a zazvonil. Nikdo se neozýval. Pak se mi na paddu (v 17:56:42), který jsem si vzal s sebou objevila zpráva, že velvyslanec přijde později, ať počkám v jeho kanceláři. Vešel jsem tedy dovnitř. Kancelář měl zařízenou přímo úchvatně. Velký tmavý stůl a za ním velké černé křeslo, pravděpodobně z kůže. Po mé levici byly vitríny a v nich se leskla spousta zlatých hvězdných lodí a o kus dál zase byly ceny, jenž velvyslanec Matrix dostal. Otočil jsem svou hlavu na druhou stranu a tam na stěně visely obrazy. Byly od různých umělců a byly vytvořeny v různých uměleckých obdobích. Už bylo 19:23 a velvyslanec nikde - divné. Začaly mě bolet nohy od neustálého pochodování přes místnost. Tak jsem se posadil do křesel naproti velvyslancovu. Velmi pohodlné, to se musí uznat. Chvíli jsem tam jen tak seděl a bubnoval prsty do stolu. Pak jsem vstal a šel si k replikátoru pro hrnek s horkou čokoládou. Otočil jsem se zpět a uviděl krásné velvyslancovo křeslo. Vykoukl jsem z místnosti ven na chodbu, nikdo tam nebyl. Neodolal jsem a šel si ho vyzkoušet. Bylo opravdu pohodlné. Seděl jsem v něm a popíjel svoji horkou čokoládu. Oči mi neustále sledovaly dveře, jestli někdo nepřichází. Stočil jsem svoje oči doprava a podíval se na hvězdný vesmír. Vždy, když to vidím, tak jsem tím přímo uchvácen. Vstal jsem z křesla a šel blíže k oknu. Úchvatná podívána a ještě příjemnější pocit. Stát tam, popíjet horkou čokoládu a sledovat tu nádhernou scenérii. Z ničeho nic se ozval slabý potlesk. Prudce jsem se otočil. Výborně, moc hezky jste to udělal. Za to by se musel stydět žádný kapitán Hvězdné flotily. Tak hezky vstát z křesla a přejít plynule ani ne pomalu ani ne rychle k oknu a upít. To se Vám opravdu podařilo, pane Tarkine. Byl to velvyslanec Scott Matrix. Stál u druhých dveří, kterých jsem si nevšiml. Byl opřený bokem o stěnu. Ruce měl zkřížené v úrovni prsou a nohy byly také zkřížené. Já, pane, já Začal jsem koktat. To nebyl moc dobrý začátek sedím v jeho křesle a hraji si na velkého šéfa. Co vy? Zeptal se s úsměvem na tváři. T aky jste zakopl a nešťastno náhodou skončil na mém křesle jako můj poslední pobočník? Nebo jste snad jako některý před Vámi měl nevolnost a mé křeslo bylo nejbližší? Ptal se, ale jeho hlas zněl více než pobaveně a tu a tam už přecházel ve smích. V očích mu šlehaly takové malé plamínky. Stal jsem jako přibitý na místě. Oči jsem na něj vyvaloval. Tak se přeci posaďte a přestaňte na mě valit oči. Za prvé by Vám mohly vypadnout a za druhé nechci být moc okoukaný. Probral jsem se jako z transu a šel si podle vyzvání sednout. Došel jsem ke křeslu naproti velvyslancovu a posadil se. Hrnek jsem položil na stůl a utřel si své ruce od potu. Velvyslanec si mě chvíli prohlížel. Záznamy nelhaly opravdu u Vás zvítězily rysy po matce, to je beze sporu. Řekl Matrix, když jsem se posadil. Tak mám aspoň nového pobočníka, když ten starý ode mě

13 odešel s tím, že jde dělat pobočníka nějakému stupidnímu konzulovi na Vulkánu. Uvidíme, jestli se osvědčíte on už ovšem byl profesionál, tudíž od Vás neočekávám tolik, co od něj. Máte právo na slevení z požadavku v rozmezí jednoho 1 % od pracovních povinnosti mého předchozího asistenta. To slevení máte jenom proto, že jste ještě kadet, a tak se na Vás stahují jiné předpisy, které neumožňují, abyste pracoval jako on. Prohlásil neochvějně velvyslanec. Na všechno jsem kýval hlavou. Byl jsem ještě v šoku, z toho u čeho mě chytil. No, a nyní se už proberte a bude si povídat. Jdu zrovna od admirála Rica. Na palubu přiletěli Klingoni jednat o systémech, které patří jim. Federace tam má ale základny a využívá těch systémů. Mojí, ale zároveň i Vaším, úkolem bude dostat ty dva systémy do pařátů Federace za co nejmenší možnou cenu. Rozuměl jste? Zeptal se nakonec. Ano, pane, rozuměl. Odpověděl jsem rychle. Fajn, ještě odbouráte to pane a bude to v pořádku, protože od tohoto okamžiku ti tykám. Ty mě tykat nebudeš, na to nemáš. Ne, že jsi kadet, ale zatím si nic nepředvedl, až něco předvedeš, tak ti to dovolím. Teď se běž vyspat zítra máme první kolo v ringu. Vstal jsem a odcházel. On se vůbec nenaštval, že jsem seděl v jeho křesle! To je divný, to někdo udělat mě a nemít ode mě povolené Pak jsem se naráz zastavil a otočil jsem. Nevím proč, ale domníval jsem se, že velvyslanec to očekával. Pane, ehm chci říct Nevím, jestli je moudré, abych se účastnil jednání s Klingony můj vzhled je romulanský a Klingoni nemají Romulany rádi. Scott se ještě pohodlněji uvelebil v křesle. Dobrý, nejseš tak blbej. Já to, samo, vím. Trvalo mi dlouho, než jsem se rozhodl, zdali tě tam vemu. Nakonec jsem se rozhodl, ano vezmu tě tam a hotovo. Jsi občan Federace. A neboj se zasahovat do jednání, správný argument je vždy na místě. A nyní už padej, potřebuji klid. Pokynul jsem na rozloučenou a odešel jsem do svého pokoje. Nejlepší diplomat, jakýho znám, je plně nabitej phaser! kapitán Scotty Hlavní diplomatický důstojník pro sektor Theta Hráč měsíce Září , 19:10 David Jackson Poručík Založen: Příspěvky: 422 Umístění: USS Excalibur Půl hodiny po rozhodu vyhláseným admirál jsem stál před svojí kajutou, brašna přes rameno. Lidem asi musím připadat jako blázen, protože tu takhle stojím už pár minut. Teda, doufám, že je to jen pár minut. Nechápu, proč prostě nevejdu dovnitř. Vždyť stačí jen natáhnout ruku, dotknout se toho ovládání a vejít. Tak jo Davide, odhoď tu nervozitu a vejdi. Je to jen pokoj. Obyčejnej pokoj. Není důvod k nervozitě. Vždyť tam bude maximálně zpráva a nebo PADD se zprávou. A to bude rozkaz. Tak Davide, na Vstupuji do, oproti akademijní, prostorné kajuty. Opravdu prostorné. Takovejhle bejvák jsem viděl naposled... v tom příjemném hotýlku v Barceloně. No, pokoj nebyl ani tak příjemnej jako má společnost tam. Jó, Julie, kde je ti konec? Sestřenko moje drahá. Naposledy jsem jí viděl, když se nalodila na USS Mayflower.Týden po tom týdnu v Barceloně. No, ale dost s minulostí. Tak, kde je ten rozkaz? Zpráva žádná nepříšla, PADD tu taky nevidím. Ví tu vůbec o mě? Tak si alespoň začnu vybalovat. O jednu vybalenou brašnu později Tak vybaleno, a furt nic. V tom se ozve zvuk připomínající protžení trupu. Žaludek se dožaduje zaplnění. Jinými slovy, mám hlad. Přistupuji k replikátoru a objednávám si čtvrtlibrák se sýrem, ve Francii nazívaný Royal cheese(znalci filmů tuto narážku pochopí) a tradiční nápoj. Usedám ke stolu a chystám si vzít první sousto, když se ozve komunikátor. =/\="Kadete Jacksone,tady podporučík McRide, za půl hodiny se dostavte do vědeckých laboratoří. McRide konec." Tolik k příjemnému obědu. No co, tak vyrazím, ať to mám za sebou.

14 O 28 minut 50 vteřin později Vstupuji do vědecké laboratoře. V místnosti je jen mladá žena. Pokud nelže záznam, je to moje nadřízená. A je momentálně začtená do nějakých spisů. Přistoupím k jejímu stolu a odkašlám si. "Jackson, kadet David. Hlásím se do služby...madam." Mladá žena vzhlédne a odhalí svojí tvář. Tale nádherá tvář, že má být výbušná a nepříjemná? To těžko. McRide se usměje. Tak nádherným úsměvem. Ale úsměv brzo mizí a nahrazuje ho neutrální výraz vulkánců. podobnný jsem viděl i T`Rel. "Jste tu brzo kadete." "Ano, madam." "Máte k tomu důvod, kadete?" "Důvod, madam?" "Ano, důvod. Člověk musí mít ke všemu důvod. Takže, jaký je Váš důvod k tomu, přijít dříve." "Nechtěl jsem přijít později, madam." "Hmm." podporučík si zamručí něco pro sebe, čemu nerozumím "Dobře, jděte zatím udělat diagnostiku tamté sondy. A upravte jí podle těchto parametrů. Přesně podle těchto parametrů!" "Ano, madam." Beru si PADD s parametry a jdu k sondě. "Mysl poručí tělu a to okamžitě poslechne. Mysl přikáže sama sobě a setká se s odporem" Naposledy upravil David Jackson dne , 15:46, celkově upraveno 1 krát , 20:08 Bart G. Farkas Nadporučík (marína) Založen: Příspěvky: 324 Umístění: SB McKinley První den se svým novým velitelem Jakmile skončil amirálův proslov a admirál odešel z místnosti, rozločil jsem se s ostatními a vydal se i se svými věcmi do pokoje. Souřadnice jsem si stáhl na padd a koordinoval se podle mapy. Nechtěl jsem hned okatě ukázat, že jsem tu nový, i když to samozřejmě věděl téměř každý, kdo kolem mě prošel. Můj pokoj byl na palubě 38 v sekci mariňáckého oddělení pokoj 58. Celé toto patro bylo dáno na pospas maríně. Přečítal jsem si cestou do kajuty různé informace, jež jsem spolu s mapou stáhl. Dozvěděl jsem se, že na základnu bylo přiděleno nedávno 65 mariňáků. Hledal jsem důvod, ale našel se úplně sám bez vynucení. Když jsem si stoupl do výtahu, zrovna se o téma Klingoni na Hvězdné základně bavili dva důstojníci. Nějak jim nevadilo, že to slyším. Asi to nebylo tajné. Přeci jen taková věc jako Klingoni se stěží utají. Předpokládal jsem tedy, že jsou tu mariňáci právě z toho důvodu. Pokud se něco zvrtne, tak chtějí mít jistotu, že to kdosi dostane pod kontrolu. A kdo jiný než mariňák je cvičen pro takové akce. Přeci jen bezpečnost má spoustu práce i jinde a nemůže si dovolit najednou přemísti takové počty mužů. Nevěděl jsem, zda-li je má teorie správná. Ani jsem se nepokoušel to nijak zjišťovat. Byl jsem tu proto, abych poslouchal rozkazy svých nadsřízených. výtach mě dovezl na palubu 38 a hned jak se otevřely dveře, věděl jsem, že tady se mi bude líbit. Alespoň po stránce vybavení. Byli tu bojové simulátory, cvičebny, posilovny, kurty, střelnice a vůbec všechno potřebné. Pokoje se nacházeli v klidnější oblasti v zaději a než jsem ke svému došel, mohl jsem zhlédnout nejednu zajímavou scénu soubojů. Ti mariňáci, jež nebyli momentálně nasazeni buď seděli na zdejším baru, nebo posilovali

15 svá svalstva. Když jsem se na některé díval, tak jsem se až styděl za to, že proti nim jsem ještě suchar. Na akademii se dalo řici, že jsem namakanej borec, ale tady ne. Sice se našli i tací, jež na tom byli o lehounce hůře, ale bylo jich ohromně málo, ba skoro žádný. Většina měla namakaná těla, jako ten známí herec z 20. stol. Jak se jmenoval. Myslím že Arnold Schwarzebrown. Nebo tak nějak. Už si přesně nevzpomínám. Ale prostě to bylo něco na ten styl. Zahlédl jsem i souboj dvou mariňáků, kteří se asi pohádali, neboť po sobě na chodbě vyjeli a dali si solidní nakládačku. Takový rany a pořád vydrželi. Radši jsem se ale nezdržoval. Nechtěl jsem se do toho zamíchat. Když jsem konečně ten pokoj našel, byl jsem rád, že už jsem na místě. Nebyl jsem sice unaven, ale chtělo se mi ubytovat se. Být zase ve svém pokoji. Nebo spíše pokoji, jež budu půl roku nazývat svým. Vešel jsem dovnitř. Byl to pokoj jako každej jinej. Položil jsem kabelu na zem a začal vybalovat. Za 10 minut jsem byl hotov. Nějak speciálně jsem se s tím nepral. Měl jsem sebou takév věci, které byly potřebné, nic víc. Vyndal jsem si lehčí oblečení a hodil si sprchu. Pak jsem navštívil i záchodovou mísu, s níž jsem si už dlouho potřeboval promluvi. Když bylo dokonáno, tak jsem se převlékl a lehl si na postel. V tom jsem ucítil, jak mě něco tlačí do zad. Samozřejmě to byl Padd. Když jsem otevřel zprávu, bylo tam psáno... Vojáku Farkasi, jsem tvým novým velitelem. Mé jméno je generálmajor Robert Sanchez. Budu ti velitelem po dobu služby na SB. Nebudu ti dělat žádná privilegia. Genrál Romanov, můj přítel mě obeznámil s tím, že tě nemám šetřit. Prý si byl vycvičen dostatečně na to, abych tě zařadil přímo do zdejších mariňáckých sil. Hodlám jeho přání splnit. Šetřit tě nebudu. Budu ti tykat a říkat vojáku. Námitky si nech pro sebe! Budeš plnit moje rozkazy a nebudeš odmlouvat. Pokud se ti něco nelíbí, tak můžeš kdykoliv odejít. Počítej ale s tím, že akademii neuděláš. V se nahlaš kapitánu Boldmenovi. Jeden z jeho chlapců je teď na ošetřovně a potřebuje náhradu. Má tým ze čtyř lidí + on. Budeš mu napovel. Věřím, že se od něj hodně naučíš. Tvým úkolem bude poslouchat jeho rozkazy a postarat se o úkoly, které jeho tým má. Na palubě jsou Klingoni. Nestaráme se o to, proč tu jsou. Prostě tu jsou a naším úkolem je postarat se o bezpečnost stanice. Bezpečáci maj svých problémů dost, navíc mají z nás klyngoni větší úctu. Nahlaš se včas vojáku!!! No, je vidět, že Romanov chce po mě to nejlepší. Asi jsem se neměl tak snažit. Přeci jen aspoň zažiju pravou mariňáckou práci na vlastní kůži. Může se mi to do života moc hodit. Kouknu na chronometr a vidím = Nejvyšší čás na to, abych se podíval po místu, kde se pak mám hlásit, Přeci jen, každý správný stratég si nejprve obhlídne bojiště. Vyjdu z pokoje a procházím se po 38 patře. Nakonec asi po 40 minutách se mi podaří si nějak tak v hlavě zmapovat kde asi co je. Vstoupím do pokoje a hned zamířím k posteli. Tam už leží moje skvěle vypadající uniforma. Snad jsem na nic nezapomněl. Rychle se převléknu a v opouštím svůj pokoj. Jdu přímo a za několik minut už vcházím do dveří, které nyní nesou nápis - Strategická poradna : Tým 4. Je to taková malá konferenčka se stolkem pro pět lidí a holografickým displejem na jedné části místnosti. Nikdo tam ještě není, a tak se vydám pořádně si tu místnost prozkoumat. Není tu nic navíc. Prostě jen potřebné věci. Zde se opravdu ukazuje, že mariňáci neradi plýtvají. Co je njepotřebné prostě nepotřebují. Stoupnu si do rohu místnosti a čekám až ostatní přijdou. Jelikož jsem tu nový, je mojí povinností vyčkat, až se tým usadí a já zaberu zbylé místo. Určitě si ze mě zezačátku budou dělat dost legraci a fórkům na moji osobu se určitě nevyhnu. Bohužel jsem tu nový. Všichni 4 přišli na čas a když jsem uviděl kapitána Boldmena, ihned jsem si stoupl do pozoru a zasalutoval jsem. Když mě on pozdrav vrátil, začal jsem mluvit... Pane, jsem tu na rozkaz generálmajora Sancheze, pane. Kapitán i se svými lidmi se usadili a já stále v pozoru čekal, co řekne.

16 Dobře Barte, je to tvoje jméno ne? Zeptal se zlehka kapitán. Já na to odpověděl bez jakého koliv povolení v disciplíně. Ano pane, je to mé jméno. Kapitán se usmál a povídá. Dobře, takže Barte, posaď se k nám. Tady na tu volnou židli. Chtěl bych ti předem představit náš tým. Já se jmenuji kapitán Alfred Boldmen, tady to je náš expert přes výbušniny - Tommy Gordon, todle je náš bitkař - Igor Gorokov (a při tom ukázal na dokonale nabušené tělo holohlavého černocha, jež působil dojmem, že kdyby do mě strčil, tak mi přeláme snad všechny kosti v těle), pak nesmím zapomenout na Donga, neboli Dorise Dextra, který je expertem na těžkoutechniku no a samozřejmě ty. Jsi tu posilou za chudáka Ronyho. Rony je sniper. Umíš střílet na přesnost? No, vlastně, proč se tě ptám. Hned tě vyzkoušíme, následuj mě. Po těch slovech vstal a s ním i všichni ostatní. Cestou k simulátoru jsem se držel v zadu a náhle ke mě přišel Igor. Říkal jsem si, že mě chce asi ukázat, kdo je v týmu king, a že já jsem takhle malinkej, ale bylo to úplně jinak. Natáhl ke mě ruku, usmál se a řekl... Ahoj Barte, já jsem Igor Gorkov, ale říkaj mi prostě mojí přezdívkou Ivan. Jsem rád, že k nám konečně někoho přidelili. Doufám, že seš dobrej. K sakru nám chybí někdo, kdo nám bude krýt záda. Rony je setsakramensky dobrej střelec, ale tělensně je to srágora. Nic nevydrží a je pořád na ošetřovně s nějakou nemocí. Dosti mě to udivilo, že právě ten, do nějž bych řekl, že je to pořádnej hazjl se ke mně zachová tak...ojediněle. Hned zavolal ostatní, aby se se mnou pozdravili. Čus bus, já jsem Tommy, ale říkaj mi tady Dynamo. Klidně mi tak taky říkej. Když se někdy setkáme s něčím co bouchá, je to na mě. Miluju věci co bouchaj, ty ne? Zeptal se mě. Nechtěl jsem ho zklamat a tak jsem se z toho zkusil vykroutit. Výbušniny sice nejsou můj koníček, ale může to bejt docela zábava. Tommy se usmál, plácl mě přes záda a řekl... Přesně! A úplně největší zábava je to, když se musíš rozhodnout, jesli modrej nebo červnej. Miluju ten adrenalin. Jenom jsem se tak uchachtl a pak ironicky řekl. No, tak to ti věřím. Pak ale ke mě přišel Doris. Řek mi na rovinu, co si o mě myslí a co si mám myslet já o něm. Tak hele chlapečku. Oba víme, že seš ještě nedozrálej klučina (paradox byl, že jemu bylo tak 26 max. 28 a mě 24, ale to je jedno). Nebudeš nikdy dost dobrou náhradou za Ronyho. Proti němu jseš nula. Dávej si na mě pozor a taky si dávej pozor, ať nám to nezkazíš. Jinak já jsem Doris Dexter a když se mnou budeš chtít mluvit, tak mě oslovuj poručíku Dextře, jasný? A bylo mi to jasný. Řekl to úplně zřetelně. Co dodat. Jistě poručíku Dextře, rozumím Vám. Lehce se usmál a ještě než se vzdálil tak řekl. Seš učenlivej, možná si budeme jednou rozumět. Po takovék krásném uvítání jsem nečekal takový konec. No, ale co se dá dělat. V každém stádu je nějaká černá ovce. Ivan mě ujišťoval, že si musí

17 jen zvyknout, já však tušil své. O chvíli později jsem již ležel v simulátoru a střílel na cíl. Ten se vzdaloval. Prvně 50m, pak 100 atd. Když to skončilo (a podotýkám, že jsem do toho dal vše), moje úsoěšnost byla 86%. Kapitán se na to tak díval a pak říká. No, myslím, že je to dostačující. Ronny má normálně 98%, ale jak říkám, na tebe to bude stačit. Stejně se asi k žádnému střílení nedostaneš, ale co kdyby. Budu po tobě chtít, aby si ve svém volném čase trénoval střelbu a vylepšil si ji do 3 měsíců min. na 95%. Je to těžký, ale věř mi, jde to. Pak mi ještě vysvětlil, že naše první pracovní šichta bude až za dva dny, takže do té doby bych měl pořádně cvičit a tak mi řekl, že se tedy za dva dny přesně sejdeme v konferenčce, jako před tím a tam dostanu instrukce. Pak mi předal vybavení a jelikož už bylo 23.20, dal nám rozchod a já se šel uvelebit k spánku. Na první den toho už bylo dost. "Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele." Kadet John Detrix DF Ministerstvo zdravotnictví varuje: Čtení Farkasových logů může způsobit i těžkou újmu na zdraví!!! , 21:39 Andrew d'armand Praporčík Mimo hru Strašně nerad ruším tímhle, pro někoho možná zbytečným dotazem, ale ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu pohledu, tak můj nadřízený není uveden. V oddělení Taktika/Bezpečnost je pouze hlavní taktický důstojník a bezpečnostní specialista. Hlavní bezpečnostní důstojník mi chybí. Rozhodně nemám problém si ho vytvořit, ale přeci jen si myslím, že by bylo dobré ho tam mít od někoho jiného. Andrew d'armand "Multi enim sunt vocati, pauci vero electi." Založen: Příspěvky: 102 Umístění: Hvězdná základna McKinley , 9:35 Mark Rico Víceadmirál Andrew Velitelství jsem již před nějakou dobou na tento problém upozorňoval, ale bylo mi namítnuto, že taktický specialista stačí. Budeš si muset vystačit s ním "...gegen alles!" Založen: Příspěvky: 125 Umístění: Hvězdná základna McKinley , 12:07 Maxis Barret Poručík Po vyslechnutí úvodního proslovu admirála, jsme se rozešli. Docela mě překvapilo, že nás přišel on sám přivítat. Taky mě překvapilo, že nám tyká. Docela se mi zdá, že je to fajn chlap. Popřál jsem všem pevné nervy a vydal se vyhledat svou kajutu. Část cesty turbovýtahem jsem strávil v Davidem, ale pak jsem již pokračoval sám. Už jsem myslel, že má výtah snad poruchy, když už konečně zastavil. Přede mnou se rozprostřela síť chodeb. Ještě, že fungoval počítač. Dovedl mě před mojí kajutu. Až teď mi začalo docházet, jak je ta stanice obrovská. Otevřel jsem dveře a zíral.

18 Založen: Příspěvky: 167 Umístění: USS Posseidon Rozhodně to má svý výhody být důstojníkem federace. Nežijou si vůbec špatně, procházel jsem po pokoji, jednu tašku odhodil hned za dveřmi a hele vlastní replikátor. Druhou tašku jsem položil vedle postele. Na stolku vedle už na mě čekal padd se zprávou, ať se dostavím zhruba za hodinu na velení letových operací. Podepsána byla Carla Jenson. V čase, co mi zbýval jsem si vybalil to nejnutnější, osvěžil se ve sprše a, protože mi zbylo trochu řasu jsem si prohlédl mapku stanice. Zkusil jsem najít, kde se nachází ostatní, ale po chvíli jsem to zdal. Místo toho jsem se jen tak díval, co kde je. Pak mi oči zůstali stát nad místností Bar. Tak tam se určitě po šichtě sejdem. Na to se ani nemusíme domlouvat. Kouknu na chronometr a nevěřím vlastním očím. To už je tolik? Zhrozil jsem se. Zbývají mě jen dvě minuty. Popadl jsem padd, s rozkazy. A vyletěl jako namaštěnej blesk z ubikace. Měl jsem štěstí právě vycházel z turbovýtahu jeden podpraporčík. Vletěl jsem do výtahu a poručil počítači a T mě odveze ne mé pracoviště. Ve výtahu jsem se trochu uklidnil. Naštěstí to pak už nebylo daleko, ale i tak to bylo za pět sekund dvanáct. Vešel jsem, ale zprvu jsem nikoho neviděl. Byla to světlá místnost. Uprostřed měla holografický emitor, který nad sebe promítal stanici a všechny lodě v jejím okolí. U každé lodě bylo ještě znázorněno, kam pluje a další informace. Z mého studia mě vyrušila žena. Nevím jakou má hodnost, ale ze zvyku jsem zasalutoval a ohlásil se: Kadet Maxis Barett se hlásí, podle rozkazu, do služby. Pohov kadete. Usmála se. Vypadala celkem hezky a byla pouze praporčík!? Tak ty jsi ten nový kadet, budeš muset chvíli počkat. Carla tu bude za chvíli. Jaká Carla? Myslí snad poručíka Carlu Jenson? Podle toho jak se tváříš, tak ti asi nikdo neřekl, že si taky na oddělení všichni tykáme, že ne? Ne, to mě nikdo neinformoval. Já se jmenuji Janifer. Zatím se můžeš posadit sem. ukázala na sedadlo u toho velkýho holostolu. Poslušně jsem se posadil. Ty máš tedy být kontrola letových operací, tak to ti radši ukážu pár věcí, které vás na akademii neučili. Pak se posadila vedle mne a začala s výukou Po nějaké době přišla Carla (poručík Carla Jenson). Vše v pořádku? prohodila otázku, ani se nerozhlídla a šla k replikátoru. Ano, vše je v pořádku. Dorazil taky Maxis odpověděla ji Jenifer. Už si mě Carla všimla. Vstal jsem ze židle a chystal se zasalutovat, když mě přerušila: Ihned toho nech! Tady si na to nepotrpíme. Tady jsme jedna velká rodina. Jestli ti to Jenifer neřekla tak si tady všichni tykáme. Pěkně mě překvapila. Ruka u hlavy. Nevěděl jsem, co na to říct. Pomalu jsem dal ruku dolů. Carle mě asi bylo líto. Tady je tvůj post, pokynula k židli, kde jsem před tím seděl, Jenifer ti vše vysvětlí. Kdybys měl nějaké otázky, tak ti je ráda zodpovím. A ještě něco. Vítej na stanici McKinley! Jenifer se ujala pokračovala ve výkladu: Letová kontrola kontroluje přílety/odlety na stanici, dává povolení a řídí provoz. Nekontroluje celý systém, ale jen stanici. OPS má pak, jakožto velitelství, pravomoci nad systémem. Spolupracujeme s nimi kvůli dovozu zásob a osob.... Pomalu jsem se dostával do toho, jak moje práce vypadá. Milejší mi bylo dělat úhybné manévry s nějakou kocábkou proti přesile, než tohle. Ale na druhou stranu má to i světlé stránky. Jedna sedí hned vedle mě. S tímto hřejivým pocitem jsem se snažil hned všemu porozumět a trochu zapůsobit. Bohužel hned můj první pokus nedopadl dobře. Začal jsem navádět nějakou loď na přistání, ale spletl jsem palubu. Naštěstí se nic nestalo, Jenifer to hned zaregistrovala a napravila. Tak konec s předváděním, musím se na vše soustředit. Dalších chyb jsem se vyvaroval a začal jsem bát soběstačný. A jsou tu pronesla Carla. Tázavě jsem se podíval na Jenifer. Ta ihned pochopila, že zase nevím o co jde na sdělila mi: To přiletěli Klingoni na vyjednávání. Maxi, naveď je na tyhle souřadnice a drž je dál od ostatních plavidel. Už s nimi mám své zkušenosti, tak jsem radši opatrná. Přikázala mi Carla. Rozkaz. Splnil jsem příkaz do puntíku. Následný zbytek služby uplynul vcelku dobře, hlavně v přítomnosti Jenifer. Konečně tu byla padlá a já si mohl jít odpočinout do svého pokoje. Se všemi jsem se rozloučil

19 a vydal se na cestu. Lehl jsem si na postel. Hlava mi hučela plná nových informací. Musím si jít pročistit hlavu. Vstal jsem, osprchoval se a vydal jsem se kam jinam, než do baru. Maxis Barett, poručík , 15:37 Bart G. Farkas Nadporučík (marína) Cvičení dělá mistry Ráno jsem se probudil už v 6.23 a věděl jsem, že přísloví:" Ranní ptáče dál doskáče." u mariňáků platí obvzláště. Nemeškal jsem, provedl ranní hygienu a po převléknutí se vydal rovnou do baru na snídani. Nebyl jsem tu první, jak jsem očekával. Sedělo tu asi 7 mariňáků, kteří si pochutnávali na vyvážené stravě, jež podával chlápek u pultu. Každý měl svůj příděl. Přišel jsem až k němu a řekl... Založen: Příspěvky: 324 Umístění: SB McKinley Dobré ráno, mé jméno je kadet Farkas, měl bych tu mít nějaký příděl. Barman na mě pohleděl, pak koukl do seznamu a řekl... Je mi líto, ale žádného kadeta tu na seznamu nemám. Asi jste si spletl jídelnu. Uvědomil jsem si, jak mě nazýval generál Sanchez a tak jsem řekl... Aha, tak to asi budu pod voják Farkas. Barman se opět podíval na seznam, pak se zamračeně koukl na padd, něco naťukal a usmál se. Hned na to povídá. Aha, už jsem to pochopil. Jelikož se generál rozhodl pro přímé vedení, byla Vám udělena prozativní hodnost desátníka. Vykulil jsem na něj oči, ale pak jsem to pochopil. Nechtěl mě přeci nijak zvýhodňovat a proto mi udělil prozativní hodnost, abych vypadal jako každý druhý voják. Velice zajímavé. Nevěděl jsem, jestli mám mít radost, nebo mám být smutný. Nakonec převážila radost. Bohužel, když jsem dostal příděl, tak se mě zmocnila úzkost. Byla to opravdu doslova a do písmene šlychta. Koukal jsem na to, jak kdybych to právě na ten tác ze sebe vyzřel. Barman to po chvíli nevydržel a začal se ohromně smát. Když se dosmál, připadal jsem si dost trapně. Nakonec mě ale vyvedl z omylu. Já věděl, že to bude vypadat takhle nějak. Todle je vstupní jídlo pro každého nově příchozího. Byli tu ovšem i tací, jež to snedli. Samozřejmě to není tvé jídlo. To pravé je tady. Nech si chutnat a ber to jako vtip. Vyndal z podpultu již mnohem lépe vypadající jídlo a to mi předal. Vzal si zpět to svoje a zašel kamsi dozadu. Ještě chvíli byl slyšet smích odkaď si z těch míst. Vzal jsem jídlo, u replikátoru si nechal objednat Energy Drink, neboť jsem měl dnes cvičit a vydal se k volnému stolu. Ani jsem daleko nedošel a někdo mě chytil za rameno. Byl to Ivan. Usmíval se a ukázal mi stůl u něž už seděla celá naše skupina. Nabídl mě, abych si přisedl a já samozřejmě neodmítl. Všechny jsem pozdravil a začal baštit. Tak co máte dnes v plánu hoši? Zeptal se Boldman a ostatní mu hned odpověděli. Tommy: Já a tady Dong si to půjdeme někam pěkně užít, že jo Dongu? Dong jen upil svého nápoje a pronesl krátké, ale výstižné... Jo...

20 Pak se Boldmen otočil na mě a čekal, co řeknu. No, já půjdu cvičit do simulátoru. Střelbu a asi budu trochu posilovat. Hned na to se ozval Ivan. Já půjdu s ním, trochu mu pomůžu s fyzickým tréninkem. Znám pár fíglů. Jestli teda nejsi proti Barte... A otočil se na mě... Jasně že nejsem, budu rád, když mi pomůžeš. Odpověděl jsem hned a myslel jsem to smrtelně vážně. Ivan byl teď moje opora v týmu. Hned po snídani jsem si dohodli scuka s Ivanem v simulátoru v 7:25. Na nic jsem nečekal a dal si to nejlepší oblečení pro sport, jež jsem používal. O chvíli později jsem se, připraven a se všemi potřebnými věcmi v kabely, vydal do určeného rezervovaného simulátoru. Ivan už tam na mě čekal. Jakmile jsem přišel, pozdravil mě a zavřel dveře. Pak mi začal názorně vysvětlovat... Nejsem sice už dneska žádnej střelec, ale kdysi jsem střílel závodně. Důležité je hlavně mít klidnou hlavu a soustředit se na cíl. Musíš se vcítit do své zbraně. Máš upravenou M4-2, což je náš model pro sniperské pušky s ráží plazmového náboje 14mm. Je dost silná a tak je tady ta verze poměrně ochuzená, jinak by byla nebezpečná i pro stanici. Tvá zbraň je tvůj přítel. Bude ti oporou. Také si musíš věřit a dávej si co nevíc na čas. Dokud můžeš, tak vyčkej. Jakmile se ti naskytne chvíle, kdy si budeš jistější, neváhej a střílej. Základy ti dávat nebudu, stejně si ukázal, že to vcelku umíš. Nejdůležitější ze všeho je trénink. Vybral jsem pár tréninkových programů, tak se do toho dáme. Naučím tě jak nejlépe držet zbraň, jak zaměřovat a jak počítat na rychlo možnou odchylku. Taky tě naučím tipování vzdáleností. Všechno ale proberem. Tím začala moje hodnia s Ivanem. Uměl skvěle naučit. Každý z těch dvou dní volna jsem strávil 3 hodninami střelby a 5 hodinami fyzické zátěže. Když jsem po těch dvou dnech skončli, cítil jsem se sice jako zbitej, ale lépe. Má přesnost už byla 88% a tušil jsem, že když budu hodně trénovat, tak nakonec zvládnu i těch 95%. I má tělesná schránka posílila. V životě bych nečekal, že změna tréninku tak pomůže. Ivan se v tom prostě vyznal. Však to na jeho těle bylo vidět. Byl opravdu skvěle vypracovaný. Nakonec jsem mu poděkoval a dohodli jsme se, že jakmile to půjde, tak budeme pokračovat. Potom jsem se vydal rovnou do pokoje a dal si pořádnou sprchu. Smyl jsem ze sebe všechen pot, umyl jsem si hlavu a potom si dal uniformu maríny. Sebral jsem vybavení a v už jsem spolu s ostatními zasedal do konferenčky. Boldman vstal a začal nám ukazovat naše úkoly... Jsme přiděleni na nejsledovanější místo. Jsme tým Delta a máme za úkol hlídat přístupovou cestu ze sekce 8 do oddělené sekce s Klyngony. Máme rozkaz nestřílet, pokud to není výhradně nutné. Měl by být klid, ale kdyby něco, člověk nikdy neví. Jsme tam jako jistotnej tým. Zprvu je na plánku vidět, že chodba je dlouhá. Ty Barte, budeš mít speciálně upravené omračující náboje, támhle si je vem v krabičce s nápisem EMP - Ammo. Budeš na naší straně konce chodby za provizorní barikádou. Budeš mít úkol hlídat jakékoliv cíle, které by chtěli narušit sektor. Před tebou bude Ivan. Ten se postará o případné příchozí a bude s nimi vyřizovat věci. Bude tam jako takový informátor. Zdělí kam se smí a kam ne. Ty ho budeš krýt. Když se něco zvrtne, chci, aby si zasáhl jeho protivníka, ale ne pokud to nebude nutné. Musíš vystihnout situaci. Dynamo a Dong budou vzadu u přístupového koridoru směrem od sekce 8 ke Klyngonům. Budo hlídat, aby tam tudy nikdo neprošel. Já budu v nedaleké místnosti u řízení kamer a budu hlídat všechen pohyb a informovat vás. Když se něco zvrtne, tak přijdu na pomoc. Máme 8 hodin službu. Musíme to vydržet. Chci aby jste se připravili na to, že tam nebudete mít 8 hodin co dělat a při tom musíte být ostražití a připravení. Obvzláště ty Barte, jelikož si to asi ještě nezkoušel. Aspoň se poučíš. Sejdeme se v tom sektrou s plnou výbavou za 15 min. Pak přebereme od týmu, co tam je salužbu. Rozchod.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN 978-80-7462-381-3 Jak dělat potíže, aniž by ses do nich sám namočil, jak řídit školu a být

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

m.cajthaml Na odstřel

m.cajthaml Na odstřel m.cajthaml Na odstřel Ach Bože! zakřičel směrem všude tam, kde nic nebylo. William Eastlake I. Já ho vůbec neznal. Teda předtím jsem ho vůbec neznal. I když bydlíte v jednom městě, tak nemůžete znát všechny

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a čemu jsme se naučili. Máma s tátou mi říkali, že se

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal. Pod Kingstonem Mobil hlasitě zapípal. Jsou lidé, které zapípání mobilu dokáže vážně vyvést z míry. Mohou pak začít splašeně pobíhat, křičet, ohrožovat všechno a všechny ve svém dosahu. Jiní zase začnou

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. Táhání fotki z albumu. DŮLEŽITÉ: V CELÉM FILMU NENÍ ŽÁDNÝ DIALOG. Jenom

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva

Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz. 10. Omluva 10. Omluva Tim 2,2 o.s. - www.web4kids.cz Podívej, kdo sem jde, upozornil Štefan přítele. Ten se napřímil a pohlédl k cestě. Po ní pomalu přicházel Viktor. No, ty lenochu, zasmál se mu Gimo naproti, když

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug

Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Scénář ukázkového testu Přetištěno z knihy Nenuťte uživatele přemýšlet! 2010 Steve Krug Ve webovém prohlížeči by měla být načtení nějaká neutrální stránka, například Google. Dobrý den. Jmenuji se a budu

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou.

No, jednou jsem takhle poprvé snědla moc třešní a pak jsem to zapila vodou. 40.V Ý S T U P Eva, Bára (EVA s BÁROU stojí na lávce, hraje Bářin magnetofon) Mami, byla jsi taky někdy takhle zamilovaná? Nemyslím do táty, myslím úplně poprvé? První láska! Když jsi cítila, že je to

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

Televizní expert. Michael Sodomka

Televizní expert. Michael Sodomka Televizní expert Michael Sodomka AKT I Scéna 1 Prázdná hospoda, pouze hospodský stojí za barem, vchází druhý muž, Karlík, míří za hospodským. Nazdar! Čau, Karliku. Moc plno tu teda nemáš. No nemám. Co

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč

Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová. Výlet do Pekla. čte pro. prv. ňáč. čte pro. prv. ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla prv čte pro ky ní ňáč prv čte pro ky ní ňáč Zuzana Pospíšilová ilustrovala Jana Valentovičová Výlet do Pekla Upozornění pro čtenáře a uživatele

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř.

Erik vypjal hru, upravil si baseballovou čepici a vyrazil dlouhými kroky otevřenou branou dovnitř. DŮM ČÍSLO 12076 Tys byl odjakživa hrozný paličák, Dominiku! řekla Tina Erikovi. Nesmysl, jste nějak moc moudrá, paní profesorko Patti! opáčil hbitě Erik. Cha, ona není Patti, ale Erik, zvolala pravá Patti

Více

Kapitola IV. Mezizemí

Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. Mezizemí Kapitola IV. * Mezizemí * Brána 95 Známý neznámý Poslední zpráva k vám prý nedorazila celá. Začnu tedy znovu od místa, kdy jsem přišel na to, jak použít klíč k bráně. Vložil jsem

Více

JEŽÍŠ JE PRAVÝ BŮH Ježíš nám svými zázraky dal poznat, že je Pán všech věcí. Mohl dělat zázraky, protože byl Bůh. Katechismus o tom říká: Ježíš vrátil v pouhém okamžiku slepým zrak, hluchým sluch, němým

Více

Adaptační pobyt 6.B 26/2015. Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015

Adaptační pobyt 6.B 26/2015. Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015 26/2015 Adaptační pobyt 6.B Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015 Když jsme přijeli bylo deseti hodin. 6.A řída před námi ještě hodnotila Adaptační pobyt, tak jsme zůstali venku na hřišti a dělali různé

Více

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně

duly. Mohutná loď se naklonila na stranu, jako by jí zmítala bouře. Z paluby se ozývaly hlasité povely a pobíhaly po ní temné postavy, rozčileně DUCH? Z temného moře se vynořila plachetnice se třemi stěžni. Plachty měla svěšené a trup hluboko ponořený, jako by byla naložená těžkým nákladem. Na středním a nejvyšším stěžni vlála malá černá vlajka.

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška.

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. O letadélku Káňeti Knihu od Bohumila Říhy převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. Tomešovic rodině se narodila Anežka. O tři roky později se jim narodil kluk Vojta. -

Více

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells

Binky a kouzelná kniha Binky and the Book of Spells Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE

MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE MŮJ ŽIVOT S JERRYM PAVLA TOOLE Copyright 2016 Pavla Toole Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2016 1. vydání Lukáš Vik, 2016 ISBN epub formátu: 978-80-7536-065-6 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-7536-066-3

Více

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI 1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka

Více

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI Pražská domovní znamení Předmět: ČESKÝ JAZYK - ČTENÍ Ročník: 3. Časová dotace: 45 min. Datum ověření: 24. 10. 2012 Jméno autora:

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

Ano, které otevírá dveře

Ano, které otevírá dveře ČTVRTÝ PRINCIP Ano, které otevírá dveře Kdykoli objevím lidskou činnost, která funguje v praxi, okamžitě běžím k počítači, abych zjistil, jestli bude fungovat i teoreticky. typický ekonom Já jsem si řekla

Více

Jmenuji se Tomáš Flajzar a jsem zakladatelem firmy FLAJZAR, která již více jak 20 let vyrábí elektroniku pro rybáře. Na těchto stránkách chci popsat

Jmenuji se Tomáš Flajzar a jsem zakladatelem firmy FLAJZAR, která již více jak 20 let vyrábí elektroniku pro rybáře. Na těchto stránkách chci popsat Jmenuji se Tomáš Flajzar a jsem zakladatelem firmy FLAJZAR, která již více jak 20 let vyrábí elektroniku pro rybáře. Na těchto stránkách chci popsat příběh, který určitě není ojedinělý, ale na české poměry

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

Putování krále Baltazara

Putování krále Baltazara Putování krále Baltazara Stanislav Poslušný hudba, texty písní Eva Meyerová doprovodné texty Bylo, nebylo před dávnými dobami, přesněji řečeno před zlomem letopočtu, kdy na nebi vyšla zářná hvězda. A hned

Více

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově

Více

Habermaaß-hra 5589. Klasické kostky Kravička Karla

Habermaaß-hra 5589. Klasické kostky Kravička Karla CZ Habermaaß-hra 5589 Klasické kostky Kravička Karla Vážení rodiče, gratulujeme k zakoupení hry z cyklu "Moje první hra - Farma". Učinili jste správné rozhodnutí a umožnili svému dítěti učit se prostřednictvím

Více

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015 ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015 Obsah: Co by bylo, kdybych mohl(a) jíst, co bych chtěl(a). 2-11 Co by bylo, kdybych se ocitl(a) v minulosti 12-22 Co by bylo, kdybych se

Více

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou 40 U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou Budova Opery se vypínala na malém výběžku obklopeném mořem. Stavbě dominovaly bílé oválné trojúhelníky. Takže z

Více

Figuriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.

Figuriny. Ha-ha-ha!  začala se řehotat Katarina,když ožila. Hi-hi-hi! odpovědi se jí dostalo od Anabely. Figuriny "Ha-ha-ha!" bylo první, co figuríny řekly, když v buticích, výkladech obchodů a v skladištích velkoobchodů začaly ožívat. Každá jedna figurína se začala smát. Jakoby chtěla popřít tu nepřirozenou

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název učební Noc s Andersenem jednotky Stručná anotace učební

Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název učební Noc s Andersenem jednotky Stručná anotace učební Noc s Andersenem Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název učební jednotky (téma) Noc s Andersenem Stručná anotace učební jednotky Noc s Andersenem se

Více

Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná.

Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Asi jsem si to jen zopakoval a připomněl, co to vlastně přesně

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 63 Autor: Mgr. Petra Elblová Datum: 15.12.2011 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Tematický okruh:

Více

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku Ve znamení Kříže Výpisky z poutního deníku Tuto pouť jsem pojal jako křížovou cestu (každý den bude jedno zastavení) a chci jí obětovat za to, aby se lidé v naší farnosti otevřeli působení Ducha svatého.

Více

Kázání, Levice, 25.10.2015. Milost Vám a pokoj od Boha Otce i Pána Ježíše Krista. Amen.

Kázání, Levice, 25.10.2015. Milost Vám a pokoj od Boha Otce i Pána Ježíše Krista. Amen. Kázání, Levice, 25.10.2015 Milost Vám a pokoj od Boha Otce i Pána Ježíše Krista. Amen. Jan 6:14 21 Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: "Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!"

Více