Systém financování územní veřejné správy

Transkript

1 Systém financování územní veřejné správy

2 Struktura příjmů obcí a krajů Vlastní zdroje - daňové příjmy sdílené, výlučné - nedaňové příjmy - kapitálové příjmy Další zdroje - dotace investiční, neinvestiční

3 Daňové příjmy procentický podíl na výnosech z daní upravuje Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní sdílené daně - jejich výše není podmíněná velikostí daňového výnosu na území vymezeném pro výkon územní samosprávy, uplatňuje se zde solidární princip výlučné daně - jsou dány výší výnosu z příslušného území samosprávy

4 Struktura daňových příjmů obcí sdílené daně Sdílené daně jsou tvořeny 21,4% podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob (pokud není poplatníkem obec nebo kraje) daně z příjmu fyzických osob ze závisléčinnosti a funkčních požitků daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou 60% daně z příjmu fyzických osob z podnikání (do činil podíl obcí 20,59%)

5 Stanovení daňových příjmů ze sdílených Součet tří položek: daní pro konkrétní obec 1) podíl prostého počtu obyvatel obce na celkovém počtu obyvatel všech obcí v ČR 3% 2) podíl výměry dané obce na celkové výměře všech obcí v ČR - 3% 3) podle počtu obyvatel obce upraveného koeficientem 94% zvláštní koeficienty Praha, Brno, Ostrava, Plzeň ostatní obce dle tabulky koeficientů postupných přechodů

6 ad. 3) dle počtu obyvatel upraveného koeficientem pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň poměr násobku příslušného přepočítacího koeficientu připadajícího na obec (Prahu, Brno, Ostravu nebo Plzeň) a počtu obyvatel obce k součtu násobků přepočítacích koeficientů a počtu obyvatel připadajících na Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň a ostatní obce v ČR, vyjádřeného v % a násobeného koeficientem 0,94. Přepočítací koeficienty Přepočítací koeficienty Hlavní město Praha Plzeň Ostrava Brno Ostatní obce ČR 4,2098 2,5273 2,5273 2,5273 1,0000

7 ad 3) ostatní obce poměr násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v % a násobeného koeficientem 0,94 a dále násobeného celkovým %, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podílejí ostatní obce Obce s počtem obyvatel od do obyvatel a více Koeficienty postupných přechodů 1,0000 1,0640 1,3872 1,7629 Násobek postupných přechodů 1,0000 x počet obyvatel obce ,0640 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících ,8+1,3872 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících ,8 +1,7629 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících

8 Stanovení daňových příjmů ze sdílených daní pro obce od roku 2001 do podle počtu obyvatel 100% přepočítáno podle koeficientů kritizované prvky: vysoká váha koeficientů velikostních kategorií při přerozdělování celkových daňových příjmů ze sdílených daní obcím - jednalo se o jediné kritérium pro přerozdělení sdílených daní velký rozdíl v koeficientech velikostních kategorií mezi největšími a nejmenšími obcemi skokové přechody mezi velikostními kategoriemi

9 Koeficienty velikostní kategorie obce (do ) Obce s počtem obyvatel od - do Koeficienty velikostní kategorie obcí do 100 0, , , , , , , , , , , , a výše 1,6715 Hlavní město Praha 2,7611

10 Výnosy ze sdílených daní podle nového a starého přepočtu dle velikostních kategorií obcí Velikostní kategorie NOVÉ Průměrné výnosy v tis. Kč na obyvatele PŮVODNÍ Průměrné výnosy v tis. Kč na obyvatele ,6 4, ,4 6, , ,6 6, ,3 6, , , ,5 8, , ,5 9, ,1 9, ,4 11,9 Zdroj: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely Zákona 243/2000 Sb.

11 Přehled počtu obcí podle počtu obyvatel Obce s počtem obyvatel Počet obcí Počet obcí (v kumulaci) % celkové populace % celkové populace (v kumulaci) a více Praha

12 Struktura daňových příjmů obcí výlučné daně daně z nemovitostí daně z příjmu právnických osob za předpokladu, že poplatníkem je příslušná obec Motivační prvky pro obce (výlučnéčásti daní): (motivace pro podporu podnikání a zaměstnanosti ze strany obcí) 30% podíl na dani z příjmu fyzických osob z podnikání rozdělovaný podle místa bydliště podnikatele 1,5% podíl na dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků rozdělený podle poměru počtu zaměstnanců v obci k 1. prosinci předcházejícího roku k počtu zaměstnanců ve všech obcích České republiky

13 Struktura daňových příjmů krajů Sdílené daně jsou tvořeny 8,92% podílem na výnosech: daně z přidané hodnoty daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj daně z příjmu fyzických osob ze závisléčinnosti a funkčních požitků daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou 60% daně z příjmu fyzických osob z podnikání Výlučným daňovým příjmem kraje je: daň z příjmu právnických osob za předpokladu, že poplatníkem je příslušný kraj

14 Podíl krajů na % části celostátního výnosu Kraj Procento Hlavní město Praha 3, Středočeský 13, Jihočeský 8, Plzeňský 7, Karlovarský 3, Ústecký 8, Liberecký 4, Královéhradecký 6, Pardubický 5, Vysočina 7, Jihomoravský 9, Olomoucký 6, Zlínský 5, Moravskoslezský 9, Úhrn 100,000000

15 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od (bez SFDI, poplatků a pokut) DPH (celostátní výnos) Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou (celostátní výnos) 8,92% - kraje 1) 21,4 % obce 2) 69,68 % - SR 3) 8,92% - kraje 1) 21,4 % obce 2) 69,68 % - SR 3) Daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji) Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (z podnikání) 8,92% - kraje 1) 21,4 % obce 2) 69,68 % - SR 3) 30% - obce (dle bydliště podnikatele) 60% celostátní výnos 10% - SR 3) Daň z příjmů právnických osob z daně placené obcemi a kraji 100% - daně placené kraji 100% - daně placené obcí 8,92% - kraje 1) 21,4 % obce 2) 69,68 % - SR 3) Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (celostátní výnos) Daň z nemovitostí 100% - obce 4) 8,92% - kraje 1) 21,4 % obce 2) 1,5% obce 5) 68,18 % - SR 3) Vysvětlivky: 1) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o RUD, v platném znění 2) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: 1. kritéria výměry katastrálních území obce 2. prostého počtu obyvatel v obci 3. násobků postupných přechodů 3) Příjmy státního rozpočtu 4) Výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází. 5) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci. Zdroj:

16 Daňové příjmy krajů a obcí včr v roce 2006 Daňový příjem kraje obce Celkem Daň z přidané hodnoty 19,6 45,2 64,8 Daň z příjmů právnických osob celkem 13,3 35,8 49,1 Daň z příjmů právnických osob 13 30,1 43,1 Daň z příjmů právnic. osob plac. kraji a obcemi 0,3 5,7 6 Daň z příjmů fyzických osob celkem 11,7 34,1 45,8 Daň z příjmů fyzických osob -- zvláštní sazba 0,6 1,4 2 Daň z podnikání celkem 1 7,7 8,7 daň z podnikání -- sdílenáčást výnosů 1 2,2 3,2 daň z podnikání % dle místa vzniku 5,5 5,5 Daň ze závisléčinnosti celkem 10, ,1 daň ze závisléčinnosti -- sdílenáčást 10,1 23,3 33,4 daň ze závisléčinnosti -- 1,5 % motivace 1,7 1,7 Daň z nemovitostí 5,3 5,3 Správní a místní poplatky 5,9 5,9 Poplatky za znečišťování životního prostředí 5,1 5,1 Daňové příjmy celkem 44,6 131,4 176

17 Ostatní daňové příjmy místní poplatky (pouze obce) správní poplatky

18 Místní poplatky obdoba místních daní mohou je vybírat pouze obce dle Zákona o místních poplatcích existuje devět druhů místních poplatků: poplatek ze psů poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt poplatek za užívání veřejného prostranství poplatek ze vstupného poplatek z ubytovací kapacity poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace stát stanoví maximální výši obec rozhodne v jaké výši či zda vůbec bude poplatek vybírat

19 Správní poplatky vybírány za úkony spojené s činností správních orgánů (např. za vydání stavebního povolení). Kromě územních samosprávných celků je vybírají také orgány státní správy.

20 Nedaňové příjmy příjmy z vlastního podnikání (příjmy z hospodářskéčinnosti organizací zřizovanými obcemi (kraji), pronájem majetku, přijaté úroky příjmy za pokuty a penále ostatní nedaňové příjmy např. příjmy ze sdružování finančních prostředků, dary

21 Kapitálové příjmy význam kapitálových příjmů ve struktuře celkových příjmů územních samosprávných celků není zásadní patří sem např. příjem z prodeje majetku, příjmy z emise komunálních obligací

22 Dotační příjmy dotace jsou poskytovány dle celostátně platných pravidel běžné dotace - mají neinvestiční povahu - slouží k pokrytí běžných výdajů kapitálové dotace - mají investiční povahu

23 Dotační příjmy obcí dotace (příspěvky) v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí - slouží kčástečným úhradám neinvestičních výdajů v oblasti školství, zdravotnictví, ústavech sociální péče, ale je také příspěvkem na výkon státní správy ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa - jsou poskytovány obcím dle platných pravidel. Jsou poskytovány podle funkcí, které obce vykonávají. Jedná např. o účelové dotace na zachování památkových rezervací, na prevenci kriminality dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu dotace k financování významných programů podporující místní rozvoj

24 Dotační příjmy obcí dotace ze státních účelových fondů - dotace přísně účelové. Fondy jsou zakládány v souvislosti s aktuálními potřebami - např. fondy životního prostředí, kulturní fondy, fondy dopravní infrastruktury nebo fond rozvoje bydlení dotace v rámci finanční pomoci z EU příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti zvláštní typ dotace. Příspěvek je chápán jako satisfakce za výdaje obce spojené s výkonem přenesené státní správy

25 Dotační příjmy krajů finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů - výše a struktura dotací ze st. rozpočtu je dána potřebou prostředků na realizovanou správu. Patří sem např. příspěvek na dopravní obslužnost atd. ostatní dotace krajům - dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti - příspěvek na výkon přenesené státní správy

26 Struktura příjmů obcí v roce 2006 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem mld. Kč 130,7 23,0 15,5 71,9 241,1 % 54% 10% 6% 30% 100% Zdroj: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely Zákona 243/2000 Sb.

27 Celkové příjmy krajů a obcí včr v roce 2006 Ukazatel Obce a hl. m. Praha Dobrovolné svazky obcí Kraje Celkem Daňové příjmy 131,4 0 44,6 176 Nedaňové příjmy 22,9 0,5 3 26,4 Kapitálové příjmy 13,5 0,5 0,4 14,4 Vlastní příjmy 167, ,8 Neinvestiční přijaté dotace 46,7 0,9 76,8 124,4 Investiční přijaté dotace 19,9 1,9 4,8 26,6 Přijaté dotace celkem 66,6 2,8 81,6 151 Příjmy celkem 234,4 3,8 129,6 367,8 Běžné výdaje 161,9 1,1 113,1 276,1 Kapitálové výdaje 81,2 2,9 16,7 100,8 Výdaje celkem 243, ,8 376,9 Saldo -8,7-0,2-0,2-9,1

28 Financování místní správy na Slovensku Financování obcí (od ): vlastní (výlučné) daně 8 místních daní (daň z nemovitostí, za psa, za užívání veřejného prostranství atd. obec rozhoduje o sazbách nebo úlevách) sdílená daň - 70,3% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se obcím rozděluje podle 4 kritérií počet obyvatel obce kombinovaný s nadmořskou výškou, počet obyvatel obce vážený koeficientem, počet žáků škol ve zřizovatelské kompetenci obce, počet obyvatel nad 62 let) dále dotace a nedaňové příjmy rozpočet je sestavován na tři roky

29 Financování místní správy na Slovensku Financování samosprávných krajů (od ): vlastní (výlučná) daň daň z motorových vozidel využívaných pro podnikání (o sazbách, úlevách nebo osvobození rozhodují krajská zastupitelstva) sdílená daň - 23,5% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se krajům rozděluje podle 6 kritérií počet obyvatel kraje, počet obyvatel ve věku let, počet obyvatel starších 62 let, délka silnic II. a III. třídy ve vlastnictví kraje, hustota obyvatelstva, rozloha vyššího územního celku ) dále dotace a nedaňové příjmy rozpočet je sestavován na tři roky

30 Poznámky k financování samospráv v ČR do roku 2001: daňové příjmy obcí závisely na výnosech daní z příjmů vybraných od poplatníků se sídlem či bydlištěm na území obce, významnou roli v něm rovněž hrála vazba na celookresní daňový výnos, což způsobovalo velké rozdíly v příjmech mezi stejně velkými obcemi a výraznou nestabilitu příjmů obcí včase. Negativním důsledkem tohoto systému byla např. velká daňová konkurence mezi obcemi, kdy obce vracely podnikatelům část vybraných daní, aby je udržely na svém území od roku 2001: důležitější než úspěšní podnikatelé v obci počet obyvatel koeficienty atp. ( honba za více obyvateli ) potřeba oba přístupy správně vyvážit a zohlednit další možné ukazatele jako např.rozloha obce, starší obyvatelé, školní děti, nadmořská výška..

31 Otázky financování obcí v ČR financování krajů v ČR financování místní správy na Slovensku financování místní správy v průběhu let