O ztracené ovci. Adventní setkání pro děti na počátku roku milosrdenství. Délka: dvoudenní (pátek večer-sobota) Jednodenní

Transkript

1 O ztracené ovci Adventní setkání pro děti na počátku roku milosrdenství Délka: dvoudenní (pátek večer-sobota) Jednodenní Seznamovací hra: Koště nebo Deka, výroba jmenovek (při variantě dvoudenní následuje večeře) První setkání s písničkou Když se ztratí ovečka (Bob Fliedr, Bílé sárí) viz příloha Ovečky z papíru k vybarvení a vystřižení cca 30 děti znají počet při vybarvování nebo lepení do ovčince zjistíme, že jedna chybí Je ukrytá někde venku hra typu O kohoutkovi a slepičce 13 míst na každém místě jsou posláni na následující, o němž nevěděli (buď mapa dopisují se místa nebo lidé, kteří je posílají; nejlépe nakombinovat) na každém ze 13 míst je otázka, která se vztahuje k prezentaci o Filipínách: 1. MANGO Nejsladší ovoce světa. 2. FILIPÍNY Do jaké země cestujeme? 3. TROJKOLKA Rychlé vozítko. 4. TAGALOG Národní jazyk. 5. BASKETBAL Národní sport. 6. RÝŽE Obvyklé jídlo. 7. CHUDOBA Největší trápení. 8. JEEPNEY Malý autobus auto z 2. světové války. 9. JAPONSKÁ CHŮZE Dětská hra. 10. SAMPAGITA Národní květina pokládaná k sochám P. Marie. 11. MT APO Nejvyšší hora. 12. OSTROVY Kde se Filipíny rozkládají? 13. KLOKANÍ SKOK Dětská hra. Zjišťujeme zapisuji na tabuli.

2 TÉMÁTKO: MILOSRDENSTVÍ Co si pod tím slovem dovedeme představit? Může nám pomoct, když si jednotlivá písmena napíšeme na předem připravené kartony. Pak jde slovo rozdělit na části např. MILO-SRDENSTVÍ My si dnes povídáme o milosrdenství našeho nebeského Otce k nám. Může posloužit dětská knížka Ovečka Barborka (Ráchel Bícová, nakl. Samuel 2003) Je dostatečně názorná může následovat trénování písničky na upevnění zážitku, že jsme milované Boží děti. VYNIKAJÍCÍ OBĚD Může následovat pár her venku: Policajti a zloději Pan čáp ztratil čepičku Divoká svině (chlapecký kolektiv) Dobývání hradu Kdo se narodil v kterém ročním období: zima-led, jaro-kytky, léto-oheň, podzim-déšť HONIČKA kytky a led honí oheň a déšť atp. Nebo filipínské: Klokaní skok či Japonská chůze SV. MIKULÁŠ Jako téma našeho milosrdenství vůči druhým. Zadarmo jsme dostali, podobně máme i my být štědří k ostatním. Téma Mikuláše má pěkně vypracované Duha č. 7/2015: Pavel v jednom dopise píše, že jsme Boží děti. Jako se podobáme rodičům, tak bychom se měli podobat také Bohu. To jací mají křesťané být, také vyjmenoval.

3 Jak se máš chovat k druhým lidem? Přečti, dopiš: NASLOUCHÁNÍ TRPĚLIVOST ODPUŠTĚNÍ DĚLIT SE MILOSRDENSTVÍ. Tento obrázek je znamením Roku milosrdenství. Vyzývá tě k tomu, abys měl otevřené srdce pro pomoc bližním. Je na něm vzkříšený Ježíš, který nese na svých ramenou člověka. Dívají se na sebe a v Ježíšově pohledu můžeš zahlédnout starostlivost, péči a lásku. SVATÝ MIKULÁŠ člověk plný milosrdenství Možná zní slovo milosrdenství trochu staromódně, ale má jiný zvuk, když si přečteš něco o svatém Mikuláši. Podle jeho života snadno poznáš, co milosrdenství znamená. Za časů, kdy žil biskup Mikuláš (asi 400 po Kristu), patřilo Turecko k Římské říši. O životě sv. Mikuláše toho víme velice málo. Podle tradice se narodil ve městě Patara asi v r Jeho rodiče byli velmi bohatí a patřili k malému křesťanskému společenství. Mikuláš se stal biskupem ve městě Myra a příběhy, které se oněm vyprávějí, jej popisují jako člověka se srdcem otevřeným pro pomoc lidem, kterým dával všechny své peníze na stavbu škol, nemocnic a domovů pro chudé. Legenda a metodika KPC Ostrava v příloze.

4 VYRÁBĚNÍ DO MISIJNÍHO JARMARKU Co můžeme udělat my jako děti/mládežníci? Můžeme zapojit své dovednosti k milosrdenství tak, že svýma rukama něco pěkného vyrobíme, co později na Misijním jarmarku, školní akademii nebo o velké přestávce nabídneme dalším nebo dospělým. To, co darují za naše výrobky nebo dobroty pošleme skrze PMD tam, kde chceme pomoci. Nápadům se meze nekladou: Záložky s biblickými verši Pečení perníčků Kytky z organzy Naušnice Maňásci z filcu Křížaly do pytlíčku Ozdobené dřevěné kolíčky Lepení misijních sirek Dobré spojit s modlitbou Na konci rozdat kartičky s body skutků milosrdenství (příloha)

5

6

7 Z katechezí biskupství ostravsko-opavského: Legenda o vzácném koberci Motivační hra Cílem této hry je vtáhnout žáky do prostředí, do kterého je zasazen děj legendy o sv. Mikuláši. Zároveň má tato hra navodit příjemnou atmosféru ve třídě a podpořit vzájemné kamarádské vztahy žáků. Postup: Lektor umístí do středu kruhu stavební materiál (např. šátky, kameny a dřevěné kostky) a vyzve žáky, aby si každý před svou židlí postavil svůj dům. Materiálu si mohou vzít tolik, aby zbylo na všechny. Lektor vyzve žáky, aby si představili, že je večer 5. prosince a v domě, kde bydlí, je navštíví Mikuláš. Požádá každého, aby řekl jednou větou, co ho v této souvislosti napadne (může jít o zkušenosti s touto tradicí, případně o informace, co ví o původu této tradice). Každý by měl větu formulovat tak, aby jeho spolužáky zaujala. Lektor si vezme klubko s provázkem a pošle je po zemi (nebo jej může hodit vzduchem) libovolnému žákovi, jehož výpověď ho zaujala. Sdělí ostatním, proč. Žák, který dostal klubko, si podrží provázek, odmotá další část a opět pošle nebo hodí klubko spolužákovi, jehož výpověď ho zaujala. Postupně tak vznikne mezi žáky síť. Pravidlem je, že každý žák může být vybrán jen jednou. Jakmile jsou všichni zapojeni do sítě, hra končí. V závěru všichni najednou položí síť na zem tak, aby provázek vycházel z jejich domku. Lektor vyzve žáky, aby pojmenovali, co tato síť i s domky může představovat. Vyprávění legendy V první části půjde o dotvoření obrazu ve spolupráci se žáky, v druhé části o naslouchání příběhu legendy. Text legendy je uveden v příloze č. 1. Příprava dotvoření obrazu: Obraz, který vznikl, může představovat také město. Představíme si, že jsme se ocitli ve městě na břehu Středozemního moře, v dnešním Turecku, kde stálo město Myra. Podle kalendáře jsme teprve ve 4. století. Tehdy stála ve středu města budova, ve které se všichni obyvatelé Myry pravidelně scházeli k bohoslužbě. Tato budova vypadala podobně jako nám známé kostely. (Lektor požádá dva žáky, aby postavili uprostřed našeho města kostel.) Kostel měl na starosti biskup Mikuláš. Lektor se zeptá žáků, zda vědí, podle jakého atributu (znaku) se pozná biskup. Každý biskup nosí o slavnostech vysokou čepici, tzv. mitru, a berlu jako odznak svého úřadu. Lektor položí na šátek, který představuje kostel, mitru složenou z papíru (návod viz příloha 2). Dle svého uvážení může doplnit informace o svatém Mikuláši (viz příručka). Vyprávění legendy. Žáci naslouchají. (Příloha 1). V závěru pošle lektor po kruhu k prohlédnutí koberec, zvlášť je upozorní na jeho strukturu.

8 Diskuse o vzácném koberci jako symbolu života Cílem diskuse je najít podobnost mezi sítí, kterou žáci vytvořili na základě vzájemného zájmu jeden o druhého, a mezi strukturou koberce a dojít k významu tohoto symbolu jako symbolu života: bez mezilidských vztahů člověk nemůže existovat. Toto téma je vhodné se žáky v diskusi rozvinout a spojit je s pojetím Vánoc jako svátků rodiny a míru. Jiná varianta: Pokud žáci nejsou zvyklí diskutovat ve velké skupině, mohou se k dílčím otázkám vyjadřovat ve dvojicích, trojicích či čtveřicích a poté si vzájemně sdělovat výsledky za moderace lektora. Mikulášská nadílka Mikulášskou nadílku lze uspořádat tradičně: do třídy přijde Mikuláš, rozdá žákům dárky (může jim je položit do jejich domovů ) a každému z nich něco osobního popřát. Jiná varianta: Každý žák si zahraje na chvíli na Mikuláše, vybere jeden dárek a spolužáka, kterému ho předá, a popřeje mu něco osobního. Jiná varianta: Lektor připraví koš (košík) nebo pytel na dárky pro Mikuláše. Každý žák dostane papír a tužku a vymyslí nějaké mikulášské přání pro kohokoliv ve třídě. Papír složí a tento dárek vhodí do připraveného pytle. Mikuláš pak rozdává tyto dárky...

9 Příloha č. 1: Legenda o vzácném koberci (upraveno) Lidé z města Myry vycházeli ze svých domů a přicházeli do kostela uprostřed náměstí, aby tam zapálili svíce, společně se modlili a popovídali si. (Lektor může v kostele zapálit svíci.) Jednoho dne přišli do kostela jeden starý muž a jeho stará žena, aby se rozdělili o svoji radost. Lidé se jich ptali, co se jim přihodilo, a tak začali vyprávět: Před mnoha lety jsme dostali krásný svatební dar vzácný koberec. Měli jsme z něj velkou radost. Často jsme pozorovali jeho barvy a tvary a říkali si: Ten koberec je jako náš život. Podobně jako jsou spleteny jeho nitě, tak jsme spojeni mezi sebou a tak jsme spojeni také s ostatními lidmi a se všemi živými tvory, se zvířaty, s květinami, se sluncem, měsícem, hvězdami Tak jako se na koberci střídají světlá a tmavá místa, tak se i v našem životě střídá tma a světlo, den a noc, radost a smutek. To všechno jsme už v našem životě prožili. Někdy byla nit příliš tenká a hrozilo, že se roztrhne, někdy se nit zamotala tak, že jsme ji museli pracně a opatrně rozmotávat. Někdy šlo tkaní života pěkně od ruky, někdy to šlo velmi těžce. Mnohdy jsme neměli chuť a také ani sílu. Jak šel čas, zestárli jsme, děti vyrostly, odešly z domu a my jsme zůstali sami. Byli jsme nemocní, a protože jsme už nemohli tolik pracovat, přišla bída. Neměli jsme peníze na živobytí. Všechno, co jsme měli, jsme prodali, aby bylo na chleba. Teď jsme se však rozhodli, že musíme prodat i to, co je nám nejmilejší, náš koberec. Stařeček pokračoval ve vyprávění: Druhého dne hned ráno jsem smotal a svázal koberec a odnesl jej na trh. Bylo zima. Na trhu ke mně přišel obchodník. Měl dlouhý plášť a kapuci na hlavě. Obchodník si ten starý, prošlapaný a vybledlý koberec prohlédl a nabídl mi za něj velkou částku peněz.velmi jsem se zaradoval a koberec prodal. Napadlo mne: Teď mohu nakoupit jídlo a moje žena i já budeme mít dlouho co jíst. Z radosti jsem vypil v hospodě sklenici vína a vydal se na zpáteční cestu. Pak se ujala slova stařenka: Když můj muž přišel domů, vítala jsem ho s velkou radostí a vyprávěla mu: Představ si, muži, byl tady jeden starý velice zvláštní kupec. Měl dlouhý plášť a kapuci ve tváři a přinesl mi dar. Podívej se a ukázala jsem mu náš starý, prošlapaný a vybledlý koberec, který s námi prožil všechny radosti a starosti našeho společného života. Když jsme si pak oba vzpomněli, jak vypadaly oči toho neznámého kupce, poznali jsme ho. Byl to Mikuláš, náš biskup. Zvali ho často do svého domu a on přicházel rád. Poznali jsme ho už podle klepání

10