Zdeněk Šmerhovský. Centrum pracovního lékařství Státní zdravotní ústav Praha. Èeské pracovní lékařství èíslo Diskuse
|
|
- Václav Musil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 214 Dvě poznámky k problematice konvenční cytogenetické analýzy periferních lymfocytů a jejímu uplatnění pro potřeby biomonitorování pracující populace: Validita metody a Mezilaboratorní rozdíly Two remarks on the problem of conventional cytogenetic analysis of peripheral lymphocytes and its application for the needs of biomonitoring of working population: validity and inter-laboratory differences Validita konvenční cytogenetické analýzy O vztahu aberantních mitóz ke karcinogenezi se jako první zmiňuje na konci 19. stol. David von Hansemann (1890), který pozoroval, že tento jev je pro karcinomy charakteristický [Heim et al. 1989]. Hlouběji se o roli chromozomových aberací v karcinogenézi uvažuje od r. 1914, kdy německý zoolog Theodor Boveri vyslovil názor, že dědičnou příčinou abnormální buněčné proliferace je nesprávně sestavený chromozomový komplex somatické buňky. Zformuloval tak jako první teorii o významu mutace v somatické buňce pro vznik zhoubného bujení a stál tak i u zrodu nové vědní disciplíny nádorové cytogenetiky [Schwartz 1990, Cheng et al. 1997, Mitelman 2000]. Ta se ale začíná rozvíjet až po 1. světové válce, kdy bylo Boveriho dílo znovuobjeveno anglicky píšícími autory. Ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století se cytogenetické metody uplatňují při kvalitativním vyhodnocení rozsahu poškození genetického materiálu. V oblasti výzkumu účinků ionizujícího záření však začínají být zřejmé i kvantitativní vztahy mezi dávkou záření a četností aberací v ozářených buňkách. Tyto rané experimenty, kdy dochází i ke konstrukci kalibračních křivek použitelných k odhadu dávky, však bylo z technických důvodů možné provádět jen na rostlinných systémech jako byla cibule, bob nebo rostlinných mikrosporách druhů Trillium nebo Tradescantia, pro něž je typický malý počet velkých chromozomů. Zdeněk Šmerhovský Centrum pracovního lékařství Státní zdravotní ústav Praha Rychlejší rozvoj cytogenetiky byl umožněn až v padesátých letech 20. stol. poté, co byla objevena nová metoda přípravy lidských periferních lymfocytů pro cytogenetickou analýzu [Moorhead et al. 1960, Kučerová 1988, Bender et al. 1988, Michalová 2000]. Klíčovým objevem bylo poznání, že periferní lymfocyty, které cirkulují obvykle v G 0 fázi buněčného cyklu lze přimět k dělení v krátkodobé kultuře některými rostlinnými lektiny. Prvním a nejznámějším je fytohemaglutinin, obsažený ve vodním extraktu z normálních fazolí. Tento objev poprvé umožnil cytogenetikům přístup k snadno získatelným lidským dělícím se buňkám [Moorhead et al. 1960, Bender et al. 1988, Schwartz 1990, Michalová 2000]. Koncem šedesátých let 20. stol. je konvenční cytogenetická analýza uznávanou vyšetřovací technikou, která má své místo zpočátku hlavně v radiační hygieně [Tough et al. 1960, Bender et al. 1962, Buckton et al. 1962, Bloom A.D. et al. 1967, Bender et al. 1988]. Jelikož se záhy ukázalo, že výskyt vrozených chromozomových aberací má vztah k řadě onemocnění, rozšiřují se cytogenetické vyšetřovací metody rychle i v klinické praxi [Kučerová 1988, Michalová 2000]. Ve srovnání s výzkumem účinků ionizujícího záření se výzkum chemické mutagenézy opozdil. Ačkoliv první práce, kdy byla mutace navozena chemicky yperitem publikována v r [Auerbach et al. 1946], k rychlejšímu pokroku dochází až začátkem sedmdesátých let 20. stol., kdy cytogenetika našla další uplatnění při hodnocení genotoxických účinků chemických látek. Rychlý
2 rozvoj epidemiologie chronických onemocnění a potřeba efektivní prevence zhoubných novotvarů přináší nové podněty. O konveční cytogenetické analýze periferních lymfocytů se začíná uvažovat nejen jako o biomarkeru časných biologických účinků ionizujícího záření, ale i jako biomarkeru časných účinků chemických mutagenů resp. klastogenů [Schwartz 1990, Sorsa et al. 1992, Albertini et al. 2000]. Tehdejší představy byly postaveny na několika faktech: Známé souvislosti mezi mutagenezí a karcinogenezí [Yunis 1983, Weinberg 1988, Solomon et al. 1991]. Existenci empirických důkazů o asociaci mezi expozicí některým chemickým mutagenům a karcinogenům klastogenům a zvýšenou frekvencí strukturálních chromozomových aberací v periferních lymfocytech [O'Riordan et al. 1974, Deknudt et al. 1975, Ducatman et al. 1975, Funes-Cravioto et al. 1975, Meretoja et al. 1978, Vainio 1978, Carrano et al. 1988]. Narůstajících znalostech o hereditárních syndromech chromozomové nestability spojených s vysokou frekvencí aberací v somatických buňkách a s výskytem maligních nádorových onemocnění [Heim et al. 1989, Wright 1999, Mathur et al. 2000]. Vztah mezi četností strukturálních chromozomových aberací určovaných v periferních lymfocytech a expozicí klastogenům se brzy považuje za jednoznačně prokázaný a v praxi se této znalosti začíná využívat pro identifikaci genotoxických účinků, zpočátku především expozic, ke kterým docházelo v pracovním prostředí [O'Riordan et al. 1974, Deknudt et al. 1975, Ducatman et al. 1975, Funes- Cravioto et al. 1975]. V 2. polovině sedmdesátých let se cytogenetická analýza stává rutinní vyšetřovací metodou využívanou především v oblasti hygieny práce [Kučerová et al. 1977, Zudová et al. 1977, Šrám et al. 1980, Šrám et al. 1980, Šrám et al. 1983a, Ashby et al. 1985, Šrám et al. 1985a, b, Carrano et al. 1988, Rössner et al. 1995], v 90. letech se uplatňuje i při identifikaci nebezpečnosti neprofesionálních expozic normální populace [Major et al. 1998, Rössner et al. 1998, Huttner et al. 1999] a její segmentů považovaných za zvláště vnímavé k studovaným noxám, např. děti [Černá et al. 1997] a ženy [Michalská et al. 1999]. Biomarker časných účinků však musí, kromě vztahu k expozici, splňovat ještě druhou podmínku, kterou je asociace mezi biomarkerem a nemocí. Nejsou téměř žádné pochybnosti o roli, kterou sehrávají strukturální poruchy chromozomů v patogenezi zhoubných novotvarů. Frekvence chromozomových aberací určovaná v náhradních tkáních, v tomto případě v lymfocytech periferní krve, byla od samého počátku koncipována jako biomarker časných účinků expozice karcinogenům [Sorsa et al. 1992]. Význam zvýšené frekvence chromozomových aberací v náhradních tkaních pro následný vznik zhoubných novotvarů v jiných, cílových tkáních, však není jasný. To je hlavní důvod, proč se interpretace výsledků cytogenetické analýzy stále omezuje na úroveň kolektivního expozičního testu [Bavorová et al. 1989, Albertini et al. 2000, Rössner et al 2000, WHO 2001]. Empirických důkazů o asociaci mezi četností získaných chromozomových aberacích v periferních lymfocytech a výskytem zhoubných novotvarů je velmi málo. Lze mezi ně zařadit např. výsledky pozorování zvýšené frekvence chromozomových aberací v případě některých prekanceróz, jako např. preleukemického stadia T-lymfocytární leukémie dospělých [Nishino 1988], syndromu dysplastického névu [Caporaso et al. 1987], syndromu nevoidních bazálních buněk [Shafei-Benaissa et al. 1998] a také výsledky analýzy několika sérií případů a studií případů a kontrol, kdy se uváděla zvýšená frekvence aberantních lymfocytů u případů rakoviny žaludku [Abarbanel et al. 1991], rakoviny prsu [Barrios et al. 1991, Trivedi et al. 1998], rakoviny prostaty [Dhillon et al. 1998], rakoviny děložního čípku [Dhillon et al. 1996], rakoviny konečníku [Gebhart et al. 1993], rakoviny plic [Dave et al. 1995] a Hodgkinovy nemoci [Barrios et al. 1988]. Původně však byly tyto studie prováděny s cílem testovat hypotézu, že četnost chromozomových aberací ukazuje na chromozomovou nestabilitu a je tak biomarkerem individuální vnímavosti k vzniku zhoubného bujení spíše než biomarkerem časných účinků. Bez ohledu na interpretaci těchto výsledků, všechna tato pozorování jsou zatížena nedostatkem interní validity. Zásadní omezení je dané skutečností, že výskyt aberací je vyšetřován u osob v klinické či předklinické fázi choroby, kdy není zřejmá časová souslednost jevů, které jsou předmětem studia. Navíc nelze vyloučit, přestože cytogenetické vyšetření bylo prováděno na ještě neléčených pacientech, že zvýšená hladina chromozomových aberací není důsledkem diagnostických procedur. Kromě toho, s výjimkou studie Dave a kol. [Dave et al. 1995], jsou tato pozorování založena na malých počtech případů, zřídka přesahujících několik málo desítek. Dalším problémem těchto studií je způsob uvádění výsledků, kdy autoři nepoužívají relativní riziko, ale výsledky vyjadřují jako rozdíl v průměrné frekvenci aberantních buněk (lymfocytů). Předmětem kritiky byla i běžná praxe porovnávat průměrné frekvence aberací zjištěných v poolu všech buněk získaných od případů a poolu všech buněk získaných od kontrolní skupiny. Takové pozorování může velmi snadno vyústit ve falešně pozitivní výsledek, protože několik málo jedinců s vysokou frekvencí aberací mezi případy může podstatně ovlivnit výsledek, zvláště je-li počet studovaných subjektů malý. Přesvědčivé důkazy o existenci asociace mezi frekvencí chromozomových aberací v periferních lymfocytech a výskytem zhoubných nádorových onemocnění se proto očekávaly od kohortových epidemiologických studií. O ukončení procesu validace tohoto biomarkeru se však pokusilo velmi málo autorů a první výsledky založené na analýze incidence zhoubných novotvarů byly publikovány teprve v r [Brogger et al. 1990]. V tu dobu však ještě výsledky skandinávské prospektivní studie neindikovaly existenci statisticky významného vztahu mezi četností aberantních buněk a incidencí zhoubných novotvarů. Mírný vzestup celkové incidence (IRR = 2,08, 95 % CI 1,26 3,40) u osob kategorizovaných jako osoby s vysokou frekvencí chromozomových aberací byl pozorován až po dalších 5 letech sledování této kohorty složené z 1984 osob [Hagmar et al. 1994, Hagmar et al. 1998]. Výsledky italské kohortové studie ukazují na pozitivní asociaci mezi vyšší frekvencí chromozomových aberací a mortalitou na zhoubné novotvary. V tomto případě byla u osob s vysokou frekvencí chromozomových aberací v periferních lymfocytech pozorována vyšší celková úmrtnost na zhoubné novotvary (MRR = 2,56, 95 % CI 1,35 4,86), vyšší úmrtnost na zhoubné novotvary plic (MRR = 4,2, 95 % CI 1,14 4,38) a zhoubné novotvary lymfatických a krvetvorných tkání (MRR = 4,36, 95 % CI 1,18 11,1) [Bonassi et al. 1995, Lando et al. 1998]. Statisticky signifikantní asociace mezi výskytem chromozomového typu chromozomových aberací a výskytem zhoubných novotvarů byla pozorována také v zahnízděné studii případů a kontrol v endemické oblasti výskytu nemoci černé nohy (blackfoot disease) [Liou et Diskuse České pracovní lékařství Číslo
3 216 al. 1999]. Výsledky nedávno publikované zahnízděné studie případů a kontrol založené na kohortě vzniklé spojením italské a skandinávské kohorty potvrdily předcházející výsledky [Bonassi et al. 2000]. Navíc se ukázalo, že asociace mezi četností chromozomových aberací a výskytem zhoubných novotvarů není modifikována pohlavím, věkem nebo časem uběhnuvším od cytogenetického vyšetření. (Ve snaze vyhnout se podezření z podjatosti výsledky vlastního výzkumu na téma prediktivní hodnoty chromozomových aberací nediskutuji, i když by bylo o čem psát.) Cytogenetická analýza a mezilaboratorní rozdíly V České republice byla cytogenetická analýza periferních lymfocytů, jakožto senzitivní test expozice mutagenům a karcinogenům přítomných v pracovním prostředí, zaváděna od r K její validaci na ekologické (kolektivní) úrovni přispěla podstatnou měrou i řada českých biomonitorovacích studií [Kučerová et al. 1977, Zudová et al. 1977, Šrám a Kuleshov 1980, Šrám et al. 1980, Šrám et al. 1983a,b, Šrám et al. 1985a,b, Rössner et al. 1995]. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se cytogenetická analýza v České republice využívala mnohem častěji. Úspěch první cytogenetické laboratoře, která vznikla při Krajské hygienické stanici v Ústí nad Labem, inicioval vznik obdobných pracovišť především v rámci hygienické služby v řadě dalších míst. V polovině 80. let existovalo až 22 cytogenetických laboratoří pokrývajících svou kapacitou prakticky všechny oblasti České republiky. Neopominutelně se musí zdůraznit, že nešlo o živelný proces zakládání cytogenetických laboratoří, ale koordinovanou aktivitu, kdy především kvalita a srovnatelnost výsledků produkovaných jednotlivými laboratořemi byla kontrolována Národní referenční laboratoří pro genetickou toxikologii, založenou při tehdejším Institutu hygieny a epidemiologie (nynějším Státním zdravotním ústavu Praha) v r Založení NRL pro genetickou toxikologii bylo mimo jiné i logickou reakcí na problémy, které s sebou konvenční cytogenetická analýza přinesla. Jednou z těch, kdo přiživoval pochybnosti o validitě konvenční cytogenetické analýzy, byla skutečnost, že existovaly značné rozdíly ve výsledcích produkovaných jednotlivými cytogenetickými laboratořemi [Kilian et al.1977, Whortom and Kilian 1981]. V průběhu doby byly identifikovány jako kritické následující příčiny mezilaboratorních rozdílů [Albertini 2000]: Typ používaného kultivačního média, které ovlivňuje rychlost buněčného cyklu, kdy některá média mohou sama zvýšit expresy fragilních chromozomových míst. Délka kultivace počet buněčných cyklů zásadně ovlivňuje výsledek. Typ mitogenu zásadně ovlivňuje rychlost proliferace lymfocytů. Stabilita teplotních podmínek a samotná teplota, při které probíhá kultivace. Načasování odběrů, jde-li o S-dependentní klastogeny či akutní expozici. Typ/šarže použitého séra. Různé podmínky při odběru, transportu, délce a teplotě skladování biologických vzorků ještě před jejich nasazením. Zacvičenost mikroskopujícího personálu, strategie skórování a počet skórovaných buněk. Odpovědí ze strany NRL pro genetickou toxikologii bylo budování systému zajištění kvality a její kontroly ve všech cytogenetických laboratořích, věnujících se biomonitorování pracující populace. Tento systém zahrnoval zácvik personálu všech cytogenetických laboratoří podle jednotné vyšetřovací metodiky [Bavorová et al. 1989, Rössner et al. 2000, Bavorová a Očadlíková 2003], poskytování standardních materiálů (kultivační média a další chemikálie) a kontrola kvality prostřednictvím slepých vzorků. Tím byly vytvořeny podmínky, pokud jde o kvalitu generovaných dat, které jsou nesrovnatelné s jinými laboratořemi. Typickou praktickou ukázkou problémů, které vznikající jako důsledek mezilaboratorních rozdílů, jsou zkušenosti z již dříve zmiňované skandinávské kohorty. Zcela jednoznačné mezilaboratorní rozdíly prakticky znemožnily použití četností aberací (jako kontinuální proměnné) tak, jak je poskytovaly jednotlivé laboratoře a muselo se přistoupit k postupu, kdy se porovnávalo riziko vzniku novotvaru u osob rozdělených do kategorií s vysokým, středním a nízkým skóre chromozomových aberací jen na základě distribuce četností aberací v rámci jednotlivých laboratoří (přímo absurdní pak byla situace v jedné ze zúčastněných laboratoří, která generovala pouze dvě hodnoty 1 % aberantních buněk či 0 % aberantních buněk). Tím se dostáváme i k současné problematice používání cytogenetické analýzy pro potřeby biologického monitorování osob exponovaných fyzikálním a chemickým klastogenům. Z uvedeného textu implicitně vyplývá, že konveční cytogenetická analýza periferních lidských lymfocytů má své nezpochybnitelné opodstatnění a také svá specifika. Rozhodně nejde o rutinní klinické cytogenetické vyšetření, které se soustředí na determinaci kvalitativních konstitučních změn karyotypu (diagnostika vrozených syndromů) nebo typických změn karyotypu v nádorových tkáních (získané změny), které mají diagnostickou hodnotu nebo jsou významnými predikátory klinického průběhu konkrétních onemocnění [Michalová 2000]. Konveční cytogenetická analýza periferních lymfocytů sleduje především kvantitativní analýzu chromozomových abnormalit u zdravých jedinců a na základě těchto kvantitativních změn usuzuje na expozici klastogenním agens. Z kvantitativní povahy této analýzy pak celkem logicky vyplývá i proč je v rámci biomonitorování profesionálních expozic používání výsledků z jiných laboratoří než těch, které jsou zapojeny do sítě kontrolované NRL pro genetickou toxikologii více než problematické. Pokud klinické cytogenetické laboratoře nepoužívají stejný standardní operační postup (od odběru až po skórování), pak je výsledek jejich vyšetření nejen funkcí vlastní expozice klastogenům, ale i funkcí použitého vyšetřovacího postupu (viz výčet faktorů, ovlivňujících četnost aberací). V důsledku toho jsou výsledky konvečního cytogenetického vyšetření provedených na základě různých laboratorních protokolů prakticky nesrovnatelné. Další rozměr problém dostane v okamžiku, kdy má být výsledek interpretován. Pro smysluplnou interpretaci z hlediska identifikace expozice klastogenním agens musí být k dispozici nejen výsledky konvenčních cytogenetických vyšetření exponovaných osob, ale také referenční hodnoty. NRL pro genetickou toxikologii provedla poolenou analýzu výsledků řady dílčích studií, na kterých spolupracovala či které sama založila (řádově několik tisíc participantů) a stanovila rozpětí normálních hodnot (< 2 % aberantních buněk, kdy se řídila pravidlem, že za normální považuje jen takovou expozici, kdy nedochází k elevaci chromozomových aberací nad jejich spontánní hladinu). Z toho co již bylo uvedeno je však jasné, že
4 validní porovnání těchto referenčních hodnost s výsledky produkovanými jednotlivými laboratořemi předpokládá použití stejného operačního postupu, tak jak byl zaveden NRL pro genetickou toxikologii a aplikován při stanovení referenčních hodnot. (Jinak by bylo nezbytné, aby každá cytogenetická laboratoř validovala vlastní používanou cytogenetickou techniku včetně stanovení referenčních hodnot což hygienické službě trvalo řadu let.) Závěr Konvenční cytogenetická analýza je vyšetřovací metoda, která má své místo jak v identifikaci pracovních, tak environmentálních rizik. Její podstatou je kvantitativní analýza strukturálních a početních změn chromozomů periferních lymfocytů. Četnost v optickém mikroskopu pozorovatelných aberací je však kromě expozice klastogenním agens závislá ještě na řadě dalších vnějších faktorů. Nejsou-li tyto faktory pod kontrolou (např. v podobě standardního operačního postupu stanoveného NRL pro genetickou toxikologii), pak je výsledný počet aberací nejen funkcí expozice, ale i vyšetřovací metody. V důsledku nejednotných vyšetřovacích metod pak vznikají významné mezilaboratorní rozdíly. Dalším důsledkem nejednotnosti používaných vyšetřovacích cytogenetických metod je nemožnost porovnání výsledků s referenčními hodnotami, odvozenými na základě standardního operačního postupu stanoveného Národní referenční laboratoří pro genetickou toxikologii. Smysluplná interpretace naměřených hodnot, resp. validní porovnání s referenční hodnotou samozřejmě předpokládá i používání stejných vyšetřovacích metod. Literatura 1. Abarbanel, J., Shabtai, F., Kyzer, S., Chaimof, C.: Cytogenetic studies in patients with gastric cancer. World J Surg, 15, 1991, s Albertini, R. J., Anderson, D., Douglas, G.R., Hagmar, L., Hemminki, K., Merlo, F., Natarajan, A.T., Norppa, H., Shuker, D.E., Tice, R., Waters, M.D., Aitio, A.:IPCS guidelines for the monitoring of genotoxic effects of carcinogens in humans. International Programme on Chemical Safety. Mutat Res, 463, 2000, s Ashby, J., Richardson, C.R.: Tabulation and assessment of 113 human surveillance cytogenetic studies conducted between 1965 and Mutat Res, 154, 1985, s Auerbach, C., Robson, J.M.:Chemical production of mutations. Nature, 157, 1946, s Barrios, L., Caballin, M.R., Miro, R., Fuster, C., Berrozpe, G., Subias, A., Batlle, X., Egozcue, J.: Chromosome abnormalities in peripheral blood lymphocytes from untreated Hodgkin s patients. A possible evidence for chromosome instability. Hum Genet, 78, 1988, s Barrios, L., Caballin, M.R., Miro, R., Fuster, C., Guedea, F., Subias, A., Egozcue, J.: Chromosomal instability in breast cancer patients. Hum Genet, 88, 1991, s Bavorová H., Očadlíková D., Círková J., Holá N.: Metody pro biologické monitorování genotoxických účinků faktorů životního prostředí., AHEM, příloha č.20, 1989, s Bender, M. A., Awa, A.A., Brooks, A.L., Evans, H.J., Groer, P.G., Littlefield, L.G., Pereira, C., Preston, R.J., Wachholz, B.W.: Current status of cytogenetic procedures to detect and quantify previous exposures to radiation. Mutat Res, 196, 1988, s Bender, M. A., Gooch, P.C.:Persistent chromosome aberrationsin irradiated human subjects. Radiat. Res., 16, 1962, s Bloom A.D., Neriishi, S., Awa, A., Honda, T., Archer, P.G.:Chromosomal aberrations in leukocytes of old survivors of the atomic bombing of Hiroshima and Nagasaki. Lancet, 2, 1967, s Bonassi, S., Abbondandolo, A., Camurri, L., Dal Pra, L., De Ferrari, M., Degrassi, F., Forni, A., Lamberti, L., Lando, C., Padovani, P., et, al.: Are chromosome aberrations in circulating lymphocytes predictive of future cancer onset in humans? Preliminary results of an Italian cohort study. Cancer Genet Cytogenet, 79, 1995, s Bonassi, S., Hagmar, L., Stromberg, U., Montagud, A.H., Tinnerberg, H., Forni, A., Heikkila, P., Wanders, S., Wilhardt, P., Hansteen, I.L., Knudsen, L.E., Norppa, H.: Chromosomal aberrations in lymphocytes predict human cancer independently of exposure to carcinogens. European Study Group on Cytogenetic Biomarkers and Health. Cancer Res, 60, 2000, s Brogger, A., Hagmar, L., Hansteen, I.L., Heim, S., Hogstedt, B., Knudsen, L., Lambert, B., Linnainmaa, K., Mitelman, F., Nordenson, I., et al.: An inter-nordic prospective study on cytogenetic endpoints and cancer risk. Nordic Study Group on the Health Risk of Chromosome Damage. Cancer Genet Cytogenet, 45, 1990, s Buckton, K. E., Jacobs P.A., Court Brown, W.M., Doll, R.: A study of the chromosome damage persisting after X-raytherapy for ankylosing spondylitis. Lancet, 2, 1962, s Caporaso, N., Greene, M.H., Tsai, S., Pickle, L.W., Mulvihill, J.J.: Cytogenetics in hereditary malignant melanoma and dysplastic nevus syndrome: is dysplastic nevus syndrome a chromosome instability disorder? Cancer Genet Cytogenet, 24, 1987, s Carrano, A. V., Natarajan, A.T.: International Commission for Protection Against Environmental Mutagens and Carcinogens. ICPEMC publication no. 14. Considerations for population monitoring using cytogenetic techniques. Mutat Res, 204, 1988, s Černá, M., Spěváčková, V., Cejchanová, M., Beneš, B., Rössner, P., Bavorová, H., Očadlíková, D., Šmíd, J., Kubínová, R.: Populationbased biomonitoring in the Czech Republic the system and selected results. Sci Total Environ, 204, 1997, s Cheng, K. C., Loeb, L.A.: Genomic stability and instability: a working paradigm. Curr Top Microbiol Immunol, 221, 1997, s Dave, B. J., Hopwood, V.L., King, T.M., Jiang, H., Spitz, M.R., Pathak, S., Ziang, H.:Genetic susceptibility to lung cancer as determined by lymphocytic chromosome analysis. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev, 4, 1995, s Deknudt, G., Leonard, A.:Cytogenetic investigations on leucocytes of workers from a cadmium plant. Environ Physiol Biochem, 5, 1975, s Dhillon, V. S., Dhillon, I.K.:Chromosome aberrations and sister chromatid exchange studies in patients with prostate cancer: possible evidence of chromosome instability. Cancer Genet Cytogenet, 100, 1998, s Dhillon, V. S., Kler, R.S., Dhillon, I.K.: Choromosome instability and sister chromatid exchange (SCE) studies in patients with carcinoma of cervix uteri. Cancer Genet Cytogenet, 86, 1996, s Ducatman, A., Hirschhorn, K., Selikoff, I.J.:Vinyl chloride exposure and human chromosome aberrations. Mutat Res, 31, 1975, s Funes-Cravioto, F., Lambert, B., Lindsten, J., Ehrenberg, L., Natarajan, A.T., Osterman-Golkar, S.: Letter: chromosome aberrations in workers exposed to vinyl chloride. Lancet, 1, 1975, s Gebhart, E., Romahn, R., Schneider, A., Hoffmann, M., Rau, D., Tittelbach, H.: Cytogenetic studies in lymphocytes of patients with rectal cancer. Environ Health Perspect, 101 Suppl 3, 1993, s Hagmar, L., Bonassi, S., Stromberg, U., Brogger, A., Knudsen, L.E., Norppa, H., Reuterwall, C.:Chromosomal aberrations in lymphocytes predict human cancer: a report from the European Study Group on Cytogenetic Biomarkers and Health (ESCH). Cancer Res, 58, 1998, s Hagmar, L., Brogger, A., Hansteen, I.L., Heim, S., Hogstedt, B., Knudsen, L., Lambert, B., Linnainmaa, K., Mitelman, F., Nordenson, I., et, al.: Cancer risk in humans predicted by increased levels of chromosomal aberrations in lymphocytes: Nordic study group on the health risk of chromosome damage. Cancer Res, 54, 1994, s Diskuse České pracovní lékařství Číslo
5 Heim, S., Johansson, B., Mertens, F.: Constitutional chromosome instability and cancer risk. Mutat Res, 221, 1989, s Huttner, E., Gotze, A., Nikolova, T.: Chromosomal aberrations in humans as genetic endpoints to assess the impact of pollution. Mutat Res, 445, 1999, s Kilian, DJ, Moreland, F.M., Benge, M.C., Legato M.S., Whorton E.B. Jr. A collaborative cytogenetic sudy to measure and minimize interlaboratory variation. Mutat Res, 44 (1), 1977 s Kučerová, M., Zhurkov, V.S., Polívková, Z., Ivanova, J.E.: Mutagenic effect of epichlorohydrin. II. Analysis of chromosomal aberrations in lymphocytes of persons occupationally exposed to epichlorohydrin. Mutat Res, 48, 1977, s Kučerová M.: Vrozené a získané poruchy lidských chromosomů., 2. doplněné vydání, Avicenum, zdravotnické nakladatelství, Praha, Lando, C., Hagmar, L., Bonassi, S.:[Biomarkers of cytogenetic damage in humans and risk of cancer. The European Study Group on Cytogenetic Biomarkers and Health (ESCH)]. Med Lav, 89, 1998, s Liou, S. H., Lung, J.C., Chen, Y.H., Yang, T., Hsieh, L.L., Chen, C.J., Wu, T.N.: Increased chromosome-type chromosome aberration frequencies as biomarkers of cancer risk in a blackfoot endemic area. Cancer Res, 59, 1999, s Major, J., Jakab, M.G., Tompa, A.: Genotoxicological monitoring of 175 subjects living in the green belts, inner town or near chemical industrial estates in Greater Budapest agglomeration, Hungary. Mutat Res, 412, 1998, s Mathur, R., Chowdhury, M.R., Singh, G.: Recent advances in chromosome breakage syndromes and their diagnosis. Indian Pediatr, 37, 2000, s Meretoja, T., Jarventaus, H., Sorsa, M., Vainio, H.:Chromosome aberrations in lymphocytes of workers exposed to styrene. Scand J Work Environ Health, 4 Suppl 2, 1978, s Michalová K.: Základy lidské cytogenetiky, IPVZ Brno, ČR, Michalska, J., Motykiewicz, G., Pendzich, J., Kalinowska, E., Midro, A., Chorazy, M.:Measurement of cytogenetic endpoints in women environmentally exposed to air pollution. Mutat Res, 445, 1999, s Mitelman, F.: Recurrent chromosome aberrations in cancer. Mutat Res, 462, 2000, s Moorhead, P. S., Nowell, P.C., Mellman, W.J., Battips D.M., Hungerford D.A.: Chromosome preparation of leukocytescultured from human peripheral blood. Exp. Cell Res., 20, 1960, s Nishino, K.: Chromosome instability in preleukemic states of adult T-cell leukemia (pre-atl). Cancer Genet Cytogenet, 30, 1988, s O Riordan, M. L., Evans, H.J.: Absence of significant chromosome damage in males occupationally exposed to lead. Nature, 247, 1974, s Rössner P., Bavorová H., Očadlíková D.: Cytogenetická analýza periferních lymfocytů. Aktualizace platné standardní metodiky. Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica, Rössner, P., Černá, M., Bavorová, H., Pastorková, A., Očadlíkové, D.: Monitoring of human exposure to occupational genotoxicants. Cent Eur J Public Health, 3, 1995, s Rössner, P., Šrám, R.J., Bavorová, H., Očadlíková, D., Černá, M., Švandová, E.: Spontaneous level of chromosomal aberrations in peripheral blood lymphocytes of control individuals of the Czech Republic population. Toxicol Lett, 96 97, 1998, s Schwartz, G.G.: Chromosome aberrations, In: Hulka, B.S., T. Wilcosky, J.D. Griffith (Eds.), Biological markers in epidemilogy, Oxford, New York, Oxford University Press, 1990, 48. Shafei-Benaissa, E., Savage, J.R., Babin, P., Larregue, M., Papworth, D., Tanzer, J., Bonnetblanc, J.M., Huret, J.L.: The naevoid basal-cell carcinoma syndrome (Gorlin syndrome) is a chromosomal instability syndrome. Mutat Res, 397, 1998, s Solomon, E., Borrow, J., Goddard, A.D.: Chromosome aberrations and cancer. Science, 254, 1991, s Sorsa, M., Wilbourn, J., Vainio, H.: Human cytogenetic damage as a predictor of cancer risk. IARC Sci Publ, 1992, s Šrám, R.J.: Cytogenetic analysis of peripheral lymphocytes as a method for monitoring environmental levels of mutagens. Industrial and Environmantal Xenobiotics:Metabolism and Pharmacokinetics of Organic Chemicals and Methods., Gut, I.//Cikrt, M.//Plaa, G. L. Berlin-Heidelberg-New York, Springer Verlag, 1981, s Šrám, R. J., Binková, B., Dobiáš, L., Rössner, P., Topinka, J., Veselá, D., Veselý, D., Stejskalová, J., Bavorová, H., Řeřicha, V.: Monitoring genotoxic exposure in uranium miners. Environ Health Perspect, 99, 1993, s Šrám, R. J., Černá, M., Holá, N.: Effect of ascorbic acid prophylaxis in groups occupationally exposed to mutagens. Prog Clin Biol Res, 209B, 1986, s Šrám, R. J., Dobiáš, L., Pastorková, A., Rössner, P., Janča, L.: Effect of ascorbic acid prophylaxis on the frequency of chromosome aberrations in the peripheral lymphocytes of coal-tar workers. Mutat Res, 120, 1983, s Šrám, R. J., Dobiáš, L., Rössner, P., Veselá, D., Veselý, D., Rakusová, R., Řeřicha, V.: Monitoring genotoxic exposure in uranium mines. Environ Health Perspect, 101 Suppl 3, 1993, s Šrám, R. J., Holá, N., Kotěšovec, F., Nováková, A.:Cytogenetic analysis of peripheral blood lymphocytes in glass workers occupationally exposed to mineral oils. Mutat Res, 144, 1985a, s Šrám, R. J., Holá, N., Kotěšovec, F., Vávra, R.: Chromosomal abnormalities in soft coal open-cast mining workers. Mutat Res, 144, 1985b, s Šrám, R. J., Kuleshov, N.P.: Monitoring the occupational exposure to mutagens by the cytogenetic analysis of human peripheral lymphocytes in vivo. Arch Toxicol Suppl, 4, 1980, s Šrám, R. J., Landa, L., Samková, I.: Effect of occupational exposure to epichlorohydrin on the frequency of chromosome aberrations in peripheral lymphocytes. Mutat Res, 122, 1983a, s Šrám, R. J., Samková, I., Holá, N.: High-dose ascorbic acid prophylaxis in workers occupationally exposed to halogenated ethers. J Hyg Epidemiol Microbiol Immunol, 27, 1983b, s Šrám, R. J., Zudová, Z., Kuleshov, N.P.: Cytogenetic analysis of peripheral lymphocytes in workers occupationally exposed to epichlorohydrin. Mutat Res, 70, 1980, s Tough, I. M., Buckton, K.E.B.A.G., Court Brown, W.M.: X-rayinduced chromosome damage in man. Lancet. Lancet, 2, 1960, s Trivedi, A. H., Roy, S.K., Bhachech, S.H., Patel, R.K., Dalal, A.A., Bhatavdekar, J.M., Patel, D.D.:Cytogenetic evaluation of 20 sporadic breast cancer patients and their first degree relatives. Breast Cancer Res Treat, 48, 1998, s Vainio, H.: Vinyl chloride and vinyl benzene (styrene) metabolism, mutagenicity and carcinogenicity. Chem Biol Interact, 22, 1978, s Weinberg, R. A.:The genetic origins of human cancer. Cancer, 61, 1988, s WHO: Biomarkers in risk assessment: Validity and validation, Geneva, Whorton, E. B., Kilian, D.J. The influence of multiple scorers on cytogenetics study results. MutR es, 85 (3), 1981s Yunis, J. J.: The chromosomal basis of human neoplasia. Science, 221, 1983, s Zudová, Z., Landa, K.: Genetic risks of occupational exposures to haloethers. Mutat Res, 46, 1977, s MUDr. Z. Šmerhovský SZÚ Šrobárova 48, Praha 10
Cytogenetická analýza periferních lymfocytů
Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica Číslo 1/2007 Metody biologického monitorování genotoxických účinků faktorů prostředí Cytogenetická analýza periferních lymfocytů Aktualizace platné standardní
VíceOBSAH. Proč monitoring CL. Jaký monitoring CL. Diskuze (?)
www.recetox.cz www.mou.cz Návrh monitoringu cytostatik na pracovištích v ČR www.cytostatika.cz Luděk Bláha, Pavel Odráška, Lenka Doležalová a kol. 14. Kongres Nemocničních lékárníků (listopad 2010, Hradec
VíceCYTOGENETICKÉ METODY A OCHRANA ZDRAVÍ ZKUŠENOSTI LABORATORNÍHO PRACOVNÍKA
CYTOGENETICKÉ METODY A OCHRANA ZDRAVÍ ZKUŠENOSTI LABORATORNÍHO PRACOVNÍKA CYTOGENETIC METHODS AND OCCUPATIONAL HEALTH PROTECTION A LABORATORY WORKER S EXPERIENCE JAROMÍRA KŮSOVÁ Zdravotní ústav se sídlem
VíceMETODY BIOLOGICKÉ DOZIMETRIE METHODS OF BIOLOGICAL DOSIMETRY
SOUBORNÝ REFERÁT METODY BIOLOGICKÉ DOZIMETRIE METHODS OF BIOLOGICAL DOSIMETRY Zuzana Freitinger Skalická 1, Zdeněk Hon 2, Friedo Zölzer 1 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální
VíceZdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Národní akční plán 7 Screeningy
Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Národní akční plán 7 Screeningy Hlavní cíle akčního plánu Prevence a včasný záchyt vážných nemocí musí být základní strategií
VícePROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2004 Pùvodní práce PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003 SOUHRN OCCUPATIONAL EXPOSURE OF WORKERS
VíceVÝSLEDKY PROPOJENÍ EVIDENCE PROFESIONÁLNÍCH EXPOZIC GENOTOXICKÝM FAKTORŮM S NÁDOROVÝM REGISTREM NA ÚROVNI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
VÝSLEDKY PROPOJENÍ EVIDENCE PROFESIONÁLNÍCH EXPOZIC GENOTOXICKÝM FAKTORŮM S NÁDOROVÝM REGISTREM NA ÚROVNI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE LINKING THE REGISTER OF OCCUPATIONAL EXPOSURE TO GENOTOXIC FACTORS WITH
VíceDŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE
DŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz Komise pro dopravu RVUR, Praha, 3. 7. 2015 17. Zasedání WHO Květen
Vícev oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání
VíceOchrana zdraví osob pracujících s nanomateriály v aktivitách zahraničních institucí (WHO, BAuA)
Ochrana zdraví osob pracujících s nanomateriály v aktivitách zahraničních institucí (WHO, BAuA) Jaroslav Mráz Státní zdravotní ústav Praha Centrum hygieny práce a pracovního lékařství 1 Bundesanstalt fürarbeitsschutz
Více2. Dobiáš, L. a kol.: Riziko genotoxických faktorů v provozech hutnictví železa, Pracovní lékařství 50, 1998, s.43-44.
Seznam vybraných prací za posledních 5 let se vztahem k dané problematice: 1. Dobiáš, L., Williams, R., W., Walsh, D., Watts, R., R., Kůsová, J., Havránková, J., Vít, M., Volf, J., Rakusová, R., Lewtas,
VíceOBSAH Summary.2 Souhrn.4 Úvod....6 Metodika
OBSAH Summary.2 Souhrn.4 1. Úvod....6 2. Metodika.... 10 3. Komentář k souboru prací...14 3.1. Výroba vinylchloridu ( Příloha 1 ) 14 3.2. Výroba a zpracování černouhelného dehtu ( Příloha 2 )...14 3.3.
VíceRozhodnutí IARC k vlivu konzumace červeného masa a masných produktů na vznik nádorových onemocnění
Rozhodnutí IARC k vlivu konzumace červeného masa a masných produktů na vznik nádorových onemocnění Josef Kameník Fakulta veterinární hygieny a ekologie, VFU Brno Konzumace masa a riziko nádorových onemocnění
VíceREGEX Registr profesionálních expozic karcinogenům
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí REGEX Registr profesionálních expozic karcinogenům Souhrnná zpráva za rok 2004 Státní zdravotní ústav
VíceHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 20, Suppl. 1(2012): 47-51 ISSN 1335-0285 HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI Jana Jurčíková,
VícePostup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny
Postup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny International Agency for Research on Cancer (IARC) Lyon, Francie Jaroslav Mráz Státní zdravotní ústav, Praha Centrum hygieny
VíceRevidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace
Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Andrea Krsková Humánní biomonitoring současný stav a perspektivy SZÚ, 23. 11. 2011 Úvod v životním prostředí se vyskytuje
VíceNovinky a zajímavosti z 9. Mezinárodního symposia o biologickém monitorování v pracovním a životním prostředí, ISBM 2013 (Manchester, UK)
Novinky a zajímavosti z 9. Mezinárodního symposia o biologickém monitorování v pracovním a životním prostředí, ISBM 2013 (Manchester, UK) Jaroslav Mráz Státní zdravotní ústav Praha Centrum hygieny práce
VíceJaroslav Mráz. Státní zdravotní ústav, Praha
(Vyráběné) nanomateriály a hygiena práce: co nového v ČR a ve světě? Jaroslav Mráz Státní zdravotní ústav, Praha Základní výzkum, nové technologie, nové produkty Situace na tuzemských pracovištích, potenciální
VícePrevence rakoviny. doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU
Prevence rakoviny doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU 1 EPIDEMIOLOGIE Osnova = Výskyt rakoviny u nás a ve světě, časový vývoj, souvislosti s rizikovými faktory ETIOLOGIE
VíceHodnocení zdravotních rizik expozice hluku
Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku Dana Potužníková dana.potuznikova@zuova.cz Národní referenční laboratoř pro komunální hluk 20.9.2012 Cíl prezentace HRA a PVZ pro hluk z dopravy Odborná literatura
VíceMETODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY. Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno
METODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY DETEKCE VROZENÝCH CHROMOSOMOVÝCH ABERACÍ Standardní postup: vyšetření metodami klasické cytogenetiky + následně metodami molekulární cytogenetiky pruhování / barvení chromosomů
VícePrincipy adresného zvaní do screeningov!ch program" v#$r a metodika jeho vyhodnocení
Principy adresného zvaní do screeningov!ch program" v#$r a metodika jeho vyhodnocení L. Du%ek, O. Májek, O. Ngo, M. Blaha Odborná garance projektu: J. Dane%, M. Zavoral, V. Dvo&ák, B. Seifert, '. Suchánek
VíceMožná uplatnění proteomiky směrem do klinické praxe
Možná uplatnění proteomiky směrem do klinické praxe Formy uplatnění proteomiky do klinické praxe Přímé uplatnění proteomických technologií Metody pro studium proteinů tu byly dřív něž proteomika jako obor
VíceKATEGORIZACE PRACÍ VE VAZBÌ NA PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNÌNÍ HLÁŠENÁ V ROCE 2008
KATEGORIZACE PRACÍ VE VAZBÌ NA PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNÌNÍ HLÁŠENÁ V ROCE 28 JOB CATEGORIZATION IN RELATION TO OCCUPATIONAL DISEASES ACKNOWLEDGED IN 28 Pøehledný èlánek IVAN KUÈERA, PAVEL HLAVÁÈ Krajská hygienická
VíceZměny v systému DRG Ventilační podpora u novorozenců
Změny v systému DRG Ventilační podpora u novorozenců Řešení v projektu Správa a rozvoj DRG 2013 Národní referenční centrum Autor: MUDr. Karolína Baloghová Oponenti: za odbornou společnost MUDr. Lumír Kantor,
VíceVarianty lidského chromosomu 9 z klinického i evolučního hlediska
Varianty lidského chromosomu 9 z klinického i evolučního hlediska Antonín Šípek jr., Aleš Panczak, Romana Mihalová, Lenka Hrčková, Eva Suttrová, Mimoza Janashia a Milada Kohoutová Ústav biologie a lékařské
VíceKarcinom prostaty screening. Dalibor Pacík LF MU FN Brno
Karcinom prostaty screening Dalibor Pacík LF MU FN Brno Screening komu jak kdy skončit U.S. Preventative Services Task Force Recommendation Co je USPSTF? Panel PL a epidemiologů podporovaný US Department
VíceO sinicích, epidemiologických studích a pitné vodě
O sinicích, epidemiologických studích a pitné vodě Petr Pumann Vodárenská biologie 2011 2.-3.2.2011, Praha Sinice produkují lidské zdraví ohrožující látky Sinice se vyskytují některých vodárenských zdrojích
VíceVliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci
Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci RNDr. Michala Lustigová, Ph.D. 1,2 1 Státní zdravotní ústav, 2 Přírodovědecká fakulta UK Struktura prezentace Epidemiologický profil české
VíceCITI-SENSE. Výzkumný projekt veřejného monitorování kvality ovzduší a životního prostředí pomocí senzorových technologií
CITI-SENSE Výzkumný projekt veřejného monitorování kvality ovzduší a životního prostředí pomocí senzorových technologií Call: FP7-ENV-2012.6.5-1 Developing community-based environmental monitoring and
VíceCO JE CHŘIPKA? ONEMOCNĚNÍ SRDCE. V PLNÉ SÍLE během chřipkové sezony PROČ JE CHŘIPKA ZÁVAŽNĚJŠÍ U LIDÍ S ONEMOCNĚNÍM SRDCE?
V PLNÉ SÍLE během chřipkové sezony Důležité informace o chřipce ONEMOCNĚNÍ SRDCE Pozor! Virus chřipky představuje závažné zdravotní riziko pro jedince s ONEMOCNĚNÍM SRDCE. CO JE CHŘIPKA? Chřipka je vysoce
VíceVýskyt, příčiny a prevence nádorových onemocnění v mezinárodním kontextu. Ivana Kulhánová
Výskyt, příčiny a prevence nádorových onemocnění v mezinárodním kontextu Ivana Kulhánová XLVIII. konference ČDS 24. říjen 2018 Databáze incidence a úmrtnosti zhoubných novotvarů Cancer Surveillance Unit
VíceSoučasné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Plzeňský kraj
Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická
VíceAtestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika
Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok 2017 A) Molekulární genetika 1. Struktura lidského genu, nomenklatura genů, databáze týkající se klinického dopadu variace v jednotlivých genech. 2.
VíceÚDAJE O BEZPEČNOSTI PŘI PRÁCI S MATERIÁLEM ELTINERT F GREASE
Datum poslední revize APRIL 2013 Upraveno 6 ÚDAJE O BEZPEČNOSTI PŘI PRÁCI S MATERIÁLEM ODDÍL 1: IDENTIFIKACE LÁTKY/SMĚSI A SPOLEČNOSTI/PODNIKU 1.1 Identifikátor výrobku Obchodní název Číslo výrobku EGF,
VíceONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
VíceZdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky
Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky MUDr. Růžena Kubínová ředitelka monitoringu Odbor hygieny životního prostředí Státní zdravotní ústav Zdravotní stav české populace Očekávaná délka
VíceHodnocení zdravotních rizik expozice hluku
Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku Dana Potužníková dana.potuznikova@zu.cz Národní referenční laboratoř pro komunální hluk 24.11.2011 HRA, PVZ co to je? Hodnocení zdravotních rizik (Health Risk
VíceNa jeden aspekt problému s dopravou jsme zapomněli. Přestáváme se pohybovat, zapomínáme chodit a jezdit na kole. Zdeněk Hamřík
Na jeden aspekt problému s dopravou jsme zapomněli. Přestáváme se pohybovat, zapomínáme chodit a jezdit na kole Zdeněk Hamřík Přehled Zdravotní sektor se zajímá o cyklistiku Pohyb a zdraví Epidemie nadváhy
VíceAkční plán č. 5: Snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí na období 2015-2020
Zdraví 2020 Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Akční plán č. 5: Snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí na období 2015-2020 Ministerstvo zdravotnictví
VíceEkonomické a environmentální problémy se spalovnami odpadů ze zdravotnictví. Karolína Růžičková Pawel Gluszynski
Ekonomické a environmentální problémy se spalovnami odpadů ze zdravotnictví Karolína Růžičková Pawel Gluszynski Health Care Without Harm mezinárodní koalice nemocnic a zdravotnických zařízení, lékařů,
VíceOkruh otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Klinická hematologie a transfuzní služba
Okruh otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Klinická hematologie a transfuzní služba Zdravotní laborant pro klinickou hematologii a transfuzní službu I. Hematologie se zaměřením
VíceSARS - Severe Acute Respiratory Syndrome (těžký akutní respirační syndrom).
SARS - Severe Acute Respiratory Syndrome (těžký akutní respirační syndrom). Charakteristika: SARS je závažné respirační onemocnění probíhající převážně jako těžká atypická pneumonie, komplikovaná respirační
VíceRadiofrekvenční záření a nádory hlavy
Radiofrekvenční záření a nádory hlavy Vítězslav Jiřík Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařská fakulta OU, Ostrava 1 Účel přednášky Současné poznatky o vlivech záření na výskyt nádorových
VíceVědecké závěry a podrobné vysvětlení vědeckého zdůvodnění rozdílů oproti doporučení výboru PRAC
Příloha II Vědecké závěry a zdůvodnění změny podmínek podmíněných registrací a podrobné vysvětlení vědeckého zdůvodnění rozdílů oproti doporučení výboru PRAC 85 Vědecké závěry a podrobné vysvětlení vědeckého
VíceMetody klasické a molekulární cytogenetiky vhodné pro bio dozimetrii osob s profesionální expozicí karcinogenům
PŘEHLED Metody klasické a molekulární cytogenetiky vhodné pro bio dozimetrii osob s profesionální expozicí karcinogenům Methods of Classical and Molecular Cytogenetics Suitable for Biodosimetry of Persons
VíceVyužití in vitro testu genotoxicity v biologickém monitoringu a pro hodnocení bezpečnosti chemických látek
Využití in vitro testu genotoxicity v biologickém monitoringu a pro hodnocení bezpečnosti chemických látek RNDr. Dana Očadlíková Státní zdravotní ústav Praha Genotoxicita genotoxické látky (mutageny a
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE POLYCYKLICKÝM AROMATICKÝM UHLOVODÍKŮM (PAU)
HYGIENA 2012 57(3) 84 88 PŮVODNÍ PRÁCE PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE POLYCYKLICKÝM AROMATICKÝM UHLOVODÍKŮM () CONTRIBUTION TO THE ASSESSMENT OF THE HEALTH RISK OF OCCUPATIONAL
VíceAnalýza rizik (01) Základní pojmy a definice
Centre of Excellence Analýza rizik (01) Základní pojmy a definice Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Analýza rizik Risk analysis
VíceRychlá kvalitativní detekce lidského hemoglobinu ve vzorcích stolice. Všeobecné informace použití a vyhodnocení
Rychlá kvalitativní detekce lidského hemoglobinu ve vzorcích stolice Všeobecné informace použití a vyhodnocení Použití FOB plus test na okultní krvácení je rychlý vizuální test, založený na principu imunochromatografické
VíceMANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA
MANUÁL PRO ZDRAVOTNÍ PLÁN MĚSTA metodický materiál Pracovní skupiny pro zdravotní plány a politiky při Ministerstvu zdravotnictví Obsah: 1. Úvod do problematiky 2. Indikátory zdravotního stavu 3. Postup
VíceEFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS
EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS VLIV RŮZNÝCH TECHNOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ CHOVU NA VYBRANÉ UKAZATELE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ NOSNIC Pavlík A. Ústav morfologie,
Více1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
Více1 Státní zdravotní ústav Praha, dislokované pracoviště Karviná 2 Státní zdravotní ústav Praha rysava.szu@centrum.cz
Jodurie těhotných žen a 3letých dětí z 6 oblastí v ČR v r. 2014-2015 1 Ryšavá L., 2 Kašparová L, 2 Křížová T., 1 Lisníková P., 1 Státní zdravotní ústav Praha, dislokované pracoviště Karviná 2 Státní zdravotní
VíceZpráva z konference IADR, Barcelona 2010 IADR International Association for Dental Research
Zpráva z konference IADR, Barcelona 2010 IADR International Association for Dental Research Česká stomatologická komora, Grantová agentura Univerzity Karlovy a Interní grantová agentura Ministerstva zdravotnictví
VíceNávod k použití Informace o produktech jsou dostupné na internetových stránkách: www.demeditec.com
Návod k použití Informace o produktech jsou dostupné na internetových stránkách: www.demeditec.com TPA IRMA Radioimunoanalýza pro kvantitativní stanovení cytokeratinu 8 a 18 v séru Prosím používejte pouze
Více13082/12 hm 1 DG B 4B
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 6. srpna 2012 (07.08) (OR. en) 13082/12 DENLEG 76 AGRI 531 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 27. července 2012 Příjemce: Generální sekretariát Rady
VíceVliv automobilových emisí na lidské zdraví
Vliv automobilových emisí na lidské zdraví Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz Konference Kamiony do města nepatří, Praha, 11. 10. 2017 PM2.5 2015 17. ZASEDÁNÍ WHO Květen
VíceCONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)
CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,
VíceIndikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR O. Májek, J. Dušková, A. Beková, L. Dušek, V. Dvořák
Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR O. Májek, J. Dušková, A. Beková, L. Dušek, V. Dvořák Úvod Účinnost screeningové cytologie Finsko a Švédsko: organizované programy
VíceNové strategie použití biomarkerů renální dysfunkce
Nové strategie použití biomarkerů renální dysfunkce Antonín Jabor, Janka Franeková, Peter Sečník jr, Zdenek Kubíček IKEM a 3. lékařská fakulta UK Praha AKI AKI acute kidney injury acute kidney injury/impairment
VíceVariabilita heterochromatinové oblasti lidského chromosomu 9 z evolučního a klinického hlediska
Variabilita heterochromatinové oblasti lidského chromosomu 9 z evolučního a klinického hlediska A. Šípek jr. (1), R. Mihalová (1), A. Panczak (1), L. Hrčková (1), P. Lonský (2), M. Janashia (1), M. Kohoutová
VíceVLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI
VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI Robert Skeřil, Jana Šimková, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 43, 61667 Brno Abstract
VíceTHE ASSOCIATION OF SERUM BILIRUBIN AND PROMOTER VARIATIONS IN UGT1A1 WITH ATHEROSCLEROSIS
THE ASSOCIATION OF SERUM BILIRUBIN AND PROMOTER VARIATIONS IN UGT1A1 WITH ATHEROSCLEROSIS Vítek L 1,2, Jiráskov sková A 1, Šmídová H 1, Dostálov lová G 3, Bělohlávek J 3, Kadlčkov ková L, Linhart,, A 3
VíceČinnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2011. Activity in the field of diabetology, care for diabetics in 2011
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 24. 8. 2012 39 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2011 Activity in the field of diabetology, care
VíceNRL pro komunální hluk 1
13. 11. 2018 NRL pro komunální hluk 1 PROBLEMATIKA HLUKU V KOMUNÁLNÍM PROSTŘEDÍ Hradec Králové,13.11.2018 Praha, 28.11.2018 13. 11. 2018 NRL pro komunální hluk 2 WHO Environmental Noise Guidelines for
VíceHPV INFEKCE Z POHLEDU DERMATOVENEROLOGA
HPV INFEKCE Z POHLEDU DERMATOVENEROLOGA FILIP ROB DERMATOVENEROLOGICKÁ KLINIKA 2.LF UK A NEMOCNICE NA BULOVCE CONFLICT OF INTEREST PRO ÚČELY TÉTO PREZENTACE ŽÁDNÝ HPV JAKO SEXUÁLNĚ PŘENOSNÁ INFEKCE Během
VíceEpigenetika mění paradigma současné medicíny i její budoucnost
Epigenetika mění paradigma současné medicíny i její budoucnost pokračování z čísla 1 a 2 /2014 Epigenetika v onkologii MUDr. Jozef Čupka Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Sekce preventivní onkologie
VíceTWINNING PROJEKT CZ01/IB-EN-01
Projekt / Komponent TWINNING CZ/01 IB-EN-01 Environmentální monitoring Autoři Konecny, Weber, Hunt Ze dne / Verze 29. října 02/2.0 Směrný dokument Info Fáze 2 Reference / Strana EM strategický směrný dokument
VícePodpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav
Podpora zdraví Aktuální situace v oblasti politiky podpory zdraví v ČR MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Státní zdravotní ústav ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ PŘÍSTUPY Historický vývoj zdravotní situace a její interpretace
VíceSOUDNÍ PŘEZKUM VE VĚCECH OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
SOUDNÍ PŘEZKUM VE VĚCECH OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ IVO KRÝSA Právnická fakulta, Masarykova universita, Česká republika Abstract in original language Příspěvek pojednává o aktuálních rozsudcích správních
VíceInvazivní meningokokové onemocnění v České republice v roce 2011
ZPRÁVY CENTRA EPIDEMIOLOGIE A MIKROBIOLOGIE (SZÚ, PRAHA) 2012; 21(3) Invazivní meningokokové onemocnění v České republice v roce 2011 Invasive meningococcal disease in the Czech Republic in 2011 Pavla
VícePodpora zdraví. MUDr.Michael Vít, PhD Hlavní hygienik ČR
Podpora zdraví MUDr.Michael Vít, PhD Hlavní hygienik ČR Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek
VícePatologie nádorů v 21. století problémy a úskalí diagnostiky a úhradového systému
Patologie nádorů v 21. století problémy a úskalí diagnostiky a úhradového systému A. Ryška Fingerlandůvústav patologie LF UK a FN Hradec Králové Karel Rokitansky (1804-1878) Rudolf Virchow (1821-1902)
VíceWater Planning in the Czech Republic
Plánování v oblasti vod v České republice Water Planning in the Czech Republic RNDr. Petr Kubala, Povodí Vltavy, státní podnik (State Enterprise) e-mail: kubala@pvl.cz Namur, 28 th September 2005 IMPLEMENTAČNÍ
VíceÚvod do nonhla-dq genetiky celiakie
Úvod do nonhla-dq genetiky celiakie František Mrázek HLA laboratoř, Ústav Imunologie LF UP a FN Olomouc Celiakie - časté chronické zánětlivé onemocnění tenkého střeva s autoimunitní a systémovou složkou
VíceNÁKAZA HIV/AIDS RIZIKA A PREVENCE PŘENOSU VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ
NÁKAZA HIV/AIDS RIZIKA A PREVENCE PŘENOSU VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ Natália Petreková Všeobecné lékařství, Masarykova univerzita Odborný garant: MUDr. Bohdana Rezková, Ph.D. Tato práce byla podpořena grantem
VíceOVZDUŠÍ 2015. Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz. KŽP AV ČR, Praha, 26. 11. 2015
OVZDUŠÍ 2015 Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz KŽP AV ČR, Praha, 26. 11. 2015 17. ZASEDÁNÍ WHO Květen 2014 1) Expozice znečištěného ovzduší v Evropě 2012 600 000 úmrtí
VíceEpidemiologie zhoubného melanomu v ČR a v Královéhradeckém kraji
Epidemiologie zhoubného melanomu v ČR a v Královéhradeckém kraji - reálný obraz péče v datech Dušek L., Mužík J., Petera J. Lékařská fakulta Masarykova Univerzita, Brno Přírodovědecká fakulta Masarykova
VíceNÁVOD K POUŽITÍ VÁPNÍK 600 KATALOGOVÉ ČÍSLO 207
NÁVOD K POUŽITÍ VÁPNÍK 600 KATALOGOVÉ ČÍSLO 207 POUŽITÍ Souprava Vápník 600 se používá ke kvantitativnímu stanovení koncentrace vápenatých iontů v séru a moči. SOUHRN V lidském organismu je vázána převážná
VíceKarta předmětu prezenční studium
Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Management rizik (MR) Číslo předmětu: 542-0329/03 Garantující institut: 542 Garant předmětu: Prof. Ing. Pavel Prokop, CSc. Kredity: 5 Povinnost: povinné
VíceZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA
ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA Konference Ostrava 2.4.2007 Ing. Jaroslav Kubina MUDr. Helena Šebáková telefon: 695 138 111 jaroslav.kubina@khsova.cz Na Bělidle 7, 702 00 Moravská Ostrava,
VíceTab.9.11. Zemřelí podle příčin smrti Vysočina Deaths: analysed by cause CZ063
Celkem 5 306 5 286 5 121 5 130 5 319 5 007 5 339 4 773 4 880 4 881 Total I. Některé infekční a parazitární I. Certain infectious and parasitic nemoci (A00 - B99) 8 2 4 1 5 6 9 8 14 21 diseases (A00-B99)
VíceHodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy
Hodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy Pavel Odráška Doležalová L., Gorná L., Prudilová M., Vejpustková R., Piler P., Kuta J., Oravec M., Bláha L. Masarykův onkologický
VíceNovotvary v České republice - rok 2002 1)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 24.11.24 Novotvary v České republice - rok 22 1) V roce 22 bylo hlášeno u mužů 32 551 zhoubných novotvarů a novotvarů
VíceZPŮSOBUJE PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE CYTOSTATIKŮM RAKOVINU?
ZPŮSOBUJE PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE CYTOSTATIKŮM RAKOVINU? 1 ŠMERHOVSKÝ Z., 1 LANDA K., 2 VENCÁLEK O. 1 Centrum hygieny práce a pracovního lékařství 2 Oddělení biostatistiky a informatiky, SZÚ, Praha Zdroje
VíceOPONENTSKÝ POSUDEK DIZERTAČNÍ PRÁCE
OPONENTSKÝ POSUDEK DIZERTAČNÍ PRÁCE Uchazeč: MUDr. Ing. Kamil Zeman Pracoviště: Interní kardiologická klinika Fakultní nemocnice Brno, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p. o. Studijní program:
VícePresepsin nový marker sepse. Kateřina Valošková OKB Nemocnice ve Frýdku-Místku XL.Den zdravotníků 2.6.2011
Presepsin nový marker sepse Kateřina Valošková OKB Nemocnice ve Frýdku-Místku XL.Den zdravotníků 2.6.2011 Presepsin Presepsin = scd14-st = glykoprotein exprimovaný na povrchu membrány monocytů a makrofágů
VíceOPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184
OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184 Základy ADME a toxického hodnocení léčiv v preklinickém vývoji OCH/ADME LS 2012/2013 Metodické přístupy ke studiu toxických účinků vyvíjených látek při vývoji léčiv 10.4.2013
VíceCompetitive Intelligence v medicínském a farmaceutickém prostředí
IKI 2008 Informace, konkurenceschopnost, inovace 22.1. 2008 v Praze Competitive Intelligence v medicínském a farmaceutickém prostředí Richard Papík, Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická
VíceBarrettův jícen - kancerogeneze
Barrettův jícen - kancerogeneze Autor: Janíková K., Nováková R., Školitel: Gregar J., MUDr., Ph.D., 2. interní klinika FN a LF UP Olomouc Úvod Barrettův jícen (BJ) je onemocnění jícnu, které je prekancerózou.
VíceMetodika hodnocení rizika ionizujícího záření po mimořádné radiační události v jaderné elektrárně
Metodika hodnocení rizika ionizujícího záření po mimořádné radiační události v jaderné elektrárně Certifikovaná metodika zpracováno v rámci projektu bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR VF20102015014
VíceNÁVOD K POUŽITÍ HOŘČÍK 600 A KATALOGOVÉ ČÍSLO 104
NÁVOD K POUŽITÍ HOŘČÍK 600 A KATALOGOVÉ ČÍSLO 104 POUŽITÍ Souprava Mg 600 A se používá ke kvantitativnímu stanovení koncentrace hořečnatých iontů v séru, v moči a v dalších biologických materiálech. SOUHRN
VíceI. ORGANIZACE ZDRAVOTNICTVÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Společné předpisy
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ I. ORGANIZACE ZDRAVOTNICTVÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Společné předpisy II. III. IV. VYTVÁŘENÍ A OCHRANA ZDRAVÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK Společné právní předpisy Hygiena obecná a komunální
VíceKLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI
KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah
VíceBACTEC Diluting Fluid
BACTEC Diluting Fluid ÚÈEL POUŽITÍ Øedicí roztok BACTEC (BACTEC Diluting Fluid) se používá pøi postupech, pøi nichž se mykobakteriální kultury pro inokulaci øedí. Pøevážnì se však používá pøi standardním
VíceREGEX potenciáln profesionáln
REGEX potenciáln lní zdravotní dopady profesionáln lní expozice karcinogenům Zdeněk Šmerhovský Karel Landa Jarmila Vavřinov inová Miroslav Cikrt Centrum pracovního lékal kařství, Státn tní zdravotní ústav
VíceMONITORACE KRVÁCENÍ NA OPERAČNÍM SÁLE: CO MÁME K DISPOZICI?
MONITORACE KRVÁCENÍ NA OPERAČNÍM SÁLE: CO MÁME K DISPOZICI? Jan Bláha Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Adresa: U nemocnice
Více