SROVNÁNÍ MOTORICKÝCH DOVEDNOSTÍ ŽÁKŮ ZŠ PRAKTICKÝCH

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SROVNÁNÍ MOTORICKÝCH DOVEDNOSTÍ ŽÁKŮ ZŠ PRAKTICKÝCH"

Transkript

1 Stati a zprávy z výzkumu SROVNÁNÍ MOTORICKÝCH DOVEDNOSTÍ ŽÁKŮ ZŠ PRAKTICKÝCH Pavel Zikl Anotace-.Tento článek prezentuje výsledky výzkumů zaměřených na motorické dovednosti žáků ZŠ praktické (žáků s lehkým mentálním postižením), resp. srovnání jejich výkonů s intaktní populací, a to jak v motorice jemné, tak hrubé. Dále obsahuje srovnám výsledků žáků romských a neromských, kteří mají diagnostikované lehké mentální postižení. Pro sběr dat byly použity standardizované testy (Jebsen Taylor Hand Function Test, Test of Gross Motor Development). Výzkumné soubory tvořilo J64, resp. 172 žáků ZŠ praktických a běžných ZŠ, kteří navštěvují 4. a 5. třídu. V závěrech jsou prezentovány rozdíly mezi sledovanými skupinami žáků, které byly statisticky významné. U žáků s lehkým mentálním postižením byly výkony horlí o cca 20% v jemné motorice a o 15% v úrovni motoriky hrubé. Mezi romskými a neromskými žáky ZŠ praktické nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Klíčová slova: lehké mentální postižení, motorické schopnosti, ZŠ praktická, Taylor Hand Function Test, Test of Gross Motor Development. romští žáci, Jebsen Úvod Tento článek prezentuje výsledky výzkumů zaměřených na motorické dovednosti žáků ZŠ praktické, respektive srovnání jejich výkonů s intaktní populací, a to jak v motorice jemné, tak hrubé. Navazuje na již prezentované výsledky srovnání manuálních dovedností těchto dvou skupin žáků (Zikl, Manénová, 2012). V názvu článku je záměrné použita formulace žáci ZŠ praktické", i když výzkumný soubor tvoří výhradně žáci s diagnostikovaným lehkým mentálním postižením (viz dále popis výzkumného souboru). Avšak v ZŠ praktických je i velké procento žáků romských, u nichž se vede diskuse o příčinách jejich zařazení do tohoto typu školy. Tito žáci mají diagnostikované lehké mentální postižení, 1 ale na druhou stranu je otázkou, do jaké míry se na tom podílí sociální znevýhodnění, neznalost jazyka nebo použití neadekvátní diagnostické metody. 2 Cílem výzkumu tak bylo nejen srov- ' Zařazeni žáka bez mentálního postiženi do ZŠ praktické Školská legislativa umožauje pouze ve výjimečných případech (vyhl. č. 73/2005 Sb.) a fakticky je toto postupní stále více kontrolováno. Pro potřeby výzkumu jsme diagnózu kontrolovali dotazem u třídní učitelky a v případě nejasnosti (např. pouze hraniční mentální postižení, odpovéď nejsem si jistá") jsme žáky z výzkumu vyřazovali. 1 Viz např. M. Valenta in Valenta. Michalík, Lečbych a kol.,

2 nání úrovné motoriky žáků s lehkým mentálním postižením, ale také srovnání výsledků romských a neromských žáků ZŠ praktické. Dopad mentálního postižení na běžné školní aktivity, jako je čtení, psaní a počítání, je relativné dobře znám a vzhledem k podstatě mentálního postižení zde rozdíly očekáváme. U skupiny détí s lehkým mentálním postižením pozorujeme obvykle i mírné opožďování ve zvládání béžných denních aktivit, přičemž zde ale postupné dochází k vyrovnávání a děti s tímto postižením se základní aktivity naučí bez větších obtíží zvládat (oblékání, hygiena, příjem potravy apod.). Opožďování motorického vývoje je dobře popsáno u lidí se středné těžkým a zejména těžkým a hlubokým mentálním postižením, kde je právě opoždění v této oblasti jedním z typických symptomů. U těchto skupin je i v dospělosti obvykle patrný deficit v oblasti motoriky, který se může projevit v nejhorším případě až imobilitou a celkovým těžkým omezením hybnosti (zejména těžké a hluboké mentální postižení). Lidé s postižením středné těžkým mají deficity mírnější, které se často projevují v artikulaci (vady výslovnosti), koordinaci pohybů, vizuomotorické koordinaci nebo rovnováze. U lidí s postižením lehkým je uváděno opoždění v oblasti motorických schopností pouze mírné, a to zejména v dětském věku, nebo není zmíněno vůbec. Toto mírné opoždění se objevuje v lokomoci, rovnováze, obratnosti a při vykonávání běžných praktických aktivit (aktivity běžného života, hra, pracovní činnosti) (např. Beirne-Smith, Patton, Kim, 2006; AAIDD, 2011). Naším cílem bylo zpřesnit poznání vývoje détí s lehkým mentálním postižením právě v této oblasti, a to v období před ukončením prvního stupně základní školy, kdy má dítě za sebou již několik let školní docházky a kdy lze předpokládat možnost vyrovnání rozdílů v čisté motorických, intelektuálně nenáročných činnostech. Zvládání jednoduchých motorických aktivit je jedním z předpokladů pro integraci do běžného života, a to nejen ve věku školním, ale i v dospělosti. Je nutným předpokladem nejen pro aktivity typicky školní (např. psaní, rýsování, pracovní výchova, tělesná výchova), ale také volnočasové (sebeobsluha, hra, sport). Zcela nezbytné jsou také pro profesní přípravu a pracovní integraci, protože většina lidí s lehkým mentálním postižením pracuje v manuálních profesích. Zlepšování motorických schopností je tak jedna z oblastí, která může napomoci lepší inkluzi lidí s lehkým mentálním postižením a je jedním z předpokladů pro vedení běžného způsobu života. Vzdělávací programy pro obé srovnávané skupiny dětí (blíže viz Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a příloha tohoto programu určená pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením) mají prakticky stejné cíle v oblasti rozvoje motoriky a předpokládají velmi podobné/shodné učivo pro ovlivnění úrovné pohybových 280

3 Stati a zprávy z výzkumu Tab. 1. Příklady výstupu a učiva (RVP pro ZV, príloha upravující vzdělávání žáků s LMP) Člověk a svět práce výstupy a učivo v konstrukčních činnostech (montážní a demontážní práce) RVP pro ZV - příloha upravující vzdělávání žáků RVP pro ZV s LMP Konstrukční činnosti Očekávané výstupy - 1. období 2ák: zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi Očekávané výstupy - 2. období lák: provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu Učivo: stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem Práce montážní a demontážní Očekávané výstupy - 1. období 2ákby měl: zvládat elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi Očekávané výstupy - 2. období 2ák by měl: znát funkci a užití jednoduchých pracovních nástrojů a pomůcek provádět při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pracovat podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu udržovat pořádek na svém pracovním místě, dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytnout první pomoc při drobném úrazu Učivo: stavebnice - plošné, prostorové, konstrukční; sestavování jednoduchých modelů práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem montáž a demontáž jednoduchých předmětů dovedností. Jejich ilustrativní srovnání obsahuje tabulka 1. Vidíme, že u obou skupin dětí se předpokládá zvládnutí téměř stejných manuálních a pohybových aktivit. Rozdíl je ale v minimální časové dotaci vzdělávací oblasti/oboru Tělesná výchova a Člověk a svět práce v průběhu docházky na 1. stupeň ZŠ (tab. 2). Samozřejmě, že motorické dovednosti jsou rozvíjeny i v dalších předmětech, zejména při psaní, v geometrii a výtvarných aktivitách apod. Stejně jako v tělesné výchově nebo pracovní výchově je zde žákům ZŠ praktické věnováno minimálně stejně (ale obvykle více) času pro zvládnutí těchto činností. Významným kladem je také míra individualizace a intenzity podpory, která je díky menšímu počtu žáků, vzdělání pedagogů a vybavení učeben (dílen) v ZŠ praktické obvykle významně vyšší než ve školách běžných. Tyto faktory by měly mít pozitivní vliv na vyrovnávání rozdílů mezi dětmi s lehkým mentálním postižením a intaktní populací. 281

4 Tab. 1. pokračováni RVP pro ZV Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovednosti Člověk a zdraví (Tělesná výchova) RVP pro ZV - příloha upravující vzdělávání žáků slmp Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Učivo (1. stupeň) Učivo (1. stupeň) pohybové hry - s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využiti hraček a netradičního náčiní při cvičeni; pohybová tvořivost základy gymnastiky - přípravná cvičeni, akrobacie, cvičeni s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti rytmické a kondiční formy cvičeni pro děti - kondiční cvičeni s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádřeni melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance průpravné úpoly - přetahy a přetlaky základy atletiky - rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod mlčkem základy sportovních her - manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkáni podle zjednodušených pravidel minisportů pohybové hry - pohybové činnosti jednotlivce, dvojic a skupin; pohybové hry s různým zaměřením a využitím tradičního i netradičního náčiní, bez náčiní; motivační, tvořivé a napodobivé hry, vytváření vlastních modifikaci osvojených pohybových her základy gymnastiky - průpravná cvičení; jednoduchá akrobatická cvičení; cvičení s náčiním a na nářadí rytmická a kondiční cvičení - vyjádření rytmu pohybem, sladění jednoduchého pohybu s hudbou, jednoduché tanečky průpravná úpolová cvičení - přetahy, přetlaky, odpory základy atletiky - průpravné atletické činnosti; běhy - rychlostní běh na krátké vzdálenosti, motivovaný vytrvalostní běh (podle schopností žáků); skok do dálky; hod mlčkem základy sportovních her - průpravné hry; základní manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti; základní herní činnosti jednotlivce; hry se zjednodušenými pravidly 1. Cíle a metodologie Základními cíli bylo srovnání úrovně jemné (funkční schopnosti.rukou) a hrubé motoriky žáků s lehkým mentálním postižením a žáků intaktních ve druhém období 1. stupně ZŠ (4.-5. ročník). Dalším cílem bylo porovnání výsledků romských a neromských žáků ZŠ praktické v obou těchto oblastech. 1.1 Funkční schopnosti rukou (jemná motorika) Pro zjišťování úrovně funkční schopnosti rukou byl využit standardní ergodiagnostický test - lebsen Taylor Hand Function Test (Test funkčních schopností rukou). Ten je složen ze sedmi subtestů (Sammons Preston, 2010): psaní, simulace otáčení stránek, 282

5 Stati a zprávy z výzkumu Tab. 2. Srovnáni minimálni časové dotace (RVP pro ZV, příloha upravující vzděláváni žáků s LMP) Minimálni časová dotace (1. stupeň) RVP pro ZV - příloha upravujíc! Název vzdělávací oblasti (oboru) RVP pro ZV vzděláváni žáků s LMP Člověk a svět práce 5 hodin 15 hodin Člověk a zdrav! (Tělesná výchova) 10 hodin 15 hodin zvedání malých předmětů, simulace podávání potravy, stolování, zvedání velkých lehkých předmětů, zvedání velkých těžkých předmětů. Test je nástrojem využívaným v ergodiagnostice, ale byl používán i pro zjišťování funkčních schopností détí se zdravotním postižením (viz např. Kinnucan, Van Heest, Tomhave, 2010). Administrace testu trvala minut a prováděli ji zaškolené osoby podle přesných a jednotných instrukcí (manuál testu). V našem výzkumu jsme použili šest subtestů, vynechán byl subtest první, kterým je psaní. Psaní je aktivitou, kde by se pravděpodobně významně projevil rozdíl v intelektuální úrovni dětí z obou skupin, nenaplňoval by tedy cíle, které jsme v tomto případě měli. Všechny subtesty se administrují zvlášť pro nedominantní a dominantní končetinu. Dominance ruky byla zjišťována před začátkem testu s využitím standardizovaného testu laterality. Tento test byl zvolen i s ohledem na cílovou skupinu dětí s mentálním postižením. Jeho využití mělo následující výhody: Jednotlivé úkoly jsou intelektuálně velmi jednoduché, nemělo by proto docházet ke zkreslení v důsledku mentálního deficitu. Subtesty vycházejí z běžných denních činností a jsou používány známé předměty (peníze, figurky, lžička, plechovky), u détí s mentálním postižením by tedy výsledek neměl být ovlivněn neznalostí používaných předmětů. Tyto předměty jsou součástí testu a pracuje se na ploše, která je také příslušenstvím. Jsou vždy rozmístěny podle manuálu (pozice, vzdálenosti) a je používána vždy stejná instrukce. Toto jsou skutečnosti běžné pro všechny standardizované testy, ale neplatí vždy při využití testů vlastní konstrukce nebo použití neoriginálního testu. 1.2 Hrubá motorika Pro srovnání úrovné hrubé motoriky byl použit standardizovaný Test vývoje hrubé motoriky (Test of Gross Motor Development - TGMD). Jedná se o test, který je dlouhodobé používán a je určen pro vékovou skupinu od 3 do 10 let; nevyžaduje náročné pomůcky pro realizaci, do hodnocení se nepromítá kondice sledovaných žáků a jeho úkoly nejsou intelektuálně náročné a dlouhé. To bylo významné hledisko pro výběr s ohledem na cílovou skupinu žáků, protože je třeba vyvarovat se úloh, kde horší výsledek žáka není důsledkem úrovné motoriky, ale např. nepochopení úkolu, rychlejší ztráty pozornosti nebo unavitelnosti 283

6 (srov. např. Wiart, Darrah, 2001). Test zahrnuje téměř výhradně činnosti, které jsou obsaženy v RVP pro obě sledované skupiny děti. Celý test má dva subtesty - lokomotorické dovednosti (subtest 1) a dovednosti v manipulaci s předměty (subtest 2). Každý z nich obsahuje dílčí aktivity, u nichž jsou stanovena přesná kritéria provedení, která se zapisují do záznamového archu (u každé pohybové aktivity 3-4 jednotlivá kritéria). Každý test se opakoval dvakrát u každého dítěte v souladu s pokyny v manuálu (Ulrich, 2000). Subtest 1 (Locomotor Skills) obsahuje: běh (run), cval (gallop), poskok (hop), skok (leap), horizontální skok (horizontál jump), poskakování (skip), cval stranou (slide). Subtest 2 (Object Control Skill) obsahuje: odpal (two-hand strike), driblování na místě (stationary bounce), chytání (catch), kop (kick), hod vrchem (overhand throw). Pro srovnání výsledků jsme nevyužili normy uvedené v testu, protože plně neodpovídají naší populaci, jak ukázalo například použití testu ve výzkumech zaměřených na děti předškolního věku u nás (Čepička, 2010). Z tohoto důvodu jsme zvolili porovnání s kontrolní skupinou intaktních dětí. Statistické výpočty byly realizovány v programu NCSS Pro testování hypotéz byl zvolen Studentův t-test a neparametrický Mann-Whitney test (soubory nevykazovaly jednoznačně normální rozdělení). Pro testování byla zvolena hladina významnosti a = 0, Popis výzkumných souborů Popis výzkumných souborů obsahuje tabulka 3 (soubory pro výzkum jemné a hrubé motoriky nejsou totožné). 2áci intaktní byli vybíráni formou párového výběru (třída, věk, pohlaví). Do výzkumu nebyli zařazeni žáci, kteří měli nějaké jiné zdravotní postižení (např. poruchu autistického spektra, tělesné postižení, specifickou poruchu učení, ADHD apod.). V případě, že u žáka ZŠ praktické učitelka nepotvrdila lehké mentální postižení (na základě zprávy z vyšetření), byl tento žák ze souboru vyřazen. Záznamové archy byly zcela anonymní, obsahovaly pouze údaje neumožňující zpětnou identifikaci dítěte (věk, ročník, národnost). Pro identifikaci romských žáků byla použita metoda, kterou aplikovala ve svém výzkumu Kancelář veřej- ' T-test se používá k porovnání průmérů (zda se od sebe statisticky významné liší. nebo ne). Používá se pro data, která mají normální rozdélení (kopírují Gaussovu křivku). Pro data, která nemají jednoznačné normální rozdélení (což je časté), porovnáváme data např. pomocí Mann-Whitney testu. Testování vždy provádíme na zvolené hladiné významnosti. v našem případé je to 0,05, což znamená, že výsledná tvrzení mají pravděpodobnost 95% (standard pro výzkum ve společenských védách). 284

7 Stati a zprávy z výzkumu Tab. 3. Popis výzkumných souborů Dětí celkem (chlapci, dívky) 2áci ZŠ praktické (s lehkým mentálním postižením) Žáci intaktnf z toho žáci romitf z toho žáci neromitf Jemná motorika 82 (40/42) Průměrný vék 9,9 10,1 9,9 Hrubá motorika 82 (40/42) 90 (54/36)' Děti celkem (chlapci, dívky) 82 (49/33) Průměrný věk 10,4 10,8 10,4 * V tomto případě nesouhlasí součty žáků (celkový počet vs. počet Romů a neromů). Oůvodem je odmítnutí spolupráce učitelky při identifikaci romských žáků a nejednoznačné zařazení v některých případech. Tito žáci byli vyřazeni ze srovnání romských a neromských žáků, ale zůstali v souboru pro porovnání žáků ZS praktická s intaktní populací (diagnostikované lehké mentální postižení učitelka potvrdila). ného ochránce práv, tj. metoda pozorování třetí stranou a metoda identifikace na základě nepřímých kritérií (blíže viz Popis metody a výsledky výzkumu etnického složení žáků bývalých zvláštních škol v ČR v roce 2011/2012). Zaměřili jsme se na žáky ve věku 10 let, respektive v rozmezí 9-11 let (výjimečné i let, ale i toto byli žáci ZŠ praktické na 1. stupni). Všichni měli za sebou minimálně tři roky školní docházky, nejčastěji se jednalo o žáky 4. a 5. tříd. V ZŠ praktické pak byl rozptyl ročníků větší, vzhledem k častým odkladům školní docházky a opakování ročníku, což vede k větší věkové variabilitě stejných ročníků ZŠ praktické. Sběr dat probíhal v každém souboru nejméně v sedmi různých školách (sedm ZŠ praktických, sedm běžných ZŠ). Ve většině případů se sledovaná ZŠ praktická nacházela ve stejné obci jako běžná ZŠ nebo alespoň v obci blízké (překrývající se spádové oblasti). Školy se nacházely v obcích rozdílné velikosti (5000 až obyvatel). Sběr dat probíhal ve dvou vlnách, nešlo o paralelní sběr. Jebsen Taylor Hand Function Test byl administrován na jaře 2012 a Test of Gross Motor Development o rok později. 3. Výsledky výzkumů V následující části textu jsou prezentovány zvlášť výsledky srovnání úrovné jemné a hrubé motoriky. 3.1 Funkční schopnosti rukou (jemná motorika) U všech subtestů používají žáci pouze ruku, výjimkou je jen simulace podávání stravy (subtest 4), kde používají 285

8 Tab. 4. Výsledky testu funkčních schopností rukou (Jebsen Taylor Hand Function Test) Test funkčních schopností rukou Intaktní populace průměrný čas ZŠ praktická průměrný čas 2ácl ZŠ praktické potřebovali více času o: Subtest 2 (simulace otáčení stránky) 8 9,9 23,8% nedominantní ruka 4,1 5,2 26,8% dominantní ruka 3,9 4,7 20,5% Subtest 3 (zvedání malých běžných předmětů) 13,4 15,2 13,4% nedominantní ruka 7,0 8,0 14,3% dominantní ruka 6,4 7,2 12,5% Subtest 4 (simulace podáváni potravy) 19,5 23,6 21,0% nedominantní ruka 10,9 12,6 15,6% dominantní ruka 8,6 11,0 27,9% Subtest 5 (stohování figurek dámy) 5,8 7,1 22,4% nedominantní ruka 3,1 3,8 22,6% dominantní ruka 2,7 3,3 22,2% Subtest 6 (zvedání velkých, lehkých předmětů) 7,2 8,2 13,9% nedominantní ruka 3,7 4,2 13,5% dominantní ruka 3,5 4,0 14,3% Subtest 7 (zvedáni velkých, těžkých předmětů) 7,4 9,4 27,0% nedominantní ruka 3,8 5,0 31,6% dominantní ruka 3,6 4,4 22,2% Pozn.: Ve všech subtestech byl rozdíl statisticky významný. lžičku na nabírání fazolí 4 a vhazování do plechovky. Úkoly jsou velmi jednoduché, respondent je vidí před sebou, je jim ukázáno, kde mají začít, a dotazem se ovéřuje porozumění. I žáci ZŠ praktické jednotlivé úkoly prováděli bez chyb a zadání rozuměli. Výběrem testu jsme se snažili v maximální možné míře eliminovat případný dopad mentálního deficitu a měřit opravdu motorické funkční schopnosti. Jak je vidět z níže uvedené tabulky 4, rozdíly jsou ve všech subtestech statisticky významné a pohybují se od 13% 4 I lžička, fazole a plechovka jsou standardní a jsou součástí testové baterie. 286

9 Stati a zprávy z výzkumu 10,000 S6D o E 8,000 6,000 o o o ,000 x P_S6D Variables B_S6D Graf 1. Rozložení výsledku v souboru - subtest 6, dominantní ruka (levý sloupec žáci s LMP, pravý žáci intaktno do 27 %. s Pokud sečteme všechny jednotlivé subtesty, tak celkový rozdíl v testu je 19,7%. Typické rozložení výsledku v souboru respondentů ilustruje graf l. 6 Jedná se o výsledek subtestu 6 provedeného dominantní rukou (rozdíl byl 14,6 %). Ani v jedné skupiné žáků se neobjevilo více extrémních hodnot (jednotlivé body mimo úsečku). U jednotlivých subtestů bylo obvykle pouze nékolik extrémních hodnot z celého souboru (0-5) a nebyl zde rozdíl mezi skupinami sledovaných žáků. Rozdíl mezi nimi tedy není důsledkem malé skupiny velmi dobrých/ špatných výkonů. Očekávali jsme také větší rozptyl hodnot, větší variabilitu výkonů u žáků Z$ praktické, což se potvrdilo, byť je tento trend velmi mírný. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že sledovaná skupina žáků s lehkým mentálním postiže- ' V jednom případé je rozdíl výrazni vyiii - 32 % (subtest 7, nedominantni ruka), kde se ale domnívám, ie tento rozdíl je důsledkem určitého překvapení a zaváhání při jeho realizaci. Subtest 7 totii vypadá stejné jako subtest 6 - žák má před sebou srovnaných pét plechovek a má je přemístit na předem určené místo, což je demonstrováno a instrukce je u obou subtestů stejná. V subtestu 6 jsou ale plechovky prázdné a v subtestu 7 váží 1 libru (cca 0,5 kg). To mohlo u žáků s lehkým mentálním postižením způsobit malé zaváhání při prvním provedeni, což bylo právé nedominantni rukou. Při provedení dominantní rukou na to byli již připraveni a rozdíl je zde 22%, což je velmi podobné rozdilům v ostatních subtestech. * Krabicové grafy (z anglického box plot") dobře prezentují distribuci hodnot ve sledovaném souboru. Samotná krabice (obdélník) označuje 2. kvartil a úsečky nad a pod hranice 1. a 3. kvartilu. čárka uprostřed krabice vyznačuje medián. Samostatné body mimo úsečku označují jednotlivé extrémní hodnoty. 287

10 Tab. 5. Výsledky testu funkčních schopnosti rukou - srovnáni romských a neromských žáků Z$ praktické Test funkčních schopností rukou neromští žáci romští žáci romští žáci potřebovali průměrný čas průměrný čas vlče/ méně času o: Subtest 2 (simulace otáčeni stránky) 9,1 10,6 16,5% nedominantní ruka 4,5 5,8 28,9 % " dominantní ruka 4,6 4,8 4,3% Subtest 3 (zvedání malých béžných předmětů) 14,6 16,2 11,0% nedominantní ruka 7,6 8,5 11,8%* dominantní ruka 7 7,7 10,0%* Subtest 4 (simulace podávání potravy) 23,2 24,2 4,5% nedominantní ruka 11,7 13,8 17,9%" dominantní ruka 11,5 10,4-9,2% Subtest 5 (stohování figurek dámy) 7,1 7,3 3,3% nedominantní ruka 3,7 4,1 11,7% dominantní ruka 3,4 3,2-5,9% Subtest 6 (zvedání velkých lehkých předmětů) 8,1 8,6 6,2% nedominantní ruka 4,1 4,5 9,8% dominantní ruka 4 4,1 2,5% Subtest 7 (zvedáni velkých těžkých předmětů) 9,1 9,8 8,0% nedominantní ruka 4,8 5,2 8,3% dominantní ruka 4,27 4,6 7,7% * statisticky významný rozdíl dle Mann-Whitney testu ** statisticky významný rozdíl dle t-testu i Mann-Whitney testu ním má intelekt v rozmezí cca 20 bodů, tedy v pásmu bodů, naproti tomu intaktní žáci se pohybují od hraničního pásma až po vysoký nadprůmér (rozmezí cca 60 bodů; IQ bodů). Na grafu si také můžeme všimnout, že dolní hranice (nejlepší výsledky) je u obou skupin velmi podobná. Malá část žáků s lehkým mentálním postižením dosahuje podobných výsledků jako nejlepší žáci intaktní. Tento trend je patrný i u ostatních subtestů, ale žáků, kteří se pohybují svým výkonem na úrovni nejlepší třetiny žáků intaktních, je pouze kolem 10% a v některých subtestech i výrazné méně. Výsledek tohoto výzkumu odpovídá zjištěním předchozího, který byl zaměřen na srovnání jednoduchých demontážních a montážních činností 288

11 Stati a zprávy z výzkumu se stavebnicí (Zikl, Manénová, 2012). I zde byl rozdíl v jednoduché demontáži (rozšroubování výrobku na díly) velmi podobný - 28%. V případé montážních činností podle vzoru a návodu pak rozdíl mezi oběma skupinami narostl na 73%, resp. 67%, což však byly úkoly mentálně trochu náročnější. Zde byla sledována i chybovost, která byla u dětí ze ZŠ praktické mnohonásobné vyšší (až o 2/3). Srovnání výsledků romských a neromských žáků Výsledky srovnání romských a neromských žáků ZŠ praktické jsou poměrně překvapivé, neboť původní předpoklad byl, že romští žáci budou mít výsledky lepší, což se nepotvrdilo (tab. 5). Jejich výsledky jsou prakticky ve všech subtestech dokonce mírné horší (průměrně o 6%) než u neromských žáků s lehkým mentálním postižením. Rozdíl není u většiny z nich statisticky významný (jinak řečeno, může být horší náhodně). Ve dvou subtestech jsou výsledky romských žáků lepší (dominantní ruka v subtestu 4 a 5). V několika případech se horší výsledek romských žáků pohybuje těsně na hranici statistické významnosti, v jednom případě statisticky významný je (viz tab. 5). Není příliš pravděpodobné, že by rozdíl byl způsoben jazykovými problémy, neboť se jednalo o žáky, kteří již několik let chodí do ZŠ, ale hlavně pokyny byly formulovány v jednoduchých větách slovy ve škole zcela běžnými (seber, postav apod.). 3.2 Hrubá motorika Jak je vidět z tabulky 6, rozdíly v úrovni hrubé motoriky jsou cca 15% u obou subtestů - v lokomotorických dovednostech (béh, skok, poskoky apod.) i v dovednostech v ovládání předmětů (hod, kop atd.). Obdobně jako u předchozího testu jsme se i zde snažili vybrat test eliminující co nejvíce dopad mentálního deficitu na provedení a také jsme se vyhnuli testům, kde je výsledek částečně závislý i na fyzické zdatnosti. V TGMD se hodnotí pouze správné provedení, nikoli jeho rychlost, délka hodu apod. U tohoto testu jsou také jednotlivé úkoly poměrně krátké, ale především jsou na začátku předvedeny a respondenti si je zkouší nanečisto, což je u žáků s lehkým mentálním postižením důležité. Při plnění jednotlivých úkolů se u žáků ZŠ praktické neobjevil větší problém s chápáním úloh a také zde nebyl významnější rozdíl mezi prvním a druhým provedením testu (ten by se asi objevil v případě špatné pochopené instrukce). Rozložení hodnot v obou souborech je znázorněno na grafu 2. Je vidět větší rozptyl hodnot u žáků s lehkým mentálním postižením, přičemž nejlepší žáci z obou souborů dosahují podobných výsledků, ale u žáků s lehkým mentálním postižením je mnohem větší procento žáků s výsledky hlouběji pod průměrem. Extrémní výsledky se prakticky nevyskytují ani v jednom souboru (pouze 2, resp. 1). 289

12 Tab. 6. Výsledky Testu vývoje hrubé motoriky - srovnáni žáků ZS praktické a intaktní populace Test vývoje hrubé motoriky Intaktní ZŠ praktická populace rozdíl v % počet bodů* počet bodů* Subtest 1 (lokomotorické dovednosti) 1. pokus 23,9 20,5-14,2% 2. pokus 24,2 20,8-14,0% pokus 48,1 41,3-14,1 % Subtest 2 (dovednosti v ovládání předmětů) 1. pokus 17,2 14,4-16,3% 2. pokus 17,4 14,9-14,4% pokus 34,6 29,3-15,3% Celý test (subtest 1 + 2) 1. pokus 41,1 34,9-15,1 % 2. pokus 41,7 35,7-14,4% pokus 82,8 70,6-14,7% čím vlce bodů, tím lepší výsledek (více správně provedených dílčích úkolů) Pozn.: Ve všech subtestech byl rozdíl statisticky významný. 100,00 cele Amount 75,00 50,00 r-x-, I P i 4-25,00 0,00 P_cele Variables B_cele Graf 2. Rozloženi výsledků v souboru - celý test TGMD, součet 1. a 2. pokusu (levý sloupec žáci s lehkým mentálním postižením, pravý žáci intaktní) 290

13 Stati a zprávy z výzkumu Tab. 7. Výsledky Testu vývoje hrubé motoriky - srovnáni romských a neromských žáků ZS praktické Test vývoje hrubé motoriky neromští žáci počet bodů* Subtest 1 (lokomotorické dovednosti) romští žáci počet bodů* rozdíl v % 1. pokus 20,6 20,5-0,5% 2. pokus 20,7 21,2 2,4% pokus 41,2 41,7 1,2% Subtest 2 (dovednosti v ovládání předmětů) 1. pokus 14,4 14,9 3,5% 2. pokus 15 15,6 4,0% pokus 29,4 30,6 4,1 % Celý test (subtest 1 + 2) 1. pokus 35 35,5 1,4% 2. pokus 35,6 36,8 3,4% pokus 70,5 72,2 2,4 % * čim více bodů, tím lepší výsledek (více správné provedených dílčích úkolů) Pozn.: Rozdíl v žádném subtestu nebyl statisticky významný. Toto rozložení je velmi podobné jako u předchozího testu zaměřeného na funkční schopnosti rukou. Srovnání výsledků romských a neromských žáků I v případě Testu hrubé motoriky jsme předpokládali lepší výsledek romských žáků ZŠ praktické, který se ale nepotvrdil. Jejich výsledky byly lepší pouze o 2,4%, což je jen velmi malý, statisticky nevýznamný rozdíl. Shrnutí výsledků Celkově můžeme konstatovat, že u dětí s lehkým mentálním postižením v ZŠ praktické je statisticky významný rozdíl v úrovni rozvoje hrubé i jemné motoriky proti jejich vrstevníkům bez postižení. Tento rozdíl je zde i přesto, že se jednalo o žáky průměrné desetileté, kteří již několik let plní povinnou školní docházku, ale přesto u nich k vyrovnání rozdílů zatím nedošlo. Menší rozdíl je v úrovni hrubé motoriky (lokomotorické dovednosti, ovládání předmětů), kde činí cca 15%. Větší rozdíly jsou v motorice jemné, tam je rozdíl 20% (13-27% podle druhu činnosti). Tyto rozdíly platí u činností intelektuálně nenáročných, nevyžadujících delší pozornost. V případě mírné náročnějších úkolú 7 se diference poměrné rychle zvětšují a významně roste chybovost u žáků s mentálním postižením. ' Viz předchozí výzkum zamířený na manuální aktivity (Zikl, Manínová, 2012). 291

14 U žáků ZŠ praktické motorické výkony vykazují vétší rozptyl než u populace intaktní. Můžeme se zde setkat s velmi malým procentem žáků, jejichž úroveň motorických schopností je stejná jako u žáků intaktních. Jedná se ale o velmi malou skupinu, byť možná viditelnou (úspěchy ve sportovních aktivitách, zručnost v pracovních činnostech apod.). V úrovni rozvoje motoriky není rozdíl mezi romskými a neromskými žáky ZŠ praktické, resp. zjistili jsme spíše mírné horší výsledky ve funkčních schopnostech rukou. U romských žáků v našich souborech, kteří většinou pocházejí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, nedochází ani po několika letech školní docházky k vyrovnání deficitu v oblasti motorických schopností ve srovnání s intaktní vrstevnickou populací. 4. Diskuse Relativné často se v diskusích setkáváme s názorem, že horší výsledky romských žáků jsou způsobeny jejich docházkou do ZŠ praktické, protože zde jsou na ně kladeny menší nároky. 8 Tento argument však v případě srovnání motorických schopností není možné použít, neboť cíle a obsah vzdělávání je v obou školách prakticky stejný (vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, Člověk a svět práce), a v učebním plánu je dokonce v ZŠ praktických věnováno rozvoji motoriky více prostoru než ve školách běžných. Žáků je zde výrazné méně, vybavenost ZŠ praktických je v této oblasti stejná, spíše lepší (školní dílny), učitelé jsou metodicky připraveni na práci s žáky se znevýhodněním, a tak by teoreticky ZŠ praktická měla mít lepší předpoklady pro vyrovnání rozdílů v oblasti motoriky než škola běžná. K tomuto vyrovnání ale nedošlo a je třeba si položit otázku, zda můžeme za současné situace ve školství očekávat vyrovnání deficitů v oblastech jiných, intelektuálně náročnějších a mnohem komplexnějších, jako je čtenářská nebo matematická gramotnost. Zde je ale nutné zabývat se více příčinami obtíží u romských dětí a intervenovat dříve než na základní škole. Samozřejmé i tento výzkum, jako každý, má své limity a je třeba ho vnímat jako jeden z dílků, který nám může pomoci k poznání vývoje a vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, resp. specifik romských žáků. Výzkumné soubory jsou celkové relativné velké (164 a 172 žáků), ale jejich polovinu tvoří žáci intaktní, a pokud druhou polovinu rozdělíme na romské a neromské žáky, pak je v každé skupině přibližně 40 dětí. 1 Tento argument je velmi diskutabilní i v oblastech jako jsou např. čtenářské dovednosti nebo matematika, je možné protiargumentovat tím. že na žáky ZŠ praktické jsou kladeny takové nároky, které odpovídají jejich možnostem a potenciálu. Prosté zvýšení nároků v béžné škole(často bez adekvátní podpory) pak vede spíše k selhávání láků a v konečném důsledku k dosažení horších výsledků než při kladení nároků mírnéjších, ale pro žáka zvládnutelných. Tato diskuse však není předmétem tohoto článku a neni zde možné uvést komplexnéjší pohled na tuto problematiku. Bohužel zatim neexistuje dostatek výzkumů, které by srovnávaly výsledky vzdélávání romských žáků v béžných školách a.v ZS praktických. 292

15 Stati To umožňuje statistické zpracování dat, ale nebylo by solidní předkládat závéry jako obecně platné pro celou populaci, to by vyžadovalo další a rozsáhlejší šetření. Závěr Jak již bylo řečeno v úvodu, rozvoj motorických dovedností je důležitým předpokladem pro zvládání běžných denních aktivit, pro vzdělávání dětí a samozřejmě pro jejich budoucí pracovní uplatnění. Ve škole se případné deficity nejvíce projeví v pohybových a pracovních činnostech, ale je s nimi třeba počítat prakticky ve všech předmětech (při psaní, při využívání názorných pomůcek na matematiku, ve výtvarných aktivitách apod.). U všech těchto činností musíme u dětí s mentálním postižením počítat s delším časem, a to i v případech, kde činnost není intelektuálně náročná. Výzkum byl zaměřen na izolované a velmi jednoduché motorické úkony, ale v komplexnějších školních činnostech budou rozdíly pravděpodobné dále narůstat. V řadě d o p o r u č e n í se č a s t o uvádí, že žák s m e n t á l n í m p o s t i ž e n í m m ů ž e dosahovat stejných výsledků j a k o j e h o spolužáci, alespoň v n ě k t e r ý c h předm ě t e c h. T o pro řadu détí jistě m ů ž e platit, n e b o ť mezi d ě t m i s l e h k ý m mentálním postižením jsou značné individuální rozdíly a některé dosahují i v m o t o r i c k ý c h č i n n o s t e c h stejných výsledků j a k o část ž á k ů intaktních. O b e c n é ale výsledky n a z n a č u j í, že to t a k být nemusí, a rozdíly se většinou objeví i u těch n e j j e d n o d u š š í c h a zprávy z výzkumu č i n n o s t í. T o t o je v ý z n a m n é z e j m é n a u dětí individuálně integrovaných, na které jsou při m o t o r i c k ý c h aktivitách většinou kladeny stejné n á r o k y j a k o na i n t a k t n í děti a j e j i c h ž individuální plány obsahují t é m ě ř výhradně aktivity i n t e l e k t u á l n ě n á r o č n ě j š í a o p o m í j e j í oblast m o t o r i c k é h o v ý v o je, která je ale pro řadu školních činností a pro budoucí pracovní uplatnění dosti zásadní. Nelze spoléhat na to, že u lehkého postižení se rozdíly projeví pouze u i n t e l e k t u á l n ě n á r o č n ý c h aktivit, ale s u r č i t ý m i deficity je třeba počítat i u e l e m e n t á r n í c h m o t o r i c k ý c h dovedností, a to i po n ě k o l i k a letech školní d o c h á z k y, nejen na j e j í m p o č á t k u. Pokud tedy c h c e m e d ě t e m s l e h k ý m m e n t á l n í m p o s t i ž e n í m u m o ž n i t participaci na všech aktivitách a p o d p o řit jejich inkluzi do společnosti, tak by s o u č á s t í k o m p l e x n í péče měla být i p o d p o r a rozvoje jejich m o t o r i c k ý c h s c h o p n o s t í v p r ů b ě h u celé školní docházky, protože i zde potřebují vyšší m í r u p o d p o r y a n e m ů ž e m e spoléhat na s a m o v o l n é v y r o v n á n í deficitů. LITERATURA American Association on Intellectual and Developmental Disabilities. Definition of Intellectual Disability. [online] 2011 [cit ). Dostupný z W W W : cfm?navid=21 1 BEIRNE-SMITH, M., PATTON, J.R., KIM, S.H. Mental Retardation. New Jersey: Pearson, ISBN

16 ČEPIČKA, L. Normative data for the Test of Gross Motor Development-2 in 7-yr.-old children in the Czech Republic. Perceptual and Motor Skills. 2010, roč. 110, č. 3. ISSN Jebsen Test of Hand Function. [online) 2006, University of Western Sydney, [cit ] Dostupný z W W W : <https://www.maa.nsw.gov.au/default. aspx?menuid=376#174>. KINNUCAN, E Van HEEST, A., T O M H A V E, W. Correlationof motor function and stereognosis impairment in upper limb cerebral palsy. [online] The Journal of Hand Surgery. 2010, vol. 35, Issue 8, Pages [cit ], Dostupný z W W W : <http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/ S >. Sammons Preston. Jebsen-Taylor Hand Function Test. Bolingbrook: Sammons Preston, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, [online], Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2010 [cit ], Dostupné z: Dostupné z: wp-content/uploads/2009/12/rvpzv-lmp.pdf. ULRICH, D.A. Test of Gross Motor Development - Test Administration and ScoringProcedures. Austin, Texas, VALENTA, M., MICHALÍK, J., LEČBYCH, M. a kol. Mentální postižení. Praha: Grada, ISBN VARVAROVSKÝ, P. Popis metody a výsledky výzkumu etnického složení žáků bývalých zvláštních škol v ČR v roce 2011/2012. [online] Kancelář veřejného ochránce práv, 2012 [cit ], Dostupné z: user_upload/diskriminace/vyzkum/vyzkum_skoly-metoda.pdf. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných č. 73/2005 Sb ve znéní zákona č. 147/2011 Sb. WIART, L., DARRAH, J. Review of fourtests of gross motor development. Developmental Mediáne & Child Neurology, [online] Volume 43, Issue 4, pages , [cit ], Dostupný z: l/j tb00204.x/abstract. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2005 [cit ], ZIKL, P MANĚNOVA, M. Komparace manuálních dovedností žáků základních škol praktických a běžných škol. Speciální pedagogika. 2012, roč. 22, č. 2, ISSN

Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu na rok 2013

Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu na rok 2013 Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu na rok 2013 zakázka č. 2105 Název projektu: Hrubá motorika žáků s lehkým mentálním postižením Specifikace řešitelského týmu Odpovědný řešitel: PhDr. Pavel

Více

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace 1 VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÉ TÉMA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1. ROČNÍK žák - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

Více

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví 1. ročník zacvičit pod vedením učitele jednoduché cviky provádět pod vedením učitele pohybové aktivity zdravotně zaměřené činnosti správné držení těla, průpravná, koordinační, dechová a relaxační cvičení

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti, projevuje samostatnou vůli pro zlepšení úrovně své zdatnosti Žák zařazuje do pohybového režimu cviky posilující

Více

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Ročník: 1. - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené možnosti - uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova 5. ročník Zpracovala: Mgr. Věra Hauptmannová podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy: Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5 Očekávané výstupy: Žák by měl: - zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova, I. stupeň

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova, I. stupeň Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova, I. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací

Více

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých. 5.8. Vyučovací oblast: Člověk a zdraví 5.8.2. Tělesná výchova pro 1. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Tělesná výchova Vyučovací předmět: Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná

Více

Vzdělávací obor Tělesná výchova

Vzdělávací obor Tělesná výchova Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce 1. ČINNOSTI Kompetence pracovní, k učení, sociální, 1.Pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu OVLIVŇUJÍCÍ personální, pracovní, komunikativní

Více

5.8.2 Tělesná výchova povinný předmět

5.8.2 Tělesná výchova povinný předmět 5.8.2 Tělesná výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 2 2 2 2 2 3 2+1 2+1 2+1 Předmět tělesná výchova je vyučován

Více

5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň

5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň 5.8.2 Tělesná výchova - 1. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na

Více

Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod

Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod Vyučovací předmět Pracovní vyučování Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací

Více

Tělesná výchova 6. ročník

Tělesná výchova 6. ročník Tělesná výchova 6. ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence ČINNOST OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Mezipředmětové vztahy,průř.tém. Pomůcky, literatura aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu

Více

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví tělesná výchova Ročník: 1. 2. Kompetence ( výstupy ) Ví, že pohyb je vhodný pro zdraví. Zná základní pravidla chování a řídí se jimi. Zná zásady správného sezení, držení

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

Tělesná výchova 1. 3. ročník

Tělesná výchova 1. 3. ročník Tělesná výchova 1. 3. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti. Zná

Více

Člověk a zdraví Tělesná výchova

Člověk a zdraví Tělesná výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Člověk a zdraví Tělesná výchova 2. období 5. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje k: poznávání

Více

Ročník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Gymnastika Příprava ke sportovnímu výkonu příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti tanečky, základy estetického pohybu Zvládá základní

Více

Výstup Učivo Průřezová témata. Příprava ke sportovnímu výkonu. Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti

Výstup Učivo Průřezová témata. Příprava ke sportovnímu výkonu. Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti 5.1.9.2Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět : Tělesná výchova Ročník: 1. Výstup Učivo Průřezová témata Zvládá základní přípravu organismu před pohybovou

Více

I. Sekaniny1804 Tělesná výchova

I. Sekaniny1804 Tělesná výchova Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících, vždy 2 hodiny týdně.

Více

ŠKOLA PRO VŠECHNY. Mezinárodní konference Praha 16.11.2011

ŠKOLA PRO VŠECHNY. Mezinárodní konference Praha 16.11.2011 ŠKOLA PRO VŠECHNY Mezinárodní konference Praha 16.11.2011 1 2 Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (Convention on the rigthts of Persons with Disabilities) OSN New York 13.12.2006 Podpis ČR v

Více

Tělesná výchova - 1. ročník

Tělesná výchova - 1. ročník Tělesná výchova - 1. ročník reaguje na základní pokyny a povely Pohybové a organizační činnosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti dodržuje bezpečnostní a hygienické

Více

Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Základy kvantitativního výzkumu

Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Základy kvantitativního výzkumu Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Základy kvantitativního výzkumu K čemu slouží statistika Popisuje velké soubory dat pomocí charakteristických čísel (popisná statistika). Hledá skryté zákonitosti v souborech

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova je totožný se vzdělávacím obsahem oboru Tělesná výchova. TV je součástí

Více

Tělesná výchova 1. ročník

Tělesná výchova 1. ročník Období Ročníkový výstup Učivo zvládá základní přípravu organismu před pohybovou aktivitou seznámí se s protahovacími a napínacími cviky pro zahřátí a uvolnění spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY

8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY 8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY 8. 2 Tělesná výchova Časová dotace 1. ročník 2 hodiny 2. ročník 2 hodiny 3. ročník 2 hodiny 4. ročník 2 hodiny 5. ročník 2 hodiny Celková dotace na 1. stupni je 10 hodin

Více

Předmět: Tělesná výchova Ročník: 1.

Předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Ročník: 1. - Dodržuje a uplatňuje za pomoci učitele pravidla bezpečnosti a hygieny při atletických činnostech - Používá vhodný sportovní oděv a obuv, umí se samostatně převléci - Zná a reaguje na smluvené

Více

5.9. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce. 5.9.1. Pracovní výchova pro 1. stupeň. Klíčové kompetence:

5.9. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce. 5.9.1. Pracovní výchova pro 1. stupeň. Klíčové kompetence: 5.9. Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 5.9.1. Pracovní výchova pro 1. stupeň Vyučovací předmět Pracovní výchova vychází ze vzdělávacího oboru člověk a svět práce, postihuje široké spektrum pracovních

Více

Člověk a svět práce. Člověk a svět práce. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a svět práce. Člověk a svět práce. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Člověk a svět Člověk a svět 1. 9. ročník Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata 1 hodina

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. stupeň ZŠ

TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. stupeň ZŠ 363 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 2 2+1 2+1 2+1

Více

Ročník: 9. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu OSV: 1 OSV: 1 + 2 OSV: 1 + 2 + 3

Ročník: 9. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu OSV: 1 OSV: 1 + 2 OSV: 1 + 2 + 3 Předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA Ročník: 9. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.14.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Výchova ke zdraví PŘEDMĚT: Tělesná výchova - dívky ROČNÍK: 6. při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli zvládá techniku nové atletické disciplíny

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině,

Více

7.1. Testování SCIO. Rozsah hodnot pro hodnocení dosažených celkových percentilů:

7.1. Testování SCIO. Rozsah hodnot pro hodnocení dosažených celkových percentilů: 7.1. Testování SCIO Testování SCIO testy nahrazuje v posledních letech na mnoha středních školách přijímací zkoušky, na středních školách je pak testování samozřejmostí jako způsob hodnocení a příprava

Více

Tělesná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu. Cíle předmětu

Tělesná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu. Cíle předmětu Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova se podílí na komplexnějším vzdělávání žáků nejen v oblasti pohybových aktivit a pohybového učení, ale jako součást

Více

V. 9 Člověk a svět práce

V. 9 Člověk a svět práce 1/5 V. 9 Člověk a svět práce V.9.I 1. stupeň V.9.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Člověk a svět práce se vyučuje v 1. až 5. ročníku po jedné hodině týdně. Žáci

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ KLUB DODATKY ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN IV., PROKOPA VELIKÉHO 633 Školní vzdělávací program školního klubu Číslo jednací: 167 / 2012, 2. verze DODATEK Č. 1 Dodatek ŠVP byl projednán

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vyučovací předmět Pracovní výchova vychází ze vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede

Více

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2012/2013 Oddíl A Přehled úkolů podle 174 odst. 2 písm. b) až e) a odst. 5 školského zákona A 1 Inspekce v mateřských školách 1.1 Zjišťování a hodnocení

Více

Tělesná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Tělesná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Tělesná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1.-5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a zdraví

Více

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Metodická zpráva č. 3 Analýza dat, kategorie metodici speciální pedagogové a psychologové Téma: Integrace žáků se SVP, zvl. žáků se sociokulturním znevýhodněním 1. Jak se podílí školní speciální pedagog/psycholog

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: ČLOVĚK A SPORT OVO: 4.1.,4.2., 4.3, Význam biorytmů pro zdraví a 4.4., 4.5, 5.1. pohybovou aktivitu Pojmy osvojovaných činností Základní pojmy spojené s

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Tělesná výchova Předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Mgr. Markéta Vítů

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Mgr. Markéta Vítů CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Mgr. Markéta Vítů Vyučovací předmět Tělesná výchova je zařazen samostatně v 1. 5. ročníku v hodinové dotaci

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Příprava na cvičení Žák: použije vhodné oblečení a obuv 1 ZV Základní vzdělávání Správné dýchání a držení těla správně dýchá správně drží tělo OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň - je realizována v 1. - 5. ročníku - v každém ročníku jsou 2 hodiny týdně Vzdělávací obsah je rozdělen na 3 tematické okruhy: a) činnosti

Více

Předmět: pracovní činnosti

Předmět: pracovní činnosti 5.9 Oblast: Člověk a svět práce 5.9.1 Obor: Člověk a svět práce Předmět: pracovní činnosti Charakteristika předmětu pracovní činnosti 1. stupeň Vzdělávací oblast Člověk a svět práce, obor Člověk a svět

Více

Tematická zpráva. Problematika péče poskytované v PPP a SPC žákům s LMP a problematika asistentů pedagoga

Tematická zpráva. Problematika péče poskytované v PPP a SPC žákům s LMP a problematika asistentů pedagoga žákům s LMP a problematika asistentů pedagoga Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 1 Zjištění... 4 1.1 Školní rok 2012/2013... 4 1.1.1 Nově diagnostikovaní klienti... 4 1.1.2 Kontrolní vyšetření klientů s

Více

Tělesná výchova ročník TÉMA

Tělesná výchova ročník TÉMA Tělesná výchova ročník TÉMA 1-4 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova 8. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Činnosti ovlivňující zdraví aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova 9. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Činnosti ovlivňující zdraví aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti

Více

UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu. Aplikace STAT1. Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM2011 3. 11.

UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu. Aplikace STAT1. Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM2011 3. 11. UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu Aplikace STAT1 Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM2011 Jiří Neubauer, Marek Sedlačík, Oldřich Kříž 3. 11. 2012 Popis a návod k použití aplikace

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: V 1. 5. ročníku - 2

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu

Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu Didaktická pomůcka k rozvoji polytechnického vzdělávání v MŠ vyrobená v rámci projektu CZ.1.07/1.3.00/48.0073 VODA Rozvoj manuálních dovedností a používání základních nástrojů a nářadí (VP9) DIDAKTICKÁ

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

Úvod. Struktura respondentů

Úvod. Struktura respondentů Výsledky pilotního průzkumu postojů studentů Policejní akademie ČR v Praze k problematice zálohování dat Ing. Bc. Marek Čandík, Ph.D. JUDr. Štěpán Kalamár, Ph.D. The results of the pilot survey of students

Více

Pracovní činnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Pracovní činnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Člověk a svět práce Obsahové, časové a organizační vymezení Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 1.-5. ročník 1 hodina týdně Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk

Více

Tělesná výchova - 1. 3. ročník Vzdělávací obsah

Tělesná výchova - 1. 3. ročník Vzdělávací obsah Tělesná výchova - 1. 3. ročník Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Bezpečnost při pohybových činnostech (činnosti ovlivňující zdraví) Hygiena při Tv Poučení o bezpečném chování

Více

4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7

4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7 4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7 testování hypotéz parametrické testy test hypotézy o střední hodnotě test hypotézy o relativní četnosti test o shodě středních hodnot testování hypotéz v MS Excel neparametrické

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Období: 3. období Počet hodin ročník: 66 66 66 66 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

I. Sekaniny1804 Pracovní činnosti

I. Sekaniny1804 Pracovní činnosti Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Pracovní činnosti se vyučuje v 1. 5. ročníku vždy 1 hodinu týdně. Vyučovací předmět Pracovní činnosti

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE,

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, VZDĚLÁVACÍ OBOR TĚLESNÁ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu: Tělesná výchova svým obsahem navazuje na výstupy vzdělávací oblasti Člověk a zdraví na 1. stupni.

Více

POZNATKY O SPORTU A TĚLOVÝCHOVĚ, KOMUNIKACE, ORGANIZACE, BEZPEČNOST -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

POZNATKY O SPORTU A TĚLOVÝCHOVĚ, KOMUNIKACE, ORGANIZACE, BEZPEČNOST -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu kompetence komunikativní učí se rozumět základní terminologii, využívat informační a komunikační prostředky pro získávání informací kompetence k učení učí se vyhledávat a třídit informace na základě jejich

Více

Dítě v předškolním věku a naplňování klíčových kompetencí pohledem pedagogů a v porovnání s předškolním kurikulem Jarmila Hořejší

Dítě v předškolním věku a naplňování klíčových kompetencí pohledem pedagogů a v porovnání s předškolním kurikulem Jarmila Hořejší Téma disertační práce: Dítě v předškolním věku a naplňování klíčových kompetencí pohledem pedagogů a v porovnání s předškolním kurikulem Jarmila Hořejší Obsah 1. Hlavní cíl 2. Návaznost dizertační práce

Více

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL SPORTOVNÍ HRY Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové Předmět sportovní hry je vyučován jako volitelný v 7. - 9. ročníku 1 hodinu týdně z disponibilní časové dotace a organizační vymezení

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

PISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA

PISA 2012. SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha 4. Kód vaší školy: M 2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ŠKOLNÍ ZPRÁVA VÝSLEDKY ŠETŘENÍ PISA 1 ŠKOLNÍ ZPRÁVA SPŠ stavební J. Gočára, Družstevní ochoz 3, Praha Kód vaší školy: M Tato zpráva je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

24-41-M/01 Strojírenství

24-41-M/01 Strojírenství Učební osnova vyučovacího předmětu tělesná výchova Obor vzdělání: -1-M/01 Strojírenství 6-1-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium: Platnost:

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Zpracování náhodného výběru popisná statistika Ing. Michal Dorda, Ph.D. Základní pojmy Úkolem statistiky je na základě vlastností výběrového souboru usuzovat o vlastnostech celé populace. Populace(základní

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 5 týdně, povinný ČaPO: Sčítání a odčítání s přechodem přes desítku Žák: ČaPO: sčítá a odčítá v oboru do 20-ti s přechodem přes desítku - sčítání a odčítání v oboru přirozených čísel

Více

Statistické metody uţívané při ověřování platnosti hypotéz

Statistické metody uţívané při ověřování platnosti hypotéz Statistické metody uţívané při ověřování platnosti hypotéz Hypotéza Domněnka, předpoklad Nejčastěji o rozdělení, středních hodnotách, závislostech, Hypotézy ve vědeckém výzkumu pracovní, věcné hypotézy

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Tělesná výchova Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. stupeň KAPITOLA 9. - TĚLESNÁ

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Pojem zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění podle školského zákona

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Program Statistica Base 9. Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D.

Program Statistica Base 9. Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Program Statistica Base 9 Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. OBSAH KURZU obsluha jednotlivých nástrojů, funkce pro import dat z jiných aplikací, práce s popisnou statistikou, vytváření grafů, analýza dat, výstupní

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 3

Dodatek k ŠVP ZV č. 3 Dodatek k ŠVP ZV č. 3 Název školního vzdělávacího programu: Klíč k vědění školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Pardubice Dubina, E. Košťála 870 Ředitelka školy: Mgr.

Více

Pracovní činnosti (Provoz a údržba domácností ; Svět práce) - dívky

Pracovní činnosti (Provoz a údržba domácností ; Svět práce) - dívky Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Pracovní činnosti (Provoz a údržba domácností ; Svět práce) - dívky 3. období 9. ročník Mošna, F. a kol: Provoz a údržba domácnosti (Fortuna, 1997) Strádal:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Tělesná výchova vyšší gymnázium

Tělesná výchova vyšší gymnázium Tělesná výchova vyšší gymnázium Obsahové vymezení Tělesná výchova je všeobecně vzdělávací předmět, který vychází z ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a je realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Zaměření školy je všeobecné s důrazem na přírodovědné předměty a cizí jazyky. Zaměření školy naplňuje na nižším stupni cíle základního

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Pv - 2. stupeň 1 / 9

Pv - 2. stupeň 1 / 9 Pracovní výchova Školní výstupy Žák by měl Práce s technickými materiály seznámit se se základními vlastnostmi materiálu, nástrojů a pracovních postupů vybírat s pomocí učitele správný materiál, pracovní

Více

PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Základní škola a Mateřská škola Mladá Boleslav, Jilemnického 1152, příspěvková organizace PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU pro základní vzdělávání SPORT TVOŘIVOST ELÁN KOMUNIKACE ŠANCE ŠESTKA 2.

Více

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa )

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa ) TECHNICKÉ ŠKOLKY ( pohledem psychologa ) Základní otázky, které je nutné si položit v průběhu přípravy na realizaci projektu Technické školky byly : - Do jaké míry rozvíjí znalosti žáků o základech techniky

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU TĚLESNÁ VÝCHOVA Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva): Datum platnosti ŠVP od: 1. 9. 2009 Zedník 36-67-H/01

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Základní škola, Jižní IV. 1750, 141 39 Praha 4 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Č.j.: 7705 / R / Ka Pravidla pro hodnocení žáků vycházejí z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze Zákona

Více