Máš umělecké střevo? 5. ROČNÍK SOUTĚŽE STŘEDNÍCH ŠKOL A GYMNÁZIÍ. téma slovo je umění

Transkript

1 téma slovo je umění letošní ročník je věnován jiřímu kolářovi, neb tento rok uplyne 100 let od jeho narození. Máš umělecké střevo? 5. ROČNÍK SOUTĚŽE představující VÝTVARNÉ UMĚNÍ PRO STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL A GYMNÁZIÍ

2 soutěž!!! 5. ROČNÍK SOUTĚŽE představující VÝTVARNÉ UMĚNÍ PRO STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL A GYMNÁZIÍ V letošním školním roce 2013/14 proběhne 5. ročník soutěže pro studenty středních škol a gymnázií Máš umělecké střevo? (dále MUS). MUS je celoroční aktivitou pro studenty se zájmem o současné výtvarné umění, kterým nabízíme možnost seznámit se s nejzajímavějšími českými galeriemi, umělci a kurátory. Soutěž patří mezi doprovodné aktivity Ceny Jindřicha Chalupeckého, nejprestižnější soutěže pro výtvarníky do 35 let, a je možné ji vnímat jako přípravku pro budoucí umělce/kyně, kurátory/ky nebo teoretiky/čky nejen výtvarného umění. téma slovo je umění Téma letošního ročníku je: SLOVO JE UMĚNÍ Soutěž se bude věnovat tématu písmene, slova, věty nebo textu ve vizuálním ztvárnění. Výsledné práce studentů mají obsahovat tyto náměty nebo z nich vycházet, tedy: písmeno, slovo, věty nebo text a mají být libovolně začleněny v jejich výsledné práci. Jejich ztvárnění, volba umělecké přístupu nebo média je však zcela na nich. V každém roce se u studentů potkáváme s využitím jak tradičních (malba, socha, grafika), tak nových médií (video, fotografie, počítačová animace, využití sociálních sítí). Při celkovém hodnocení je pro porotu rozhodující pouze kvalita samotného díla a splnění zadání. jiří kolář Letošní ročník je věnovaný světoznámému umělci Jiřímu Kolářovi, od jehož narození uplyne v roce let. Jiří Kolář patřil mezi zakládající členy Ceny Jindřicha Chalupeckého (spolu s Václavem Havlem a Theodorem Pištěkem). Proslavil se jak svými básněmi, tak kolážemi a rolážemi, které často pracovaly s námětem vystřihovaných slov a textů.

3 harmonogram soutěže Harmonogram je stejný jako v předchozích ročnících. Září říjen: zahájení soutěže, zaslání informací do škol. Listopad: ukončení termínu přihlášek. Prosinec únor: workshopy pro studenty v galeriích DOX, NG, MG, konzultace prací přihlášených skupin ve školách (na vyžádání). Březen: termín pro zaslání prací studentů. Květen: finále soutěže. Červen: výstava nejzajímavějších prací v rámci Bienále Brno 2014 v Moravské galerii v Brně. workshopy nabídka pro studenty a pedagogy zúčastněných škol Nabízíme všem zúčastněným studentům možnost navštívit výtvarné workshopy připravené ve spolupráci s Národní galerií v Praze, Moravskou galerií v Brně a Centrem pro současné umění DOX. Letos poprvé také nabízíme konzultace (po domluvě) přímo se studenty a jejich pedagogy ve školách, které mají přispět ke zkvalitnění výsledných prezentací. Workshopy vznikají za podpory společnosti Wacom, která pro ně poskytuje poslední modely grafických programů, výtvarné tablety a počítače. Součástí workshopů jsou informace pro studenty a pedagogy ohledně letošního tématu. Mezi další doplňkové aktivity patří soutěž společnosti Horsefeathers na designové návrhy pro kolekce jejich oblečení. Nejzajímavější práce studentů budou, stejně jako v loňském roce, vyhodnoceny a oceněny dárkovými kupony. Soutěž MUS? podporuje společnost JaT a nebo řada kulturních periodik (Art and Antiques, Artalk.cz), které věnují ceny pro nejúspěšnější účastníky soutěže. kontakt Kontakt: Michaela Matysová, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7, Národní galerie v Praze telefon:

4 slovo je umění Pro letošní ročník soutěže Máš umělecké střevo? jsme vybrali téma Slovo je umění, které se bude věnovat písmenu, slovu, větě nebo textu ve vizuálním ztvárnění. Letošní ročník je věnovaný světoznámému umělci Jiřímu Kolářovi ( ), od jehož narození v roce 2014 uplyne 100 let. Jiří Kolář patřil mezi zakládající členy Ceny Jindřicha Chalupeckého (spolu s Václavem Havlem a Theodorem Pištěkem). Proslavil se svými kolážemi a rolážemi, ve kterých často pracoval s námětem vystřihovaných slov a textů. zadání Výsledné práce studentů mají obsahovat tyto náměty nebo z nich vycházet, tedy: písmeno, slovo, věty nebo text. Tyto náměty mají být libovolně začleněny v jejich uměleckém projektu. Ztvárnění, volba umělecké přístupu nebo média je však zcela na studentech. Je možné využít jak tradiční (např. malba, socha, grafika), tak nová média (video, fotografie, počítačová animace, práce se sociálními sítěmi apod.). Při celkovém hodnocení je pro porotu rozhodující pouze kvalita samotného díla a splnění zadání. Podmínky účasti Práce ve skupině (min. 2 osoby, max. 10 osob), pro studenty středních škol (i SOU) a gymnázií, ve věku let (v ojedinělých případech je možné zažádat o výjimku). termíny Odevzdání přihlášky nejpozději do 30. listopadu 2013 (přihlášky ke stažení na webu nebo na webu Národní galerie v Praze Odevzdání práce do 21. března forma Do 21. března 2014 potřebuje odborná porota práci studentů v elektronické podobě (nafocené materiály, jiný druh záznamu). Na samotné finále (květen 2014) se bude prezentovat dílo v jeho fyzické podobě. Finalisty soutěže čeká prezentace jejich prací na Grafickém bienále v Moravské galerii v Brně.

5 Jetelová 2 Magritte 1 TIMO 4 Sagmeister 3 Kosuth 7 Nezval Teige 6 Marinetti 5

6 chatrný Stratil 8 Vosecký 11 Valoch 12 Innemann Kolář Chatrný 9

7 komentář k obrázkům Slavný obraz The Treachery of Images (Proradnost obrazů) z let , belgického malíře René Magritte ( ) odkazuje na problémy iluze a reprezentace v malířství. Ačkoliv je dýmka namalována velmi realisticky, nejedná se o skutečný předmět, ale pouhou iluzi. Nápis Toto je dýmka je tak ve skutečnosti lživý, neboť jde pouze o její reprezentaci a poukaz na neskutečný svět obrazů, ve kterém žijeme. Fotografii ze souboru ATLANTIC WALL z roku 1994 vytvořila umělkyně Magdalena Jetelová (*1946), která pracuje s architekturou či krajinou, často v rozsáhlých a náročných instalacích. V tomto případě promítala laserem upravené texty francouzského kulturního teoretika Paula Virilia (*1932) z jeho díla Bunker archeology (1975). Virilio dokumentoval rozpadající se zbytky původně betonových nacistických bunkrů, které se potápí do pískového podloží Atlantiku, již od konce padesátých let. Jeho teoretické dílo mělo velký vliv nejen v oblasti filosofie, ale také vizuálního umění, podobně jako u Magdaleny Jetelové, která konfrontuje fyzickou přítomnost ruin se světelnou projekcí textů myšlenek o válce, času, rozpadu. Plakát z roku 1999 pro přednášku v AIGA (American Institute of Graphic Arts) Vytvořený rakouským designérem Stefanem Sagmeisterem (*1962), působícím v New Yorku. Jeho tvorba na poli grafického designu má promyšlené přesahy. V tomto případě se pokusil vizualizovat bolest, která doprovází vznik mnoha projektů jeho studia. Jeden z jeho pracovníků vyřezal text žiletkou přímo do Sagmeisterovy kůže. Fotografie: Tom Schierlitz. Nápis brněnského streetartového umělce a writera Tima, pracujícího pod pseudonymem již více než 15 let se nacházel pod jedním z dálničních podjezdů. Timo ve svých inteligentních intervencích, založených většinou na jednoduchém, ale působivém vtipu, ironicky komentuje jazyk patetických reklamních a PR kampaní. Podobně jako tyto kampaně razantně zaplňují a až přeplňují veřejný prostor, také Timo veřejný prostor zabírá, sice nelegálně, avšak ne s cílem manipulace, obchodu a vytváření soukromého zisku, ale z důvodů poetické provokace našeho kritického myšlení. Stránka s avantgardní textovou montáží Osvobozená slova / Parole in libertá ( ) Itala Filippa Tomassa Marinettiho ( ) je jedním z klíčových děl umění futurismu. Marinetti básník, prozaik a dramatik, působící v Paříži vytvářel nový umělecký styl, který byl oslavou destruktivní progrese války a vítězství nového nad starým. Nešlo zde o poezii či estetiku samotnou umělecké složky byly spojené s politickým extremismem Marinetti prosazoval vstup Itálie do války v roce 1914 a byl již od roku 1919 mezi prvními fašisty. Krajní fascinace technikou, stroji a chaosem války se odráží i v této typografické kompozici, ve které se slova a věty mísí přes sebe v dravých výkřicích, jako v davové psychóze provolávání bojových hesel. Dvojstrana ze sbírky ABECEDA z roku 1926 Vítězslava Nezvala ( ) v grafické úpravě Karla Teige ( ). Geometrický grafický doprovod se propojuje s modernistickými tanečními kompozicemi pohybového souboru Milči Mayerové ( ) Dílo amerického průkopníka konceptuálního umění Josepha Kosutha (*1945) Pět slov ze zeleného neonu (1965) odkazuje na sémantické významy slov. Minimalistická kompozice reprezentuje zacyklením sebe sama a textem je konkrétním výrazem předmětu jež popisuje. Kosuth je autorem celé řady děl, které se zabývají filozofickými otázkami jazyka a umění. Václav Stratil (1950) se zabýval v osmdesátých letech 20. století vytvářením tzv. Černých kreseb, od menších formátů po několikametrové kompozice. Využíval jednoduchou mechanickou techniku rýsování a kresby černou tuší s vrstvením tisíců čar přes sebe. Vytváření těchto obrazů bylo velice náročné a v mnohých z nich se objevuje slovo či část textu, která je v kontextu náročnosti celého procesu výrazem existenciální absurdity tvorby člověka. Častým slovem, které se objevovalo ve vrstvách tisíců čar bylo Nuda. Obraz SPEKTRUM VIII. umělce Dalibora Chatrného ( ) je ze souboru osmi obrazů stejného formátu, na kterém je vždy význam slova a jeho barva ve vzájemném protikladu. Barva, kterou však slovo popisuje, je na obraze přítomna v podmalbě, která v tomto případě skrze zelenou prosvítá. Zelená a rudá jsou komplementárními - protilehlými barvami na škále základních barev spektra. Malířský a významový problém jsou tak současně námětem tohoto rafinovaně jednoduchého díla, typického pro jednoho z předních českých konceptualistů 2. pol. 20. století. Nápis Pracuj víc otroku vytvořil Ivan Vosecký (*1963) speciálně pro výstavu Hrubý domácí produkt v roce Text parafrázující uvědomělé budovatelské heslo či reklamní slogan ironizuje přemrštěnou víru kapitalistické společnosti v nekonečný hospodářský růst a pokrok, navzdory všem limitům. Otevírá tak celou oblast souvislostí současného světa a vztahu výroby, kapitálu či reklamy k vykořisťovaným jedincům, kteří jsou v zájmu vlastního či cizího blahobytu a pokročilého konzumerismu nuceni produkovat stále více. Dvojice políček z experimentálního avantgardního filmu Svatopluka Innemanna ( ) Praha v záři světel z roku 1928 využívá metodu vícenásobné expozice a vrstvení obrazů, které se stávají téměř abstraktními a odkazují na dobový zájem o geometrii i fascinaci progresivními technologiemi snímání filmovou kamerou z neobvyklých úhlů pohledu. Film navozuje opojení září velkoměsta, elektřinou a pokrokem. Fragmenty písmen připomenou dobově oblíbené svítící neonové nápisy, neodmyslitelnou součást moderních velkoměst. Jiří Valoch (*1946) je básníkem, umělcem, teoretikem, kurátorem. Jeho texty a vizuální poezie, stejně jako projekty i realizace konceptuálních textových instalací, které vytváří od šedesátých let 20. století, jsou klasickými příklady zájmu vizuálního umělce o text, slovo, báseň a jejich významy. Jiří Valoch tvoří promyšleně a rafinovaně, i když mnohá jeho díla jsou fascinující svou prostotou. Ukázka na fotografii je z instalace v galerii Jelení z roku 2006, kdy do každé ze dvou místnosti umístil první a poslední písmeno abecedy. Objekt Tři vejce z roku 1976 od Jiřího Koláře ( ) je zhotoven typicky autorskou technikou chiasmáže, kdy je prostorový tvar polepován malými útržky různých textů. V tomto případě použil také části notových zápisů, nebo map z atlasu hvězd. Původní smysluplný text či zápis ztrácí svou dekonstrukcí význam a stává se z něj textura s významem novým. Kolář byl objevitelem nových metod koláží, současně však byl také básníkem a autorem vizuální poezie - básní skládaných z věcí.