EVIDENČNÍ POVINNOSTI INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKATELE

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA FINANCÍ A ÚČETNICTVÍ Katedra finančního účetnictví a auditingu Hlavní specializace: Účetnictví a finanční řízení podniku Lenka Sylvarová EVIDENČNÍ POVINNOSTI INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKATELE Vedoucí diplomové práce: Prof.,Ing. Libuše Müllerová, CSc. 2008

2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně a na základě vlastních zkušeností. Veškerá použitá literatura a další prameny jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Dne Lenka Sylvarová

3 Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce Prof.Ing. Libuši Müllerové za odbornou pomoc a čas, který mi věnovala při psaní této práce. Také bych ráda poděkovala mé rodině za podporu, kterou mi poskytli v průběhu celého studia.

4 OBSAH: 1. ÚVOD VYMEZENÍ PODNIKÁNÍ EVIDENČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELE ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ POVINNOSTI BĚHEM PODNIKÁNÍ Živnostenský zákon Finanční úřad Zdravotní pojišťovna Správa sociálního zabezpečení Povinnosti spojené se zaměstnanci DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ÚČETNICTVÍ OBECNĚ UZNÁVANÉ ÚČETNÍ ZÁSADY METODICKÉ PRVKY ÚČETNICTVÍ Obchodní majetek a jeho zdroje, rozvaha Oceňování aktiv Účet a systém účtů Podvojnost a souvztažnost Syntetická a analytická evidence Dokladovost... 25

5 Účetní knihy Kontrolní prvky inventarizace, předvaha Účetní výkazy DAŇOVÁ EVIDENCE PŘEDMĚT, CÍL A FORMA DAŇOVÉ EVIDENCE OCENĚNÍ A EVIDENCE OBCHODNÍHO MAJETKU Hmotný majetek Nehmotný majetek Zásoby Finanční majetek Pohledávky a závazky Peněžní prostředky KONEC ROKU V DAŇOVÉ EVIDENCI Archivace účetních dokladů PRAKTICKÝ PŘÍKLAD: ŘEŠENÍ V DAŇOVÉ EVIDENCI: ŘEŠENÍ V ÚČETNICTVÍ: ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: PŘÍLOHY: Příloha č. 1 - Účtová osnova pro podnikatele Příloha č. 2 Účetní výkazy... 72

6

7 1. ÚVOD Během studia jsem často dostávala otázku jak náročné je vedení účetnictví pro běžného podnikatele? Je opravdu teorie tak vzdálená praxi a pro většinu osob samostatně výdělečně činných nepochopitelná? Často se také hovoří o tom, jak nadměrná byrokracie hází klacky pod nohy drobným podnikatelům. Kolik je pravdy na podobných stále dokola se objevujících tvrzeních je někdy těžké určit. I proto jsem se rozhodla věnovat ve své diplomové práci problematice evidenční povinnosti podnikatele. Ráda bych porovnala náročnost vedení daňové evidence a účetnictví pro fyzickou osobu drobného podnikatele a jejich vypovídací hodnotu pro rozhodování v podnikání. Nebudu se apriori věnovat problematice odlišného dopadu na daň z příjmů. Spíše svou pozornost zaměřím na administrativní náročnost pro individuálního podnikatele a jaké jsou kladeny požadavky na jeho odborné znalosti při vedení účetnictví v porovnání s daňovou evidencí. Ve své práci nejprve definuji pojem podnikání a podnikatel a shrnu základní povinnosti podnikatele vyplývající z právních předpisů. Dále obsahově vymezím daňovou evidenci a účetnictví za jakých předpokladů je může podnikatel vést, jejich právní úpravu, obsah, formu a způsob evidence transakcí. Na závěr uvedu krátký fiktivní příklad podnikatelské činnosti, skládající se z typických transakcí v oboru mi blízkém výuka orientálního tance, na kterém bych ráda porovnala výše stanovené cíle. Tedy náročnost - 1 -

8 vedení, srozumitelnost a vlastní vypovídací hodnotu pro podnikatele při vedení daňové evidence nebo účetnictví

9 2. VYMEZENÍ PODNIKÁNÍ Než se začneme věnovat problematice evidence podnikatele, je třeba definovat, co se rozumí podnikáním a kdo je podnikatelem. Obchodní zákoník tyto pojmy vymezuje v 2 takto: Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem je podle tohoto zákona: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. 1 Je zřejmé, že ne všechny osoby provozující výdělečnou činnost, budou splňovat podmínky podnikatele dle vymezení obchodního zákoníku. Jaká je jiná možnost definování podnikatele? Další vymezení nalezneme v zákoně o daních z příjmů, který vymezuje příjmy fyzických osob dle způsobu jejich nabytí do několika skupin: a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, b) příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, c) příjmy z kapitálového majetku, d) příjmy z pronájmu, 1 Zákon č. 513/2004 Sb., obchodní zákoník - 3 -

10 e) ostatní příjmy. 2 Pro účely této práce se blíže zaměřím na skupinu příjmů z podnikání a samostatně výdělečné činnosti. Příjmy z podnikání mají podnikatelé vymezení obchodním zákoníkem: osoba zapsaná v obchodním rejstříku (obchodní společnosti a družstva, zahraniční osoby, fyzické osoby, které jsou podnikateli a občany České republiky nebo některého z členských států Evropské unie, nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud o zápis požádají a další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis), příjmy ze živností (osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění), příjmy z jiného podnikání dle zvláštních předpisů (auditoři, advokáti, lékaři, notáři), příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence dle zvláštního předpisu), podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (nepatřící do příjmů ze závislé činnosti) mají fyzické osoby, které nejsou podnikateli dle vymezení obchodního zákoníku. Zákon o daních z příjmů je v 7 definuje takto: 2 Zákon č. 586/1992., o daních z příjmů - 4 -

11 příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu. 3 3 Zákon č. 586/1992., o daních z příjmů - 5 -

12 3. EVIDENČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELE Základní evidenční povinnosti podnikatele můžeme rozdělit podle časového období na povinnosti spojené s vlastním zahájením podnikání a na povinnosti během podnikatelské činnosti ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ Jednou z prvních věcí, které si musí začínající podnikatel zjistit (kromě určení předmětu podnikání), je na základě jakého oprávnění bude podnikat. Můžeme podnikat na základě živnostenského listu, popřípadě jiného oprávnění (například daňoví poradci, tlumočníci). Jsou také činnosti (například zemědělská výroba, činnost autorů, nezávislá povolání jako spisovatel, herec, hudebník), kdy je fyzická osoba osobou samostatně výdělečně činnou, ale nepotřebuje živnostenský list. Přesné vymezení těchto činností nalezneme v 3 živnostenského zákona a 7 zákona o daních z příjmů. Od srpna roku 2006 je zahájení podnikání na základě živnostenského oprávnění mnohem jednodušší. Došlo k rozšíření pravomocí živnostenských úřadů jako centrálních registračních míst, kde můžeme oznámit zahájení podnikatelské činnosti i změny údajů. Stačí tedy zajít na místně příslušný živnostenský úřad a vyplnit jednotný registrační formulář, popřípadě jej získat v elektronické podobě na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. Jednotný registrační formulář umožňuje: - 6 -

13 získat živnostenský list nebo podat žádost o koncesi, povinnou registraci na o daň z příjmů fyzických osob, o zdravotní pojištění, o sociální pojištění, další dobrovolnou registraci o k dani z přidané hodnoty, o k silniční dani, o k dani z nemovitosti, o k nemocenskému pojištění, o v obchodním rejstříku POVINNOSTI BĚHEM PODNIKÁNÍ Poté, co se fyzická osoba stane podnikatelem, splní všechny ohlašovací a registrační povinnosti, začne uskutečňovat vlastní výdělečnou činnost. Avšak samotnou registrací u finančního úřadu, okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny povinnosti podnikatele spíše začínají. Pokud vznikne podnikateli změna údajů (např. změna trvalého bydliště) je povinen tuto změnu nahlásit od osmi dnů od vzniku změny Živnostenský zákon Pro fyzické osoby podnikající na základě živnostenského práva definuje některé povinnosti živnostenský zákon v 31. Jedná se zejména o tyto povinnosti: prokázat pracovníkům živnostenského úřadu svoji totožnost (vztahuje se i na další osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti), - 7 -

14 zajistit v místě podnikání příjem písemností a označit místo podnikání pro účely doručování písemností, vydat na žádost zákazníka doklad o prodeji zboží nebo poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele (jméno a příjmení nebo obchodní firma), identifikační číslo, datum prodeje, druh zboží nebo služby a informace o ceně, prokázat způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu, zajistit, aby v každé provozovně, kde dochází ke styku se spotřebiteli, během provozní doby byla přítomna osoba ovládající český nebo slovenský jazyk, povinnost písemného oznámení o přerušení a pokračování živnosti (v případě přerušení na dobu delší šesti měsíců) Finanční úřad Při zahájení podnikání se podnikatel registruje jako plátce k daním, které se ho budou týkat. Všech podnikatelů se budou týkat ustanovení daně z příjmů fyzických osob. Každý podnikatel musí vést evidenci nebo jinou formu účtování o příjmech a výdajích souvisejících s podnikatelskou činností za účelem zjištění základu daně z příjmů. Tuto povinnost může podnikatel splnit pomocí: vedení účetnictví, vedení daňové evidence, uplatňování paušálních výdajů procentem dle druhu příjmů ( 7, odst. 7 zákona o daních z příjmů), výdajové doklady není třeba uchovávat, evidují se - 8 -

15 pouze záznamy o příjmech a vede se evidence pohledávek. Pokud se podnikatel zaregistruje jako plátce DPH, je povinen vést průběžnou evidenci podle zákona o dani z přidané hodnoty. Analogicky budou vyplývat povinnosti ustanovení zákonů dalších daní, ke kterým se podnikatel registruje Zdravotní pojišťovna Pokud je podnikatelská činnost pro fyzickou osobu hlavní výdělečnou činností, musí platit povinné zdravotní pojištění. Podmínky jsou stanoveny v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákoně č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Do konce dubna, (nebo v případě odkladu daňového přiznání do konce července) je podnikatel povinen předložit zdravotní pojišťovně přehled o zaplacených zálohách, příjmech a výdajích a doklad o dni podání daňového přiznání. Do osmi dnů od podání daňového přiznání je podnikatel povinen doplatit případný nedoplatek pojistného. Podnikatel platí měsíční zálohy jejichž výši vypočítá z posledního přehledu o příjmech a výdajích. Ročním vyměřovacím základem u OSVČ je od roku % příjmu z podnikání po odpočtu výdajů na jeho dosažení, zajištění a udržení. Výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu. Minimální měsíční záloha při hlavní činnosti činí od Kč a maximální výše měsíční zálohy činí Kč

16 Správa sociálního zabezpečení Tak jako v případě zdravotního pojištění, je-li naše podnikatelská činnost hlavní výdělečnou činností jsme povinni platit sociální pojištění. To se skládá ze dvou částí: Důchodové zabezpečení se platí spolu s příspěvkem na politiku zaměstnanosti. Je povinné, pokud zisk v předcházejícím roce přesáhl hranici danou zákonem (pro rok 2008 činí tato hranice Kč za rok 2007). Výši záloh opět spočítáme z přehledu příjmů a výdajů, přičemž sazba je 14,58%. Výše minimální zálohy je stanovena do dubna 2008 na Kč a za květen 2008 až duben Kč pro hlavní činnost. Nemocenské pojištění odvádí podnikatel dobrovolně. Platbou nemocenského pojištění získává podnikatel nárok na nemocenskou dávku v případě onemocnění, a peněžitou pomoc v mateřství. Měsíční pojistné se platí dobrovolně spolu se zálohou na sociální pojištění (nelze platit, pokud podnikatel neodvádí dávky na sociální pojištění). Výše pojistného činí 4,4 % z vyměřovacího základu (stejného jako u důchodového pojištění), minimálně však 238 Kč pro hlavní činnost v roce 2008 (v období od dokud podnikatel nepodá daňové přiznání platí minimální výše zálohy z roku 2007 tj. 222 Kč) Povinnosti spojené se zaměstnanci Rozhodne-li se podnikatel zaměstnat další fyzickou osobu, vznikají mu další povinnost. Základní práva a povinnosti vyplývají ze zákoníku práce č. 262/2006 Sb., který upravuje pracovně právní vztahy

17 Mezi evidenční povinnosti patří vedení mzdové evidence. Mzdy zaměstnanců se evidují na mzdových listech pro každého zaměstnance samostatně za kalendářní rok. Mzdový list by měl minimálně obsahovat: jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo, bydliště, jména a rodná čísla osob, za které zaměstnanec uplatňuje daňové odpočty, úhrn předepsaných mezd, částky osvobozené od daně z úhrnu předepsaných mezd, výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění, základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů, nezdanitelné částky základu daně, zálohu na daň z příjmů, srážkovou daň. Podnikatel je povinen prokázat vyplacení mzdy zaměstnance (podpisem zaměstnance při převzetí hotovosti či bankovním výpisem z účtu). Dále je povinen řádně spočítat, srážet a evidovat daň z příjmů, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Srážky a odvody záloh daně z příjmů z mezd je podnikatel povinen odvádět na čísla účtů, které získal při registraci na finančním úřadu. Na konci roku je zaměstnavatel povinen vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech každému zaměstnanci, kterého během roku zaměstnal a který o toto potvrzení požádal nejpozději do 15. února

18 Další povinností zaměstnavatele je platit povinné úrazové pojistné na zaměstnance. Podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, úraz či nemoci z povolání upravuje zákoník práce č. 262/2006 Sb. a vyhláška ministerstva financí č. 125/1993 Sb. Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je zaměstnavatel povinen do 10 kalendářních dnů oznámit místně příslušnému úřadu práce vznik nového, uvolnění nebo obsazení volného pracovního místa a jeho charakteristiku DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Daň z přidané hodnoty (DPH) se uplatňuje na zboží, služby a nemovitosti. Daňová povinnost se vztahuje na veškerou podnikatelskou činnost, pokud není ustanoveními zákona osvobozena. Povinnost registrace k DPH mají osoby, které se dobrovolně nebo povinně zaregistrují u finančního úřadu. Povinnost registrace mají dle 94 zákona o DPH osoby: jejichž obrat za posledních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku Kč. které dovezou do ČR ze států Evropské unie zboží za více než Kč, které pořídí služby od plátce DPH, registrovaného v některé z členských zemí EU,

19 které pořídí ze státu EU zboží, které podléhá spotřební dani, u kterých nastane některá z dalších skutečností uvedených v 94 zákona o DPH. Nejčastějším důvodem registrace podnikatele k DPH je podmínka obratu. Obratem se rozumí výnosy za uskutečněná plnění nebo v případě vedení daňové evidence příjmy za uskutečněná plnění (s výjimkou plnění osvobozených od daně). Do obratu se nezahrnují příjmy (výnosy) z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Podnikatel, který splní některou ze skutečností zakládajících povinnou registraci k DPH, je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů od data, kdy tato skutečnost nastala. Plátcem se pak stává od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k překročení limitu. Podnikatel je povinen evidovat DPH (podle 100 zákona o DPH) v členění na DPH na vstupu a na výstupu a zvlášť pro základní (19%) a sníženou (9%) sazbu. Dále musí plátce evidovat plnění osvobozená od daně, nebo plnění, která nejsou předmětem daně. Plátce je povinen do 25 dnů od skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu Ministerstva financí. Pokud plátci vznikne vlastní daňová povinnost, je splatná do téhož dne

20 4. ÚČETNICTVÍ Od 1. ledna 2004 je dle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., pod pojmem účetnictví chápáno pouze účetnictví podvojné. Do té doby platné jednoduché účetnictví bylo zrušeno a nahrazeno daňovou evidencí. Tu upravuje zákon o daních z příjmů č. 568/1992 Sb. Úkolem účetnictví je věrně a poctivě zobrazovat hospodaření účetní jednotky. Tou se dle zákona o účetnictví 1 odst. 2 rozumí: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb., 6 odst. 2), včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden

21 z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis 4 Účetní jednotky jsou povinny účtovat podvojným zápisem o stavu a pohybu aktiv, závazků a jiných pasiv, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření (o předmětech účetnictví), do období, do něhož tyto skutečnosti věcně a časově souvisí OBECNĚ UZNÁVANÉ ÚČETNÍ ZÁSADY Účetními zásadami rozumíme soubor pravidel, které účetní jednotky dodržují při vedení účetnictví a při sestavování a předkládání účetních výkazů uživatelům. Jedná se o základní principy, na nichž je účetnictví postaveno. Účetní zásady nevyhlašuje samostatný právní předpis, avšak většina z nich je zapracována v zákoně o účetnictví a jeho prováděcích vyhláškách k postupům účtování. Obecně uznávané zásady jsou např.: zásada účetní jednotky účtujeme o přesně vymezeném ekonomickém celku, předpoklad trvání podniku alespoň v následujícím roce podnik bude pokračovat ve své činnosti, zásada oceňování peněžní jednotkou, zásada periodicity zjišťování hospodářského výsledku, zásada opatrnosti nepřeceňovat aktiva, nepodceňovat závazky, vytvářet opravné položky a 4 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

22 rezervy bereme v úvahu případná rizika a nejistoty, zásada historického účetnictví oceňování v historických pořizovacích cenách, předpokládá se zde stálá kupní síla peněžní jednotky, zásada srozumitelnosti informací, přednost obsahu před formou, relevance (závažnost) informací, zásada vymezení okamžiku realizace výnos a náklad vzniká v okamžiku děje transakce, bez ohledu na tok peněžních prostředků, akruální princip ekonomické jevy účtujeme v období, jehož se věcně týkají, kdy vznikly, bez ohledu na tok peněžních prostředků, zásada srovnatelnosti informací METODICKÉ PRVKY ÚČETNICTVÍ Pro dosažení věrného a pravdivého zobrazení hospodaření účetní jednotky využívá účetnictví specifické metodické prvky: charakterizující podstatu účetnictví o bilancování majetku a jeho zdrojů - rozvaha o oceňování zachycování a forma zpracování účetních informací o dokladovost o účet a systém účtů o podvojnost a souvztažnost o syntetická a analytická evidence o účetní knihy a účetní zápisy kontrolní prvky o inventarizace o předvaha

23 prvek zajišťující komunikaci a předání výsledků o účetní výkazy Obchodní majetek a jeho zdroje, rozvaha Účetnictví sleduje obchodní majetek účetní jednotky ze dvou základních hledisek: co má účetní jednotka k dispozici, jaký majetek vlastní = AKTIVA jak majetek získala, za jaké prostředky ho pořídila a původ tohoto finančního zdroje - jeho krytí = PASIVA Jedná se o dvojí pohled na stejnou věc a vychází ze skutečnosti, že každý druh majetku v podniku, musel být financován z určitého finančního zdroje. Vždy platí bilanční rovnice, tj. že aktiva se rovnají pasivům. Tato souběžná dvojí klasifikace bilanční princip - je základem systému účetnictví. Účetní výkaz sestavený na základě bilančního principu, který podává uspořádaný přehled aktiv a pasiv se nazývá rozvaha. Podle časového okamžiku a účelu sestavení rozeznáváme několik typů: zahajovací rozvaha sestaví se při vzniku účetní jednotky, počáteční rozvaha sestavuje se vždy na začátku nového účetního období (nejčastěji kalendářního roku), konečná rozvaha sestavuje se k poslednímu dni účetního období a při ukončení činnosti účetní jednotky, vyjadřuje stav majetku po přeměnách, které se staly během účetního období,

24 mimořádná rozvaha sestavuje se v průběhu účetního období při mimořádných situacích. Jednou z možných forem rozvahy je tabulka v T-formě, kdy jsou v levém sloupci aktiva, a v pravém pasiva v peněžním vyjádření. Může mít však i vertikální podobu. Rozvaha je statický obraz podniku ukazuje stav majetku a závazků účetní jednotky k určitému datu. AKTIVA Brutt o ROZVAHA K X Běžné období Korekc e Nett o Minul é obdob í PASIVA Vlastní I. Stálá aktiva I. kapitál 1. Dlouhodobý hmotný majetek Základní 1. kapitál 2. Dlouhodobý nehmotný majetek Rezervní a 2. jiné fondy 3. Dlouhodobý finanční majetek Nerozdělený 3. zisk II. Oběžná aktiva II. Závazky 1. splatné nad 1. Zásoby 1 rok 2. splatné do 1 roku 2. Pohledávky Finanční majetek 3. krátkodobé povahy Peněžní 4. prostředky II I. Ostatní aktiva Aktiva celkem II I. Rezervy IV. Ostatní pasiva Pasiva celkem Běžné obdob í Minul é obdob í Obsah a základní funkce rozvahy přehledné uspořádání majetku podniku v peněžním vyjádření nám dává podklady pro zhodnocení finanční pozice podniku. V rozvaze třídíme aktiva podle likvidnosti a pasiva dle vlastnictví na vlastní a cizí zdroje. Stav majetku (aktiv) členíme do tří sloupců: brutto stav majetku v historickém ocenění,

25 korekce zúčtované oprávky a opravné položky k majetku, netto stav majetku upravený o změny (brutto upravené o korekce). Stav pasiv se vykazuje pouze v jednom sloupci. Obsahové uspořádání a vzor rozvahy vypracovalo Ministerstvo financí a nalezneme ho ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. Porovnáním počáteční a konečné rozvahy (za běžné a minulé účetní období platí bilanční kontinuita, kdy konečný stav jednoho účetního období je shodný s počátečním stavem navazujícího účetního období) získáme informace o tom, jak se vyvíjí majetek podniku v čase vlivem hospodářských operací. Rozvaha také umožňuje zjistit hospodářský výsledek účetní jednotky zisk nebo ztrátu. Pro výpočet platí rovnost AKTIVA = PASIVA + ZISK AKTIVA + ZTRÁTA = PASIVA Oceňování aktiv Výši vykazovaných aktiv ovlivňuje nejen naturální vyjádření, ale i použitý způsob přiřazení oceňovací veličiny v korunovém vyjádření. Použitý způsob ocenění ovlivní informace jak o majetkové struktuře podniku, tak i o výši nákladů, výnosů a tím i hospodářského výsledku. Proto je oceňování, jako jeden z hlavních problémů účetnictví upraven právními předpisy. V zákoně o účetnictví se problematice oceňování věnuje Rozeznává tyto typy cen a zároveň určuje jejich použití:

26 pořizovací cena cena za kterou byl majetek pořízen a náklady spojené s jeho pořízením (použití u hmotného majetku kromě zásob), vlastní náklady přímé náklady vynaložené na výrobu, případně i část nepřímých nákladů, které se vztahují k výrobě či jiné činnosti (použití pro hmotný majetek a zásoby vytvořené vlastní činností), cena pořízení cena za kterou byl majetek získán bez nákladů s jeho pořízením souvisejících (zásoby), jmenovitá hodnota peněžní částka, která je trvale přiřazena majetku, jeho nominální hodnota (peněžní prostředky a ceniny, pohledávky a závazky), reprodukční pořizovací cena cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy o něm účtujeme (majetek získán bezúplatným nabytím, nebo náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit), čistá realizační cena zjistí-li se při inventarizaci, že je ocenění zásob v účetnictví trvale vyšší než jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem (čistá prodejní cena), přecení se zásoby na tuto nižší cenu. Při ocenění majetku i závazků vycházíme z principu opatrnosti aktiva nesmějí být nadhodnocena a pasiva podhodnocena. Proto se ocenění majetku i závazků smí upravit o položky vyjadřující rizika ztráty a znehodnocení (opravné položky). Pokud důvody pro tyto úpravy pominou, pak se tyto položky zruší Účet a systém účtů V průběhu účetního období, se jednotlivé účetní případy (hospodářské operace mající dopad na rozvahové položky) zachycují na účty (specializované, podrobněji členěné

27 položky rozvahy do jednotlivých tabulek účtů). Každý účet má dvě strany a nejčastěji je zobrazován v T- formě. Levá strana účtu se označuje Má dáti (MD, Debet, Na vrub), pravá strana Dal (D, Kredit, Ve prospěch) MD ÚČET AKTIV D Počáteční stav Přírůstky Úbytky Součet MD Konečný stav Součet D MD ÚČET PASIV D Počáteční stav Úbytky Přírůstky Součet MD Součet D Konečný stav Uspořádání účtů vychází z rozvahy jde o pomyslný rozklad rozvahy do podrobnějších účtů dodržujeme proto zásadu, že počáteční stavy zapisujeme vždy na tu stranu, na které byla příslušná položka uvedena v rozvaze. Tak vznikají účty rozvahové evidující majetek podniku a zdroje jeho krytí. Pro podrobnější sledování výše hospodářského výsledku a informace o tom, z jakých položek se skládá (jaké vlivy na jeho výši působí) vytváříme samostatné skupiny účtů nákladů a výnosů účty výsledkové. Nákladové účty (slouží k zachycení vstupů do podnikatelských procesů) mají charakter účtů aktivních přírůstky účtujeme na stranu MD. Výsledkové účty (zachycují výstupy

28 podnikatelského procesu) naopak evidují přírůstky na straně D Podvojnost a souvztažnost Princip podvojnosti znamená, že každá účetní operace je zapsána vždy na dva účty a to jednou na straně MD, a jednou na straně D. Jaké účty to budou, záleží na povaze hospodářské operace, kterou účetním záznamem zaznamenáváme. Správná volba účtů souvztažnost dvou účtů ovlivňuje věrohodnost a správnost účetních informací. Rozeznáváme čtyři základní typy účetních případů mající dopad na rozvahové stavy: 1. změna pouze v aktivech (např. nákup zásob) +A / -A MD ÚČET AKTIV D MD ÚČET AKTIV D PS PS Změna pouze v pasivech (např. rozdělení hospodářského výsledku do fondů vlastního kapitálu) +P -P MD ÚČET PASIV D MD ÚČET PASIV D PS PS Přírůstek na účtech aktiv i pasiv (např. získání bankovního úvěru) +A / +P MD ÚČET AKTIV D MD ÚČET PASIV D PS PS Úbytek na účtech aktiv i pasiv (např. úhrada dodavatelské faktury) -A / -P

29 MD ÚČET AKTIV D MD ÚČET PASIV D PS PS Stejným způsobem můžeme rozlišit i transakce, které vedou ke změně hospodářského výsledku (HV): 1. Vznik nákladů: pokles aktiv, pokles HV (např. spotřeba materiálu) MD ÚČET AKTIV D MD ÚČET NÁKLADŮ D PS růst pasiv, pokles HV (např. faktura za spotřebu energií, zúčtování mezd) MD ÚČET PASIV D MD ÚČET NÁKLADŮ D PS Vznik výnosů: růst aktiv, růst HV (např. prodej výrobků za hotové) MD ÚČET AKTIV D MD ÚČET VÝNOSŮ D PS pokles pasiv, růst HV (např. čerpání rezerv) MD ÚČET PASIV D MD ÚČET VÝNOSŮ D PS Průběžné zobrazování hospodářských operací do soustavy účtů umožňuje podnikateli znát stavy a pohyby aktiv a pasiv v podrobnějším členění. Účet tak umožňuje

30 sledování příslušného druhu prostředků ve vzájemných souvislostech Syntetická a analytická evidence Účty, které souborně zachycují všechny účetní případy v peněžním vyjádření nazýváme syntetické účty. V případě, že účetní jednotka potřebuje podrobnější sledování, rozloží syntetický účet na několik podrobnějších analytických účtů. Hloubka členění a počet úrovní analytických účtů závisí pouze na účetní jednotce. Součet stavů MD a D analytických účtů vztahujících se k jednomu syntetickému účtu se musí rovnat jeho stavu MD a D. Účetní jednotka si stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů, které bude v průběhu účetního období používat. Musí přitom vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Směrnou účtovou osnovu definuje vyhláška č. 500 / 2002 Sb., v části třetí a v příloze č. 4. Směrnou účtovou osnovu tvoří 10 účtových tříd, které se dále člení na účtové skupiny: 0 Dlouhodobý majetek 1 Zásoby 2 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 3 Zúčtovací vztahy 4 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 5 Náklady 6 Výnosy 7 Závěrkové a podrozvahové účty 8 a 9 Vnitropodnikové účetnictví

31 Pro jednoznačnou identifikaci účtů se používá číselné třídění, kdy první číslo účtu značí vždy účtovou třídu, do které patří dle věcného obsahu a ekonomického charakteru. Druhé číslo pak určuje skupinu. V případě, že se účetní jednotka rozhodne vést k určité účetní skupině analytickou evidenci, určí jí číselné označení (třetí číslice a dále..) Například označení účtu může označovat: 3 třída zúčtovací vztahy 33 zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 účet zaměstnanci analytická evidence rozčlenění zaměstnanců dle útvarů (administrativa, prodejci) analytická evidence účet konkrétního zaměstnance v oddělení administrativa sloužící k zachycení jeho mzdových účetních případů Výraznější uplatnění analytických účtů umožnilo používání informačních technologií v účetnictví. Počítačové programy umožňují vytvoření celé soustavy analytických účtů na které je primárně účtováno. Syntetické účty jsou pak druhotně odvozeny součtem příslušných analytických účtů Dokladovost Do účetnictví vstupují takové jevy, které působí na strukturu majetku nebo na hospodářský výsledek. Jen takové hospodářské jevy se stávají účetním případem. Aby mohl vstoupit do účetnictví, musí být o hospodářském jevu vedena dokumentace záznam o průběhu, nebo výsledku jevu. Aby takovýto doklad mohl

32 být podkladem pro účetní zápis, musí obsahovat základní náležitosti: označení účetního dokladu, popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, peněžní částku nebo údaj o množství a ceně, datum vyhotovení účetního dokladu, datum uskutečnění účetního případu, pokud není shodný s datem vyhotovení, podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Účetní doklady podléhají přezkušování jejich věrohodnosti a správnosti údajů jak formální, tak i věcné správnosti. Účetní doklady již nemusí být pouze v papírové formě, ale mohou být nahrazeny elektronickými daty. Takovýto elektronický doklad musí také splňovat všechny povinné náležitosti účetních dokladů, a povinnost doložení každého účetního případu příslušným ověřitelným dokladem Účetní knihy Z doby, kdy bylo účetnictví vedeno ručně ve vázaných nebo později volných účetních knihách, dodnes zůstalo označení sborníků účetních informací. Soubor syntetických účtů, na kterých sledujeme stav a pohyb majetku dle věcné povahy, se nazývá hlavní kniha. Stále hojnější využívání třídění účtů na analytické vede k sestavování knihy analytické evidence, pro níž platí stejná pravidla jako u hlavní knihy

33 Zákon o účetnictví vyžaduje, aby údaje o účtech v hlavní knize byly v členění minimálně na počáteční stav, obrat MD a D a na konečný stav účtu. Z hlediska časového se účetní případy evidují v další účetní knize deníku. Zápisy jsou v něm uspořádány chronologicky. Při zpracování účetnictví účetním programem je deník nahrazen sestavou účetních případů za určité období, kdy si uživatel může určit libovolné uspořádání dat dle jeho potřeb Kontrolní prvky inventarizace, předvaha Jedním z charakteristických rysů účetnictví je jeho kontrolní systém, který prověřuje, zda-li nedošlo k formálním nebo věcným chybám během zpracování účetních případů. Součástí kontrolního systému účetnictví je: přezkušování účetních dokladů, souběžné provádění účetních zápisů z hlediska časového i věcného, kontrolní soupisky, ověřování klíčových vazeb procesu zpracování účetních informací pomocí kontrolních čísel, sestavování předvahy, inventarizace aktiv a závazků. 5 Věcnou správnost dokladů obvykle ověřují konkrétní účastníci hospodářské operace, formální přezkoušení účetních dokladů pak mají na starosti obvykle účetní, 5 Abeceda účetních znalostí pro každého, Kovanicová D

34 které mají znalosti o povinných náležitostech účetních dokladů. Zachycování účetních případů do hlavní knihy (věcný obsah) a do deníku (časové hledisko) umožňuje provedení kontroly obratů: deníkový obrat za sledované období se musí rovnat součtu obratů strany MD všech účtů za stejné období a zároveň i součtu obratů strany D všech účtů. Základní funkcí předvahy je ověřit zda všechny účetní doklady vstoupily do zpracování účetního období a zda byl dodržen princip podvojnosti. Při zpracování účetnictví v počítačových programech se z analytických účtů sestaví kniha analytické evidence a z ní pak hlavní kniha i předvaha. Předvaha nám ukazuje, zda je účetnictví vedeno správně po formální stránce. To můžeme konstatovat v případě, že platí rovnosti v součtovém řádku tabulky předvahy. PŘEDVAHA - období od 1.1. do Číslo PS k 1.1. Obraty od 1.1. Konečný stav k účtu MD D MD D MD D Celkem MD = D MD = D MD = D Věcnou správnost ověřujeme pomocí inventarizace. Tou se rozumí několik činností: zjištění skutečného stavu aktiv, závazků (tato etapa se nazývá inventura), porovnání skutečných stavů zjištěných při inventuře se stavy evidovanými v účetnictví, zjištění rozdílů,

35 objasnění a zjištění příčiny každého rozdílu, vypořádání inventarizačních rozdílů jejich zanesení do účetnictví a zajištění tak shody skutečného stavu a účetního stavu aktiv, závazků, návrh a zavedení opatření pro předcházení vzniku rozdílů. Inventura může být jak fyzická (zjišťujeme stav měřením, vážením, počítáním kusů dle povahy majetku), nebo dokladová. Při dokladové inventuře ověřujeme účetní stav prostřednictvím účetních dokladů u takových aktiv a závazků, u kterých není možná fyzická inventura. Inventarizace se provádí periodicky, zpravidla 1x ročně k dni sestavování účetních výkazů (nejčastěji tak k ). Zákon o účetnictví umožňuje provádění inventury průběžně například u zásob. Zákon o účetnictví dále ukládá povinnost účetní jednotce prokázat provedení inventarizace veškerého majetku a závazků po dobu pěti let od jejího provedení Účetní výkazy Jeden z úkolů účetnictví je informovat uživatele (ať už podnikatele samotného, nebo ostatní osoby externí uživatele věřitele, obchodní partnery, banky..) o stavu a vývoji finanční pozice účetní jednotky. Děje se tak pomocí účetních výkazů sestavovaných v rámci účetní uzávěrky. Uzavření účetního období zahrnuje inventarizaci, výpočet a zúčtování daně z příjmů, uzavření účtů, účetních knih a sestavení řádné účetní závěrky

36 Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisků a ztrát (výsledovka), příloha k účetním výkazům. Součástí účetní závěrky může být i další výkaz cash flow přehled o peněžních tocích. Pro zajištění srovnatelnosti, srozumitelnosti dat i ochrany uživatelů účetních informací je obsah a částečně i forma účetní závěrky upravena právními předpisy. ROZVAHA Rozvaze jsem se již věnovala v předchozím textu, proto tedy jen připomenu účel rozvahy. Měla by poskytovat informace o: skladbě majetku - rozlišení majetku na stálou a oběžnou část aktiv, finanční stabilitě podniku stav pohledávek a závazků dle jejich likvidity (doby do splatnosti) struktuře vlastního kapitálu. VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT Výkaz zisků a ztrát slouží k informování o úspěšnosti hospodaření během účetního období. Jedná se o vertikální uspořádání položek nákladů (v členění dle druhů) a výnosů tak, aby bylo možné určit: provozní hospodářský výsledek před zdaněním, hospodářský výsledek z finančních operací před zdaněním, hospodářský výsledek za běžnou činnost po zdanění daní z příjmů, mimořádný hospodářský výsledek po zdanění, a celkový účetní hospodářský výsledek

37 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT Výnosy skupiny 60 65(provozní činnost) Náklady sk Provozní výsledek hospodaření Výnosy sk (finanční činnost) Náklady sk Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost po zdanění Výnosy sk. 68 (mimořádná činnost) Náklady sk. 58 Daň z příjmů z mimořádné činnosti splatná odložená Mimořádný výsledek hospodaření po zdanění Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ PO ZDANĚNÍ Běžné období Minulé období Tak jako u rozvahy i zde se údaje uvádějí v prvním sloupci za běžné období a v druhém sloupci pro srovnání za minulé účetní období

38 PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE Příloha obsahuje údaje o účetní jednotce, informace o používaných účetních metodách a další doplňující údaje potřebné k tomu, aby si uživatel účetních výkazů mohl utvořit správný názor na majetkovou a finanční situaci účetní jednotky. V jaké formě bude příloha sestavena je na volbě účetní jednotky je upraven pouze povinný obsah informací. Jsou to jak informace o majetku v účetnictví zachyceném (například způsob oceňování, stanovování opravných položek) tak i o majetku užívaném, avšak v účetnictví neevidovaném například leasingový pronájem majetku. Také zde nalezneme informace o používaném způsobu přepočtu cizích měn na českou korunu, způsob sestavování odpisových plánů investičního majetku a používané odpisové metody, přehled o změnách vlastního kapitálu, popis rozdělení hospodářského výsledku, tvorbu a čerpání jednotlivých fondů atd. CASH FLOW VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH Součástí účetní závěrky může být třetí výkaz výkaz o peněžních tocích, který v posledních letech nabývá na významu. Má za úkol vysvětlit příčiny změn peněžních toků během sledovaného období. Vysvětluje změny hotovostních prostředků, prostředků na účtech bank a poslední dobou i změny u peněžních ekvivalentů (krátkodobé vysoce likvidní cenné papíry). Peněžní toky se sledují zvlášť za investiční, finanční a provozní činnost. Výkaz cash flow lze sestavit pomocí dvou metod:

39 Přímá metoda spočívá v znalosti jednotlivých peněžních příjmů a výdajů. To je jedinou podmínkou k použití přímé metody. Nevychází z údajů obsažených ve výsledovce, a z údajů v rozvaze se použije pouze informace o počátečním a konečném stavu peněžních prostředků, tj. o výši jejich změny. Účetní jednotka by si měla sama roztřídit typy peněžních transakcí a jejich rozdělení do skupin. Výkaz cash flow z provozní činnosti sestavený přímou metodou pak může vypadat například takto: POČÁTEČNÍ STAV PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ Peněžní toky z provozní činnosti + Příjmy z prodeje zboží + Příjmy z prodeje výrobků + Příjmy z prodeje služeb ostatní příjmy z provozní + činnosti + přijaté úroky + Příjmy z mimořádné činnosti - Výdaje na pořízení zboží - Výdaje na pořízení zásob - Výdaje za energii - Výdaje za služby - Výdaje mzdové apod. - zaplacené daně a poplatky - placené úroky - placená daň z příjmů - Výdaje na mimořádnou činnost KONEČNÝ STAV PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ Sestavení cash flow přímou metodou je méně vhodné v případě, že se během účetního období uskutečnil velký

40 počet transakcí. Jejich sledování, evidence a třídění do skupin může být příliš náročné. Druhým způsobem sestavení výkazu peněžních toků je nepřímá metoda, která využívá skutečnosti, že každý peněžní tok musí být zachycen podvojným způsobem na souvztažném účtu. Právě souvztažné účty k účtům peněžních prostředků využívá nepřímá metoda k sestavení přehledu o peněžních tocích. Vzorový model ministerstva financí pro sestavování cash flow nepřímou metodou vychází jak z údajů rozvahy, tak i výsledovky. Principem je úprava hospodářského výsledku o nepeněžní výnosy a náklady a o nepeněžní změny aktiv a pasiv, kde pokles aktiv znamená růst peněžních prostředků a pokles pasiv znamená pokles peněžních prostředků (a naopak): HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z BĚŽNÉ ČINNOSTI - nepeněžní výnosy + nepeněžní náklady + úbytek aktiv - přírůstek aktiv - přírůstek pasiv + úbytek pasiv + - vyloučení toků z investiční a finanční činnosti PENĚŽNÍ TOK Z BĚŽNÉ ČINNOSTI I sestavení výkazu cash flow pomocí nepřímé metody se může setkat s potížemi. Nelze zde, tak jako u rozvahy či výkazu zisků a ztrát přesně určit, že se obraty těch a těch účtů zohlední v určitém řádku či sloupci výkazu. Je tomu tak zejména pro potřebu rozčlenit peněžní tok z

41 provozní, investiční a finanční činnosti, což by v případě automatického zpracování vyžadovalo vedení podrobné analytické evidence

42 5. DAŇOVÁ EVIDENCE Žádný právní předpis jednoznačně nevyjmenovává okruh osob povinných vést daňovou evidenci, tak jako je tomu u účetnictví. Ze zákona o daních z příjmů vyplývá základní pravidlo o vedení daňové evidence. Vedou ji povinně všechny fyzické osoby s příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, kromě těch, které vedou účetnictví dle zákona o účetnictví, nebo těch osob, které se rozhodnou uplatňovat výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. Fyzické osoby, které vedou daňovou evidenci nejsou účetní jednotkou podle zákona o účetnictví. Podnikatel, který se rozhodne vést daňovou evidenci, musí sledovat, zda u něj nenastala skutečnost zakládající povinnost vést účetnictví. Pokud by se tak stalo, musel by povinně převést daňovou evidenci na účetnictví PŘEDMĚT, CÍL A FORMA DAŇOVÉ EVIDENCE Daňová evidence obsahuje údaje o majetku a závazcích, příjmech a výdajích pro účely stanovení základu daně z příjmů fyzických osob. Zjištění základu daně z příjmů je primárním cílem daňové evidence. Pokud je daňová evidence vedena průběžně, může podnikateli poskytovat i informace o stavu a pohybu majetků a dluhů a dodávat tak podklady pro ekonomické rozhodování a řízení podnikatelského procesu. Příčinný vztah k podnikání je hlavním znakem evidovaných transakcí. Pokud je podnikatel registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, musí být daňová evidence vedena

43 v členění zajišťujícím podklady pro sestavení daňového přiznání k dani z přidané hodnoty. Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí právní předpisy o daních z příjmů, není-li tam daná složka majetku definována, použijí se platné předpisy o účetnictví a dále obchodní zákoník. Obchodní zákoník definuje v 4 odst. 4 majetek firmy a zdroje finančního krytí tohoto majetku jako obchodní majetek tj. souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných hodnot), které patří podnikateli, slouží a nebo jsou určeny k jeho podnikání

44 OBCHODNÍ MAJETEK PODNIKATELE STÁLÝ MAJETEK OBĚŽNÝ MAJETEK DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK ZÁSOBY DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY FINANČNÍ MAJETEK PENĚŽNÍ PROSTŘEDKY Zákon o daních z příjmů upravuje pouze obsah daňové evidence, způsob a formu jejího vedení už ponechává na volbě účetní jednotky. Nejsou zde již tak jako tomu bylo v předpisech pro jednoduché účetnictví předepsány knihy pohledávek a závazků a peněžní deník. Většinou se však tato evidence, na kterou byli podnikatelé navyklí při vedení jednoduchého účetnictví (do konce roku 2003), používá i nadále a odvíjí se od jednotlivých složek obchodního majetku. V současné době záleží pouze na podnikateli, zda-li bude vést daňovou evidenci ručně a vypisovat peněžní denník a další knihy, nebo zvolí vedení daňové evidence na počítači s využitím

45 tabulkových programů, nebo speciálního softwaru. Správce daně může formou písemného rozhodnutí uložit záznamní povinnost a tuto skutečnost má právo kontrolovat již v průběhu zdaňovacího období (Zákon o správě daní a poplatků 39). Podnikatel by měl stanovit vnitřní předpisy, které určují formu a pravidla pro zaznamenávání údajů o majetku a závazcích a peněžních tocích. To i z důvodu dodržení souladu s jinými zákony, majícími dopad na daň z příjmů, např. zákon o správě daní a poplatků stanovuje povinnost daňovému subjektu prokázání pravdivosti všech skutečností uvedených v daňovém přiznání a také schopnost kdykoliv doložit způsob nabytí, hodnotu a stav majetku a zásob. I nadále tak zůstává povinnost uchovávání dokladů a evidencí. Daňová evidence by měla zajistit: záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odepisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji podnikatel vytváří, evidenci o pohledávkách a závazcích, mzdové listy, soupisy majetku a závazků. 6 6 Meritum, daňová evidence

46 5.2. OCENĚNÍ A EVIDENCE OBCHODNÍHO MAJETKU Zákon o daních z příjmů přímo neukládá za povinnost vést evidenci majetku, ale v 7 nalezneme tvrzení, že daňová evidence obsahuje údaje o majetku. Jakým způsobem podnikatel dosáhne toho, aby měl k dispozici průkazné informace o obchodním majetku, při prokazování správnosti daňového přiznání, je pouze jeho volba. Lze jen doporučit navázání na zvyklosti z účetnictví jednoduchého na vedení evidenčních knih a karet jednotlivých složek majetku. Ve stejném paragrafu pak také nalezneme povinnost podnikatele zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků k poslednímu dni zdaňovacího období a provést o tomto zjištění zápis Hmotný majetek Hmotným majetkem zákon o dani z příjmů rozumí: samostatné movité věci, soubory movitých věcí (s výjimkou zásob) se vstupní cenou vyšší než Kč a jejich doba použití je delší než 1 rok, budovy, byty a nebytové prostory, stavby, pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, základní stádo a tažná zvířata, jiný majetek (technické zhodnocení). Pro evidenci hmotného majetku sloužily v případě jednoduchého účetnictví karty hmotného majetku. Stejný postup se doporučuje i v případě daňové evidence. Karta hmotného majetku obvykle obsahuje identifikační údaje

47 (název majetku, evidenční číslo, umístění), datum pořízení (zařazení do užívání), vstupní cenu, odpisovou skupinu, daňové odpisy uplatněné za zdaňovací období, daňové oprávky, daňová zůstatková cena. Obdobný způsob evidence je vhodný i u drobného hmotného majetku, který není zákonem o dani z příjmu evidován. Podnikatel by si měl určit cenovou hranici vstupní ceny, od které bude drobný hmotný majetek samostatně evidovat. Ocenění hmotného majetku upravuje zákon o daních z příjmů v 29. Vstupní cenou se rozumí: pořizovací cena v případě úplatně nabytého majetku, vlastní náklady je-li majetek pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele, reprodukční pořizovací cena, např. v případě bezúplatného nabytí majetku, cena stanovená pro účely daně dědické nebo darovací. Způsob a možnosti odepisování i jejich daňová znatelnost se řídí platnými ustanoveními zákona o daních z příjmů Nehmotný majetek Zákon o daních z příjmů přímo nedefinuje nehmotný majetek a odvolává se na účetní předpisy. Nehmotný majetek však nelze v daňové evidenci odepisovat. Nehmotným majetkem se rozumí:

48 zřizovací výdaje (i zaplacené v roce předcházejícím zahájení činnosti) v případě daňové evidence je lze v prvním roce podnikání uplatnit jako daňově uznatelné výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, drobný nehmotný majetek. Výdaje na pořízení nehmotného majetku jsou daňově uznatelným výdajem v okamžiku zaplacení. Stejně jako u hmotného majetku se doporučuje evidovat nehmotný majetek a to minimálně informace o pořízení a vyřazení majetku z obchodního majetku fyzické osoby Zásoby Stejně jako na nehmotný majetek i na zásoby se použijí platné účetní předpisy. Zásobami můžeme rozdělit do složek: materiál, zásoby vlastní výroby, zvířata, zboží. Zásoby jsou stejně jako hmotný majetek oceňovány dle způsobu nabytí pořizovací cenou, vlastními náklady, reprodukční pořizovací cenou a cenou zjištěnou pro účely dědické nebo darovací daně. Pro evidenci zásob se v jednoduchém účetnictví využívaly skladové karty zásob. Zachycují základní informace o stavu a pohybu zásob a jejich ocenění:

49 SKLADOVÁ KARTA ZÁSOB ORIENTÁLNÍ KALHOTY měrná jednotka - ks cena 1 ks cena zásob celkem datum doklad příjem výdej stav nákupní prodejní nákupní prodejní 1.1. PS Finanční majetek Pro finanční majetek opět použijeme účetní předpisy. Finančním majetkem rozumíme: dlouhodobý finanční majetek, o podíly v obchodních společnostech, o akcie, o dluhové cenné papíry, o směnky, o dlouhodobé půjčky a úvěry, krátkodobý finanční majetek, o ceniny, o peníze (koruny, valuty). Finanční majetek oceníme jmenovitou hodnotou (ceniny a peněžní prostředky) nebo pořizovací cenou při úplatném pořízení. Vzhledem k povaze tohoto majetku je ve vlastním zájmu podnikatele zvolit takovou formu evidence, aby měl přehled o jeho stavu, aktuální výši Pohledávky a závazky Pohledávkou rozumíme peněžitý nárok věřitele na úhradu v budoucnu, za dříve poskytnuté výkony či jiná plnění. Pohledávky vznikají časovým nesouladem mezi vlastním poskytnutím výkonu a okamžikem úhrady odběratelem. Pohledávky oceňujeme dle 5 zákona o daních z příjmů: