LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U ALGICKÉHO VERTEBROGENNÍHO SYNDROMU DEGENERATIVNÍ ETIOLOGIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U ALGICKÉHO VERTEBROGENNÍHO SYNDROMU DEGENERATIVNÍ ETIOLOGIE"

Transkript

1 Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U ALGICKÉHO VERTEBROGENNÍHO SYNDROMU DEGENERATIVNÍ ETIOLOGIE Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Veronika Mrkvicová Autor: Ivana Sahánková obor fyzioterapie Brno, duben 2012

2 Jméno a příjmení autora: Ivana Sahánková Název bakalářské práce: Léčebně-rehabilitační plán a postup u vertebrogenního algického syndromu degenerativní etiologie Title of bachelor s thesis: Medical rehabilitation plan and process in treatment of vertebrogenic disease of degenerative origin Pracoviště: Katedra fyzioterapie a rehabilitace Lékařské fakulty Masarykovy university Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Veronika Mrkvicová Rok obhajoby bakalářské práce: 2012 Souhrn: Bakalářská práce se zabývá problematikou vertebrogenních algických syndromů degenerativní etiologie. První část práce je věnována obecné charakteristice onemocnění, jeho etiologii, incidenci, degenerativním změnám a klinickým projevům spolu s diagnostickými a terapeutickými postupy. Speciální část je zaměřena na možnosti komplexní léčebné rehabilitace. Druhá část práce, kasuistika, zahrnuje realizaci léčebných postupů na konkrétním případu rehabilitačně léčené pacientky s lumboischialgickým syndromem. Summary: This dissertation describes vertebrogenic algic syndromes of degenerative etiology. The first part deals with general characteristics of the disease, its etiology, incidence, degenerative changes and clinical expressions as well as diagnostic and therapeutic methods. A special part is devoted to options of complex medical rehabilitation. The second part, case history, includes the realization of medical methods in a specific case of a conservatively treated patient suffering from lumboischialgic syndrome. Klíčová slova: vertebrogenní, degenerativní proces, bolest, rehabilitace Key words: vertebral, degeneration process, pain, rehabilitation Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem. 2

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Veroniky Mrkvicové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 3

4 Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Veronice Mrkvicové za její čas, odborné vedení a cenné rady při zpracování bakalářské práce. Ráda bych také poděkovala paní D. M. za její přístup, trpělivost a ochotu spolupracovat při realizaci léčebně rehabilitačního plánu. 4

5 OBSAH 1 PŘEHLED TEORETICKÝCH POZNATKŮ OBECNÁ ČÁST Definice Incidence Etiologie Anatomie páteře Obratle Spoje na páteři Svaly v oblasti páteře Zakřivení páteře Pohyblivost páteře Hluboký stabilizační systém páteře Degenerativní změny na páteři Průběh degenerativních změn Typy degenerativních změn na páteři Klinické projevy Bolest Bolestivé syndromy krční páteře Bolestivé syndromy bederní páteře Cervikální myelopatie Spinální stenóza Failed back surgery syndrom Diagnostické postupy Anamnéza Komplexní objektivní vyšetření Základní neurologické vyšetření Pomocné zobrazovací metody Diferenciální diagnostika Prognóza onemocnění Terapeutické postupy Farmakologická léčba Chirurgická léčba

6 1.2 SPECIÁLNÍ ČÁST Komplexní léčebná rehabilitace Kinezioterapie - léčebná tělesná výchova Léčebná tělesná výchova u vertebrogenního algického syndromu Terapie hlubokého stabilizačního systému Techniky myoskeletální medicíny Speciální fyzioterapeutické metody Škola zad Fyzikální terapie Elektroterapie Magnetoterapie Termoterapie a hydroterapie Fototerapie Mechanoterapie Psychosociální aspekty Lázeňská léčba Návrh ucelené rehabilitace KAZUISTIKA ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jméno pacienta Věk, výška, hmotnost, pohlaví Zařízení, oddělení kde byl pacient hospitalizován Diagnóza při přijetí POPIS VYŠETŘENÍ AUTOREM Anamnéza Lékařská vyšetření a léčba pacienta Ordinovaná rehabilitační léčba ZAPOJENÍ AUTORA DO PROCESU LÉČEBNÉ REHABILITACE Kineziologický rozbor Posturální vyšetření stoje Vyšetření pánve

7 Trendelenburgova zkouška Vyšetření na dvou vahách Antropometrické vyšetření Goniometrické měření metodou SFTR Dynamika páteře Vyšetření pohybových stereotypů Vyšetření svalové síly dle svalového testu Vyšetření nejčastěji zkrácených svalů Palpační vyšetření Vyšetření chůze Neurologické vyšetření Krátkodobý rehabilitační plán Realizace léčebně rehabilitačních postupů autorem v průběhu pobytu na klinice Výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení stavu pacienta při ukončení léčebné rehabilitace Posturální vyšetření stoje Vyšetření pánve Trendelenburgova zkouška Vyšetření na dvou vahách Antropometrické vyšetření Goniometrické měření metodou SFTR Dynamika páteře Vyšetření pohybových stereotypů Vyšetření svalové síly dle svalového testu Vyšetření nejčastěji zkrácených svalů Palpační vyšetření Vyšetření chůze Neurologické vyšetření DLOUHODOBÝ REHABILITAČNÍ PLÁN ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY

8 POUŽITÉ SYMBOLY A ZKRATKY a. arteria - tepna AC akromioklavukulární skloubení AF anulus fibrosus AGR antigravitační relaxace AP anteroposteriorní (projekce) BMI body mass index C krční cervikální - označení obratlů (C1-7) nebo nervových kořenů (C1-C8) CB cervikobrachiální syndrom CC cervikokraniální přechod nebo cervikokraniální syndrom CMP cévní mozková příhoda CNS centrální nervový systém CT počítačová tomografie CTh cervikothorakální (přechod) DD diadynamické (proudy) DK dolní končetina DKK dolní končetiny DM hloubka modulace u středofrekvenčních proudů EMG elektromyografie HK horní končetina HKK horní končetiny Hz hertz khz kilohertz HSS hluboký stabilizační systém HSSP hluboký stabilizační systém páteře IR infračervené záření Kg kilogram KTLR Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace L bederní lumbální - označení obratlů (L1-L5) nebo nervových kořenů (L1-L5) Lig. ligamentum - vaz Ligg. ligamenta - vazy LTV léčebná tělesná výchova LDK levá dolní končetina 8

9 LS lumbosakrální m. musculus - sval MHz megahertz mm. musculi - svaly mm milimetry MP meziobratlová ploténka MR magnetická rezonance ms milisekunda NSA nesteroidní antirevmatika NP nukleus pulposus PDK pravá dolní končetina PIR postizometrická relaxace PNF proprioceptivní neuromuskulární facilitace PMG perimyelografie RTG rentgen RZP rychlá zdravotnická pomoc S křížový - sakrální - označení obratlů (S1-S5) nebo nervových kořenů (S1-S5) Sb. sbírka SC sternoklavikulární skloubení SF srdeční frekvence SMS senzomotorická stimulace Sf (t) středofrekvenční proud tetrapolární aplikace SI sacroiliakální SIAS spina iliaca anterior superior SIPS spina iliaca posterior superior ST svalový test TENS transkutánní elektroneurostimulace Th hrudní torakální - označení obratlů (Th1-Th12) nebo nervových kořenů (Th1-Th12) ThL thorakolumbální TK tlak krve UZ ultrazvuk VAS vertebrogenní algický syndrom 9

10 1 PŘEHLED TEORETICKÝCH POZNATKŮ 1.1 OBECNÁ ČÁST Definice Vertebrogenní algické syndromy (VAS) patří mezi bolestivé stavy lokalizované nejčastěji v bederní, následované krční a hrudní oblastí, mající původ v páteři a okolních přilehlých strukturách. VAS zahrnují poruchy funkční reverzibilní, bez výraznějšího patologicko anatomického substrátu, a strukturální ireverzibilní. K druhým jmenovaným patří degenerativní proces, který se projevuje změnami intervertebrálních disků, kloubů a obratlů s možným útlakem nervových struktur (Kolář, 2009). Ve většině případů je shledána malá souvislost mezi symptomy a závažností nálezu. Vertebrogenními obtížemi trpí i jedinci, u kterých vyšetření neprokázalo žádné degenerativní změny. Na druhé straně nastává situace, ve které lidé vertebrogenními obtížemi netrpí, přesto degenerativní změny na páteři mají (Kolář, 2009). U vysokého procenta pacientů trpících bolestmi zad se nepodaří ani dnešními metodami zjistit žádné morfologické nálezy. Takovéto vertebrogenní obtíže se označují jako nespecifické bolesti zad, neboli bez diagnózy (Kolář, 2009) Incidence Vertebrogenní onemocnění patří po nemocech z nachlazení mezi nejčastější zdravotní obtíže, kvůli kterým pacienti vyhledávají lékařskou pomoc. Zároveň se řadí na páté místo příčin hospitalizace. Postihují populaci bez rozdílu věku a pohlaví, převážně však osoby v produktivním věku (nejvyšší výskyt mezi 30. až 50. rokem života, věková hranice se neustále snižuje). Častým důsledkem bývá pracovní neschopnost a omezení aktivity (Kolář, 2009; Skála a kol., 2011). Roční prevalence bolestí zad u populace v produktivním věku činí zhruba 40 %, z toho 10% skončí v pracovní neschopnosti a u stejného počtu dojde k přechodu do chronického stavu. Uvádí se, že asi 80% populace zažije alespoň jednou za život atak bolesti zad a 75% dětí již má s těmito bolestmi zkušenost. Vzhledem k častému výskytu tvoří v dnešní době výrazný socioekonomický problém (Kolář, 2009; Müller, Kacerovský, 2001). 10

11 1.1.3 Etiologie Vznik vertebrogenního algického syndromu je podmíněn jak poruchami funkčními, tak strukturálními. Obvykle změnám strukturálním předchází porucha funkce, která vede ve strukturách bohatých na receptory bolesti k nociceptivnímu dráždění, spojenému se vznikem svalových spasmů, a snížené pohyblivosti v pohybovém segmentu. Při opakovaných a déle trvajících funkčních změnách dochází ke změnám strukturálním, trofickým, produktivním a postižená část páteře reaguje sníženou odolností a znovu dochází k poruchám funkce (Ambler, 2006). Bolestivé stavy pramení i z nesprávného držení těla a svalových dysbalancí. Nejčastější příčinou těchto problémů jsou vadné pohybové stereotypy, nadměrně těžká práce nebo jednostranné přetěžování u sportů provozovaných od útlého věku a na vrcholové úrovni. Na druhou stranu i úbytek a nedostatek pohybové aktivity vede ke snížení kvality svalového a vazivového aparátu s následným vznikem obtíží. Významnou roli zde hrají viscerovertebrální vztahy, kdy onemocnění orgánů vyvolává reflexní reakci v příslušném segmentu včetně bolestí zad, nebo naopak obtíže s páteří imitují poruchy vnitřních orgánů (Mlčoch, 2008; Vacek, 2005). Ze strukturálních změn řadíme mezi nejdůležitější degenerativní onemocnění, úrazy, vrozené vady či získané deformity, nádory, osteoporózu nebo revmatoidní artritidu. Degenerativní změny vznikají jako reakce na opakovaná drobná poranění kostěné i vazivové tkáně způsobené nadměrným přetěžováním a nerovnoměrným zatěžováním jednotlivých páteřních úseků, častěji v segmentech se zvýšenou pohyblivostí hypermobilitou. Vývojové poruchy páteře i pohybových segmentů a jednotlivých obratlů urychlují degenerativní procesy v důsledku jejich nadměrného zatěžování. Degenerativní změny jsou taktéž projevem přirozeného stárnutí organismu a zároveň se na jejich vzniku mohou podílet i metabolická onemocnění (Rychlíková, 2008). Již v období dospívání dochází právě k přetěžování axiálního systému nevhodným zvedáním těžkých břemen, nekoordinovanými pohyby a ohýbáním. Ve středním věku se vyskytují velmi často postupné degenerace meziobratlových plotének v nejpohyblivějších a tím pádem nejzatíženějších segmentech krčních C5 C6 a lumbosakrálních L4 - L5 - S1. Ve věku nad šedesát let je výskyt degenerativních změn běžný (Dungl, 2005). Pohybový systém ve spolupráci se systémem limbickým reaguje na chronické působení stresogenních faktorů zvýšením svalového napětí zejména v oblasti pánevního dna, horních fixátorů lopatek a žvýkacích svalů. Tím dochází k flekčnímu držení trupu, zvýšené hrudní 11

12 kyfóze a předsunutému držení hlavy. S délkou doby trvání těchto stavů se postupně diferencují svaly s tendencí k oslabení a ke zkrácení. Opět se tedy rozvíjí svalová dysbalance vedoucí k chronickým obtížím (Vacek, 2005). Rizikové faktory V dnešní době směřuje k bolestem zad nejen sedavý a pohybově pasivní způsob života, ale velkou roli hraje i nadměrná tělesná hmotnost, vibrace a povolání. S moderním způsobem života je neodmyslitelně spojené kouření, které způsobuje mikroangiopatie a malnutrice chrupavek a vazů, které jsou i za normálních podmínek málo prokrveny. Zatímco všechny předchozí faktory můžeme ovlivnit změnou životního stylu nebo zaměstnáním, věk, pohlaví, rodinné predispozice a antropometrické parametry neovlivníme. I ty se určitou měrou podílejí na rozvoji bolestí zad (Kasík, 2002). Ne ze zcela jasných důvodů jsou ženy náchylnější k bolestem zad více než muži. Svou roli zde hraje především těhotenství, porod a následná péče spojená se zvedáním a nošením dítěte. Na druhou stranu se však muži podrobují dvakrát častěji chirurgickým zákrokům. Neméně významné jsou psychické změny. Mentální stres, deprese a úzkost jsou též spojeny s bolestmi, především v oblasti krční. Mezi nejběžnější činnosti vyvolávající bolesti zad patří dlouhodobé vystavování páteře činnostem jako je zvedání, posouvání a tahání těžkých břemen. Nevhodný je také statický pracovní stoj, natahování a vytáčení trupu do stran, ohýbání se v pase místo v kolenou a v neposlední řadě opakované předklony a dlouhodobé setrvání v ohnuté poloze. U sedavých zaměstnání, kdy se lidé často hrbí nad psacím stolem, dochází ke špatnému držení těla. Neodpovídající výška pracovní plochy, sezení na příliš vysoké nebo nízké židli s nevyhovujícím opěradlem, a nedostatečný prostor pro otáčení a pohyb s tím také neodmyslitelně souvisí. Mezi nejrizikovější povolání patří především dělníci, zdravotní sestry, řidiči nákladních aut, autobusů, traktorů a piloti. (Kasík, 2002; Tanner, 1995). Prevence Pro správnou prevenci onemocnění je důležité pochopit příčiny vzniku obtíží a také se seznámit s celou problematikou onemocnění. Teprve pak lze efektivně plnit její hlavní úkol, tj. zabránit vzniku obtíží a zároveň i předcházet jejich recidivám. Prevence vertebrogenních onemocnění by měla být zaměřena na odstraňování nebo alespoň minimalizování faktorů negativně působících na člověka. 12

13 Jednotlivé příčiny samy o sobě problémy nevyvolávají, ale jejich vzájemná kombinace má rozhodující vliv na vznik obtíží. Proto nepostačuje pouze pravidelné několikaminutové cvičení, ale zároveň je velmi důležitý vhodný výběr a úprava lůžka, správná poloha při usínání a ve spánku, nebo také podložení zad při sezení či jízdě autem, správné zvedání břemen a především udržení optimální tělesné hmotnosti. Pozitivní vliv v předcházení bolestí zad má i sebemenší zvýšení pohybové aktivity, např. chůze po schodech místo využití výtahu, rychlejší chůze nebo každodenní procházky (Hnízdil, 2000; Rychlíková, 2008). Častou příčinou vertebrogenních obtíží bývá nevhodná úprava pracovního prostředí. V zaměstnání bychom se měli zaměřit na správnou výšku pracovního stolu a zvolit vhodný tvar a výšku židle. Při práci na počítači je důležité správné umístění obrazovky a podložení předloktí a zápěstí. Vhodné je i provádění cviků na krční páteř a uvolnění šíjových a mezilopatkových svalů (Rychlíková, 2008). Otázka sportu při vertebrogenních obtížích bývá velmi diskutována z hlediska toho, které sporty jsou vhodné a které nikoliv. Je důležité zmínit, že výběr vhodné sportovní činnosti závisí nejen na již dříve provozovaných aktivitách, ale musíme zohlednit i typ jedince a jeho hybný systém. U jedinců, které sužují chronické obtíže, avšak recidivy zde nejsou tak časté, je zakázat sport zcela nevhodné. Všeobecně jsou známé sporty, kterých by se lidé s těmito obtížemi měli vyvarovat. Jedná se především o sporty spojené s vytáčením a napínám trupu, jako např. golf, bowling či baseball. Mezi další nevhodné sporty patří plavání stylem prsa, gymnastika, tenis, běh na lyžích, z důvodu rychlých náhlých prudkých pohybů a rizika pádů (pro jedince, kteří nemají vertebrogenní obtíže nebo jsou v období bez bolesti, je běh na lyžích vhodnou sportovní aktivitou) (Rychlíková, 2008) Anatomie páteře Páteř řadíme mezi osový orgán skeletu. Zabezpečuje vzpřímené držení těla, udržení rovnováhy, chrání míchu, kořeny míšních nervů a je pohybovou osou těla. Páteř je členitý sloupec složený z 33 obratlů. Tzv. obratle presakrální tvořící pohyblivou část páteře zahrnují 7 krčních, 12 hrudních a 5 bederních obratlů. Nepohyblivá část páteře se skládá z 5 křížových a 4 5 kostrčních obratlů srostlých v kost křížovou (os sacrum) a kost kostrční (os coccygis ) (Grim, Druga, 2006). Základním funkčním článkem páteře je Junghansův pohybový segment tvořený dvěma sousedními obratli s oblouky, kloubními výběžky a meziobratlovou ploténkou. Každý 13

14 segment zpevňuje systém vazů, svalů a kloubních pouzder spolu s bohatým cévním a nervovým zásobením (Müller, 1995) Obratle Obratel je nosná komponenta segmentu. Každý se skládá ze tří odlišně fungujících částí: těla, oblouku a obratlového výběžku. Tělo (corpus vertebrae) se nachází na ventrální straně, je nosným prvkem. Jedná se o typicky krátkou kost, která je z kraniální i kaudální strany zakončená drsnou meziobratlovou plochou pro spojení s chrupavčitou meziobratlovou destičkou. Oblouk (arcus vertebrae) chrání míchu. Dorzální okraj obratlového těla spolu s obratlovým obloukem připojeným k tělu prostřednictvím pediklů (pediculi arcus vertebrae), vytvářejí obratlový otvor (foramen vertebrae). Po celé délce páteře vytvářejí foramina vertebralia páteřní kanál (canalis vertebrae), kterým prochází mícha. Míšní nervy vystupující z páteřního kanálu prochází meziobratlovými otvory (foramina intervertebralia). Obratlové výběžky (processi vertebrales) mají dvojí funkci: párové výběžky kloubní (processus articulares superiores et processus articulares inferiores) nesou v místech skloubení se sousedními obratli kloubní plošky povlečené chrupavkou. Od párových výběžků příčných (processi transverzae) a nepárového výběžku trnového (processus spinosus) směřujícího dorzálně odstupují vazy fixující obratle a svaly zajišťující pohyblivost páteře (Čihák, 2001; Dylevský, 2009). a) krční obratle (vertebrae cervicales) C1 C7 Obratle krční (s výjimkou atlasu a axisu) mají nízká oválná těla, širší v příčném rozměru. Typické je foramen vertebrale trojúhelníkového tvaru, processi transverzi obsahují otvor pro průchod a. vertebralis, kloubní plošky processi articulares jsou mírně zakřivené, sklopené dorzokaudálně a ventrokraniálně, processi spinosi krátké, probíhající horizontálně a s výjimkou C2 a C7 rozvidlené. U C7 (vertebra prominens) je spinální výběžek dlouhý, rozšířený a pod kůží hmatný. Nosič C1 (atlas), první krční obratel, nemá obratlové tělo a trnový výběžek. Je tvořen pouze ze dvou oblouků. Na jeho horní kloubní plochy naléhají kondyly týlní kosti. Atlas je součástí atlantookcipitálního a atlantoaxiálního spojení. Čepovec C2 (axis), druhý krční obratel, má vzhled masivního krčního obratle nesoucí 14

15 poměrně velkou hmotnost hlavy. Na jeho horní straně je nápadný zub (dens axis) pro spojení s C1 (Čihák, 2001; Grim,Druga, 2006). b) hrudní obratle (vertebrae thoracicae) Th1 Th12 Obratlová těla jsou větší než u obratlů krčních a směrem kaudálním se zvětšují. Foramen vertebrale je okrouhlé, processi spinosi směřující dorzokaudálně dlouhé, vyjma Th11 a Th12, jež mají processi spinosi krátké. Artikulační plochy kloubních výběžků se sklápí do roviny frontální. Typickým znakem je přítomnost kloubních plošek (foveae costales) na bocích těl pro skloubení s hlavičkami žeber. Na hrotu silných příčných výběžků se nachází kloubní ploška (fovea costalis processus transversi) pro spojení s hrbolkem žebra chybí u Th11 a Th12 (Čihák, 2001; Grim, Druga, 2006). c) bederní obratle (vertebrae lumbales) L1 L5 Těla bederních obratlů jsou vysoká, široká a ledvinovitého tvaru. V oblasti zvané promontorium přechází L5 v kost křížovou. Processi costale jsou zakrnělá žebra zastupující výběžky příčné. Kloubní výběžky jsou zde orientované do roviny sagitální (Čihák, 2001). d) kost křížová (os sacrum) Kost křížová je srostlá z 5 obratlů sakrálních S1 S5. Její šířka se směrem kaudálním zužuje. Řadí se mezi nepohyblivou část páteře a zároveň je součástí pánve. Prostřednictvím křížové kosti dochází k přenosu a rozložení zatížení trupu, hlavy a HKK do kostry pánevního kruhu a k přenosu zatížení na DKK. Spolu s pánví a kyčelními klouby tvoří podpěrný systém (Čihák, 2001; Dylevský, 2001). e) kost kostrční (os coccygis) Kost kostrční tvoří srostlá těla 4 5 kostrčních obratlů, jejichž oblouky zanikly. Mezi křížovou a kostrční kostí je chrupavčité spojení, tzv. synchondrosa (Čihák, 2001) Spoje na páteři Na páteři rozlišujeme čtyři typy spojů: synchondrózy (spojení chrupavčité), syndesmózy (spojení vazivové), synostózy (spojení pomocí kostní tkáně - os sacrum, os coccygis) a kloubní spojení (meziobratlové klouby). Zvláštní spojení kosti týlní, atlasu a axisu se 15

16 označuje jako kraniovertebrální spojení (Čihák, 2001). Meziobratlové destičky - disci intervertebrale (synchondrózy) Meziobratlové destičky a cévní systém páteře tvoří hydrodynamickou komponentu pohybového segmentu. Vyrovnávají tlaky a napětí při vzájemných pohybech obratlů. Meziobratlová destička chybí mezi atlasem a axisem a poslední je lokalizována mezi L5/S1. Celkovým počtem je tedy 23 chrupavčitých útvarů spojujících sousední obratlová těla. Tloušťka i výška plotének se směrem kraniokaudálním zvyšuje. Výška všech meziobratlových destiček činí 1/5 až 1/4 celé délky páteře. Každá meziobratlová destička se skládá z anulus fibrosus, které vytváří při obvodu disku prstenec tvořený vazivovou chrupavkou a fibrózním vazivem obklopující nucleus pulposus - vodnaté řídké jádro kulovitého až diskoidního vzhledu uložené excentricky a blíže dorzálnímu okraji disku. Srůst s obratlovými těly je umožněn pomocí hyalinní chrupavky na jeho okrajích (Dobeš a Michková, 1997; Grim, Druga, 2006). Vazivová spojení páteře - ligamenta columnae vertebralis (syndesmózy) Obratle, nosné komponenty pohybových segmentů, jsou fixovány vazy, svaly a kloubními pouzdry. Vazivové spoje se řadí spíše mezi pasivní část nosné komponenty. Na páteři rozlišujeme vazy dlouhé a krátké, přičemž oba typy se podílejí na fixaci segmentů. Vazivo je také významným zdrojem informací signalizující směr pohybu určitého úseku (Dylevský, 2001). Dlouhé vazy páteře Lig. longitudinale anterius probíhá po ventrální straně páteře od předního oblouku atlasu až na kost křížovou. Kaudálním pokračováním lig. longitudinale anterius je lig. sacrococcygeus anterius probíhající po křížové kosti k přední straně kosti kostrční. S meziobratlovými destičkami je spojen volněji, zatímco s obratlovými těly srůstá. K hornímu okraji obratlového těla je fixován pevněji než k jeho dolnímu okraji. Hlavní funkcí je svázat a zpevnit celou páteř. Při záklonu (retroflexi) se vaz napíná a brání ventrálnímu vysunutí meziobratlové destičky. (Čihák, 2001; Dylevský, 2001). Lig. longitudinale posterius probíhá po přední ploše páteřního kanálu. Spojuje obratlová těla po jejich zadní ploše, od týlní kosti až na zadní plochu kosti křížové. S meziobratlovými destičkami je spojení pevnější, kdežto s obratlovými těly je spojen volněji. Funkcí zadního podélného vazu je zpevnit páteř. Napíná se při předklonu (anteflexi) a zabraňuje vysunutí 16

17 meziobratlové destičky do páteřního kanálu. Nejvíce výhřezů meziobratlových destiček je lokalizováno v L oblasti mimo jiné proto, že zde je zadní podélný vaz redukován pouze na několik vazivových proužků a destička je fixována méně než v ostatních segmentech páteře (Čihák, 2001; Dylevský, 2001). Krátké vazy páteře Ligg. flava spojují oblouky sousedních obratlů. Uzavírají páteřní kanál a doplňují meziobratlové prostory. Nedosahují až k tělu obratle. Mezi těly a ligamentem vznikají meziobratlové otvory pro výstup míšních nervů. Nejsilnější jsou vazy v oblasti L páteře obsahující nejvíce elastického vaziva. Při předklonu (anteflexi) se napínají a stabilizují pohybové segmenty. Ligg. intertransversalia probíhají mezi příčnými výběžky souběžně se stejnojmennými svaly. Vazy limitují rozsah předklonu (anteflexe) a úklonu (lateroflexe) na kontralaterální straně. Ligg. interspinalia spojují trnové výběžky obratlů. Vazy jsou tvořeny především kolagenními vlákny prokazující menší pružnost. Omezují rozevírání trnových výběžků. Limitují předklon, při kterém se napínají. Lig. supraspinale jsou zesílené pruhy interspinálních vazů přesahujících v oblasti C a Th páteře trnové výběžky. Lig. nuchae je prodloužením předchozího vazu až na týlní kost. Napomáhá fixaci lebky ve vzpřímené poloze (Čihák, 2001; Dylevský, 2009). Kloubní spojení páteře - articulationes columnae vertebralis Meziobratlové klouby i kraniovertebrální spojení patří mezi kinetickou a aktivně fixační komponentu pohybového segmentu. Mezi processus articulares krčních, hrudních a bederních obratlů se jedná o klasické synoviální klouby. Jednotlivé úseky páteře mají variabilní tvar i sklon kloubních ploch. V krční páteři jsou uloženy dorzokaudálně a ventrokraniálně, v hrudní frontálně a v bederní páteři sagitálně. Tvarové rozdíly kloubních ploch vyrovnávají meniskoidy vytvořené ze synoviální výstelky kloubů. Meziobratlová kloubní pouzdra jsou v oblasti C a L páteře volná, v Th úseku jsou nejkratší (Čihák, 2001; Dylevský, 2009). Kraniovertebrální spojení zahrnuje skloubení mezi kostí týlní a atlasem, articulatio atlantooccipitalis, a skloubení atlasu s axisem, articulatio atlantoaxialis (Čihák, 2001). 17

18 Svaly v oblasti páteře Svaly patří mezi kinematickou komponentu pohybového segmentu. Funkce zádových svalů je závislá na tom, v které vrstvě sval leží. Společné pro všechny svaly je však funkce tonická a vzpřimovací (Dylevský, 2009). a) heterochtonní svaly povrchová vrstva Svaly zajišťující stabilitu sektoru. Vývojově patří ke svalům HKK. Jejich aktivita narůstá při větších odchylkách těla, předklonu, zatímco v klidné poloze, stoji, jejich aktivita klesá. Svaly spinokostální do této skupiny zařazujeme dva svaly: m. serratus posterior superior a m. serratus posterior inferior. Jedná se o pomocné nádechové svaly, které zdvihají a fixují příslušná žebra a napomáhají tím kontrakci bránice. Svaly spinohumerální tato skupina zahrnuje svaly odstupující od páteře a připojující se ke kostem horní končetiny v oblasti ramenního kloubu. Vývojově se řadí ke svalům horní končetiny. M. trapezius, m. latissimus dorsi, m. levator scapulae, m. rhomboideus minor a m. rhomboideus major se podílejí na pohybech lopatky a ramenního kloubu (Dylevský, 2009). b) autochtonní svaly hluboká vrstva Svaly vlastního zádového původu spojují sousední segmenty páteře. Jsou uloženy paravertebrálně. Zajišťují stabilizaci hybných segmentů. Nejvíce se podílí na vzpřimování trupu, ovládají ale i všechny pohyby páteře mimo anteflexe. Podle průběhu svalových snopců a funkce rozlišujeme několik systémů: Systém sakrospinální m. erector spinae. V kaudální části jednotný systém svalů se v kraniální častěji rozděluje na m. longissimus a m. iliocostalis. Oboustranně zajišťují extenzi a jednostranně lateroflexi páteře. Systém spinotransverzální m. splenius capitis et cervicis, vytvořené pouze v krajině šíjové. Zajišťují pohyby C páteře i hlavy extenzi při oboustranné kontrakci, úklon a rotaci na stejnou stranu při kontrakci jednostranné. Systém spinospinální mm. spinalis. Dlouhý štíhlý sval přeskakující jeden až dva trnové výběžky bederních a hrudních obratlů. V krční krajině často chybí. Funkce odpovídá předešlému svalu. Systém transverzospinální m. semispinalis thoracis, capitis et cervicis zaklánějí, uklání páteř a otáčejí ji na opačnou stranu. Mm. multifidy vyplňují prostory mezi příčnými 18

19 a trnovými výběžky. Mimo úklony páteře mají stejnou funkci jako mm. semispinalis. Mm. rotatores, krátké svaly vyvolávající při oboustranné kontraci extenzi kraniálnějšího obratle a při kontrakci jednostranné otáčejí kraniální obratel na opačnou stranu. Systém krátkých zádových svalů mm. interspinales, napjaté mezi obratlovými trny. Napomáhají při záklonu. Mm. intertransverzarii, které pomáhají při úklonu páteře a nacházejí se mezi příčnými výběžky. Hluboké svaly šíjové m. rectus capitis posterior major et minor a m. obliquus capitis superior et inferior. Jedná se o systém čtyř krátkých svalů CC přechodu probíhajícími mezi prvními dvěma krčními obratli a kostí týlní. Nastavují polohu hlavy vzhledem k horní C páteři (Grim, Druga, 2006; Dylevský, 2009). c) zádové fascie Tenká fascia superficialis kryje jednotlivé povrchové svaly zad a přechází ventrálně do povrchové fascie krční, hrudní a břišní. Oblast krční obaluje tenká fascia nuchae překrytá trapézovým svalem. Fascia thoracolumbalis, povrchově uložený list fascia thoracodorsalis, je aponeurózou m.latissimus dorsi. Hluboký list, aponeurosis lumbalis, tuhá vazivová blána oddělující m. erector spinae a m. qudratus lumborum. Vazivový obal sakrospinálních svalů vzniká na jeho laterálním okraji srůstem obou listů (Grim, Druga, 2006; Dylevský, 2009) Zakřivení páteře Esovité zakřivení páteře zvyšuje její pružnost a pevnost. Zajišťuje jak funkci statickou (sed, stoj), tak i dynamickou (Dylevský, 2001). Pro páteř dospělého člověka je typické zakřivení v rovině sagitální (předozadní) a mírně i v rovině frontální (čelní). V sagitální rovině dochází k pravidelnému střídání obloukovitého vyklenutí dopředu (lordózy) a obloukovitého vyklenutí dozadu (kyfóza). Krční lordóza s vrcholem u C4 - C5 přechází v hrudní kyfózu s vrcholem u Th6 - Th7, která dále pokračuje bederní lordózou s vrcholem u L3 - L4. Od přechodu L5 - S1 (promontorium) pokračuje křížová kost kyfotickým zakřivením. V rovině frontální je fyziologické minimální zakřivení ve smyslu skoliózy, v případě většího zakřivení se jedná o patologii (Čihák, 2001; Dobeš a Michková, 1997). 19

20 Pohyblivost páteře a) horní krční páteř cervikokraniální spojení Zcela odlišným, specifickým uspořádáním a skloubením umožňují spoje atlantookcipitální a atlantoaxiální pohyby všemi směry a ve velkém rozsahu. Nejenže nesou hmotnost hlavy, ale tvoří nejdůležitější úsek axiálního systému. V atlantookcipitálním kloubu se jedná o pohyby kývavé v předozadním směru (flexe extenze) v rozsahu 15 stupňů. Nepatrné jsou zde i stranové posuny kondylů v jamkách atlasu v rozsahu do 8 stupňů. Případný větší pohyb je již provázen rotací C páteře. V atlantoaxiálních kloubech dochází především k rotačním pohybům v rozsahu 30 stupňů na každou stanu. Atlas a k němu relativně pevně fixovaná lebka se otáčí kolem zubu čepovce. Po vyčerpání rozsahu rotace mezi atlasem a axisem je pohyb přenesen na kaudální segmenty C páteře. Rozsah flekčních a extenčních pohybů je 15 stupňů, lateroflexe nepatrná. Důležitou úlohu zde má silný vaz lig. transverzum atlantis, který odděluje zub čepovce od páteřního kanálu, přitlačuje zub k přednímu oblouku atlasu a brání tak posunu atlasu po axisu směrem ventrálním a tím stlačení míchy (Linc, 2003). b) dolní krční páteř Nejpohyblivější úsek páteře je lokalizován v této oblasti, v segmentech C4/5 a C5/6. Dolní krční páteř tvoří spojovací segment mezi krční a hrudní páteří. Rozsah pohybů flexe a extenze dosahuje hodnot až 90 stupňů. Při obou pohybech dochází nejprve k posunu kloubních plošek a následně v krajních polohách na sebe nalehnou a ukončí pohyb. Při předklonu dochází k pohybu obratlových těl ventrálně, zatímco při extenzi dorzálně. Lateroflexe, rozsahem stupňů, je spojená se současnou rotací obratlů, které se postupně otáčejí do konvexity uklánění páteře ( Dylevský, 2009). c) hrudní páteř Je nejméně pohyblivý úsek páteře zahrnující přechod krční a hrudní páteře (cervikotorakální přechod C7 Th1) a dolní hrudní sektor Th 6-7 až L 1-2 přecházející plynule do bederní páteře. Rozsahy flekčních a extenčních pohybů jsou zde velmi omezeny žebry připojenými na hrudní kost a sklonem trnových výběžků. Lateroflexe je zde minimální, vždy je však spojena s rotací obratlů. Na každý stupeň úklonu připadá jeden stupeň rotace. Rotace i s L páteří dosahují 30 stupňů na obě strany (Dylevský, 2009). 20

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla BIOMECHANIKA PÁTEŘ PÁTEŘ Komponenty nosná hydrodynamická kinetická Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla PÁTEŘ STRUKTURA Funkce: stabilizace, flexibilita, podpora, absorpce nárazu,

Více

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB

Kořenové syndromy. MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy MUDr.Dana Vondráčková Centrum léčby bolesti FNB Kořenové syndromy Cervikobrachiální syndrom Hrudní úžinový syndrom Výhřez bederní meziobratlové ploténky Pseudoradikulární bolesti Spondylolýza,

Více

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad.

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad. Anatomie I přednáška 7 Svaly zad. Svaly zad I. 4 vrstvy (od povrchu k hlouběji uloženým) 1. vrstva (povrchová) sval trapézový široký sval zádový 2. vrstva zdvihač lopatky svaly rhombické Svaly spinohumerální

Více

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI

Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Jméno a příjmení: Studijní kombinace : datum: Praktické cvičení TESTY NA VYŠETŘENÍ PÁTEŘE a JEJÍ POHYBLIVOSTI Úvod: Jedním z prvních hlavních znaků správného držení těla je správné fyziologické zakřivení

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK Mgr. Ivana Sahánková Kompenzační cvičení HLUBOKÝ STABILIZAČNÍ SYSTÉM často nazývaný jako,,core svalová souhra zajišťující stabilizaci páteře při statickém zatížení a doprovází

Více

Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV

Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Páteř pohybová osa těla intervertebrální a ukovertebrální skloubení ligamenta meziobratlové ploténky obratle paravertebrální svaly ochrana

Více

Vertebrogenní algický syndrom?

Vertebrogenní algický syndrom? Vertebrogenní algický syndrom? Machartová V. Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře všech odborností Registrační číslo projektu CZ.01.07/3.2.02/01.0026 10.11.

Více

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza DEFORMITY PÁTERE Obsah prednášky Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza Detská kyfóza (školní kulatá záda) Prícina:

Více

Obsah. Předm luva Ú v o d... 13

Obsah. Předm luva Ú v o d... 13 Obsah Předm luva... 11 Ú v o d... 13 Základní anatomie a fyziologie páteře... 14 Základní tvar obratlů... 15 Spojení obratlů... 16 Pohybový segment... 18 Páteř jako c e le k... 20 Pohyblivost páteře jako

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Lidská páteř (aneb trocha anatomie)

Lidská páteř (aneb trocha anatomie) Zdravá záda a správné dýchání doma i ve škole Dagmar Dupalová, Kateřina Neumannová, Martina Šlachtová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

6 PŘÍLOHY. Č. 1 Souhlas etické komise. Č. 2 Vzor informovaného souhlasu. Č. 3 Seznam tabulek. Č. 4 Seznam zkratek. Č. 5 Obrázky

6 PŘÍLOHY. Č. 1 Souhlas etické komise. Č. 2 Vzor informovaného souhlasu. Č. 3 Seznam tabulek. Č. 4 Seznam zkratek. Č. 5 Obrázky 6 PŘÍLOHY Č. 1 Souhlas etické komise Č. 2 Vzor informovaného souhlasu Č. 3 Seznam tabulek Č. 4 Seznam zkratek Č. 5 Obrázky Příloha č. 2 - Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS Vážená paní, vážený

Více

6. Přílohy. Příloha č. 1: Vyjádření etické komise. Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu pacienta

6. Přílohy. Příloha č. 1: Vyjádření etické komise. Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu pacienta 6. Přílohy Příloha č. 1: Vyjádření etické komise Příloha č. 2: Vzor informovaného souhlasu pacienta Příloha č. 3: Fotodokumentace terapie cvičení na Redcordu cvik č. 1 Příloha č. 4: Fotodokumentace terapie

Více

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pokračuje v Roce prevence

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pokračuje v Roce prevence Všeobecná fakultní nemocnice v Praze pokračuje v Roce prevence Únorová akce upozornila: nesprávné provádění každodenních činností má za následek bolesti zad ZAČÍNÁ EPIDEMIE BOLESTÍ ZAD? Bolesti zad velmi

Více

Cervikální myelopatie, dg. a dif. dg., terapie. Doc.MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV

Cervikální myelopatie, dg. a dif. dg., terapie. Doc.MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV Cervikální myelopatie, dg. a dif. dg., terapie Doc.MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV pohybová osa těla intervertebrální a ukovertebrální skloubení ligamenta meziobratlové

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno

Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno Nativní rtg v diagnostice onemocnění nervového aparátu. Ladislav Stehlík Odd. zobrazovacích metod VFU Brno Neurocranium Kongenitální anomálie Infekční a zánětlivé změny Neoplazie 2 Hydrocefalus Dorzální

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Autor: Mgr. Simona Šrubařová, Ph.D. Martina

Více

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ BIOMECHANIKA KLOUBY TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní chrupavka

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

Vertebrogenní poruchy. Páteř. Páteř. Meziobratlová ploténka. Meziobratlová ploténka 3/29/2013

Vertebrogenní poruchy. Páteř. Páteř. Meziobratlová ploténka. Meziobratlová ploténka 3/29/2013 Doc. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc Neurologická klinika 3.LF UK a FNKV - vedoucí příčinou omezení aktivity lidí do 45 let - 5. nejčastější příčina hospitalizace u nás - téměř každý se setká s atakou bolestí

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Kosterní soustava I. - Kostra osová

Kosterní soustava I. - Kostra osová I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 2 Kosterní soustava I. - Kostra

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

Úrazy opěrné soustavy

Úrazy opěrné soustavy Úrazy opěrné soustavy EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.6 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

Bederní algický syndrom - diferenciální diagnostika. Bartoš. M. Ochrana zdraví ŠKODA AUTO a.s.

Bederní algický syndrom - diferenciální diagnostika. Bartoš. M. Ochrana zdraví ŠKODA AUTO a.s. Bederní algický syndrom - diferenciální diagnostika Bartoš. M. Ochrana zdraví ŠKODA AUTO a.s. Úvod Algický bederní syndrom - Bolest zad - terminologie, definice Dělení bolestí zad Etiologie a diagnostika

Více

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Jiří Brynda FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Jiří Brynda Studijní

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI

VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI Michal Kalina ERGONOMIE Optimalizace lidské činnosti Zabývá se ochranou zdraví člověka při práci Zkoumá účinky sil a polohy na pohybový systém VYUŽITÍ POZNATKŮ ERGONOMIE Sníží

Více

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Anatomie. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Anatomie Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Obsah přednášky: svaly zádové svaly hrudníku svaly břicha svaly krku svaly horní končetiny svaly dolní končetiny Musculidorsi svaly zádové Zádovésvaly jsou rozprostřeny

Více

Seznam obrázků Obr. 1 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... 6 Obr. 2 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu...

Seznam obrázků Obr. 1 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... 6 Obr. 2 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... Funkční poruchy pohybové soustavy 1 / 8 Obsah FUNKČNÍ PORUCHY POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 HYBNÝ STEREOTYP... 2 POSTURÁLNÍ STEREOTYP... 3 Fyziologická postura ve vzpřímeném stoji... 3 Vybrané patologie posturálních

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury KOMPLEXNÍ LÉČEBNÁ REHABILITACE U OSOB PO OPERACI VÝHŘEZU MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY V BEDERNÍ OBLASTI Diplomová práce (bakalářská) Autor: Jana Roglová,

Více

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH. Bakalářská práce. v oboru fyzioterapie

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH. Bakalářská práce. v oboru fyzioterapie Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH Bakalářská práce v oboru fyzioterapie VEDOUCÍ PRÁCE Mgr. Leona Placarová AUTOR PRÁCE Veronika Tereza

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Bakalářský studijní program: SPECIALIZACE VE ZDRAVOTNICTVÍ Studijní obor: FYZIOTERAPIE FYZIOTERAPIE U VERTEBROGENNÍHO ALGICKÉHO SYNDROMU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Více

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno

Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií. Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Elektrofyziologická vyšetření u radikulopatií Blanka Mičánková Adamová Neurologická klinika FN Brno Definice Radikulopatie postižení míšního kořene Míšní kořeny 8 krčních kořenů, 12 hrudních kořenů, 5

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO OPERACI MEZIOBRATLOVÉ PLOTÉNKY Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Olga Vallová Autor: Marie

Více

Příčin je celá řada, jednak funkčních, ale i strukturálních na kostech, kloubech, vazech, svalech, nervech.

Příčin je celá řada, jednak funkčních, ale i strukturálních na kostech, kloubech, vazech, svalech, nervech. VAS - VERTEBROGENNÍ ALGICKÝ SYNDROM Téměř každý z nás má v průběhu života zkušenosti s bolestí v zádech. Tyto obtíže často člověka omezují v běžných denních činnostech, vedou často k pracovní neschopnosti.

Více

Kraniocervikální přechod

Kraniocervikální přechod Kraniocervikální přechod anatomie zobrazení Bušková J., Šprláková-Puková A., Keřkovský M. Radiologická klinika FN Brno a LF MU v Brně Přednosta: prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. MBA obsah anatomie kraniocervikálního

Více

Doporučení Vezměte si, prosím, pohodlný oděv. Cvičí se na boso. Veškeré pomůcky jsou pro vás zajištěny.

Doporučení Vezměte si, prosím, pohodlný oděv. Cvičí se na boso. Veškeré pomůcky jsou pro vás zajištěny. Statistiky uvádí, že potíže se zády, šíjí a rameny přivádí do ordinací lékařů stále více lidí. 80% populace již zažilo bolesti v zádech. Nemoci s tím související přispívají značným dílem k rozsahu pracovní

Více

TRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST?

TRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST? TRÁPÍ VÁS NEBO VAŠE BLÍZKÉ BOLEST? ZDE APLIKUJEME -MD INJEKCE Kompletní řada certifikovaných zdravotnických středků terapii bolesti způsobené onemocněním pohybového a podpůrného aparátu. zmírnění bolesti

Více

Stabilografie x Statokinezimetrie

Stabilografie x Statokinezimetrie Stabilografie x Statokinezimetrie Využití -fyziologie, pat.fyziologie, farmakologie, neurologie, ORL, sportovní medicína, preventivní lékařství, toxikologie. Nejčastější použití při Dg. poruch rovnováhy

Více

Poranění krční páteře

Poranění krční páteře Poranění krční páteře Mrůzek M.,Paleček T. Neurochirurgická klinika FN Ostrava Přednosta: MUDr Tomáš Paleček Ph.D. Neurochirurgická klinika Úvod Poranění C páteře: 64 spinálních poranění/ 1milion obyvatel/1rok

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Jak na zvětšenou kyfózu: Co je kyfóza, rozdělení, příčiny, co cvičit a čemu se vyhnout

Jak na zvětšenou kyfózu: Co je kyfóza, rozdělení, příčiny, co cvičit a čemu se vyhnout Jak na zvětšenou kyfózu: Co je kyfóza, rozdělení, příčiny, co cvičit a čemu se vyhnout Kyfóza dostala své jméno z řeckého slova kyfos, což značí přední ohyb, což je to, co kyfóza je: ohnutí či zaokrouhlení

Více

Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře

Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře Ján Kočiš, Peter Wendsche et al. Poranění páteře Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě

Více

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání Nakládalová, M. 1, Bartoušek, J. 2 Pešáková, L. 3, Nakládal, Z. 3 1 Klinika pracovního lékařství a 2 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc 3

Více

Onemocněnípáteře jako nemoci z povolánív jiných zemích. Jako první: chron. onemocněníbedernípáteře z přetěžování

Onemocněnípáteře jako nemoci z povolánív jiných zemích. Jako první: chron. onemocněníbedernípáteře z přetěžování Onemocněnípáteře jako nemoci z povolánív jiných zemích Požadavek na aktualizaci seznamu nzp a zařazení onemocnění páteře i u nás Jako první: chron. onemocněníbedernípáteře z přetěžování Dosavadnípracovnínávrh

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy (záklon hlavy), napomáhá vzpažení horní vlákna elevace lopatek (zvednutí lopatek) střední vlákna

Více

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi Nakládalová, M. 1, Pešáková, L. 2, Nakládal, Z. 2, Bartoušek, J. 3, Fialová, J. 1 1 Klinika pracovního lékařství a 3 Neurologická klinika FN a LF UP Olomouc

Více

Útlak krční míchy (spondylogenní cervikální myelopatie)

Útlak krční míchy (spondylogenní cervikální myelopatie) Útlak krční míchy (spondylogenní cervikální myelopatie) Autor: Lukáš Krška, Školitel: doc. MUDr. Lumír Hrabálek Spondylogenní cervikální myelopatii bychom mohli volně přeložit, jako útlak krční míchy páteřními

Více

17. CHIRURGICKÁ TERAPIE ISTMICKÉ SPONDYLOLISTÉZY OTEVŘENOU REDUKCÍ A VNITŘNÍ FIXACÍ KAZUISTIKA

17. CHIRURGICKÁ TERAPIE ISTMICKÉ SPONDYLOLISTÉZY OTEVŘENOU REDUKCÍ A VNITŘNÍ FIXACÍ KAZUISTIKA 131 17. CHIRURGICKÁ TERAPIE ISTMICKÉ SPONDYLOLISTÉZY OTEVŘENOU REDUKCÍ A VNITŘNÍ FIXACÍ KAZUISTIKA Pavel Barsa Jako ilustrativní příklad operačního řešení istmické spondylolistézy předkládáme kazuistiku

Více

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Chyby při polohování. Markéta Stošková DiS.

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Chyby při polohování. Markéta Stošková DiS. Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace Chyby při polohování Markéta Stošková DiS. Zásady, které se často porušují Polohovat po 2 hodinách, podle potřeb pacienta i častěji, mikropolohování, v noci

Více

Pohybový systém KOSTRA A KOSTI. 2. Klouby. 1. Kosti fce. Kost

Pohybový systém KOSTRA A KOSTI. 2. Klouby. 1. Kosti fce. Kost KOSTRA A KOSTI Pohybový systém 1. Kosti 2. Klouby 3. Svaly 4. Vazy Mgr. Jiří Okrouhlý Ph.D. 1. Kosti fce. - pevnost a pružnost - chrání orgány - umožňuje pohyb (úpony svalů) 2. Klouby - část organická

Více

10 pravidel pro správné sezení

10 pravidel pro správné sezení Ergonomie sezení Řada z nás tráví v zaměstnání většinu pracovní doby vsedě. Připočteme-li navíc dobu strávenou vsedě u jídla, v dopravních prostředcích nebo televize, prosedíme neuvěřitelných 80 000 hodin

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

DĚTSKÁ NEMOCNICE BRNO CVIČENÍ S OVERBALLEM MANUÁL PRO DOMÁCÍ CVIČENÍ DĚTÍ S VADNÝM DRŽENÍM TĚLA A STRUKTURÁLNÍMI VADAMI PÁTEŘE.

DĚTSKÁ NEMOCNICE BRNO CVIČENÍ S OVERBALLEM MANUÁL PRO DOMÁCÍ CVIČENÍ DĚTÍ S VADNÝM DRŽENÍM TĚLA A STRUKTURÁLNÍMI VADAMI PÁTEŘE. DĚTSKÁ NEMOCNICE BRNO CVIČENÍ S OVERBALLEM MANUÁL PRO DOMÁCÍ CVIČENÍ DĚTÍ S VADNÝM DRŽENÍM TĚLA A STRUKTURÁLNÍMI VADAMI PÁTEŘE Kolektiv DRHO Brno 2016 Cvičební jednotka s využitím overballu 1. Protažení

Více

Poradna stresové inkontinence z pohledu fyzioterapeuta. Mgr. Petra Brédová Rehabilitační oddělení KN Liberec a.s.

Poradna stresové inkontinence z pohledu fyzioterapeuta. Mgr. Petra Brédová Rehabilitační oddělení KN Liberec a.s. Poradna stresové inkontinence z pohledu fyzioterapeuta Mgr. Petra Brédová Rehabilitační oddělení KN Liberec a.s. Co nás vedlo k otevření poradny? Nedostatečná péče o tuto problematiku v okolí Vysoký počet

Více

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016 FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku FYZIOTERAPIE 2016 1. Fraktury v oblasti pletence ramenního a proximálního konce humeru - anatomie v oblasti pletence

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v neurologii Specifika ošetřovatelské péče u neurologických pacientů Specifika

Více

Části kostry, končetiny

Části kostry, končetiny AM110-0104 AM110-0084 AM110-0086 AM110-0102 AM110-0088 AM110-0065 AM110-0063 AM110-0059 AM110-0082 AM110-0090 AM110-0057 AM110-0061 AM110-0088 Kostra ruky, spojeno drátem, volba L/P AM110-0078 AM110-0080

Více

BIOMECHANIKA KOLENNÍ KLOUB

BIOMECHANIKA KOLENNÍ KLOUB BIOMECHANIKA KOLENNÍ KLOUB KOLENNÍ KLOUB (ARTICULATIO( GENU) Složený kloub, největší a nejsložitější v lidském těle. 3 kosti - femur, tibie, patela 3 oddíly - mediální, laterální, patelofemorální 4 ligamenta

Více

ABY NÁS ZÁDA NEBOLELA. 1. díl

ABY NÁS ZÁDA NEBOLELA. 1. díl ABY NÁS ZÁDA NEBOLELA Marta Benešová, lektorka sboru žen ČASPV Obrázky: Draha Horáková 1. díl Už v době, kdy se člověk naučil chodit vzpřímeně začal zřejmě velký problém se zády a s páteří, neboť vzpřímenou

Více

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Svaly hrudníku MM.THORACIS 1./ Svaly pletence HK Deltový sval M. DELTOIDEUS - upažení, předpažení, rozpažení - udržuje

Více

MOTION. 100 kg. 5 let záruka

MOTION. 100 kg. 5 let záruka MOTION elektricky Výškově stavitelné stoly +5 100 kg certifikace EU 5 let záruka snadná montáž nosnost 100 kg elektricky pohon HOBIS MOTION Stoly, které se vám dokáží přizpůsobit. HOBIS MOTION vám nabízí

Více

Bolest a pohybový systém

Bolest a pohybový systém Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

Nemoci opěrné soustavy

Nemoci opěrné soustavy Nemoci opěrné soustavy EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.4 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ MUDr. Boris Živný ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ Fyziologické předpoklady pro výkonnostní jachting Vývojové aspekty juniorských výkonnostních

Více

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz Diagnostika pohybu u lukostřelců PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz ANAMÉZA DOTAZNÍK PLÁN TRÉNINK nebo TERAPIE VYŠETŘENÍ KONTROLA METODA VOLBA FYZIOTERAPIE, CVIČENÍ DIAGNOSTIKA SVAL Má sílu Trenér

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

Polohování prevence a terapie dekubitů. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Polohování prevence a terapie dekubitů. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Polohování prevence a terapie dekubitů Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Polohování Správné uložení těla nemocného díky změnám poloh Systematická, přesnými pravidly se řídící změna polohy pacienta

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ KONČETIN Z PŘETĚŽOVÁNÍ

PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ KONČETIN Z PŘETĚŽOVÁNÍ PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ KONČETIN Z PŘETĚŽOVÁNÍ NEMOC Z POVOLÁNÍ - POJEM A DEFINICE -z pohledu pacienta -z pohledu lékaře -z hlediska legislativy: diagnóza, závažnost, pracovní anamnéza, příčinná souvislost

Více

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou lumboischiadický syndrom s radikulární iritací L5

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou lumboischiadický syndrom s radikulární iritací L5 Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou lumboischiadický syndrom s radikulární iritací L5 Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr.

Více

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH

LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U VERTEBROGENNÍCH PORUCH Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jaroslava Pochmonová Autor: Terezie

Více

Další informace o textu: Studijní opora je jedním z výstupu projektu ESF OP VK.

Další informace o textu: Studijní opora je jedním z výstupu projektu ESF OP VK. Průvodka dokumentem Počet úrovní nadpisů 4 Názvy stylů: úroveň 1 styl Nadpis 1 úroveň 2 styl Nadpis 2 úroveň 3 styl Nadpis 3 Znak @ označuje začátek a konec průvodce studiem u každé kapitoly. Znak $ je

Více

Příloha č. 1- Kazuistika č. 1

Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Průběh terapie Pacientka celkem absolvovala 10 fyzioterapií, kdy při první návštěvě bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření na jehož základě byla stanovena terapie.

Více

Míšní syndromy. Martina Hoskovcová

Míšní syndromy. Martina Hoskovcová Míšní syndromy Martina Hoskovcová Úvod Provazec dlouhý 40-50cm, kraniálně přechází prodlouženou míchu, kaudálně se zužuje v conus medullaris končící na rozhraní obratle L1- L2 filum terminale k S2 Embryonálně

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Marek Mechl. Radiologická klinika FN Brno-Bohunice

Marek Mechl. Radiologická klinika FN Brno-Bohunice Marek Mechl Radiologická klinika FN Brno-Bohunice rentgenový snímek kontrastní RTG metody CT MR Anatomie - obratle 33 ks tělo a oblouk - 2 pedikly - 2 laminy - 4 kloubní výběžky -22 příčnép výběžky - 1

Více

ARTRÓZA. Markéta Vojtová

ARTRÓZA. Markéta Vojtová ARTRÓZA Markéta Vojtová Artróza (osteoartróza) 1 Degenerativní poškození kloubní chrupavky Poškození chrupavky ulcerace a zhrubnutí odlupování změny na kosti pod chrupavkou (cysty, trhlinky) Reakce na

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

PŘEDMLUVA 6. 2.1 Definice bolesti 18. 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23

PŘEDMLUVA 6. 2.1 Definice bolesti 18. 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23 OBSAH PŘEDMLUVA 6 1 ÚVOD 15 2 ALGEZIOLOGIE - OBECNÁ ČÁST 18 2.1 Definice bolesti 18 2.2 Klasifikace bolesti 19 2.3 Terminologie bolesti 23 2.4 Teorie bolesti 27 2.5 Základní anatomické a fyziologické poznatky

Více

1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK

1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK 1. Muž 54 let, zedník. Stěžuje si na bolesti dolní části zad jdoucí do PDK, při chůzi přepadává špička PDK 2. Muž 42 let, manažer, stěžuje si na bolest kříže vystřelující do kyčelního kloubu a občas levé

Více

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE USPOŘÁDÁNÍ RAMENNÍHO PLETENCE Kosti: lopatka, kost klíční, kost pažní, kost hrudní Klouby: akromioklavikulární (AC), sternoklavikulární (SC), glenohumerální-ramenní

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lucie Břečková

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lucie Břečková UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Lucie Břečková UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA FYZIOTERAPIE U VERTEBROGENNÍHO

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

FUNKČNÍ STABILIZACE U BOLESTÍ V KŘÍŽI

FUNKČNÍ STABILIZACE U BOLESTÍ V KŘÍŽI Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta Klinika rehabilitačního lékařství Bakalářská práce Obor Fyzioterapie FUNKČNÍ STABILIZACE U BOLESTÍ V KŘÍŽI Vedoucí práce: PhDr. Alena Herbenová Zpracovala:

Více

1 PŘÍLOHY. Příloha 1. Schéma stavby synoviálního kloubu (Grim, aj. 2001)

1 PŘÍLOHY. Příloha 1. Schéma stavby synoviálního kloubu (Grim, aj. 2001) 1 PŘÍLOHY Příloha 1. Schéma stavby synoviálního kloubu (Grim, aj. 2001) Příloha 2. Výrazná deformita typu labutí šíje u 3. 5. prstu pravé ruky (obr. vlevo), u 4. prstu (obr. vpravo) (Topinková 2006) Příloha

Více