AHOL Střední odborná škola, s.r.o. Biologická laboratoř. Mgr. Michaela Drozdová

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "AHOL Střední odborná škola, s.r.o. Biologická laboratoř. Mgr. Michaela Drozdová"

Transkript

1 AHOL Střední odborná škola, s.r.o. Biologická laboratoř Mgr. Michaela Drozdová 1

2 Obsah 1 Pozorování buněk živých organismů Metodický pokyn Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Příprava mikroskopického preparátu Úkol č. 2 Pozorování buněk Úkol č. 3 Otázky Závěr a celkové hodnocení práce Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Příprava mikroskopického preparátu Úkol č. 2 Pozorování buněk Úkol č. 3 Otázky Závěr a celkové hodnocení práce Pozorování mitózy Metodický pokyn Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Pozorování mitózy v buňkách cibule Výsledky pozorování Závěry a celkové hodnocení práce Teoretický základ úlohy

3 2.2.1 Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Pozorování mitózy v buňkách cibule Výsledky pozorování Závěr Pozorování prvoků v senném nálevu Metodický pokyn Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Pozorování prvoků v senném nálevu Úkol č. 2 Sledování reakce prvoků na chemickou změnu prostředí Závěry a celkové hodnocení práce Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Pozorování prvoků v senném nálevu Sledování reakce prvoků na chemickou změnu prostředí Závěr Pozorování buněk hub Metodický pokyn Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Příprava mikroskopického preparátu - plísně Úkol č. 2 Pozorování plísní Úkol č. 3 Hodnocení pozorování plísní

4 Úkol č. 4 Příprava preparátu kvasnice Úkol č. 5 Hodnocení pozorování jednobuněčných hub Závěr a celkové hodnocení práce Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Příprava mikroskopického preparátu - plísně Úkol č. 2 Pozorování plísní Úkol č. 3 Hodnocení pozorování plísní Úkol č. 4 Příprava preparátu kvasnice Úkol č. 5 Hodnocení pozorování jednobuněčných hub Závěr a celkové hodnocení práce Vitální kapacita plic a dýchací soustava člověka Metodický pokyn Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Měření vitální kapacity plic a objemu vzduchu při nádechu a výdechu Úkol č. 2 Čtení z grafu Závěry a celkové hodnocení práce Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Měření vitální kapacity plic a objemu vzduchu při nádechu a výdechu Úkol č. 2 čtení z grafu

5 5.2.3 Závěry a celkové zhodnocení práce ph lidského těla Metodický pokyn Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Příprava vzorků Úkol č. 2 Měření ph slin Úkol č. 3 Práce s naměřenými daty Úkol č. 4: Neutralizace kyselin antacidy Závěr a celkové hodnocení práce Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Příprava vzorků Úkol č. 2 Měření ph slin Úkol č. 3 Práce s naměřenými daty Úkol č. 4: Neutralizace kyselin antacidy Závěr a celkové hodnocení práce Buněčné inkluze v rostlinných buňkách Metodický pokyn Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Pozorování škrobových zrn pšenice Pozorování škrobových zrn ovsa Pozorování škrobových zrn kukuřice

6 Pozorování škrobových zrn lilku bramboru Pozorování krystalů šťavelanu vápenatého v šupinách cibule Závěry a celkové hodnocení práce Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Pozorování škrobových zrn pšenice Pozorování škrobových zrn ovsa Pozorování škrobových zrn kukuřice Pozorování škrobových zrn lilku bramboru Pozorování krystalů šťavelanu vápenatého v šupinách cibule Závěr Pozorování stavby vlasu a srsti Metodický pokyn Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Pozorování vlasů a srsti Úkol č. 2 Vyhodnocení pozorování Úkol č. 3 sestrojení vlasového vlhkoměru Závěr Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Pozorování vlasů a srsti Úkol č. 2 Vyhodnocení pozorování Úkol č. 3 Sestrojení vlasového vlhkoměru

7 8.2.3 Závěr Svalstvo končetin a svalová únava Metodický pokyn Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Měření dynamometrem Úkol č. 2 Práce s grafy a naměřenými daty Úkol č. 3 Shrnutí dat a otázky Závěr Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Měření dynamometrem Úkol č. 2 Práce s grafy a naměřenými daty Úkol č. 3 Shrnutí dat a otázky Závěr Pozorování stavby těla hmyzu Metodický pokyn Teoretický základ úlohy Pomůcky Úkoly Úkol č. 1 Příprava mikroskopického preparátu a pozorování Úkol č. 3 Hodnocení pozorování Závěr a celkové hodnocení práce Teoretický základ úlohy Pomůcky

8 Úkoly Úkol č. 1 Příprava mikroskopického preparátu a pozorování Úkol č. 3 Hodnocení pozorování Závěr a celkové hodnocení práce

9 Úvod Následující studijní opora vznikla v rámci projektu Komplexní modernizace environmentálního vzdělávání CZ.1.07/1.1.07/ Studijní opora obsahuje 10 úloh z oblasti biologie, které jsou zaměřeny na techniky mikroskopování a měření pomocí čidel firmy Vernier. Každá úloha je dále rozdělena na dvě části metodický pokyn pro vyučujícího a pracovní list pro žáka. Metodické pokyny pro vyučujícího obsahují kromě informací ohledně zařazení úlohy do výuky, definované cíle, typ formy práce, časovou náročnost, rozvíjené klíčové kompetence, mezipředmětové vztahy a vazby také správné odpovědi a řešení jednotlivých úloh. V této části studijní opory je také obrazový materiál ilustrující jednotlivá měření a pozorování. Tento materiál mají studenti k dispozici až po odevzdání vlastních vyplněných pracovních listů. Pracovní listy obsahují seznam pomůcek, teoretický vstup do problematiky, ve většině případů přesné postupy měření a soubor otázek a úkolů, které se vztahují k dané problematice. 9

10 Přehled klíčových kompetencí Klíčové kompetence jsou v evropském rámci pojímány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů odpovídajících určitému kontextu a jsou definovány jako kompetence, které všichni potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní život. Rámcový vzdělávací program pro SŠ vymezuje 6 klíčových kompetencí: 1. Kompetence k učení. 2. Kompetence k řešení problému. 3. Kompetence komunikativní. 4. Kompetence sociální a personální. 5. Kompetence občanská. 6. Kompetence pracovní. V předložené studijní opore jsou klíčové kompetence pro jednoduchost označeny pouze čísly v souladu s uvedeným seznamem. Např.: Kompetence k učení 1. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 1.1 samostatně či v kooperaci s ostatními žáky systematicky pozorovat různé biologické objekty, procesy probíhající v tělech živých organismů a měřit různé vlastnosti sledovaných objektů, výsledky svých pozorování a měření zpracovat, vyhodnocovat a dále využívat pro své vlastní učení 1.2 samostatně či v kooperaci s ostatními žáky provádět experimenty, které buď ověřují, potvrzují vyslovované hypotézy, nebo slouží jako základ pro odhalování zákonitostí probíhajících v živých organismech, z nichž mohou žáci vycházet v dalších svých poznávacích aktivitách 1.3 vyslovovat v diskusích hypotézy o biologické podstatě studovaných jevů či jejich průběhu, ověřovat různými prostředky jejich pravdivost a využívat získané poznatky k rozšiřování vlastního poznávacího potenciálu 1.4 vyhledávat v různých pramenech (biologické atlasy, určovací klíče, v odborné literatuře) potřebné informace týkající se problematiky biologického poznávání a využívat je efektivně ve svém dalším studiu 1.5 poznávat souvislosti zkoumání biologických jevů s ostatními, v první řadě přírodovědně zaměřenými, oblastmi zkoumání. Jak toho dosáhneme? 1. vytváříme prostředí podnětné pro experiment, podporujeme činnostní učení žáků (pozorování, pokusy, laboratorní práce), naměřené hodnoty zapisují do tabulek, uvažují o správnosti a možnostech prováděných pokusů, porovnávají své výsledky se spolužáky, hodnotí své výsledky a závěry a dál je používají pro své učení 2. vedeme žáky k práci s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, knižních, mediálních, včetně internetu (informace vyhledá, třídí a vhodným způsobem používá, dává do souvislosti) 3. umožňujeme žákům vlastním způsobem vysvětlovat pozorované jevy, navzájem si klást otázky, hledat na ně odpovědi

11 Např.: 2. Kompetence k řešení problémů 2. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 2.1 rozpoznávat problémy v průběhu jejich biologického vzdělávání při využití všech metod a prostředků, jež mají v daném okamžiku k dispozici (dostupné metody pozorování, měření, experimentování, matematické prostředky, grafické prostředky apod.) 2.2 vyjádřit či formulovat (jednoznačně) problém, na který narazí při vlastním vzdělávání 2.3 hledat, navrhovat či používat různé další metody, informace nebo nástroje, které by mohly přispět k řešení daného problému, jestliže dosavadní metody, informace a prostředky nevedly k cíli 2.4 posuzovat řešení daného biologického problému z hlediska jeho správnosti, jednoznačnosti či efektivnosti a z těchto hledisek porovnávat i případná různá řešení daného problému 2.5 korigovat chybná řešení problému 2.6 používat osvojené metody řešení problémů při experimentech i v jiných oblastech jejich vzdělávání, pokud jsou dané metody v těchto oblastech aplikovatelné 2.7 ověřuje prakticky správnost řešení problému a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situacích. Jak toho dosáhneme? 1. vedeme výuku tak, aby žáci řešili problémové situace, rozpoznali a pochopili daný problém a nalezli vlastní řešení (necháme žáky samostatně měřit hodnoty jednotlivých veličin, připravit si různé materiály a jednoduché pomůcky k přírodovědným pokusům) 2. dáváme žákům prostor pro vhodné pojmenování problému, na který při učení narazil, necháme žáky obhajovat své závěry a svá rozhodnutí 3. vedeme žáky k diskuzi k danému tématu 4. ve slovních úlohách žáci nacházejí případné varianty řešení a vyhodnocují je, provádějí odhady výsledků, ověřují výsledky řešení vzhledem k daným podmínkám Např.: Kompetence komunikativní 3. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 3.1 logicky a přesně se vyjadřovat k problému 3.2 obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň se učí naslouchat názorům jiným 3.3 vhodně formulovat otázky k danému problému 3.4 porozumět různým typům textů a záznamů včetně grafickým. Jak toho dosáhneme? 1. vedeme žáky k vyjadřování ve správných biologických pojmech 2. vyžadujeme na žácích pojmenování problémů, nebo vyjádření vlastních názorů na konkrétní témata, žáci uvádějí skutečnosti, ze kterých vyvozují své úsudky, vytvářejí si

12 vlastní názory, využívají dostupné informační a komunikační prostředky 3. vedeme žáky k porovnávání svých výsledků se závěry spolužáků, k argumentaci a k obhajobě 4. vedeme žáky k popisu situace při experimentování, dotazování se na vzniklé nejasnosti, k diskusi se spolužáky Např.: 4. Kompetence sociální a personální 4. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 4.1 spolupracovat ve skupině při řešení úloh, problémů a experimentů 4.2 pracovat ve skupině a přijímat různé role ve skupině 4.3 vzájemnou pomoc při učení. Jak toho dosáhneme? 1. vedeme žáky ke spolupráci při skupinové práci, k odpovědnému přístupu ke své práci i k práci druhých, k zodpovědnosti za výsledky své činnosti, k přijímání názorů druhých 2. vedeme žáky k zapojení a odpovědnosti se do určitých rolí při skupinové práci (např. jeden žák připraví materiál, druhý sestavuje pokus, třetí vede záznam o měření nebo pozorování apod.) Např.: 5. Kompetence občanské 5. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 5.1 přirozeně respektovat práva a povinnosti (svá i ostatních) 5.2 přejímat zodpovědnost za svou práci 5.3 pozitivní vztah a úctu ke kulturním hodnotám předchozích generací i k současnosti 5.4 dodržovat jasná pravidla slušného a bezpečného chování 5.5 orientovat činnost k ochraně životního prostředí, k chápání environmentálních problémů 5.6 zapojovat do aktivit směřujícím k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí 5.7 rozhoduje se zodpovědně podle dané situace a chová se zodpovědně v krizových situacích. Jak toho dosáhneme? 1. u žáků utváříme dovednost vhodně se chovat pří kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí 2. vyžadujeme dodržování jasných pravidel, respektování práv a povinností svých i druhých, přejímání zodpovědnosti za svou práci 3. podporujeme tvořivé nápady žáků 12

13 Např.: 6. Kompetence pracovní 6. Pro utváření a rozvíjení dané klíčové kompetence využíváme výchovné a vzdělávací strategie, které žákům umožňují: 6.1 seznamovat se a prakticky pracovat s různými laboratorními pomůckami, které mohou využívat v praxi 6.2 objektivní sebehodnocení a posouzení reálných možností při profesní orientaci 6.3 organizovat vlastní práci, nést zodpovědnost za odvedenou práci pro skupinu i společnost 6.4 bezpečnou manipulaci s pomůckami, nástroji, přístroji a materiály při jejich používání ve výuce 6.5 získané poznatky aplikovat do praxe. Jak toho dosáhneme? 1. vedeme žáky ke konstrukci různých typů grafů 2. učíme žáky správnému zacházení se svěřenými pomůckami, přístroji apod. 3. učíme žáky správně zapojit měřicí přístroje a další techniku 4. necháme žáky některé pomůcky sami vytvořit (v rámci vyučování, doma) 5. necháme žáky navrhnout další provedení pokusů a měření 13

14 1 Pozorování buněk živých organismů V této kapitole se dozvíte: - zásady práce s mikroskopem a digitální kamerou - postup přípravy mikroskopického preparátu - jak vypadá buňka - z kterých částí se skládá rostlinná a živočišná buňka - z kterých částí se skládá prokaryotická a eukaryotická buňka - jaké jsou rekordní velikosti buněk živých organismů Po jejím prostudování byste měli být schopni: - provádět mikroskopovací techniky včetně využití počítače - popsat části rostlinné a živočišné buňky - definovat rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou, definovat rozdíly mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou - vysvětlit pojmy: buňka, buněčné organely, cytologie 1.1 Metodický pokyn Cílová skupina: 1. ročník Botanika Název tematického celku: Cytologie Název úlohy: Pozorování buněk živých organismů Cíle: Pomocí mikroskopu pozorovat buňky různých živých organismů Forma práce: Skupinová práce v laboratoři Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2, 2.4, 3.1, 3.2, 3.3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 5.3, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4, 6.5 Mezipředmětové vztahy: chemie, fyzika, informatika, anglický jazyk Časové rozvržení realizace úlohy: minut 14

15 1.1.1 Teoretický základ úlohy - Popiš stavbu rostlinné a živočišné buňky - Definuj rozdíly mezi jednotlivými typy buněk prokaryotická a eukaryotická buňka rostlinná a živočišná buňka Pomocí internetu vyhledej: na stránkách prostuduj stavbu buňky na stejných internetových stránkách pracuj s modelem rozlišujícím různé velikosti buněk How big is a...? a model popiš: Obrázek č. 1: interaktivní model (zdroj: vyhledej další internetové zdroje s interaktivními modely buněk: na stránkách youtube.com najdi nejlepší model (popis, animaci apod.) rostlinné nebo živočišné buňky (do vyhledávače zadávej pojmy v angličtině!!!!) výborné /bez zvuku/ živočišná buňka 15

16 do předložených schémat dopiš části buněk: Obrázek č. 2 a 3: Schéma rostlinné a živočišné buňky (zdroj: v následujícím schématu zaznač rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou (vysvětli přítomnost a význam vakuol v živočišné buňce) Obrázek č. 4: Srovnání rostlinné a živočišné buňky (zdroj obrázku: 16

17 Vyrobte si po skupinkách model buňky: - inspirace např. https://www.msu.edu/~macart13/class/stuwork/cellmodels/cellmodels.htm (zdroj obrázku: Souhrn základních pojmů eukaryotická buňka, prokaryotická buňka, rostlinná buňka, živočišná buňka, buněčné jádro, jadérko, chromozomy, mitochondrie, Golgiho aparát, endoplazmatické retikulum, cytoplazma, vakuola, chloroplasty, plastidy, buněčná stěna, cytoplazmatická membrána Pomůcky mikroskop, podložní sklíčko, krycí sklíčko, voda, žiletka, pinzeta, kapátko, cibule případně další přírodniny Úkoly Úkol č. 1 Příprava mikroskopického preparátu 1. Na podložní sklíčko kápni trochu vody. 2. Na vnitřní stěně plodu cibule vyřízni čtverec o rozměrem 0,5x0,5 cm a stáhni z něj tenkou blanku a vlož ji na podložní sklíčko. 17

18 3. Připravený preparát přiklop krycím sklíčkem ze strany tak, aby pod sklíčkem nevznikly vzduchové bubliny. 4. Okolí preparátu vysuš filtračním papírem dbej na udržování čistoty práce Úkol č. 2 Pozorování buněk 1. Preparát vlož do mikroskopu a postupně od nejmenšího zvětšení pozoruj buňky cibule. 2. Nejlepší buňky pomocí kamery vyfotografuj a obrázek ulož. 3. Do protokolu zakresli pozorované buňky a vlož nejlepší fotografii z vlastního pozorování. Fotografie č. 1: Parenchym cibule (foto vlastní). 18

19 Fotografie č. 2: Parenchym ploníku ztenčeného (Polytrichum formosum) s velkým množstvím chloroplastů. (foto vlastní) Fotografie č. 3 a 4: Papily okvětního lístku Lobelia a sklereidy šípku (Rosa canina). 19

20 Úkol č. 3 Otázky Odpověz na následující otázky: - které rostlinné pletivo bylo pozorováno u cibule? parenchym - jaká je funkce tohoto typu pletiva? jedná se o vyplňovací pletivo - charakterizuj tento typ pletiva: parenchym je pletivo vyznačující se neztloustlými buněčnými stěnami, přítomností intercelulár (modifikace tohoto typu pletiva jsou prosenchym a aerenchym) - vyjmenuj další typy rostlinných pletiv? aerenchym, kolenchym, sklerenchym, prosenchym - co to jsou interceluláry? mezibuněčné prostory - byly interceluláry u cibule pozorovány? parenchym má velmi malé mezibuněčné prostory, v mikroskopu byly pozorovány jen velmi málo Závěr a celkové hodnocení práce 20

21 Pracovní list pro žáka Název úlohy: Pozorování buněk živých organismů Cíle: Pomocí mikroskopu pozorovat buňky různých živých organismů Jméno: Třída: Vypracováno dne: Spolupracovali: 1.2 Teoretický základ úlohy - Popiš stavbu rostlinné a živočišné buňky - Definuj rozdíly mezi jednotlivými typy buněk prokaryotická a eukaryotická buňka rostlinná a živočišná buňka Pomocí internetu vyhledej: na stránkách prostuduj stavbu buňky na stejných internetových stránkách pracuj s modelem rozlišujícím různé velikosti buněk How big is a...? a model popiš: vyhledej další internetové zdroje s interaktivními modely buněk: na stránkách youtube.com najdi nejlepší model (popis, animaci apod.) rostlinné nebo živočišné buňky (do vyhledávače zadávej pojmy v angličtině!!!!) 21

22 do předložených schémat dopiš části buněk (zdroje obrázků: v následujícím schématu zaznač rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou (vysvětli přítomnost a význam vakuol v živočišné buňce) (zdroj obrázku: 22

23 Vyrobte si po skupinkách model buňky: - inspirace např. https://www.msu.edu/~macart13/class/stuwork/cellmodels/cellmodels.htm Pomůcky mikroskop, podložní sklíčko, krycí sklíčko, voda, žiletka, pinzeta, kapátko, cibule případně další přírodniny Úkoly Úkol č. 1 Příprava mikroskopického preparátu 1. Na podložní sklíčko kápni trochu vody. 2. Na vnitřní stěně plodu cibule vyřízni čtverec o rozměrem 0,5x0,5 cm a stáhni z něj tenkou blanku a vlož ji na podložní sklíčko. 3. Připravený preparát přiklop krycím sklíčkem ze strany tak, aby pod sklíčkem nevznikly vzduchové bubliny. 4. Okolí preparátu vysuš filtračním papírem dbej na udržování čistoty práce Úkol č. 2 Pozorování buněk Preparát vlož do mikroskopu a postupně od nejmenšího zvětšení pozoruj buňky cibule. 2. Nejlepší buňky pomocí kamery vyfotografuj a obrázek ulož. 3. Do protokolu zakresli pozorované buňky a vlož nejlepší fotografii z vlastního pozorování.

24 Úkol č. 3 Otázky Odpověz na následující otázky: - které rostlinné pletivo bylo pozorováno u cibule? - jaká je funkce tohoto typu pletiva? - charakterizuj tento typ pletiva: - vyjmenuj další typy rostlinných pletiv? - co to jsou interceluláry? - byly interceluláry u cibule pozorovány? Závěr a celkové hodnocení práce 24

25 Vlastní nákres buněk: Fotografie z mikroskopu: 25

26 2 Pozorování mitózy 2 Pozorování mitózy V této kapitole se dozvíte: - Jaké jsou principy buněčného dělení - Jak probíhá dělení buňky - Co je pro dělení buňky nezbytné Po jejím prostudování byste měli být schopni: - princip buněčného dělení - charakterizovat jednotlivé fáze buněčného dělení - vysvětlit pojmy: chromozómy, mitotické vřeténko, profáze, anafáze, metafáze, telofáze. 2.1 Metodický pokyn Cílová skupina: 1. ročník Botanika nebo 2. ročník - Genetika Název tematického celku: Fyziologie rostlin, Cytologie, Základy dědičnosti Název úlohy: Pozorování mitózy v buňkách meristému vzrostného vrcholu kořene Cíle: Pomocí mikroskopu pozorovat mitózu v buňkách cibule Forma práce: Skupinová práce v laboratoři Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2, 2.4, 3.1, 3.2, 3.3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 5.3, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4, 6.5 Mezipředmětové vztahy: chemie, fyzika, anglický jazyk Časové rozvržení realizace úlohy: minut 26

27 2 Pozorování mitózy Teoretický základ úlohy - Vysvětli princip buněčného dělení. - Jaké znáš typy buněčného dělení. - Co je pro dělení buňky nezbytné. - Co jsou chromozómy - Co je dědičnost Pomocí internetu vyhledej: Co to je genom - genom je veškerá genetická informace uložená v DNA konkrétního organismu. Na co se dají využít testy DNA např. určování otcovství, příbuznosti, diagnostika dědičné choroby, predispozice k chorobě. Vyhledej, jaký má počet chromozomů: Člověk (46) Šimpanz (48) moucha Drosophila (8) Jaká je procentuální podobnost genetické informace člověka a primátů?98,4% - Na internetu si prohlédni interaktivní model mitotického dělení a doplň úkoly uvedené níže: Seřaďte následující obrázky podle pořadí, v jakém probíhá buněčné dělení a uveďte správné názvy jednotlivých fází a fáze popiš: anafáze 4. 27

28 2 Pozorování mitózy interfáze 1. cytokineze 6. profáze 2. telofáze 5. 28

29 2 Pozorování mitózy metafáze 3. - na internetu: - stránky University of Utah (Learn Genetics) sestav si svou DNA: na uvedených stránkách si zopakuj pojmy: znak, dědičnost (zdroj: - najdi na nejzajímavější videa buněčného dělení - mitóza mióza meióza mitóza srovnání mitóza a meióza 29

30 2 Pozorování mitózy srovnání mitóza a meióza - vyrob model buněčného dělení a prezentuj svou práci ostatním skupinám ve třídě Pomůcky Mikroskop, podložní sklíčko, krycí sklíčko, 3 Petriho misky s víčkem, párátko, žiletka, filtrační papír, fixační roztok, macerační roztok, barvivo (acetokarmín), voda. 1 2 týdny před konáním cvičení necháme naklíčit kořeny cibule. Vhodnou sklenici naplníme vodou a cibuli na ni posadíme tak, aby podpučí, ze kterého vyrůstají kořínky, bylo ponořené ve vodě. Odpařenou vodu doplňujeme odstátou vodou (kořínky jsou citlivé na změnu teplot). Kořínky pro cvičení ostříháme a vložíme do fixační směsi ráno (mitóza probíhá nejintenzivněji mezi 5 9 hodinou ranní). V této směsi je možné je nechat až do odpoledních hodin Úkoly Úkol č. 1 Pozorování mitózy v buňkách cibule 1. Z rychlených cibulek odřízni opatrně kořenové špičky (cca 0,5 cm) a vlož je na 10 minut do fixační směsi v Petriho misce. Následně je vlož do macerační směsi na 10 minut a na 10 min do destilované vody. 2. Takto připravené kořínky přendej na podložní sklíčko. Odřízni špičku s meristémy (asi 1 mm dlouhá jasně bílá špička, která se barvou liší od zbytku kořínku). 3. Přikápni kapku acetokarmínu. Přikryj šikmo krycím sklem (roh krycího skla přesahuje šikmo přes hranu skla podložního). 4. Opatrně zatlač prstem na krycí sklo a kořínek rozmáčkni. 30

31 2 Pozorování mitózy 5. Na rovnoměrně probarveném preparátu posuň krycí sklo do správné polohy a vlož do mikroskopu. 6. V preparátu barveném acetokarmínem vidíme čtvercové buňky meristému s růžově až červeně obarvenými jádry. Některé buňky mají obarvené chromozomy a ukazují buňky zafixované v různých fázích mitotického dělení. 7. Připoj k mikroskopu fotoaparát a vyfotografuj buňky s pozorovanou mitózou. 8. Vyčisti a ukliď všechny pomůcky Výsledky pozorování Obrázek č. 1 fáze buněčného dělení (zdroj: mccarterbiology.edublogs.org) Závěry a celkové hodnocení práce Mitotické dělení neboli mitóza je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám. Dvě nově vzniklé buňky obsahují stejnou genetickou informaci jako původní buňka mateřská. Nejprve dochází k replikaci DNA. Vlastní dělení má 4 fáze: profázi, metafázi, anafázi a telofázi. Během profáze se chromozómy spiralizují, stávají se barvitelnými, mizí jaderná blána. V metafázi se chromozómy seřazují v ekvatoriální rovině buňky, počíná tvorba dělícího vřeténka. V anafázi se vlákna vřeténka zkracují a tím dojde k oddělení části replikovaného chromozómu i v oblasti centroméry. Buňka se prodlužuje a oddělené části chromozómů jsou vřeténkem taženy opačným pólům buňky. Jaderná membrána se kolem skupin chromozómů na opačných pólech buňky vytvoří v telofázi a dochází k rozdělení cytoplazmy. Vznikají dvě dceřinné 31

32 2 Pozorování mitózy buňky. Část buněčného cyklu mezi dvěma mitózami se nazývá interfáze. Mitózu můžeme dobře pozorovat v některých dělivých pletivech (meristémech) rostlin. S buňkami dělivých pletiv se setkáme ve vzrostných vrcholech, listech, ale i dalších rostoucích částech rostlin. 32

33 2 Pozorování mitózy Pracovní list pro žáka Název úlohy: Pozorování mitózy v buňkách meristému vzrostného vrcholu kořene Cíle: Pomocí mikroskopu pozoruj a zaznamenej mitotické dělení v kořenových buňkách cibule Jméno: Třída: Vypracováno dne: Spolupracovali: 2.2 Teoretický základ úlohy - Vysvětli princip buněčného dělení. - Jaké znáš typy buněčného dělení. - Co je pro dělení buňky nezbytné. - Co jsou chromozómy - Co je dědičnost Pomocí internetu vyhledej: Co to je genom: Na co se dají využít testy DNA: Vyhledej, jaký má počet chromozomů: člověk šimpanz moucha Drosophila Jaká je procentuální podobnost genetické informace člověka a primátů? 33

34 2 Pozorování mitózy - Na internetu si prohlédni interaktivní model mitotického dělení a doplň úkoly uvedené níže: Seřaďte následující obrázky podle pořadí, v jakém probíhá buněčné dělení a uveďte správné názvy jednotlivých fází a fáze popiš: 34

35 2 Pozorování mitózy - na internetu: - stránky University of Utah (Learn Genetics) sestav si svou DNA: na uvedených stránkách si zopakuj pojmy: znak, dědičnost (zdroj: - najdi na nejzajímavější videa buněčného dělení - vyrob model buněčného dělení a prezentuj svou práci ostatním skupinám ve třídě 35

36 2 Pozorování mitózy Pomůcky Mikroskop, podložní sklíčko, krycí sklíčko, 3 Petriho misky s víčkem, párátko, žiletka, filtrační papír, fixační roztok, macerační roztok, barvivo (acetokarmín), voda. 1 2 týdny před konáním cvičení necháme naklíčit kořeny cibule. Vhodnou sklenici naplníme vodou a cibuli na ni posadíme tak, aby podpučí, ze kterého vyrůstají kořínky, bylo ponořené ve vodě. Odpařenou vodu doplňujeme odstátou vodou (kořínky jsou citlivé na změnu teplot). Kořínky pro cvičení ostříháme a vložíme do fixační směsi ráno (mitóza probíhá nejintenzivněji mezi 5 9 hodinou ranní). V této směsi je možné je nechat až do odpoledních hodin Úkoly Úkol č. 1 Pozorování mitózy v buňkách cibule 1. Z rychlených cibulek odřízni opatrně kořenové špičky (cca 0,5 cm) a vlož je na 10 minut do fixační směsi v Petriho misce. Následně je vlož do macerační směsi na 10 minut a na 10 min do destilované vody. 2. Takto připravené kořínky přendej na podložní sklíčko. Odřízni špičku s meristémy (asi 1 mm dlouhá jasně bílá špička, která se barvou liší od zbytku kořínku). 3. Přikápni kapku acetokarmínu. Přikryj šikmo krycím sklem (roh krycího skla přesahuje šikmo přes hranu skla podložního). 4. Opatrně zatlač prstem na krycí sklo a kořínek rozmáčkni. 5. Na rovnoměrně probarveném preparátu posuň krycí sklo do správné polohy a vlož do mikroskopu. 6. V preparátu barveném acetokarmínem vidíme čtvercové buňky meristému s růžově až červeně obarvenými jádry. Některé buňky mají obarvené chromozomy a ukazují buňky zafixované v různých fázích mitotického dělení. 7. Připoj k mikroskopu fotoaparát a vyfotografuj buňky s pozorovanou mitózou. 8. Vyčisti a ukliď všechny pomůcky. 36

37 2 Pozorování mitózy Výsledky pozorování Vlastní nákres preparátu: Fotografie z mikroskopu: 37

38 2 Pozorování mitózy Závěr Mitotické dělení neboli mitóza je typ buněčného dělení, jehož úkolem je zajistit rovnoměrné předání nezredukované genetické informace dceřiným buňkám. Dvě nově vzniklé buňky obsahují genetickou informaci jako původní buňka mateřská. Nejprve dochází k. Vlastní dělení má 4 fáze:,, a. Během profáze se chromozómy, stávají se barvitelnými, mizí jaderná blána. V průběhu se chromozómy seřazují v ekvatoriální rovině buňky, počíná tvorba dělícího. V anafázi se vlákna vřeténka zkracují a tím dojde k oddělení části replikovaného chromozómu i v oblasti centroméry. Buňka se prodlužuje a oddělené části chromozómů jsou vřeténkem taženy opačným pólům buňky. Jaderná membrána se kolem skupin chromozómů na opačných pólech buňky vytvoří v a dochází k rozdělení cytoplazmy. Vznikají dceřinné buňky. Část buněčného cyklu mezi dvěma mitózami se nazývá. Mitózu můžeme dobře pozorovat v některých dělivých pletivech ( ) rostlin. S buňkami dělivých pletiv se setkáme především ve vrcholech, listech, ale i dalších rostoucích částech rostlin. 38

39 3 Pozorování prvoků 3 Pozorování prvoků v senném nálevu V této kapitole se dozvíte: - jak připravit dočasný mikroskopický preparát - jaký je význam prvoků v přírodě - z čeho se skládá buňka prvoků - jak lze jednoduše připravit senný nálev s velkým množstvím prvoků Po jejím prostudování byste měli být schopni: - poznat základní druhy prvoků - popsat základní stavbu buňky prvoka, vyjmenovat organely a jejich význam 3.1 Metodický pokyn Cílová skupina: 1. ročník Zoologie Název tematického celku: Systém živočichů Název úlohy: Pozorování prvoků v senném nálevu Cíle: Pomocí mikroskopu pozoruj prvoky v senném nálevu Forma práce: Skupinová práce v laboratoři Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2, 2.4, 3.1, 3.2, 3.3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 5.3, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4, 6.5 Časové rozvržení realizace úlohy: 90 minut 39

40 3 Pozorování prvoků Teoretický základ úlohy Vysvětli: - rozdíl mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou - rozdíl mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy - co to jsou organely, buněčná ústa, potravní vakuola, jádro, bičíky, brvy Pomocí internetu vyhledej: - kolik existuje druhů prvoků - cca která onemocnění jsou způsobena prvoky např. malárie, spavá nemoc, toxoplasmosa, měňavková úplavice a další. - v jakých prostředích se mohou prvoci vyskytovat - téměř všude, kde je vlhké prostředí (voda i slaná, půda, na povrchu i uvnitř živočichů, atd.) - kdo zavedl český název prvoci - český název prvoci použil v roce 1821 Jan Svatopluk Presl jako český ekvivalent k termínu Infusoria. - jací jsou největší prvoci, pozorovatelní i pouhým okem např. trepka, krásnoočko, nebo větší měňavky Na je spousta zajímavých videí prvoků. Do vyhledávače zadej: - See inside ciliate protozoa - Amoeba in morión - Flagella and cilia - Paramecium dividing, Paramecium feeeding, Paramecium eating pigmented trast apod Pomůcky Mikroskop s digitální kamerou, PC, kádinka se senným nálevem, kapátko, podložní sklíčka, krycí sklíčka, vata, kuchyňská sůl. Příprava senného nálevu: Hrst sena dáme do zavařovací lahve a přelijeme vodou (nejlépe z tůně, rybníka). Přidáme nahnilé listy rostlin či trochu bahna. Láhev přikryjeme sklem nebo Petriho miskou a necháme při pokojové teplotě. Po 3-4 dnech začne nálev zahnívat. Na jeho povrchu se vytvoří blanka. Po týdnu je možné zaznamenat v kultuře nálevníky, jejichž počet a druhová rozmanitost se časem mění. Po 14 40

41 3 Pozorování prvoků dnech odebereme 2/3 sena, aby mohly hnilobné procesy pokračovat. Zástupci některých nálevníků se udrží až 2 měsíce Úkoly Úkol č. 1 Pozorování prvoků v senném nálevu 1. Na připravené podložní sklíčko nanes kapku senného nálevu. 2. Z vaty odděl několik vláken vaty a opatrně je vlož do kapky nálevu na podložním sklíčku. Vlákna pomohou zpomalit pohyb prvoků v nálevu. 3. Přikryj kapku nálevu krycím sklíčkem. 4. Vlož připravený preparát do mikroskopu. 5. Pozoruj prvoky v nálevu. Spočítej počet různých druhů. 6. Zaměř se na jednoho většího prvoka, pozoruj jeho buňku. 7. Vyfotografuj buňku. Zkus rozlišit a popsat organely. 8. Vyfotografuj jednotlivé druhy prvoků. 9. Zakresli různé typy prvoků. 10. Vyčisti a ukliď všechny používané pomůcky Úkol č. 2 Sledování reakce prvoků na chemickou změnu prostředí 1. Připrav preparát ze senného nálevu, ale už do něj nepřidávej vatu. 2. K okraji krycího sklíčka přidej pinzetou krystalek kuchyňské soli. 3. Pozoruj. 4. Popiš, jak reagují prvoci na slané prostředí. 5. Vyčisti a ukliď všechny používané pomůcky. trepka velká krásnoočko bobovka Obr č. 1: Obrázky prvoků (zdroje 41

42 3 Pozorování prvoků Fotografie a video č. 1: Fotografie trepky z vlastního pozorování mikroskopem po kliknutí na fotografii se zobrazí video. (foto a video vlastní) Závěry a celkové hodnocení práce Prvoci patří mezi jednobuněčné živočichy. Zkoumáním prvoků se zabývá obor protozoologie. Pohyb prvoků je pasivní (prouděním vody a vzduchu), nebo aktivní pomocí brv (cilie) a jednoho či více bičíků (flagellum). Jejich buňka obsahuje mnohé organely, které zajišťují pohyb, získávání potravy, trávení, vylučování nestrávených zbytků a odpadu a rozmnožování. Důležitou organelou je jádro - může být jedno nebo dvě (makronukleus a mikronukleus). Prvoci se množí nepohlavně (dělením nebo rozpadem) nebo pohlavně. Mají význam např. při tzv. samočištění vody, v půdách jsou součástí společenstva půdních organizmů, zvaného edafon. Někteří prvoci mohou být i původci nebezpečných onemocnění, jako je například onemocnění malárie, způsobené prvokem plazmodium nebo spavá nemoc způsobená prvokem trypanosoma. 42

43 3 Pozorování prvoků Pracovní list pro žáka Název úlohy: Pozorování prvoků v senném nálevu Cíle: Pomocí mikroskopu pozoruj prvoky v senném nálevu Jméno: Třída: Vypracováno dne: Spolupracovali: 3.2 Teoretický základ úlohy Vysvětli: - rozdíl mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou - rozdíl mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy - co to jsou organely, buněčná ústa, potravní vakuola, jádro, bičíky, brvy Pomocí internetu vyhledej: - kolik existuje druhů prvoků - která onemocnění jsou způsobena prvoky - v jakých prostředích se mohou prvoci vyskytovat - kdo zavedl český název prvoci - jací jsou největší prvoci, pozorovatelní i pouhým okem Pomůcky Mikroskop s digitální kamerou, PC, kádinka se senným nálevem, kapátko, podložní sklíčka, krycí sklíčka, vata, kuchyňská sůl. 43

44 3 Pozorování prvoků Příprava senného nálevu: Hrst sena dáme do zavařovací lahve a přelijeme vodou (nejlépe z tůně, rybníka). Přidáme nahnilé listy rostlin či trochu bahna. Láhev přikryjeme sklem nebo Petriho miskou a necháme při pokojové teplotě. Po 3-4 dnech začne nálev zahnívat. Na jeho povrchu se vytvoří blanka. Po týdnu je možné zaznamenat v kultuře nálevníky, jejichž počet a druhová rozmanitost se časem mění. Po 14 dnech odebereme 2/3 sena, aby mohly hnilobné procesy pokračovat. Zástupci některých nálevníků se udrží až 2 měsíce Úkoly Úkol č. 1 Pozorování prvoků v senném nálevu 1. Na připravené podložní sklíčko nanes kapku senného nálevu. 2. Z vaty odděl několik vláken vaty a opatrně je vlož do kapky nálevu na podložním sklíčku. Vlákna pomohou zpomalit pohyb prvoků v nálevu. 3. Přikryj kapku nálevu krycím sklíčkem. 4. Vlož připravený preparát do mikroskopu. 5. Pozoruj prvoky v nálevu. Spočítej počet různých druhů. 6. Zaměř se na jednoho většího prvoka, pozoruj jeho buňku. 7. Vyfotografuj buňku. Zkus rozlišit a popsat organely. 8. Vyfotografuj jednotlivé druhy prvoků. 9. Zakresli různé typy prvoků. 10. Vyčisti a ukliď všechny používané pomůcky Sledování reakce prvoků na chemickou změnu prostředí 1. Připrav preparát ze senného nálevu, ale už do něj nepřidávej vatu. 2. K okraji krycího sklíčka přidej pinzetou krystalek kuchyňské soli. 3. Pozoruj. 4. Popiš, jak reagují prvoci na slané prostředí. 5. Vyčisti a ukliď všechny používané pomůcky. 44

45 3 Pozorování prvoků Vlastní nákres preparátu: Fotografie z mikroskopu: 45

46 3 Pozorování prvoků Závěr Prvoci patří mezi živočichy. Zkoumáním prvoků se zabývá obor. Pohyb prvoků je (prouděním vody a vzduchu), nebo pomocí brv (tzv. ) a jednoho či více bičíků (tzv. ). Jejich buňka obsahuje mnohé, které zajišťují pohyb, získávání potravy, trávení, vylučování nestrávených zbytků a odpadu a rozmnožování. Důležitou organelou je - může být jedno nebo dvě ( a ). Prvoci se množí nepohlavně ( nebo ) nebo pohlavně. Mají význam například při tzv. samočištění vody, v půdách jsou součástí společenstva půdních organizmů, zvaného Někteří prvoci mohou být i původci, jako je například onemocnění malárie, způsobené prvokem nebo způsobená prvokem trypanosoma. 46

47 4 Pozorování hub 4 Pozorování buněk hub V této kapitole se dozvíte: - stavbu těla jednobuněčné houby - význam hub (především zástupců kvasnic a plísní) pro člověka - způsoby rozmnožování jednobuněčných hub - jak lze rozeznat pomocí mikroskopu mrtvé a živé buňky kvasinek Po jejím prostudování byste měli být schopni: - pomocí mikroskopu pozorovat jednobuněčné houby a plísně - popsat stavbu jednobuněčné a mnohobuněčné houby - vyjmenovat druhy jednobuněčných hub a plísní využívaných člověkem - vyjmenovat nebezpečné zástupce hub, způsobující onemocnění člověka - určit zástupce hub, které byly pozorovány v mikroskopu 4.1 Metodický pokyn Cílová skupina: 1. ročník Houby Název tematického celku: Houby Název úlohy: Pozorování buněk hub Cíle: Pomocí mikroskopu pozoruj jednobuněčné houby a plísně Forma práce: Skupinová práce v laboratoři Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2, 2.4, 3.1, 3.2, 3.3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 5.3, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4, 6.5 Mezipředmětové vztahy: chemie, fyzika, informatika Časové rozvržení realizace úlohy: minut 47

48 4 Pozorování hub Teoretický základ úlohy - zopakuj si stavbu buňky houby - zopakuj si systém hub - zopakuj si způsoby rozmnožování, typické pro houby - zařaď houby do systému organismů - vyjmenuj houby, které člověk využívá v průmyslu - vyjmenuj plísně, které člověk využívá v průmyslu - vyjmenuj houby, které jsou pro člověka zdraví škodlivé Obrázek č. 1: buňka kvasinky (zdroj: Obrázek č. 2: Pučení kvasinek (zdroj: 48

49 4 Pozorování hub Pomůcky mikroskop, podložní sklíčko, krycí sklíčko, voda, kapátko, vzorky plesnivějících potravin (chleba, pomeranč, jogurt apod.), kvasnice, barvivo metylénová modř Úkoly Úkol č. 1 Příprava mikroskopického preparátu - plísně 1. Na podložní sklíčko kápni kapátkem kapku vody a do ní umísti trochu plísně. 2. Připravený preparát přiklop krycím sklíčkem ze strany tak, aby pod sklíčkem nevznikly vzduchové bubliny. 3. Okolí preparátu vysuš filtračním papírem dbej na udržování čistoty práce Úkol č. 2 Pozorování plísní 1. Preparát vlož do mikroskopu a postupně od nejmenšího zvětšení pozoruj buňky hub. 2. Nejlepší buňky pomocí kamery vyfotografuj a obrázek ulož. 3. Do protokolu zakresli pozorované buňky a vlož nejlepší fotografii z vlastního pozorování. 4. U nákresů i fotografie urči maximum zástupců, kteří byli v daném vzorku pozorováni. 5. Pokud jiná skupina našla ve svém vzorku zajímavý organismus, vlož do protokolu také jejich fotografii a organismus urči. 49

50 4 Pozorování hub Fotografie č. 1: Pozorované plísně kropidlák (rod Apergillus) (foto vlastní). Fotografie č. 2: Pozorované plísně štětičkovec (rod Penicillium) (foto vlastní). 50

51 4 Pozorování hub Fotografie č. 3: Pozorované plísně výtrusy (foto vlastní) Úkol č. 3 Hodnocení pozorování plísní - z kterých potravin pocházely plísně pozorované v Úkolu č. 2? na plesnivějícím chlebu byl pozorován kropidlák (Aspergillus) a na plesnivějícím o voci byl pozorován štětičkovec (Penicillium) - ve kterém průmyslu člověk využívá plísně? farmaceutický, chemický i potravinářský výroba léčiv, sýrů, produkce enzymů a organických kyselin - která plíseň se používá při výrobě penicilínu? Penicillium notatum - kdo je objevitelem penicilínu? Alexander Fleming (získává v roce 1945 za tento objev Nobelovu cenu spolu s ním Chain a Florey) - jaký je princip využívání penicilínu v medicíně? Penicillium notatum produkuje antibiotika, která zabíjejí mikroorganismy především bakterie - na která onemocnění se penicilín používá? onemocnění bakteriálního původu - vysvětli riziko dlouhodobého nebo častého používání penicilínu (obecně antibiotik): 51

52 4 Pozorování hub hlavním rizikem je získání imunity bakteriemi, které se tak později stávají vůči antibiotikám imunní a tudíž antibiotika poté neplní svou funkci; v poslední době se stále častěji diskutuje o velkém nárůstu imunních bakterií na pobřežích moří, do kterých se dostávají splašky z velkých měst Úkol č. 4 Příprava preparátu kvasnice 1. Do kádinky nalijte 100ml vlažné vody, rozmícháme v ní cukr a 2g droždí. Připravenou směs nechej několik minut stát. 2. Na podložní sklíčko kápni kapátkem kapku suspenze a přidej kapku barviva metylénové modři. 3. Okolí preparátu vysuš filtračním papírem dbej na udržování čistoty. 4. Opakuj postup podle Úkolu č.2 Pozorování pod mikroskopem Úkol č. 5 Hodnocení pozorování jednobuněčných hub - zjisti, který druh houby obsahuje pekařské droždí kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae) - na fotografii zaznač buňky, u kterých pozoruješ pučení - vysvětli pojem pučení: - mrtvé buňky se zbarvily sytě modře a živé buňky zůstaly nezbarvené, na fotografii zaznač živé a mrtvé buňky živé buňky mají cytoplazmatickou membránu, která je polopropustná (semipermeabilní), a proto nepropouštějí barvivo vůbec nebo jen nepatrně mrtvé buňky mají membránu pro barvivo zcela propustnou (permeabilní) - pokud by byla při přípravě suspenze použita sůl místo cukru, jak by vypadal preparát kvasinek? 52

53 4 Pozorování hub Fotografie a video č. 4: Kvasinky s dobře viditelným pučení (foto a video vlastní). Po kliknutí na obrázek se spustí video. Fotografie č. 5 a 6: Další snímky kvasinek (foto vlastní) Závěr a celkové hodnocení práce 53

54 4 Pozorování hub Pracovní list pro žáka Název úlohy: Pozorování buněk hub Cíle: Pomocí mikroskopu pozoruj jednobuněčné houby a plísně Jméno: Třída: Vypracováno dne: Spolupracovali: 4.2 Teoretický základ úlohy - zopakuj si stavbu buňky houby - zopakuj si systém hub - zopakuj si způsoby rozmnožování, typické pro houby - zařaď houby do systému organismů - vyjmenuj houby, které člověk využívá v průmyslu - vyjmenuj plísně, které člověk využívá v průmyslu - vyjmenuj houby, které jsou pro člověka zdraví škodlivé Pomůcky mikroskop, podložní sklíčko, krycí sklíčko, voda, kapátko, vzorky plesnivějících potravin (chleba, pomeranč, jogurt apod.), kvasnice, barvivo metylénová modř Úkoly Úkol č. 1 Příprava mikroskopického preparátu - plísně 1. Na podložní sklíčko kápni kapátkem kapku vody a do ní umísti trochu plísně. 2. Připravený preparát přiklop krycím sklíčkem ze strany tak, aby pod sklíčkem nevznikly vzduchové bubliny. 3. Okolí preparátu vysuš filtračním papírem dbej na udržování čistoty práce. 54

55 4 Pozorování hub Úkol č. 2 Pozorování plísní 1. Preparát vlož do mikroskopu a postupně od nejmenšího zvětšení pozoruj buňky hub. 2. Nejlepší buňky pomocí kamery vyfotografuj a obrázek ulož. 3. Do protokolu zakresli pozorované buňky a vlož nejlepší fotografii z vlastního pozorování. 4. U nákresů i fotografie urči maximum zástupců, kteří byli v daném vzorku pozorováni. 5. Pokud jiná skupina našla ve svém vzorku zajímavý organismus, vlož do protokolu také jejich fotografii a organismus urči Úkol č. 3 Hodnocení pozorování plísní - z kterých potravin pocházely plísně pozorované v Úkolu č. 2? - ve kterém průmyslu člověk využívá plísně? - která plíseň se používá při výrobě penicilínu? - kdo je objevitelem penicilínu? - jaký je princip využívání penicilínu v medicíně? - na která onemocnění se penicilín používá? - vysvětli riziko dlouhodobého nebo častého používání penicilínu (obecně antibiotik): Úkol č. 4 Příprava preparátu kvasnice 1. Do kádinky nalijte 100ml vlažné vody, rozmícháme v ní cukr a 2g droždí. Připravenou směs nechej několik minut stát. 2. Na podložní sklíčko kápni kapátkem kapku suspenze a přidej kapku barviva metylénové modři. 3. Okolí preparátu vysuš filtračním papírem dbej na udržování čistoty. 4. Opakuj postup podle Úkolu č. 2 Pozorování pod mikroskopem. 55

56 4 Pozorování hub Úkol č. 5 Hodnocení pozorování jednobuněčných hub - zjisti, který druh houby obsahuje pekařské droždí - na fotografii zaznač buňky, u kterých pozoruješ pučení - vysvětli pojem pučení: - mrtvé buňky se zbarvily sytě modře a živé buňky zůstaly nezbarvené, na fotografii zaznač živé a mrtvé buňky živé buňky mají cytoplazmatickou membránu, která je polopropustná (semipermeabilní), a proto nepropouštějí barvivo vůbec nebo jen nepatrně mrtvé buňky mají membránu pro barvivo zcela propustnou (permeabilní) - pokud by byla při přípravě suspenze použita sůl místo cukru, jak by vypadal preparát kvasinek? Závěr a celkové hodnocení práce 56

57 4 Pozorování hub Vlastní nákres plísní: Fotografie z mikroskopu: 57

58 4 Pozorování hub Vlastní nákres jednobuněčných hub: Fotografie z mikroskopu: 58

59 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava člověka V této kapitole se dozvíte: - princip měření vitální kapacity plic - jaké je množství vzduchu, které se vyměňuje mezi vzduchem a plícemi při nádechu a výdechu - jaké je využití měření vitální kapacity plic a které potíže můžeme tímto měřením odhalit - které faktory ovlivňují stav plic a tím i jejich vitální kapacitu Po jejím prostudování byste měli být schopni: - odhadnout příčiny různé vitální kapacity plic mezi spolužáky - odečítat z grafu jednotlivé fáze dýchání a vitální kapacitu plic - uvést onemocnění nebo poruchy, které lze vyšetřením spirometrem odhalit - pomocí ICT pomůcek (spirometru) změřit vitální kapacitu plic a klidový minutový dechový objem 5.1 Metodický pokyn Cílová skupina: 2. ročník Biologie člověka Název tematického celku: Dýchací soustava Název úlohy: Měření vitální kapacity plic Cíle: Pomocí ICT pomůcek změř a následně analyzuj svou vitální kapacitu plic Forma práce: Skupinová práce v laboratoři Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 5.3, 5.4, 5.5, 5.6, 5.7, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4, 6.5. Mezipředmětové vztahy: fyzika, matematika, informatika Časové rozvržení realizace úlohy: 45 minut 59

60 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava Teoretický základ úlohy Vysvětli mechanismus plicní ventilace. Kolik O 2 a CO 2 obsahuje vzduch při nádechu a výdechu? Definuj pojem minutový dechový objem. Definuj pojem vitální kapacita plic (VKP). Závisí VKP na pohlaví? Ovlivňuje VKP sportovní aktivita studenta? Mění se VKP s věkem? Je tento způsob měření stavu plic stále v lékařství používán? Pokud ano, která onemocnění se pomocí tohoto testu diagnostikují? Pomocí internetu: - zjisti objem vzduchu, které se do plic dostane při jednom nádechu (při normálním klidovém dechu). 0,5 l - zjisti objem vzduchu, který se dostane z plic při jednom výdechu (při normálním klidovém dechu). 0,5 l - Jaký je průměrný počet vdechů zdravého člověka v klidovém stavu za jednu minutu? (hodnotu zjisti měřením vlastního dýchání) okolo 16 - Jak se změní počet vdechů za minutu při tělesné zátěži? - vroste - Ze zjištěných údajů vypočítej klidový minutový dechový objem. okolo 8 litrů - Pomocí internetu vyhledej průměrné hodnoty vitální kapacity plic u obou pohlaví. - u mužů ml a u žen ml Pomůcky PC, řídicí jednotka, spirometr, náustek s bakteriálním filtrem, hodinky nebo stopky 60

61 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava Úkoly Úkol č. 1 Měření vitální kapacity plic a objemu vzduchu při nádechu a výdechu 1. Zapoj řídicí jednotku do PC. 2. K řídící jednotce připoj čidlo Spirometr, kanál Vin Spusť program eprolab. 4. Klikni na HiScope. 5. Nastavení programu: a. Vybrat připojená čidla : zvolit připojená čidla a specifikovat, do kterého kanálu jsou připojena Spirometr, Vin 0 b. Vymezit proměnné pro grafické a číselné zobrazení dat - zvolíme Vybrat jednu c. Vymezení parametrů vzorkovacího času - volíme vzorkovací periodu a počet vzorků nastavíme 20 sekund až 1 minutu d. Otevřít y(t) okno - zvolíme počet vykreslených grafů, na Hlavní osu přidáme vybraná čidla e. Min a Max nastavíme na -3 a +3 litry (v měřeních vitální kapacity plic bude tato hodnota ponechána na -10 až +10l) f. Zaškrtneme Zobrazit nulovou hodnotu g. Zaškrtneme Zobrazit číselný integrál na čase h. V okně s grafy zaškrtneme políčko pro zobrazení hodnot: 6. Změř hodnotu objemu vzduchu při normálním dýchání. Spuštěním pomocí ikony pro nahrávání náustek). (pozn. do spirometru se dýchá pomalu, při měření je nasazený 7. Dělicími čarami ohranič úsek, který měří nádech v pravé části obrazovky se zobrazí objem při nádechu (poslední hodnota dole) 8. Bod č. 7 zopakuj nyní pro výdech. 9. Ulož graf získaný z měření normálního dechu (pomocí ikony ). 10. Druhý záznam (při stejném nastavení) změří hodnotu při hlubokém nádechu a hlubokém výdechu, které se mohou střídat se dvěma normálními nádechy a výdechy. 11. Ulož graf z druhého měření. 61

62 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava 12. Třetím měřením získej hodnotu vitální kapacity plic. Nejprve vyšetřovaná osoba po dobu 2-3 minut zhluboka dýchá. Potom maximálně vdechne a maximálně vydechne vzduch z plic do spirometru (poznámka je nutné dýchat pomalu). 13. Ulož graf z třetího měření. 14. Po ukončení měření vše řádně ukliď Obrázek č. 1: Spirometr s náustkem (www.vernier.com) Obrázek č. 2: Nastavení grafu v programu eprolab 1. nutné zaškrtnout nulovou hodnotu, protože křivka v tomto místě znázorňuje přechod mezi fází nádechu a výdechu; 2. pouze u měření se spirometrem zaškrtáváme také toto políčko (protože spirometr měří rychlost průtoku vzduchu v litrech za sekundu a našim úkolem je zjistit velikost plochy pod křivkou, proto přepočítáváme integrál). 62

63 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava Úkol č. 2 Čtení z grafu Graf č. 1: Měření hlubokého nádechu v tomto případě naměřena hodnota 2,72l. Graf č. 2: Měření hlubokého výdechu naměřeno 2,79l. Přečti následující údaje z grafu a zapiš je: Na vodorovné ose se zobrazuje: čas Jaká je maximální hodnota objemu vzduchu při normálním nádechu: okolo 0,5l Jaká je maximální hodnota objemu vzduchu při normálním výdechu: okolo 0,5l Jak se změnily hodnoty objemu vzduchu při hlubokém nádechu a výdechu: vzrostly Z grafu vypočítej hodnotu vitální kapacity plic: u dívek se hodnota pohybuje okolo 3,5 l a u chlapců okolo 4,5 l Srovnej výsledky svého měření s ostatními studenty ve skupině: vyšší hodnoty vitální kapacity plic budou mít obecně chlapci, nekuřáci a také aktivně sportující studenti Liší se výsledek mezi děvčaty a chlapci? ano chlapci by měli naměřit vyšší hodnoty Liší se výsledek mezi sportujícími a nesportujícími studenty? ano opět sportovci mají větší kapacitu plic 63

64 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava Závěry a celkové hodnocení práce Plicní zevní dýchání je děj, při kterém se vyměňují dýchací plyny mezi krví a plícemi. K výměně dochází v plicních sklípcích (alveolách). Vdechovaný vzduch obsahuje 21 % O 2 a 0,03 % CO 2. Vydechovaný vzduch obsahuje 14 % O 2 a 5 % CO 2. Počet vdechů za minutu při klidném dýchání je asi 16. Při každém dechu a výdechu se vymění asi 0,5 l vzduchu. Minutový dechový objem je tedy asi 8 l vzduchu. Vitální kapacita plic je definovaná jako objem vzduchu, který lze vydechnout po maximálním možném nádechu. Vitální kapacita plic je ovlivňována následujícími faktory: pohlavím, věkem, trénovaností, zdravotním stavem. Průměrná hodnota vitální kapacity plic u žen je okolo 3,5 l. Průměrná hodnota vitální kapacity plic u mužů je okolo 4,5 l. 64

65 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava Pracovní list pro žáka Název úlohy: Vitální kapacita plic a dýchací soustava člověka Cíle: Pomocí ICT pomůcek změř a následně analyzuj svou vitální kapacitu plic Jméno: Třída: Vypracováno dne: Spolupracovali: 5.2 Teoretický základ úlohy Vysvětli mechanismus plicní ventilace. Kolik O 2 a CO 2 obsahuje vzduch při nádechu a výdechu? Definuj pojem minutový dechový objem. Definuj pojem vitální kapacita plic (VKP). Závisí VKP na pohlaví? Ovlivňuje VKP sportovní aktivita studenta? Mění se VKP s věkem? Je tento způsob měření stavu plic stále v lékařství používán? Pokud ano, která onemocnění se pomocí tohoto testu diagnostikují? Pomocí internetu: - zjisti objem vzduchu, které se do plic dostane při jednom nádechu (při normálním klidovém dechu) - zjisti objem vzduchu, který se dostane z plic při jednom výdechu (při normálním klidovém dechu) - Jaký je průměrný počet vdechů zdravého člověka v klidovém stavu za jednu minutu? (hodnotu zjisti měřením vlastního dýchání) - Jak se změní počet vdechů za minutu při tělesné zátěži? 65

66 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava Ze zjištěných údajů vypočítej klidový minutový dechový objem. - Pomocí internetu vyhledej průměrné hodnoty vitální kapacity plic u obou pohlaví Pomůcky PC, řídicí jednotka, spirometr, náustek s bakteriálním filtrem, hodinky nebo stopky Úkoly Úkol č. 1 Měření vitální kapacity plic a objemu vzduchu při nádechu a výdechu 1. Zapoj řídicí jednotku do PC. 2. K řídící jednotce připoj čidlo Spirometr, kanál Vin Spusť program eprolab. 4. Klikni na HiScope. 5. Nastavení programu: a. Vybrat připojená čidla : zvolit připojená čidla a specifikovat, do kterého kanálu jsou připojena Spirometr, Vin 0 b. Vymezit proměnné pro grafické a číselné zobrazení dat - zvolíme Vybrat jednu c. Vymezení parametrů vzorkovacího času - volíme vzorkovací periodu a počet vzorků nastavíme 20 sekund až 1 minutu d. Otevřít y(t) okno - zvolíme počet vykreslených grafů, na Hlavní osu přidáme vybraná čidla e. Min a Max nastavíme na -3 a +3 litry (v měřeních vitální kapacity plic bude tato hodnota ponechána na -10 až +10l) f. Zaškrtneme Zobrazit nulovou hodnotu g. Zaškrtneme Zobrazit číselný integrál na čase h. V okně s grafy zaškrtneme políčko pro zobrazení hodnot: 6. Změř hodnotu objemu vzduchu při normálním dýchání. Spuštěním pomocí ikony 66 pro nahrávání náustek). (pozn. do spirometru se dýchá pomalu, při měření je nasazený

67 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava 7. Dělicími čarami ohranič úsek, který měří nádech v pravé části obrazovky se zobrazí objem při nádechu (poslední hodnota dole) 8. Bod č. 7 zopakuj nyní pro výdech. 9. Ulož graf získaný z měření normálního dechu (pomocí ikony ). 10. Druhý záznam (při stejném nastavení) změří hodnotu při hlubokém nádechu a hlubokém výdechu, které se mohou střídat se dvěma normálními nádechy a výdechy. 11. Ulož graf z druhého měření. 12. Třetím měřením získej hodnotu vitální kapacity plic. Nejprve vyšetřovaná osoba po dobu 2-3 minut zhluboka dýchá. Potom maximálně vdechne a maximálně vydechne vzduch z plic do spirometru (poznámka je nutné dýchat pomalu). 13. Ulož graf z třetího měření. 14. Po ukončení měření vše řádně ukliď Úkol č. 2 čtení z grafu Na samostatný list vlož grafy jednotlivých měření. Přečti následující údaje z grafu a zapiš je: Na vodorovné ose se zobrazuje: Jaká je hodnota klidového objemu při nádechu: Jaká je hodnota klidového objemu při výdechu: Porovnejte své výsledky se studenty ve skupině a vypočítejte průměrnou hodnotu klidového objemu vzduchu při nádechu a výdechu: O kolik se změnila hodnota objemu vzduchu při hlubokém nádechu a výdechu: Z grafu vypočítej hodnotu vitální kapacity plic: Jaká je průměrná hodnota vitální kapacity plic u dívek ve vaší skupině: Jaká je průměrná hodnota vitální kapacity plic u chlapců ve vaší skupině: 67

68 5 Vitální kapacita plic a dýchací soustava Vysvětli rozdíly mezi naměřenými hodnotami mezi tebou a spolužáky. Které faktory tyto rozdíly způsobují: Závěry a celkové zhodnocení práce Plicní zevní dýchání je děj, při kterém se vyměňují dýchací plyny mezi a. K výměně dochází v. Vdechovaný vzduch obsahuje % O 2 a % CO 2. Vydechovaný vzduch obsahuje % O 2 a % CO 2. Počet vdechů za minutu při klidném dýchání je asi. Při každém dechu a výdechu se vymění asi l vzduchu. Minutový dechový objem je tedy asi l vzduchu. Vitální kapacita plic je definovaná jako objem vzduchu, který. Vitální kapacita plic je ovlivňována následujícími faktory:. Průměrná hodnota vitální kapacity plic u žen je. Průměrná hodnota vitální kapacity plic u mužů je. 68

69 6 ph slin 6 ph lidského těla V této kapitole se dozvíte: - jaké ph mají tělní tekutiny (sliny, krev, moč, žaludeční šťávy) - jaká je funkce kyselin trávicí soustavy - jak se mění ph kyselého prostředí vlivem zásaditých látek (pálení žáhy, žvýkání žvýkačky apod.) Po jejím prostudování byste měli být schopni: - pomocí ph metru změřit ph látek - vyhodnotit způsoby, které umožní neutralizovat ph v ústní dutině a v žaludku - pochopit funkci kyselin v trávicí soustavě člověka - navrhnout způsoby, jak snížit kyselost ústní dutiny, která je příčinou vzniku zubního kazu - zjistit, které látky způsobují kyselé prostředí ústní dutiny - navrhnout způsob, jak zmírnit projevy pálení žáhy - zjistit, které situace vyvolávají pálení žáhy u člověka 6.1 Metodický pokyn Cílová skupina: 2. ročník Biologie Název tematického celku: Trávicí soustava člověka Název úlohy: Měření ph tělních tekutin a jejich neutralizace Cíle: Pomocí ph metru vyhodnoťte ph tělních tekutin a navrhněte způsoby jejich neutralizace Forma práce: Skupinová práce v laboratoři Rozvíjené kompetence: 1.1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 5.3, 5.4, 5.5, 5.6, 5.7, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4, 6.5. Mezipředmětové vztahy: chemie, fyzika, informatika Časové rozvržení realizace úlohy: minut 69

70 6 ph slin Teoretický základ úlohy - zopakujte si stavbu trávicí soustavy člověka - popište jednotlivé části trávicí soustavy člověka z hlediska přítomnosti trávicích enzymů - zopakujte si funkci trávicích enzymů v trávicí soustavě člověka Pomocí internetu: zjistěte ph tělních tekutin: krev: 7,35-7,45 sliny: 7-8 moč: 6,4 žaludeční šťávy: 1-2 jaké je složení žaludeční šťávy u člověka: kyselina chlorovodíková, pepsin, mucin co to je pálení žáhy a v jakých situacích jej pociťujeme: pálení žáhy tzv. pyróza vzniká v důsledku gastroesofageálního refluxu neboli refluxní choroby jícnu, přičemž žaludeční šťávy se vrací z žaludku zpět do jícnu a tím způsobují pocit pálení dochází k ní především u obézních lidí, v těhotenství případně při nadměrné námaze (sportovní aktivita u nesportujících jedinců) nebo po konzumaci velkého množství jídla (pálení žáhy pociťujeme také po požití velkého množství alkoholických nápojů nebo 100% džusů) které látky pomáhají proti pocitu pálení žáhy: antacida neutralizují HCl v žaludeční šťávě, zvyšují ph na zásadité při rychlé léčbě podáváme postiženému léky běžně dostupné v lékárnách nebo jedlou sodu nejlépe rozpuštěnou ve vodě pomoc může také vypití sklenice mléka (někomu pomáhá také rum :-)) 70

71 6 ph slin Hydrogenuhličitan sodný (natrium hydrogencarbonicum, bikarbonát sodný, jedlá soda, NaHCO 3 ) má silný, rychlý a krátkodobý účinek. Reakcí s HCl vzniká CO 2 (oxid uhličitý). Uhličitan vápenatý (calcium carbonicum) má silný, ale relativně pomalý účinek. Oxid hořečnatý (magnesium oxydatum) se transformuje ve vodě na hydroxid hořečnatý a neutralizuje HCl v žaludeční šťávě. Vznikající chlorid hořečnatý působí projímavě. Hydroxyhlinitan hořečnatý (magnesium aluminicum) se v žaludku štěpí na oxid hořečnatý a oxid hlinitý. U nás je to dosud nejužívanější antacidum. Hydroxid hlinitý (aluminium hydroxydatum) vytváří gelovitý film na sliznici vazbou iontů H +, navíc též jen mechanicky. Účinek je slabý, ale dlouhý, nástup účinku pomalý. Komplikací může být zácpa. Trisilkát hořčíku (magnesium trisilicum) uvolňuje oxid křemičitý, který je schopen vázat HCl a pepsin, stejně jako vytvářet ochranný gel na sliznici. Vzniklý chlorid hořečnatý může způsobit průjem. Fosforečnan hlinitý (aluminium phosphoricum) má dlouhý a pomalý účinek kolik obyvatelstva trpí pocitem pálení žáhy? Je tento problém častý? zhruba jedna desetina obyvatelstva trpí pyrózou a zhruba polovina těhotných jaké látky způsobují kyselost v ústech: Hlavní faktor, který narušuje zdraví ústní dutiny a zdraví zubů, má svůj původ v potravě. Sacharidy obsažené v jídle jsou využívány bakteriemi, které se nacházejí v plaku na povrchu zubů. Tyto bakterie vytvářejí organické kyseliny, které snižují hodnotu ph v ústní dutině. Pokud ph klesne pod hodnotu 5,7, kyseliny z bakteriálního kvašení začnou rozpouštět minerální vrstvu na povrchu zubů a vzniká tak demineralizovaná podpovrchová léze. Tyto vratné léze se klinicky projevují jako bílé tečky na zubech. Nízká hodnota ph může v ústech po jídle přetrvávat celé hodiny. jaká je funkce žvýkaček na změnu kyselosti v ústech: žvýkáním žvýkaček bez cukru se v ústech produkuje více slin a tím jsou odplavovány škodlivé kyseliny, které by mohly způsobit vznik zubního kazu; Ve slinách produkovaných v důsledku stimulace se zároveň nachází vysoká koncentrace 71

72 6 ph slin bikarbonátu, což zvyšuje schopnost neutralizovat vzniklé kyseliny nad kritickou hodnotu ph 5,7. nakresli škálu ph 0-14 a do ní zakresli kyselé prostředí, neutrální hodnotu, zásadité prostředí Obrázek č. 1: škála ph (zdroj: Obrázek č. 2: škála ph (zdroj: Pomůcky ph metr, ph senzor, počítač, řídící jednotka, kádinky, kyselina (např. octová nebo chlorovodíková), volně prodejné antacida, jedlá soda, žvýkačka bez cukru,coca-cola, džus, káva případně jiný sladký nápoj 72

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2 Název cvičení: SPOLEČENSTVA PRVOKŮ Teoretický úvod do cvičení: Nálevy jsou směsnými kulturami prvoků. Kvalitativní i kvantitativní druhové zastoupení prvoků ve společenstvu nálevu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 9. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní

Více

Dýchací soustava člověka-vitální kapacita plic (laboratorní práce)

Dýchací soustava člověka-vitální kapacita plic (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Dýchací soustava člověka-vitální kapacita plic (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-31 Předmět: přírodopis Cílová

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Dýchací soustava Vojtěch Beneš žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle, usiluje o pozitivní změny ve svém

Více

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická

FYZIKA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Obsahové vymezení předmětu. ŠVP ZŠ Ratibořická FYZIKA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast fyzika patří do oblasti Člověk a příroda. Zahrnuje oblast problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší

Více

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna

téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika místo: odborná učebna pomůcky: papír, tužka popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik výstupy: předané organizační

Více

PRÁCE S MIKROSKOPEM Praktická příprava mikroskopického preparátu

PRÁCE S MIKROSKOPEM Praktická příprava mikroskopického preparátu PRÁCE S MIKROSKOPEM 1. Praktická příprava mikroskopického preparátu 2. a) Z objektu, jehož část, chceme pozorovat pomocí mikroskopu, musíme nejprve vytvořit mikroskopický preparát. Obr. č. 1 b) Pozorovaný

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata:

Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata: BIOLOGICKÁ PRAKTIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Biologická praktika jsou volitelným předmětem, který se zabývá hlubším zkoumáním živé a neživé přírody. Vede žáky k samostatnému získávání

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Praktické cvičení č. 1.

Praktické cvičení č. 1. Praktické cvičení č. 1. Cvičení 1. 1. Všeobecné pokyny ke cvičení, zápočtu a zkoušce Bezpečnost práce 2. Mikroskopie - mikroskop a mikroskopická technika - převzetí pracovních pomůcek - pozorování trvalého

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Počítač s programem Logger Pro napojený na dataprojektor, LabQuest, spirometr Vernier s bakteriálním filtrem a náustky, kolíček na nos

Počítač s programem Logger Pro napojený na dataprojektor, LabQuest, spirometr Vernier s bakteriálním filtrem a náustky, kolíček na nos Výstup RVP: Klíčová slova: Dýchací soustava Vojtěch Beneš žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle, projevuje odolnost vůči výzvám k

Více

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí Kvarta 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu BIOLOGIE. pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu BIOLOGIE. pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu BIOLOGIE pro obory vzdělání poskytující střední vzdělání s výučním listem Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne

Více

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší č. 8 název Dělení buněk anotace V pracovních listech žáci získávají základní vědomosti o dělení buněk. Testovou i zábavnou formou si procvičují získané znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Určování hustoty látky

Určování hustoty látky Určování hustoty látky Očekávané výstupy dle RVP ZV: využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů Předmět: Fyzika Učivo: měření fyzikální veličiny hustota

Více

ČLOVĚK A PŘÍRODA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Klíčové kompetence. Kompetence k učení. Člověk a příroda

ČLOVĚK A PŘÍRODA. Charakteristika vzdělávací oblasti. Klíčové kompetence. Kompetence k učení. Člověk a příroda ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

Vznik a vývoj života na Zemi

Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi VY_32_INOVACE_02_03_01 Vytvořeno 11/2012 Tento materiál je určen k doplnění výuky předmětu. Zaměřuje se na vznik života na Zemi. Cílem je uvědomit

Více

Změna teploty varu roztoku demonstrační pokus VY_52_Inovace_222 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8

Změna teploty varu roztoku demonstrační pokus VY_52_Inovace_222 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8 Změna teploty varu roztoku demonstrační pokus VY_52_Inovace_222 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8 Kapitola: Směsi Téma: Roztoky Cíl: Sledovat zvyšování teploty varu

Více

4.9.59. Seminář z chemie

4.9.59. Seminář z chemie 4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky

Více

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit 4.6.3. Přírodopis A) Charakteristika předmětu Přírodopis se na naší škole vyučuje v každém ročníku 1-2 hodiny týdně (viz. Učební plán). V 6. ročníku se rozvíjí také průřezové téma environmentální výchova

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě

Více

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C

Biologická olympiáda, 48. ročník, školní rok 2013 2014, okresní kolo, kategorie C Biologická olympiáda, 8. ročník, školní rok 203 20, okresní kolo, kategorie C AUTORSKÉ ŘEŠENÍ KATEGORIE C Upozornění: Soutěžící budou potřebovat základní sadu pastelek. Časová dotace: Přibližný čas pro

Více

Měření teploty vydechovaného vzduchu (laboratorní práce)

Měření teploty vydechovaného vzduchu (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Měření teploty vydechovaného vzduchu (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-BFCh-Př-06 Předmět: biologická, fyzikální

Více

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE 5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT K Obratlovci kmen: Strunatci podkmen: Obratlovci

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.4.3. Přírodověda A) Charakteristika předmětu Snahou učitele by mělo být, aby vše, o čem se děti v přírodovědě učí, mohly pozorovat, zkoumat. Kromě tradičních metod se proto doporučuje zařazování vycházek

Více

Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vyučovací předmět: MATEMATIKA Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vyučovací předmět: MATEMATIKA Ročník: 7. Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vyučovací předmět: MATEMATIKA Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo žák: v oboru celých a racionálních čísel; využívá ve výpočtech druhou mocninu

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Biologie. Charakteristika vyučovacího předmětu: Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Předmět biologie zahrnuje celý obsah vzdělávacího oboru Biologie (RVP G, vzdělávací oblast Člověk a příroda). Kromě toho naplňuje očekávané

Více

I. Sekaniny1804 Informatika

I. Sekaniny1804 Informatika Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Ve vyučovacím předmětu Informatika se realizují cíle vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Žák dosáhne základní úrovně informační gramotnosti

Více

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a jeho svět Přírodověda 4. 5. ročník 2 hodiny týdně třídy, vycházky, exkurze, výlety, počítačová učebna

Více

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky 1/6 3.2.02.6 Viry život bez buňky cíl - popsat stavbu těla viru a jeho rozmnožování - vyjmenovat příklady virových onemocnění - chápat význam hygieny a prevence - malé, pozorovatelné pouze elektronickým

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

LP č. 5 - SACHARIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013. Ročník: devátý

LP č. 5 - SACHARIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013. Ročník: devátý LP č. 5 - SACHARIDY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci si prakticky vyzkouší

Více

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je určena pouze pro 1. stupeň ZŠ a představuje základ pro specializovanější

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: CHEMIE (CHE) Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009 počínaje

Více

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu UČEBNÍ OSNOVY 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce Charakteristika předmětu (Industrial Law) Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce do

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: CHEMIE (CHE) Obor vzdělání: 63-41 -M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 81 (v 1. ročníku 2 hodiny týdně, v 1. pololetí 2.

Více

ZEMĚPISNÝ SEMINÁŘ. A/Charakteristika vyučovacího předmětu

ZEMĚPISNÝ SEMINÁŘ. A/Charakteristika vyučovacího předmětu ZEMĚPISNÝ SEMINÁŘ A/Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení: Předmět Zeměpisný seminář vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Zeměpis a úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologická praktika Období: 3. období Počet hodin ročník: 8. 9. ročník 33 33 Učební texty: A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovaný podle RVP ZV s názvem : Člověk přírodě - příroda člověku ZÁKLADNÍ ŠKOLA okres Praha-východ ODOLENA VODA, Školní 200 Příloha 2 1.1.1 Školní vzdělávací

Více

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje

Více

5.10 PŘÍRODOPIS 5.10.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.10 PŘÍRODOPIS 5.10.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.10 PŘÍRODOPIS 5.10.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah vyučovacího předmětu Přírodopis je dán obsahem vzdělávací oblasti Člověk a příroda a částečně

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Chemie Kód modulu Ch-H-1/1-4 Délka modulu 49 hodin Platnost 01.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí Teoretické

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ

ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ Kontrolní otázky: 1. Vyjmenujte dýchací svaly. 2. Kde nalezneme dechové centrum, jakou má funkci a na jaké změny je citlivé? 3. Jaký je mechanizmus vdechu a výdechu? 4. Čím rozumíme

Více

Charakteristika předmětu CHEMIE

Charakteristika předmětu CHEMIE Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Charakteristika předmětu CHEMIE Předmět CHEMIE se na Gymnáziu Jiřího Ortena vyučuje v rámci nižšího stupně osmiletého studia v sekundě až kvartě v rámci

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: Biologie a ekologie (BEK) Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 17 (0,5 hodina týdně) Platnost:

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU CHEMIE (pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU CHEMIE (pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU CHEMIE (pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium) 1. Obsahové vymezení obor vedoucí k poznání a pochopení podstaty dějů v živé a neživé přírodě člověka seznamuje

Více

Zkus být textilákem. I. Textilie pod mikroskopem

Zkus být textilákem. I. Textilie pod mikroskopem Zkus být textilákem I. Textilie pod mikroskopem Komentář: Pokusíme se pomocí mikroskopu určit jednotlivé druhy vláken. Pomůcky: vzorky materiálů, mikroskop, sklíčka (podložní a krycí), pinzeta, špendlík,

Více

Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu

Více

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět.

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu Přírodověda je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v následujících okruzích: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost

Více

ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíl předmětu Přírodopis (Př) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Přírodopis

ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Charakteristika a cíl předmětu Přírodopis (Př) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Přírodopis Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast Člověk a příroda se úzce váže k poznávání a zkoumání přírody, žáci poznávají přírodu jako systém, jehož části na sebe působí, ovlivňují se a jsou vzájemně

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více

Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník

Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník Počet hodin : 165 Učební texty : H. Staudková : Matematika č. 7 (Alter) R. Blažková : Matematika

Více

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň

5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat

Více

POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE

POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE Učebnice Chemie pro 9. ročník základní školy dle Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání (schválená verze se změnami k 1. 9. 2005). Podrobně jsou očekávané výstupy a příslušné učivo uvedeny

Více

Informační a komunikační technologie Informatika volitelný předmět

Informační a komunikační technologie Informatika volitelný předmět Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Informační a komunikační technologie Informatika volitelný předmět Charakteristika předmětu V předmětu Informatika je realizován obsah vzdělávací oblasti Informační

Více

5.6.3 Přírodopis. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu:

5.6.3 Přírodopis. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: 5.6.3 Přírodopis Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Samostatný vyučovací předmět Přírodopis vychází obsahově ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Svým obsahem

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Savci. ZÁŘÍ 8h. přírodniny a jejich pozorování bezpečnost práce v laboratoři a při pozorování v terénu. Savci. ŘÍJEN 7h

Savci. ZÁŘÍ 8h. přírodniny a jejich pozorování bezpečnost práce v laboratoři a při pozorování v terénu. Savci. ŘÍJEN 7h ZÁŘÍ ŘÍJEN 7h LISTOPAD Obecná biologie a genetika 3 rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů Biologie člověka 21 orientuje se v základních vývojových

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : BIOLOGIE Ročník: 1. ročník a kvinta Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Země jako geologické těleso Zemské sféry

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

9. ročník LMP NSP. Biologie hub Výchova ke zdraví Neživá příroda. Biologie rostlin Základy ekologie. Praktické poznávání

9. ročník LMP NSP. Biologie hub Výchova ke zdraví Neživá příroda. Biologie rostlin Základy ekologie. Praktické poznávání Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodopis Vyučovací předmět Přírodopis je tvořen z obsahu vzdělávacího oboru ze vzdělávací

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika

Více

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh 1. Chemický turnaj kategorie mladší žáci 30.11. 2012 Zadání úloh Vytvořeno v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.1.26/01.0034,,Zkvalitňování výuky chemie a biologie na GJO spolufinancovaného Evropským sociálním

Více

LABORATORNÍ TECHNIKY. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata:

LABORATORNÍ TECHNIKY. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata: LABORATORNÍ TECHNIKY Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Předmět laboratorní techniky navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání

Více

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3. Dodatek č.1

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3. Dodatek č.1 Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Dodatek č.1 Číslo jednací: 510/1/2008 Platnost: od 1. 9. 2008 Školní vzdělávací program pro základní

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Dýchací soustava Pro potřeby

Více

MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět)

MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět) MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět) Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělání v matematickém semináři je zaměřeno na: užití matematiky v reálných situacích osvojení

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika 6. ročník Zpracovala: Mgr. Michaela Krůtová Číslo a početní operace zaokrouhluje, provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor porovnává

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - VLNKA Učební osnovy / Člověk a příroda / Z I. název vyučovacího předmětu: ZEMĚPIS (Z) II. charakteristika vyučovacího předmětu: a) organizace: Vyučovací předmět (vzdělávací obor) Zeměpis spadá do vzdělávací oblasti 2. stupně základního vzdělávání

Více

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti 3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) 51 Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

ČLOVĚK, MATEMATIKA, PŘÍRODA (6. 9. ročník)

ČLOVĚK, MATEMATIKA, PŘÍRODA (6. 9. ročník) ČLOVĚK, MATEMATIKA, PŘÍRODA (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu Předmět Člověk, matematika, příroda je koncipován jako rozšířená výuka v období 6. až 9. ročníku, tedy si jej žáci sami volí. Zaměřuje

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 5 týdně, povinný ČaPO: Sčítání a odčítání s přechodem přes desítku Žák: ČaPO: sčítá a odčítá v oboru do 20-ti s přechodem přes desítku - sčítání a odčítání v oboru přirozených čísel

Více