Platební styk a poskytování platebních služeb

Transkript

1 Platební styk a poskytování platebních služeb JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha

2 Ú v o d Program: 1) Úvod a přehled právních norem 2) Platební styk a platební služby 3) Vybrané pojmy z platebního styku

3 Úvod přehled právních předpisů Nařízení EP a Rady č. 1781/2006, o informacích o plátci doprovázející převody peněžních prostředků (do 26. června 2017). Nařízení EP a Rady č. 924/2009, o přeshraničních převodech ve společenství; Nařízení EP a Rady 260/2012, kterým se stanovní technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 248/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie;

4 Úvod přehled právních předpisů Nařízení EP a Rady (EU) č. 2015/751 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce; Nařízení EP a Rady (EU) č. 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový;

5 Úvod přehled právních předpisů Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách; Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance; Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech; Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů; Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi; Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti;

6 Úvod přehled právních předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád; Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku; Zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zákonem o platebním styku; Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí;

7 Úvod přehled právních předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu; Vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování; Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu;

8 Úvod přehled právních předpisů Vyhláška č. 160/2011 Sb., o pravidlech tvorby čísla účtu v platebním styku; Všeobecné obchodní podmínky ČNB ze dne 7. června 1994, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů u bank a provádění platebního styku na těchto účtech; INCOTERMS 2010; Jednotná pravidla pro inkasa URC 522; Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy UCP 500;

9 Úvod přehled právních předpisů Dodatek k UCP 500 pro elektronickou prezentaci eucp; International Standby Practies ISP 98; Jednotná pravidla MOK pro mezibankovní úhrady dokumentárního akreditivu URR 525; Bill of Exchange Act (1882); Negotiable Instrument Law (1896); Uniform Commercial Code (1962) Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání publ. MOK č. 458;

10 Platební styk a platební služby Platební styk je peněžní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím k tomu určených subjektů (např. bank nebo jiných poskytovatelů platebních služeb).

11 Platební styk a platební služby Obsahem takového právní vztahu, který je zprostředkován bankami nebo jinými poskytovateli platebních služeb, je souhrn práv a povinností spojených s uskutečňováním takových operací, při nichž poskytovatel platebních služeb (např. banka nebo platební instituce) na příkaz svých klientů provádí operace platebního styku klientem vybraným platebním instrumentem.

12 Platební styk a platební služby Subjekty jsou pak fyzické nebo právnické osoby, které stojí v roli klientů bank nebo uživatelů platebních služeb poskytovatelů platebních služeb na straně jedné, na straně druhé pak se jedná zejména o banky, spořitelní a úvěrní družstva a další poskytovatele platebních služeb. Platební syk je zejména záležitostí mezi plátcem a příjemcem a pokud do tohoto vzájemného právního vztahu vstupuje banka nebo jiný poskytovatel platebních služeb, tak ten stojí v roli pouhého zprostředkovatele.

13 Platební styk a platební služby Formy platebního styku mohou být různé podle toho, jaké třídicí kritérium bude užito. Jde zejména o následující: způsob placení, území, náležitostí průvodních dokumentů, lhůty realizace, vztah banky k převodu.

14 Platební styk a platební služby Podle způsobu placení: Hotovostní platební styk mezi plátcem a příjemcem dochází k předání peněz ve formě bankovek a mincí. Poskytovatel platebních služeb zde sehrává jen omezenou roli a to v případě, pokud jsou vkládány bankovky a mince na platební účet (např. platba za zboží v obchodě při použití bankovek a mincí) Bezhotovostní platební styk je vždy zprostředkován poskytovatelem platebních služeb a probíhá mezi platebními účty plátce a příjemce (např. tuzemský převod ve formě příkazu k úhradě)

15 Platební styk a platební služby Elektronický platební styk jedná se o platební styk zprostředkovaný platebním prostředkem, na kterém jsou peněžní prostředky uloženy v elektronické podobně ve formě elektronických peněz. Mezi plátcem a příjemcem dochází k předání elektronických peněz odepsáním z jeho nosiče platebního prostředku nebo elektronické evidence vedené u jeho vydavatele ve prospěch příjemce a následně jsou připsány jako bezhotovostní peníze na jeho účet u poskytovatele platebních služeb. Digitální platební styk?

16 Platební styk a platební služby Podle území (teritoria): Vnitrostátní platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě; Přeshraniční platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech, ale pouze Evropského hospodářského prostoru. Zahraniční platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech s výjimkou států EHP.

17 Platební styk a platební služby Podle náležitostí průvodních dokumentů: Nedokumentární platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, kdy při jeho realizace nejsou platby doprovázeny žádnými průvodními dokumenty. Někdy se také hovoří o realizaci tzv. hladkých plateb. Dokumentární platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém si dohodnout obě strany takové podmínky, při kterých je převod peněžních prostředků spojen s dokumenty, které musejí platbu doprovázet. Někdy se hovoří o dokumentárních platbách, které však nejsou považovány za platební službu.

18 Platební styk a platební služby Podle lhůty realizace: Expresní platební styk (přednostní) vztah mezi plátce a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb plátce zajistí v podstatě okamžité odepsání peněžních prostředků z platebního účtu plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce připsání peněžních prostředků příjemce nejpozději tentýž den na platební účet příjemce. Standardní platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, při kterém dochází k běžnému přesunu peněžních prostředků od plátce k příjemci zprostředkovaný jejich poskytovateli platebních služeb podle předem dohodnutých podmínek.

19 Platební styk a platební služby Podle vztahu banky k převodu: Bezzávazkový platební styk vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb platební transakci pouze zprostředkovává (např. hladká platba). Závazkový platební styk vztah mezi plátcem a příjemce, ve kterém se strany dohodly na tom, že banka nebo jiná finanční instituce může vstoupit do závazku. Pak tato instituce nevystupuje pouze jako prostředník při realizaci platebního styku, ale přecházejí na ni povinnosti plátce.

20 Platební styk a platební služby Na podzim roku 2009 se v souvislosti s účinnosti zákona č. 284/2009 Sb., o platebním syku objevil nový ekonomický pojem, kterým je kategorie platební služby. Prozatím jsme se zabývali pouze kategorií platební styk. Jaký je tedy rozdíl mezi pojmy platební službou a platebním stykem? Než bude objasněn rozdíl, je nutno charakterizovat, co je považováno za platební službu.

21 Platební styk a platební služby Za platební službu se považuje: vložení hotovosti na platební účet, výběr hotovosti z platebního účtu, provedení převodu peněžních prostředků z podnětu plátce, provedení převodu peněžních prostředků z podnětu příjemce provedení převodu peněžních prostředků na základě podnětu daného platebním prostředkem provedení převodu peněžních prostředků, kterým je poskytnut úvěr,

22 Platební styk a platební služby Za platební službu se považuje dále: vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet, provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronické komunikace, pokud je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, bezhotovostní obchody s cizí měnou, pokud se nejedná o činnost, která je investiční službou podle zvláštního právního předpisu (např. ZPKT).

23 Platební styk a platební služby Aby nedocházelo k různým výkladům, co je považováno za platební službu a co nikoliv, ZPS stanoví také tzv. negativní vymezení platební služby. Za platební službu tedy není považováno např.: příprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí, směnárenská činnost, vydávání šeků, směnek nebo cestovních šeků v listinné podobě, vydávání papírových poukázek na zboží nebo služby, platební transakce prováděné mezi poskytovateli platebních služeb navzájem a další.

24 Platební styk a platební služby Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že platební styk lze považovat za pojem širší než platební služby s ohledem na skutečnost, že zahrnuje širší právní vztahy vznikající mezi subjekty klientem a jeho bankou, jež jsou dány širší škálou užívaných platebních instrumentů. Toto tvrzení lze opřít o právní východiska, jež jsou dána v ZPS. Platební styk a služby s ním spojené mohou poskytovat jen banky nebo družstevní záložny podle zvláštních právních předpisů.

25 Platební styk a platební služby Platební služba je pak kategorie, která v sobě obsahuje jen vybrané platební instrumenty a mohou je poskytovat i další subjekty. Např. mezi platební službu nepatří vydávání šeků a jeho zúčtování, realizace dokumentárního platebního styku jako platebně-zajišťovacího instrumentu, poskytnutí záruky nebo zajištění inkasa směnky.

26 Platební styk a platební služby Základní práva a povinnosti účastníků při poskytování platebních služeb musí být vyjádřeny smluvně, a to: ve smlouvě o platebních službách nebo v tzv. rámcové smlouvě. Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli provést pro něho jednotlivou platební transakci. Může ale provádět pro uživatele platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené. Pak jde o rámcovou smlouvu. Rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení účtu.

27 Platební styk a platební služby Pokud rámcová smlouvy upravuje podmínky pro vedení platebního účtu (nebo-li je to smlouva o platebních službách ve smyslu zákona o platebním styku), pak je nutno vzít na zřetel, že se řídí tímto zákonem a nikoliv obecným právním předpisem, kterým je občanský zákoník. Z něj lze pro smlouvu o platebním účtu použít ustanovení z obecné části zákona (např. pojmy osobnost, svéprávnost, spotřebitel, podnikatel, právnická osoba, fyzická osoba, slabší smluvní strana apod.).

28 Platební styk a platební služby Pozor na pojmy poskytnutí informací a zpřístupnění informací. Poskytnutí informací: informace musí uživateli dojít zachycena na trvalém nosiči dat, Zpřístupnění informací: uživatel obdrží informaci o možnosti vyhledat si danou skutečnost (např. na internetových stránkách).

29 Vybrané pojmy z platebního styku Platební transakce: vložení peněžních prostředků na účet, výběr peněžních prostředků z účtu nebo převod peněžních prostředků. Platební účet: účet vedený na jméno jednoho nebo více uživatelů platebních služeb, který je využíván k provádění platebních transakcí. Peněžní prostředky: bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze.

30 Vybrané pojmy z platebního styku Elektronické peníze je to peněžní hodnota, která: představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, je uchovávaná na elektronicky, je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.

31 Vybrané pojmy z platebního styku Přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem ve smyslu zvláštních právních předpisů, pokud je vydavatel elektronických peněz neprodleně vymění za elektronické peníze.

32 Vybrané pojmy z platebního styku Platební příkaz: pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce. Platební prostředek: personalizované zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, kterým uživatel dává platební příkaz. Elektronický peněžní prostředek: platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě.

33 Vybrané pojmy z platebního styku Domovský členský stát: stát tvořící Evropský hospodářský prostor (dále jen členský stát ). ve kterém má příslušná osoba sídlo nebo, nemá-li příslušná osoba sídlo, ve kterém má místo podnikání nebo ústředí, Hostitelský členský stát: členský stát jiný než domovský členský stát, ve kterém příslušná osoba poskytuje služby.

34 Vybrané pojmy z platebního styku Platební systém: systém sloužící k převodu peněžních prostředků s formálními a standardizovanými postupy a se společnými pravidly pro zpracování, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí. Platební schéma: jednotný soubor pravidel, postupů a norem nebo prováděcích pokynů, na kterých se dohodli poskytovatelé platebních služeb, pro provádění platebních transakcí v Unii a v rámci členských států, oddělený od jakékoliv infrastruktury nebo platebního systému, který zajišťuje jeho provoz.

35 Vybrané pojmy z platebního styku Ústřední protistrana: osoba, která přijímá příkazy peněžních institucí zúčastněných v systému a která je výlučným prostředníkem mezi těmito peněžními institucemi. Zúčtovatel: osoba, která vede účty, na nichž se zúčtují příkazy peněžních institucí nebo ústřední protistrany zúčastněných v systému, a která z tohoto důvodu může peněžním institucím nebo ústřední protistraně poskytovat úvěr. Clearingová instituce: osoba, která provádí započtení vzájemných pohledávek a závazků z příkazů peněžních institucí, ústřední protistrany nebo zúčtovatele.

36 Vybrané pojmy z platebního styku Drobný podnikatel (mikropodnik): jde o osobu, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce ve výší 2 mil. eur. Podmínky se posuzují ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně této smlouvy. Pokud drobný podnikatel na výzvu poskytovatele platebních služeb nedoloží ve stanovené lhůtě výše uvedené skutečnosti, platí ze zákona, že není drobným podnikatelem.

37 Vybrané pojmy z platebního styku Spotřebitel: je to fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Plátce: fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní platební příkaz z tohoto platebního účtu, nebo v případě neexistence platebního účtu plátce fyzická nebo právnická osoba, která dá platební příkaz ve prospěch platebního účtu příjemce.

38 Vybrané pojmy z platebního styku Příjemce: fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce. Uživatel platebních služeb: je to fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jako plátce, příjemce nebo obojí.

39 Vybrané pojmy z platebního styku Poplatek: odměna účtovaná poskytovatelem platebních služeb uživateli platebních služeb a přímo nebo nepřímo spojený s platební transakcí. Mezibankovní poplatek: jedná se o odměnu placenou mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce za každou platební transakci. Vícestranný mezibankovní poplatek: mezibankovní poplatek, který je předmětem dohody mezi více než dvěma poskytovateli platebních služeb.

40 Vybrané pojmy z platebního styku Jedinečný identifikátor: kombinace písmen, číslic nebo symbolů přidělených uživateli poskytovatelem za účelem identifikace uživatele nebo jeho účtu při provádění platebních transakcí. IBAN: mezinárodní identifikátor čísla platebního účtu, který jedinečným způsobem označuje jednotlivý platební účet v členském státě, jehož prvky jsou stanoveny Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO).

41 Vybrané pojmy z platebního styku BBAN: identifikátor čísla platebního účtu, který jedinečným způsobem označuje jednotlivý platební účet vedený u poskytovatele platebních služeb v členském státě a který lze použít pouze pro vnitrostátní platební transakce, přičemž pro účely přeshraničních platebních transakcí je tentýž platební účet označen číslem ve formátu IBAN. Kód BIC: identifikační kód podniku, který jednoznačně označuje poskytovatele platebních služeb a jehož prvky jsou stanoveny ISO.

42 Vybrané pojmy z platebního styku Norma ISO XML: Jedná se o normu pro vytváření elektronických finančních zpráv, kterou definuje ISO a která zahrnuje fyzické znázornění platebních transakcí v jazyce XML v souladu s obchodními pravidly a prováděcími pokyny celounijních schémat pro platební transakce v oblasti působnosti tohoto nařízení.

43 Vybrané pojmy z platebního styku Pracovní den: den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce. Den vypořádání: den, kdy dojde ke splnění povinností spojených s převodem peněžních prostředků mezi poskytovatelem platebních služeb plátce a poskytovatelem platebních služeb příjemce.

44 Vybrané pojmy z platebního styku Den valuty: okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu. Den valuty peněžních prostředků odepsaných - nastává nejdříve dnem přijetí platebního příkazu plátce, připsaných - nastává nejpozději okamžikem, kdy jsou peněžní prostředky připsány příjemci na jeho platební účet.

45 Vybrané pojmy z platebního styku Inkaso: vnitrostátní nebo přeshraniční platební služba za účelem odepsání částky z platebního účtu plátce, při níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu plátce (metodou DMF nebo CMF). Inkasní systém: je to společný soubor pravidel, postupů a standardů dohodnutých mezi poskytovateli platebních služeb za účelem provádění inkasních transakcí,

46 Vybrané pojmy z platebního styku Inkasovnání: část inkasní transakce, která je zahájena podnětem příjemce k provedení inkasa a zakončena odepsáním příslušné částky z platebního účtu plátce. Zmocnění k inkasu: vyjádření souhlasu a autorizace, které plátce uděluje příjemci a (přímo nebo nepřímo prostřednictvím příjemce) poskytovateli platebních služeb plátce a kterým příjemci povoluje dát podnět k inkasování určité částky z určeného platebního účtu plátce a poskytovateli platebních služeb povoluje tyto pokyny splnit.

47 Vybrané pojmy z platebního styku Úhrada: vnitrostátní nebo přeshraniční platební služba za účelem připsání částky na platební účet příjemce prostřednictvím platební transakce nebo řady platebních transakcí z platebního účtu plátce provedených na základě pokynů plátce poskytovatelem platebních služeb, u něhož má plátce veden platební účet.

48 Vybrané pojmy z platebního styku Přeshraniční platební transakce: platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech. Vnitrostátní platební transakce: platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v témže členském státě.

49 Vybrané pojmy z platebního styku R-transakce: Je to taková platební transakce, kterou poskytovatel platebních služeb nemůže řádně provést nebo která vede k výjimečnému zpracování, mimo jiné z důvodu nedostatečného krytí, odvolání, chybně uvedené částky nebo chybně uvedeného data, neexistence zmocnění k inkasu, chybného čísla platebního účtu nebo uvedení zrušeného platebního účtu.

50 Vybrané pojmy z platebního styku a některé další pojmy.