Univerzita Karlova v Praze. Celostátní deníky v eské republice

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informaních studií a knihovnictví Studijní program: informaní studia a knihovnictví Studijní obor: informaní studia a knihovnictví Iveta Mládková Celostátní deníky v eské republice Bakaláská práce Praha

2 Vedoucí bakaláské práce: Mgr. Marcela Builová Oponent bakaláské práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci zpracovala samostatn a že jsem uvedla všechny použité informaní zdroje. V Praze, 21. kvtna podpis studenta

4 MLÁDKOVÁ, Iveta. Celostátní deníky v eské republice [National daily newspapers in the Czech Republic]. Praha, s. Bakaláská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informaních studií a knihovnictví. Vedoucí bakaláské práce Marcela Builová. Abstrakt Cílem práce je charakterizovat souasný stav ve vydávání celostátních deník v eské republice a porovnání tištné a elektronické verze tchto novin. V první kapitole se nachází rozdlení seriál podle periodicity, k jednotlivým pojmm jsou uvedeny definice. Druhá kapitola se strun vnuje historii eského novináství se zamením na deníky. Tetí kapitola obsahuje pehled souasných celostátních deník a jejich charakteristiku. Poslední kapitola pináší informace o elektronických verzích tištných deník a o zpravodajských serverech. Klíová slova periodika, eské noviny, celostátní deníky, elektronické noviny, zpravodajské servery, historie novináství

5 Obsah Pedmluva Periodické dokumenty definice pojm Periodikum asopis Roenka Noviny Nepravá periodika Edice Historie eských novin Obecn Pojem Historie Poátky eského novináství do r Léta Léta doba Julia Grégra léta 19. století k zaátku první svtové války Léta Období druhé republiky až do konce války Od kvtna 1945 do poloviny 60. let Od poloviny 60. let do sametové revoluce Léta devadesátá Pehled eských celostátních novin a jejich charakteristika AHA! Blesk Haló noviny Hospodáské noviny Lidové noviny Mladá fronta DNES Právo Sport Šíp Celkové shrnutí Elektronické noviny a jejich porovnání s tištnými novinami Pehled a charakteristika elektronických verzí deník Aha! Blesk Haló noviny Hospodáské noviny Lidové noviny Mladá fronta Dnes Právo pravo.novinky.cz Sport Šíp 40 Spolená charakteristika Pehled zpravodajských server Hospodáské noviny Lidové noviny Mladá fronta Dnes Právo 42

6 Sport 42 Spolená charakteristika Návštvnost Porovnání s tištnými deníky Závr... 46

7 Pedmluva Poslání novin je v úloze historického památníku života národ v pravdivém ohlasu jak jen je to možné o všem co se stalo informovat. Karel Havlíek Borovský Tématem mé bakaláské práce je charakteristika celostátních deník vydávaných v eské republice. Téma, které je specificky zameno na deníky, jsem si vybrala po konzultaci se svou vedoucí práce Mgr. Builovou, která vypsala téma širší Periodické dokumenty. Noviny jsem si vybrala, protože pehled a charakteristika takového periodika nebyl v posledních letech na Ústavu informaních studií a knihovnictví sepsán. Dalším dvodem byl fakt, že noviny jsou dležitým zdrojem informací. Jsou souástí knihovního fondu a pedmtem archivace. Cílem práce je charakterizovat souasný stav ve vydávání celostátních deník v eské republice a porovnání tištné a elektronické verze tchto novin. Struktura práce se shoduje se schváleným zadáním. Pro vypracování bakaláské práce byly použity knihy, zamené na typologii dokument, aktuální výtisky celostátních deník a webové stránky jejich elektronických verzí a zpravodajských server. Pro ovení nákladu deník, jsem pomoci u oslovila jednotlivé redakce. Na osm mi došly pouze dv odpovdi. Bakaláská práce je rozdlena do ty hlavních kapitol. V první kapitole se nachází rozdlení seriál podle periodicity, které je pro obsah práce nejvhodnjší. Obsahuje definice k jednotlivým pojmm. Druhá kapitola se strun vnuje historii eského novináství se zamením na deníky. Tetí kapitola obsahuje pehled souasných celostátních deník a jejich charakteristiku. Poslední kapitola pináší informace o elektronických verzích tištných deník a o zpravodajských serverech. Seznam použité literatury je uveden na konci práce. Citace použité literatury v textu jsou uvedeny v hranatých závorkách a obsahují píjmení autora nebo zkrácený název

8 díla, rok a lokaci v rámci citovaného dokumentu. Ve své práci cituji informaní zdroje dle normy ISO 690 a ISO Ráda bych na tomto míst podkovala své vedoucí práce Mgr. Marcele Builové za poskytnuté konzultace, které mi pomohly k vytvoení práce.

9 1. Periodické dokumenty definice pojm První periodika vznikla v 16. století. Do tohoto období se klade poátek nynjšího novináství. Rozkvt periodické literatury, hlavn novin a asopis, však nastává až v 18. století a hlavn ve století devatenáctém. Rozvoj periodik souvisí s rozvojem vdy, prmyslové, kapitalistické výroby a buržoazní spolenosti, který nastává práv ve zmiovaném století. Seriály se dle periodicity dlí na následující typy: 1.1. periodikum asopis roenka noviny deník raník poledník veerník týdeník 1.2. nepravá periodika 1.3. edice Na následujících stránkách je pehled definicí k výše uvedeným pojmm. Pod výklady jednotlivých termín jsou uvedeny jejich hlavní rysy. Hlavním rysem všech seriál je periodicita, tj. délka asového období, ve kterém jednotlivé ásti vycházejí [Vítková, 1973, s.31] a pedem nestanovené ukonení vydávání. Definice se v prbhu nkolika desetiletí nepatrn mnily. Ve vtšin pípad se rozšiovaly, hlavn v ástech, ve kterých se hovoí o druhu a typu dokumentu. Nap. díve se ve výkladu termínu seriál vyskytovala pouze tištná podoba, s píchodem nových informaních technologií se pidala podoba elektronická. Seriál Publikace v tištné nebo netištné form, vydávaná postupn po ástech, obvykle s íselným nebo chronologickým oznaením a urená k neomezenému pokraování bez ohledu na periodicitu. [SN ISO ]

10 Seriál je pokraující zdroj na jakémkoli médiu, vydávaný v po sob jdoucích jednotlivých vydáních nebo ástech, obvykle íslovaných, který nemá pedem stanovené ukonení. Seriály zahrnují žurnály, asopisy, elektronické žurnály, pokraující adresáe, roní zprávy, noviny a monografické edice. [Manuál ISSN, 2006, s.18] Seriály (seriálové publikace) jsou publikace, které se mohou vyskytovat v podob tištné i netištné (nap. mikrofišové a elektronické). Jde o dokumenty, které vycházejí na pokraování (nepetržit), nemají pedem stanovený poet ástí a/nebo mají stanovenou periodicitu. Jednotlivé ásti mohou být spojeny íseln nebo chronologicky. Výrazným znakem seriál je jejich promnlivost (zmny), které jsou jak povahy formální (zmny názv, podnázv, redaktor, vydavatel a dalších formálních znak), tyk povahu obsahové (zmny programu, koncepce seriálu apod.) [Bratková, 2006, s.3] U termínu seriál se klade draz na nepetržitost dokumentu, který je vydáván v jednotlivých ástech, které na sebe navazují, na periodicitu vydávání a na neukonenost publikace Periodikum Dílo vycházející na pokraování (obyejn sborníkového, zídka monografického typu), jejichž jednotlivé ásti (svazky, ísla) vycházejí v pravidelných nebo nepravidelných intervalech, jsou chronologicky (numericky, abecedn) oznaeny a spojeny souborným názvem. Proces vydávání je kontinuální a není pedem omezen. [Vítková, 1973, s.31] Publikace vydávaná postupn v samostatných, obsahov neidentických ástech spojených spoleným názvem, prbžným íslováním, jednotnou úpravou a obsahovým zamením v pravidelných intervalech a se zámrem stálého pokraování, nap. noviny, asopisy, periodické sborníky. [Sedláková, 1993, s.24; Nováková, 1988, s.17] Seriál zpravidla charakterizovaný rzností obsahu a pispvatel, a to jak v rámci jedné publikace, tak i od jednoho ísla ke druhému. [SN ISO ] Jednotlivé ásti periodik spojuje spolený název, vnitní i vnjší znaky a periodicita vydávání.

11 asopis Periodická publikace, která vychází v pravidelných týdenních až plroních intervalech, obsahuje píspvky nkolika (více) autor a má pedem vymezený program i specifické zamení. [Nováková, 1988, s.45] Dokument, vycházející pod týmž (nebo dlouhodob stabilním) názvem v pravidelných týdenních až plroních intervalech, který obsahuje píspvky více autor a má pedem stanovený program i zamení. [Sedláková, 1993, s.37] Seriál urený pro tenáe zajímající se o uritý pedmt nebo profesi. [SN ISO ] asopis je kolektivním dílem rzných autor vycházející v pravidelných intervalech, ve vtšin pípad urený specifické skupin tená a zamující se na urité téma Roenka Periodická publikace vycházející zpravidla 1x za rok a obsahující pehledné informace o urité oblasti, asov vázané na píslušný rok, nap. kalendáe, výroní zprávy, statistické roenky, pehledové roenky. [Nováková, 1988, s.51] Roenky jsou soubory text, které vycházejí pod spoleným názvem v podob jednotlivých, obyejn každoron vydávaných svazk periodické publikace a které poskytují pehledné informace o urité oblasti, asov vázané na píslušný rok, nap. kalendáe, almanachy, výroní zprávy, statistické a pehledové roenky. [Sedláková, 1993, s.42-43] Seriálová publikace obsahující materiál urený k revidování v roních intervalech. [SN ISO ] Seriálová publikace vydávaná zpravidla jednou ron. Poskytuje pehledné informace rzného druhu, zejm. pedstavuje výsledky innosti za píslušný rok, a to ve struné popisné nebo statistické form a ve vztahu k urité zemi, regionu, instituci, oboru nebo pedmtu (nap. roenky statistické, událostí roku, bibliografické, fotografické, institucionální aj.). Jako roenky vycházejí rovnž doplkové svazky nkterých encyklopedií. [ODLIS]

12 Roenka vychází jedenkrát do roka a pináší informace o innosti rzných institucí za uplynulý rok Noviny Periodická publikace, která vychází v pravidelných intervalech nejmén jednou týdn, obsahuje aktuální zpravodajství o politických, ekonomických, kulturních, sportovních a jiných událostech doma i v zahranií a je urená nejširším tenáským vrstvám. [Nováková, 1988, s.54] Seriál vydávaný velmi asto a podávající nejnovjší informace o aktuálním dní, obvykle s komentái. [SN ISO ] Periodická publikace, tištná zpravidla na specifickém papíe, pod stejným názvem, v typické úprav. Noviny vycházejí denn, v urité dny v týdnu nebo nejmén jednou týdn. Obsahují aktuální zpravodajství o politických, ekonomických, kulturních a jiných událostech doma i v zahranií, asto s komentái, pro co nejširší tenáský okruh. Vzhledem k nízké odolnosti svého nosie jsou v knihovnách zpístupovány nkdy v reformátované podob (nap. na mikrofilmu nebo v digitalizované verzi). [ODLIS] Deník Dokument vycházející nejmén ptkrát týdn obvykle ve vysokých nákladech, nkdy také s regionálními mutacemi. Obsahuje aktuální zpravodajství o politických, ekonomických, kulturních a jiných událostech doma i v zahranií. [HLAVATÁ, 1979, s.25; SEDLÁKOVÁ, 1993, s.43] Chronologický záznam obsahující neosobní popis denních událostí, jednání nebo zpráv o innosti organizace nebo legislativního orgánu. [SN ISO ] Raník Periodická publikace vycházející v ranních hodinách. Ranní vydání novin. Poledník Periodická publikace vycházející ve poledních hodinách. Polední vydání novin. Veerník Periodická publikace vycházející ve veerních hodinách. Veerní vydání novin.

13 Týdeník Periodická publikace (asopis nebo noviny) vycházející jednou týdn. [VODIKOVÁ, CEJPEK, 1965, s.107] Noviny pinášejí aktuální informace z domova i zahranií, jsou ureny nejširšímu tenáskému okruhu a zpravidla vycházejí nkolikrát do týdne Nepravá periodika Publikace vycházející postupn v samostatných, obsahov neidentických ástech, spojených spoleným názvem, prbžným oznaením a zpravidla i jednotnou úpravou, v nepravidelných, pedem neurených asových intervalech a se zámrem stálého pokraování. Typickými pedstaviteli nepravidelných periodik jsou kontinuitní sborníky vydávané vdeckými ústavy, vysokými školami apod. [Nováková, 1988, s.17; Sedláková, 1993, s.24] 1.3. Edice Sbírka samostatných dl (svazk) vydávaných nakladatelstvím, vyznaujících se spolenými znaky (téma, autor, forma, asové období apod.), které jsou formáln spojeny jednotným názvem anebo logem edice, grafickou úpravou nebo zpsobem uspoádání. Svazky v rámci edice mohou být íslovány a mohou vycházet po neomezenou dobu. [Katušák, Matthaeidesová, Nováková, 1998, s.85] Seriál skládající se ze skupiny svazk, íslovaných nebo neíslovaných, z nichž každý má vlastní název, seskupených pod spoleným názvem a vycházející v neomezeném asovém období. [SN ISO ] Edice je soubor jednotlivých díl spojených spoleným názvem edice, které mají spolený znak (autor, téma, ), ale obsahov na sebe nenavazují. Periodicita nemusí být uvedena.

14 2. Historie eských novin 2.1. Obecn Novináství je nepochybn významná spoleenská instituce, která se zásadním zpsobem podílela (a dosud podílí) na podob a prbhu ady spoleenských proces, spjatých pedevším s nástupem a rozvojem prmyslové, kapitalistické výroby a buržoazní spolenosti, pro niž je píznaná nová kvalita veejného života, postupné rozšiování participace len spolenosti na rozhodování o distribuci moci a ešení vcí veejných astím spojený klíový význam všeobecn dostupné afungující veejné komunikace. [Djiny eského novináství aeských novináských spolk, 2002, s.9] U novináství vždy platí, že jde o innost (výsledek této innosti) s nkolika platnými obecnými rysy: zájem o vci veejné, aktuálnost a asovost, pravidelnost, v rzné míe i relevanci i atraktivnost pro tenáe. Také proto se novináství stává souástí ekonomického a politického života spolenosti, v níž funguje, inspiruje se vývojem v dalších zemích a tží z komunikaních možností technických a technologických inovací. [Djiny eského novináství a eských novináských spolk, 2002, s.9] 2.2. Pojem Pojem novina, noviny pochází z latinského slova novus, tzn. nový. Znamená vždy nco nového, referenci o nové vci, novou povst. Jeho pvodní smysl se od 15. století dosud nezmnil. Noviny, neboli nové zprávy, byly zpoátku sdlovány ústn, potom run psané anakonec vytištné na papíe. [Pumprla, 1996, s.304] 2.3. Historie Ve stední Evrop mžeme o poátcích novináství hovoit teprve od 15. století, akoli zárodky jsou staršího data. Zárodky novináství se objevují všude, kde se tiska zabývá vydáváním literatury pro lid. Jako nejastjší téma novin v 15. století se objevují zprávy onových zemích, o válených událostech a o život na panovnických dvorech. V 16. století byl vydán císaský dekret, ve kterém se naizuje mimo jiné cenzura leták a novin. Tento dekret nakonec vedl k povolení tisku novin jen tyem pražským tiskam. Dekret ml však ipozitivum vedl k periodickému vydávání novin i k msíním

15 pehledm událostí. Dá se íct, že novinová aletáková forma sdlování zpráv o událostech doma i ve svt na zaátku 17. století zaíná mít i u nás pevné místo. eské novináství však neblaze pocítilo omezení knihtisku v eském jazyku po prohrané bitv na Bíle Hoe v r Teprve další léta anové pokusy o vzkíšení eského jazyka vracejí novinovým zprávám aktuálnost a jejich relacím eský jazyk Poátky eského novináství do r Poátky esky psaného periodického tisku sahají k roku 1719, kdy knihtiska Karel František Rosenmüller st. zaal vydávat eský Postilión neboli Novíny eské. Noviny byly vydávány až do r V roce 1785 byly tyto noviny prodány Janu Ferdinandovi ze Schönfeldu, který noviny pod názvem Schönfeldské cís. král. pražské noviny vydával v nmin. Vlastní rozvoj eského novináství je však spjat až s Václavem Matjem Krameriem, který v ervenci roku 1789 zaal vydávat své vlastní noviny Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny. Pozdji byly noviny pejmenovány na Císaské královské vlastenecké noviny. V. M. Kramerius je považován za zakladatele eského novináství. Noviny vydával až do své smrti (1808), pak je vydávala jeho vdova. Noviny, které obsahovaly úední a politické zprávy, osvtová sdlení, literární oznámení, inf o loterii a o cenách zboží a zemdlských výrobk, zanikly v r V letech Jan Nepomuk Norbert Hromádko vydával Císaské-královské povolené Vídeské noviny. Ve 30. letech se zaaly také vydávat Pražské noviny, pozdji i s literární pílohou eská vela, které naposledy vyšly až v r Léta V období revoluce se noviny dostaly do širších vrstev obyvatelstva. Periodický tisk se zaal rozvíjet. Tisk vyjadoval národní (vlastenecké) postoje a také se zaal politicky orientovat. Nebyl tedy jen souástí národního uvdomování, ale také projevem politického smýšlení. Deník Národní noviny, který založil K. H. Borovský, byl psán v liberáln národním duchu. V ervnu 1849 byly noviny na nkolik dní zastaveny, jejich existence skonila naízením pražského vojenského velitelství dne Nato zaal K. H. Borovský vydávat noviny Slovan v Kutné Hoe. Mezi liberáln národní noviny dále patily tituly Pražský posel a Selské noviny, se kterými je spjat Josef Kajetán Tyl. Pražský veerní list a Obanské noviny byly orientovány radikáln. V konzervativním duchu vycházely Vídeský deník anebo Pokrok.

16 Léta doba Julia Grégra Na zaátku 60. let se zaal rozvíjet lokální a krajinský (regionální) tisk. Mezi venkovské listy, které v této dob vznikly, patily Hlas z Litomyšle nebo Boleslavan. Tisk se i v této ée rozdloval dle politického zamení na liberální, konzervativní, dlnický a socialistický. Pedstavitelem liberálního tisku byl eský politický deník as, který založil Alois Krása a který vycházel v letech Národní listy, které byly založeny v r.1861 Juliem Grégrem, byly mladoesky orientovány. Listy se v r.1865 slouily s deníkem Hlas. Národní listy zanikly v r Deník Národ, pozdji Národní pokrok, Pokrok a Hlas národa podporovali Staroechy. Hlas národa vycházel od r.1886 a byl nejdéle vycházející deník zastávající staroeskou politiku. Týdeník ech, který vycházel v letech , byly první katolické noviny, které se staly politickým deníkem. V djinách novin mají své místo i novináské spolky. První spolek se nazýval Spolek eských žurnalist, který vznikl v roce léta 19. století k zaátku první svtové války Technologický vývoj na konci 19. století zasáhl i oblast novináství. Vynález rotaního tisku, rozvoj pošty, telegrafu i telefonu, vedl k rychlejší výrob a k vyššímu nákladu novin. Dsledkem vývoje vzrostl poet novinových titul, které vznikaly se vznikem nových politických stran a s jejich zánikem se pestaly vydávat. Mezi stálejší tisk, který vznikl v tomto období, patí deník Právo lidu, který bhem druhé svtové války vycházel pod názvem Národní práce, a který se roku 1949 slouil s asopisem Rudé právo Léta Rozvoj novináství byl v dob první svtové války zastaven opt byla zavedena cenzura a vydávání nkterých titul bylo zastaveno. Hlavním tématem všech list byla válka. V dob války vycházel i tisk politického exilu. Po vzniku samostatného eskoslovenska vznikly nové tituly, nap. Lidové listy, Národní osvobození a Rudé právo. Dále se rozvíjely také noviny regionální. Mezi noviny, které byly politicky nezávislé ale ovlivovaly politický názor obyvatelstva, patily Lidové noviny, které byly založeny v roce Koncem dvacátých let se zaaly objevovat první bulvární noviny jako Polední list i Telegraf.

17 Období druhé republiky až do konce války Následky Mnichovské dohody se projevily i v obsahu a struktue novin. Znovu byl omezen poet vydávaných titul. Z dvodu povolení pouze dvou politických stran zanikaly hlavn stranické a politické listy. Cenzura byla zostena a novinái byly pod drobnohledem nového režimu. Noviny v tomto období byly významným nástrojem propagandy. Legální tiskoviny propagovaly nové státní uspoádání a fašismus. Ilegální tisk propagoval myšlenky odboje a vzbuzoval v obyvatelstvu nadji na zmny. V roce 1939 vznikl Národní svaz noviná, pod který pešly všechny dosavadní spolky Od kvtna 1945 do poloviny 60. let Hned v prvních kvtnových dnech se zaaly vydávat listy, které po dobu války nemohly legáln vycházet, nap. Rudé právo a Právo lidu. Byly také zakládány nové tituly jako Mladá fronta v r.1945 nebo Práce také v r Legální listy, které vycházely bhem války, byly zrušeny, nap. Národní politika nebo Venkov. Byla ukonena innost také Národnímu svazu noviná. Místo nj vznikl Svaz eských redaktor. Jiné listy, které vycházely v období protektorátu, musely zmnit titul a pizpsobit se novým podmínkám (Lidové listy se zmnily na Lidovou demokracii, eské slovo na Svobodné slovo). Byl vydán Košický vládní program, který mimo jiné naizoval oistu novináství. Tisk ml nov sloužit pouze zájmm celé spolenosti, ne zájmm soukromým, ziskovým. Od února 1948 noviny plnily funkci ideologickou, pispívaly k vytváení nového státního systému a podléhaly politické moci. Opt došlo ke zredukování potu vydávaných titul a byla zavedena kontrola nejen obsahu, ale i redaktor samotných Od poloviny 60. let do sametové revoluce V druhé polovin 60.let se v novinách zaaly objevovat rzné názory, polemiky o spoleenských a politických otázkách. Tuto situaci umožovala vnitní politická krize. Dále však panovala cenzura, která byla zrušena až novým tiskovým zákonem z roku V ervnu téhož roku byl v Literárních listech a denících Práce, Mladá fronta a Zemdlské noviny zveejnn manifest Dva tisíce slov, ve kterém se požadovaly další kroky vedoucí k demokracii. Snahy však pekazila okupace sovtských vojsk v srpnu Tisk byl pevzat KS a redakce hlavních deník byly obsazeny armádou. Mezi hlavní cíle normalizace patila i kontrola v oblasti médií a lidí, kteí v nich psobili. Probhly zmny ve struktue tiskovin, v personálním obsazení a snížil se poet titul. Vtšina deník a asopis však vycházela dál - ilegáln. Média se stala dležitým

18 prostedkem odporu proti okupaci. 70.léta znamenala pro tisk stagnaci. Jednotlivé tituly pestaly být žánrov a obsahov kvalitní, protože se zaaly orientovat na propagandu. V období normalizace také zaaly vznikat samizdatové noviny. Samizdatové periodika a neoficiální tiskoviny vydávalo i sdružení okolo Charty 77. Symbolem svobodného demokratického tisku se staly Lidové noviny, které r.1989 vydaly lánek, ve kterém bylo požadováno právo být slyšen Léta devadesátá Po sametové revoluci v listopadu 1989 opt probhly zmny na poli novináství. Mnoho titul zaniklo, nap. Venkovské listy a jiné politické a regionální noviny. Nkteré tituly zmnily název, nap. Mladá Fronta se pejmenovala na Mladou Frontu Dnes, Rudé právo na Právo, a peorientovaly se obsahov. Vznikaly tituly nové jako Deník Špígl, Haló noviny nebo Právo lidu. Obnovovaly se tituly, které v pedešlých letech mly zákaz vydávání nebo zanikly. Významná zmna nastala i v organizaci noviná. eskoslovenský svaz noviná, pod kterým fungovaly organizace Svaz eských noviná a Svaz slovenských noviná, byl zrušen a nahrazen Syndikátem noviná eské republiky.

19 3. Pehled eských celostátních novin a jejich charakteristika Noviny jsou dležitým a všestranným informaním pramenem. Jsou to dokumenty, které utváejí poznatkový fond každého lovka. Jejich obsah pedstavuje pro vtšinu spoleenskovdní obory informaní surovinu, která je nenahraditelná ve své autentinosti. [Nováková, 1988, s.54; Sedláková, 1993, s.43-44] Noviny a asopisy vytváejí nejdležitjší ást mediálního, národního a mezinárodního komunikaního prostedí. Noviny a asopisy v klasické i v elektronické podob jsou integrální souástí spoleenského, kulturního a politického života spolenosti. Podílejí se na výmn informací, na formování životního stylu a postoj oban. Jsou významným zdrojem poznatk a dležitým faktorem pi vytváení veejného mínní. [Sedláková, 2001, s.11] Noviny slouží k aktuálnímu dennímu zpravodajství. Spoleenský význam novin je dán tím, že jsou pohotovým prostedkem pro všestranné nepetržité informování všech vrstev obyvatelstva a že jsou také úspšným nástrojem vytváení veejného mínní. Typickými pedstaviteli jsou politický deník, odborné noviny, regionální a lokální noviny. Úlohou politického deníku je komplexní, kontinuitní a pohotové zpravodajství ze všech oblastí. Široký zábr je nkdy vyvažován speciáln zamenými pílohami a také vydáváním speciálních mutací. Odborné noviny upednostují jednu oblast lidské innosti. V regionálních novinách pevládá místní zpravodajství. [Sedláková, 1993, s.44] Noviny pinášejí i informace o nových výsledcích vdeckého a technického pokroku, vtšinou v podob struných vdecko-technických láncích. Nkteré celostátní deníky se vd a technice vnují ve svých pravidelných pílohách. Na následujících stránkách je uveden pehled souasných celostátních seriózních i bulvárních deník. Deníky jsou azeny abecedn. U každého titulu je uvedeno logo novin, bibliografický záznam, historie a charakteristika novin a jejich souasná podoba obsah a pílohy. Pod názvem deníku je uvedena i URL adresa elektronického vydání píslušných novin. O charakteristice elektronické verze novin a jejich porovnání

20 s tištnými deníky se zabývá kapitola.4 Elektronické noviny a jejich porovnání s tištnými novinami. 3.1 AHA! Bibliografický záznam AHA! : co nevíme my, neví nikdo! (2004)-. Praha : [GP PROJEKT DELTA], sv. ; 33 cm. -- Denn, 2006 (1.3.)-. Suplement: Aha! Sport ; Aha! láska, sex & peníze. -- 1x týdn. -- ISSN Historie Pedchdcem deníku Aha! je týdeník Aha!, který zaal vycházet v roce Vydavatelem byla spolenost Ebika. Od se Aha! vydává denn. Od stejného data se používá podnázev Praha. Aha! vychází i v nedli. Nedlní vydání má podnázev Jediné, co chcete íst v nedli, který je uveden v tiráži. Charakteristika deníku Deník Aha! vychází jako jediný celostátní deník od pondlí do nedle. Deník Aha! patí mezi bulvární noviny. Zabývá se událostmi z politiky, spoleenského života azajímavými zprávami z celé eské republiky i ze zahranií. Pináší také zprávy ze sportu, z automobilového svta, ze života známých osobností. Každé pondlí je v deníku rubrika nazvaná Seriál, který se momentáln nazývá Radí vám nejvtší lékaské kapacity eska Zde se probírají rzné nemoci a radí se jak se jim vyhnout, jaká je prevence, následky aléba nemoci. V sobotu vychází píloha Aha! na víkend, která obsahuje rozhovor s osobností, zábavu, informace z oblasti vdy, módy, a motoristického svta. V nedli se deník jmenuje Nedlní Aha! Mimo jiné obsahuje rozhovor se známou osobou, TV program na celý týden, lánky zabývající se zdravím a módou.

21 3.2 Blesk Bibliografický záznam Blesk echy. Ro. 1,. 1 (1992)-. Praha : Ringier R, sv. ; 42 cm. Denn. Suplement: Nedlní Blesk; Blesk pro ženy; Blesk hobby ; Blesk magazín. -- Obálkový název : Blesk. -- ISSN (chybné) Historie Deník Blesk byl založen v r Vydavatelem je spolenost Ringier. Charakteristika deníku Deník Blesk je od roku 2002 nejprodávanjším a nejtenjším celostátním deníkem v eské republice. Blesk je barevný deník nové doby nevyhýbající se žádným tématm apinášející pehledné aktuální zpravodajství, zajímavosti a senzace z domova i ze svta doplnné rozsáhlým obrazovým materiálem. Pravideln se vnuje servisním tématm jako je cestování, zdraví, vše pro ženy, auto-moto, vzdlávání a bydlení, které jsou plné rad adoporuení. Sobotní píloha Blesk na víkend je souhrnem nejzajímavjších událostí týdne ve spolenosti. V pátek vychází se suplementem Blesk magazín. Vychází od pondlí do soboty, v nedli vychází Nedlní Blesk, rozšíené nedlní vydání deníku Blesk, který nabízí aktuální informace s drazem na sobotní zpravodajství ze sobotních událostí. Suplementem je pehledný TV program na celý týden a velká luštitelská píloha. Deník Blesk vychází v regionálních mutacích Praha, Praha a stední echy, jižní echy, východní echy, severní echy, západní echy, jižní Morava - Brno aseverní Morava.

22 3.3 Haló noviny Bibliografický záznam Haló noviny. -- Ro. 1,. 1 ( )-. -- Praha : Futura, sv. ; 47 cm. Denn. -- ISSN Suplement: tení pro Vás ; Haló magazín ; Evropa zleva ; Haló magazín pro vás. Pokraovatel deníku Rudé právo, u jehož zrodu stál Bohumír Šmeral v r Historie Haló noviny jsou pokraovatelem deníku Rudé právo, které v r založil Bohumír Šmeral a které byly v roce 1938 zastaveny. Díve noviny mly podnázev jako Opoziní deník a Levicový deník. Dnes podnázev není uvádn. Od r vydavatelem je spolenost Futura. Charakteristika novin Haló noviny jsou levicov zamený deník, který vychází denn krom nedle. Pináší zprávy z domova i ze zahranií, kultury a sportu. Jejich souástí jsou i rzné pílohy. V pondlí vychází píloha Spolenost, ekonomika, politika. V pátek noviny obsahují pílohu Haló Víkend, která pináší zajímavosti z oblasti vdy, lánky o zdravém životním stylu, tipy na víkend a podobn, a Obrys kmen, což je týdeník pro literaturu a kulturu. V pátek také vychází samostatná píloha Haló magazín. Haló na sobotu vychází v sobotu. Svt vdy a techniky vychází každých trnáct dní ve stedu. 3.4 Hospodáské noviny Bibliografický záznam HN. Hospodáské noviny : [hlavní vydání] : deník pro ekonomiku a politiku. Ro. 34,. 1 (1990)-. Praha : Economia, sv. ; 43 cm. Denn. ISSN Deník je pokraováním týdeníku Hospodáské noviny, který byl ukonen ,. 20.

23 Historie Hospodáské noviny zaaly vycházet v roce 1957 jednou týdn s podnázvem Ekonomický týdeník. Noviny vydávalo vydavatelství Delta. V roce 1990 zaala deník vydávat spolenost Economia a deník zmnil podnázev na Deník pro ekonomiku politiku. V souasnosti je tento podnázev uvádn v tiráži. Podnázev se naposledy zmnil v íjnu 2004 a to na Spolenost, ekonomika a politika v souvislostech. V exkluzivní spolupráci s listy Handelsblatt a The Wall Street Journal Europe. Do roku 1992 Hospodáské noviny vycházely v pondlí až pátek stídav v eské a slovenské verzi. Od r.1993 vychází pouze ve verzi eské. Titul je však vydáván ve dvou vydáních HN [hlavní vydání] a HN [vedlejší vydání]. Stejn jako u jiných deníku, tak i u HN vznikají, mní se a zanikají denní pílohy. Charakteristika deníku Deník Hospodáské noviny patí mezi první soukromé deníky vzniklé po roce Od pondlí do pátku pináší aktuální zpravodajství se silnými analytickými prvky a komentáe. Ze všech eských deník dávají HN nejvtší prostor informacím z eské i svtové ekonomiky. Ekonomická ást listu se vnuje nejen podnikové ekonomice, ale i osobním financím a podnikání. Díky partnerství s deníky The Wall Street Journal Europe a Handelsblatt se na stránkách HN pravideln objevují píspvky pipravované zahraniními novinái pro oba renomované evropské tituly. Inzertním obratem se HN adí mezi tyi celostátní deníky s nejvtším inzertním píjmem. Obsah a pílohy HN mají denn dva aktuální sešity. První obsahuje všeobecné zpravodajství z domova a zahranií, názory a kulturní a sportovní rubriku. Druhý sešit, Podniky a trhy, se zevrubn vnuje ekonomickému zpravodajství z domova i zahranií, finanním trhm, servisu pro podnikatele, ale i zábavnímu prmyslu. Každý pátek tady vychází rubrika Osobní finance s radami, jak zhodnotit své peníze. Každý den je v HN vložena pravidelná píloha. V úterý a ve tvrtek vychází píloha IN journal, která sleduje aktuální spoleenské i technologické trendy. Ve stedu magazín IN s tipy pro volný as, v pátek magazín Víkend. Každý den vychází jedna redakní píloha. V pondlí je to Kariéra, která nabízí informace nejen pro ídící pracovníky, ale

24 také pro všechny,kdo se chtjí dozvdt jak vybudovat fungující firmu nebo jak ídit pracovní tým. V úterý vychází píloha Auto & Moto, která se zabývá automobilovým prmyslem a vším, co je s ním spojeno, tématika je popisována ze tí rzných pohled: pohled servisní, pohled firemní a pohled estetický. Úterní vydání má ješt jednu pílohu - Digital zabývající se poítai, mobilní komunikací, multimédii a Internetem. Ve tvrtek noviny obsahují pílohy ti Kariéra start, Vda a lidé a Zdraví. První z nich vychází jen jednou msín, je urena pro studující VŠ a absolventy na startu pracovní kariéry a pináší praktické informace o vzdlávacích programech, brigádách, stážích i grantech. Druhá píloha pináší nejnovjší objevy a vdecké výzkumy z eských i svtových pracoviš. Zdraví pináší zajímavé a prospšné informace o zdravotním stylu, kondiním sportu, psychice a odpovídá na nejastjší otázky týkající se zdravé výživy. Zpravidla jednou msín vychází magazínová píloha Exportér a píloha o životním stylu a luxusním zboží Pro ne?! Hospodáské noviny vydávají pravideln Komerní pílohy magazínového typu, které se specializují na konkrétní témata a inzerentm tak umožují cílen oslovit konkrétní cílovou skupinu. 3.5 Lidové noviny Bibliografický záznam Lidové noviny : [vydání Praha] : založeny 1893 obnoveny Ro. 1,. 1 (1988) [1893]-. Praha : Lidové noviny, 1988 [1893]-. -- sv. ; 43 cm. -- Denn. Suplement: Magazín lidových novin ; Pátek Lidových novin. Do ro. 13,. 70 (2000) byla jednotlivá vydání oznaena hvzdikou: [Vydání Praha]: bez hvzdiek; [Vydání echy]: *; [Vydání Morava] **. -- ISSN Historie Lidové noviny byly založeny v roce 1893 a vycházely do roku Obnoveny byly v roce Do konce roku 1992 mly LN podnázev Nezávislý eskoslovenský deník, od roku 1998 je podnázev Nezávislý deník založený Názvy a poet píloh se mnily mnohokrát, poslední zmna byla provedena v dubnu Do roku 2000 byla

25 vydávána 3 vydání jedno pro Prahu, druhé pro echy a tetí pro Moravu. Od roku 2000 je pouze jedno celostátní vydání. Vydavateli byli v letech stídav Pavel Váša a Fr. Šelepa, v letech Jaroslav Rejzek. Od obnovení je nakladatelem spolenost Lidové noviny. Charakteristika deníku Lidové noviny (LN) jsou deníkem vzdlaných ech. Tento nejstarší eský deník se dnes profiluje jako celostátní zpravodajský list se speciálním zájmem o politiku, ekonomiku, kulturu, vdu a vzdlání. Každý den je k novinám pidána píloha. Lidové noviny jsou vyhledávané pro jejich erudované komentáe, názory pedních osobností z domova i ze svta a také pro jejich kvalitní pílohy. Lidové noviny každý den nabízí stálé prvky a rubriky. Na titulní stránce je vždy sloupek a úhel pohledu, na následující stránce poznámky LN. Na konci prvního sešitu se nachází dvoustrana komentá, publicistiky, glos, zápisník a dopis. Každý den rozšíený TV program na celé poslední stran novin (na konci nového sešitu). Obsah Politika, Domov, Svt, Sport, Názory a Komentáe pináší každodenní aktuální zpravodajství ze všech oblasti života s nejvtší nabídkou respektovaných autor. Každý den se zde nachází rozšíená kulturní rubrika a programy kin v metropolích. Navíc každý tvrtek je píloha Kulturní premiéry, ve které jsou uvedeny recenze a kulturní programy na celý týden. V sobotu je k novinám piazena kulturní píloha Kulturní Revue, kde jsou rozhovory, profily a zajímavosti z kultury. Denn obsahují LN novou stránku Vda. Každý pátek je v novinách navíc píloha Akademie o školství a každou sobotu píloha Vda. Rubrika Byznys s aktuálními informacemi o ekonomice a speciální stránka o rzných aspektech ekonomiky je v novinách taktéž denn. V pondlí se tato stránka jmenuje Lidé, v úterý Hi-Tech, následující den se rubrika zabývá reklamou, ve tvrtek v novinách nalezneme stránku s názvem Debata a v poslední pracovní den Média. Pílohy Pondlní s názvem Více penz, píloha o investování a rodinných financích. V úterý vycházejí dv pílohy o moderním životním stylu Bydlení a Zdraví. Stedení pílohy Kariéra a Auto jsou vnovány práci, budování kariéry a motoristickému svtu. tvrtení

26 píloha Kulturní Premiéry nabízí recenze a kulturní program na celý týden. Pravidelná píloha o školství nazvaná Akademie, Anglický a Nmecký list se nachází v pátením vydání LN. Kulturní Revue, Relax, Orientace a Vda, to jsou tyi sobotní pílohy o kultue, volném asu, myšlení a vd. Každodenní píloha Televize, ve které jsou filmové recenze s hodnocením. 3.6 Mladá fronta DNES Bibliografický záznam Mladá fronta Dnes Pražské vydání. Ro. 1,. 1 (1990)-. Praha : Mafra, sv. ; 42 cm. Denn. -- Suplement: Magazín Dnes ; Ona dnes. -- Nahrazuje: Mladá Fronta --ISSN Historie Mladá fronta Dnes byla založena v roce 1945 jako Mladá fronta : deník mladých lidí. V roce 1945 se podnázev zmnil nkolikrát Deník eskoslovenské mládeže, Deník eské mládeže nebo Deník Svazu eské mládeže. V roce 1945 se podnázev opt zmnil tentokráte na Deník eskoslovenského svazu mládeže. Na pelomu 60. a 70. let existovaly podnázvy Deník SM, Deník federální rady dtských a mládežnických organizací SSR, Deník Ústedního svazu socialistické mládeže. Poslední zmna podnázvu byla v prosinci Deník s. mládeže. V roce 1990 se zmnil název celého deníku na Mladá fronta DNES : Zpravodajský list. Tento podnázev však brzy zanikl a dnes deník nemá žádný podnázev. Prvním vydavatelem byla Mladá fronta, od r se vydavatelem stal Svaz eské mládeže, o rok pozdji Ústední výbor SM. Od roku 1969 až do r byla vydavatelem Federální rada dtských a mládežnických organizací v Mladé front. Od r. 1990, kdy byly noviny pejmenovány, se nakladatelem stala spolenost Mafra. Charakteristika deníku Mladá fronta DNES je nejvtší seriózní deník v eské republice, který zárove pináší svým tenám a inzerentm nejširší nabídku rubrik a píloh. Jeho hlavním cílem je podávat pravdivý a plnohodnotný obraz svta, ve kterém žijí. Nutnou souástí tohoto

27 obrazu je aktuální a kvalitní zpravodajství, stejn jako užitené servisní informace i oddechové tení ve specializovaných pílohách. Toto jsou pilíe, na kterých Mladá fronta DNES na zaátku nového tisíciletí stojí, a díky nimž je práv tmi správnými novinami pro moderního tenáe. Každý den v MF DNES V prvním sešitu se nachází zpravodajství z domova i ze svta a komentáe. Druhý sešit je vnován informacím a zajímavostem z ekonomiky a kultury. Ve tetím sešitu se nachází rozsáhlé zpravodajství ze sportu a poslední sešit je vnován regionálnímu zpravodajství a TV programu. Každý den je k tmto sešitm pidána specializovaná píloha. Specializované pílohy V pondlním vydání vychází magazín zajímavostí a novinek ze svta moderní ženy nazvaný Ona Dnes a rozšíená píloha Sport, ve které je zaznamenáno víkendové sportovní dní a která je vnována sportovní publicistice. Píloha Peníze, ve které se radí, jak nejlépe hospodait se svými financemi, a která nabízí užitená srovnání a tipy na výhodné investice, a píloha Zamstnání, která je plná praktických rad pro zamstnance i zamstnavatele, nabízející nejvtší nabídku volných pracovních míst, se nachází v úterní MF DNES. V rámci pílohy Zamstnání vychází pravideln píloha Vzdlávání. Stedení píloha Auto moto je urena aktivním i pasivním motoristm, obsahuje testy nových i ojetých automobil a užitené rady pro všechny, kteí se pohybují po silnicích. Píloha Dm a byt je pro všechny, kteí se zajímají o moderní bydlení, kteí bydlí, nebo nkde bydlet chtjí. Na tuto rubriku navazuje píloha Reality. tvrtení noviny obsahují Magazín Dnes + TV, což je moderní barevný magazín plný zajímavého tení s rozsáhlým televizním programem. Podruhé v týdnu vychází píloha Zamstnání. V poslední pracovní den vychází Zdraví, které je urené pro všechny, kteí se zajímají o své zdraví a chtjí zlepšit svj životní styl. Test informuje o provedených testech rzných výrobk, radí, který výrobek je nejlepší koupit, jaká je jeho kvalita a co se vyplatí. Kam na víkend pináší pehled víkendových akcí pipravovaných v jednotlivých regionech. Víkendové vydání MF DNES má rozšíenou strukturu, zpravodajství doplnné o rozhovory s osobnostmi z politické i obchodní sféry a obsahuje pt píloh. Vda je vnována novým vdeckým objevm, pozoruhodným jevm, technologii a pírod. Víkend obsahuje rozhovory, píbhy a profily zajímavých

28 lidí a aktuální témata. Na cestách pináší reportáže, tipy a užitené rady pro cestovatele. Píloha Kulturní scéna je vnována filmu, hudb, literatue, divadlu, výtvarnému a jinému umní. Její souástí je Kavárna pinášející postehy a polemiky na rzná témata dotýkající se kultury, spolenosti a civilizace. 3.7 Právo pravo.novinky.cz Bibliografický záznam Právo: nezávislé noviny. -- Ro. 6,. 230 ( )-. -- Praha Borgis, sv. ; 46 cm. Denn. -- Suplement: Magazín Práva ; TV televizní týden ; Dm a bydlení ; Stedoeské listy ; Styl. Díve jako: Právo [Praha hlavní vydání]. ( ) zmnilo na: [Zpravodajství z ech]; od r Praha Stední echy. --ISSN Historie Deník zaal vycházet v r.1920 pod názvem Rudé právo : orgán eskoslovenské strany sociáln demokratické. Podnázev se mnil na Ústední orgán Komunistické strany eskoslovenska, Orgán Ústedního výboru KS, Levicový list. Vydavatel není znám. Vydávání bylo astokrát perušeno. V prvním roce vydávání vycházela Píloha Rudého práva od r.1920 píloha Sobota : dlnická kulturní hlídka. Od r.1991 deník vycházel pod názvem Rudé právo : nezávislé noviny. Od r.1995 se deník pejmenoval na Právo : nezávislé noviny. V roce 1996 došlo k další zmn, deník vychází v nkolika mutacích. Podnázev byl zrušen v r Deník od roku 1991 vydává spolenost Borgis. Charakteristika novin Nezávislý politický a zpravodajský deník, který informuje tenáe o vnitropolitickém a zahranin politickém dní, pináší zprávy a komentáe z oblasti ekonomiky, politiky, sportu. Deník Právo vychází od pondlí do soboty. Celostátní zpravodajský list obsahuje rubriky zpravodajství, komentáe, kultura, ze zahranií, trhy a ekonomika, sport, regionální zpravodajství a TV program.

29 Pílohy V pondlí vychází specializovaná píloha Firma: informace pro podnikatele, která zahrnuje nové trendy a inspirace v oblasti podnikání, stavebnictví, nemovitostí a speciální stránku vnovanou automobilovému prmyslu. V úterý vychází píloha Styl, magazín o mód, spolenosti a zdraví. Dále je v úterním vydání rozšíená rubrika Sport o Fotbal extra a píloha Nemovitosti. Ve stedu vychází magazín Dm a Bydlení, který pináší praktické rady k vylepšení bytu i zahrady, novinky v oblasti bydlení a pedstavuje obydlí známých osobností, a píloha Profese. tvrtení vydání deníku Právo pináší Café, pílohu zabývající se hudbou, filmem, vdou a technikou a obsahující také tipy na víkend, a Salon: literární pílohu práva. V pátek vydání obsahuje rubriku Studium a vychází píloha Na cestách, která pináší zajímavosti o autech, turistice a vd a technice. V sobotu je k novinám pidána samostatná píloha Magazín + TV. Sobotní Právo dále obsahuje pílohu Spolenost, rubriky rodinné finance a historie, a rozhovor se zajímavou osobností. 3.8 Sport Bibliografický záznam Sport : [Praha druhé vydání hlavní]. Ro. 1 [41],. 1 (leden 1993)-. Praha : eskoslovenský sport, sv. ; 42 cm. Denn. -- ISSN Suplement: Volno Sport: Magazín deníku Sport; Sport magazín; Nedlní sport. -- Nahrazuje: eskoslovenský sport ISSN Historie Deník Sport poprvé vyšel v roce 1953 a to pod názvem eskoslovenský sport. Deník S sport byl uren pedevším aktivním sportovcm a funkcionám tlovýchovných organizací. Vydavatelem byla v letech spolenost eskoslovenský sport. V roce 2003 získala vydavatelská práva spolenost Ringier. Dívjší podnázev deníku byl První soukromý sportovní deník u nás. Nyní deník podnázev nemá. Deník Sport je uren pro aktivní sportovce a jejich fanoušky.

30 Charakteristika deníku Deník Sport je jediným celostátním deníkem zameným na aktuální sportovní dní, s pravidelným barevným suplementem Sport magazín, který vychází každý pátek. Deník vychází od pondlí do soboty. V nedli vychází Nedlní sport, který je týdeníkem. Vychází ve 4 územních vydáních (Praha, echy, severní Morava a jižní Morava). Inzertní mutace jsou dv - echy a Morava. Pílohy Deník sport má své každodenní rubriky, mezi které patí Fotbal, Hokej, Kolektivní sporty, Aktuáln, Kronika dne, Komentáe, názory, polemika a program televize. Rubrika Aktuáln pináší výsledky z rzných sport, nap. ragby, nohejbal, dostihy, plavání, šachy a tenis. Poslední strany deníku jsou vnovány aktuálním sportovním událostem turnaje v tenise, volejbalu, závody formule 1, atletice. Závrená strana patí Fortun, kde jsou vypsány kurzy na zajímavé utkání a zápasy. tvrtení vydání obsahuje i rubriku Cyklistická píloha, která se vnuje cyklistickým výletm a správnému vybavení. 3.9 Šíp Bibliografický záznam Šíp. -- Ro. 1,. 2 ( )-. -- Praha : VLTAVA-LABE-PRESS, sv. ; 42 cm. Denn. Díve jako : Veerník Praha ISSN ISSN (chybné) ISSN X Historie Deník Šíp poprvé vyšel pod názvem Veerní Praha : list všech Pražan v roce Deník vydávala spolenost Delta. V roce 1991 se název pemnil na Veerník Praha : list všech Pražan. Vydavatelem byl Pragoprint. Mezi pílohy tehdy patily Top magazín Víkend, Víkend magazín, TV Duha, Dobrý veer, TV magazín a Reality kontakt. Od roku 2005 deník nese jméno Šíp. Od roku 2001 je vydavatelem spolenost Vltava-Labe-Press.

31 Charakteristika deníku Šíp vychází od 4. íjna 2005 jako nástupce Veerníku Praha, který patil VLTAVA- LABE-PRESS, a.s. od roku Šíp vychází jako celorepublikový bulvární deník v pravidelném rozsahu 16 stran s 16 stránkovou pílohou Šíp extra. Obsahuje nejdležitjší zprávy z celé eské republiky. Jeho pražská mutace je doplnna o zprávy z hlavního msta. Nechybí ani zahraniní zajímavosti a strany Show, které se vnují informacím ze života celebrit, spoleenskému a kulturnímu životu. Strany servisu informují nejen o televizním programu, ale i o mód, zdraví a financích. Velká pozornost se vnuje sportovnímu dní, a to jak tuzemskému, tak zahraniním sportovním událostem. Šíp extra je každodenní píloha, která se vnuje rzným tématm. Obsahuje zajímavou reportáž, rozhovor se známou osobností, píbhy tená, poradnu a seriál, který se momentáln vnuje eským hradm a zámkm. Mimo tyto rubriky je v pondlním magazínu stránka vnována stylu a hobby, v úterý stránka auto-moto, ve stedu se stránka vnuje ženám a v pátek magazín pináší rozšíený televizní program na celý týden. Celkové shrnutí V souasné dob v eské republice vychází 9 celostátních deník. Osm z nich vychází od pondlí do soboty, devátý deník Hospodáské noviny - vychází pouze v pracovní dny. V nedli vycházejí periodické pílohy deníku Aha!, Blesk a Sport. Nedlní Aha!, Nedlní Blesk a Nedlní sport však mají samostatné íslování a své ISSN. Žádný deník nevychází v den státního svátku. Dalo by se íct, že poet celostátních deník se mní každý rok. Nap. v roce 2001 vznikl deník Super ale zanikly deníky Špígl, Zemské noviny a eské slovo. V roce 2005 vznikl deník Superspy a Šíp a zanikl Veerník Praha. V minulém roce, v roce 2006, vznikl deník Aha! a zanikl deník Superspy. Historie Historie souasných celostátních deník je rzná. Nejstarším deníkem jsou Lidové noviny. Byly založeny roku 1893, roku 1950 bylo vydávání pozastaveno. LN byly znovu obnoveny až roku Naopak nejmladším deníkem je Aha!, který vznikl v beznu Osm nynjších deník navazuje na starší tituly. Právo navazuje na deník Rudé právo, který vycházel v letech Haló noviny v r nahradily deník

32 Rudé právo, který založil Bohumír Šmeral v r Mladá fronta Dnes vznikla r z Mladé fronty, která vychází od r Deník Šíp navazuje na regionální deník Veerní Praha, která vznikla v roce eskoslovenský sport se po vzniku samostatné eské republiky pejmenoval na dnešní Sport. Hospodáské noviny, které jako deník vycházejí od roku 1990, navazují na týdeník Hospodáské noviny, které vznikly v roce Deník Aha! nahradil týdeník Aha!, který vznikl v r Jediný deník Blesk, který se objevil v r. 1992, nenavazuje na žádný dívjší noviny. Všechny uvedené tituly prošly mnohými zmnami názv, podnázv nebo vydavatel, které jsou popsány výše. Struktura deník Díve noviny vycházely v jednom svazku, dnes vtšina deník vychází na nkolika samostatných svazcích. Napíklad Mladá fronta Dnes obsahuje tyi základní sešity nazvaných Sešít A Sešit D a na dalších jsou pravidelné pílohy. Aha!, Hospodáské noviny, Lidové noviny a Šíp vycházejí ve dvou základních sešitech + pílohy. Novým rozdlením novin do samostatných sešit došlo k lepší pehlednosti rubrik a píloh a k lepší manipulaci s novinami. Deníky Blesk, Právo a Sport zstaly u jednoho sešitu, který obsahuje všechny rubriky a pílohy. Témata deník Dotkneme-li se obsahu novin, vydavatelé dnes vtšinou vytváí noviny, v nichž si každý mže najít oblast, která je pro nj alespo trochu inspirativní. Noviny se píliš neprofilují, snaží se zaujmout co nejširší spektrum tená, aby zvýšily svoji prodejnost. [Stejskalová, 2006, s.16] Všechny celostátní deníky, s výjimkou deníku Sport, obsahují aktuální zprávy z domova i ze zahranií, z oblasti politiky, kultury a sportu. Ve svých pílohách se zabývají cestováním, automobilovým prmyslem, vzdláním, zdravým životním stylem a životem známých osobností. Celostátní deníky obsahují také mutace regionální pílohy, ve kterých pinášejí aktuální informace z konkrétních kraj. Nkteré noviny se specializují na informace z rzných oblastí. Hospodáské noviny se zamují hlavn na ekonomiku, rozebírá situace na trhu a burze, pináší rady jak investovat a podnikat. Deník Sport obsahuje pouze zprávy ze sportu a rozhovory sportovc.

33 Tématicky tedy deníky zabírají velkou oblast. Nejvíce je pokryta oblast všeobecných zpráv, tedy zprávy z domova a ze zahranií, politiky, ekonomiky a sportu. Dále jsou ve velké míe zveejovány informace z oblasti kultury a spolenosti. Mén pokrytá je oblast vdy a techniky, které se deníky vtšinou vnují pouze ve svých týdenních pílohách. Seriózní deníky, mezi které patí Hospodáské noviny, Lidové noviny, MF Dnes, Právo a Sport, pinášejí objektivní a ovené informace a slouží k informování. Bulvární deníky, tzn. Aha!, Blesk a Šíp, které se zabývají pevážn životy známých osob ze showbusinessu, pinášejí senzacechtivé zprávy, které jsou doplnny velkými titulky a fotografiemi. Bulvární tisk slouží k pobavení. Francouzské slovo bulvár v pvodním významu oznauje novináství, které píše o tom, co zajímá ulici, tedy lid obecný. V bulvárním tisku na první pohled pevládá cíl pobavit tenáe, poskytnout mu snadno vstebatelnou, obecn pochopitelnou a do atraktivního obalu zabalenou informaci, jejímž pravým cílem není samotná vc, o níž se mluví, nýbrž zpsob, jímž se o ní mluví. [Žantovský] Bulvární tisk se vyznauje náklady v ádech pevyšující dosavadní zvyklosti a senzacechtivým obsahem [Djiny eského novináství a eských novináských spolk, s.13] V souasné dob zaínají i seriózní deníky sklouzávat k bulvarizaci. Jedním z dvod mže být vyrovnat se nákladu bulvárního tisku, který roste na úkor seriózních deník. Na své stránky zaazují informace ze spolenosti, doplnné fotografiemi známých lidí. V posledních letech si staí pipomenout soutže VyVolení a BigBrother. [Stejskalová, 2006, s.16] O tchto realityshow informovaly i deníky MF Dnes, která každý den tomuto tématu vnovala celou stránku, nebo Právo. Bulvárním obsahem mže být také informace mající politický cíl a úel. Ústedním rysem politického bulváru je nezatžování se píliš ovováním pravdivosti informací a co je nejhorší nedání poškozenému prostor, aby se proti naení efektivn hájil. [Žantovský] Cena výtisku Jednotlivé deníky mají rznou cenu, která se bhem týdne mní v závislosti na samostatných pílohách. Z pehledné tabulky, která je uvedena níže, lze snadno vyíst, v který den vydávají jednotlivé deníky své samostatné pílohy. MF Dnes vydává samostatné pílohy Ona Dnes (pondlí) a Magazín Dnes + TV (tvrtek), proto je cena