Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti"

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti Výskyt a chov jelení a kamzičí zvěře v navrhované oblasti chovu Hrubý Jeseník Bakalářská práce 2009 Kamil Kopecký 1

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výskyt a chov jelení a kamzičí zvěře v navrhované oblasti chovu Hrubý Jeseník zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se jako autor bakalářské práce zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně,dne: podpis studenta: 2

3 Poděkování Děkuji Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D. za odborné vedení při vypracování bakalářské práce. 3

4 Abstrakt Kamil Kopecký Výskyt a chov jelení a kamzičí zvěře v navrhované oblasti chovu Hrubý Jeseník Habitation and red deer and chamois management in the suggested area of the game management Hrubý Jeseník Abstrakt: Má závěrečná práce je o historických stavech jelení a kamzičí zvěře v oblasti zvané Hrubý Jeseník v letech a o popisu přírodních podmínek této oblasti. Jeden z mnoha cílů mé bakalářské práce byl monitoring úředních jednání o oblastech chovu zvěře v průběhu času a jejich rekapitulace ve výsledcích práce. Další cíl byl obzvláště se účastnit odborných rozhovorů a jejich sepsání v diskusi. V neposlední řadě je tato práce o tom, proč byly oblasti chovu vymezeny a jestli budou přínosem pro naše myslivecké hospodaření a také o tom, jak tyto oblasti pracují. Klíčová slova: oblast chovu jelení zvěř kamzičí zvěř Abstract: My final thesis is about historically habitation of red deer and chamois game in the area called Hrubý Jeseník in years and about characterization of natural conditions this country. One of the most targets of my final thesis was monitoring official acts about area of the game management in the process of time and their recapitulation in the accomplishments thesis. Another target was especially taken part in the scientific conversations and their compilation in the discussion. Last but not least this thesis is also about it, why were areas of the game management limited and if they will to contribution for our hunting management and also about it, how these areas working. Keywords: area of game management red deer chamois game 4

5 Obsah 1. Úvod 1 2. Obecný literární přehled Oblasti chovu zvěře a správní příslušnost Kamzičí zvěř Původ a vývoj kamzičí zvěře Popis a biologie kamzičí zvěře Jelení zvěř Původ a vývoj jelení zvěře Popis a biologie jelení zvěře Materiál a metodika Metodika získávání a zpracování dat Popis přírodních podmínek oblasti řešení Výsledky Kamzičí oblast chovu Návrh na vymezení kamzičí oblasti chovu Rozhodnutí o vymezení oblasti chovu s odůvodněním Vymezení a zásady chovu kamzičí oblasti Jelení oblast chovu Návrh na vymezení jelení oblasti chovu Rozhodnutí o vymezení oblasti chovu s odůvodněním Vymezení a zásady chovu jelení oblasti Diskuse Závěr 58 5

6 1. Úvod Po celou dobu existence naší tradiční české myslivosti se neustále zabýváme otázkou, jak vhodně myslivecky hospodařit se zvěří, udržovat její početní stavy na normovaných, eliminovat škody zvěří, zachovávat optimální poměr pohlaví, a jak zvyšovat kvalitu zvěře v našich honitbách. K již zmiňovanému by měly napomoci oblasti chovu zvěře, jež jsou aktuálním předmětem diskusí myslivecké veřejnosti. V době bývalé organizace státních lesů, kdy byly honitby co se týče výměry podstatně větší, všechny lesní závody provozovaly myslivost podle stejných direktivně nařízených směrnic, měly oblasti chovu své opodstatnění a v každém případě byly přínosem pro kvalitu chované zvěře. Každoročně byly výsledky prezentovány na chovatelských přehlídkách za jednotlivé oblasti chovu, kde se výsledky celoroční chovatelské práce myslivců mohly zhodnotit. Až na malé výjimky byly všechny honitby v oblastech chovu řízeny státními lesy, což mělo svou logiku. Jen čas ukáže, co přinese současná snaha o znovuobnovení osvědčených mysliveckých a chovatelských zásad v podmínkách nového politického zřízení, kdy se zmenšily výměry honiteb a téměř každá honitba má jiného uživatele. Nutno říci, že i myslivost se vlivem nabídky a hlavně poptávky stala jednou z mnoha dalších podnikatelských činností, aniž bychom si to jednoznačně uvědomili. Jelikož jsem se v době, kdy právě začínala jednání kolem oblasti chovu, rozhodoval nad náplní mé práce, bylo v celku pochopitelné, že toto téma se stane předmětem mého zájmu. K mému rozhodnutí též přispělo, že uvažované oblasti se nacházejí v blízkosti mého bydliště a také bezpochyby to, že s chovem jelení zvěře mám již určité zkušenosti a podílím se na mysliveckém hospodaření ve dvou honitbách v oblasti obce Rejvíz u Jeseníku. Cílem mé práce je časově a přehledně zpracovat průběh jednání v souvislosti s návrhy a uznáváním oblastí chovů, podrobně popsat cíle navrhovatelů, zřizovatelů a oponentů, vyhodnotit vývoj početních stavů kamzíka horského a jelena evropského v honitbách, které jsou součástí návrhů a popsat přírodní podmínky oblasti Jeseníků. Dalším neméně důležitým cílem mé bakalářské práce je soustřeďování názorů nejen přímo dotčených stran, tyto názory vhodně použít v diskusi, celkově přiblížit důvody pro zřízení oblastí chovů, popsat jejich činnost a význam v současném způsobu mysliveckého hospodaření. 6

7 2. Obecný literární přehled 2.1. Oblasti chovu zvěře a správní příslušnost Oblasti chovu zvěře jsou legislativně zmíněny v zákoně o myslivosti v části druhé, které se týká chovu a zušlechťování zvěře. Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území (Zákon č.449/2001 Sb., o myslivosti). Oblasti chovu zvěře zřizuje příslušný krajský úřad správním rozhodnutím. Příslušnost k řízení se stanoví postupem analogicky s ustanovením 29 odst. 1 zákona o myslivosti, který stanoví příslušnost orgánu státní správy myslivosti k řízení o uznání honitby. Leží-li honební pozemky v obvodu více orgánů státní správy myslivosti, je k řízení o vymezení oblasti chovu zvěře příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část těchto pozemků (KÚ Moravskoslezského kraje, rozhodnutí ). Oblasti chovu svým způsobem náleží mezi intenzivní chovy i chov tlupní spárkaté zvěře v chovatelských oblastech. Nejedná se ovšem o chov většího počtu zvěře na malé ploše nýbrž o chov zvěře ve volnosti, při němž se spojují jednotlivé na sebe navazující honitby, v nichž zvěř sezónně migruje, k jejímu společnému obhospodařování se společnými chovatelskými postupy, se společným sčítáním, plánováním a případně i přesouvaným krmením či lovem (Hromas a kol., 2000). Nelze předpokládat, že by zřizování oblastí chovů mohlo zatížit ekologickou kvalitu (stabilitu) dotčeného území, neboť se v žádném případě nejedná o chovy intenzivní se zvýšenými počty chované zvěře (Hromas, 2009). Bohužel většina našich oblastí s jelení zvěří je roztříštěna na malé honitby. Protože tento stav je jednou z hlavních příčin téměř všeobecného zhoršení, možno říci degradace jakosti chovu, a protože systém malých honiteb nelze dosti rychle změnit, vypracovali jsme a odůvodnili návrh, aby se upustilo od samostatného zjišťování stavů 7

8 jelení zvěře a od samostatného plánování odstřelu v každé jednotlivé malé honitbě a aby byly zřízeny plánovací oblasti chovu s jelení zvěří. Tento způsob plánování chovu jelení zvěře předpokládá - stanovit vhodné oblasti jako plánovací jednotky; každoročně spolehlivě sčítat stav zvěře a rozvrhnout ho pokud možno podle skutečnosti na pohlaví a věkové třídy; navrhnout cílový stav a dobu, kdy ho má být dosaženo; každoročně sestavit plán odstřelu pro celou oblast co do počtu, pohlaví a věkových tříd zvěře, po schválení by byl tento celkový plán odstřelu závazný pro všechny honitby v oblasti; rozdělit plánovaný celkový roční odstřel na jednotlivé honitby oblasti; plánovat péči o zvěř; evidovat odstřel a ztráty na zvěři, hodnotit odstřel a vývoj kmenového stavu s ohledem na stanovený cíl. Plánovacími oblastmi by měly být vždy ucelené oblasti s jelení zvěří, kde se zvěř stále drží, a kde je možno s ní po chovatelské stránce hospodařit (Lochman, 1985). Oblasti chovu zvěře nejsou chovem zvěře v zajetí (farmovým ani zájmovým), tudíž se při výkonu práva myslivosti postupuje stejným způsobem jako ve volných honitbách. Pro uživatele honiteb, které jsou součástí oblastí chovů, tedy neplynou žádné další povinnosti, které by určoval zákon o myslivosti, veterinární zákon nebo zákon na ochranu zvířat proti týrání. 8

9 2.2. Kamzičí zvěř Původ a vývoj kamzíčí zvěře Pravlastí kamzíků jsou hory Střední Asie, kde pravděpodobně již v první polovině třetihor vznikaly kamzíkům blízké, příbuzné formy samostatné vývojové větve drobných dutorožců, např. antilopy, kozy, gazely, sajgy a ovce. Uprostřed doby třetihorní vznikají rozsáhlé stepní oblasti a tak řada zvířat včetně dutorožců se začala přizpůsobovat životu na velkých plochách. Pevné končetiny a lehké tělo jim umožňují únik před nebezpečnými šelmami. V tomto období vývojová větev kamzíků (Rupicapra) migrovala z asijské pravlasti jednak do Evropy (rod Rupicapra), jednak do Severní Ameriky (rod Oreamnos), zbylé dva rody (Naemorhaedus a Capricornis) zůstávají na původních místech v Asii. Ke konci třetihor, které se dosud vyznačovaly teplým a mírným podnebím, se podnebí náhle mění a celé území severní polokoule se značně ochlazuje a pokrývá sněhem, který se brzy mění v led. Nastává doba ledová, při níž ledovce postupovaly na jih, aby po určité době opět ustupovaly na sever. Stejně tak postupovali a ustupovali během dob ledových a meziledových i různí živočichové včetně kamzíků. Při střídání čtyř dob ledových a tří meziledových se značně měnila a vyvíjela tehdejší fauna. Někteří živočichové přečkali jednu ledovou i meziledovou dobu a osídlovali opět dočasně opuštěné biotopy, jiní vyhynuli, jiní se objevili ze vzdálených krajin, aby vystřídali dřívější zvířenu. V tomto stádiu tvořící se evropské fauny přichází na scénu také pračlověk. Podle fosilních nálezů byl kamzík horský (Rupicapra rupicapra) rozšířen téměř po celé Evropě již v dobách ledových a meziledových. V důsledku souvislých ledovců na horských masívech sestupovali kamzíci do nižších poloh a dostali se tak až na území Paříže, Neapole, Drážďan, Černovic (Polsko) apod. Svědčí o tom četné prehistorické kresby v jeskyních a rytiny na parozích a kamenech. Prvním prehistorickým zjištěním existence kamzíků jsou nálezy koster nebo jejich částí z doby meziledové v četných jeskyních Evropy. Také na našem území máme některé nálezy z té doby, např. v Koněpruských jeskyních, ve Sloupských jeskyních, v Čertově díře a v Šipce u Štramberka. V českých krajích se vyskytují kamzíci ve dvou místech: v Lužických horách a v Jeseníkách. Do obou těchto lokalit byli vysazeni kamzíci z Rakouska, takže náležejí 9

10 k poddruhu kamzíků alpských. První záznam o vysazení kamzíka v českých zemích se datuje v r Kamzík byl vysazen v oblasti Křivoklátu, avšak aklimatizace se nevydařila. Z novější historie se dovídáme o vysazení kamzičí zvěře v Lužických horách jednak z archívních zápisů a jednak z údajů odborné literatury, stalo se tak v r v polesí Jetřichovice na bývalém panství knížete Kinského z České Kamenice. V Jeseníkách byla kamzičí zvěř vysazena, jak se uvádí ve zprávě bývalého zaměstnance, poprvé v zimním období v revíru Hubertov v Karlově studánce na panství bývalého Řádu německých rytířů. Přivezená zvěř v počtu pěti kusů pocházela ze Štýrska a byla zpočátku chována v aklimatizační obůrce. Tato obůrka o rozloze 12 ha byla zřízena pod Vysokou holí v nadmořské výšce 1200 m se severovýchodní expozicí a v jejím areálu byla četná skaliska. Krátce po vypuštění prvních kusů uhynulo jedno kamzíče. Původní stav byl brzy doplněn kamzíkem, který však také záhy uhynul. V r byl stav zvěře doplněn třemi kamzicemi, spolu s přírůstky dvou kamzíčat dosáhl tak počtu deseti kusů. Do roku 1917 vzrostl stav na dvacet kusů, ale ještě během téhož roku uhynuly tři staré kamzice. Na omezeném prostoru obůrky neměla kamzičí zvěř dostatek volného pohybu, ale hlavně trpěla nedostatkem kvalitní potravy, což se brzy ukázalo kritickým. Proto se přistoupilo k rozšíření obůrky asi o 2 ha, ale toto skromné opatření z nouze nebylo nadlouho dostačující. Nedostatek se projevil průkazně zejména v období říje, kdy starý kamzík odháněl mladé kamzíky a tím byl značně narušen průběh říje. V r byl k doplnění stavu přikoupen mladý silný kamzík, zatímco přestárlý kamzík byl z původního stavu odloven. Nicméně i nadále docházelo k častým úhynům jednotlivých kusů, vyvolaným především nedostatkem potravy na omezeném prostoru. Neurovnané poválečné poměry měly značně negativní vliv na celkově neutěšený stav kamzičí zvěře, který se projevil hlavně v malém přírůstku během deseti let. Tento kritický stav byl nakonec vyřešen tím, že v roce 1928 byla aklimatizační obůrka otevřena a kamzičí zvěř v počtu 21 kusů vypuštěna do volnosti Druhý aklimatizační pokus s kamzíky se uskutečnil v r na bývalém panství arcibiskupa vratislavského u lesní správy ve Vidlí. Tam také byla zřízena aklimatizační obůrka o rozloze 25 ha v nadmořské výšce 900 m, s dobrým krytem, ale hlavně s velmi dobrou úživností. První kamzík, který byl vysazen v r. 1929, pocházel z Vysokých Tater, další dva kusy přivezli v r z Alp a v následujícím roce další tři kusy rovněž alpského původu. Bohužel každoročně jeden kus uhynul, takže celkový stav byl stále minimální a bez přírůstků. Významněji byl stav posílen až v r. 1935, a to dovozem pěti kusů kamzic ze Solné komory, čímž byl dán lepší základ 10

11 pro zdárný chov. Když na základě tohoto chovného zákroku vzrostl konečně stav kamzičí zvěře na 21 kusů, byla obůrka v roce 1939 otevřena a zvěř vypuštěna do volnosti. V zápisech se ještě dále uvádí, že kamzičí zvěř z obou aklimatizačních obůrek se později na různých biotopech Jeseníků spojila a dala tak vznik dnešním místním populacím kamzíků v této oblasti. Kamzičí zvěř v Jeseníkách se po vypuštění z aklimatizačních obůrek v letech 1924 a 1939 postupně rozšiřovala po jednotlivých horských svazích od Vysoké Hole severozápadním směrem k Červenohorskému sedlu i směrem opačným jihovýchodním k Břidličné. V zimní době pokračovala její migrace četnými údolími podél potoků a říček do nižších poloh. Některé kusy se na jaře vracely na původní stávaniště, jiné pokračovaly v migraci, takže během doby se rozšířily i do vzdálených míst. Tak se jednotliví kamzíci postupně dostali přes Keprník a Šerák až do oblasti Králického Sněžníku (Lochman, Kotrlý, Hromas, 1979). Tab. č. 1 Vývoj stavů kamzíků v Jeseníkách (Mlčoušek, 2000, 2005, ústní sdělení) : Rok Normovaný stav ( ks ) Jarní kmenový stav ( ks ) Odlov ? Nezjistitelný stav na panství řádu Německých rytířů panství 11 Vratislavské Úhyn 11

12 Rok Normovaný stav ( ks ) Jarní kmenový stav ( ks ) Odlov Úhyn Stav nezjistitelný 1945 cca 200 ks Stav nezjistitelný ks

13 Tab. č. 2 Kamzičí zvěř (MěÚ Bruntál, Jeseník, Rýmařov, Šumperk, 2009): Odlov v letech + úhyn: Název honitby Vidly Bílý Potok Praděd Ludvíkov neexistuje Hvězda Karlov Malá Morávka Hubert Bradlo Spálená Borek Klín Keprník Mlýnky Medvědí hřbet Kamene c Sedmidvo ry Pec Branná Popis a biologie kamzičí zvěře Kamzík má v létě krátkou a rezavohnědou srst s tmavším pruhem na hřbetě, v zimě má srst temnou a hustou. Bělavé jsou oba lícní pruhy, hrdlo a břišní část. Nejdelší srst v zadní části hřbetu je tzv. kamzičí vous. Tělo a zejména běhy jsou přizpůsobené k překonávání horských překážek, odvážným skokům a slézání příkrých horských stěn. Kamzík má hmotnost kg, kamzice kg. Kamzík i kamzice mají na hlavě růžky tzv. háčky, které jsou na konci zahnuté, u kamzíků více než u kamzic, kromě toho jsou růžky kamzíků silnější. Kamzičí zvěř je bystrá a plachá, má vynikající zrak, sluch i čich. Kromě meziprstních pachových žláz mají obě pohlaví těsně za růžky pachové žlázy tzv. fíky, které se uplatňují hlavně v období říje. Jarní přebarvování (IV) je rychlejší, podzimní (X, XI) pozvolnější. 13

14 Kamzice a kamzíčata tvoří tlupy, které vodí stará kamzice, staří kamzíci jsou samotáři. V nebezpečí se členové tlupy varují ostrým hvizdem. Paství se během dne na horských bylinách a travách, v zimě okusují výhony, pupeny, lišejníky, kůru kosodřeviny a jeřábu (Hromas a kol., 2000). Ve vegetačním období se potrava skládá z různých druhů trav, bylin, mladých letorostů keřů a stromů, nebo jejich listů a plodů (Lochman, Kotrlý, Hromas, 1979). Z nestravitelných zbytků vznikají někdy v žaludku kulovité a tvrdé útvary tzv. bezoárové koule. Říje probíhá od listopadu do prosince. V té době se kamzíci ozývají chraplavým hlasem a svádějí o kamzice tvrdé souboje. Kamzice je těžká 6 měsíců, v květnu nebo červnu klade obvykle jedno kamzíče, které dosahuje pohlavní dospělosti v 18 měsících. V Alpách a v Tatrách žije kamzík převážnou část roku nad horní hranicí lesa, kamzíci u nás vysazení se stali převážně zvěří lesní (Hromas a kol., 2000) Jelení zvěř Původ o vývoj jelení zvěře Původ jelení zvěře jako živočišného druhu není dodnes vyjasněn. Je totiž skoro nemožné na základě pouhých fragmentů parohů nebo některých kostí vystopovat s dostatečnou přesností původ druhu, který žije na naší planetě již několik desítek milionů let. Zoologové ani paleontologové nemají na původ a fylogenetický vývoj jelení zvěře jednotný názor. Mezi paleontology převládá názor, že předkové naší jelení zvěře se vyvinuli na začátku třetihor v oblasti centrální Asie, kde měl společně s narůstajícím počtem savců vzniknout i první prasudokopytník. Odtud vede dlouhá cesta až k naší jelení zvěři, když koncem třetihor pronikají její předci z asijské oblasti do našich krajů. Prasudokopytník ze starších třetihor patřil pravděpodobně k prastaré čeledi Tragulidae, žijící v hustých tropických bažinatých pralesích Střední Asie, a byl ještě bez paroží. Teprve koncem třetihor, kdy docházelo k přechodu od skrytého života prakopytníků v lesní džungli k životu na okraji lesních krytů a na otevřených travnatých plochách, se postupně vyvíjelo i paroží na hlavě předků našich jelenovitých. Zpočátku to byly pouze malé parožní útvary, jednoduché a dozadu nakloněné, aby nepřekážely pohybu v hustém krytu. Mohutné a bohatě členěné paroží se vyvinulo teprve u stepních forem, které nebyly v pohybu omezovány stromovou vegetací. Vývoj velikosti paroží zaznamenal i extrémní období, kdy některé, dnes již vyhynulé druhy jelenovitých nosily 14

15 paroží obrovských rozměrů, mající v rozpětí až 3 m. Takové parohy nosil i obrovský jelen Megaceros hibernicus, známý z četných nálezů. Je téměř jisté, že příroda zde korigovala určitý vývojový směr a že mohutnost paroží těchto druhů byla příčinou jejich zániku. Nejstarší evropský nález parohu, který patřil nějakému přímému předku našich jelenů, pochází ze staršího pleistocénu, z doby před první dobou ledovou. Jde o dolní část parohu nalezenou při vykopávkách u Hundsheimu v Rakousku. Významnější nálezy většího počtu parohů nebo jejich částí pocházejí z vykopávek u Mosbachu blízko Wiesbadenu. V tamních pískovištích byly nalezeny parohy ve vrstvách patřících do první doby poledové. Neměly větší členitost než desateráka s nadočnicí a byly zakončeny silnou vidlicí. Jelikož to byl první početnější nález parohů, které navíc měly určité jednotné znaky, byl učiněn pokus o popsání tohoto vývojového stupně jako Cervus acoronatus. Pokus to byl skutečně odvážný, obdobně jako popsání dalších nálezů parohů, pocházejících ze stejného meziledového období, a nazvaným Cervus elaphus priscus. Parohy pocházejí z vykopávek u Mauer v blízkosti Heidelbergu a jsou zakončeny trojhrotou korunou. Ve štěrcích u Steinheimu na Murru byly ve vrstvách pocházející z druhé meziledové doby nalezeny parohy a jejich zbytky, jejichž nositelé byli označováni jako Cervus elaphus angulatus. Jde rovněž o korunové jeleny, typické tím, že jedna výsada v koruně byla velmi dlouhá, směřovala dozadu a dovnitř a svírala s lodyhou skoro pravý úhel. V mladších steinheimských vrstvách byly nalezeny parohy, které již nevykazují tuto zvláštní výsadu, a lze se proto domnívat, že postupně zmizela. Odborníci se domnívají, že jeleni s parožím zcela podobným paroží dnešních jelenů se objevují v našich krajích po třetí době ledové, v poslední době meziledové, kdy se zde vytvářelo podnebí podobné dnešnímu. Měli být převážně zvěří lesní a žili společně se zubrem, slonem lesním, nosorožcem, praturem, divokým prasetem a srnčím. Předci našich jelenů ustoupili ještě jednou ze střední Evropy při posledním zalednění. S ústupem tohoto zalednění a s opětným návratem vhodného životního prostředí došlo již k definitivnímu návratu předchůdců jelení zvěře, kteří postupně osídlili Evropu až po Skandinávii. Podle Nečase je nejvýše pravděpodobné, že několikerá změna podnebí v diluviu, provázená přechodnými změnami prostředí, od lesů přes stepi až k tundrám, byla příčinou pohybu zvířeny, a tedy i jelení zvěře, nejen od severu k jihu a naopak, ale též od západu k východu a zpět. Tím docházelo i k prolínání zvěře východní Evropy se zvěří západní, alespoň v širokém pásu, táhnoucím se střední Evropou. 15

16 V tomto pásu leží i naše území. Tím bylo určeno složení a další vývoj jelení zvěře až do dob historických. Typy paroží z tohoto období se nijak neliší od typů dnešních. O jiných tělesných znacích mnoho nevíme. Jak je zřejmé, je čeleď jelenovitých vývojově poměrně mladá a je patrně ve stavu plného rozvoje druhových vlastností (Lochman, 1985). Tab. č. 3 Jelení zvěř (MěÚ Krnov, Bruntál, Rýmařov, Šumperk, 2009): Název honitby Odlov v letech + úhyn: Petrovice Komora Na Spáleném Ptáčník nedohledáno Orlík nedohledáno Sokolí důl Medvědí vrch 1 2 nedohledáno Holčovice Jelení Kamenná bouda Krasov Stříbrňák Karlovicesever Karlovice jih Rýmařovsk á Vysoká hora 3 Lázeňská Bučina Vidly Bílý Potok Mnichov

17 Světlá Hora Praděd Ludvíkov neexistuje Obora Neposkytnuty VLS Lipník n. Bečvou Hvězda Karlov Malá Morávka Stará Ves Hubert Rabštýn Oskava Čerťák Třemešek Popis a biologie jelení zvěře Jelení zvěř žije v naší oblasti ve dvou zeměpisných rasách či poddruzích. Na středním a východním Slovensku je to jelen evropský karpatský (Cervus elaphus montanus), v Čechách, na Moravě a Slovensku až po Tatry jelen evropský středoevropský (Cervus elaphus hippelaphus). Jelen evropský středoevropský je rezavohnědý a má pod krkem nápadnou hřívu. Jeho hmotnost je kg. Laně mají hmotnost kg. Jelení zvěř přebarvuje dvakrát do roka. Jarní přebarvování spadá do dubna až května, podzimní do září až října. Nejdříve přebarvují mladí jeleni a laně, pak starší jeleni a nakonec březí laně a kusy nemocné. Jelen má především výborný čich a sluch, zrak je relativně slabší. Pro život jsou významné žlázy meziprstní, patní, žlázy v slzníku a žlázy pohlavní. Výměna mléčného chrupu za trvalý je ukončena asi po 30 měsících života. Pučnice se tvoří jelínkům ve stáří půl roku a jejich růst je ukončen asi ve stáří jednoho roku. V druhém kalendářním roce dozrává první paroží, které má tvar lodyh zpravidla bez výsad a růží. Postupem věku se paroží začíná členit. Pravidelně shazuje koncem února a v březnu, nově vytvořené paroží vytlouká v červenci, srpnu na slabých kmíncích dřevin. U členitého paroží mají výsady své označení. Jelení zvěř žije v rozsáhlých lesích od nížinných luhů až po horní hranici lesa. Potravou jsou jí různé trávy a byliny, z plodů zejména žaludy, bukvice, kaštany a 17

18 jeřabiny. V lesních porostech, zejména v monokulturách s nedostatkem přirozené potravy škodí loupáním kůry na stromech a okusem sazenic. Jelení zvěř tráví převážnou část roku v tlupách, holá zvěř odděleně od jelenů, přestárlí a nemocní jeleni žijí samotářsky. Na vlhkých místech se jelen s oblibou kaliští. Říje probíhá od poloviny září do poloviny října. Laně si vyhledávají vhodná říjiště, za nimi přicházejí jeleni. Silný jelen, tzv. hlavní, shání či sbíjí laně dohromady a hájí je před svými soky. Často dochází k prudkým bojům. Rušná či hlasná říje s troubením probíhá za pěkného, ale chladného počasí. Za teplého a deštivého počasí je říje tichá. Průvodním znakem říjného jelena je zčernalé břicho okolo žíly, tzv. spála. Laň je těžká týdnů, koncem května, častěji v červnu klade jednoho, zřídka dva kolouchy. Jelen je hodnotná trofejová zvěř, chová se v oborách i ve volných honitbách (Hromas a kol., 2000). Stavy jelení zvěře v našem státě jsou dosti vysoké, zhruba trojnásobně převyšují představy o optimálních stavech a asi jeden a půlnásobně představy uživatelů honiteb. Výsledkem tohoto dlouhodobého stavu musí být tlak jelení zvěře na zásoby přirozené potravy, které se sice každoročně ve vegetačním období obnovují, ale každoročně v období vegetačního klidu nedostačují k existenci jelení zvěře. Mluvili jsme též o nutnosti zimního přikrmování, které má tyto nesrovnalosti mezi potřebami jelení zvěře a mezi možnostmi jejího životního prostředí urovnávat a odstraňovat. Intenzita zimního přikrmování je značná, v posledních deseti až patnácti letech doznala nebývalého rozmachu, ale vzrostly i stavy zvěře, a tak stále ještě existuje, zvláště v horských oblastech, negativní bilance meze potřebami zvěře a potravními možnostmi honiteb. Výsledkem tohoto stavu, zvláště za tvrdých zim s vysokou a dlouho ležící sněhovou pokrývkou a s nízkými teplotami, je poškozování lesních dřevin nad míru únosnou pro lesního hospodáře. Vznikají tak škody na lese, z nichž nejzávažnější je ohryz kůry. Tyto škody jsou v současné době nejcitelnější, mají nejvážnější následky a nejvíce se o nich diskutuje (Lochman, 1985). 18

19 19

20 3. Materiál a metodika 3.1. Metodika získávání a zpracování dat Materiály a informace jsem získával nejen z dostupných literárních pramenů, ale také řadou odborných diskusí, které mi pomohly vytvořit si ucelený náhled na tuto problematiku. Tyto diskuze mne také nasměrovaly k tomu, jak správně a hlavně vhodně postupovat při řešení mé bakalářské práce. Nutno říci, že jsem materiály a informace zpracovával chronologicky, a to hlavně s ohledem k časové posloupnosti předmětných jednání. Snažil jsem se, aby vše bylo naprosto přehledné. Do výsledků a závěru této práce jsem zahrnul ve značné míře také své poznatky plynoucí již z několikaleté zkušenosti provozování myslivosti. Nápomocen mi byl zejména pan Ing. Jiří Mlčoušek, který mi dobrovolně poskytl materiály (listiny ze správních řízení apod.), bez kterých bych se v základu řešení bakalářské práce neobešel. Dále pak Správa CHKO Jeseníky, MěÚ Jeseník - Ing. Martin Řeha, MěÚ Bruntál - Jiří Malina, MěÚ Rýmařov - Ing. Evžen Vaštík, MěÚ Šumperk - Ing. Petr Božovský, MěÚ Krnov - Tomáš Salvet, VLS Lipník n. Bečvou - Ing. Jan Jeniš, KrÚ Olomouc - Ing. Miroslav Kvapil, KI LČR - Ing. Jiří Silvestr. Čerpal jsem také z dostupné literatury viz seznam použité literatury. V neposlední řadě jsem čerpal z periodik jako je Myslivost a Svět myslivosti a také pročítal diskuse odborných internetových portálů týkajících se nejen chovu zvěře. Bakalářskou práci jsem započal zpracovávat koncem roku 2004, kdy se podávaly žádosti ve věci vymezení oblastí chovů a v této činnosti jsem pokračoval i v roce V tomto roce probíhala úspěšná správní řízení a pracovalo se na závěrech a doporučeních. Ve zbývajícím období před závěrem bakalářské práce jsem se věnoval sepisováním obecných literárních přehledů, diskusních příspěvků a především se zabýval shromažďováním historických dat z archivů, týkajících se normovaných stavů a odstřelu zvěře za období od roku 1997 do 2007 pro jednotlivé honitby, které jsou součástí oblastí chovů. K posledně zmíněné činnosti mi velice pomohli zástupci MěÚ. 20

21 3.2. Popis přírodních podmínek oblasti řešení Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Patří ke krkonošsko-jesenické subprovincii, respektive k Sudetám, jako jejich nejvýchodnější část. Jedná se o výraznou členitou hornatinu, nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti ( Klimatologie a hydrologie Území náleží do klimatické oblasti chladné, okrsku mírně chladného a chladného horského. Pohoří tvoří výrazné rozhraní mezi západoevropským oceánickým a východoevropským kontinentálním klimatem. V důsledku převládajících západních vzdušných proudů jsou zimy i léta teplotně mírnější než v kontinentální oblasti. Přesto existují značné rozdíly na západní a východní straně pohoří. Průměrná roční teplota se pohybuje od 0,9 do 6,3 C a srážky od mm. Sněhové období v nejvyšších polohách trvá kolem 230 dnů a výška sněhu je ca 250 cm. Délka vegetační doby se pohybuje mezi dny. Oblast náleží do pomoří Baltského a Černého moře. K nejvýznamnějším vodním tokům zde patří Bělá, Moravice, Morava a Desná. Jedná se o bohatou pramennou oblast Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jeseníky a Žamberk Králíky. Hojné jsou i prameny minerálních vod, u nichž vznikly lázně Jeseník, Karlova Studánka a Lipová Lázně. Půdy V oblasti je charakteristická výšková půdní stupňovitost od podhorských až po horské půdy. V nejnižších polohách převládají kambizemě, výše se nacházejí kryptopodzoly a nejvyšší polohy pokrývají podzoly. V oblasti převládají na živiny chudé, kyselé, kamenité svahové půdy, které v rovinatějším terénu a na spodních okrajích svahů přecházejí v hlubší, hlinité a na živiny středně bohaté půdy. Rostlinstvo Roste zde více než 700 taxonů cévnatých rostlin a několikanásobně vyšší počet rostlin výtrusných. Mezi nejvzácnější rostliny zde patří jesenický endemit zvonek vousatý (Campanula barbata), škarda sibiřská (Crepis sibirica) a lepnice alpská 21

22 (Bartsia alpina). Na rašeliništích jsou hojné rojovník bahenní (Ledum palustre) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Vegetační stupňovitost Z hlediska vertikálního členění vegetace převládaly v nejnižších partiích hor květnaté bučiny, na ně navazovaly acidofilní horské bučiny, hřbety pokrývaly převážně smrčiny a nejvyšší polohy společenstva sub-alpínská. Mozaikovitě se nacházely luhy a olšiny, podmáčené smrčiny, vrchoviště a přechodová rašeliniště. Porostní poměry Stav lesních ekosystémů Hrubého Jeseníku začal člověk výrazněji ovlivňovat od 13. století. Lesy hospodářské v současné době zaujímají 68,8 %, lesy ochranné 13,0 % a lesy zvláštního určení 18,2 %. Druhová skladba Vysoký podíl je zde jehličnatých zásob (87,9 %), které jsou tvořeny převážně smrkem (86,2 %). Relativně nízký je podíl listnatých zásob (12,1 %), kde 9,9 % dominuje buk. Průměrná zásoba na 1 ha porostní plochy je 240 m 3, tj. o 4 % více, než je průměr v ČR. Zdravotní stav porostů Škody způsobené imisemi se v Jeseníkách začaly projevovat od poloviny 70. let. Prvé poškození vznikalo na lokalitách, kde imisní zatížení bylo kombinováno s extrémním klimatem, zejména ve hřbetních polohách nad m. Již v roce 1981 bylo výraznější poškození zjištěno v masivu Králického Sněžníku a oblasti Hrubého Jeseníku. V posledních letech se zdravotní stav porostů na Králickém Sněžníku zlepšuje, ale v JV části Hrubého Jeseníku se poškození stále pomalu zvyšuje. Zvláštnosti oblasti Přírodovědně nejcennější lokalitou v oblasti je bezesporu Velká kotlina, tvořící závěr údolí Moravice pod Vysokou holí, tj. v NPR Praděd. Bylo zde zjištěno na 485 druhů cévnatých rostlin, 40 společenstev a kolem 700 půdních organismů. Unikátní je i největší jesenické lesní rašeliniště se dvěma jezírky NPR Rejvíz. 22

23 Pozoruhodná je i typická hercynská vrcholová smrčina v nejstarší rezervaci na Moravě, nyní Šerák Keprník a alpínská společenstva ve vrcholových partiích NPR Praděd. Specifika v hospodaření v oblasti Specifika hospodaření zde vycházejí z existence podmínek ochrany přírody či přírodních zdrojů. V příslušných lesních porostech se víceméně uplatňují zásady přírodě blízkého obhospodařování lesů s důrazem na druhovou, ekotypovou, věkovou a prostorovou diferenciaci porostů a maximální využití přirozené obnovy. Ochrana přírody Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla zřízena v roce 1969 na rozloze 744 km 2. Leží převážně v celku Hrubého Jeseníku, okrajově zasahuje do Zlatohorské a Hanušovické vrchoviny. Její lesnatost je 80 % (Vacek, 2004). 23

24 4. Výsledky 4.1. Kamzičí oblast chovu Návrh na vymezení kamzičí oblasti chovu Dne v souladu s 3 a 59 odst.1/c, zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti žádá Krajský inspektorát Frýdek Místek, Nádražní 2811, Frýdek Místek o vymezení oblasti chovu kamzičí zvěře pod názvem Hrubý Jeseník. Cílem oblasti chovu je dosažení ekologického pojetí myslivosti s pozitivním dopadem jak na chov kamzičí zvěře, tak biocenóz v krajině a lesní a zemědělské hospodářství. Areál výskytu kamzičí zvěře přesahuje rozsah jedné honitby a migrace této zvěře během jednotlivých ročních je všeobecně známá. Plánování chovu a lovu v jedné honitbě je zavádějící, neobjektivní a z chovatelského hlediska nereálné. Proto je optimální řídit chov kamzičí zvěře v rámci oblasti chovu zahrnující areál jejího žádoucího výskytu při respektování spádových oblastí (Silvestr, žádost ) Rozhodnutí o vymezení oblasti chovu s odůvodněním Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen KrÚ ), příslušný v přenesené působnosti podle 67 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a podle 57 odst. 2 a 59 odst. 1 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění (dále jen zákon o myslivosti ), na návrh Lesů České republiky s. p. Hradec Králové, Přemyslova 1106, Hradec Králové, IČ (dále jen navrhovatel ), zastoupeného Krajským inspektorátem Frýdek - Místek, vymezuje v souladu s ustanovením 46 a následujících zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení ( správní řád ), podle 3 odst. 3 zákona o myslivosti v obvodu územní působnosti městských úřadů obcí s rozšířenou působností Bruntál, Jeseník, Rýmařov a Šumperk pro kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) oblast chovu zvěře s názvem Hrubý Jeseník. Oblast chovu tvoří 18 pravomocně uznaných navzájem souvislých honiteb s názvy Vidly, Bílý Potok, Praděd, Bradlo, Spálená, Borek, Klín, Keprník, Mlýnky, Hvězda, Karlov, Malá Morávka, Hubert, Medvědí hřbet, Kamenec, Sedmidvory, Pec a Branná, všechny v držení navrhovatele. Celkový normovaný stav kamzičí zvěře je 145 kusů, celkový minimální stav kamzičí zvěře je 101 kus. Podle 36 odst. 2 zákona o myslivosti budou uživatelé uvedených honiteb každoročně při vypracování plánu mysliveckého hospodaření vycházet ze závěru a doporučení KrÚ tak, aby vymezení 24

25 oblasti chovu kamzičí zvěře Hrubý Jeseník nevedlo ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území. Odůvodnění: KrÚ obdržel dne podnět navrhovatele k vymezení oblasti chovu kamzičí zvěře s názvem Hrubý Jeseník dle 3 odst. 3 zákona o myslivosti. Tímto dnem bylo zahájeno ve věci správní řízení. Cílem oblasti chovu je ekologické pojetí myslivosti s pozitivním dopadem jak na chov kamzičí zvěře, tak na biocenózy Jeseníků. Migrační areál kamzičí zvěře v Jeseníkách přesahuje obvod jedné honitby a především zonální migrace této zvěře během jednotlivých ročních období je všeobecně známá. Cílevědomý chov a lov v jedné honitbě je neobjektivní a z chovatelského hlediska nereálný. Proto je optimální řídit chov kamzičí zvěře v rámci oblasti chovu zahrnující celý areál jejího výskytu. Navrhovaná oblast chovu zahrnuje 18 honiteb s výskytem kamzičí zvěře na souvislém území o výměře ha. Účastníky řízení jsou navrhovatel a uživatelé honiteb navržené oblasti chovu kamzičí zvěře. Za dotčené orgány státní správy považoval KrÚ územně dotčené orgány státní správy myslivosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a Správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (dále jen SCHKOJ ). Součet výměry honebních pozemků všech honiteb je ha, u kamzičí zvěře je součet normovaného stavu 145 ks a minimálního stavu 101 ks, ve všech honitbách je poměr pohlaví 1:2 ve prospěch kamzic a koeficient očekávaného přírůstku KOP = 0,3. Návrh se územně dotýká honiteb ve dvou krajích, přičemž větší část území leží v obvodu působnosti KrÚ. Proto na základě vzájemné dohody oznámil zahájení řízení KrÚ pod č. j. KUOK/12531/04/OŽPZ/486 ze dne , a přizval k němu Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Vzhledem k povaze věcí svolal KrÚ ve věci ústní jednání pro chov kamzičí zvěře na územně nejvýznamnější lesní správu navrhovatele Loučná nad Desnou se sídlem ve Velkých Losinách na den Účastníky řízení a dotčené orgány státní správy současně KrÚ vyzval, aby na jednání uplatnili všechny své připomínky a náměty tak, aby po jeho skončení mohlo být na základě všech podkladů ve věci rozhodnuto. Na ústním jednání vyjádřili všichni zúčastnění s navrhovatelem souhlas mimo zástupců SCHKOJ, kteří ke svému nesouhlasnému vyjádření doložili do spisu písemné vyjádření č. j. 3983/04 ze dne , které bylo hlasitě přečteno a účastníci je v kopii obdrželi spolu s protokolem a presenční listinou na závěr jednání. 25

26 Dále vedoucí správy CHKO Jeseníky prohlásil, že v této věci jednal na Ministerstvu životního prostředí v Praze (dále jen MŽP ), které se údajně považuje za dotčený orgán státní správy s tím, že vymezení oblasti brání předchozí neudělení výjimky ze zákazu rozšiřování geograficky nepůvodního druhu podle 29e zákona o ochraně přírody. KrÚ se ztotožňuje s SCHKOJ v tom, že v současné době není zvyšování spárkaté zvěře v Jeseníkách žádoucí. V tomto řízení ale námitka není opodstatněná, neboť vymezením oblasti chovu nedochází ke zvyšování stavů zvěře. K vymezení oblasti chovu zvěře není nutná předchozí dohoda s orgány ochrany přírody. Rozhodování, na které se tato povinnost vztahuje, taxativně určuje ustanovení 66 zákona o myslivosti. K vymezení oblasti chovu zvěře není třeba udělení výjimky podle 29e zákona o ochraně přírody (rozšiřování geograficky nepůvodního druhu), protože toto rozhodnutí pouze konstatuje dosavadní stav v chovu kamzičí zvěře co do jejích minimálních a normovaných stavů, o nichž již bylo dříve rozhodnuto v samostatných řízeních a se souhlasem příslušných orgánů ochrany přírody. Vymezením oblasti chovu nedochází k rozšiřování chovu kamzičí zvěře ani územně, ani početně, ani není zákonným důvodem ke zvyšování minimálních a normovaných stavů v dotčených honitbách v budoucnu. Současná právní úprava v myslivosti, jmenovitě prováděcí předpis, kterým je vyhláška č. 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd, striktně stanoví maximální možný únosný počet tzv. jedinců spárkaté zvěře na jednotku územní. Tím jsou ošetřeny zájmy lesa, ochrany přírody atd., takže objektivně není možné zvyšovat stavy spárkaté zvěře nad únosnou mez. Obavy Správy CHKO Jeseník se opírají o zkušenosti známé z období předchozí právní úpravy myslivosti, která obdobný limit neznala, a z avizovaného záměru navrhovatele zvýšit v budoucnu normovaný stav kamzičí zvěře na 300 kusů. Změna normovaných stavů kamzičí zvěře ale není předmětem tohoto řízení. Pokud by v budoucnu byly podány návrhy na zvýšení normovaných stavů kamzičí zvěře v některých honitbách, jedná se o samostatná správní řízení, která přísluší obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, a v nichž mimo limitu daného citovanou vyhláškou jsou dotčeny zájmy orgánů ochrany přírody včetně případné výjimky ze zákazu rozšiřování geograficky nepůvodních druhů. Na druhé straně zákona o myslivosti umožňuje orgánům ochrany přírody v rámci 39 zákona o myslivosti 26

27 požadovat snížení stavu zvěře nebo zrušení chovu bez ohledu na to, zda je či není pro daný druh zvěře vymezena oblast chovu. Dlouhodobý záměr SCHKOJ na vyloučení kamzíka horského z jesenické přírody tedy vymezením oblasti chovu není znemožněn. Zajišťování obnovy lesa přísluší v první řadě navrhovateli, který oblast chovu navrhl. Ohrožení přirozené obnovy lesa apod. nemůže dle názoru KrÚ způsobit samo vymezení oblasti chovu, ani stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře dle citované vyhláška, ale pouze jejich nedodržování, resp. výrazné překračování při chovu samotném. K takovému stavu žádné doporučení orgánů státní správy nemůže směřovat. Z tohoto pohledu považuje KrÚ vymezení oblasti chovu nejen pro kamzičí, ale i pro ostatní tlupní (neteritoriální) druhy zvěře naopak za vysoce pozitivní. Tyto druhy zvěře v průběhu roku migrují a vymezení oblasti chovu umožňuje lépe průběžně hodnotit stav téměř celé populace, než by tomu bylo prostým konstatováním údajů, poskytovaných samostatně jednotlivými uživateli honiteb. Námitka SCHKOJ, že se nedaří eliminovat negativní vliv jelení zvěře na obnovu lesa v 8. vegetačním stupni, směřuje proto spíše k tomu, že zde chybí oblast chovu jako možný účinný nástroj k regulaci skutečných početních stavů jelení zvěře, když o objektivnosti normovaných stavů, stanovených dle citované vyhlášky, není třeba pochybovat. Podle 36 odst. 2 zákona o myslivosti vychází plán mysliveckého hospodaření každoročně vypracovávaný uživatelem honitby, ze závěrů a doporučení krajského úřadu, který příslušnou oblast chovu. Do oblasti chovu zvěře je proto vhodné zařadit i honitby bez minimálních a normovaných stavů kamzičí zvěře, pokud jsou součástí jejího migračního areálu, aby podkladové údaje o populaci kamzičí zvěře byly úplné a objektivní. KrÚ pro úplnost uvádí, že obecně nepovažuje navyšování početních stavů zvěře za pozitivní. O chovech zvěře je obecně známo, že zvyšování početnosti populace zvěře nemá za následek zlepšování její chovné kvality, spíše naopak. Potravní konkurencí se zhoršuje výživa a zvyšuje stres, v početnější populaci se dostává do reprodukce více z hlediska kvality méněhodnotných jedinců a postupně se zhoršuje genofond zvěře. Narušuje-li chov zvěře biologickou rovnováhu a ostatní zájmy v krajině, je vnímáno myslivecké hospodaření negativně se všemi důsledky, přestože je zvěř podle zákona o myslivosti definována pozitivně jako obnovitelné přírodní bohatství. KrÚ tedy po provedeném řízení učinil závěr, že SCHKOJ jak dotčený orgán státní správy neprokázala žádné skutečnosti ani nevznesla takové námitky, které by bránily podnětu navrhovatele vyhovět. KrÚ přihlédl zvláště k tomu, že všichni účastníci řízení s vymezením oblasti chovu kamzičí zvěře Hrubý Jeseník souhlasí. KrÚ tím 27

28 považuje své rozhodnutí uvedené ve výroku za plně odůvodněné (Rozhodnutí KrÚ Olomouc, ). Tab. č. 4 Navrženou a rozhodnutím vymezenou oblast chovu kamzičí zvěře Hrubý Jeseník tvoří tyto honitby (Rozhodnutí KrÚ Olomouc, ). příslušný výměra honitby normovaný minimální název honitby městský úřad v ha stav v ks stav v ks Bruntál Vidly Bruntál Bílý Potok Bruntál Praděd Jeseník Bradlo Jeseník Spálená Jeseník Borek Jeseník Klín Jeseník Keprník Jeseník Mlýnky Rýmařov Hvězda Rýmařov Karlov Rýmařov Malá Morávka Rýmařov Hubert Šumperk Medvědí hřbet Šumperk Kamenec Šumperk Sedmidvory Šumperk Pec Šumperk Branná Celkem Vymezení a zásady chovu kamzičí oblasti Oblast chovu kamzičí zvěře Hrubý Jeseník zřizuje za účelem ekologického pojetí myslivosti s pozitivním dopadem na chov kamzičí zvěře, při respektování ochrany přírody, lesního hospodářství a zemědělství. a) Vymezení oblasti chovu Oblast chovu kamzičí zvěře je vymezena hranicemi honiteb s normovanou kamzičí zvěří a to následovně: Výchozí bod pásmo Orlíka na hranici lesních správ Karlovice Jeseník Město Albrechtice komplexem lesa po hranici LS Město Albrechtice na Medvědí vrch vpravo rozdělovací linií po průseku s překřížením lesní cesty Solné po Dykovu chatu ve směru cca 150 m dále vlevo po lesní účelové komunikaci Bílopotocké (Okružní) do osady Bílý Potok (místní část Vrbna pod Pradědem) dále vpravo po státní silnici 28

29 Vrbno pod Pradědem Jeseník na křižovatku v osadě Vidly (místní část Vrbna pod Pradědem) dále vlevo po státní silnici Jeseník Vidly Karlova Studánka po kótu 1004 m n. m. Odtud po silnici Vrbno p. P. Karlova Studánka na křižovatku v Hubertově, dále vlevo na rozcestí u Hvězdy Ovčárenská silnice, t. j. hranice s LS Janovice. Dále pak po silnici Hvězda Malá Morávka až k mostu pod budovu základní školy a dále po komunikaci Hvězda M. Morávka (u mostu pod budovou základní pod silnici II. třídy Malá Morávka Dolní Moravicí, pod Dolní Moravice (u hotelu Avalanche) po silnici směr Harrachov. V obci Dolní Moravice pokračuje hranice vpravo do obce Horní Moravice a dále po osady Nová Ves. Celou jí prochází, na lokalitě Vyhlídka pokračuje lesní komunikací na křižovatku s horní cestou Karlovarská. Zde odbočuje vpravo 60 m po lesní cestě Karlovarská a z této odbočuje vlevo na hraniční břehový průsek přes lom Soukennou. Dále pokračuje hraničním průsekem mezi odd. 401A a 303D, kde před chatou Orlí hnízdo odbočuje hranice vlevo po hranici odd. 501A a 401A. Zde u Podolského potoka do lomu cesty zvané Horizontála. Po horizontále pokračuje hranice k Mravenčímu sedlu, zde odbočuje vpravo, kde pokračuje po lesní cestě Okružní okolo vrchu Ostrožná a to mezi odd. 402 a 409. Zde hranice pokračuje vlevo lesním průsekem mezi odd. 413A a 413B až na Medvědí cestu. Tuto protíná a odkud po hospodárnici, mezi odd. 527, 526, 525 a 416 a vychází u budovy revíru Hubert č. p Odtud jde hranice po a místní komunikaci okolo Anenské Huti přes osadu Žďárský Potok, kterou prochází až na státní silnici č. 11. Po této směrem vpravo směr Šumperk až na hranici LS Janovice a Loučná. Dál vede hranice po této silnici severním směrem až do první točky nad osadu Klepáčov k odbočce lesní cesty ke Svobodínské samotě. Odtud vede hranice severním směrem po lesní cestě kolem Svobodínské samoty k místu zvanému U Břízy, kde na křižovatce lesních cest pokračuje doprava po lesní cestě ke Svobodínskému potoku, dále vede po toku Svobodínského potoka až na silnici Vernířovice Sobotín. Po silnici pokračuje hranice až k mostu u Obecního úřadu ve Vernířovicích na silnici Vernířovice Sedmidvory. Odtud vede hranice severním směrem po silnici Vernířovice Vlčí sedlo Loučná a to až k bráně oborního plotu v Sedmidvorech. Dále pokračuje hranice severním směrem po oborním plotu k bráně oborního plotu na lesní cestě Z Vlčího sedla. 29

30 Dále tvoří hranici oborní plot směrem do Loučné nad Desnou až na roh oborního plotu u myslivny v Loučné u mostku na lesní cestu k Musilovi. Dál vede hranice východním směrem po cestě směrem ke Kociánovu k obchodnímu domu, zde doprava a dále po silnici I/44 směrem na Jeseník ke křižovatce státní silnici I/44 Šumperk Jeseník a Loučná Nové Losiny v Rehotivích. Odtud hranice pokračuje severním směrem po státní silnici na Jeseník, před železničním přejezdem v Koutech nad Desnou přechází hranice na řeku Desnou a proti jejímu toku vede až k soutoku s Hučivou Desnou u železniční stanice v Koutech nad Desnou. Dál vede hranice proti toku až po soutok se Ztraceným potokem v chatové oblasti v Koutech nad Desnou. Hranice dále vede proti toku Ztraceného potoka k mostu v chatové osadě v Koutech nad Desnou, kde přechází na cestu zvanou Stará Sedelská a pokračuje po této cestě až na státní silnici I/44 a po této silnici cca po 150 m dosahuje Červenohorského sedla. Z Červenohorského sedla vede hranice po hranici mezi LS Jeseník a LS Loučná severozápadním směrem přes Červenou horu na Trojmezí. Z tohoto místa vede hranice po hraničním průseku mezi lesní správou Hanušovice a lesní správou Loučná až po rozdělovací linku mezi odd. 210 B a C až k Hášově chatě. Odtud vede SV směrem po lesní cestě k říčce Hučava a po jejím toku k lesní cestě K Volské louce a po ní na místo zvané Volská louka. Odtud hranice pokračuje po hraničním průseku mezi revíry Branná a Františkov až k rozdělovací lince mezi odd. 205 a 206. po této rozdělovací lince, kterou zároveň teče i malý vodní tok, pokračuje až k chatě Geodézie. Od chaty pokračuje po lesní cestě až na křižovatku cest U mlýna, kde odbočuje na asfaltovou solnici ve směru do Františkova. U rozdělovací linky mezi odd. 203 a 204 z asfaltové cesty hranice odbočuje na tuto linku a po ní pokračuje až na okraj lesa, dále kopíruje okraj oddělení 203 směrem na JZ až po porostní skupinu 203 A 10 a odtud vede po mezi dolů západním směrem na asfaltovou cestu Branná Přední Aloisov, po ní jde 200 na sever a stáčí se na elektrovod, po kterém vede až na styk elektrovodu s říčkou Branná. Po té pokračuje proti proudu řeky až do Ostružné po styk státní silnice II. třídy vedoucí z Ostružné do Ramzové s říčkou Branné. Z tohoto místa hranice vede po silnice do osady Ramzová, kde končí na křižovatce s místní komunikací vedoucí k lanové dráze Ramzová Šerák. Hranice dál vede po trase lanové dráhy na konečnou stanici, odtud pokračuje po hraničním průseku mezi lesní správou Hanušovice a lesní správou Jeseník a až na vrchol Šeráku. 30

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Obsah Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)... 1 Obsah... 1 Historie... 1 Zoologické zařazení... 2 Rozšíření... 2 Legislativa... 3 Zoologie... 4 Ekologie...

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009

MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Myslivecká a veterinární legislativa, škody způsobené černou zvěří SBORNÍK REFERÁTŮ 13. listopadu 2009 zasedací místnost

Více

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb.

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. 56 Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009 a způsobu kontroly jejich využití [podle 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb.,

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti Problematika výskytu a chovu kamzíka horského v oblasti Jeseníků BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2009/2010 Ing. Lubomír Novotný

Více

Oblasti chovu zvěře. jako. management populací

Oblasti chovu zvěře. jako. management populací Oblasti chovu zvěře jako management populací Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Ing. František Malý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

Náležitosti k žádosti dle NV č. 30/2014 Sb.,

Náležitosti k žádosti dle NV č. 30/2014 Sb., Náležitosti k žádosti dle NV č. 30/2014 Sb., k 1. 4. 2015 Obsah Úvodní ustanovení str. 2 Finanční příspěvky poskytované uživatelům honiteb str. 2 Obecné podmínky str. 2 Finanční příspěvek na zlepšování

Více

III. Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne... 2015,

III. Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne... 2015, III. Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne... 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti,

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

Péče o zvěř I. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.

Péče o zvěř I. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D. Péče o zvěř I. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D. Chov a ochrana zvěře zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. vyhláška 491/2002 Sb. o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo

Více

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA

ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Ochrana přírody, rybářství, vody - přehled právní úpravy

Ochrana přírody, rybářství, vody - přehled právní úpravy Ochrana přírody, rybářství, vody - přehled právní úpravy Jan Šíma odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstvo životního prostředí Mezinárodní úmluvy Úmluva o biologické rozmanitosti

Více

Metodická příručka pro žadatele o příspěvky na vybrané myslivecké činnosti

Metodická příručka pro žadatele o příspěvky na vybrané myslivecké činnosti Metodická příručka pro žadatele o příspěvky na vybrané myslivecké činnosti = pravidla pro poskytování finančních příspěvků na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření a způsobu kontroly jejich využití

Více

SLOVENSKEJ REPUBLIKY

SLOVENSKEJ REPUBLIKY ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 15.01.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 15.01.1991 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 6 V Y H L Á Š K A ministerstva životního

Více

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA

THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA THE ISSUE OF TERRITORIAL SYSTEMS OF ECOLOGICAL STABILITY IN THE PROTECTED LANDSCAPE AREA PROBLEMATIKA ÚZEMNÍCH SYSTÉMŮ EKOLOGICKÉ STABILITY V CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI Hálek V., Hanuš L. Ústav krajinné

Více

Vážené dámy, pánové, členové honebního společenstva

Vážené dámy, pánové, členové honebního společenstva Vážené dámy, pánové, členové honebního společenstva Sešli jsme se k zhodnocení roku 2013, který nebyl pro drobnou zvěř rokem dobrým. Pozdní nástup jara s nízkými teplotami a četnými srážkami v době líhnutí

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti

Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti Pevná paliva Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti Kamna, krbové vložky, sporáky a teplovodní kotle Výsledky statistických zjišťování za léta 2010 2014 únor 2016 Oddělení analýz a datové

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II

SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Nejvyšší koncepční materiál lesního hospodářství Pro období do roku 2013 Schválen vládou ČR 1. 10. 2008

Více

Z dosavadní praxe vyplývají tyto poznatky:

Z dosavadní praxe vyplývají tyto poznatky: Komentář k právním ustanovením na úseku povolování kácení dřevin rostoucích mimo les xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx k 2 zákona 114/1992 Sb.: Ochrana dřevin

Více

Plán péče o přírodní památku Smrčina

Plán péče o přírodní památku Smrčina Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní

Více

horizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině

horizont celého mladšího holocénního období kolonizace pralesů na Českomoravské vysočině Obnovená pastva ovcí v NPR Mhl Mohelenská káhd hadcová step Doc. Ing. Pavel Veselý, CSc. Mendelova univerzita v Brně Ústav výživy zvířat a pícninářství Spolehlivé literární prameny k dispozici z 18. století

Více

Další možná příčina loňského poškození smrkových sazenic v lesní školce Bílá Voda

Další možná příčina loňského poškození smrkových sazenic v lesní školce Bílá Voda Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady Výzkumná stanice Opočno Název zprávy: Další možná příčina loňského poškození smrkových sazenic v lesní školce Bílá Voda (3. sdělení) (Poradenské

Více

Návrh ZÁKON. ze dne.. 2014, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I

Návrh ZÁKON. ze dne.. 2014, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I Návrh III. ZÁKON ze dne.. 2014, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 114/1992

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

79 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření

79 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Upozornění: Tento text vytvořený Ministerstvem zemědělství je neoficiálním zněním nařízení vlády. Jedná se pouze o dokument informativního a pracovního charakteru a Ministerstvo zemědělství nepřebírá odpovědnost

Více

Losos obecný - Salmo salar

Losos obecný - Salmo salar Losos obecný - Salmo salar Losos obecný je jednou z nejzajímavějších ryb. Asi nejvíce fascinoval lidi tah losů z moře na vzdálená trdliště na horním toku řek a jejich sebezničující vůle překonat všechny

Více

Oblast 1.10 Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov

Oblast 1.10 Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov Oblast 1.10 Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov Dle činnosti je ve městě registrováno celkem 31 podnikatelských subjektů v zemědělství, lesnictví a rybolovu, což je přibližně 4,3 % všech podnikatelských

Více

CROSS COMPLIANCE. Zákonné požadavky na hospodaření SMRs (1, 5, 6, 7, 8)

CROSS COMPLIANCE. Zákonné požadavky na hospodaření SMRs (1, 5, 6, 7, 8) CROSS COMPLIANCE Zákonné požadavky na hospodaření SMRs (1, 5, 6, 7, 8) Ing. Pavel Stonawský pavel.stonawsky@seznam.cz akreditovaný poradce č. 079/2004 Krnov 24. 11. 2010 Zákonné požadavky na hospodaření,

Více

252/2. 9. funkční období USNESENÍ

252/2. 9. funkční období USNESENÍ 252/2 9. funkční období 252/2 USNESENÍ Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu č. 212 ze dne 15. května 2014 SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 9. FUNKČNÍ OBDOBÍ VÝBOR PRO HOSPODÁŘSTVÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy TISKOVÁ ZPRÁVA Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy Strnady 20. 10. 2014 - Dřevina roku 2014 - douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) je v současné době mezi lesnickou

Více

REVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE

REVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY REVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE ZADAVATEL: OBEC HRABYNĚ ZPRACOVATEL: EKOTOXA s.r.o. PROJEKT DUBEN 2014 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno, Černá Pole

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1991. Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1991. Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 10.05.1991 Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 164 N A Ř Í Z E N Í V L Á

Více

3.1. Lesní hospodářství

3.1. Lesní hospodářství 3.1. Lesní hospodářství Charakteristika problematiky Lesy jsou v CHKO Jizerské hory nejvýznamnějším přírodním fenoménem a pokrývají 2/3 plochy CHKO. V severní části se dochovaly rozsáhlé komplexy přírodních

Více

Bobří poradenství jako prevence konfliktů

Bobří poradenství jako prevence konfliktů Bobří poradenství jako prevence konfliktů Vlastimil Kostkan vlastimil.kostkan@conbios.eu Proč bobr v Evropě téměř vyhynul: (potvrzené předpoklady a realita ) Lov pro kožešinu, maso a žlázy (tzv. bobří

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí

Více

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL

3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL 3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo.

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo. Živočišná říše Živočišná říše Živočišná říše je obrovská. Skládá se z pěti skupin obratlovců, zvaných savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby. Kromě nich však existuje velké množství živočichů, které

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Více

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření

č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Ve znění: č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Předpis č. K datu Poznámka 114/2008 Sb. (k 15.4.2008) mění celkem 49 novelizačních bodů;

Více

Oko bere aneb 21 pravidel rgiht offrouďáka

Oko bere aneb 21 pravidel rgiht offrouďáka Oko bere aneb 21 pravidel rgiht offrouďáka Mé řádky jsou určeny zejména těm, kteří se rádi se svým kolovým miláčkem v terénu svezou, ale nechtějí přitom narušovat dobré mezilidské vztahy a ničit přírodu.

Více

295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

Ekologické sítě v krajině

Ekologické sítě v krajině Ekologické sítě v krajině Ekologicky významné segmenty krajiny. Kostra ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Proč vytváříme ekologické sítě? 1938 1953 1984 Cíle vytváření ekologických sítí Uchování

Více

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Panama J O S E F O P A T R N Ý N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., 2004 Libri, 2004 ISBN 80-7277-216-3 Obsah

Více

č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření

č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Ve znění: č. 79/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření Předpis č. K datu Poznámka 114/2008 Sb. (k 15.4.2008) mění celkem 49 novelizačních bodů;

Více

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ

Více

Oznámení o návrhu na vyhlášení přírodní památky Rašeliniště na Smrku

Oznámení o návrhu na vyhlášení přírodní památky Rašeliniště na Smrku KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení ochrany přírody Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc Vyřizuje: Mgr. Tomáš Berka tel.: +420 585 508 389 fax: +420 585 508 424 email:

Více

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních

Více

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Střížov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně

Více

Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř. Závěrečná zpráva. projektu Voda živá tok Barovka

Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř. Závěrečná zpráva. projektu Voda živá tok Barovka Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř Závěrečná zpráva projektu Voda živá tok Barovka 1 Předmluva Vážení čtenáři, právě čtete závěrečnou zprávu obsahující naše poznatky z výzkumu na toku Barovka,

Více

8. Za památnými stromy Újezdu nad Lesy a Klánovic

8. Za památnými stromy Újezdu nad Lesy a Klánovic VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU 8. Za památnými stromy Újezdu nad Lesy a Klánovic Celková délka trasy: 5,5 km Poèet stromù: 4 Trasa vycházky Hranice chránìného území Památný strom Významný nepamátný strom

Více

Projektový den. Vzájemná výuka

Projektový den. Vzájemná výuka Projektový den PD 05 Vzájemná výuka Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Člověk a společnost / Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Přírodopis / Zeměpis / Dějepis / Cizí jazyk Tematický okruh:

Více

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN. SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE

Více

Klíčová akce 11 Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří. Schváleno KR

Klíčová akce 11 Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří. Schváleno KR 1 Klíčová akce 11 Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří Schváleno KR 10.11.09 2 Okus siky na borovici 3 Koordinační rada doporučuje MZe ve spolupráci s MŽP připravit novelu vyhlášky č. 55/1999

Více

ÚPRAVY POLNÍCH BIOTOPŮ

ÚPRAVY POLNÍCH BIOTOPŮ ÚPRAVY POLNÍCH BIOTOPŮ Ivo MÜHLHANSL (MS Borovina, Vidonín, tel: 605 223 601), Ing. Václav HLAVÁČ (AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod), František HAVLÁT (MS Vlkov u Velké Bíteše, tel: 603 982 931, tel.fax:

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606

Více

Přeložka silnice II/286 Jičín Robousy Valdice

Přeložka silnice II/286 Jičín Robousy Valdice Viz. rozdělovník 2138/ZP/2008-Čr 12.03.2008 Odbor životního prostředí a zemědělství Ing. David Černošek / 188 Oddělení EIA a IPPC dcernosek@kr-kralovehradecky.cz Posuzování vlivů na životní prostředí,

Více

OPRL - I. Účel, legislativa

OPRL - I. Účel, legislativa OPRL - I. Účel, legislativa Účel Nástroj státní lesnické politiky Vycházejí z principu trvale udržitelného obhospodařování lesů Nabídka všech soustředěných hospodářsky a ekosystémově využitelných informací

Více

č. 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda

č. 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda č. 295/2011 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. září 2011 o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění Vláda nařizuje podle 14 odst. 5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 1 As 43/2007-95 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE Odbor životního prostředí R O Z H O D N U T Í

MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE Odbor životního prostředí R O Z H O D N U T Í MĚSTSKÝ ÚŘAD SUŠICE Odbor životního prostředí Nám. Svobody 138, 342 01 I telefon: 376 540 111, fax: 376 540 112 Číslo jednací: V Sušici dne 6. srpna 2013 Úředně oprávněná osoba: Ing. P. Hanzlíková, 108

Více

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání část: vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území 2014 Územní plán Labská Stráň Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj

Více

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,

Více

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018 Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko Plán péče o přírodní památku Šafránová stráň na období 2009 2018 Obsah: 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ - PŘÍRODNÍ

Více

BŘÍZA BĚLOKORÁ (BETULA PENDULA) ANDREJ BACHOVSKÝ, JOSEF BALÚCH STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, MOST, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, TOPOLOVÁ 584, MOST 434 01

BŘÍZA BĚLOKORÁ (BETULA PENDULA) ANDREJ BACHOVSKÝ, JOSEF BALÚCH STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, MOST, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, TOPOLOVÁ 584, MOST 434 01 STŘEDOŠKOLSKÁ TECHNIKA 2012 Setkání a prezentace prací studentů na ČVUT BŘÍZA BĚLOKORÁ (BETULA PENDULA) ANDREJ BACHOVSKÝ, JOSEF BALÚCH STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, MOST, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, TOPOLOVÁ 584,

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Majetek státu a peněžní prostředky poskytnuté státnímu podniku Vojenské lesy a statky ČR

Majetek státu a peněžní prostředky poskytnuté státnímu podniku Vojenské lesy a statky ČR Věstník NKÚ, kontrolní závěry 383 11/28 Majetek státu a peněžní prostředky poskytnuté státnímu podniku Vojenské lesy a statky ČR Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního

Více

Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku

Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku Seminář je výstupem k institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, Rozhodnutí MZe ČR č. R1215 na rok 2015. Seminář Pastva hospodářských zvířat v chráněných územích České

Více

ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY

ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY zapsaná jako pobočný spolek pod sp. zn. L 49350 ve spolkovém rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze - člen Krajského sdružení ZO ČSOP Pardubického kraje

Více

Monitoring evropsky významného druhu

Monitoring evropsky významného druhu Monitoring evropsky významného druhu Buxbaumia viridis (Moug. ex Lam. & DC.) Brid. ex Moug. & Nestl. na 11 vybraných lokalitách v CHKO Jeseníky v roce 2010 2010 Magda Zmrhalová Monitoring a zpracování

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

téma Vliv člověka na krajinu

téma Vliv člověka na krajinu Úkoly na měsíc září téma Vliv člověka na krajinu 1. Zpracujte prázdninové úkoly, nemáte-li je hotové: 1. přihlaste se na webové stránky, 2. vyberte si přírodovědně zajímavé území v blízkosti svého bydliště

Více

I. Střelectví chladné palné střelné c) brokové, kulové, kombinované hlaveň, závěr, spoušťové, bicí a pojistné ústrojí, pažba 4,5

I. Střelectví chladné palné střelné c) brokové, kulové, kombinované hlaveň, závěr, spoušťové, bicí a pojistné ústrojí, pažba 4,5 I. Střelectví 1. Jaké je základní rozdělení zbraní? - chladné - palné - střelné 2. Jaké rozlišujeme druhy loveckých palných zbraní? a) brokové, kulové, mechanické b) brokové, kulové, plynové c) brokové,

Více

o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin

o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin 327/2004 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 30. dubna 2004 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin ve znění vyhlášky č.

Více

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují

Více

Myslivost. skripta. Jiří Kamler, Jan Dvořák, Radim Plhal, Zdeněk Vala, Martin Ernst

Myslivost. skripta. Jiří Kamler, Jan Dvořák, Radim Plhal, Zdeněk Vala, Martin Ernst Myslivost skripta Jiří Kamler, Jan Dvořák, Radim Plhal, Zdeněk Vala, Martin Ernst Tato skripta byla vytvořena v rámci projektu InoBio Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurence schopnost,

Více

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

Vliv mysliveckého hospodaření na pohybovou aktivitu a chování zvěře

Vliv mysliveckého hospodaření na pohybovou aktivitu a chování zvěře Vliv mysliveckého hospodaření na pohybovou aktivitu a chování zvěře Miloš Ježek Katedra myslivosti a lesnické zoologie Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze O projektu 2009 2017

Více

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace

Více

Praktické zkušenosti z kontrol

Praktické zkušenosti z kontrol Praktické zkušenosti z kontrol podmíněnosti nosti v roce 2009 (SMR 1, SMR 5) 5 Mgr. Zdeněk k Papoušek Česká inspekce životního prostřed edí Odbor ochrany přírodyp Legislativní podklady SMR 1, SMR 5 Směrnice

Více

život v křídě SPINOSAURUS 252 mil.

život v křídě SPINOSAURUS 252 mil. 102 život v křídě SPINOSAURUS 252 mil. trias jura křída kenozoikum 201 mil. 145 mil. 66 mil. 0 Spinosaurus Gigantický teropodní dinosaurus, delší a zřejmě i těžší než mohutný Tyrannosaurus rex (strany

Více

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů 326/2004 Sb. ZÁKON ze dne 29. dubna 2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákonů č. 626/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 131/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 189/2008

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD LOUNY. odbor stavebního úřadu a životního prostředí. Rozhodnutí. Mírové náměstí 35, 440 23 Louny. uznává II.

MĚSTSKÝ ÚŘAD LOUNY. odbor stavebního úřadu a životního prostředí. Rozhodnutí. Mírové náměstí 35, 440 23 Louny. uznává II. MĚSTSKÝ ÚŘAD LOUNY odbor stavebního úřadu a životního prostředí Mírové náměstí 35, 440 23 Louny VÁŠ DOPIS ZNAČKY: ZE DNE: SPISOVÁ ZNAČKA: MULN/956/2007/SÚaŽP ČÍSLO JEDNACÍ: MULNCJ 33500/2013 SKARTAČNÍ

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Zadavatel: Sídlo: Zastoupený: IČ: 01312774 DIČ: CZ 01312774 Název veřejné zakázky: Česká republika Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Pardubický kraj, Pobočka Ústí nad

Více

ÚPO KAMENEC U POLIČKY

ÚPO KAMENEC U POLIČKY 1 ZMĚNY č.1 ÚPO KAMENEC U POLIČKY II.1 ODŮVODNĚNÍ Zpracovatel: ing.arch.milan Vojtěch, Nerudova 77, 533 04 Sezemice Pořizovatel: Městský úřad Polička Datum: Září 2008 2 Obsah: A. Vyhodnocení koordinace

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY

VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY ŠANCE DAM DAM SAFETY SUPERVISION DURING DRAINAGE TUNNEL CONSTRUCTION AND GROUT CURTAIN REHABILITATION Tomáš Kantor, Petr Holomek Abstrakt:

Více

Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá

Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá stanoviště: přímé slunce výška: 1,5-2 m použití: soliterní, skupinová výsadba tvar: rozložitý olistění: opadavé barva listu: světle zelená barva květu: červená

Více

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23 OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...

Více

POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A

POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A NÁVRH OŠETŘENÍ ZADAVATEL: Obec Uhřice ZHOTOVITEL: Ing. Tomáš Minx, PhD. Suchý 93, 680 01 Boskovice Telefon: +420 603 313 265 Email: arbo.les@seznam.cz Číslo projektu:

Více