ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola D I P L O M O V Á P R Á C E Bc. Zdeněk Anýž

Transkript

1 ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola D I P L O M O V Á P R Á C E 2013 Bc. Zdeněk Anýž

2 ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T088 Podniková ekonomika a management provozu MOŽNOSTI VYUŽITÍ SPECIALIZOVANÉHO SOFTWARU PRO ZVÝŠENÍ VYTÍŽENOSTI KONTEJNERŮ V CKD CENTRU ŠKODA AUTO A.S. Bc. Zdeněk Anýž Vedoucí práce: doc. Ing. Josef Sixta, CSc.

3 Tento list vyjměte a nahraďte zadáním diplomové práce

4 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi, dne

5 Děkuji doc. Ing. Josefu Sixtovi, CSc. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a informačních podkladů. Dále děkuji Bc. Jaroslavu Anýžovi za odbornou pomoc s programováním zdrojových tabulek pro aplikaci vybraného programu v praxi. 4

6 OBSAH Seznam zkratek... 8 Úvod Současné projekty CKD Centra Indie Kazachstán Rusko Ukrajina Současné projekty CKD Centra VCI Čína Přepravní jednotky Obalový materiál Kovové palety Speciální palety Univerzální palety Dřevěné palety Paleta na karoserie Palety na motory a převodovky Dřevěné bedny a ostatní dřevěný materiál Paletové boxy Kartonové obaly Plastové obaly, folie a ostatní materiál Vytíženost kontejnerů Ladefaktor Ladefaktor CKD Projekty Ladefaktor SKD-0 projekty Zhodnocení aktuálního stavu Specializovaný software pro vytěžování kontejnerů Obecné informace Kritéria hodnocení softwaru Cena licence

7 6.2.2 Návod k obsluze Instruktážní video/prezentace Kalkulace zatížení náprav u kamionů Rozložení nakládaných palet do více přepravních jednotek Manuální úpravy nakládek Zdroj dat ve formě tabulky Excel Zdroj dat ve formě externí databáze Vlastní přepravní jednotky Grafické 3D znázornění naložených kontejnerů Nastavení možnosti klopení palet Nastavení možnosti stohování palet Upřednostňování palet při nakládce/vykládce Statistika vytíženosti naložených kontejnerů Rychlost kalkulace nakládky kontejnerů Výběr nejvhodnějšího softwaru Výsledné hodnocení programů Cargowiz Cube Master PackVol Cube-IQ MaxLoad Pro Easy Cargo CARGOMANAGER Container Loading Software Aplikace vybraného softwaru List 1 - Truck, Container or Pallet List 2 - Cargo Size List 3 - Load Container File View Drag Cargo Copy Reports

8 7.9 Options Plánování nakládek pomocí programu Cargowiz Plánování skutečně naložených palet Plánování vytížení u celých zakázek Plánování nakládek kamionů Další využití vybraného softwaru Vývoj nových rozměrů obalů Optimalizace využití stávajících obalů Optimalizace konsolidace krabic na podlážky Zadání příkladu Postup řešení Ekonomické vyhodnocení zavedení softwaru Úspora personálních nákladů Současný stav Budoucí stav Vyhodnocení úspory Úspora transportních nákladů Současný stav Budoucí stav Vyhodnocení úspory Úspora nákladů na obalový materiál Současný stav Budoucí stav Vyhodnocení úspory Závěr Zdroje Seznam obrázků a tabulek Seznam příloh

9 Seznam zkratek CKD EMZ HC JIT LF MKD OSB Complete Knocked Down (kompletně rozložený vůz) Externí montážní závod High Cube (kontejner s větší vnitřní výškou) Just In Time Ladefaktor (ložný faktor) Medium Knocked Down (částečně rozložený vůz) Oriented strand board (deska lisovaná pryskyřicí z orientovaných štěpek z jehličnatého dřeva) PW SAIPL SKD-0 SW USD VCI VW VWIPL Palletwide (kontejner s větší vnitřní šířkou) Škoda Auto India Private Limited (Aurangabád) Semi Knocked Down Software Americký dolar Verbundfertigung CKD Industrieverkäufe (dodávky motorů a převodovek) Volkswagen AG Volkswagen India Private Limited (Pune) 8

10 Úvod Součástí společnosti Škoda Auto, a.s. (dále jen Škoda Auto) je i oddělení CKD Centrum, které se zabývá přípravou rozložených vozů k transportu do různých zahraničních montážních závodů (dále jen EMZ). Vzhledem k vývoji na těchto trzích, v posledních letech neustále roste objem expedovaných vozů a dodávek motorů a převodovek. To s sebou přináší i rostoucí počet typů expedovaných obalů. Ty jsou pak do přepravních jednotek (kontejnery, vagony, kamiony) nakládány podle přesně stanovených kombinací. Cílem této práce je prověřit možnost nahrazení tohoto způsobu plánování nakládek automatickým plánováním pomocí specializovaného softwaru na vytěžování přepravních jednotek, výběr nejvhodnějšího programu a jeho implementace do praxe spolu s vyhodnocením ekonomických přínosů. Celkově je tato práce rozdělena do deseti kapitol. V první kapitole jsou představeny jednotlivé projekty (Indie, Kazachstán, Rusko, Ukrajina, dodávky motorů a převodovek a dodávky do Číny), které jsou v CKD Centru připravovány pro expedici do zahraničních závodů. Druhá kapitola se zabývá typy přepravních jednotek, které jsou v současné době v CKD Centru používány k transportu materiálu. Jedná se zejména o vagony a 40" HC kontejnery v různých variantách. V neposlední řadě se hlavně při náběhu projektu Yeti CKD Rusko používají kamiony. Další kapitola jsou představeny druhy obalového materiálu používaného v CKD Centru. Šířka sortimentu obalového materiálu zahrnuje různé typy palet (kovové, dřevěné), krabic, fólií, spojovacího materiálu atd. Ve čtvrté kapitole se tato práce zabývá výpočtem ukazatele vytíženosti přepravních jednotek, který je označován jako ladefaktor (zkratka LF). Ten je spojován především s transportními náklady, neboť říká, kolik celých vozů se naloží do jedné přepravní jednotky. Důležitost optimalizace tohoto ukazatele je přímo spojena s možným využitím programu na vytěžování kontejneru, neboť základem pro jeho výpočet je právě vytíženost kontejneru. V následující kapitole je pak provedena SWOT analýza současného stavu CKD Centra z hlediska využívání obalového materiálu a vytěžování přepravních 9

11 jednotek. Jedním z jejich výstupů v sekci "Příležitosti" je právě využití specializovaného softwaru na vytěžování kontejnerů. V návaznosti na výsledek SWOT analýzy je pak v šesté kapitole provedena analýza současného trhu programů na vytěžování kontejnerů, hodnocení vybraných programů dle zvolených kritérií a na konci je pak provedeno celkové vyhodnocení zkoumaných programů s doporučením nejvhodnějšího programu pro praxi v CKD Centru. V sedmé kapitole jsou pak podrobně analyzovány a popsány funkce vybraného programu s ohledem na potenciálního uživatele, který tento program používá poprvé. Osmá kapitola se pak přímo zabývá třemi příklady procesu plánování nakládek v CKD Centru pomocí vybraného programu. Jedná se o plánování nakládek již naložených palet na expediční ploše, plánování vytíženosti u ucelených dodávek a plánování nakládek kamionů, který je zejména v době náběhu projektu Yeti CKD Rusko důležitý. Jelikož vybraný program je možné použít i k jiným účelům, než plánování nakládek přepravních jednotek, jsou v deváté kapitole analyzovány i další možnosti jeho využití. Je zde popsán proces optimalizace využití současných obalových materiálů, možnost použití programu při vývoji nových obalů či možnost optimalizace konsolidace kartonových krabic na podlážkách. Poslední kapitola se pak zabývá analýzou úsporových potenciálů, které by zavedení vybraného programu do praxe přineslo. Spolu s vyhodnocením úspor dle jednotlivých nákladových druhů (náklady na přímý personál, transportní náklady, náklady na obalový materiál) je v případě každého druhu propočtena i návratnost investice do pořízení licence vybraného programu. Je třeba říci, že veškeré v této práci použité ekonomické hodnoty byly z důvodu zachování interního charakteru těchto dat zkresleny koeficienty. 10

12 1 Současné projekty CKD Centra CKD Centrum Škoda Auto se, jak již bylo řečeno, zabývá přípravou rozložených vozů k transportu do zahraničních EMZ. Následující kapitoly představují jednotlivé země kde se jednotlivé EMZ nacházejí. 1.1 Indie V současné době jsou rozložené vozy v Indii kompletovány ve dvou závodech. První z nich je v Aurangabádu (SAIPL 1 ) a jsou zde kompletovány vozy Octavia (Laura), Superb a Yeti (obr. 1) ve stupni rozloženosti MKD 2. Tento závod je 100% dceřinnou společností Škoda Auto. Druhý závod se nachází ve městě Pune (VWIPL 3 ) a jde o společný závod Škoda Auto a Volkswagen. Zde se kompletují vozy Fabia a indická varianta modelu Rapid ve stupni rozloženosti CKD 4. Transport vozů do Indie trvá zhruba 38 dní a jako přepravní jednotka je 100% využíván 40" kontejner ve variantě HC 5. Transport je pak rozčleněn do 4 fází, přičemž v každé je využit jiný dopravní prostředek. V první fázi jsou vozy zabaleny do kontejneru a následně přepraveny nákladním automobilem do kontejnerového terminálu u Mělníka. Zde jsou kontejnery přeloženy na vlakovou soupravu a odtud jsou transportovány do přístavu v německých Brémách. Z Brém pak následuje přeprava kontejnerovou lodí do indického přístavu v Bombaji. V poslední fázi jsou kontejnery opět přeloženy na nákladní automobil a následně dopraveny do montážních závodů v Aurangabádu či Pune. Zdroj: Interní materiály Škoda Auto Obr. 1 - Karoserie Yeti MKD Indie 1 SAIPL Škoda Auto India Private Ltd. 2 Medium Knocked Down Karoserie v základní barvě (může být i lakovaná), všechny montážní díly včetně motoru, převodovka, zádní náprava, provozní kapaliny, 3 VWIPL Volkswagen India Private Ltd. 4 Complete Knocked Down Výlisky a svařence některých podskupin karosérie, všechny montážní díly včetně motoru, převodovka, zadní náprava,provozní kapaliny 5 HC High Cube - zvýšená výška kontejneru 11

13 1.2 Kazachstán Tato země má v současné době nejmenší podíl na celkovém počtů vozů expedovaných z CKD Centra. Pokud jde o modely a jejich stupně rozložení, jsou tam transportovány vozy Fabia, Octavia, Superb a Yeti v nejnižším stupni rozložení SKD-0 6. Nejprve jsou podobně jako u Indie naložené kontejnery 40" HC kontejnery dopraveny na vlakové nádraží na Žižkově a odtud jsou transportovány vlakem do Usť-Kamenogorsku. Celková doba přepravy činí 28 dní. 1.3 Rusko Ruský trh je v současnosti pro CKD Centrum klíčový. Z celkové roční produkce sem míří více než 55 % vozů a největší část tvoří modely Fabia a Octavia v nejvyšším stupni rozloženosti CKD, které se vyrábějí v závodě ve městě Kaluga. Od konce roku 2011 se v novém závodě v Nižném Novgorodě montuje model Yeti, který je sem dovážen v rozloženosti SKD-0. Od listopadu 2012 nabíhá v Nižném Novgorodě kompletní výroba modelu Yeti z CKD sad. Cesta rozložených vozů trvá vlakem 11 dní a na jednom vlaku je transportních jednotek (dle váhového limitu vlaku) - viz obr. 3. Rozložené vozy jsou expedovány ve 40" HC kontejnerech z důvodu překládky na hranicích Ruska a Polska způsobené změnou rozchodu kolejí a tudíž i vagónů. Po přeložení jsou kontejnery transportovány do závodů v Kaluze či Nižném Novgorodě. 1.4 Ukrajina Nejjednodušší z hlediska dopravy rozložených vozů jsou dodávky na Ukrajinu. Vozy jsou na speciálních vratných paletách naloženy do nákladních vagónů (viz obr. 2) a poté putují přímo z Mladé Boleslavi do Solomonova, kde se nachází montážní závod Eurocar. Tato cesta většinou netrvá více jak 24 hodin. Na Ukrajinu jsou vozy Fabia, Roomster, Octavia, Superb a Yeti transportovány ve stupni rozloženosti SKD-0. Co se týče podílu na celkové roční produkci, Ukrajina tvoří 12 % a největší podíl mají vozy Fabia a Octavia. 6 Semi Knocked Down Vypravená karoserie, hnací agregát, podvozkové orgány, výfukové potrubí, drobné montážní díly a provozní kapaliny 12

14 1.5 Současné projekty CKD Centra VCI Další činností, kterou se CKD Centrum zabývá, je balení a expedice motorů 1,2 2V, 1,2 4V, 1,2 TSI, 1,4 MPI a převodových skříní MQ200 do koncernových závodů v zámoří (Brazílie, Jihoafrická republika, Mexiko, Indie). Kromě toho ještě dodává převodové skříně MQ200 pro vozy Volkswagen vyráběné v ruské Kaluze. 1.6 Čína Zcela specifické jsou dodávky dílů do závodu SVW Shanghai v Číně, což je pobočný závod německého Volkswagenu vyrábějící vozy pro místní trh. Dodávky do tohoto závodu se týkají specifických dílů pro vozy Fabia, Octavia a Superb, které jsou zde od dubna 2005 na základě licenční smlouvy vyráběny. Jelikož se nejedná o celé vozy ale pouze o díly, je jednotkou pro určení ceny m 3. Dalším specifikem těchto dodávek je využití PULL systému 7 (v jiných dodávkách, jako např. do Ruska či Indie, je využíván PUSH systém 8 ). Zdroj: 9 Obr. 2 - Vagony s rozloženými vozy projekt Ukrajina Obr. 3 - Kontejnery pro transport vozů do Ruska 7 PULL systém (tažný princip) dodavatel odesílá dávku teprve tehdy, kdy mu odběratel avizuje svoji připravenost ji zpracovat, a v takovém množství, kolik odběratel požaduje. 8 PUSH systém (tlačný princip) dodavatel odesílá odběrateli dávky materiálu ve smluvně dohodnutých termínech a v čase, který mu vyhovuje

15 2 Přepravní jednotky Jak již bylo zmíněno dříve, v CKD Centru jsou používány jako hlavní přepravní jednotky používány kontejnery a kryté nákladní vagóny. Co se týká kontejnerů, jsou ve Škodě Auto ve 100 % případů nasazovány 40" HC kontejnery (případně jejich varianta PW). Na tuto variantu se nejprve přešlo u projektu Indie z důvodu snahy o optimalizaci transportu MKD karoserií ve variantě 4v1 10 u modelu Octavia. Vzhledem k neustálému tlaku na snižování transportních nákladů jsou dnes ve stejně variantě expedovány vozy Yeti a Superb, přičemž druhý jmenovaný se nachází ve fázi testových zásilek. Jednotlivé díly, které se nenacházejí na paletě s karoserií MKD či díly pro CKD vozy jsou pak baleny do dřevěných palet či kartonů různých rozměrů, jenž jsou nakládány samostatně či jsou konsolidovány do větších obalů. Výhodou těchto obalů je to, že jsou od začátku konstruovány pro nakládání do kontejnerů a tudíž je zde větší průměrné vytíženosti kontejnerů. Stejný typ kontejnerů je v současné době nasazován i na projekt Rusko. U Ruska je však situace odlišná z hlediska používaných obalových materiálů. Na tento projekt jsou s několika málo výjimkami používány kovové palety, které jsou vratné (tzn. po vyložení materiálu v Rusku jsou vraceny zpět do Mladé Boleslavi a jsou neustále v oběhu). Tyto palety jsou však primárně konstruovány pro využití v sériovém procesu (tzn. na transport v klasických návěsových soupravách) a ne na transport v kontejnerech. Tento fakt se negativně projevoval na vytíženosti kontejnerů, kdy byly palety často loženy pouze v jedné vrstvě. Opět se však projevil tlak na snížení transportních nákladů a různými formami optimalizace (virtuální simulace na 3D CAD programech, zkouška či zlepšovací návrhy) se začali palety stohovat na sebe a vzniklo tak několik desítek variant řešení, které jsou aplikovány běžně v praxi. To mělo za následek nárůst vytížení kontejnerů z původních cca. 48 m 3 v kontejneru na 57 m 3 v kontejneru. Cíle jsou však stále náročnější a tudíž se dnes uvažuje o zavedení nových typů kontejnerů, které by průměrnou vytíženost posunuly ještě výše. Prvním z uvažovaných kontejnerů jsou PW 11 kontejnery. Jedná se o speciální typ 40" HC kontejneru, který se od klasického odlišuje větší vnitřní šířkou umožňující ložení 2 EUR palet vedle sebe na šířku (viz tab. 1). Tímto se trochu přibližuje 10 4v1 4 karoserie MKD v jednom kontejneru 11 PW Palletwide - kontejner se zvětšenou vnitřní šířkou 14

16 vnitřní šířce plachtového návěsu. Na základě testů, které v CKD Centru během poslední doby proběhly, bylo zjištěno, že tento typ kontejneru se dá běžně v průměru vytěžovat na 63 m 3, což by znamenalo další nárůst průměrné vytíženosti. Proti tomuto faktu pak v případě Ruska stojí váhové limity vlaků a s tím spojené rostoucí transportní náklady na kontejner. Dnes je v CKD Centru používán model 41 kontejnerů naložených na jednom vlaku a celková hmotnost vlaku do 1000 tun. V případě zavedení PW kontejnerů by šlo zachovat model 41 kontejnerů naložených na jednom vlaku, ale již by nestačil váhový limit a došlo by posunu do pásma maximální hmotnosti vlaku do 1100 tun na vlak. To by mělo za následek nárůstu sazby za transport jednoho kontejneru z důvodu nutnosti použití silnějších lokomotiv. Druhým typem kontejnerů, který byl v CKD Centru zkoušen a uvažuje se o jeho nasazení jsou kontejnery společnosti DB Schenker pod zkratkou APB-K (kontejnery speciálně vyvinuty ve spolupráci automobilkou VW pro transport dílů mezi jednotlivými závody po celé Evropě). Tyto kontejnery přináší řadu výhod i nevýhod. Asi největšími výhodami jsou velký a snadno přístupný vnitřní prostor kontejneru. Kontejner má totiž podobně jako plachtové návěsy pevné zadní dveře a boky jsou tvořeny buď shrnovací plachtou (Curtainsider) nebo se hydraulicky zvedají nahoru (Wingliner). Jejich nevýhodou je pak manipulace s nimi a nároky na plochu, neboť tento typ kontejneru lze jen omezeně stohovat. Kontejnery mají též oproti HC a PW HC jako prázdné vyšší hmotnost a nelze je vozit na nákladních automobilech z důvodu překročení maximální možné výšky soupravy. V následující tabulce je pak uvedeno porovnání jednotlivých typů kontejnerů z hlediska rozměrů a maximální využitelné kapacity. 15

17 Tab. 1 - Porovnání rozměrů a kapacit jednotlivých kontejnerů Vnitřní rozměry (v mm) Délka Šířka Výška Max. kapacita (v m 3 ) HC (standard - v oběhu) PW HC APB-K Vnitřní rozměry "přes vrata" (v mm) Délka Šířka Výška Max. kapacita (v m 3 ) HC (standard - v oběhu) PW HC APB-K Zdroj: Interní materiály Škoda Auto a.s. 16

18 3 Obalový materiál Vzhledem k tomu, že se jednotlivé projekty navzájem výrazně liší jak svou rozložeností (SKD-0, MKD, CKD), tak i transportním konceptem (pozemní, námořní či letecká doprava), je nutné jejich charakteru přizpůsobit i obalový materiál tak, aby byla maximálně zachována kvalita exportovaných dílů. Transportní vzdálenost též ovlivňuje, zda se budou použité obaly vracet z místa určení zpět do Mladé Boleslavi k dalšímu použití, či zda budou na místě určení sešrotovány. 3.1 Kovové palety Kovové palety (ve Škoda Auto interně nazývané Behälter) se v CKD Centru používají výhradně pro projekty Rusko a Ukrajina, protože u těchto projektů je použitelný koncept vratných obalů (tzn. po vyložení na místě určení se prázdné obaly vrací zpět do CKD Centra). Důvodem jejich omezeného využití jsou především náklady na jejich pořízení. Jedná se především o jednorázovou investici na začátku projektu. Poté náklady výrazně klesají a omezují se jen na údržbu a případný dokup neopravitelně poškozených kusů při opakovaném transportu. Výhodou těchto palet je, že doba, po kterou obíhají, je omezena prakticky jen tím, jak se s nimi zachází při manipulaci. V CKD Centru se dají používané kovové palety rozdělit do dvou základních skupin: Speciální palety Tyto palety se používají především pro CKD projekty Rusko, kde se používají na transport výlisků povrchových plechových dílů a svařenců (dveře, kapoty,...), motory, převodovky a nápravy. Dále se pak používají na projekt Ukrajina pro převoz SKD-0 karoserií a agregátové palety, které obsahují pohonné ústrojí, nápravy a kola. Vzhledem k složitosti vyžadují tyto palety nejdelší čas nutný na vývoj, což přináší problémy hlavně u nových vozů, kdy vývojáři palet často naráží na problém, že je po nich požadován vývoj určité palety pro určitý typ dílu přičemž daný díl není fyzicky k dispozici. I tyto situace se však v dnešní době dají řešit pomocí virtuálních technologií a simulací. 17

19 3.1.2 Univerzální palety Druhým typem kovových palet jsou různé druhy standardizovaných beden a palet, které se používají především k přepravě většího množství drobných dílů či ke konsolidací menších obalových jednotek (především z kartonu). V CKD Centru se tento typ palet používá pro projekty Rusko a Ukrajina. 3.2 Dřevěné palety Alternativou ke kovovým paletám jsou palety dřevěné, které se vyjma projektu Yeti SKD-0 Rusko (zde byly palety upraveny a používají se na 6 až 7 oběhů dle stavu palety), používají pro jednocestné projekty, kde se kvůli dlouhé přepravní vzdálenosti nákladově nevyplatí palety vracet (náklady na zpětnou dopravu a s tím spojené poplatky, cla atd. jsou dražší než zakoupení palety nové). Do poloviny loňského roku byly palety dodávány formou jednorázových dodávek, avšak postupem času se u nejčastěji používaných přešlo na JIT dodávky od dodavatele, který se nachází v areálu Škoda Auto, a.s. v sousedství hal CKD Centra. Podobně jako u kovových palet lze i dřevěné palety rozdělit do několika základních skupin Paleta na karoserie Jedná se o konstrukci pro přepravu SKD-0 a MKD karoserií v kontejnerech (viz obr. 4), přičemž karoserie je na paletě umístěna zpravidla v šikmé poloze (výjimkou jsou projekty s konceptem nakládky 4v1). Interně je tato paleta označována jako rack. Na paletě jsou navíc umístěny další fixační prvky, které umožňují připevnění dalších dílů, které jsou k dané karoserii vázány. S tímto typem palety přišla Škoda Auto v rámci koncernu Volkswagen jako první a díky ní se jí daří nejen dodržovat kvalitativní standardy, ale i mnohem lépe vytěžovat kontejnery (např. u vozů Yeti MKD Indie dokáže do kontejneru naložit 4 karoserie - viz obr. 1) Palety na motory a převodovky Tyto palety jsou konstruovány jako dvou (obr. 5) až třípatrové, přičemž spodní patro obsahuje manipulační prvky a další patra jsou rozměrově přizpůsobena pro převoz dílů. Celá paleta je pak v rozích vyztužena kovovými prvky a navrchu vybavena latěmi, které plní ochrannou funkci a navíc umožňují palety navzájem stohovat kvůli dosažení lepšího vytížení kontejneru. 18

20 Zdroj: 12 Obr. 4 - Paleta na karoserii (rack) Obr. 5 - Paleta na motory Dřevěné bedny a ostatní dřevěný materiál Kromě výše uvedených palet se pak v CKD centru používají též různé dřevěné bedny, které se liší především materiálem ze kterého jsou vyrobeny boční stěny. Jedná se buď o prkna různých tloušťek nebo také jiných plošných materiálů jako je překližka nebo OSB 13 desky. Tyto bedny plní u jednocestných projektů funkci jako univerzální kovové palety, tj. přeprava samostatných dílů nebo konsolidace menších kartonových obalů. Kromě dřevěných beden jsou v CKD Centru používány především různé dřevěné rošty a podkladky kvůli vytěžování kontejnerů. Zvláštností Škoda Auto jsou rošty, které se montují dovnitř MKD karoserie a na které jsou upevňovány další díly především s interiérovými díly svázanými s danou karoserií. 3.3 Paletové boxy Nejčastěji využívaným konsolidačním obalem pro jednocestný transport jsou pak paletové boxy (viz obr. 6 a 7), které slouží jako levnější alternativa klasických dřevěných beden. Jedná se o box složený z dřevěné palety, přebalu (obsahuje tištěné informace jako např. označení typu palety, loga automobilek koncernu VW,...), vnitřní výztuhy, která zajišťuje pevnost a stabilitu boxu, a víka na přikrytí. Víko je též vyztuženo, aby bylo možné jednotlivé paletové boxy stohovat kvůli zlepšení vytíženosti kontejneru. Tomu napomáhá široká škála rozměrů těchto boxů, která umožňuje jejich snadné kombinování. Další výhodou je, že boxy byly přímo konstruovány pro využití při transportu kontejnerem. Boxy jsou též Oriented strand board - deska lisovaná pryskyřicí z orientovaných štěpek z jehličnatého dřeva 19

21 nenáročné na skladování, protože, jak je znázorněno na obr. 6 a 7, jsou dodávány ve složeném stavu a do finální formy se rozkládají až před balením materiálu. Zdroj: 14 Obr. 7 - Paletový box složený Obr. 6 - Paletový box rozložený 3.4 Kartonové obaly Nejpoužívanějším typem obalu všeobecně v CKD Centru Škoda Auto jsou pak kartonové krabice různých rozměrů a druhů. Jsou používány k balení jednotlivých dílů, konsolidaci menších dílů či ke konsolidaci menších krabic do jedné transportní jednotky. Krabice se do CKD Centra dodávají v rozloženém stavu a do transportního stavu jsou kompletovány samotnými zaměstnanci dle balicích předpisů aktuálních zakázek. Při navrhování velikostí těchto krabic se již přihlíželo k jejich budoucí konsolidaci například do paletových boxů či jiných dřevěných obalů. Některé krabice též byly uzpůsobeny pro vyplnění prostoru uvnitř karoserie v případě MKD projektů. 3.5 Plastové obaly, folie a ostatní materiál Kromě výše uvedených obalů se v CKD Centru používá i široká škála dalších obalů. Plastové obaly - používají se především u vícecestných projektů (Rusko) a jsou v nich transportovány JIT díly od přímo vychystané od dodavatelů (např. dveřní výplně). Folie, sáčky, pytlíky - často se používají jako obal nejnižšího řádu (tj. je do nich přímo balen díl). Dodávány v rolích a na zatavovacích stolech přímo na pracovišti upravovány na potřebnou velikost

22 Mikroténové vaky - používají se jako ochrana SKD-0 karoserií při transportu vozů ve vagonech na Ukrajinu. Spojovací materiál (hřebíky, šrouby, vruty, zdrhovací pásky, kurty, lepící pasky, sponkovače, atd.). Hřebeny - slouží k oddělení jednotlivých dílů či vytváření "mřížek" ve velkých krabicích a jsou vyrobeny buď ze dřeva nebo z kartonu. Proložky - slouží k ochraně křehkých či drahých dílů (jako materiál se používá bublinková folie či jiné pěnové materiály. Mirelon - jedná se o pěnový materiál používaný k preventivnímu obalování částí kovových palet, které přichází při transportu do styku s výlisky a mohou způsobit jejich poškození. Veškerý materiál používaný v CKD Centru má svůj vlastní unikátní kód, pod kterým je veden v databázi obalového materiálu používaného koncernem Volkswagen. Sem se pak musí zadávat veškeré změny, které byly na daném typu obalu provedeny. Důvodem takto pečlivého zadávání dat o obalovém materiálu je fakt, že z dané databáze mohou následně čerpat všechny automobilky v koncernu a následně je použít pro plánování svých dodávek. 21

23 4 Vytíženost kontejnerů V současné době patří vytíženost mezi nejsledovanější ukazatele z důvodu optimalizace transportních nákladů. Ještě před rokem však byla situace jiná. Pravidelně se začala vytíženost kontejnerů sledovat a vykazovat až od března Sleduje se na denní bázi (výsledky z předchozího dne jsou vykazovány každé ráno na operativní poradě CKD centra) a v návaznosti na měsíční bázi (průměr za celý měsíc) v rámci ekonomické porady oddělení logistiky značky. Vytíženost však vstupuje i do dalšího neméně významného ukazatele. Tím je ladefaktor pro CKD projekty. 4.1 Ladefaktor Stručně řečeno nám ladefaktor (dále jen LF) říká, kolik naložíme do jedné transportní jednotky (kontejner, vagon) kompletních vozů. Metodika výpočtu se pak liší podle toho, jestli se jedná o CKD projekty (kap ) či SKD-0 projekty (kap ) Ladefaktor CKD Projekty Jelikož vozy v rozloženosti CKD jsou exportovány po dílech, je těžké přesně určit kolik vozů se veze v jednom kontejneru. Důvodem tohoto je, že jeden díl se vozí konsolidován v jednom balení pro více vozů najednou a v kontejneru tak může být například expedovány pouze montážní díly, v dalším pak plechové výlisky atd. Z tohoto důvodu je LF pro CKD projekty kalkulován jako podíl skutečné průměrné vytíženosti kontejnerů a vypočteného celkového objemu dílů na jeden vůz. Pro názornost je uveden příklad výpočtu LF na projekt Fabia CKD Rusko za premis průměrná vytíženost 57 m 3 /kontejner (HC) a objem vozu 8,27 m 3. Samotný výpočet pak znázorňuje následující vzorec (1): (1) Vypočtená hodnota 6,89 pak znamená, že do jednoho kontejneru se vejde 6,89 vozu Fabia CKD. Na základě tohoto výpočtu si lze snadno dopočítat, co by s LF udělalo byť jen kombinované zavedení dříve uvedených typů kontejnerů. 22

24 4.1.2 Ladefaktor SKD-0 projekty Trochu složitější je pak výpočet u projektů SKD-0, kdy je situace ztížena tím, že musí být expedována zvlášť karoserie a agregátová paleta, která obsahuje hnací agregát, převodovku, nápravy, kola, výfuk a další drobné díly. Pro to, abychom byli schopni říci, kolik se do jedné transportní jednotky vejde kompletních vozů (tj. karoserie a agregátová paleta), musíme najít společný násobek počtu vozů a agregátových palet a počet transportních jednotek potřebných na daný počet. Na následujícím příkladě projektu SKD-0 Superb pro projekt Kazachstán je ukazován přesný výpočet. Opět je jako transportní jednotka použit HC kontejner a do 1 kontejneru se vejdou 3 karoserie či 14 agregátových palet (viz obr. 8). 14 kontejnerů (1 kontejner = 3 karoserie) 42 vozů 3 kontejnery (1 kontejner = 14 agregátů) 17 kontejnerů Zdroj: vlastní zpracování Obr. 8 Výpočet LF - projekt Superb SKD-0 Kazachstán Výsledek 2,47 pak značí podobně jako u CKD projektů, že do jednoho kontejneru se vejde 2,47 vozu Superb SKD-0 Kazachstán. Výše uvedené hodnoty se pak sledují pro každý projekt zvlášť z důvodu odlišností v rozloženosti a konsolidaci dílů do jednotlivých exportních obalů. 23

25 5 Zhodnocení aktuálního stavu Vzhledem k velkému počtu různých variant obalů používaných při expedici rozložených vozů z CKD Centra, je stále více možných variant skupin palet, které lze vzájemně kombinovat ke stohování a následnému zlepšování vytíženosti kontejnerů. Na druhou stranu je to nekončící proces, protože portfolio obalů se během doby částečně obměňuje z důvodu náběhů nových a výběhů starých modelů. Tento fakt se týká především speciálních dřevěných obalů používaných např. u CKD projektů do Indie, kdy jsou palety konstruovány speciálně pro určitý díl. Pro každou novou paletu je třeba pomocí prototypu palety najít vhodnou paletu podobných rozměrů a následně pomocí prototypu zkoušet, zda je možné vybrané palety vzájemně kombinovat. Tento způsob je časově i nákladově náročný. Je třeba zajistit prototyp dané nově zaváděné palety, palety, které chceme zkoušet kombinovat. Následně se pak zkouší kombinování nanečisto ve výrobní hale a následně se pak zkouší nakládka do kontejneru. Tyto činnosti však v dnešní době ne zcela odpovídají tempu změn, které probíhají. Proto je třeba se na daný problém více zaměřit. Nejdříve byla provedena SWOT analýza (tab. 2), kdy se zhodnotily jednotlivé faktory, které na tento proces působí. Tab. 2 SWOT analýza CKD Centra Škoda Auto S - Silné stránky Evidence obalového materiálu Participace na vývoji nových obalů O - Příležitosti Využití softwaru pro hledání nových kombinací palet Ceny obalového materiálu (slevy) Roční expedované objemy W - Slabé stránky Velké množství různých obalů Složité navrhování kombinací obalů Složité získávání prototypů dílů pro vývoj nových palet T - Hrozby Rostoucí ceny transportu Poškození materiálu při nevhodném stohování Roční expedované objemy Zdroj: vlastní zpracování 24

26 Jednotlivé uvedené silné a slabé stránky a příležitosti či slabiny byly hodnoceny podle následujících kritérií: v případě silných stránek a příležitostí je každému kritériu přiřazeno hodnocení od 1 do 5, přičemž 1 znamená nejnižší spokojenost a 5 nejvyšší, v případě slabých stránek a hrozeb je každému kritériu přiřazeno hodnocení od -1 do -5, kde -1 znamená nejnižší spokojenost a -5 nejvyšší spokojenost. Tab. 3 Vyhodnocení SWOT analýzy CKD Centra Škoda Auto S - Silné stránky Váha Hodnocení Evidence obalového materiálu 0,6 4 2,40 Participace na vývoji nových obalů 0,4 4 1,60 4,00 W - Slabé stránky Velké množství různých obalů 0,4-4 -1,60 Složité navrhování kombinací obalů 0,3-5 -1,50 Složité získávání prototypů dílů pro vývoj nových palet 0,3-3 -0,90-4,00 O - Příležitosti Využití softwaru pro hledání nových kombinací palet 0,6 5 3,00 Ceny obalového materiálu (slevy) 0,15 3 0,45 Roční expedované objemy 0,25 3 0,75 4,20 T - Hrozby Rostoucí ceny transportu 0,5-4 -2,00 Poškození materiálu při nevhodném stohování 0, ,00 Roční expedované objemy 0, ,75-3,75 Zdroj: vlastní zpracování Interní vlivy (S,W) 0,00 Externí vlivy (O,T) 0,45 25

27 Výsledky uvedené SWOT analýzy (tab. 3) potvrzují výše uvedené domněnky. Silnými stránkami CKD Centra jsou evidence obalového materiálu a silná participace oddělení VLL - plánování logistiky a jemu podruženého oddělení plánování obalového materiálu na vývoji a optimalizaci palet. Co se týká pak samotné evidence obalového materiálu, je zde prováděna pravidelná aktualizace seznamu veškerého obalového materiálu z důvodu aktualizace centrální databáze koncernu Volkswagen, kde je evidován veškerý obalový materiál, který používají jednotlivé koncernové značky. Za slabé stránky CKD centra je možné považovat velkou variabilitu používaných obalů, která ovlivňuje další aspekt, který byl zahrnut do hrozeb, a to složité navrhování kombinací obalů pro lepší vytěžování přepravních jednotek. Tak jak nabíhají a vybíhají některé modely, mění se i struktura používaných palet a je třeba neustále aktualizovat již navržené kombinace. Další hrozbou, která CKD centrum ohrožuje, je složité získávání prototypových dílů z předsériových dodávek či z vývoje. Tyto díly jsou nutné pro plánování optimálního vytížení palet. Co se týká externích vlivů, tak ty bohužel příliš ovlivnit nelze. Roční expedované objemy jsou na pozici příležitostí i hrozeb z toho důvodu, protože mohou mít na CKD Centrum pozitivní i negativní dopady. Pokud bude jejich dopad pozitivní, zvýší se objem palet a tudíž z hlediska vytěžování kontejnerů bude větší možnost výběru palet ke kombinování. Další hrozbou jsou sazby za transport kontejnerů do cílových destinací, které jsou centrálně vyjednávány z pozice vedení koncernové logistiky, a mají v posledních letech, především vzhledem k růstu cen ropy na světových trzích, rostoucí tendenci. Stohování palet na sebe pak přináší i jedno riziko samo o sobě, a to riziko zborcení palet a poškození materiálu, který je v nich přepravován. Naopak co se týká příležitostí, je v CKD Centru jednou opomíjenou věcí využití specializovaného SW na automatické vytěžování transportních jednotek (kontejnery, kamiony, vlaky). Ve využití této možnosti vidíme velký potenciál, a proto se jí budeme věnovat prakticky až do konce této práce. Další příležitostí jsou samotné ceny obalového materiálu vzhledem k celkovým ročním objemům nákupu. 26

28 6 Specializovaný software pro vytěžování kontejnerů V současné době, kdy je obecná snaha co nejvíce věcí přenechat na počítačích, nabízí se i možnost jejich využití při plánování rozložení palet v přepravních jednotkách používaných v CKD Centru Škoda Auto. 6.1 Obecné informace Softwarů, které jsou specializované na optimalizaci vytěžování transportních jednotek je na českém trhu velmi poskrovnu. Vyloženě český software zabývající se touto problematikou je jen jeden. Avšak pokud se poohlédneme v zahraničí, tak zjistíme, že nabídka těchto programů je rozmanitá a je zde cca. 10 různých programů od různých výrobců z celého světa. Tyto programy se od sebe liší nejen cenou a druhem plateb, ale i množstvím nabízených funkcí, možností propojování s externími zdroji dat či samotným stylem jak k optimalizaci přistupují. Zde však vyvstává problém a to jak poznat, který software je pro nás ten nejlepší. Nejsnazší volbou, která se nabízí, je si ho vyzkoušet přímo v prostředí dané společnosti. Tyto programy jsou však velmi nákladné na pořízení a tím pádem pořízení i několika z nich by bylo neekonomické. Naštěstí u většiny softwarů je možné si volně, či po bezplatné registraci, stáhnout trial verzi, která nabízí valnou většinu funkcí, které pak nabízí i plná verze. Podnik si tedy může snadno a zdarma vyzkoušet, který software pro něho bude ten nejvhodnější a ten pak následně zakoupit. Takto bylo postupováno i v této diplomové práci, kdy hodnocení probíhalo na základě stažených trial verzí. Jediným omezením je doba trvání, po kterou lze danou verzi provozovat. U většiny zkoumaných verzí se tato doba pohybovala mezi dny. Tato doba postačí na seznámení se základními nabízenými funkcemi. Než začne se zkoumáním jednotlivých programů, je třeba přesně stanovit, k čemu nám bude sloužit, co od něj čekáme a kdo s ním bude pracovat. 27

29 Následující tab. 4 pak ukazuje seznam programů, které byly zkoumány. Tab. 4 Seznam zkoumaných programů Název programu Výrobce Webové stránky výrobce CargoWiz Softtruck Truckfill Cape Systems Cube-IQ 4.0 MagicLogic Optimization Inc. CARGOMANAGER 5.20 Gower Optimal Algorithms Ltd. Cube Master Logen Solutions Corp. Container Loading Calculator AD1 Software Pack Vol PackVol MaxLoad Pro TOPS Software Easy Cargo MEMOS Software s.r.o. Zdroj: vlastní zpracování Ještě před začátkem samotného zkoumání byly tři programy (AutoLoad Pro, Truckfill a v koncernu Volkswagen používaný program Ortec) vyřazeny kvůli neschopnosti výrobce softwaru zaslat link pro stažení trial verze i přes splnění povinných podmínek formou registrace. Software Ortec dokonce nenabízel možnost stažení trial verzi vůbec. 6.2 Kritéria hodnocení softwaru Kritéria pro výběr nejvhodnějšího softwaru byla stanovena na základě potřeb spojených s využitím programu v prostředí CKD Centra Škoda Auto. Každé kritérium pak bylo ohodnoceno určitým počtem bodů a tyto body zároveň znázorňují důležitost, která je danému kritériu přisuzována (tzn. čím více bodů lze za dané kritérium získat, tím je pro praxi významnější). Kritéria pro hodnocení jednotlivých programů: cena licence, návod k obsluze, instruktážní video/prezentace, kalkulace zatížení náprav u kamionů, rozložení nakládaných palet do více přepravních jednotek, 28

30 manuální úpravy nakládek, zdroj dat ve formě tabulky Excel, zdroj dat ve formě externí databáze, vlastní přepravní jednotky, grafické 3D znázornění naložených kontejnerů, nastavení možnosti klopení palet, nastavení možnosti stohování palet, upřednostňování palet při nakládce/vykládce, statistika vytíženosti naložených kontejnerů, rychlost kalkulace nakládky kontejnerů. Na následujících stranách bude každé z hodnocených kritérií podrobně popsáno a pomocí tabulky znázorněny bodové výsledky, kterých jednotlivé programy dosáhly Cena licence Body jsou v případě tohoto kritéria přidělovány na základě dostupnosti ceny za pořízení licence na webových stránkách výrobce daného softwaru. Plný počet bodů je pak přidělen tomu programu, kde byla cena dostupná nebo byla zaslána výrobcem na základě ového požadavku. V případě, že v kolonce ceny zůstal znak POR 15, firma na poptávku ceny nereagovala a tudíž za dané kritérium získává 0 bodů. V případě, že firma sama nabízí cenu softwaru na internetových stránkách či reagovala na požadavek o její zaslání, obdržela 40 bodů (tab. 5). 15 Price on request cena na požádání 29

31 Tab. 5 Přehled cen licencí Cena licence Název programu (USD) Cena/licenci Body CargoWiz Cube-IQ 4.0 POR 0 CARGOMANAGER 5.20 POR 0 Cube Master Container Loading Calculator Pack Vol MaxLoad Pro Easy Cargo Zdroj: vlastní zpracování Z tab. 5 vyplývá, že cenové rozpětí nákladů na jednorázové pořízení jedné licence se diametrálně liší. Bohužel se však ukázalo, že nejlevnější neznamená nejlepší a za opravdu kvalitní software je třeba adekvátně zaplatit. Tím máme na mysli program Container Loading Calculator, který sice stojí pouhých 10 USD, ale nenabízí za tyto peníze takřka žádné použitelné funkce (viz další kapitoly). Navíc je třeba uvést upřesňující informace ohledně ceny ke dvěma softwarům. Software Easy Cargo vychází v porovnání s ostatními levněji, ale částka 450 USD se platí každý rok, a tudíž se v případě dlouhodobého využívání dostává na nebo nad úroveň ostatních programů. Naopak v případě programu CargoWiz je možno počítat s tím, že firma poskytuje na daný software množstevní slevy (např. při koupi 2 licencí vychází náklady na licenci 594 USD). Podobný případ jako CargoWiz je i program Cube Master, který nabízí množstevní slevy. Navíc okamžitě se zaslanou nabídkou ceny poskytla firma 5 % slevu z původní ceny 1390 USD/ 1 licenci. Škoda je, že dvě firmy vůbec nereagovaly na požadavek o zaslání a tím pádem přišly o bodové hodnocení Návod k obsluze Vzhledem k množství funkcí, které jednotlivé programy nabízejí, je třeba mít k dispozici i detailní návod k jejich obsluze. Ve většině zkoumaných jsou tyto návody buď volně dostupné ke stažení na internetových stránkách výrobců, nebo jsou po nainstalování přímo součástí programů. Tyto návody jsou pak, kromě 30

32 jediného českého zástupce, dostupné pouze v anglickém jazyce (u některých jsou dostupné i jiné jazykové mutace jako např. němčina, francouzština, čínština, ). Body jsou u tohoto kritéria přidělovány za dostupnost daného návodu k obsluze (a to jak na internetu tak i jako součást programu), přičemž za dostupnost získává software 30 bodů (tab. 6). Tab. 6 Dostupnost návodů k softwarům Název programu Návod k obsluze Dostupnost Body CargoWiz ANO 30 Cube-IQ 4.0 ANO 30 CARGOMANAGER 5.20 ANO 30 Cube Master ANO 30 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol ANO 30 MaxLoad Pro ANO 30 Easy Cargo NE 0 Zdroj: vlastní zpracování Ze sledovaných programů nabízí manuál kromě dvou výjimek (Container Loading Calculator a Easy Cargo) manuál všechny a to v anglickém jazyce. Na obranu programu Easy Cargo je třeba říci, že ovládání je velmi intuitivní a nikterak složité a navíc software je jako jediný ze zkoumaných kompletně v českém jazyce (jedná se o jediný český software na trhu) Instruktážní video/prezentace Jako doplněk k samotnému návodu k obsluze nabízejí některé firmy jako pomocníka pro úvodní seznámení s programem video ukázku s postupem tvorby nakládky či zjednodušený manuál. Navíc u některých programů jsou k dispozici prezentace pro jeho představení např. pro vedoucí pracovníky či osoby, které za nákup programu odpovídají. Podobně jako v případě návodu k obsluze, jsou i zde body přidělovány za možnost stažení videa či prezentace z internetu. Navíc je v tomto případě bodově odlišeno video od Power Point prezentace, kdy za nabídku videa je 5 bonusových bodů k celkovým 10 možným, vzhledem k názornosti. Pokud výrobce programu žádnou z výše uvedených možností nenabízí, je přiděleno 0 bodů (viz tab. 7). 31

33 Tab. 7 Dostupnost instruktážních videí či prezentací Název programu Instruktážní video/prezentace Dostupnost Body CargoWiz ANO - VIDEO 15 Cube-IQ 4.0 ANO - PPT CARGOMANAGER 5.20 NE 0 Cube Master NE 0 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol NE 0 MaxLoad Pro ANO - PPT Easy Cargo ANO - VIDEO 15 Zdroj: vlastní zpracování U tohoto kritéria se již začínají projevovat odlišnosti jednotlivých programů v úrovni, jakou je jejich výrobci propagují. U dvou výrobců je na internetových stránkách k dispozici krátké video v českém (Easy Cargo) či anglickém (CargoWiz) jazyce. Další dva výrobci pak nabízejí ke svým produktům možnost stažení Power Point prezentací. Zbylé čtyři programy tuto možnost nenabízejí a získávají 0 bodů Kalkulace zatížení náprav u kamionů V případě CKD Centra se jedná o jedno z důležitých kritérií, protože kontejnery pro projekty Indie a Čína jsou částečně přepravovány na nákladních vozidlech a ta mohou být kdykoliv kontrolována mobilními vážícími jednotkami. Při nakládce takových kontejnerů je tedy důležité dbát kromě maximálního vytížení i na rozložení nakládané hmotnosti na jednotlivé nápravy vozidla. Programy nabízející tuto možnost se ovšem liší v možnostech nastavení. Některé pak dokonce nabízejí i možnost přesného nastavení rozchodu náprav vozidla a jejich maximálního zatížení. U výsledné nakládky pak graficky znázorňují skutečné zatížení v porovnání s dříve nastavenými limity. 16, 17 PPT - prezentace Power Point 32

34 Za přítomnost daného modulu ve zkoumaném programu je přiděleno 20 bodů. V případě, že tuto možnost program nenabízí, získává za toto kritérium 0 bodů (tab. 8). Tab. 8 Možnost kalkulace zatížení jednotlivých náprav Název programu Kalkulace zatížení náprav (kamiony) Dostupnost Body CargoWiz ANO 20 Cube-IQ 4.0 ANO 20 CARGOMANAGER 5.20 NE 0 Cube Master NE 0 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol NE 0 MaxLoad Pro NE 0 Easy Cargo ANO 20 Zdroj: vlastní zpracování Tento užitečný modul nabízí ze všech programů pouze tři a zejména je třeba vyzdvihnout programy Easy Cargo a CargoWiz. Easy Cargo nabízí ze všech tří programů jednoznačně nejpřehlednější grafické znázornění zatížení jednotlivých náprav kamionu, kdy nad sebou v dolní části zobrazuje aktuální zatížení nápravy a v horní pak maximální možné. Podobné i když ne graficky přehledné zobrazení nabízí i program CargoWiz. Ten k tomu však přidává mnohem lepší možnosti nastavení dopravního prostředku a tím i exaktnější rozpočet rozložení nákladu na jednotlivé nápravy (lze libovolně nastavovat rozvor náprav u tahače i návěsu a navíc i vzdálenost poslední nápravy tahače od první nápravy návěsu). Tímto CargoWiz umožňuje svoji adaptaci na evropské podmínky (v USA se používají především dvounápravové návěsy, kdežto v Evropě ve většině případů třínápravové) Rozložení nakládaných palet do více přepravních jednotek Toto kritérium je z hlediska plánování nakládek jedno z nejdůležitějších. Vychází totiž z předpokladu, že máme na skladě větší množství palet a obalů určených k expedici a od programu vyžadujeme, aby tyto palety byly automaticky a co nejefektivněji rozloženy mezi více předem zvolených přepravních jednotek. 33

35 Programy se pak dále liší v možnostech zobrazování naložených kontejnerů, kdy některý je schopen ukázat jen jeden vybraný kontejner a některé zobrazují veškeré naložené kontejnery najednou. Hodnocení tohoto kritéria pak spočívá v tom, zda daný program možnost rozplánování skladu do více přepravních jednotek nabízí (40 bodů) nebo ne (0 bodů). Výsledky jsou pak zobrazeny v tab. 9. Tab. 9 Rozplánování skladu palet do více transportních jednotek Název programu Rozložení nakládaných palet do více přepravních jednotek Dostupnost Body CargoWiz ANO 40 Cube-IQ 4.0 ANO 40 CARGOMANAGER 5.20 ANO 40 Cube Master ANO 40 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol ANO 40 MaxLoad Pro ANO 40 Easy Cargo NE 0 Zdroj: vlastní zpracování Manuální úpravy nakládek Některé ze zkoumaných softwarů nabízejí kromě automatického výpočtu i možnost manuálního rozložení palet nebo manuální úpravy automaticky kalkulované nakládky. Toto pak nabízí možnost eliminace případných lidských chyb při zadávání vstupních dat o paletách (např. dojde chybně k zakázání stohování určité palety a ta pak zabírá zbytečné místo v novém sloupci, i když by se dala umístit na jinou paletu, kde volné místo je). Body za toto kritérium jsou pak přiděleny opět na základě nabídky dané funkce, tzn. pokud ji program nabízí, 25 bodů, v případě že ne, 0 bodů (viz tab. 10). Z nabízených programů pak tuto možnost nabízejí čtyři, přičemž se značně liší ve stylu, jak lze naložený kontejner dodatečně upravovat. Nejlepší řešení nabízí program CargoWiz, který přímo obsahuje editor naložených kontejnerů. S jednotlivými naloženými obaly lze manuálně pomocí myši přesouvat a program sám nabízí prostřednictvím barevných bodů možnosti, kam by šlo obal umístit. Druhou variantu pak nabízí program PackVol, který jako jediný z nabízených 34

36 programů nabízí možnost volby mezi automatickým (počítač sám vypočte optimální nakládku) a manuálním (nakládku plánuje sám uživatel programu) nakládáním přepravních jednotek. Ostatní dva programy nabízejí jen možnost pohybovat s nakládanými paletami jako s celkem. Tab. 10 Manuální úpravy nakládek Název programu Manuální úpravy nakládek Dostupnost Body CargoWiz ANO 25 Cube-IQ 4.0 ANO 25 CARGOMANAGER 5.20 NE 0 Cube Master ANO 25 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol ANO 25 MaxLoad Pro NE 0 Easy Cargo NE 0 Zdroj: vlastní zpracování Zdroj dat ve formě tabulky Excel Další funkcí, která je pro daný software požadována, je možnost napojení programu na existující tabulky v Microsoft Excel, které pak slouží jako základní data pro plánování nakládek. Tuto možnost pak nabízí jen několik málo programů a liší se složitostí napojování dat. Pro některé programy je třeba vytvořit tabulku přesně podle struktury sloupců zobrazovaných v seznamu obalů, avšak jeden z programů má již ve svém základu po nainstalování vytvořenou excelovou šablonu na tvorbu databáze s nadefinovanými sloupci (v tomto případě je zadávání dat mnohem jednodušší). Body pak program získává za možnost napojení zdrojové databáze na již existující nebo na základě požadavků programu vytvořenou tabulku Excel (35 bodů). Výsledky jsou zobrazeny v tab. 11. Tuto užitečnou možnost pak z vybraných programů nabízejí tři. Co se týká jednoduchosti přípravy podkladové tabulky, tak toto kritérium nejlépe splňuje program CargoWiz, který již v základu obsahuje podkladovou tabulku, na kterou se pak seznam obalového materiálu napojuje. Stačí tedy tuto tabulku propojit s již existující databází obalového materiálu, ale tímto se zabývá následující kapitola práce. Podobnou funkci jako CargoWiz nabízí i program PackVol, který lze opět 35

37 napojit na vytvořenou tabulku Excel. Bohužel však není k dispozici přesný návod a napojování jednotlivých sloupců do programu se pak řídí metodou pokus-omyl. Na podobné úrovní jako PackVol pracuje i program Cube Master. Tab. 11 Možnost napojení na zdroj dat ve formě tabulky Excel Název programu Zdroj dat ve formě tabulky Excel Dostupnost Body CargoWiz ANO 35 Cube-IQ 4.0 NE 0 CARGOMANAGER 5.20 NE 0 Cube Master ANO 35 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol ANO 35 MaxLoad Pro NE 0 Easy Cargo NE 0 Zdroj: vlastní zpracování Zdroj dat ve formě externí databáze Variantním řešením výše uvedené možnosti napojení na tabulku Excel je napojení na databáze vytvořené programem Microsoft Access nebo na SQL databáze. Zde je však napojování uživatelsky mnohem složitější a pro implementaci by bylo nutné využít speciálního programátora, což by zavedení daného softwaru dále prodražilo. I přes tuto komplikaci je však toto řešení nutné brát v úvahu, protože je mnohem jednodušší než manuální zadávání dat pro každý jednotlivý obal. Co se týká nabídky programů s touto možností, tak se zde prakticky opakují programy, které figurovaly již v předchozím kritériu o možnosti napojení na tabulku Excel (programy možnost napojení na databázi nabízí jako alternativu). Nově se objevují pouze programy Cube-IQ 4.0 a CARGOMANAGER Navíc je u některých softwarů možné na internetových stránkách výrobce stáhnout přesný návod na programování propojení zdrojových databází s daným programem. Přesněji se jedná o programy Cube-IQ 4.0 a CARGOMANAGER Kompletní přehled o získaných bodech pak ukazuje tab

38 Tab. 12 Možnost napojení na zdroj dat ve formě databází Název programu Zdroj dat ve formě externí databáze Dostupnost Body CargoWiz ANO 25 Cube-IQ 4.0 ANO 25 CARGOMANAGER 5.20 ANO 25 Cube Master ANO 25 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol ANO 25 MaxLoad Pro NE 0 Easy Cargo NE 0 Zdroj: vlastní zpracování Vlastní přepravní jednotky Jak již bylo zmíněno v jedné z úvodních kapitol této diplomové práce, v CKD Centru Škoda Auto se ve valné většině případů používají jako přepravní jednotky 40" HC kontejnery. Většina zkoumaných programů má tento typ mezi základními předvolenými možnostmi. Problém však nastává při plánování nakládky do uzavřeného železničního vagonu (viz projekt Ukrajina), LKW (náběh projektu CKD Yeti Nizhny Novgorod) či zavedení 40" HC PW kontejnerů pro projekt Rusko. Tyto přepravní jednotky jsou značně specifické, a abychom mohli využít program i pro jejich vytěžování, musí program nabízet možnost vkládání vlastních přepravních jednotek (většinou formou zadání přesných rozměrů dané přepravní jednotky a následného uložení do databáze). Pokud daný program tuto možnost nabízí, získává do celkového hodnocení 25 bodů (v opačném případě 0 bodů) - viz tab. 13. Ze zkoumaných programů pak tuto možnost (až na dvě výjimky MaxLoad Pro a Container Loading Calculator) nabízejí všechny, přičemž se pouze drobně liší ve způsobu zadávání kontejnerů. Nejlepší možnost, tj. možnost přesného zadání rozměrů přepravní jednotky v milimetrech či centimetrech nabízí programy CargoWiz, PackVol a Easy Cargo. Zvláštností při hodnocení tohoto kritéria je program MaxLoad Pro, který sice nenabízí možnost přesného zadávání rozměrů vlastních přepravních jednotek, ale oproti jiným nabízí nesrovnatelně větší základní databázi nabízených přepravních jednotek. To byl důvod pro udělení 15 bodů. 37

39 Tab. 13 Vlastní transportní jednotky Název programu Vlastní přepravní jednotky Dostupnost Body CargoWiz ANO 25 Cube-IQ 4.0 ANO 25 CARGOMANAGER 5.20 ANO 25 Cube Master ANO 25 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol ANO 25 MaxLoad Pro NE 15 Easy Cargo ANO 25 Zdroj: vlastní zpracování Grafické 3D znázornění naložených kontejnerů Kromě jedné výjimky nabízí veškeré programy 3D zobrazení naloženého kontejneru s přesným rozmístěním naložených palet. S takto naloženým kontejnerem je pak možné libovolně otáčet a zjistit tak přesnou polohu té které palety v kontejneru. Palety samotné pak bývají označeny názvem, který je jim přidělen ve zdrojové databázi. Některé programy pak jako doplňkovou funkci nabízí možnost přesného rozfázování nakládky po skupinách palet a tím i jednoduchý návod pro obsluhu manipulačních vozíků. Další věcí, kterou se dané programy navzájem odlišují, je i kvalita výstupů pro tisk případně výstupních souborů ve formátu PDF. Některé programy jen vytisknou jeden pohled na naložený kontejner, jiné pak vytisknou komplexní zprávu o daném kontejneru, která obsahuje nejen údaje o vytížení, ale graficky znázorněné jednotlivé fáze nakládky či pohledy na naložený kontejner z více stran. Tab. 14 pak ukazuje dostupnost této kategorie u jednotlivých programů a jejich bodové ohodnocení. Vzhledem k důležitosti tohoto kritéria je dostupnost ohodnocena 40 body. Prakticky jedinou výjimkou, která tuto možnost nenabízí, je program Container Loading Calculator, který není schopen zobrazení ve 3D ani není schopen určit jak mají být palety naskládány na sebe. Ostatní programy se pak navzájem liší ve výše zmíněných kritériích (kvalita výstupu, možnost prohlížení naloženého kontejneru z více stran, či schopnost přesně rozfázovat nakládku). 38

40 Tab. 14 Grafické 3D znázornění naložených kontejnerů Název programu Grafické 3D znázornění naložených kontejnerů Dostupnost Body CargoWiz ANO 40 Cube-IQ 4.0 ANO 40 CARGOMANAGER 5.20 ANO 40 Cube Master ANO 40 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol ANO 40 MaxLoad Pro ANO 40 Easy Cargo ANO 40 Zdroj: vlastní zpracování Nastavení možnosti klopení palet Jelikož dané programy fungují na algoritmu, jehož hlavním úkolem je vytížit stanovenou přepravní jednotku na maximum, často si automaticky pomáhají tím, že palety libovolně otáčejí podle horizontální i vertikální osy. To však v některých případech vytváří v praxi nerealizovatelné uskupení palet. Proto další požadovanou vlastností zkoumaných programů je možnost zamezit tomuto nechtěnému otáčení palet. Opět jsou zde odlišnosti v nastavení limitů pro otáčení (některé programy ukazují 3D model palety a pomocí zaškrtávacích polí zakazujeme možné směry rotace, další pak fungují na bázi číselných kódů pro jednotlivé pozice). Kromě jediné výjimky tuto možnost nabízejí veškeré programy (tab. 15), tudíž všechny programy v daném kritériu obdržely body. Vzhledem k důležitosti kritéria je bodové hodnocení rovno 40 pokud program možnost nabízí. Ze všech nabízených programů má tuto funkci nejlépe uživatelsky zpracovanou program Cube Master, kdy se možné varianty klopení palet volí pomocí zaškrtávacích polí pod obrázky zobrazujícími přesně druh naklopení. Podobné řešení nabízí i program Easy Cargo, kde se možnost naklápění volí rovněž pomocí zaškrtávacích polí hned při zadávání palety do databáze. Na pomyslné třetí příčce se pak nachází CargoWiz, který tento problém řeší formou číselných kódů, které značí kolika směry se může paleta pohybovat. Nejedná se ovšem o složité řešení, protože u pole, kam se číslo zadává, je rozbalovací nabídka s grafickým znázorněním možných variant natáčení a k nim příslušné číslo. 39

41 Ostatní programy nabízejí tuto variantu bez grafické pomoci pomocí číselných kódů, jejichž seznam musí uživatel dohledávat v uživatelském manuálu, nebo nabízí textový výběr variant, který je však velmi zmatečný (zejména pro uživatele, který není dobrý znalec anglického jazyka). Jediným programem, který pak tuto možnost nenabízí vůbec, je Container Loading Calculator. Tab. 15 Možnost nastavení klopení palet Název programu Nastavení možnosti klopení palet Dostupnost Body CargoWiz ANO 40 Cube-IQ 4.0 ANO 40 CARGOMANAGER 5.20 ANO 40 Cube Master ANO 40 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol ANO 40 MaxLoad Pro ANO 40 Easy Cargo ANO 40 Zdroj: vlastní zpracování Nastavení možnosti stohování palet Podobně jako v předchozím případě rotace palet, tak i v případě stohování palet si programy pomáhají při vytěžování transportních jednotek v praxi nerealizovatelnými kombinacemi. Z tohoto vyvstává další požadavek na software a to možnost omezení stohování palet. Programy pak nabízejí velké množství různých limitujících faktorů jako např. maximální počet stohovaných na sebe, zákaz stohování pro přesně stanovené palety (např. konsolidované podlážky) či možnost nastavení, že danou paletu lze umístit jen na podlahu transportní jednotky. Jelikož se, podobně jako v předchozím případě nastavení klopení palet, jedná o důležité kritérium, je ohodnoceno 40 body (tab. 16). Ze zkoumaných programů tuto možnost nabízí všechny kromě jedné výjimky (Container Loading Calculator). Nejlépe ze všech má tuto funkci zpracovanou program MaxLoad Pro, který nabízí široké možnosti nastavení jak je možné jednotlivé palety na sebe stohovat (např. přesné kombinace palet, váhu kterou lze na určitý typ palety nastohovat). Ostatní programy se pak omezují na možnost 40

42 úplného zakázání stohování na určitou paletu či možnost nastavení, kolik může být palet maximálně na sobě. Většina programů též nabízí možnost vynucení umístění určité palety jen na podlahu. Tab. 16 Možnost nastavení stohování palet Nastavení možnosti stohování palet Dostupnost Body CargoWiz ANO 40 Cube-IQ 4.0 ANO 40 CARGOMANAGER 5.20 ANO 40 Cube Master ANO 40 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol ANO 40 MaxLoad Pro ANO 40 Easy Cargo ANO 40 Zdroj: vlastní zpracování Upřednostňování palet při nakládce/vykládce V některých případech jsou určité palety upřednostňovány před ostatními. Tyto situace nastávají například když je daný materiál odesílán na poslední chvíli nebo je na straně EMZ potřeba danou paletu z kontejneru co nejdříve vyložit. I v této situaci jsou programy na vytěžování kontejnerů schopny poskytnout odpovídající nástroj. Ten spočívá většinou v označení dané palety číslem od 1-99, přičemž 1 znamená nejvyšší prioritu a 99 nejnižší. V níže uvedené tab. 17 je uveden přehled programů s tím, že pokud ten, který danou funkci nabízí, získal 20 bodů. 41

43 Tab. 17 Upřednostňování palet při nakládce či vykládce Název programu Upřednostňování palet při nakládce či vykládce Dostupnost Body CargoWiz ANO 20 Cube-IQ 4.0 NE 0 CARGOMANAGER 5.20 ANO 20 Cube Master ANO 20 Container Loading Calculator NE 0 Pack Vol ANO 20 MaxLoad Pro ANO 20 Easy Cargo ANO 20 Zdroj: vlastní zpracování Z nabízených programů tuto možnost nabízí kromě dvou výjimek všechny programy, přičemž vesměs fungují všechny na výše uvedeném principu Statistika vytíženosti naložených kontejnerů Jako jedno z posledních, ne však nedůležitých kritérií, je poskytování výstupních statistických dat k naloženým kontejnerům, tzn. objem a hmotnost naložených palet. Některé programy nabízejí i další mnohem podrobnější údaje. Tabulka 18 pak ukazuje, že toto kritérium splnily všechny zkoumané programy, avšak nelze říct, že všechny stejně. Některé programy nabízí jen základní informace týkající se naloženého objemu a procenta vytížení kontejneru (CARGOMANAGER 5.20, Container Loading Calculator). Naopak jsou programy, které poskytují naprosto vyčerpávající data o naloženém kontejneru vč. zprávy ke každému kontejneru obsahující seznam naložených palet a grafického znázornění (Cube Master). Ne zcela přehledný výstup pak nabízí program PackVol, který v případě nakládky více kontejnerů najednou zobrazí veškerá data o nich dohromady bez jakéhokoliv rozdělení, což ve výsledku působí značně nepřehledně. 42

44 Tab. 18 Statistika vytíženosti naložených kontejnerů Název programu Statistika vytíženosti naložených kontejnerů Dostupnost Body CargoWiz ANO 35 Cube-IQ 4.0 ANO 35 CARGOMANAGER 5.20 ANO 35 Cube Master ANO 35 Container Loading Calculator ANO 35 Pack Vol ANO 35 MaxLoad Pro ANO 35 Easy Cargo ANO 35 Zdroj: vlastní zpracování Rychlost kalkulace nakládky kontejnerů Posledním kritériem, které bylo při výběru nejvhodnějšího softwaru bráno v ohled, byla rychlost (v sekundách), jakou jsou schopny jednotlivé programy vypočítat optimální naložení jednotlivých palet. Porovnání probíhalo na srovnatelné výchozí bázi (tzn. shodný počet, druhy, rozměry a množství palet). Rychlost pak byla testována na stolním počítači s procesorem Intel Core i5 CPU 2.80 GHz, RAM 8GB pracujícím s operačním systémem Microsoft Windows 7 Professional 64bit. Až na jednu výjimku (PackVol, kdy šlo nastavit dobu nakládky jednoho kontejneru až při nakládce dvou a více kusů - v případě nakládky jediného kontejneru trvala kalkulace 30 sekund) pak všechny zkoumané dokázali zkalkulovat naložení palet do kontejnerů do 5 sekund, což bylo kritérium pro udělení maximálního počtu bodů. Tabulka 19 pak ukazuje bodové hodnocení jednotlivých programů. 43

45 Tab. 19 Rychlost kalkulace nakládky kontejnerů Název programu Rychlost kalkulace nakládky kontejnerů(s) Doba nakládky (s) Body CargoWiz <5 20 Cube-IQ 4.0 <5 20 CARGOMANAGER 5.20 <5 20 Cube Master <5 20 Container Loading Calculator <5 20 Pack Vol 30 5 MaxLoad Pro <5 20 Easy Cargo <5 20 Zdroj: vlastní zpracování 6.3 Výběr nejvhodnějšího softwaru Na základě shrnutí výsledků z hodnocení všech zkoumaných kritérií vznikla tab. 20, která zobrazuje přehledně výsledky. Maximálně mohl program získat při splnění všech kritérií 450 bodů. Vzhledem k tomu, že společnost Škoda Auto preferuje potřebné funkce před cenou tak je v celkovém hodnocení tomuto kritériu přiřazena váha 80 % (tzn. že výsledné pořadí je násobeno koeficientem 0,8 a čím nižší je výsledné číslo, tím lépe daný program v hodnocení dopadl). Dalším hodnoceným kritériem je cena pořízení jedné licence. Zde je pořadí zkoumaných programů stanoveno dle nákladů v USD/1 licenci. Váha tohoto kritéria je 20 % (tudíž každé pořadí je vynásobeno koeficientem 0,2 a opět čím nižší je výsledné číslo, tím lépe daný program dopadl). Výsledné hodnocení je pak vážený průměr dosažených pořadí dle jednotlivých kritérií (viz (2)), přičemž jednotlivých vah je rovna 1. Výpočet na příkladě programu CargoWiz znázorňuje (3): (2) (3) 44

46 Na základě uvedených výpočtů bylo stejným systémem (tj. čím nižší je výsledná dosažená hodnota, tím lepší je program) stanoveno výsledné vážené pořadí zkoumaných programů, které je znázorněno v tab. 20. Tab. 20 Výsledné hodnocení programů Název programu Výsledné získané body Náklady na 1 licenci (v USD) Body Pořadí USD Pořadí Celkové hodnocení Vážené pořadí Výsledné pořadí CargoWiz ,2 1 Cube-IQ POR 8* 4,8 4 CARGOMANAGER POR 8* 6,4 7 Cube Master ,4 2 Container Loading Calculator * 8,0 8 Pack Vol ,0 3 MaxLoad Pro ,0 5 Easy Cargo ,8 6 * Náklady na pořízení licence nejsou dostupné, a proto zadána hodnota "8" jako znázornění posledního místa. Zdroj: vlastní zpracování 6.4 Výsledné hodnocení programů V následujících odstavcích budou postupně představeny jednotlivé programy spolu s jejich hodnocením. Programy jsou hodnoceny dle výsledného váženého kritéria Cargowiz Vážené pořadí: 1,2 Počet bodů: 450 Pořizovací cena: 747 USD/licenci Výrobce: Softtruck, USA Ze všech zkoumaných programů jako jediný splnil veškerá zadaná kritéria a získal tak maximální počet bodů. Navíc díky příznivé pořizovací ceně za licenci dosáhl i velmi dobrého poměru ceny za každý získaný bod. Ze všech nabízených programů nabízí nejjednodušší ovládání pro cílového uživatele a i průměrně zdatný člověk dokáže tento program obsluhovat i bez 45

47 absolvování jakéhokoliv školení. Ovládání programu je velmi intuitivní a člověk jen postupuje podle stanovených kroků (viz kap. 7). Co do grafického znázornění výstupů patří program Cargowiz opět k těm nejlepším ze zkoumaných. Formátu jednotlivých výstupů se budu též věnovat v následující kapitole 7. Celkově se tedy jedná o nejkomplexnější ze všech nabízených programů a navíc za přijatelnou cenu a lze ho doporučit jako kandidáta číslo jedna pro pořízení a nasazení do praxe Cube Master Vážené pořadí: 2,4 Počet bodů: 415 Pořizovací cena: USD/licenci Výrobce: Logen Solutions Corp., USA Na druhém místě mezi zkoumanými programy se umístil program Cube Master. U tohoto programu je třeba vyzdvihnout velmi dobrou komunikaci s tvůrcem programu co se týká ceny a dalších podmínek koupě (tvůrce po projevení zájmu o program okamžitě reagoval zasláním cenové nabídky vč. poskytovaných slev. I tak ale bohužel cena jedné licence dosahuje skoro dvojnásobku ceny programu CargoWiz. Co se týká funkcí programu, schází pouze možnost kalkulace zatížení jednotlivých náprav pro případ transportu kamionem a nástroj pro prezentaci např. zaměstnancům. Naopak je třeba vyzdvihnout nastavování možností naklápění a rotace palet, které je u tohoto programu nejlépe zpracované ze všech programů. Uživatel pouze pomocí zaškrtávacích okének vybírá, jak se daná paleta bude otáčet (orientaci značně usnadňuje grafické znázornění vrchní strany palety). Program dále okamžitě po naplánování ukazuje spoustu grafických výstupů týkajících se daného kontejneru (různé pohledy, postup nakládky,...). Program navíc stejně jako CargoWiz pracuje s daty, které lze importovat, jak z databáze, tak i z Excelu. 46

48 6.4.3 PackVol Vážené pořadí: 3,0 Počet bodů: 400 Pořizovací cena: USD/licenci Výrobce: PackVol, Itálie Na bronzové příčce pak umístil další program schopný importu dat jak z databází, tak i z Excelu. Program jako jediný z nabízených též nabízí možnost volby, jestli chceme nechat plánování programy čistě na programu, či chceme plánování provádět sami. Podobně jako CargoWiz též nabízí možnost zadávání vlastních typů přepravních jednotek pomocí přesných rozměrů. Drobnými nevýhodami tohoto programu je pak nutnost navolení kromě počtu palet i počet transportních jednotek (ostatní programy počet transportních jednotek potřebných k přepravě daných palet vypočítají automaticky) a také složité zadávání možností klopení palet pomocí číselných kombinací, které jsou popsány v návodu k programu. Další nevýhodou je pak nepřehledná statistika nakládky kontejneru, kdy v případě potřeby více kontejnerů jsou data o všech zobrazen najednou a ani ne v tabulce, což je značně nepřehledné Cube-IQ 4.0 Vážené pořadí: 4,8 Počet bodů: 350 Pořizovací cena: Nezjištěno Výrobce: MagicLogic Optimization Inc., USA Čtvrtý nejlepší program ze zkoumaných je pak Cube-IQ 4.0, který nabízí všechny důležité funkce kromě možností napojení na zdrojovou tabulku v Excelu (hodnoceno nejvyšší váhou). Dále pak jako jeden ze tří (další viz níže) ztratil body za nedostupnost ceny pořizovací licence, kdy výrobce nereagoval ani na opakovaně zaslanou poptávku. Co se týká výhod programu, tak nabízí velmi přehledné prohlížení naložených kontejnerů, kdy každý kontejner má vlastní list se všemi údaji vč. grafického znázornění. Program též umožňuje drobné manuální zásahy do naložených kontejnerů (dekompozice palet). Z hlediska zadávání palet nabízí i možnost 47

49 plánování s jinými tvary než čtyřhranné (možnost plánování sudových, oválných a dalších typů palet), což je mezi zkoumanými programy unikát MaxLoad Pro Vážené pořadí: 5,0 Počet bodů: 330 Pořizovací cena: USD/licenci Výrobce: TOPS Software, USA Čím tento program vyniká nad ostatními, jsou možnosti nastavení stohování palet, kdy umožňuje přesné stanovení limitů váhy palet, které se dají stohovat na vybranou paletu. Naopak je třeba programu vytknout nemožnost zadávání vlastních transportních jednotek. V základu sice obsahuje širokou škálu všemožných typů jednotek pro různé druhy přeprav, ale v CKD Centru nově používané kontejnery typu 40" HC Palletwide kontejner v této databázi nejsou, což limituje praktické využití při plánování kontejnerů pro projekt Rusko Easy Cargo Vážené pořadí: 5,8 Počet bodů: 295 Pořizovací cena: 450 USD/rok využívání Výrobce: MEMOS Software s.r.o., Česká republika Jediný program českého původu se v celkovém hodnocení umístil šesté pozici. Jeho největší nevýhodou je, že funguje na online bázi a tudíž práce s ním vyžaduje trvalé připojení k internetu. Program též nenabízí možnost jakéhokoliv napojení na externí zdroje v Excelu či v databázi, tudíž veškerá data je třeba zadávat ručně - v praxi je tedy využití značně omezené. Další nevýhodou je, že program neumožňuje rozplánování palet na skladě do více přepravních jednotek, což je další komplikace pro praktické využití. Je ovšem jedna věc, kterou má program Easy Cargo zpracovanou nejlépe ze všech, a to je znázornění zatížení jednotlivých náprav kamionu, kdy se nad každou zobrazuje sloupec s aktuálním zatížením a nad ním maximálním zatížením 48

50 této nápravy. Další výhoda pak plyne ze země původu, a to je kompletní česká lokalizace (tu bohužel jiný program nenabízí). Program sice dopadl nejlépe v kritériu nákladů na bod, ale toto platí pouze za premisy, že bereme v potaz roční náklady. Jako jediný totiž tento program funguje na bázi pravidelných ročních poplatků ve výši 450 USD CARGOMANAGER 5.20 Vážené pořadí: 6,4 Počet bodů: 315 Pořizovací cena: Nezjištěno Výrobce: Gower Optimal Algorithms Ltd., Velká Británie Předposlední program, který navíc nebylo možné zhodnotit z hlediska nákladů na dosažený bod kvůli nedostupnosti ceny licence, je CARGOMANAGER Ten, podobně jako Easy Cargo, nabízí jen velmi omezené možnosti práce s ním. Program má velice složité nastavování rotace palet (tu nelze nastavit přesně pro určitou paletu, ale pouze obecně). Navíc program nabízí jen velmi omezené statistické výstupy týkající se naplánovaných nakládek. Jedinou výhodou programu jsou možnosti nastavení priorit u jednotlivých palet, kdy je toto řešeno formou číslování od 1 do 99, přičemž 1 značí nejvyšší prioritu Container Loading Software Vážené pořadí: 8,0 Počet bodů: 95 Pořizovací cena: 10 USD/licenci Výrobce: AD1 Software, USA Program na posledním místě je po zásluze i nejlevnější, protože po prozkoumání bylo zjištěno, že nenabízí skoro žádné ze zkoumaných funkcí. Jedná se navíc pouze o 2D software, který nezobrazuje jak jsou palety loženy na sobě a nahlíží na kontejner pouze z leteckého pohledu. Tento program je pro praktické využití úplně k ničemu a jeho cena (10 USD) plně odpovídá kvalitám. 49

51 7 Aplikace vybraného softwaru Na základě výsledků z předchozí kapitole byl pro aplikaci do praxe vybrán program CargoWiz, který vyšel při porovnání nejlépe. V této kapitole se nejprve seznámíme s funkcemi daného programu a následně jeho komplexní aplikaci do praxe na dvou příkladech, přičemž jeden ukazuje plánování nakládek na základě skutečného stavu palet na expediční ploše a druhý plánování budoucích dodávek na základě Pull objednávek z EMZ. Uživatelsky je plánování nakládky přehledně rozděleno do 3 základních etap, přičemž každá se zpracovává na zvláštním listu. 7.1 List 1 - Truck, Container or Pallet Na tomto listě se vybírá přepravní jednotka, kterou chceme použít. Základní nabídka čítá 6 typů kontejnerů a 5 typů nákladních skříňových návěsů. Jak již bylo řečeno dříve, program nabízí i možnost přidávání libovolného množství přepravních jednotek dle potřeb uživatele. Každá přepravní jednotka je zde definována 6 rozměry - délka, šířka a výška - a to jak vnější, tak i využitelná vnitřní. Pro využití v CKD Centru je v základní nabídce 40" HC kontejner a další lze přidat. Pro 40"HC Palletwide jsou pak rozměry následující: vnější (délka x šířka x výška v mm) x 2484 x 2890, vnitřní (délka x šířka x výška v mm) x 2420 x Program je nastaven tak, že dokud nevybereme jeden z nabízených typů, nedovolí pokračovat k výběru palet k nakládce. Zdroj: CargoWiz Obr. 9 List 1 s databází přepravních jednotek 50

52 7.2 List 2 - Cargo Size Zdroj: CargoWiz Obr. 10 List 2 s databází palet k nakládce Na tomto listě dochází k výběru palet k nakládce. List je rozdělen do dvou hlavních částí, přičemž nahoře je seznam palet k nakládce (zadaný buď manuálně či získaný ze zdrojové tabulky Excel či databáze) a dole souhrnná data ohledně všech palet určených k nakládce. Horní tabulka pak obsahuje následující sloupce: Part Number or Short ID (označení položky). Označení jednotlivých palet podle kterého je lze identifikovat. Např. ve Škoda Auto používané A-Nr. (unikátní číslo každé používané palety). Qty (množství) - zobrazení množství palet určených k nakládce. Length cm (délka v cm) - délka jednotlivých palet v centimetrech. Width cm (šířka v cm) - šířka jednotlivých palet v centimetrech. Height cm (výška v cm) - výška jednotlivých palet v centimetrech. Orientations Allowed (povolené otáčení a naklápění palety). Tento sloupec zahrnuje specifické číselné označení, které programu říká, jak může s jednotlivými paletami otáčet podle horizontální a vertikální osy. Každá tato možnost je popsána v názvu tohoto sloupce (pole Show Me...). Nabízí se pak 4 varianty jak je možno s paletami otáčet: 1 - nejsou povoleny žádné manipulace (zachována orientace délka x šířka x výška dle kontejneru), 51

53 2 - povoleno horizontální otočení palety o 90 (nahrazení šířky délkou), 4 - povoleny všechny pohyby s paletou kromě postavení palety na výšku, 6 - povoleny všechny pohyby s paletou vč. postavení palety na výšku. Description (popis) Popis obsahu jednotlivých palet (zde může být zobrazen např. popis či čísla dílů, které daná paleta obsahuje). Max Can Stack (maximální stohovatelnost palet) Pokud pole zůstane prázdné, program stohuje na sebe množství palet, které bude nejoptimálnější. Další možností je, že pokud do pole zadáme číslo, tak program na sebe maximálně stohuje počet palet, který je ekvivalentem zadaného čísla. Bottom Only (nakládka pouze na podlahu) Tímto zaškrtávacím polem můžeme danou paletu označit pouze k nakládce na podlahu transportní jednotky. Jinak řečeno můžeme zakázat její jakékoliv stohování na jiné palety. Loading Priority or Group (priorita palety při nakládce) V tomto sloupci lze jednotlivým paletám stanovit prioritu při nakládce a to formou zadání čísla od 1 do 99, přičemž 1 značí nejvyšší. Weight of Cargo Item (váha palety) - váha palety Units inside this Cargo Item - v tomto sloupci lze zadat počet kusů jednotlivých dílů v dané paletě. Další úpravy na dané paletě lze provádět kliknutím pravého tlačítka myši. Zde se na obrazovce objeví nabídka, ve které lze zadávat další limitující pravidla nakládky jako např. kolik se vejde palet daného typu do kontejneru, pokud by byl naložen jen jimi, zákaz stohování určitých přesně stanovených palet na danou paletu a dále jsou zde další nastavení priorit dané palety. V dolní části se pak, jak již bylo řečeno, nachází souhrnné informace týkající se všech palet k nakládce dohromady. Jsou zde zobrazeny informace o počtu kusů palet a dále počtů jejich druhů, jejich celkový objem v m 3 a jejich celková hmotnost v kilogramech. Dále je zde zobrazen předběžný počet kontejnerů, které bude k naložení daného počtu palet potřeba spolu s grafickým znázorněním jejich zaplněnosti. 52

54 7.3 List 3 - Load Container Poslední list pak slouží k samotnému plánování nakládky a zobrazovaní grafických a statistických výstupů o nakládce. Následující obrázek (obr. 11) ukazuje celý list s výstupy, které jsou rozděleny do barevných sekcí, které jsou v následujících odstavcích podrobně analyzovány. Zdroj: CargoWiz Obr. 11 List 3 s výstupy programu CargoWiz Základem pro celou kalkulaci je modrá sekce, která nám graficky znázorňuje veškeré palety připravené k nakládce (automaticky barevně odlišeny, barvy shodné s listem 2). Ty, které nejsou barevně vyplněny, jsou již naloženy ve znázorněném kontejneru. Vybarvené pak zbývají k nakládce do dalších kontejnerů. Žlutá sekce pak slouží k přepínání mezi výstupy zobrazenými v modré sekci Stage (viz obr zobrazení naložených a nenaložených palet), Statistics (statistické údaje o nakládce) a Wall (pohled na nakládku přes otevřená vrata - pouze pro kontejnery, které jsou naloženy stejnými paletami). Červená sekce pak graficky znázorňuje naložený kontejner ze dvou pohledů (pohled zprava a pohled seshora) spolu se základními vnitřními rozměry použité transportní jednotky. 53

55 Oranžová sekce (Cargo Under Mouse) pak zobrazuje údaje o obalu, na který ukážeme kurzorem myši (číslo palety, množství, popis obsahu palety, rozměry a váhu). Zelená část pak ukazuje údaje o počtu naložených a nenaložených palet z celkového stavu skladu. V poslední a neoznačené části se nachází ještě další tlačítka: Load and Reload First Container - kliknutím na toto tlačítko se naloží první přepravní jednotka. Load Next Container - slouží k naložení dalšího kontejneru pokud jsme s první nakládkou spokojeni. Spread My Cargo - navrácení hotových nakládek do nenaloženého stavu. Cancel Loading - přerušení plánování nakládky. Draw Step - naložení přepravní jednotky v postupných po sobě následujících krocích. Draw All - naložení celé přepravní jednotky najednou. Další možnosti týkající se plánování nakládek pak nabízejí "vyskakovací okna" v horní liště. Ty pak poskytují různé doplňkové údaje k hlavním třem listům, které byli již představeny. 7.4 File Prvním z těchto oken je File, kde můžeme najít funkce spojené především s operacemi se soubory jako ukládání, otevírán atd. Je zde i jedna z nejdůležitějších funkcí celého programu pro import zdrojových dat z externí Excelové tabulky. Přesný seznam funkcí v tomto okně je následující: Open - slouží k otevření dříve plánovaných nakládek. New - Empty Cargo Grid - funkce sloužící k založení úplně nové nakládky. Save a Save As - funkce sloužící k ukládání změn v nakládkách či jako úplně nové nakládky. Easy Import from Excel or database Tato součást umožňuje odbourání nutnosti zadávání dat manuálně do tabulek na Listu 2 se zdrojovou tabulkou pro nakládku. Za normálních okolností by uživatel musel pro každou paletu zvlášť vypisovat všechny rozměry a další náležitosti, což by bylo neúměrně časově náročnější a nedošlo by k žádné časové úspoře. Program CargoWiz však již v základu 54

56 obsahuje přednastavenou zdrojovou tabulku v Excelu, kterou lze navázat na zdroj, kterým může být například výstup ze systému zobrazující seznam obalů na skladě. Výsledek lze pak snadno vložit do zdrojové tabulky CargoWiz a ten vložená data automaticky překlopí na List 2.Tato zdrojová tabulka je navíc strukturou totožná s tabulkou na listu v programu a tak lze prakticky vše nastavit již v Excelu a následně v programu provést jen drobné korekce. Po těchto úpravách pak již program s daty zachází jako by žádná tabulka v Excelu neexistovala. Import from ERP 18 or Other System - další možností, kterou program nabízí je import z ERP. Jelikož se jedná o složitější proces, program obsahuje návod jak toto propojení naprogramovat a případně je možno kontaktovat i tým programátorů od producenta. Export Results (Data) to Clipboard V tomto případě se jedná o možnost exportu výsledných statistických dat týkajících se dané nakládky do schránky, ze které je možné tato data vkládat do jiných programů (Excel, Word, Outlook) k dalším zpracování. 7.5 View Dalším oknem je pak View, které slouží např. k nastavení úhlu pohledu na naložený kontejner na listu 3 (View From Right - pohled zprava, View From Left - pohled zleva). Další záložkou, kterou toto okno obsahuje je Advanced View, kde můžeme naložený kontejner prohlížet detailně ze všech stran, na jednotlivých paletách si pak lze zobrazit názvy palet nebo jejich obsah. Toto pak můžeme zaslat např. zákazníkovi, který pomocí tohoto znázornění může snadno a rychle dohledat potřebné díly. 7.6 Drag Cargo Pomocí tohoto okna si lze vyvolat již zkalkulovanou nakládku přepravní jednotky a pomocí jednoduchých kroků na ní provádět manuální úpravy. Manipulace s obaly pak probíhá pomocí přetahování levým tlačítkem myši a možnosti, kam se daná paleta vejde, jsou programem znázorněny formou červených bodů. 18 Zkratkou ERP (Enterprise Resource Planning) jsou dnes označovány komplexní informační systémy organizací, zastřešující činnosti související s výrobou, financemi, účetnictvím, dodavatelskými řetězci, CRM, řízení lidských zdrojů atd. 55

57 Prospěšnost této funkce spočívá též v tom, že pomocí ní lze eliminovat případné chyby, které mohou nastat díky nepozornosti obsluhy (např. zákaz stohování určité palety atd.). Tato funkce má i další využití, která budou podrobně rozebrána v kap. 9 této práce. 7.7 Copy Funkce zahrnuté v tomto okně spočívají pouze v přenosu grafického znázornění naložených kontejnerů do schránky a následném možném vložení do dalších programů. 7.8 Reports Pomocí tohoto okna lze vytisknout tři základní formy výstupů týkajících se naplánovaných nakládek. Print Load Plan - Details and Sequences Prvním nabízeným výstupem je kompletní přehled týkající se aktuálně zobrazeného kontejneru (v případě potřeby tisknout např. druhý naložený kontejner je třeba se na něho překliknout). Obsahuje kompletní statistická data týkající se kontejneru spolu s grafickým znázorněním nejen plně naloženého kontejneru ale i jednotlivé kroky nakládky a palety nutné pro danou sekvenci. Kromě toho je zde uveden kompletní seznam naložených palet vč. jejich obsahu, rozměrů a hmotnosti. Print Load Plan - Views with User Positioned Labels Po zobrazení vytištění tohoto reportu se nám zobrazí grafické znázornění kontejneru a půdorysu s vyznačením zvláštních uživatelských názvů určitých palet. Print Load Plan - List of Cargo Locations and Orientations Velmi užitečný report pro dohledávání přesného místa uložení vybrané palety v kontejneru. Jedná se o kompletní seznam veškerých palet naložených v kontejneru spolu s jejich rozměry (možnost ověření se vstupní databází) a souřadnicemi X (šířka), Y (výška), Z (délka), které nám říkají polohu v kontejneru od rohu v centimetrech. 56

58 Print Cargo Grid Pomocí tohoto reportu si snadno a rychle můžeme vytisknout zdrojovou tabulku z listu 2 ovšem pouze se seznamem palet, které byly naloženy do právě zobrazeného kontejneru. Axle Weigths Posledním reportem, který program CargoWiz nabízí k vytištění, je znázornění zatížení jednotlivých náprav v případě transportu přepravní jednotky na nákladním automobilu. Pomocí tohoto kritéria lze odhalit případné přetížení určité nápravy dříve než automobil opustí závod a vystaví se tak riziku sankcí ze strany policie či celní správy. 7.9 Options V nabídce Options neboli nastavení si pak může uživatel programu nastavit další parametry programu dle svých požadavků a potřeb. Menu pak nabízí následující možnosti nastavení: Metric or English - jedná se o nástroj umožňující přepnout mezi rozměry a váhou v evropských jednotkách (centimetry a kilogramy) a anglických jednotkách (palce a libry). Weight Limit - v tomto okně lze vybrat mezi dvěma možnostmi omezení hmotnosti kontejneru. Buď můžeme tento limit úplně vypnout nebo lze tento parametr přesně nastavit s přesností na celé kilogramy (libry). Loading Steps - výběrem na této kartě ovlivníme detailnost výstupního reportu. Pokud zaškrtneme Normal, v reportu bude naplánovaná nakládka znázorněna ve větších sekvencích (3-5 kroků). Pokud zadáme Small Steps, nakládka je znázorněna do větších detailů (4-10 kroků). Language - nabídka jazyků zahrnuje angličtinu, španělštinu, němčinu, portugalštinu, francouzštinu, italštinu, turečtinu a čínštinu. Open and Save - zde je možnost nastavení, že se po zapnutí programu objeví poslední nakládka včetně změn. Priorities and Groups - zde programu dovolíme, zda může míchat priority jednotlivých palet a stanovené skupiny palet. Report Cover Page - pomocí toho nástroje si můžeme upravit záhlaví reportů tak, aby v něm bylo zobrazeno logo naší společnosti. 57

59 8 Plánování nakládek pomocí programu Cargowiz Po seznámení s jednotlivými funkcemi programu CargoWiz můžeme přejít k samotné implementaci tohoto programu na praktických ukázkách. Hlavním využitím programu, které je plánováno, je rozdělení již naložených palet, které jsou připraveny k nakládce na expediční ploše. Tímto problémem se budeme zabývat v kap. 8.1, kdy si stanovíme základní postupy nakládky a na co si dát při plánování pomocí CargoWiz pozor. Dále též objasníme, jak bylo dosaženo napojení zdrojových databází s rozměry palet a zdrojové tabulky pro kalkulaci nakládek. V poslední části pak provedeme zhodnocení výstupů programu (statistika, postupy nakládky). Druhým typem využití programu v CKD Centru Škoda Auto je pak plánování budoucích nakládek palet na základě PULL odvolávek z EMZ (viz kap 8.2). Zde však nebudeme kalkulovat se skutečně naloženými paletami na expediční ploše, ale s budoucími paletami, které budou potřeba k naložení daného odvolaného počtu palet potřeba. Na základě výstupů z programů si pak vytvoříme odhady pro další plánování budoucí vytíženosti kontejnerů. 8.1 Plánování skutečně naložených palet Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, hlavním účelem pro pořízení bylo usnadnění a urychlení nakládek především kontejnerů v CKD Centru. V současné době je tento proces prováděn tak, že po naložení je palety fyzicky i systémově převedena a uskladněna na expediční plochu, která je rozdělena podle jednotlivých cílových destinacích. Pokud je pak na nakládací dok přistaven kontejner pro závod SAIPL, obsluha manipulační techniky si musí z uskladněných palet vybrat ty, které se dají navzájem stohovat dle stanovených kombinací (tyto kombinace pak bývají výsledkem fyzických zkoušek balicího centra, vývoje obalového materiálu či zlepšovacích návrhů) a ty pak následně jednu po druhé vytahat ze skladu a následně postupně manuálně naložit. Toto má za následek nejen plýtvání s časem, kdy dochází ke zbytečnému opouštění manipulačního vozíku, ale i ke zbytečným manipulacím s naloženými paletami (např. pokud je potřebná paleta zarovnána, musí ji složitě vytahovat. Toto s sebou nese i další riziko, a to nechtěného poškození palet či dílů v nich naložených. Navíc je zde 58

60 i riziko hromadění zásob v podobě palet, které se obtížně slučují s jinými ke stohování. Následující obr. 12 pak znázorňuje, jak by tento proces vypadal pokud bychom použili při plánování program CargoWiz. Výstup ze systému SAP seznam obalů připravených k nakládce Filtrace obalů dle zákazníků (Rusko, Indie, Čína) Import dat do zdrojové tabulky programu CargoWiz Kalkulace optimálních nakládek kontejnerů Grafické znázornění naložených kontejnerů Odeslání grafického výstupu na nakládku kontejnerů Zdroj: vlastní zpracování Obr. 12 Schéma procesu plánování nakládky pomocí CargoWiz V prvním kroku by uživatel programu stáhl ze systému SAP stáhnout kompletní seznam palet uložených na expediční ploše a tento výstup by nakopíroval do předem připravené Excelové tabulky s makry (list "Stav skladu"). Tato tabulka po nakopírování zdroje v podobě výstupu ze systému sama připraví data nutná pro plánování expedice do formy, předpřipravené v šabloně programem CargoWiz na listě "Zdroj pro výstupní tabulku" (tj. vytáhne ze zdroje názvy expedovaných palet, jejich popis, zóna skladu a sklad). Další velmi důležitou součástí výpisu je sloupec "Skl. místo" se kterým budeme pracovat zejména při filtraci dat podle cílové destinace. V tabulce je u každé palety kombinace písmen a čísel ve formě XX111, kdy XX označuje zemi (IN - Indie, MX - Mexiko, RU - Rusko, UA - Ukrajina, ZA - Jihoafrická Republika) a 111 specifikuje určitého zákazníka. Kompletní seznam možných základů je následující: IN310 - SAIPL IN320 - předsérie PUNE IN335 - předsérie PUNE letecká IN340 - PULL Pune 59

61 MX310 - Mexiko RU316 - Kaluga Pull RU353 - Kaluga Push RU363 - předsérie NiNo RU373 - série NiNo vlak RU374 - série NiNo LKW UA323 - Ukrajina náhradní plnění UA390 - Ukrajina díly z SPC ZA310 - Jihoafrická Republika Pracovník tedy pomocí nastaveného filtru zaškrtne pouze určitou možnost podle toho, jaký kontejner se bude právě nakládat. Dosud však ve zdrojové tabulce chybí údaje o vnějších rozměrech palet, které jsou pro program CargoWiz nejdůležitější. V oddělení plánování logistiky a obalových materiálů existuje přesný seznam veškerého aktuálně používaného obalového materiálu (a to jak dřevěných palet a kartonů, tak i kovových plastových palet). Zde se však objevil další problém, a to jak zajistit, aby se při zobrazení určitého typu palety automaticky do sloupců s rozměry nahrály ze zdrojové databáze jí příslušné rozměry. Tento problém se však podařilo vyřešit za pomoci tabulky s makry. Zároveň bylo upraveno nastavení algoritmu tak, že je možné zdrojovou databázi aktualizovat, aniž by byla narušena funkčnost. Jelikož však nové verze programu Excel automaticky znemožňují používání maker z důvodu bezpečnosti, je třeba před započetím získávání dat povolit používání maker. Toto jde udělat hned po otevření zdrojové tabulky kliknutím na tlačítko Možnosti... v horní části obrazovky a následném zaškrtnutí možnosti "Povolit tento obsah". Pokud máme používání maker povoleno, stačí stisknutí tlačítka "načíst velikosti" pak makra postupně prochází sloupec Part Number or Short ID a pokud najdou shodu mezi hodnotou zde a ve sloupci A-Nr. na listě "Databáze obalů", automaticky do prvních třech sloupců doplní rozměry příslušné palety. V případě, že k dané paletě neexistují v databázi rozměry, zobrazí do polí rozměrů "N/A". Takto jsou prozkoumány veškeré zadané řádky a počet již prozkoumaných řádků je zobrazován pod tlačítkem. Tabulka je nastavena na cca řádků, takže 60

62 nehrozí, že by některé řádky chyběly z důvodu nedostatečné kapacity. Procedura prohledávání pak probíhá rychlostí cca. 5-7 řádků za sekundu (podle rychlosti použitého počítače) a prohledání a doplnění těchto 5100 řádků trvá cca minut. Může se to zdát jako dlouhá doba, ale v porovnání s tím, že by měl člověk veškeré objemy vyhledávat a doplňovat manuálně, je tento čas zanedbatelný. Navíc program při správném zadání zdrojové tabulky pracuje bezchybně. U člověka by však při tomto množství dat mohlo snadno dojít k překlepu a tím pádem i nesprávnému naplánování nakládky. Výsledek pak najdeme v příloze č. 1. Po doplnění všech rozměrů a stanovení filtru na určitého zákazníka (viz výše) si uživatel otevře program CargoWiz, otevře novou nakládku se zdrojem v Excelu (File -> Easy Import from Excel or a Databaze), vloží vyfiltrované údaje a nakonec klikne na tlačítko "Submit and Close". Pokud vše proběhne jak má, tak se veškeré vybrané údaje importují do Listu 2 v CargoWizu. Pokud ne, program automaticky červeně v tabulce vyznačí nalezené chyby (např. hodnota N/A nebo prázdné pole v rozměrech) a dokud nedojde k nápravě, program data neimportuje. Po úspěšném importu dat lze na listu 2 provést ještě finální úpravy co se týká priorit palet, stohování atd. (viz kap. 7) a následně na listě 3 provést samotné rozplánování palet do jednotlivých kontejnerů. Výsledné grafické znázornění naložených kontejnerů ukazuje následující obrázek. Zdroj: CargoWiz Obr. 13 Grafické znázornění nakládky dle zadání v příloze č. 1 Co se týká statistických dat, tak program počítá jako maximální využitelný objem 40" HC kontejneru 75,8 m3. Pokud bychom brali kontejnery zobrazené na obr. 13 zleva doprava, tak první byl vytížen na 57,8 m3 (tj. 76,2 % objemu) 61

63 a bylo do něho naloženo 38 z celkových 104 palet připravených k nakládce. Druhý kontejner je na tom už na první pohled s vytížením lépe. Jeho vytíženost činila 59,1 m3 (tj. 78 % objemu). Naloženo v něm bylo 52 z celkových 104 palet. Poslední třetí kontejner by se dal považovat za "odpadový," tj. program Cargowiz do něho naložil ty palety, které se mu nehodily pro optimální vytížení prvních dvou kontejnerů. 8.2 Plánování vytížení u celých zakázek Další možností, jak lze v praxi CKD Centra program CargoWiz využít, je možnost plánování budoucího vytížení kontejnerů při odesílání PULL dodávek. Tento systém funguje tak, že EMZ zašle do Škoda Auto odvolávku určitého množství přesně specifikovaných dílů dle vlastních potřeb a ta po uplynutí stanovených lhůt začne s její expedicí. V prvním kroku je každému z objednaných dílů k přesně stanoven obal (paleta) ve kterém bude expedován a počet kusů, který se v daném obalu bude nacházet. Tímto způsobem je rozplánována celá PULL odvolávka z EMZ. Za současného stavu je nakládka postupně expedována tak, jak jsou postupně dodávány a baleny jednotlivé díly, což sice není špatné řešení, ale ne zcela ideální. Jelikož oproti minulému případu nemusíme počítat a plánovat pouze s tím, co máme skutečně na skladě, ale s celkovým objemem palet potřebných na danou zakázku, můžeme de facto podřídit objednávání dílů naplánovaným kontejnerům. V prvním kroku tedy rozplánujeme celkový objem obalů a palet obsahující celou Pull odvolávku do určitého počtu kontejnerů. Z těchto kalkulací pak můžeme snadno provést statistiku, jak budou vytíženy jednotlivé kontejnery a jaká bude následně průměrná vytíženost všech kontejnerů v dané zakázce. Z dlouhodobějšího sledování pak můžeme odvozovat např. čtvrtletní cíle vytíženosti kontejnerů. Následně pak stanovíme, který den bude ten který kontejner nakládán, a podle toho přizpůsobíme objednávání dílů nutných pro jeho nakládku. Pro zjištění těchto dílů můžeme použít buď funkci View a následně Advanced Views, kde si můžeme k jednotlivým paletám zobrazit detaily týkající se jejich názvů, či spíše lépe jejich obsah. Další, a mnohem přehlednější a detailnější, možností, jak se k těmto potřebným údajům dostat, je zobrazit si přes funkci Reports a následně 62

64 Print Load Plan - Details and Sequences detailní report týkající se daného kontejneru, který mimo kompletní statistiky týkající se daného kontejneru, obsahuje i přesný seznam všech materiálových položek, které jsou v daném kontejneru naloženy vč. počtu jejich kusů v určitých paletách. Takto získaný seznam potřebného materiálu pak můžeme předat disponentům určitý, předem stanovený, počet dní před nakládkou s tím, že konečný termín příjmu materiálu bude stanoven např. jednu směnu před nakládkou materiálu z důvodu určité rezervy nutné k zabalení posledních zbytků materiálu. Ti pak materiál odvolají dle požadavku odvolají v požadovaných objemech a následně dojde k zabalení jednotlivých položek v balicím centru a pak převozu na expediční plochu a uskladněny na speciálního zákazníka pro pull-ové zakázky (jejich seznam je uveden v kap. 8.1). Následně po připravení veškerého materiálu dojde k předání vytištěného reportu obsluze manipulačního vozíku na expediční rampě a ta provede na základě přesně znázorněných sekvencí nakládku kontejneru. Tento postup se pak bude opakovat v případě všech kontejnerů, které byly na začátku naplánovány. Zavedení tohoto procesu by pak přineslo optimalizace nejen ve vytížení daných kontejnerů, ale i možnost lépe plánovat a řídit expedice rozložených vozů a dílů z CKD centra včetně snadnějšího plánování cílů týkajících se vytíženosti. Další výhodou by pak byla i možnost lepšího plánování vytíženosti výrobních dělníků na balicím centru, kdy by šlo regulovat výkyvy například v nižších objemech SKD a MKD vozů, které se řídím výrobou hotových vozů, tím, že bychom na daný naplánovali nakládku více či méně kontejnerů s materiálem. Výsledkem tohoto procesu pak bude přesný plán nakládek např. na týden dopředu, kdy bude předem jasné, co se bude ten který den balit a následně expedovat. 8.3 Plánování nakládek kamionů Jelikož je možno do programu CargoWiz libovolně vkládat i různé vlastní typy přepravních jednotek, nabízí se využití i k optimalizaci nakládek nákladních vozidel. Ty se v CKD centru doposud používali jen velmi vzácně v případech, kdy by materiál nestihl dojet vlakem včas do závodů v Rusku a hrozilo by zastavení výroby. V současné době se však frekvence využívání nákladních vozidel zvyšuje. 63

65 Důvodem je náběh nového projektu Yeti CKD Rusko v závodě GAZ Nizhny Novgorod. Jelikož se nacházíme v úvodní fázi náběhové křivky, objemy vozů nejsou dostatečně vysoké na to, abychom byli schopni v pravidelných intervalech odesílat ucelené kontejnerové vlaky. Pokud bychom chtěli posílat jednotlivé kontejnery vlakem, vyšlo by ekonomicky nevýhodně v porovnání zasílání materiálu kamiony. K transportu jsou standardně využívány návěsy typu Lowdeck se sníženým podvozkem a větším objemem nákladového prostoru. Stalo se však, že kamion s návěsem typu Lowdeck nebyl k dispozici a bylo nutno použít návěs s klasickými rozměry. Rozdíl mezi rozměry obou typů návěsů je následující. Délka (m) Šířka (m) Výška (m) Objem (m 3 ) Klasický 13,6 2,45 2,7 90 Lowdeck 13,6 2,45 3,0 100 Pokud není námi požadovaný typ návěsu k dispozici, může nastat problém s nemožností stohovat palety na maximální výšku návěsu. Důvodem tohoto faktu je to, že při vývoji těchto vícecestných palet se plánuje s tím, že pro jejich přepravu mezi koncernovými závody a dodavateli po Evropě budou k jejich přepravě používány právě kamiony s návěsy typu Lowdeck z důvodu úspory transportních nákladů. Opět se zde nabízí využiti programu, do kterého stačí jen zadat příslušné výše uvedené rozměry obou typů návěsů a následně při plánování nakládky pouze vybrat ten, který se právě bude nakládat. Dále pak postupujeme podle kroků, které jsou analogické s těmi popsanými v kap U nakládek kamionů je třeba navíc počítat a kontrolovat zatížení jednotlivých náprav. Před samotnou kontrolou je však třeba do programu CargoWiz nastavit pomocí jednouchých kroků geometrii daného typu kamionu. Toto nastavení se provádí přes funkci Reports a Axle weights. V prvním kroku je třeba nastavit hned na úvodní stránce hmotnosti na jednotlivé nápravy u prázdného kamionu a návěsu. Toto provedeme manuálním nahrazením modrých čísel pod ikonou kamionu v horní části okna. V dalším kroku je třeba programu nastavit přesně geometrii nakládaného kamionu. Grafické znázornění se zadávacími okny pro jednotlivé parametry se zobrazí po stisknutí tlačítka View/Change Axle Spacing. 64

66 Jedná se o následující parametry: rozvor náprav u tahače, vzdálenost zadní nápravy od točny návěsu, vzdálenost točny návěsu od přední strany návěsu, vzdálenost centrální pozice zadních os návěsu od zadní stěny návěsu. Po upravení těchto parametrů okno zavřeme přes křížek a následně klikneme na tlačítko Recalculate, které zohlední tyto nové parametry při počítání zatížení. V dolní části okna, kde vidíme velkou grafiku kamionu pak již přímo vidíme přesné zatížení jeho jednotlivých náprav spolu s celkovou hmotností soupravy. Dále je zde přesně ukázáno, kolik kilogramů váží celý náklad a jak daleko od přední stěny se nachází těžiště nákladu (v centimetrech, zobrazeno vpravo pod kamionem - např. 887 cm from the trailer front). Těžiště nákladu je též přímo znázorněno na grafice kamionu pomocí červené šipky. Takto provedené změny se pak ukládají pro další použití v budoucnosti. Bohužel jednotlivé rozměry se mohou lišit podle značky a modelu tahače i návěsu a tudíž je třeba, pokud chceme aby tento nástroj byl 100% funkční, nastavit tyto rozměry před každou nakládkou zvlášť, což sice zvyšuje pracnost pracovníka expedice, ale na druhou stranu může ušetřit nemalé problémy řidiči kamionu v případě, že ho bude kontrolovat policie či celní správa na mobilní váze. 65

67 9 Další využití vybraného softwaru Kromě samotného využívání na plánování nakládek přepravních jednotek je možné program CargoWiz používat i při vývoji, úpravách či optimalizaci existujících obalů. Dále je možné program použít i k optimalizaci konsolidace kartonových krabic na podlážky. 9.1 Vývoj nových rozměrů obalů Jelikož se v CKD Centru neustále mění sortiment dílů spolu s náběhy a výběhy jednotlivých modelů, mění se i sortiment používaných obalů. Program CargoWiz pak může být nápomocen i v tomto kritériu, protože při vývoji nových obalů je jedním z kritérií co nejlepší vytíženost kontejneru. Můžeme si vzít např. existující typy palet a pomocí funkce Drag Cargo můžeme virtuálně snadno zkoušet nové možnosti kombinací palet. Další možností, kterou program v tomto hledisku nabízí, je i tvorba rozměru nových palet dle požadavku stohování. Vezmeme si například již existující paletu a opět pomocí funkce Drag Cargo můžeme manuálně zkoušet, jak vysokou můžeme paletu udělat, aby šla stohovat na námi vybranou při zachování prostupnosti stohu skrze vrata kontejneru a zároveň maximálního využití výšky kontejneru. Jako příklad lze uvést např. paletu č. A (délka x šířka x výška: 1703 x 1316 x 1102). Po jejím zadání do vstupních dat programu a výběru 40" HC kontejneru snadno a přehledně vidíme, že by šlo naložit dvě tyto palety (červené) na sebe, ovšem zůstalo by nad nimi ještě prázdné nevyužité místo. Tomuto by šlo zamezit vývojem nového typu palety, který by se dal kombinovat s touto paletou. Ve vstupní databázi si vložíme řádek s novou paletou označenou např. A1557XX (žlutá), která bude mít shodnou délku a šířku a výšku můžeme zvyšovat dokud to půjde. V tomto případě (aby byla zachována průchodnost vraty kontejneru) by šlo výšku nové palety zvýšit až na 152 centimetrů. Bylo by tak dosaženo zlepšení vytíženosti z 6,5 % celkového objemu kontejneru (2 ks palety A155744) na 7,8 % (1 ks A a 1 ks A1557XX). Graficky je pak tento příklad využití znázorněn pomocí z programu - obr. 14 (vlevo stav pouze s paletami A155744, vpravo kombinace A a A1557XX). 66

68 Zdroj: CargoWiz Obr. 14 Grafické znázornění zlepšení vytížení úpravou výšky palety A Optimalizace využití stávajících obalů Program CargoWiz by též šlo v praxi využít pro zlepšení vytíženosti jednotlivých obalů větším počtem dílů. Na základě rozměrů dílů by se v programu daly namodelovat "krabičky" jejichž vnější rozměry by představovaly vnější rozměry dílů. Např. do palety A balíme určitý díl, který má délku 120 cm, šířku 20 cm (zakřivení) a výšku 10 cm (vč. proložky mezi jednotlivými vrstvami). Do krabice se v současné době nakládá 54 kusů tohoto dílu. Po zadání rozměrů tohoto dílu do programu a provedení kalkulace nám program říká, že do dané krabice je možno naložit 80 kusů daného dílu, čímž se zlepší vytížení dané palety z 65,5 % na 87,4 %. Následující obr. 15 pak danou optimalizaci znázorňuje graficky. Zdroj: CargoWiz Obr. 15 Grafické znázornění optimalizace využití palety 67

69 9.3 Optimalizace konsolidace krabic na podlážky Provádění těchto činností umožňuje schopnost programu přijímat nové druhy přepravních jednotek. Jako vnější rozměry tedy můžeme zadat například požadované celkové rozměry konsolidovaných obalů a obaly, které potřebujeme konsolidovat. Ke kalkulaci nám tedy stačí zadat délku a šířku podlážky, na kterou budeme krabice konsolidovat, a výšku, do které je možné krabice konsolidovat (je nutné zohlednit výšku podlážky). Funkci si ukážeme na následujícím případě Zadání příkladu Ve firmě potřebujeme zkonsolidovat na klasické EUR palety o rozměrech 120 x 80 centimetrů tři druhy kartonových krabic (podrobnosti níže). Maximální výška konsolidovaných krabic vč. palety je 100 cm. Rozměry jsou v centimetrech ve formátu délka x šířka x výška. 24 ks krabice X s rozměry 20 x 40 x 20, každá o hmotnosti 4 kg, krabice se nesmí klopit (na obr. 16 žluté) 15 ks krabice Y s rozměry 60 x 40 x 30, každá o hmotnosti 10 kg, krabice se nesmí klopit (na obr. 16 zelené) 100 ks krabice Z s rozměry 20 x 20 x 20, každá o hmotnosti 1 kg, krabice se nesmí klopit (na obr. 16 červené) Postup řešení Na Listu 1 Truck, Container or Pallet zadáme vnější a vnitřní (shodné) rozměry EUR palety a jako výšku stanovíme max. možnou výšku konsolidovaných palet. Do Listu 2 pak zadáme rozměry a hmotnosti jednotlivých palet, přičemž písmena X,Y,Z zadáme do sloupce "Part Number or Short ID". Jelikož je u všech krabic zakázána možnost jejich klopení, ve sloupci "Orientations Allowed" nastavíme u všech palet číslo 2 (pouze horizontální otáčení). Poté již stačí přejít do listu 3, kde postupně pomocí tlačítek "Load First Pallet" a "Load Next Pallet" necháme program nejoptimálněji konsolidovat zadané krabice na palety. Výsledek kalkulace ukazuje následující obr. 16. Program tedy objem zadaných palet rozplánoval na 3 podlážky s tím, že první dvě jsou vytíženy 68

70 na 90 a 100 % svého maximálního objemu (znázorněn na obrázku bílou plochou) a třetí, na které je naloženo zbylých 17 krabic je pak vytížen na 45,8 % z celkového objemu. Pokud by byl v paletách naložen materiál s vysokou prioritou (např. spěšná zakázka ohrožující výrobu v EMZ), mohla by být třetí paleta přerovnána pomocí funkce Drag Cargo (viz 7.1.6) a následně použita k dovytížení prostoru na určité paletě. Druhou možností by bylo odeslání prvních dvou palet a zadržení třetí do další nakládky, kdy bychom měli k dispozici více krabic ke kombinaci. Třetí možností řešení by pak byla simulace možných řešení pomocí programu CargoWiz, kdy bychom si na listě 2 nasimulovali na základě reálných rozměrů krabic vybrali ty, které by nám pomohli danou paletu co nejlépe dovytížit. Tyto krabice bychom pak předně určili k zabalení v balicím centru tím by se zkrátila množství držených zásob i urychlila doba mezi okamžikem příjmu materiálu do CKD Centra a jeho naložením do kontejneru. Zdroj: CargoWiz Obr. 16 Grafické znázornění konsolidovaných palet Jako další krok by pak následovalo zadání výsledných rozměrů palety do databáze pro nakládku transportní jednotky. U těchto palet by pak bylo např. nutné zadat další limitní kritéria jako např. nemožnost stohovat další palety (tzn. že tyto palety by nesměly být naloženy na podlaze kontejneru) či samozřejmě zakázání jakéhokoliv naklápění palety (ve zdrojové tabulce by musel být nastaven atribut "2" umožňující pouze horizontální otočení palety. 69