Právní povaha platebních karet

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta Katedra občanského práva Diplomová práce Právní povaha platebních karet Martina Jelínková 2008/2009 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Právní povaha platebních karet zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. V Brně dne 27. března

2 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu prof. Janu Hurdíkovi za vstřícný přístup a cenné podněty a připomínky, kterými významně přispěl ke konečné podobě této diplomové práce. 2

3 Obsah 1 Úvod Co je to platební karta Autorizační, clearingový a zúčtovací systém Vznik, vývoj a rozšíření platebních karet Druhy a funkce platebních karet Analýza právních vztahů vznikajících při vydávání a používání platebních karet Právní úprava vztahů vznikajících při vydávání a používání platebních karet Některé prameny úpravy právních vztahů vznikajících při vydávání a používání platebních karet a vztahů souvisejících Subjekty Vztah mezi držitelem platební karty a obchodním místem Vztah mezi vydavatelem platební karty a držitelem platební karty Vztah mezi vydavatelem platební karty a obchodním místem Úvěrový charakter právních vztahů vznikajících při používání platební karty Srovnání: shodné a odlišné rysy právních vztahů vznikajících při vydávání a používání platebních karet s některými instituty občanského a obchodního práva Příkazní smlouva Převzetí dluhu Poukázka Shrnutí Rizika spojená s používáním platebních karet a jejich eliminace Opatření k omezení rizik spojených s používáním platebních karet

4 4.2 Odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným použitím platební karty Odpovědnost za škodu při překročení limitu pro transakce Odpovědnost za zneužití platební karty neoprávněným držitelem Odpovědnost za zneužití platební karty, která nebyla při platbě fyzicky předložena Trestné činy související s platebními kartami - platný a nový trestní zákoník Trestné činy související s platebními kartami podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon platná úprava Trestné činy související s platebními kartami podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon nová úprava Srovnání Shrnutí Řešení sporů vznikajících v souvislosti s platebními kartami Reklamace Závěr Použitá literatura a další prameny Příloha Příloha Příloha 3A Příloha 3B Summary: Legal Nature of Credit Cards

5 1 Úvod Do každodenního života většiny (nejen) ekonomicky aktivních obyvatel České republiky vstoupily v posledních dvou desetiletích platební karty. Jejich obliba stále stoupá a s rostoucím počtem obchodních míst, která platby platební kartou přijímají, pomalu vytlačují z našich peněženek hotovost. Platební karta jako elektronický platební prostředek je významnou součástí platebního systému. Ten je základním předpokladem pro fungování ekonomiky. 1 Je tvořen všemi známými platebními prostředky, jako příklad jmenuji alespoň zákonné peníze, šeky, dokumentární platby či směnky. Platební systém umožňuje veškerý pohyb kapitálu: půjčky a jejich splácení, nákup zboží a služeb, investování kapitálu či pronájem pracovní síly. Je plně závislý na bezporuchovém fungování všech používaných platebních prostředků a právě proto je jejich právní regulace tak důležitá. Ačkoli platební systém, platební karty a vztahy s nimi bezprostředně související mají především ekonomickou povahu, věnuje jim i právo pro jejich vysokou společenskou důležitost značnou pozornost. Platební systém tak, jak byl právě popsán, sestává z dílčích platebních systémů, jež definuje zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech jako systém, který zajišťuje převody peněžních prostředků a současně splňuje další zákonné podmínky. 2 Než přikročím k samotné analýze právní povahy platebních karet, je třeba uvést alespoň některé základní právně relevantní skutečnosti o tomto platebním nástroji. 1.1 Co je to platební karta Platební karta je běžně používané označení pro elektronický platební prostředek a elektronický peněžní prostředek. Podle zákona o platebním styku je elektronickým platebním prostředkem prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při 1 Bollen, Rhys. The Development and Legal Nature of Payment Facilities [citováno 10. října 2008]. Dostupné z: zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) 5

6 jehož užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem platebního prostředku nebo identifikace jiným způsobem. Zákon o platebním styku vymezuje vedle elektronického platebního prostředku ještě elektronický peněžní prostředek a to jako platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě. O tomto platebním instrumentu bude krátce pojednáno v následující kapitole, předmětem zájmu této práce jsou ale platební karty ve smyslu elektronických platebních prostředků. 1.2 Autorizační, clearingový a zúčtovací systém Elektronické platební prostředky potřebují ke svému fungování zázemí jednoho či více spolehlivých autorizačních, clearingových a zúčtovacích systémů. 3 Bez tohoto základu by elektronické platební prostředky nemohly být efektivně používány. Autorizační, clearingový a zúčtovací systém tak reaguje na skutečnost, že finanční trh je rozdělen mezi více finančních institucí 4 a bezhotovostní transakce probíhají mezi subjekty, jejichž platební karty jsou vydány, resp. karetní účty jsou vedeny různými institucemi. Platební karta vstupuje do tohoto systému ve chvíli, kdy je předložena k platbě v obchodním místě. 5 Následujícím krokem je ověření, neboli autorizace transakce on-line spojením platebního terminálu obchodního místa s terminálem vydavatele platební karty. 6 V případě přijetí kladné autorizační odpovědi je bezhotovostní platba potvrzena držitelem platební karty a informace o tom je zaslána finanční instituci opět elektronicky. Podstatou clearingového systému je porovnání vzájemných pohledávek a závazků mezi jednotlivými finančními institucemi, které jsou součástí platebního systému. Na základě této operace dochází následně k vyúčtování. Tímto způsobem je obchodnímu místu uhrazen závazek držitele 3 Bollen, Rhys. The Development and Legal Nature of Payment Facilities [citováno 10. října 2008]. Dostupné z: 4 V této práci je označuji jako vydavatele platebních karet. 5 Juřík, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999, s Předpokladem je, že je obchodní místo vybaveno elektronickým platebním terminálem. V opačném případě se autorizace provádí telefonicky. 6

7 platební karty. K souhrnnému vyhodnocování transakcí mezi jednotlivými účastníky systému dochází zpravidla jednou denně, 90% celkového objemu transakcí je však účtováno v reálném čase. 7 Celý proces znázorňuje schéma Autorizační, clearingový a zúčtovací systém Vznik, vývoj a rozšíření platebních karet Pro snazší pochopení základních souvislostí a pro správné nasměrování dalších úvah považuji za nezbytné zmínit alespoň základní historické souvislosti, v nichž se tento platební instrument vyvíjel. V průběhu posledního století postupně klesal počet plateb realizovaných zákonným platidlem a naopak stoupal počet plateb realizovaných jinými, zvláště pak elektronickými, platebními prostředky. 9 Dnes je naprostá většina plateb realizována bezhotovostně a za určitých podmínek je bezhotovostní platba přímo nutností. 10 První úvěrovou platební kartou v dnešním smyslu slova byla karta americké telefonní a telegrafní vydaná společností Western Union Telegraph Company v roce 1914, která umožňovala svým držitelům odklad platby za telefonní a telegrafické služby. 11 Po uplynutí měsíčního zúčtovacího období obdržel držitel platební karty vyúčtování, které uhradil v jediné splátce. Hlavním účelem vydání této první platební karty bylo odměnění věrnosti zákazníků, proto se v této souvislosti hovoří o věrnostních kartách. Nesporné výhody, které tyto karty poskytovaly svým držitelům (zejména možnost bezhotovostního placení, odložení platby a uživatelský komfort) i vydavatelům (stimulace odbytu), vedly k rychlému rozšíření věrnostních karet i do dalších odvětví. Rozvoj zpomalila až hospodářská krize ve 30. letech 20. století, útlum pak vyvrcholil 2. světovou válkou. 7 Bollen, Rhys. The Development and Legal Nature of Payment Facilities [citováno 10. října 2008]. Dostupné z: 8 Viz příloha č. 1 9 Bollen, Rhys. The Development and Legal Nature of Payment Facilities [citováno 10. října 2008]. Dostupné z: 10 Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti 11 Juřík, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999, s. 31 7

8 Věrnostní karty měly oproti dnešním platebním kartám jeden velmi podstatný rozdíl: jejich použití bylo omezeno na síť vydavatele karty. 12 Univerzální platební kartu představila společnost Diners Club International v roce Prvotní myšlenka zakladatele společnosti byla prostá: proč by lidé měli být ve svém utrácení omezováni tím, kolik hotovosti u sebe mají, místo toho, kolik si mohou dovolit utratit? 14 V prvním roce svého působení vydala společnost Diners Club asi dvě stovky platebních karet, na konci dalšího roku již kartu používalo přes klientů. Rychle narůstal i počet smluvních partnerů. Platební karty byly v té době vydávány jen prominentním klientům a byly považovány za smbol prestiže. Od roku 1968 byla karta Diners Club přijímána i na území České republiky. Myšlenka univerzální platební karty brzy zaujala banky, které v ní spatřovaly především prostor pro rozšíření oblastí svých příjmů. První bankovní platební kartu vydala The Franklin National Bank. 15 Další banky se brzy přidaly, skutečné příjmy však vzhledem k počátečním výdajům nenaplnily jejich očekávání, proto se rozvoj této oblasti nakrátko opět zpomalil. Rozhodující okamžik pro další vývoj nastal v roce 1960, kdy Bank of America uzavřela smlouvy o spolupráci s regionálními bankami. 16 Ty měly za úkol uzavírat smlouvy s místními obchodníky a vydávat univerzální platební karty. Základ dnešního systému platebních karet byl položen. V 60. letech pronikly platební karty do Evropy a Asie, velký rozvoj zaznamenaly zejména ve Francii a ve Švédsku. 17 Opravdu masové rozšíření platebních karet znamenal ale teprve nástup výpočetní techniky v 90. letech minulého století. Moderní technologie zjednodušily a tím i zlevnily provádění bankovních operací, současně bylo možno dosáhnout větší míry bezpečnosti a tedy i důvěryhodnosti 12 Juřík, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999, s Diners Club International [citováno 17. února 2009]. Dostupné z: 14 Plischke, Simona Ely. Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie karet plná zajímavostí [citováno 7. ledna 2009]. Dostupné z: 15 Juřík, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999, s Tamtéž, s Tamtéž, s. 35 8

9 platebních karet díky on-line platebním terminálům. Jak už bylo řečeno, v Československu byly nejdříve přijímány platební karty Diners Club a následovaly karty ostatních karetních asociací. Organizaci systému, uzavírání smluv s obchodními místy, autorizaci a zúčtování zajišťovala společnost Čedok Správa zahraničního cestovního ruchu. 18 V roce 1990 otevřela společnost American Express svou pražskou pobočku a převzala správu platebních karet. V letech 1988 a 1989 byly na našem území vydávány bankomatové karty České a Slovenské státní spořitelny a platební karta Žinostenské banky, která umožňovala dispozici s tuzexovými účty a bezhotovostní placení v prodejnách Tuzex. 19 Oproti klasickým platebním kartám měly tedy tyto karty značně omezený rozsah použití. První bankomaty navíc fungovaly pouze v režimu off-line. Rok 1991 můžeme označit jako počátek platebních karet v České republice. Právě tohoto roku vydala Živnostenská banka první platební kartu VISA u nás. 20 Souběžně s činností Živnostenské banky probíhaly i aktivity Komerční banky, která byla od roku 1990 členem asociace Eurocard/Master Card a v únoru 1992 začala vydávat platební karty s univerzálním použitím této asociace. 21 Postoj českých bank k platebním kartám byl zpočátku vlažný. Přestože účinně spojily síly při budování sítě bankomatů ve Sdružení pro bankovní karty, rychlejší rozvoj brzdily vysoké počáteční náklady a ani obchodní místa nebyla příliš aktivní při uzavírání smluv s vydavateli platebních karet. Důvodem byl nízký počet držitelů karet a nezájem o tento způsob platby. Situaci pomohli vyřešit zahraniční držitelé platebních karet, kteří již byli na elektronické platební prostředky zvyklí. Platební karty se tak z hotelů, restaurací a dalších míst navštěvovaných převážně zahraniční klientelou rozšířily i do dalších oblastí a i česká veřejnost začala objevovat jejich přednosti. 22 V současné době u nás působí všechny mezinárodní karetní asociace: American 18 Juřík, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999, s Tamtéž, s Plischke, Simona Ely. Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie karet plná zajímavostí [citováno 7. ledna 2009]. Dostupné z: 21 Juřík, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999, s Viz příloha 2 počet vydaných platebních karet v České republice od roku

10 Express, Diners Club, Eurocard/Master Card, Eurochecque, Japan Credit Bureau (JCB) a VISA. Se vzrůstající oblibou nového platebního nástroje se začala objevovat potřeba jeho regulace. Poměrně rychle zareagovali ekonomové a tak dnes máme k dispozici širokou nabídku populárně-naučných článků a publikací. Nejvýraznější postavou je Ing. Pavel Juřík, přední český odborník, který se platebním kartám věnuje už 25 let. Historie používání platebních karet v České republice je v porovnání s jinými vyspělými státy, zejména s kolébkou platebních karet Spojenými státy americkými, velice krátká. Přesto si myslím, že platebním kartám dosud nebyla věnována náležitá pozornost, kterou si pro svůj význam nepochybně zaslouží. 10

11 2 Druhy a funkce platebních karet Existuje nepřeberné množství rozličných platebních instrumentů, které můžeme zahrnout pod pojem platební karta. Tyto se vyvinuly a dále se vyvíjejí podle potřeb praxe. V češtině se vžil a je běžně používán souhrnný název platební karta, často se také nesprávně používá termín kreditní karta i pro ostatní druhy platebních karet, zejména bývá kreditní karta zaměňována s kartou debetní. Dělení těchto instrumentů podle různých kritérií je účelné jak pro vědeckou práci, tak z praktických důvodů. Jako vyčerpávající se jeví dělení, které ve své publikaci uvádí P. Juřík 23. Platební karty lze podle něj dělit podle těchto kritérií (a jejich libovolných kombinací): a) Podle způsobu zúčtování transakcí: Charge Card umožňuje držiteli krátkodobé zadlužení. Je podobná kreditní kartě a s kreditní kartou bývá často zaměňována, ale na rozdíl od kreditní karty musí držitel vyrovnat dluh v plné výši do určité lhůty po obdržení výpisu od vydavatele karty. Proto u Charge Card není stanovena úroková sazba. Podobné znaky jsou charakteristické i pro nákupní úvěrové karty, které pro svoje klienty vydávají nebankovní instituce. 24 Také Credit Card umožňuje krátkodobé zadlužení do určité výše, na rozdíl od Charge Card však poskytuje možnost přenést dluhu do dalších zúčtovacích období. Debit Card umožňuje svému držiteli výběr hotovosti z bankomatů či na přepážce a placení za zboží a služby v síti smluvních obchodních míst pouze do výše disponibilního zůstatku karetního účtu. Označení Preloaded Card bývá do češtiny překládáno jako předplacená, nebo také předplatní karta. Jedná se o kartu s funkcí elektronických peněz Juřík, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999, s Známá a rozšířená je např. OK Karta. 25 Tento druh platební karty nachází v praxi široké uplatnění. Typickým příkladem je karta CCS, která umožňuje čerpat služby nejen na čerpacích stanicích v ČR a na Slovensku a usnadňuje podnikatelům kontrolu nákladů spojených s provozem referenčních vozidel, více viz Umožňuje ale například také vstup do počítačové on-line hry World of Warcraft, viz 11

12 b) Podle způsobu použití karty: karta platební, karta bankomatová, šeková záruční karta c) Podle místního rozsahu použití karty: karta platná pouze v obchodní síti vydavatele, karta platná pouze v tuzemsku, mezinárodně platná karta d) Podle druhu záznamu na kartě: Karty s reliéfním písmem, neboli embosované karty umožňují širší použití včetně placení offline s použitím mechanického snímače, tzv. imprinteru. Obchodník embosovanou kartu vybavenou reliéfním písmem otiskne spolu se svým identifikačním štítkem na prodejní doklad pomocí imprinteru a majitel karty autentifikuje platbu svým podpisem. Nevýhodou tohoto druhu platební karty jsou vyšší pořizovací náklady 26 a zvýšené poplatky za vedení účtu a blokaci. Hrozí i zneužití odcizené či ztracené karty po nahlášení blokace. Karty s magnetickým záznamem, neboli elektronické platební karty jsou použitelné pouze pro transakce prováděné v režimu online. Ať už je karta používána k výběru z bankomatu, či pro platbu u obchodníka, k ověření transakce je nezbytný elektronický platební terminál. Nevýhodou je také denní či týdenní limit, který je u elektronické karty obvykle nižší než u karty embosované. Čipové karty využívají k záznamu dat paměťový čip nebo mikroprocesor. 27 Nejjednodušší čipová karta si pouze pamatuje vložené údaje. Čipové karty užívané dnes pro většinu aplikací jsou takzvané Smart karty, tedy karty chytré. Čip na kartě není pouze paměť, ale jedná se o celý plně funkční počítač, který má procesor, operační paměť, paměť ve které jsou uloženy aplikace a rozhraní, kterým komunikuje se svým okolím se čtečkou karet a se zařízením, které je k ní připojeno V základním balíčku služeb se tato karta objevuje např. u ČSOB Studentského konta Plus, jinak je většinou za příplatek. 27 Juřík, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999, s Moravec, Ondřej. Čipové karty a vše o nich [citováno 20. února 2009]. Dostupné z: 12

13 Laserové karty zaznamenávají data na kompaktní disk, což umožňuje záznam velkého množství dat. V bankovnictví se tento druh karet nerozšířil. 29 e) Podle subjektu: osobní karta, služební karta f) Podle úrovně služeb, kterou nabízejí: základní karta, specializovaná karta, Privilege Card, Purchasing Card, Corporate Card, Procurament Card Funkční a praktické rozdělení platebních karet používá Česká národní banka: 30 Karta s hotovostní funkcí Platební karta vydaná bankou nebo jinou úvěrovou institucí, umožňující držiteli výběr hotovosti. 31 Karta s funkcí elektronických peněz Platební karta vydaná bankou nebo jinou úvěrovou institucí, na níž jsou uchovávány elektronické peníze. Elektronickými penězi je peněžní hodnota vyjádřená pohledávkou za vydavatelem elektronických peněz. Ta je uchovávána na médiu, kterým je platební karta vydaná proti přijetí peněžních prostředků, jejichž hodnota není nižší než vydaná peněžní hodnota platební karty. Podmínkou je, že peněžní hodnota na kartě je přijímána jako prostředek platby subjekty odlišnými od emitenta platební karty. Aktivované karty umožňují platbu za zboží či služby za použití elektronických peněz uložených na předplacené kartě. 32 Debetní karta Umožňuje držiteli výběr peněz v hotovosti z jeho účtu a placení za zboží a služby v síti obchodních míst vybavených pokladními terminály. Držitel disponuje s kladným zůstatkem svého účtu vedeného vydávající institucí. 33 Karta je tedy pevně 29 Juřík, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada Publishing, 1999, s Číselník České národní banky platný od Základní funkce platebních karet. Kód: BA Tento druh se běžně vyskytuje v kombinaci s dalšími druhy platebních karet. 32 Číselník České národní banky platný od Základní funkce platebních karet. Kód: BA Běžně však i tento druh platební karty umožňuje přečerpání. 13

14 svázána s karetním účtem. Transakce jsou zaúčtovány bezprostředně poté, kdy banka obdrží zprávu o provedené transakci. Mezi charakteristické funkce debetní karty patří výběr hotovosti, a to z bankomatu nebo na přepážce, a bezhotovostní platba s následným odepsáním částky z příslušného bankovního účtu držitele karty. Zpravidla poskytují i možnost čerpání kontokorentního úvěru nebo přečerpání účtu. Kreditní karta Platební karty vydané bankou nebo jinou úvěrovou institucí, u nichž jejich držitel nemusí uhradit své závazky bezprostředně poté, co banka obdrží zprávu o provedené transakci, ale má nárok na čerpání revolvingového úvěru až do sjednané výše. 34 Instituce obvykle nabízí možnost splatit dluh ve lhůtě pro bezúročné zaúčtování, čímž se z kreditní karty stává dostupný prostředek financování běžných potřeb. Pro kreditní karty je typická právě funkce platby, popřípadě výběr hotovosti, na úvěr poskytovaný vydavatelem platební karty nebo jinou úvěrující institucí. Úvěr je možné splácet jednorázově, nebo postupně. Novinkou je funkce Cash Back, 35 kterou v České republice začaly svým klientům nabízet ČSOB a Poštovní spořitelna v roce Tato varianta hotovostní funkce platební karty spočívá v možnosti výběru hotovosti přímo od obchodního místa. Podmínkou je nákup v určité hodnotě a platba platební kartou. Výhodou oproti klasickému výběru z bankomatu je, že tato služba většinou není zpoplatněna. Nevýhodou je zmíněná vazba na nákup a zejména limitace částky, kterou je možno tímto způsobem vybrat. Tato služba má jistě určitý potenciál, zatím je ale počet obchodních míst nabízejících Cash Back relativně nízký. 34 Číselník České národní banky platný od Základní funkce platebních karet. Kód: BA V současnosti nabízí Cash Back svým klientům např. Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Poštovní spořitelna či Reiffeisenbank. 14

15 3 Analýza právních vztahů vznikajících při vydávání a používání platebních karet Český právní řád upravuje značné množství smluvních typů, které umožňují řešení základních i mnoha složitějších právních vztahů. Obligační instrumenty zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, jsou tam, kde to zákon přímo stanoví ( 261 obchodního zákoníku), případně tam, kde se účastníci dohodnou ( 262 obchodního zákoníku), alternativně upraveny nebo doplňovány smluvními typy zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Přesto praxe přináší smluvní vztahy natolik odlišné od typových smluv, že je třeba tyto vztahy řešit za použití více smluvních typů, případně i více právních režimů. Tyto smlouvy se nazývají nepojmenované, neboli inominátní kontrakty. Mezi inominátní kontrakty řadíme i ty, které upravují bezhotovostní platební styk prostřednictvím platebních karet. Přestože zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku, odstranil mnohé nejasnosti, nebyly smlouvy upravující bezhotovostní platební styk doposud zákonem upraveny jako samostatný smluvní typ. Při jejich popisu se tak musíme spokojit s hledáním shodných a podobných rysů těchto smluv a smluvních typů zákonem upravených a s vyzdvihnutím jejich případných odlišností. Jak bylo řečeno v předcházející kapitole, platební karty mají různé funkce. Tyto jsou naplňovány prostřednictvím dvoustranných nebo vícestranných právních vztahů. Vztahy můžeme roztřídit takto: 1. Dvoustranný právní vztah vydavatele platební karty a držitele platební karty, jehož náplní je zabezpečení fungování systému platebních karet. Předpokladem pro vznik tohoto vztahu je zásadně skutečnost, že žadatel o vydání platební karty má u vydavatele platební karty vedený účet. 36 K této skutečnosti přistupuje žádost majitele účtu o vydání platební karty. Vydavatel platební karty žádost posoudí, a buď ji zamítne, nebo jí vyhoví. Na vydání 36 Podmínkou je skutečnost, že daný vydavatel platební karty nabízí ke konkrétnímu typu účtu žadatele vydání platební karty. Např. ČSOB vydává platební karty k účtu typu běžného účtu vedeného v českých korunách a některé druhy platebních karet také k účtu typu běžného účtu vedenému ve vybraných cizích měnách. 15

16 platební karty není právní nárok. 37 Úprava práv a povinností smluvních stran vychází ze smlouvy o vydání platební karty a ze všeobecných obchodních podmínek vydavatele platební karty. Obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z vydání a používání platební karty. Mezi základní otázky upravené smlouvou o vydání a používání platební karty patří: - popis vydávaného druhu platební karty - postup při převzetí platební karty - používání platební karty, včetně případných úvěrových limitů a úrokových sazeb z čerpaného spotřebitelského úvěru - poplatky související s vydáním a používáním platební karty, - otázky související se zajištěním bezpečnosti systému platebních karet, - vzájemná informační povinnost, - postup při ztrátě, odcizení či zneužití platební karty, - postup při reklamaci chybně zúčtovaných transakcí, včetně lhůt a - způsoby zániku smlouvy o vydání a používání platební karty. 2. Dvoustranný právní vztah vznikající z hotovostních 38 a bezhotovostních 39 operací prováděných prostřednictvím peněžního automatu neboli bankomatu nebo na přepážce vydavatele platební karty za použití platební karty. Subjektem je na jedné straně držitel platební karty, na straně druhé pak vydavatel platební karty, který je současně provozovatelem bankomatu. Práva a povinnosti smluvních stran vycházejí, stejně jako v případě prvně jmenovaného právního vztahu, ze smlouvy o vydání platební karty a ze všeobecných obchodních podmínek vydavatele platební karty. 3. Třístranný právní vztah vznikající mezi vydavatelem platební karty, držitelem platební karty a obchodním místem při bezhotovostním placení za zboží a služby prostřednictvím platební karty Bod 6. Podmínek pro platební karty klientů ČSOB. 38 Výběr hotovosti v tuzemské či zahraniční měně. 39 Zadávání příkazů k úhradě, zjišťování zůstatku na účtu nebo dobíjení kreditu mobilních operátorů. 40 Viz schéma složeného právního vztahu příloha 3A a 3B. 16

17 První dva vztahy mají dvoustranný charakter a nejsou bezprostředním předmětem této práce. Hlavním předmětem této kapitoly i celé této práce je třístranný právní vztah, resp. tři spolu úzce související dvoustranné právní vztahy, které vznikají při bezhotovostním platebním styku prostřednictvím platebních karet. Na následujících řádcích provedu analýzu těchto právních vztahů a jejich srovnání se smluvními typy občanského a obchodního zákoníku. 3.1 Právní úprava vztahů vznikajících při vydávání a používání platebních karet Protože smlouvy upravující právní vztahy vznikající při vydávání a používání platebních karet nepatří, jak bylo řečeno výše, mezi nominátní smlouvy, jejich komplexní úpravu nenajdeme v žádném prameni českého práva. V tomto oddílu uvádím některé zdroje dílčí úpravy a možná řešení pomocí analogie s nominátními smlouvami občanského a obchodního zákoníku Některé prameny úpravy právních vztahů vznikajících při vydávání a používání platebních karet a vztahů souvisejících 1. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách obsahuje výčet subjektů, které mohou žádat o vydání bankovní licence a v 1 odst. 3 písm. d) uvádí oprávnění bank 41 vydávat platební prostředky, tj. platební karty a cestovní šeky. 2. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) obsahuje výčet osob oprávněných vydávat elektronické platební prostředky, dále zmocnění ČNB k vydání vzorových obchodních podmínek a předpokládá zvláštní orgán pro řešení sporů z elektronického platebního styku. 3. Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, odpovídá na výzvu zákona o platebním styku; upravuje alternativní metodu řešení sporů mezi držitelem platební karty a vydavatelem platební karty. 41 Banka je legislativní zkratka používaná zákonem o bankách definovaná v jeho 1. 17

18 4. Pravidla mezinárodních karetních asociací karetní asociace jsou mezinárodní organizace, které poskytují vydavatelům platebních karet licenci pro vydávání daného typu platebních karet; pravidla upravují vzájemná práva a povinnosti v právním vztahu mezi vydavatelem platební karty a karetní asociací; jsou hlavním zdrojem pravidel obsažených ve všeobecných obchodních podmínkách vydavatele platebních karet a mají tak nepřímý vliv na obsah právního vztahu mezi vydavatelem platební karty a držitelem platební karty. 5. Vzorové obchodní podmínky pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků vydané ČNB, uveřejněné ve Věstníku ČNB ročník 2002, částka 18/2002 ze dne 4. prosince 2002 slouží jako základ ochrany držitelů platebních karet, kteří mají v právním vztahu s vydavatelem platebních karet slabší postavení a upravují vzájemná práva a povinnosti vydavatelů a držitelů při vydávání a užívání elektronických platebních prostředků. Stanoví minimální náležitosti obchodních podmínek vydavatele platebních karet. 6. Smlouva o vydání a používání platební karty vzhledem k absenci právní úpravy tohoto institutu je stěžejním pramenem úpravy vztahů mezi smluvními stranami. 7. Všeobecné obchodní podmínky jsou nedílnou součástí smlouvy o vydání a používání platební karty 42. Ve skutečnosti právě ony obsahují obecnou úpravu základních práv a povinnosti smluvních stran. 8. Evropská právní úprava - Směrnice Evropského parlamentu 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu nezbytnost řádného fungování jednotného trhu na poli platebních služeb pro umožnění volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu 42 Článek III. odst. 1 Vzorových obchodních podmínek pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků vydané ČNB, uveřejněné ve Věstníku ČNB ročník 2002, částka 18/2002 ze dne

19 - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18. září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností základní harmonizace předpisů postačující k zajištění vzájemného uznávání povolení institucí elektronických peněz a vydávání jednotné licence - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ES harmonizace podmínek poskytování spotřebitelského úvěru. Tato směrnice dosud nebyla implementována do českého právního řádu. Pro úvěr poskytovaný na základě smlouvy o vydání a používání kreditní karty se použije jen marginálně článek 2, odst. 2 písm. f) vylučuje z působnosti směrnice smlouvy o úvěru, podle jejichž podmínek musí být úvěr splacen do tří měsíců a platí se pouze zanedbatelné poplatky. Tyto vlastnosti jsou charakteristické právě pro spotřebitelský úvěr z kreditní karty. - Doporučení Komise 88/590/EHS ze dne 17. listopadu 1988 o platebních systémech, zvláště pak o vztahu mezi vydavatelem a držitelem platební karty - Doporučení Komise 97/489/ES ze dne 30. července 1997 ohledně transakcí elektronickými platebními prostředky, zvláště pak o vztahu mezi vydavatelem a držitelem elektronického platebního prostředku Subjekty Právní vztahy vznikající při používání platebních karet mají složený, resp. třístranný charakter. Subjekty těchto vztahů jsou vydavatel platební karty, držitel platební karty a obchodní místo. Vydavatel platební karty Vydavatelem platebních karet je zásadně právnická osoba držitel bankovní licence podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Může jím být banka, pobočka zahraniční banky nebo jiná osoba, která vydává elektronické platební prostředky jako předmět podnikání provozovaný na území České republiky. Úpravu zákona o 19

20 bankách doplňuje a rozvádí zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku, který v 18a - 19 upravuje osoby oprávněné vydávat elektronické peníze. Oprávnění vydávat platební prostředky, tj. platební a karty a cestovní šeky, musí být v bankovní licenci výslovně uvedeno. Vydávání elektronických platebních prostředků zpravidla tvoří jen část podnikatelských aktivit oprávněné osoby, vedle dalších činností vykonávaných podle zákona o bankách. 43 Platební karta zůstává majetkem vydavatele, proto druhou smluvní stranu nazýváme držitelem platební karty. 44 Na držitele platební karty přechází pouze právo jejího používání. Držitel platební karty Držitelem platební karty je fyzická nebo právnická osoba 45, která na základě smlouvy s vydavatelem užívá elektronický platební prostředek. Není podmínkou, aby tato osoba sama uzavřela smlouvu s vydavatelem, může být držitelem platební karty na základě smlouvy uzavřené třetí osobou ve prospěch držitele. Přesto bude držitelem platební karty zpravidla majitel účtu vedeného vydavatelem. 46 Můžeme dovodit, že držitel platební karty musí mít plnou způsobilost k právům a povinnostem podle občanského zákoníku. Ač některé banky umožňují vydání platební karty nezletilé osobě 47, vždy se v takovém případě vyžaduje souhlas majitele 43 Žlebková, Michaela. Výklad k vybraným ustanovením zákona o platebním styku. K Věstník České národní banky, 2004, číslo To vyplývá ze všeobecných obchodních podmínek vydavatelů platebních karet, např. GE Money Bank, ČSOB, UniCredit. 45 Podle Vzorových obchodních podmínek pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků vydané ČNB, uveřejněné ve Věstníku ČNB ročník 2002, částka 18/2002 ze dne může být držitelem platební karty i právnická osoba, ale např. Podmínky vydávání a používání debetních karet UniCredit Bank Czech Republi, a. s. stanoví, že držitelem platební karty může být pouze fyzická osoba. 46 V dalším textu toto pro zjednodušení předpokládám. Nicméně může nastat situace, kdy majitel účtu a držitel platební karty jsou dvě různé osoby. Do závazkového vztahu tak vstupuje další subjekt. K jednomu účtu také může být vydáno více platebních karet. Ani touto možností se dále nebudu zabývat. 47 Všeobecné obchodní podmínky GE Money Bank vylučují vydání platební karty osobě mladší 8 let, tedy osoba starší 8 let se může stát držitelem platební karty. Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet UniCredit Bank Czech Republic, a. s. stanoví, že držitelem kreditní karty se může stát jen osoba starší 18 let, držitelem dodatkové karty (dodatková karta je karta vydávaná bankou na žádost držitele hlavní karty pro osobu držitelem hlavní kary výslovně určenou) se může stát osoba starší 15 let se souhlasem svého zákonného zástupce. 20