Financování sociálních pobytových služeb pro seniory

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Financování sociálních pobytových služeb pro seniory"

Transkript

1 Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Financování sociálních pobytových služeb pro seniory BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Petr ŠIMÁČEK Ing. Michal PLAČEK, MSc. Znojmo, 2015

2 Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Financování sociálních pobytových služeb pro seniory jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu použité literatury. Ve Znojmě, dne 27. dubna Vlastnoruční podpis autora Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu mojí bakalářské práce panu Ing. Michalu Plačkovi, Msc za pomoc, čas a cenné připomínky při zpracování práce.

3

4

5 Abstrakt Předmětem práce Financování sociálních pobytových služeb pro seniory je zmapování pobytových služeb pro seniory, především z pohledu financování, tj. popsání současného stavu a možnosti budoucího vývoje. První část je věnována teoretickému seznámení s problematikou financování pobytových služeb pro seniory. V druhé části je detailně popsán současný stav financování včetně jeho výhod a nevýhod, s využitím praktických zkušeností autora. Je zde také krátce zmíněna současná praxe v zahraničí, konkrétně v Rakousku a Švýcarsku. Na závěr je doporučeno konkrétní řešení, které by zajistilo trvalé a efektivní fungování pobytových služeb pro seniory. Klíčová slova Sociální služby, financování sociálních služeb, pobytové sociální služby pro seniory, domov pro seniory Abstract Subject of the work Financing of social accommodation services for senior citizens is to analyse the accommodation services for senior citizens, especially from the financing point of view, i.e. description of the current status and possibilities for future development. The first part is concentrated on the issue of the theoretical introduction of the financing of accommodation services for senior citizens. In the second part there is a detailed description of the current status of financing including its advantages and disadvantages by means of use of the practical experiences of the author. There is also a short mention of the current practice from abroad, specifically from Austria and Switzerland. In the end there is a suggestion of concrete solution to ensure a permanent and effective functionality of the accommodation services for senior citizens. Keywords Social services, financing of social services, accommodation social services for senior citizens, home for the elderly

6 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA TEORETICKÁ ČÁST Vymezení sociálních služeb Pojem sociální služby Historie sociálních služeb Postavení sociálních služeb Modely financování sociálních služeb Sociální služby v ČR Vývoj sociálních služeb v ČR Zákon o sociálních službách Financování sociálních služeb Příspěvek na péči Poskytované služby v domovech pro seniory Shrnutí teoretické části PRAKTICKÁ ČÁST Ekonomika provozu vybraných zařízení Vybraní poskytovatelé sociálních služeb Ekonomické ukazatele poskytovatelů pobytových služeb Finanční rizika pro poskytovatele Úhrady za zdravotní a sociální péči poskytovatele Ekonomické ukazatele vybraných poskytovatelů Sociální služby v zahraničí Sociální služby v Rakousku Financování sociálních služeb ve Švýcarsku Optimální řešení financování Shrnutí praktické části ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura a zdroje Seznam tabulek Seznam grafů PŘÍLOHY... 55

7 1 ÚVOD Sociální služby v naší společnosti mají významné postavení. S postupem času se stávají jedním z nejdynamičtěji rozvíjejícím se sektorem služeb. I když nejvíce na veřejnosti prezentovanou se stala otázka kvality poskytování služeb (hojně diskutované zavádění tzv. standardů kvality), lidského přístupu personálu ke klientům, metod sociální práce, uplatňování hlediska náš klient, náš pán a v maximální možné míře zohlednění principu respektování svobodné vůle klienta, tak přesto (a možná stále více) v dnešní době platí, že o peníze jde až v první řadě. Financování sociálních služeb prošlo v minulých letech významnými změnami s cílem zpřehlednit a zefektivnit financování, ale i kvalitu poskytování sociálních služeb. Předpokládané cíle však nebyly naplněny. Zásadní pro poskytování sociálních služeb je zákon č. 108/2006 Sb. Ten vstoupil v účinnost po cca 15 letech příprav v roce Tento zákon zavedl zcela nové principy fungování sociálních služeb již výše zmíněné standardy kvality, povinnosti poskytovatelů služeb, nové nároky kladené na jejich zaměstnance a především posílení práv a ochrany jejich uživatelů. Tato práce se zabývá však pouze otázkou ekonomickou a z důvodu různorodosti celé oblasti, tak pouze pobytovými službami pro seniory domovy důchodců, domovy pro seniory. Přesto nutno podotknout, že zejména v oblasti financování stále hledáme správný směr. 2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem práce Financování sociálních pobytových služeb pro seniory je zhodnocení současného stavu financování sociálních služeb, posoudit možnosti zlepšení a navrhnout nové způsoby financování těchto služeb v ČR. Dílčím cílem je popsat ekonomickou situaci konkrétních zařízení a porovnat je s fungováním těchto služeb v zahraničí. Je pojednáno o sociálních službách v demografickém a ekonomickém kontextu, zmíněn rozpor jejich potřebnosti a ekonomických možností společnosti i způsoby financování. Pozornost je věnována výběru, analýze a srovnání ukazatelů nákladovosti sociálních služeb pro seniory. V praktické části jsou vybrána zařízení zřízena Krajem Vysočina, 7

8 zvláště pak Domov důchodců Humpolec a je provedeno srovnání jejich výnosů a nákladů sociálních služeb s celostátními daty. Pro příklady dobré praxe je popsán systém financování v Rakousku a Švýcarsku. Na závěr praktické části jsou pak navržena konkrétní řešení. Jsou použity metody analýzy dat, srovnání a dedukce. Stárnoucí evropská populace a otřesy globalizovaných ekonomik s sebou přinášejí rozpory mezi společenskou potřebností sociální péče a možnostmi jejího financování. Aktivity každého státu by měly formovat přijatelnou společenskou atmosféru, eliminovat sociální napětí, vytvářet podmínky pro stabilitu společnosti a podporovat samostatnost sociálních subjektů. V oblasti sociální jde (kromě nezbytné reformy důchodového systému) především o zajištění dostupné terénní, ambulantní a pobytové ošetřovatelské péče pro seniory se sníženou mírou soběstačnosti tak, aby byla ekonomicky akceptovatelná pro rodinu i stát. 8

9 3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Vymezení sociálních služeb Pojem sociální služby Dle zákona o sociálních službách se sociální službou rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení [1]. Tyto služby jsou tedy určeny lidem, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněny, ať se jedná o tělesné, duševní či sociální znevýhodnění. Můžou jim býti tedy nápomocny k návratu nebo úplnému začlenění do společnosti to jsou služby krátkodobého charakteru. V případě, že to není možné (setrvalý stav), pak tyto služby pomáhají k lepšímu, hodnotnějšímu životu a jedná se o služby dlouhodobé. Ministerstvo práce a soc. věcí dále definuje cíle sociálních služeb: o podporovat rozvoj nebo zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnova nebo zachování původního způsobu života o rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud na to stačí jejich schopnosti, vést samostatný život o snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů [2] Je zde také uvedeno jakým způsobem se tyto cíle naplňují, co patří k náplni sociálních služeb. Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů [2]. Takto jsou definovány sociální služby v moderním pojetí, aby pomáhaly potřebným vést, v rámci možností, normální život. Poskytovateli těchto služeb jsou pak organizace zřizované nejčastěji krajem nebo obcí (v rámci posilování místní samosprávy), církví, státem a soukromým sektorem. Většinou se jedná o neziskové organizace, v případě soukromého sektoru však také i na komerční bázi. 9

10 3.1.2 Historie sociálních služeb Sociální služby mají za sebou jistě dlouhý vývoj, počátky můžeme pozorovat již ve středověku. Bylo to spojeno s naší kulturou, především pak s křesťanstvím a pomoci chudým. Nejprve tak byly služby poskytovány především církví, v menší míře pak šlechtici (starost o poddané). Postupně se pak začal angažovat i stát v 17. století různé útulky. Pomoc byla pasivní s cílem snížení sociálního napětí, o nějaké kvalitě a koordinaci se příliš nedalo hovořit. Jednalo se o zajištění základních životních potřeb a zdravotní péče, pro trpící hladem, nemocné a lidi bez přístřeší. Až na konci 18. století se začínají ústavy zaměřovat na určité skupiny potřebných chudé, přestárlé, duševně nemocné, na sirotky atd. V našich krajích byl v 19. století uzákoněn tzv. institut domovského práva. Obec měla povinnost postarat se o své chudé či duševně nemocné. Jednalo se o osoby bez příbuzných, jinak byla potřebná péče poskytována v rámci rodiny. Po roce 1948 byla povinnost zabezpečit potřebné osoby přenesena z obcí na stát, byl zrušen institut domovského práva. Systém sociálního zabezpečení byl dán v zákoně o sociálním zabezpečení č. 55/1956 Sb., který zabezpečení potřebných osob centralizoval a pomohl k rozvoji především ústavní péče. V naší novodobé historii, po roce 1989, pak dochází k zásadním změnám. [3] Cíl je zabezpečit co nejširší okruh potřebných osob, v dostatečné kvalitě, přesun od převážně ústavní péče i k dalším formám poskytování sociálních služeb a princip změny pasivního klienta na aktivního Postavení sociálních služeb V naší moderní západní společnosti nabývají služby jako takové stále většího významu. V sociálním státě tzv. welfare state, tj. státu blahobytu, ke kterému patří i ČR, jsou pak silně zastoupeny i sociální služby. Stát je garantem určitého příjmu, sociálního zabezpečení a služeb dostupných pro všechny občany. Welfare state můžeme charakterizovat jako stát, který se výrazně angažuje v řešení sociálních problémů svých občanů. V sociální oblasti má monopolní postavení. [4, s. 79] Sociální stát má rozsáhlý systém sociálního zabezpečení a velkou nabídku sociálních služeb, které jsou poskytovány zdarma nebo za dotované ceny. Koncept welfare state je velice náročný na ekonomické zdroje a vede k centralizaci, byrokratizaci a anonymitě. Probíhá zde také 10

11 Miliardy Kč vysoká míra redistribuce příjmů. [4] Sociální služby mají mnoho podob. Služby se dělí podle místa, kde jsou poskytovány a to na služby: o Ambulantní - služba, za kterou klient dochází o Terénní - služba je poskytována u klienta doma o Pobytové - služba je klientovi poskytována v zařízení, kde je i ubytován Dále se služby dělí podle toho, pro jakou cílovou skupinu (uživatele) jsou učeny (např. děti, tělesně postižení, jiné etnické skupiny, atd.). Tato práce je věnována konkrétní oblasti pobytové sociální služby pro seniory. Téma je důležité ze dvou důvodů. Za prvé stárnoucí populace bude zvyšovat poptávku po těchto službách, za druhé současné financování není do budoucna udržitelné. Se zvětšujícím se rozsahem služeb, ať už z důvodu zvyšování kvality či kvantity, politických tlaků, dochází k navyšování objemu financí ze strany státu formou přímých dávek a dotací [5]. Jak ukazují následující grafy, rostou absolutní výdaje na sociální a zdravotní systém: Graf 1 Výdaje na sociálně-zdravotní systém v letech Zdroj: [6] 11

12 Výdaje v % HDP na sociální systém, důchody a zdravotní péči rostou, naopak se snižují výdaje na podporu rodin: Graf 2 Relace výdajů na sociálně zdravotní systém v % HDP Zdroj: [6] Celkové výdaje na sociální a zdravotní systém v roce 2013 přesahují 20 % HDP, tj. 788 miliard Kč, jak vyplývá z údajů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Nutno podotknout, že v porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou celkové výdaje ještě relativně nízké. Do budoucna tak lze předpokládat další tlak na navýšení finančních toků do sociálního i zdravotního systému. Z následující tabulky vyplývá, že průměrné výdaje na sociální ochranu v ČR jsou na 70 % průměru EU: 12

13 Tabulka 1 Výdaje na sociální ochranu v % HDP - Expenditure on social protection geo\time EU (27 countries) : : : : 27 26,6 26,1 26,7 29,6 29, ,5 Euro area (18 countr.) 26,7 27,3 27,7 27,6 27,6 27,2 26,8 27,5 30,3 30, ,4 Belgium 26,4 26,8 27,5 27,6 27,5 27,1 26,9 28,3 30,6 30,1 30,4 30,8 Bulgaria : : : : 15,1 14,2 14,1 15,5 17,2 18,1 17,7 17,4 Czech Republic 18,7 19,4 19,4 18,6 18, ,3 20,2 20,4 20,8 Denmark 29,2 29,7 30,9 30,7 30,2 29,2 30,7 30,7 34,7 34,3 34,3 34,6 Germany 29,7 30,4 30, ,9 28,7 27, ,5 30,6 29,4 29,5 Estonia 13 12,7 12, ,6 12,1 12,1 14, ,1 15,4 Ireland 14,1 16, ,2 17,2 17, ,2 26, ,2 32,5 Greece 24, ,5 23,6 24,9 24,8 24,8 26, ,1 30,2 31,2 Spain 19, ,3 20,3 20,6 20,5 20, ,2 25, ,9 France 29,6 30, ,4 31,5 31,2 30,9 31,3 33,6 33,7 33,4 34,2 Croatia : : : : : : : 18,7 20, ,7 21,2 Italy 24,8 25,2 25,7 25,9 26,3 26,6 26,6 27,7 29,9 29,9 29,7 30,3 Cyprus 14,9 16,3 18,4 18,1 18,4 18,5 18,2 19,5 21,1 22,1 22,8 23,1 Latvia 14,7 14, ,2 12,8 12,7 11,3 12,7 16,9 17,8 15,1 14 Lithuania 14, ,5 13,4 13,2 13,3 14,4 16,1 21,2 19, ,5 Luxembourg 20,9 21,6 22,1 22,3 21,7 20,4 19,3 21,4 24,3 23,1 22,5 23,3 Hungary 19,5 20,4 21,3 20,8 21,9 22,5 22,7 22,9 23,4 23,1 22,1 21,8 Malta 17 17,2 17, ,8 17,7 17,7 18,1 19,6 19,1 18,7 19,4 Netherlands 26,5 27,6 28,3 28,3 27,9 28,8 28,3 28,5 31,6 32,1 32,3 33,3 Austria 28,6 28,9 29, ,8 28,3 27,9 28,5 30,7 30,6 29,8 30,2 Poland 21 21, , ,7 18,5 19,4 20, ,1 18,1 Portugal 21,9 22,8 23,2 23,8 24,5 24,5 23,9 24,3 26,8 26,8 26,5 26,9 Romania 12,8 13,6 13,1 12,8 13,4 12,8 13,6 14,4 17,2 17,6 16,4 15,6 Slovenia 24,4 24,3 23,6 23, ,7 21,3 21,4 24, ,4 Slovakia 18,9 19,1 18,4 17,2 16,5 16,4 16,1 16,1 18,8 18,7 18,3 18,4 Finland 25 25,7 26,6 26,7 26,7 26,4 25,4 26,2 30,4 30, ,2 Sweden 30,4 31,3 32,2 31,6 31,1 30,3 29,2 29, ,4 29,7 30,5 United Kingdom 26,6 25,6 25,5 25,7 25,8 25,6 24,7 25,6 28,3 27, ,8 Iceland 19,4 21, ,6 21,7 21,2 21, ,4 24, ,2 Norway 25, ,2 25,7 23,7 22,4 22,5 22, ,6 25,1 25 Switzerland 25,4 26,4 27,7 27,2 27,2 25,9 25,2 24,5 26, ,8 27,5 Serbia : : : : : : : : : 24,6 23,2 24,4 Turkey 9 9,6 10,7 10, ,2 11,6 11,9 14,1 13,5 13,2 13,8 Zdroj: [7] Evropská unie si je vědoma potřeby změn ve financování a provozování sociálních služeb. Strategie Evropa 2020 byla zahájena v roce 2010, má stanoveno pět hlavních cílů, které musí Unie do konce tohoto desetiletí dosáhnout. Ty se týkají zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, otázek klimatu a energetiky, vzdělávání, sociálního začleňování a snižování chudoby. [8] Proto je součástí této strategie i oblast sociálních služeb. 13

14 Konkrétně je kladen důraz na inovace v těchto službách. Obecně platí, že inovativní praxe může být produkt, proces, nové technologie, princip, právní předpis, idea nebo nějaká kombinace [9]. Pro sociální služby lze využít inovace např. ke zlepšení životních podmínek uživatelů těchto služeb, ke zlepšení pracovních podmínek. Inovací se rozumí opatření ke zlepšení kvality nebo účinnosti procesů, zavedení nové praxe, zvýšení dostupnosti služeb s cílem lépe uspokojovat potřeby uživatelů. Stejně jako uspokojení sociálních potřeb a řešení společenských problémů, sociální inovace umožňuje lidem zlepšovat sociální vztahy. Inovace jsou nutné v sociálních službách, které jsou neustále zatíženy změnou sociálních podmínek a vznikem nových sociálních rizik. V poslední době Evropská komise dala velký důraz na sociální inovace jako na významnou oblast, která musí být řešena. Členové sociálních služeb Evropy mají skutečně klíčovou úlohu v tomto snažení. Přispívají k budování znalostí a sdílení zkušeností, zároveň ke sledování vývoje a úspěchu v této oblasti. [9] Modely financování sociálních služeb V minulosti nebyla tak vysoká poptávka po sociálních službách. Bylo to zapříčiněno celkovým stavem společnosti a v případě služeb pro seniory také z důvodu nižšího zastoupení osob seniorského věku v populaci a delším pobytem těchto osob v rodinách. Se změnou demografického vývoje a změnou ekonomických a sociálních podmínek v rodinách dochází k tomu, že osoby blízké se často nemohou starat o své příbuzné, ať už z důvodu pracovního vytížení nebo z důvodu narůstající potřeby odborné zdravotní péče (souvisí s prodlužujícím se věkem závislých osob). Nelze tedy do budoucna udržet stávající modely financování, je zde tlak na změnu. Dle Jaroslava Vostatka [10] existují obecně tři základní schémata financování: Liberální model každý má předpokládat, že ve stáří bude potřebovat sociální služby a má si zabezpečit zdroje na jejich financování, ať už z úspor, rodiny či různých pojištění. V praxi však jen malá část populace je natolik zodpovědná, či má vůbec možnost, aby byla schopná si adekvátní částku zajistit. Výkonový model užívá se např. v Německu, systém sociálního pojištění péče. 14

15 Pojištění je průběžně placeno z příjmů ze zaměstnání, tj. pokud má člověk dostatečné příjmy v průběhu života, je schopen si zaplatit pojištění, ze kterého budou pak sociální služby hrazeny. Systém ovšem zvyšuje cenu práce a neřeší případy osob ekonomicky neaktivních. Není ani řešena optimální výše pojištění. Univerzalistický model chápe sociální služby jako právo. Garantuje dostupnost sociálních služeb na univerzálním principu, financování probíhá v podstatě z daní na základě solidarity. Jsou zde však rizika vyplývající ze selhání státu, vysoké náročnosti na veřejné finance, dostupnost služeb je závislá na společenském konsenzu a možnostech státu, riziko pouze formálního zajištění této péče. Jak je vidět, žádný z modelů není schopen zajistit bezproblémové a udržitelné financování, dostupnost služeb pro všechny vrstvy obyvatel. 3.2 Sociální služby v ČR Vývoj sociálních služeb v ČR Jak již bylo zmíněno v úvodu, poskytování sociálních služeb se řídí především zákonem č. 108/2006 Sb. a příslušnými vyhláškami. Tento zákon posílil dohled nad poskytovanými službami s cílem zvýšení kvality a ochrany uživatelů. Je zde uzákoněna povinnost registrace poskytovatelů sociálních služeb, náplň těchto služeb, požadavky na zaměstnance, dodržování kvality pomocí tzv. standardů kvality a následná kontrola prostřednictvím inspekce Úřadu práce. S kvalitou služeb a ochranou uživatelů nebývá problém, zvláště u registrovaných poskytovatelů zřizovaných státem a místní samosprávou. Zde zákon svou funkci splnil. Pro úspěšné poskytování celého souboru sociálních služeb je však neméně důležitá také ekonomická stránka. A problematika efektivnosti a udržitelnosti financování těchto sociálních služeb bývá často diskutována a zcela jistě se jí nepodařilo uspokojivě vyřešit. Z hlediska financování služeb došlo výše uvedeným zákonem k zásadní změně zavedení příspěvku na péči. Přesunem peněz MPSV od přímých dotací poskytovatelům sociálních služeb k jejich uživatelům mělo být posílení poptávky po sociálních službách, větší volnost jejich uživatelů při výběru poskytovatele, tj. možnost volit 15

16 např. mezi pobytovými a terénními službami, mezi různými poskytovateli. Dosavadní poznatky ukazují, že tento cíl se doposud nepodařilo naplnit a že vynaložené finanční prostředky nejsou využívány v souladu s představami zákonodárce, nýbrž že často slouží k posílení příjmů handicapovaných osob bez jejich využití k zabezpečení sociálních služeb [11]. V současné době MPSV připravilo návrh Národní strategie rozvoje sociálních služeb pro období Dle prof. Martina Potůčka, z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, má však tato Národní strategie řadu nedostatků: Strategie u nás neumíme dělat tak, aby se staly skutečně účinným nástrojem řízení. Zcela jistě by i orgány samosprávy uvítaly, kdyby měly k dispozici kvalitně, tj. za účasti všech dotčených, zpracovanou strategii na celostátní úrovni, dle které by mohly plánovat bez rizika, že po pár měsících bude opět nějaká jiná představa ve způsobu rozvoje sociálních služeb a podoby jejich legislativní a finanční podpory. V představách MPSV najdeme mnoho zajímavých dílčích informací a inspirací. Stále však obsahuje řadu nedostatků: analýze stavu schází prognóza vývoje potřeb občanů, orientace směřuje více k rozvoji financování a struktuře služeb, nejsou zde jednoznačně vymezeny důležité priority, charakteristika cílů a odpovědnosti za jejich naplnění je nekonkrétní. [12] Dále se prof. Potůček zmiňuje o otázce financování: Je tedy zřejmé, že bude-li i nadále přetrvávat stav chronického podfinancování sociálních služeb, bude růst kapacita soukromých poskytovatelů vzhledem k rostoucí potřebám těchto služeb. Soukromý poskytovatelé budou nabízet služby za komerční, a tedy vyšší ceny. Tím bude docházet k větším nerovnostem v přístupu k sociálním službám v závislosti na finančních možnostech uživatelů či jejich příbuzných. [12] Zákon o sociálních službách Zákon o sociálních službách, i když byl novelizován (naposledy v roce 2013), nenaplnil očekávání v oblasti zajištění financování sociálních služeb. Budeme se dále zabývat touto oblastí (která je i předmětem bakalářské práce), neboť právě optimální ekonomické zajištění sociálních služeb nepatří k povedeným částem tohoto zákona. 16

17 Jak tedy zákon vznikal? První návrh zásad zákona o sociální pomoci předložila vláda Poslanecké sněmovně k projednání na jaře r Na základě kritické odezvy především z řad poskytovatelů sociálních služeb dostalo MPSV za úkol vypracovat nový model financování sociálních služeb. Po nástupu sociálnědemokratické vlády však bylo na počátku r rozhodnuto přehodnotit tento systém a v zájmu zajištění ochrany uživatele sociálních služeb eliminovat jeho největší rizika (dostatečná dostupnost sociálních služeb, vytvoření nástrojů státu pro ovlivňování jejich dalšího vývoje). [13, s. 12] Jak je vidět, zákon vznikal poměrně dlouho a komplikovaně. Na základě hlavních vývojových trendů rozvoje sociálních služeb v evropských zemích zde byly definovány základní principy rozvoje tohoto systému sociální ochrany obyvatelstva, nová právní úprava vstoupila v platnost 1. ledna 2007 [13, s. 12]. Zákon, jak je typické pro naše legislativní prostředí, vznikal dlouho, byl ovlivněn různými ministry (pravicovou i levicovou vládou) a následně upravován. I z těchto důvodů se příliš nepovedl: Byly svolávány tzv. "sociální konference", později nepřesně zhodnocené, práce se poté orientovaly na sekundární problematiky (např. standardy kvality, komunitní vyjednávání, komunitní plánování), aniž byly řešeny zásadní problémy - tj. financování sociálních služeb, práva a povinnosti zúčastněných subjektů, kompetence a role. Byl chybně vybrán a také chybně interpretován model britské koncepce sociálních služeb, který tam byl předmětem kritiky a nehodí se pro tuzemské poměry. [13, s. 13] Dále kritika zákona pokračuje. Nebyl brán ohled na dosavadní dobrou praxi. Autoři zákona byli přesvědčeni o dvou omylech: Zaprvé, že sociální služby jsou cosi prioritního, zvláštního a významného, odlišného od ostatních aktivit státu, měst apod. Sociální služby se týkají asi 1 % obyvatel a náklady na ně činily cca 0,8 % HDP (r. 2006). Druhý omyl byl založen na zcela chybném hodnocení současné úrovně sociálních služeb v Česku. [13, s. 13] Přitom kvalita sociálních služeb byla u nás na slušné úrovni. Jednalo se o fungující systém, který bylo samozřejmě nutné modernizovat, ovšem ne zásadně měnit. O životaschopnosti sociálních služeb, které pečovaly v té době o cca 60 tis. osob v pobytových zařízeních a cca o 100 tis. osob v terénní péči a které disponovaly cca 30 tis. pracovníky, svědčí konec konců i to, že přes úplnou absenci jakékoliv řídící činnosti z centra po řadu let fungovaly 17

18 a rozvíjely se. [13, s. 13] Autoři zákona také nebrali v potaz výzkum o vlivu financování sociálních služeb na zaměstnanost. Mohlo se vytvořit cca 11 tis. nových pracovních příležitostí při de facto nezměněných nákladech. Podstata řešení spočívala v povaze navrhovaného způsobu financování, kdy by se peněžní prostředky nedostávaly přímo do konečné spotřeby klientů a jejich rodin, ale byly by orientovány přímo do služeb (přes klienta). Vedle zajištění cílové užitné hodnoty (poskytnutí péče) by byla vytvořena ještě nová pracovní místa. V Německu vedlo zavedení pojištění na péči k vytvoření 40 tis. nových pracovních míst. Poskytování příspěvku na péči ovšem bylo velmi změkčeno a prostředky určené do služeb končily často v příjmech rodin (cca 70 % příjemců příspěvku na péči nevyužívá žádné služby od registrovaných poskytovatelů sociálních služeb). [13, s. 14] Financování sociálních služeb Pobytové sociální služby se v současné době financují tzv. vícezdrojově. Důvodem je jednak historický vývoj a jednak nashromáždění dostatku financí na provoz. Na financování se podílí: o Klient částečnou úhradou za ubytování stravu a služby, výše omezena vyhláškou 15 [14] na max. 380 Kč za den + příspěvek na péči, pokud ho má klient přiznaný (zařízení je příjemcem příspěvku na péči) o Státní rozpočet dotace MPSV, nyní prostřednictvím krajů, 101 zákona [1], pouze registrovaným poskytovatelům o Dotace místní samosprávy kraj nebo obec o Příspěvek zřizovatele na pokrytí případné ztráty o Zdravotní pojišťovny za vykázanou zdravotní péči, v omezené míře o Strukturální fondy EU na služby celonárodního charakteru, investice a vzdělávací programy pracovníků o Dary, služby dobrovolníků 18

19 Tento systém však není příliš šťastný poskytovatel služby nemá jistou platbu za své výkony, případně nemá jistotu příjmů v delším než ročním horizontu. Klient není navíc vázán povinností zaplatit za služby v plné výši v případě, že mu jeho příjem nestačí. Dle zákona mu musí zbýt pro osobní potřebu 15 % jeho pravidelného měsíčního příjmu (nejčastěji důchodu), na případné úspory či nadstandartní majetkové poměry příbuzných se nepřihlíží! Na všechny zdroje financování, kromě úhrady klienta jištěné smlouvou, totiž není právní nárok (u úhrady za zdravotní péči ano, ale zdravotní pojišťovny mají tendenci platby co nejvíce omezovat s poukazem, že se nejedná o zdravotnické zařízení), dotace a příspěvky se tak přiznávají často až začátkem, případně v průběhu aktuálního roku Příspěvek na péči Zavedení příspěvku na péči, vypláceného oprávněné osobě, bylo jedním z hlavních bodů nového zákona o sociálních službách. Autoři zákona však byli poněkud naivní, neprokázali dobrou znalost prostředí, příliš nepočítali s reálným chováním příjemců příspěvku. Shrňme si, jak je příspěvek na péči vymezen v zákoně: V 7 jsou uvedeny podmínky nároku na příspěvek: Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb potřebných při zvládání základních životních potřeb znevýhodněných osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Nárok na příspěvek má osoba, která potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle 8. Musí se jednat o stav dlouhodobý. Pomoc by měla být poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče dle 83 nebo zařízením poskytující sociální služby a zapsaném v registru poskytovatelů sociálních služeb. [1] O přiznání příspěvku a stanovení jeho výše rozhoduje Úřad práce, který příspěvek také měsíčně vyplácí. Osoby mladší 18 let pobírají pak zvýšený příspěvek. Žadatel o příspěvek se pak posuzuje podle těchto deseti oblastí uvedených v 9: a) mobilita, b) orientace, 19

20 c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost. Úřad práce na základě doporučení revizního lékaře a na základě šetření pak může přiznat žadateli jeden ze čtyř stupňů závislosti (dle 8 zákona): Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby dle: a) I stupně (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) II stupně (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) III stupně (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) IV stupně (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. [1] V 11 je pak uvedena výše příspěvku dle jednotlivých stupňů: Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) b) Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) c) Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) d) Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost). [1] 20

21 V zákoně je stanoveno, že příjemce příspěvku je povinen využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče nebo registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Úřady práce by měly kontrolovat, zda: a) příspěvek byl využit k zajištění pomoci, b) pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v 83, nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb c) pomoc je poskytována osobně tím, kdo byl uveden v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášen podle 21 d) způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti, a zda je zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislosti okresní správou sociálního zabezpečení není osoba schopna zvládat, e) v případě, kdy je pomoc poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v 83, je tato osoba zdravotně způsobilá; za zdravotně způsobilou osobu k poskytování pomoci se nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat, f) byla s poskytovatelem sociálních služeb uzavřena smlouva o poskytování sociálních služeb. [1] V praxi však Úřady práce, patrně kvůli vytíženosti, neprovádí důsledně sociální šetření a také kontroly využívání příspěvku. Hlavním triumfem nového zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. v oblasti zlepšení financování bylo to, že příspěvek na péči vyplácený přímo občanům zvedne poptávku po těchto službách, dojde ke zvýšení konkurence (zvýšení kvality a snížení ceny), rozšíření preferovaných terénních a ambulantních služeb. Uživatel sociálních služeb bude mít možnost výběru, sám tak bude garantem kvality. Dotace tak nepůjdou ze státního rozpočtu přímo poskytovatelům, kde se platí tzv. za lůžko (u pobytových služeb) nebo na zaměstnance (u terénních), ale přes uživatele služby se bude platit za skutečně poskytnuté výkony. To by mělo prospět v důsledku všem. 21

22 Praxe však ukázala, že se tento cíl nenaplnil. Prostředky státního rozpočtu měly přes uživatele skončit u poskytovatelů a zůstat tak v celém systému sociální pomoci. Namísto toho větší část těchto příspěvků na péči (tedy těch co nevyužívají pobytové služby) zůstává u jejich příjemců a slouží tak často k posílení rodinného rozpočtu jejich příbuzných. To dokládá ve své publikaci i P. Víšek: Již první poznatky však ukázaly, že značná část příjemců využívá příspěvek na péči v rozporu s představami zákonodárce, tedy nikoli na "nákup" potřebných sociálních služeb, ale ke zvýšení svých příjmů, popř. k úhradě svých závazků nebo závazků jiných členů rodiny (např. splátky půjček, hypotéky, leasingu) [13]. Graf 3 Struktura příjemců příspěvku na péči podle typu poskytované péče (prosinec 2007) ambulantní zařízení 2,8% terénní zařízení 4,8% pobytová zařízení 14,2% žádný registrovaný poskytovatel 78,2% Zdroj: [13, s. 125] 22

23 Peníze se tak nevrátily do systému, navíc došlo k navýšení výdajů státu: V souvislosti s přípravou zákona o sociálních službách se předpokládalo, že příspěvek na péči by mělo pobírat cca 175 tis. osob a náklady na jeho výplatu by měly činit cca 8 mld. Kč. Skutečný počet příjemců této dávky i náklady na její výplatu jsou však po celou dobu její výplaty výrazně vyšší, než se původně očekávalo. Z údajů informačního systému o příspěvku na péči vyplývá, že v prosinci 2007 pobíralo příspěvek na péči celkem cca 256 tis. osob, o dva roky později, v prosinci 2010, to bylo již 305 tis. klientů. [13, s. 58] Navíc dochází k přesunu příjemců z I. a II. stupně závislosti do III. a IV. stupně a tím k dalšímu navyšování vyplácených příspěvků. Současně též došlo k mírnému snížení počtu příjemců příspěvku na péči, kteří nevyužívají služby registrovaných poskytovatelů, a to ze 78 % v roce 2007 na 69 % v roce [13, s. 126] Celkové výdaje státního rozpočtu však byly navýšeny, i když se snížil podíl přímých dotací poskytovatelům, takto ušetřené peníze nekompenzovaly vyšší nárůst vyplácených příspěvků na péči: Graf 4 Vývoj výdajů na sociální služby v letech Vývoj výdajů na sociální služby v letech výdaje na sociální služby (mil. Kč) úhrady za ošetř. péči příspěvek na péči úhrada klienta dotace rok Zdroj: [13, s. 113] 23

24 Kromě výše uvedeného faktu, že značná část osob pobírající příspěvek nevyužívá sociální služby, je zde také skupina klientů, kteří sice jsou uživateli pobytových služeb, ale příspěvek nepobírají (tudíž není příjmem zařízení), ať už z důvodu, že jim nebyl subjektivně přiznán nebo nesplňují podmínky na jeho přiznání. I když očekávání v roce 2007 byla jiná. [15, s. 97] Poskytované služby v domovech pro seniory Nyní si ještě objasněme, jaké služby musí být provozovatelem zajištěny dle zákona o sociálních službách. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby [1]. Vyhláška (aktualizována v lednu 2014) pak jednak omezuje celkovou výši úhrady na již zmíněných maximálně 380 Kč za den pobytu, jednak podrobněji udává rozsah služeb: Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) ubytování, b) úklid, praní a drobné opravy prádla a ošacení, žehlení c) zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 2. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 3. pomoc při vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, 4. pomoc při podávání jídla a pití, 5. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, e) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, 24

25 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, g) sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, h) aktivizační činnosti: 1. volnočasové a zájmové aktivity, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, i) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů. Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory činí: a) 210 Kč denně celkem ubytování a zajištění pomoci, včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování b) za zajištění stravy Kč denně za celodenní stravu, Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy [14] Na tyto služby má klient nárok, většinou s tím nebývá problém. Uživatel služby uzavírá s poskytovatelem smlouvu (dle zákona), kde je vše blíže specifikováno. Často nebývá využito ani maximální výše úhrady, klient však platí zvlášť za tzv. fakultativní služby (nákupy, kadeřník, doprava autem), záleží na konkrétním zařízení. Novým trendem je, aby klient nebyl tzv. přepečováván, tj. aby mu byla poskytnuta pouze potřebná podpora a pomoc. To vede k udržení lepšího zdravotního stavu klienta, zvýšení soběstačnosti a udržení si potřebných návyků a dovedností. Klienti však často vyžadují maximum možné péče (např. pomoc s hygienou, zdravotní služby). Jak je vidět, poskytované služby v pobytových zařízeních pro seniory, jsou poměrně rozsáhlé. Většina klientů má také narůstající nároky na množství poskytnutých služeb, s ohledem na zhoršující se zdravotní stav. 25

26 3.3 Shrnutí teoretické části V teoretické části jsme si objasnili pojem sociální služby. Pro koho jsou služby určeny, jak jsou důležité pro společnost, jaké jsou jejich cíle a co vše by měly zabezpečit. Dále byla krátce zmíněna historie sociálního zabezpečení na našem území od prvotní pomoci potřebným poskytované nahodile až po státem organizované a uzákoněné sociální zabezpečení. V další kapitole je pojednáno o postavení sociálního zabezpečení v rámci státu jako garanta dostupnosti. Výdaje na sociální služby ve výši 20 % HDP jsou podstatnou položkou rozpočtu a lze předpokládat, že budou nadále růst, jak je tomu v dalších zemích EU, až na 30 % HDP. Také je zde uvedeno základní rozdělení služeb. Na závěr první části jsou zmíněny teoretické modely financování sociálního zabezpečení, které jsou používány v různých zemích. Žádný tento model není optimální, proto se stále hledá dlouhodobě udržitelný model, založený spíše na kombinaci již užívaných. Problémem je narůstající zátěž veřejných rozpočtů. V druhé části této kapitoly je stručně popsán vývoj služeb v novodobé historii ČR, především pak vznik zákona o sociálních službách. Je zde zmíněna kritika současného zákona, která ho provází již od jeho mnohaleté přípravy. Dále jsou shrnuty součásti vícezdrojového financování a zvláště je zmíněn důležitý zdroj, kterým je příspěvek na péči. Tento příspěvek nenaplnil očekávání, někdy je jeho výplata zneužívána, jindy je pak jeho výše nedostatečná. Na závěr je pak ještě vymezeno, jaké služby jsou ze zákona poskytovány v domovech pro seniory a jaká je maximální úhrada za tyto služby stanovená vyhláškou. 26

27 4 PRAKTICKÁ ČÁST Jedním z cílů této práce je analýza a hodnocení současného stavu financování sociálních pobytových služeb pro seniory. V teoretické části bylo konstatováno, že v současnosti se stále hledá optimální model, probíhají změny v legislativě i změny politického pohledu, ale praxe ukazuje, že doposud nebylo nalezeno dlouhodobě udržitelné řešení financování těchto služeb. V praktické části si ukážeme na konkrétních zařízeních poskytujících pobytové služby pro seniory v Kraji Vysočina jejich finanční situaci a možná rizika. Poté se zaměříme na hlavní cíl této práce návrh na optimální financování výše zmíněných sociálních služeb. Krátce bude představena dobrá praxe s těmito službami v zahraničí, konkrétně v Rakousku a Švýcarsku, kde služby fungují velmi dobře a na vysoké úrovni, i když i zde jsou určitá rizika zvláště s ohledem na budoucí demografický a ekonomický vývoj společnosti. Na závěr bude s využitím získaných poznatků a také znalostí z praxe navrženo optimální řešení financování sociálních pobytových služeb pro seniory. 4.1 Ekonomika provozu vybraných zařízení Vybraní poskytovatelé sociálních služeb Pro ilustraci vývoje příjmů a ekonomiky provozu jsou vybráni konkrétní poskytovatelé sociálních pobytových služeb pro seniory. Jedná se o těchto 5 domovů pro seniory: o Domov pro seniory Havlíčkův Brod, příspěvková organizace o Domov důchodců Humpolec, příspěvková organizace o Domov důchodců Onšov, příspěvková organizace o Domov důchodců Proseč u Pošné, příspěvková organizace o Domov pro seniory Třebíč, Koutkova - Kubešova, příspěvková organizace Byly vybrány příspěvkové organizace, neboť ty poskytují kvalitní služby, jsou pravidelně kontrolovány a ceny za služby pro uživatele podléhají regulaci. Tyto organizace nejsou založeny za účelem zisku, ale právě proto, aby zajistily potřebnou 27

28 nabídku sociálních služeb a jejich dostupnost všem. Proto zde i ceny patří, na rozdíl od komerčních poskytovatelů, k nejnižším. Rovněž co se statistických údajů a výkazů týče, je zde dostupné kompletní výkaznictví mnoho let zpětně. To umožňuje srovnání daných poskytovatelů a stanovení průměrných nákladů na lůžko. Jak ukazuje následující tabulka, příspěvkové organizace patří také k nejrozšířenějším, mají nejvyšší počty klientů. Neziskové organizace provozují spíše nízkokapacitní zařízení. Tabulka 2 Počty provozovatelů sociálních služeb dle zřizovatele Služba domovy pro seniory neziskové organizace obchodní společnosti fyzické osoby města příspěvkové organizace Zdroj: [16] V následující tabulce je uvedena výše měsíčních dotací na lůžko dle jednotlivých krajů, jsou zde patrné rozdíly. Tabulka 3 Měsíční dotace na lůžko v domovech pro seniory (v Kč) Kraj r r Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR průměr Zdroj: [17, s. 150] 28

29 Dotace se skládá z částky poukázané MPSV a z částky poskytnuté příslušným krajem. Nejnižší dotace je v Praze, naopak nejvyšší v Olomouckém kraji. Rozdíly mezi kraji existují, Vysočina patří k vyššímu průměru poskytnutých dotací. Liší se převážně ve výši dotace dle finančních možností jednotlivých krajů a politické vůle podporovat danou oblast. Pokles výše dotací v roce 2008 je zapříčiněn omezením výdajů státního rozpočtu z důvodu vyplácení příspěvku na péči. Nepatrné rozdíly jsou i v úhradách klientů, např. v Praze jsou vyšší díky větší konkurenci a kupní síle klientů Ekonomické ukazatele poskytovatelů pobytových služeb Dle statistik MPSV byl počet lůžek v roce 2010 u registrovaných poskytovatelů služby domovy pro seniory , bez domovů se zvláštním režimem a dalších služeb. Průměrné náklady na lůžko za měsíc pak byly Kč. V současnosti jsou náklady již kolem 24 tis. Kč, závisí na soběstačnosti klienta a jeho potřebách. V tabulce jsou uvedeny pro srovnání náklady i v jiných typech zařízení. Tabulka 4 Průměrné měsíční úhrady na lůžko dle zařízení v Kč léčebny dlouhodobě nemocných ošetřovatelská lůžka odborný léčebný ústav domovy pro seniory, klient III. stupeň PnP zdravotní pojišťovna pacient/klient příspěvek na péči dotace z veř. prostředků celkem na lůžko Zdroj: [18, s. 10] Jak je vidět, pobytové služby pro seniory patří k nejlevnějším, přestože je i zde kromě sociální, poskytována taktéž zdravotní péče. Ta je však zdravotními pojišťovnami hrazena jen částečně, jak si ukážeme dále. Také proto jsou domovy pro seniory závislé 29

30 na dotacích. Pro zajímavost v roce 2009 poskytovatelé sociálních služeb obdrželi dotaci od MPSV ve výši mil. Kč, ale odvedli státu na daních a pojistném z mezd celkem mil. Kč. U domovů pro seniory činila průměrná dotace MPSV na jedno lůžko měsíčně Kč, zatímco celkový objem zaplacených daní a pojistného činil Kč, tedy o cca 40 % více [10, s. 59]. Provozovatelé sociálních služeb jsou nejen příjemci dotací, ale současně i významnými zaměstnavateli, a tedy plátci do státního rozpočtu. Dalo by se tedy říci, že se dotace vrací zpět státu. Nebudeme rozebírat podrobně výši a strukturu nákladů uvedených poskytovatelů. Jednak na toto téma je množství jiných publikací, jednak dle mého názoru je rozbor a výše nákladů irelevantní ve vztahu k příjmům, tedy hledání optimálního financování pobytových služeb. Jistěže náklady přímo souvisí s příjmy, a pokud by se je podařilo významně snížit, nebylo by pak nutné dotovat sociální služby, případně hledat další finanční zdroje. V minulosti zvláště příspěvkové organizace a jiná zařízení, pobírající dotace, nebyly nuceny hospodařit efektivně, využívat všech možností ke snížení nákladů. To však již v současné době prakticky neplatí. I tyto organizace jsou tlačeny k snižování nákladů svými zřizovateli, se vstupem konkurence je jejich hospodaření konfrontováno se soukromým sektorem. Narůstající míra kontroly a statistického zjišťování pak odhaluje nehospodárné chování organizací. I ve státní správě se začínají prosazovat moderní metody řízení převzaté ze soukromého sektoru, potažmo vyspělých ekonomik. To vše vede k postupné optimalizaci nákladů, jejich další radikálnější snížení by tak nebylo možné bez významného omezení množství, rozsahu či kvality poskytovaných služeb uživatelům. Nejvýznamnější položkou nákladů jsou mzdové prostředky, protože však mzdy v sociálních službách rozhodně nepatří k těm vyšším, omezení mzdových nákladů by vedlo ke snížení počtu a kvality personálu. Což by znamenalo opačný trend, než jaký si žádají kvalitní a moderní služby zvyšování kvalifikace a počtu personálu. Snížení nákladů by si dále vyžádalo rozsáhlé investice např. do energeticky úsporných budov, omezení modernizace vybavení zařízení, rehabilitačních a zdravotních pomůcek, terapeutických a kulturních činností klientů, atd. Náklady stejně jako v podnikání i v sociálních službách je samozřejmě nutné neustále sledovat a optimalizovat, hledat cesty a moderní metody na jejich snižování, např. nákupní online aukce, outsourcing, nové technologie a využívání výpočetní techniky. Jak je uvedeno, pro zajištění kvalitních a dostupných pobytových sociálních služeb není rozhodující nákladová stránka, ale příjmová. Dobře fungující trh, nabídka přizpůsobená 30

31 poptávce, jinými slovy finančním možnostem klientů a dalším platbám ev. dotacím, sám nejlépe ohlídá, aby kvalita a cena byly v souladu. Tudíž ti poskytovatelé, kteří budou mít vyšší náklady, budou nuceni je snížit nebo uvolní místo konkurenci. U neziskových poskytovatelů, kteří mají zajistit dostupnost sociálních služeb všem potřebným (zvláště méně majetným) se stejně náklady přizpůsobí příjmům a naopak. Je snaha, aby tato zařízení fungovala s vyrovnaným rozpočtem, zřizovatel kryje svým příspěvkem pouze nutnou ztrátu. Na druhou stranu je zajištěna dostupnost služeb Finanční rizika pro poskytovatele Rizikem pro zavedené poskytovatele je narůstající konkurence soukromého sektoru a zvláště pak velké zahraniční společnosti. Někteří poskytovatelé pak mohou snižovat ceny na úkor kvality. Existují i neregistrovaní poskytovatelé, kteří pochopitelně nepodléhají kontrole. Pro kvalitní a trvale fungující sociální služby dostupné pro všechny je však důležitá koupěschopná poptávka, tj. transparentní financování sociálních služeb v cenové hladině, která bude odpovídat požadované kvalitě a rozsahu služeb. Dnes již máme stanoveny standardy kvality, je dobře známo jakým směrem by se měli tyto služby rozvíjet. Vzhledem k očekávanému demografickému vývoji a zvyšujícímu se věku klientů známe také kvantitativní parametry sociálních služeb do budoucna. Máme už dnes mnohaleté statistické údaje poskytovatelů. Proto lze stanovit, víceméně přesně, náklady na lůžko v těchto pobytových zařízeních, respektive potřebnou výši úhrady, členěnou dále i dle rozsahu poskytnutých služeb klientům. Přesto se doposud nepodařilo přes mnohé studie a diskuze vyřešit financování pobytových sociálních služeb. Možná rizika při financování služeb v pobytových zařízeních jsou především ta, která vyplývají ze závislosti na dotacích, na které není právní nárok a jejichž výše není dopředu známa. V souvislosti s probíhající změnou v poskytování dotací, která spočívá v přechodu pravomoci z MPSV na příslušné kraje, se bude rozdělování dotace řídit dle určitých pravidel a vzorců. Půjde ovšem nejspíše o jakousi minimální částku dotace na obsazené lůžko, na kterou bude mít poskytovatel nárok. Případná další část dotace už bude nenároková. Tyto změny nepřinesou očekávaný pokrok ve financování. Dalším rizikem a dlouho přetrvávajícím problémem je úhrada zdravotní péče 31

32 poskytnuté klientům v zařízení. Dle zákona musí být provozovatelem zajištěna klientům potřebná zdravotní péče. Ošetřovatelská péče je zajišťována vlastními odbornými zaměstnanci (střední zdravotnický personál) dle indikace lékaře, další pak specializovanými lékaři nebo převozem do zdravotnických zařízení dle potřeb. Zdravotní péče, přestože je indikována lékařem, poskytována 24 hodin denně a řádně vykazována, však nebývá plně proplácena zdravotními pojišťovnami. Nepříznivá situace se nadále prohlubuje, neboť s prodlužujícím se věkem klientů dochází ke zhoršování jejich zdravotního stavu a tím k nárůstu ošetřovatelské péče. A tak zatímco zdravotní pojišťovny stejné výkony zdravotnickým zařízením proplácí, u poskytovatelů sociálních služeb se tomu brání. Riziko a nejistotu poskytovatelů prohlubuje i fakt, že každý rok se s pojišťovnami uzavírají nové smlouvy, což provází dlouhá jednání. Pojišťovny pak stejně mají tendenci některé výkony neuznávat a platby krátit. Argumentují tím, že poskytovatelé sociálních služeb nejsou zdravotnická zařízení a péče by se tudíž neměla hradit z veřejného zdravotního pojištění, protože se jedná o sociální péči. Tento výklad je ovšem chybný Úhrady za zdravotní a sociální péči poskytovatele Zopakujme si, jaké služby jsou poskytovány u provozovatelů sociálních pobytových služeb pro seniory a z čeho by měly být v ideálním případě hrazeny: o Služby ubytovací a stravovací Hrazeny klientem, ev. příbuznými o Sociální péče a pomoc při zvládání běžných úkonů Hrazena z příspěvku na péči, část klientem o Zdravotní péče Hrazena z veřejného zdravotního pojištění o Další kultura, terapeutické činnosti, společenský kontakt, úřední kontakt atd. Hrazeno z části klientem a z ostatních činností zařízení, dary 32

33 V praxi však dochází k tomu, že výše zmíněné úhrady jsou příliš nízké a nepokrývají náklady na jednotlivé služby. Tyto náklady pak musí být hrazeny z veřejných dotací. o Úhrada klienta v nedostatečné výši pokud klient má nízké příjmy. Většinou nestačí na úhradu dalších služeb. o Příspěvek na péči často není klientovi přiznán vůbec nebo je přiznán v nižším stupni závislosti, na péči nepostačuje o Úhrada od zdravotních pojišťoven je krácena a pokrývá náklady jen z části Blíže se podíváme na finanční situaci u sociální a zdravotní péče. V následující tabulce jsou skutečné náklady na sociální péči z analýzy Ing. Procházky v domově Palata: Tabulka 5 Náklady na sociální péči na klienta v domově Palata v Kč příspěvek na péči počet hodin péče náklady péče příspěvek na péči nedoplatek za péči úhrada péče bez PnP ,00% I. stupeň PnP ,65% II. stupeň PnP ,99% III. stupeň PnP ,71% IV. stupeň PnP ,72% Zdroj: vlastní zpracování na základě [10, s. 45] Další tabulka zobrazuje náklady a příspěvek na péči v Domově důchodců Humpolec: Tabulka 6 Sociální péče v Domově důchodců Humpolec měsíčně příspěvek na péči počet klientů náklady sociální péče příspěvek na péči nedoplatek za péči úhrada péče bez PnP ,00% I. stupeň PnP ,36% II. stupeň PnP ,39% III. stupeň PnP ,85% IV. stupeň PnP ,08% celkem ,45% Zdroj: vlastní zpracování na základě [19] 33

34 Jak je vidět, obě analýzy přináší podobné výsledky. Sociální péče je hrazena z příspěvku na péči pouze ve výši 0 % 70 %. Náklady péče jsou především mzdové náklady pracovníků v přímé péči a dále náklady na potřebné vybavení a materiál. Nakonec zanalyzujeme náklady a úhrady ošetřovatelské péče. Úhrada za zdravotní péči je nejvíce problematickou a kritizovanou oblastí financování pobytových služeb. Dle zákona č. 109/2006 Sb. mají zdravotní pojišťovny uzavírat s provozovateli sociálních služeb smlouvy o poskytování zdravotní péče klientům. Tyto smlouvy jsou často předmětem kritiky ze strany poskytovatelů, neboť za srovnatelnou zdravotní péči pojišťovny proplácí zdravotnickým zařízením přibližně 3,5 vyšší úhradu než jim. Dochází pak k dlouhodobým jednáním a soudním sporům v případě neproplácení péče. Zdravotní pojišťovny totiž mohou vykázané ošetřovatelské výkony neuznat, i když jsou indikovány lékařem. Navíc proplácí výkony pouze do určité částky. Dle šetření VÚPSV v roce 2008 vyplývá následující: Celkové náklady ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb činí cca 5,2 mld. Kč. Ve skutečnosti však VZP zaplatila za tento typ péče pobytovým zařízením pouze 749 mil. Kč. [10, s. 42] Rozdíly mezi provedenou a skutečně uhrazenou péčí v pobytových zařízeních vidíme v následující tabulce: Tabulka 7 Měsíční náklady a úhrada ošetřovatelské péče v Kč na osobu příspěvek na péči domov pro osoby se zdravotním postižením domov pro seniory domov se zvláštním režimem bez PnP I. stupeň PnP II. stupeň PnP III. stupeň PnP IV. stupeň PnP průměrné náklady úhrada zdravotních pojišťoven Zdroj: vlastní zpracování na základě [10, s. 45] a [20] 34

35 Tabulka 8 Měsíční zdravotní péče v Domově důchodců Humpolec v Kč mzdové náklady zdravotní mater. celkové náklady úhrada od VZP ošetřovatelská péče péče na 1 klienta Zdroj: vlastní zpracování na základě [19] Při porovnání dvou výše uvedených tabulek vidíme určité rozdíly. Tabulka 7 ukazuje průměrné měsíční náklady ze všech pobytových zařízení a průměrnou výši úhrad za poskytované zdravotní a rehabilitační služby. Jsou patrné velké rozdíly v nákladech na zdravotní péči dle stupně závislosti klienta. Což je logické, osoba s vyšším přiznaným příspěvkem na péči vyžaduje více sociální i zdravotní péče. Pokud se zaměříme na domovy pro seniory, jsou zde průměrné náklady Kč a úhrada od zdravotních pojišťoven Kč, tj. pouze 22 %. Zbylých 78 % nákladů na zdravotní péči musí poskytovatelé hradit z jiných zdrojů. Tento stav je samozřejmě nežádoucí a i v rozporu s legislativou, nicméně pozice pojišťoven, zvláště VZP, je natolik silná, že doposud nedošlo k uspokojující a trvalé dohodě s poskytovateli pobytových služeb. V tabulce 8 je pak vyúčtování zdravotní péče v konkrétním zařízení, zkoumaném Domově důchodců Humpolec. Zde jsou hodnoty poněkud nižší - průměrné náklady na zdravotní péči měsíčně Kč a úhrada od VZP (jiné pojišťovny nejsou) 643 Kč, tj. v tomto případě dokonce pouze 14 %. Je to způsobeno tím, že zařízení má dlouhodobé problémy s indikací zdravotní péče od lékaře a také s uznáním všech výkonů. Jak již bylo uvedeno, VZP navíc proplácí péči jen do určité výše, v tomto případě navýšení úhrad o max. 5 % oproti referenčnímu období, jímž je předminulý rok. Z uvedeného vyplývá, že největší propady ve financování jsou u ošetřovatelské péče, kde se proplácí jen asi 20 % nákladů. Zdravotní pojišťovny se brání navyšovat platby a vzhledem k jejich silné pozici tento stav bude pravděpodobně ještě dále přetrvávat. Jednání se nicméně vedou každý rok. 35

36 4.1.5 Ekonomické ukazatele vybraných poskytovatelů Ekonomické ukazatele vybraných zařízení sice neodráží přesný celostátní průměr nákladů a výnosů mezi registrovanými poskytovateli pobytových služeb, ale to ovšem nebyl ani záměr, neboť to není pro tuto práci rozhodující. Zajímavé naopak je, že jsou vybrány víceméně náhodně reálné organizace již delší dobu úspěšně provozující sociální služby. Jsou zastoupeny mezi nimi zařízení jak velká - Domov důchodců Humpolec klientů, tak i malá - Domov důchodců Onšov, kapacita 48 klientů. Zařízení jsou jak ve městech - Havlíčkův Brod, Humpolec, Třebíč, tak i na vesnicích - Onšov, Proseč u Pošné. Následující tabulka znázorňuje průměrné náklady a výnosy vybraných poskytovatelů v letech 2009 až Výnosy jsou členěny na tržby za vlastní výkony což jsou úhrady od klientů, příspěvky na péči a úhrady od zdravotních pojišťoven. Dále jsou podstatnou příjmovou položkou dotace na provoz skládající se z příspěvku od zřizovatele a dotace od MPSV a další dotace, např. investiční dotace z fondů EU. Tabulka 9 Průměrné náklady a výnosy zařízení v letech v Kč Onšov Humpolec Proseč Havl. Brod Třebíč Náklady Výnosy Tržby za vlastní výkony Ostatní výnosy Dotace na provoz Výsledek hospodaření Dotace na výnosech 29% 31% 30% 28% 31% Zdroj: vlastní zpracování na základě [21] Z uvedených dat v tabulce vyplývá, že zatímco výnosy jsou v řádu desítek miliónů Kč, zisk se pohybuje v řádu desítek tisíc Kč. Rozdílná výše nákladů respektive výnosů je dána různou velikostí zařízení. Za povšimnutí pak stojí podíl poskytnutých dotací na celkových výnosech, který se pohybuje ve výši 30%. Znamená to prakticky, že zhruba třetinu nákladů zařízení na poskytnuté služby je hrazeno ze státního rozpočtu. 36

37 Další tabulka ukazuje průměrné náklady a výnosy všech vybraných poskytovatelů za jednotlivé roky 2009 až 2014: Tabulka 10 Průměrné náklady a výnosy všech zařízení dle roků v Kč Náklady Výnosy Tržby za vl. výkony Ostatní výnosy Dotace na provoz Výsl. hospodaření Dotace na výnosech 32% 32% 29% 29% 29% 29% Zdroj: vlastní zpracování na základě [21] V tabulce si povšimněme nárůstu nákladů (výnosů) v průběhu let. Naproti tomu k navýšení dotace došlo až v roce 2014, jsou zde patrna úsporná opatření státu v letech 2011 a Narůstající náklady se pak patrně projevily na snížení zisku. Ten se většinou používá na tvorbu rezervního fondu. Poslední tabulka ukazuje průměrné náklady a výnosy jednotlivých zařízení opět za roky , přepočtené na lůžko (klienta) na měsíc: Tabulka 11 Průměrné náklady a výnosy přepočtené na lůžko/měsíc v Kč Onšov Humpolec Proseč Havl. Brod Třebíč průměr Náklady Výnosy Tržby za vl. výkony Ostatní výnosy Dotace na provoz Výsl. hospodaření Zdroj: vlastní zpracování na základě [21] 37

38 Vyšší hodnoty u zařízení v Proseči jsou způsobeny tím, že jsou zde služby i pro osoby s Alzheimerovou chorobou domov se zvláštním režimem. Klient se podílí na nákladech částkou cca Kč, což je méně než polovina. Pokud by měl hradit celou částku (nebyla by dotace služby), tak by platil přibližně 15 tisíc Kč. To by bylo nad možnosti většiny klientů průměrný důchod je zhruba 11 tisíc Kč. Nutno podotknout, že se jedná o zprůměrované částky náklady na jednotlivé klienty jsou rozdílné, stejně tak klienti mají rozdílné příspěvky na péči. Podrobně si ještě ukážeme, z čeho se skládají příjmy vybraného zařízení Domova důchodců Humpolec. Protože daná organizace nevytváří prakticky zisk, jedná se vlastně o krytí nákladů. Graf 5 Struktura financování Domov důchodců Humpolec Dotace MPSV a zřizovatele 32% Úhrady klientů 36% Ostatní výnosy 2% Příspěvky na péči 27% Úhrady za zdrav. péči 3% Zdroj: vlastní zpracování na základě [19] 38

39 Z grafu vyplývá, že úhrada za zdravotní péči je celkem nevýznamná a neodpovídá vynaloženým nákladům. Její podíl na financování péče by měl odpovídat spíše podílu dotace, tj. měl by být 10 vyšší. Pokud si uvědomíme, že příspěvky na péči jsou vlastně také dotací z veřejných zdrojů, pak se dotace podílí na financování z cca 2 / 3 a klient pouze z 1 / 3. Ostatní výnosy jsou z doplňkové činnosti, dary, úroky a jiné. Pro srovnání ještě uvedeme strukturu financování sociálních služeb v celostátním měřítku: Graf 6 Struktura financování sociálních služeb v roce 2011 Dotace samosprávy 16% Dotace MPSV 15% Úhrady klientů 23% Úhrady za ošetřov. péči 3% Příspěvky na péči 43% Zdroj: vlastní zpracování na základě [10, s. 99] Z uvedených grafů můžeme pozorovat, že struktura zastoupení úhrad je víceméně obdobná. Jak v celostátním průměru, tak u konkrétního poskytovatele z toho vyplývají výše zmíněné disproporce ve financování sociálních služeb. Liší se pouze ve výši příspěvku na péči a úhrad od klientů. To může být způsobeno tím, že v Domově důchodců Humpolec mají významnou část klientů bez příspěvku či v I. stupni závislosti (příspěvek pouze 800 Kč) a také tím, že graf číslo 6 zahrnuje průměr za všechny sociální služby, tedy nejenom pobytové, ale i terénní. Nicméně v celostátním průměru 39

40 je výše celkové dotace (samospráva, MPSV, příspěvek na péči) téměř ¾ všech výnosů a klient se podílí pouze ¼ úhrady na jemu poskytnutých službách. Sociální služby jsou tak zcela závislé na finanční pomoci státu a samosprávy, což se stává neúnosným s narůstajícím počtem a rozsahem sociálních služeb. Z výše uvedeného vyplývá zásadní nutnost koncepční změny financování. Ještě na doplnění si uvedeme strukturu klientů Domova důchodců Humpolec z hlediska jejich podílu na financování služeb. Z tabulky číslo 6 vyplývá, že z celkového počtu 189 klientů je bez příspěvku 28 a I. stupeň závislosti má 27 klientů (pobírají příspěvek 800 Kč měsíčně). Prakticky to znamená, že 29 % klientů se nepodílí nebo jen minimálně na úhradách jim poskytnuté péče. V následující tabulce je pak uvedeno, kolik klientů nemá na plnou úhradu za stravování a pobytové služby (výše úhrady se pohybuje v rozmezí až Kč): Tabulka 12 Klienti Domova důchodců Humpolec nemající na úhradu celkem klientů nemajících na plnou úhradu uhrazeno za pobytové služby neuhrazená částka neuhrazeno za rok celkem Kč Kč Kč Zdroj: vlastní zpracování na základě [19] Jak je patrno, počet klientů, kteří nemají na plnou úhradu, není zanedbatelný. V tomto konkrétním zařízení se pohybuje okolo 25 %, měsíční částka pak 60 tis. Kč. Zařízení dle zákona nemůže takovéhoto klienta odmítnout. Klient nemá na úhradu, pokud mu z jeho příjmu nezbyde alespoň 15 % po odečtení částky na úhradu pobytu. Posuzují se pouze pravidelné příjmy, nejčastěji důchod nebo měsíčně vyplácené nájemné. Na majetkové poměry klienta se nepřihlíží. V praxi tak má klient někdy na vkladní knížce vyšší částku nebo je vlastníkem nemovitosti, přesto neplatí plnou úhradu. Nikde není stanoveno, kdo v tomto případě za něho pobytové služby doplácí. Je to samo zařízení, ale z jakých prostředků? Z úhrad ostatních klientů nebo příspěvku na péči určitě ne. Také v dotačním titulu není uvedena částka na doplatek úhrad za pobyty. Jedinou možností je, že se tyto nedoplatky hradí z dotace zřizovatele, i když to není nikde vykázáno. I tato oblast si žádá legislativně vyřešit. 40

41 4.2 Sociální služby v zahraničí Krátce bude zmapováno fungování sociálních pobytových služeb v zahraničí. Konkrétně ve vyspělých ekonomikách Rakousku a Švýcarsku. Tyto země pro nás mohou být jistě inspirativní, jsou ekonomicky i kulturně vyspělé, podobné nám velikostí, mají dlouhou tradici a jsou známé kvalitní legislativou a dodržováním pravidel. Nelze samozřejmě dané systémy okopírovat, nedávný historický vývoj a také životní úroveň jsou odlišné. Je dobré se ale nechat inspirovat systémem, který funguje dlouhodobě a zajišťuje kvalitní péči. Vždyť např. pozůstalostní a důchodové pojištění bylo odhlasováno ve Švýcarsku již od roku Avšak i tyto systémy se vyvíjí a jsou hledány nové formy financování. Neúprosný demografický vývoj zasáhl již naplno tyto vyspělé ekonomiky. Úbytek nově narozených a prodlužující se věk klade stále větší nároky na zdravotní a sociální systémy. A také stoupající náklady. Tento vývoj nepochybně čeká i nás, proto se nechme inspirovat. Bude čerpáno z dostupných materiálů a také ze studijní cesty do Rakouska, Švýcarska a Slovinska Sociální služby v Rakousku Rakousko jako spolkový stát má specifikum v tom, že jednotlivé spolkové země mají vlastní parlament a vlastní zákony. Proto se legislativní podmínky v jednotlivých zemích liší, samozřejmě jsou podřízeny spolkové ústavě. Liší se tedy i podmínky sociální péče. Určitá nejednotnost vede ke komplikovanosti a složitosti celého systému, což není optimální stav. Proto v současné době dochází k centralizaci, například reformním zákonem o příspěvku na péči z roku Celý systém by měl být jednodušší a také efektivnější, dochází k úspoře administrativy a zrychlení procesu rozhodování. Podmínky poskytování příspěvků a sociální péče spadají do působnosti jednotlivých spolkových zemí. Příspěvek na péči byl v Rakousku zaveden již v roce 1993 a je mandatorním výdajem státního rozpočtu, podobně jako u nás. Dávka je odstupňována dle rozsahu nutné péče od 60 do 180 hodin měsíčně na základě lékařského posudku v sedmi stupních: 41

42 Tabulka 13 Dávka na péči v Rakousku stupeň dávky na péči nutná péče min. hodin dávka v eurech , , , , , , ,80 Zdroj: [22, s. 27] Dávky na péči jsou tedy odstupňovány více než u nás 7 stupňů vůči 4. Aby osoba dosáhla na dávku, musí potřebovat minimální nutnou péči 60 hodin měsíčně. Ještě si uvedeme počty jednotlivých příjemců: Graf 7 Počty příjemců na péči v Rakousku dle stupňů Zdroj: [23] 42

43 Tento systém je finančně náročný na státní rozpočet jako u nás a stejně jako u nás stoupá neustále počet příjemců dávek. Kromě státního příspěvku na péči existují i příspěvky na péči vyplácené jednotlivými zeměmi. Podmínky se liší v každé spolkové zemi, většinou mají nárok na spolkový příspěvek na péči ty osoby, které nedosáhnou na státní. Spolkové země poskytují také dávky sociální pomoci. Jejich výše je variabilní nebo pevně daná. Sociální pomoc zahrnuje: o Pomoc k zajištění životních potřeb na živobytí při nemoci, těhotenství a porodu při pobytové péči převzetí výdajů za pohřeb o Pomoc ve specifických životních situacích o Pomoc lidem se speciálními potřebami Zdroj: [24] Blíže se tedy podíváme na úhrady pobytových služeb pro seniory. Platba za měsíc se pohybuje od 1500 do 3500, v soukromých dosahuje dvojnásobné částky. Průměrný důchod v Rakousku činí 947. Příspěvek na péči je pak 284 ve stupni 2, v kterém je nejvíce příjemců. Klientovi musí ještě zůstat 20 % jeho příjmu a také tzv. nezapočítaný majetek náklady na pohřeb ve výši 3000 až Přesto si drtivá většina klientů platí pobyt sama. Na jeho úhradu se používá veškerý majetek klientů, movitý i nemovitý, tj. peníze na účtech, cenné papíry, příjmy z nájmu atd. V případě, že klient nemá na úhradu, testují se pohyby jeho majetku, většinou od 6 měsíců do 5 roků. Pokud by byl zjištěn účelový převod majetku, jedná se o trestný čin. Zařízení poskytující sociální služby může zapsat do katastru nemovitostí i zástavní právo. Klient není nucen k prodeji nemovitostí, pokud však dluží za úhradu sociálních služeb, stává se poskytovatel po jeho smrti dědicem. Také zde platí povinnost příbuzných podílet se na úhradě, pokud klient nemá na zaplacení. Liší se opět 43

44 dle jednotlivých spolkových zemí. Vychází se z čistého příjmu příbuzného, od něhož se odečtou životní náklady. Z tohoto tzv. započitatelného příjmu se pak manžel nebo manželka klienta podílí na úhradě služeb %, jeho děti ve výši 0 28 %. Teprve až jsou vyčerpány všechny možnosti financování poskytnutých služeb ze strany klienta, podílí se na úhradě místní samospráva či přímo zařízení. Jak je vidět, náklady na pobytové služby jsou dosti vysoké. Přesto však s jejich úhradou nemají poskytovatelé větší problémy. Konkrétní příklad z Seniorenhaus Margaretha v rakouském Kaprunu: Zařízení má náklady na lůžko stanovené dle stupně péče (v přepočtu tis. Kč), přijímá klienty od 1 do 5 stupně, na vyšší stupně péče je už vyžadováno speciální lékařské vybavení a péče. Zařízení tedy zná výši příjmů podle počtu lůžek zařazených dle jednotlivých stupňů péče, pokud budou všechna obsazena. Pobyt hradí přímo klient z výše uvedených zdrojů. Pouze ve výjimečných případech, pokud se prokáže, že klient opravdu nemá na úhradu, přispívá mu na pobyt samospráva obec. Klienti nemají snahu zatajovat příjmy, jedná se o trestný čin, je také věcí cti mít na úhradu pobytu. Zřizovatel, v tomto případě obec Kaprun, může pokrýt případnou ztrátu zařízení. To se však nestává, provoz je rentabilní. Uvedený systém financování pobytových služeb v Rakousku je sice poněkud komplikovanější a mírně odlišný v jednotlivých spolkových zemích, přesto však funkční. Zvláště z pohledu poskytovatele se zdá na rozdíl od našeho systému daleko transparentnější. Není závislý na různých dotacích, jejichž výše není ani dopředu známa. Poskytuje jasně definovanou službu, za níž dostává plnou úhradu od klienta. To umožňuje plánovat, fungovat v klasickém podnikatelském prostředí. Zařízení má tak moderní vybavení a dostatek personálu. Samozřejmě i zde jsou budoucí rizika, narůstající počet uživatelů, prodlužující se věk a tím zhoršující se zdravotní stav. Z toho pramení neustálý nárůst nákladů a tím větší nároky na úhradu od klientů. Problémem je také již počínající nedostatek odborného personálu. V příštích letech budou potřeba desetitisíce nových pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách. Práce je velmi náročná jak fyzicky, tak především psychicky. Přibývá počet klientů s Alzheimerovou chorobou, která je zatím neléčitelná. Péče o tyto klienty je velmi náročná a vyžaduje specializovaný personál i zvláštní kapacity pobytových zařízení. Tito klienti totiž většinou nemohou zůstávat v domácím prostředí. 44

45 4.2.2 Financování sociálních služeb ve Švýcarsku Švýcarsko je jednou ze zemí s nejvyšší životní úrovní, zdravotnictví patří ke světové špičce. Je rozděleno na kantony a i když mají vysokou míru samosprávy, legislativně se tolik neliší jako spolkové země v Rakousku. Celý systém je přehlednější, založený na vícezdrojovém financování s vysokým podílem a zodpovědností uživatele pobytové služby. V současnosti dochází k větší centralizaci, založené však na financování jednotlivými kantony. Náklady na zdravotní péči jsou hrazeny ze zdravotního pojištění dle 12 stupňů péče, kdy na jeden stupeň připadá 20 minut. Každý stupeň péče pak představuje platbu zdravotní pojišťovny ve výši 9 CHF. Část péče je hrazena i uživatelem služby, avšak max. 20 %, tj. maximální roční úhrada činí tak CHF ročně. [24, s. 102] Z toho vyplývá, že zdravotní pojišťovny platí CHF na den, klient doplácí max. 21,6 CHF (omezeno na max. částku za rok). Financování zdravotní péče je tak jasně dáno, platí pro všechny kantony. Klient se podílí na úhradě, je tak nucen k zodpovědnosti za své zdraví. Současně ví, že dostává tu nejkvalitnější péči, navíc je chráněn omezením max. úhrady. Financování sociálních služeb, jak bylo uvedeno výše, je ve Švýcarsku vícezdrojové, stejně jako u nás. Rozdíl je ovšem v tom, že je zde jasně stanovena posloupnost čerpání z jednotlivých zdrojů, přičemž se vždy musí vyčerpat předchozí zdroje financování. I zde se využívá kromě pravidelných příjmů klienta také jeho majetek a případně příspěvek na úhradu služeb od příbuzných. Je zde také více rozšířen systém připojištění (např. zaměstnavatelské), neboť služby jsou ve Švýcarsku pochopitelně velmi drahé. Dnes je proto téměř 60 % osob pobírajících důchod a žijících v domovech pro seniory odkázáno na dávky doplňkového pojištění [25, s. 18]. Jasně dané podmínky a struktura financování tak umožňuje bezproblémový chod zařízení a plánování sociálních služeb do budoucna. Ukážeme si na následujícím grafu, z jakých zdrojů jsou pobytové sociální služby ve Švýcarsku hrazeny: 45

46 Graf 8 Struktura financování stacionární péče ve Švýcarsku sociální pomoc 0,4% dávky pro bezmocnost 5% doplňkové služby 19% zdravotní pojišťovny 22% kantony, obce 7% úhrady obyvatel 47% Zdroj: [25] Na první pohled je z grafu zřejmé, že téměř polovinu ceny za služby si klient hradí sám. Dále je zde téměř čtvrtinový podíl na úhradě od zdravotních pojišťoven, což je logické, neboť zdravotní péče tvoří nezanedbatelnou část těchto sociálních služeb. Významnou složkou financování jsou i doplňkové služby. Obecně jsou pobytová zařízení ve Švýcarsku mnohem aktivnější než v Čechách v oblasti styku s veřejností, práce s dobrovolníky (ti prací zdarma přece přináší peníze) a provozováním podnikatelské činnosti. Často jsou provozována restaurační zařízení a různé chráněné dílny, prádelny, zásilkové služby atd. Také dochází k prodeji zahradních a zemědělských produktů z vlastních provozů. Překvapením je i podnikání v oblasti účetního a daňového poradenství, správa majetku, správa nemovitostí, poradenství při rekonstrukcích a prodeji. Tyto služby jsou určeny převážně seniorům, spolupráce funguje i se školami, studenty a obcemi. Některá zařízení provozují např. i mateřskou školku, pečovatelské a terénní služby. Obce často přispívají na provoz zařízení, pokud jsou klienty jejich obyvatelé. Z grafu vyplývá, že na rozdíl od ČR jsou dotace z veřejných zdrojů spíše doplňkovým zdrojem financování. Uvedená struktura se již blíží ideální koncepci. 46

47 Pro úplnost si uveďme zdroje financování sociálních služeb seřazené dle čerpání: o Starobní nebo invalidní důchod o Dávky pro bezmocnost (obdoba příspěvku na péči, nezávislé na příjmu) o Dobrovolné připojištění (často financováno zaměstnavatelem) o Výnosy z movitého a nemovitého majetku (prověření majetkových poměrů) o Doplňkové dávky (nárok pokud nestačí důchod) o Dávky sociální pomoci (výjimečně) o Úhrady od obce o Úhrady od kantonů Systém financování je přehledný, vyvážený, s největším podílem uživatele služby, což je logické. Nezatěžuje nadměrně veřejné rozpočty, více je využito pojištění a připojištění, než nepojistné dávky. Přesto i zde hrozí rizika jako i v jiných systémem. S demografickým vývojem a nárůstem ošetřovatelské péče budou stoupat i úhrady v těchto pobytových zařízeních. Proto je nutné se zvyšováním efektivity hledat další zdroje nebo rozšiřovat stávající. 4.3 Optimální řešení financování Pokud vyjdeme ze způsobu financování pobytových služeb v ČR je jasné, že tento systém není dlouhodobě udržitelný a bude vyžadovat poměrně zásadní změny. Nejpalčivějším problémem současnosti je proplácení poskytnuté ošetřovatelské a rehabilitační péče zdravotními pojišťovnami. Pojišťovny dobrovolně platby určitě nezvýší. Brání se, že na to nemají peníze. V systému zdravotního pojištění je však peněz dost, pouze jsou neefektivně rozdělovány a nefungují kontrolní mechanismy. Je to jistě problém financování zdravotnictví, který se stále nedaří vyřešit. Bude to však nutné i s ohledem na narůstající náklady zdravotnictví. V zásadě je nemožné, aby byla zdravotní péče proplácena v podstatně nižších částkách v zařízeních sociálních služeb 47

48 než ve zdravotnických. Zvláště pokud se jedná o stejné úkony prováděné stejným odborným personálem. Sociální zařízení nemají dostatek financí, proto nemohou zdravotní péči dotovat. Lze to řešit patrně pouze na úrovni vlády, problémem však je, že se jedná o dvě ministerstva, zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Tyto dvě ministerstva však mají na věc odlišné názory. Výsledkem by mělo být jasné stanovisko vlády a nařízení pro zdravotní pojišťovny. Další významnou složkou financování služeb je úhrada klientů. Ti si často neuvědomují, že částka, kterou platí, nestačí na uhrazení ani poloviny nákladů. Omezení maximální výše úhrady je jistě v pořádku s ohledem na výši důchodů a v budoucnu bude i nadále navyšováno. Není však nikde stanoveno, kdo hradí pobyt, pokud klient nemá na plnou úhradu. To by mělo být dořešeno, např. formou dotace ve výši neuhrazené částky. Zásadním způsobem bude nutné stanovit v těchto případech spoluúčast klienta z jeho majetku, jak je tomu i v jiných zemích. Pokud by mu na úhradu služeb nestačil jeho pravidelný příjem, hradil by tyto služby ze svého movitého majetku, případně prodejem nemovitostí nebo zástavním právem ve prospěch poskytovatele. Podílet na úhradách by se měli i příbuzní klienta na základě jejich majetkových poměrů. Pokud by klient nebo příbuzní nedopláceli na pobyt dobrovolně, měl by finanční úřad zjistit ve spolupráci s ČSSZ, Katastrálním úřadem, bankami (podobně jako např. exekutoři) jejich finanční situaci a stanovit částku, kterou mohou doplácet na pobyt. Tímto opatřením by se odstranil problém poskytovatelů služeb s neuhrazenými částkami za pobyt (viz tabulka 12) a umožnilo postupné navyšování spoluúčasti klienta na úhradě služby, např. z nynějších 36 % na 50 % (viz graf 5). V kontextu nutného navyšování úhrad klienta za sociální služby a současného zdražování těchto služeb se neobejdeme bez sociálního připojištění. Optimem by mohla být povinná část hrazená např. zaměstnavatelem (možnost daňových úlev) nebo z příjmu výdělečně činných osob. Dále by mohla být dobrovolná část na základě komerčního připojištění. Ideálně zavést spolu s důchodovou reformou. Další významnou a hojně diskutovanou složkou financování je příspěvek na péči. I když se na něj vynakládají značné prostředky ze státního rozpočtu, neplní svůj původní účel a většina vyplacených peněz není použita na úhradu sociálních služeb, tj. nevrací se do sociálního systému. Příspěvek by měl být vázán na službu. Vyplácel by se buďto registrovaným poskytovatelům na základě smlouvy klienta. V případě domácí péče by mohl Úřad práce, který nyní příspěvek na péči vyplácí, uzavřít smlouvu s osobou, 48

49 která bude o příjemce příspěvku pečovat. Zde by se mohlo jasně stanovit, za jakých podmínek bude příspěvek vyplácen a případné sankce při jeho zneužití. Často totiž není hlášen pobyt příjemce v nemocnici nebo změna zdravotního stavu. Mohlo by být např. stanoveno, že osoba pečující o příjemce ve III. a IV. stupni závislosti, nemůže být současně zaměstnána, atd. Samozřejmostí by byl jednoduše nastavený systém kontrol. Ke zvážení je rozšíření počtu stupňů závislosti ze současných 4 na minimálně 6, tím by došlo ke spravedlivějšímu rozložení výše příspěvku. Uvedenými opatřeními by se minimalizovalo zneužívání příspěvku a ušetřilo nemalé množství finančních prostředků. To by umožnilo příspěvek navýšit, neboť ten nedostačuje již nyní na krytí nákladů péče (je to samozřejmě jen příspěvek), do budoucna se však náklady budou jistě zvyšovat. Také by tyto změny v proplácení příspěvku měly zabezpečit, že v zařízeních poskytující sociální služby, budou všichni klienti s příspěvkem (viz tabulka 6). Poslední významnou složkou financování sociálních služeb jsou dotace, ať už státní nebo samosprávy. Jejich výše příliš zatěžuje veřejné rozpočty, pokud by měla nadále stoupat, systém by patrně zkolaboval. Výše uvedenými opatřeními by se však tento problém měl vyřešit. Bez dotací se sociální systém neobejde, v zásadě by však měli být dotovány pouze osoby, které nemohli sami sebe zabezpečit, z důvodu malého nebo žádného příjmu (např. zdravotně či mentálně postižení). Dotace by tak měly být v mnohem menší míře a přímo konkrétním klientům, kteří nemají na úhradu sociálních služeb ze žádného výše uvedeného zdroje. Tímto by se platby za sociální službu dorovnaly u všech klientů na částku odpovídající nákladům. 4.4 Shrnutí praktické části V praktické části byla popsána finanční stránka provozu sociálních pobytových služeb. V první části jsou uvedeny zdroje financování na celostátní úrovni a také u vybraných příspěvkových organizací. Podrobněji jsou uvedeny údaje u vybraného zařízení Domova důchodců Humpolec. Stručně jsou zmíněny náklady na jednotlivé druhy péče. Jsou zde srovnány tyto náklady vůči úhradám. Bylo shledáno, že žádná péče není plně pokryta úhradou. Zařízení pokrývá zbývající náklady z dotací a příspěvků zřizovatele. 49

50 Podrobněji jsou zmíněny problémové oblasti úhrad. Nejhorší je situace u ošetřovatelské a rehabilitační péče. Zde zdravotní pojišťovny hradí pouze cca 20 % nákladů. O něco lepší je situace u příspěvku na péči. Z něho je hrazeno průměrně 54 % nákladů na klienta. Úhradu za pobyt a stravu hradí přímo klienti dle ceníku zařízení (max. částka omezena zákonem 170 Kč za stravu a 210 Kč za ubytování na den) a měla by pokrýt náklady. Nevyřešena bývá pouze platba u klientů, kterým příjem na úhradu nestačí. Zařízení jsou tak závislá na dotacích, často ve výši více jak 30 % nákladů. Problémem však je, kromě omezených možností veřejných rozpočtů, že na dotace není právní nárok a jejich přesná výše není dopředu známa. V druhé části je stručně popsáno financování sociálních pobytových služeb v zahraničí, Rakousku a Švýcarsku. Zde nejsou zařízení tolik závislá na dotacích. Větší část úhrad za poskytnuté služby nese uživatel. Výše příjmu zařízení je tak jasně dána a je známa dopředu, což umožňuje plánování a zařízení neexistují v nejistotě. Systém je celkově přehlednější, jsou dána jasná pravidla. Provozovatelé také více spolupracují s veřejností a provozují doplňkové činnosti a služby. Ve třetí části je na základě získaných poznatků navrženo optimální řešení financování sociálních služeb. I když vzhledem k celkové složitosti a finanční náročnosti ani toto řešení není ideální, přineslo by zcela jistě zásadní pokrok. Existují další návrhy, které jsou však komplikovanější a nemusely by být tak účinné a vytvářet prostor k nedodržování všech zásad. Např. příspěvek na péči by se mohl vyplácet tzv. ve dvou variantách. V hotovosti přímo příjemci jako dosud, na neregistrovanou domácí péči, ale ve snížené výši 80%. Naopak při platbě bezhotovostně registrovanému poskytovateli by se vypláceli ve zvýšené částce 120 % současné hodnoty. Tím by bylo použití příspěvku přímo na platbu sociálních služeb zvýhodněno. Ovšem část příjemců by stále mohla používat příspěvek dosavadním způsobem k vylepšení rodinného rozpočtu, i když ve snížené částce. V této práci doporučené změny ve financování se zdají býti jednoduché a efektivní. 50

51 5 ZÁVĚR Cílem této práce je analýza současného stavu financování sociálních pobytových služeb pro seniory v ČR a návrh řešení na optimalizaci financování. Tento cíl se podařilo naplnit. Bylo zjištěno, že současný systém financování je nadmíru závislý na dotacích z veřejných rozpočtů. Budoucí vývoj si vyžádá další nárůst prostředků na tyto služby. To ostatně ukazuje i praxe v zahraničí, kde jsou náklady podstatně vyšší. Zachování současného stavu by znamenalo stále větší zatížení státního rozpočtu i rozpočtu samospráv. Spolu s poklesem ekonomicky aktivních osob v populaci by to znamenalo další zadlužování a následný kolaps, případně i sociální nepokoje. Proto je nutná změna ve skladbě financování. Vzhledem k situaci, kdy se již delší dobu nedaří najít optimální řešení, je žádoucí provézt zásadní změnu celého systému. Ideálně pak se změnou zdravotnictví a důchodového pojištění, kde je situace obdobná. Zvláště demografický vývoj v populaci již neumožňuje dosavadní způsoby financování těchto systémů, které jsou závislé na státním rozpočtu. Je zcela evidentní, i v jiných zemích, nutnost rychlých změn. Ty by měly spočívat ve větší zodpovědnosti občanů a vést k jejich větší finanční participaci na zdravotním, sociálním a důchodovém zabezpečení. K efektivnímu financování sociálních služeb je nutné zavést proplácení příspěvku na péči výlučně vázané na poskytnuté služby. Je též nezbytné důsledně zamezit plýtvání prostředky a jejich zneužívání, ze systému stále unikají nemalé částky, chybí účinné kontroly. Některá opatření by bylo možné zavést velmi rychle, jiná je nutné zavádět postupně, jako třeba sociální připojištění a postupné navyšování úhrad klienty. Změny by měly přinést zjednodušení a zpřehlednění celého systému financování. To by umožnilo i snadnější kontrolu. Změny nebudou populární, ale odkládání reforem způsobí větší potíže v budoucnu. Doufejme, že se vyslyší názory odborníků z praxe a brzy najde politický konsenzus. 51

52 6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 6.1 Literatura a zdroje 1. ČESKO. Zákon č. 208/2006 Sb., o sociálních službách. 2. MPSV, Sociální služby a sociální práce [online]. [cit ]. Dostupné z: 3. POTŮČEK, Martin a kol., Veřejná politika. Vydání 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 396 s. ISBN KREBS, Vojtěch a kol., Sociální politika. Vydání 5. Praha: Wolters Kluwer ČR, 544 s. ISBN KREBS, Votěch a PRŮŠA, Ladislav, Financování sociálních služeb - teoretická východiska a skutečnost. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita. ISBN VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů ČR [online]. [cit ]. Dostupné z: 7. EUROSTAT, Epp.europa.eu: Eurostat - Tables, Graphs and Maps Interface (TGM) table [online]. [cit ]. Dostupné z: =1&plugin=1&language=en&pcode=tps EUROPEAN COMMISSION, Ec.europa.eu: Europe Europe's growth strategy - European Commission [online]. [cit ]. Dostupné z: 9. EASPD, Socialserviceseurope.eu: Social services Europe - Social Innovation [online]. [cit ]. Dostupné z: 10. VOSTATEK, Jaroslav, Financování a nákladovost sociálních služeb. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky. ISBN PRŮŠA, Ladislav, Jak stimulovat rozvoj sociálních služeb? Ostrava: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta. X. ročník mezinárodní vědecké konference Veřejná ekonomika a správa 2013, Ostrava. 12. KAPLANOVÁ, Lenka, Národní strategie rozvoje sociálních služeb pro období Rezidenční péče. roč. 10, č. 3, s ISSN VÍŠEK, Petr, Optimalizace sociálních služeb. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 130 s. ISBN ČESKO. Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. 52

53 15. PRŮŠA, Ladislav, Ekonomie sociálních služeb. Vydání 2. Praha: ASPI, 180 s. ISBN MPSV, Vybrané statistické údaje o financování [online]. [cit ]. Dostupné z: 17. Je nový systém financování sociálních služeb pro staré občany efektivní? Národohospodářský obzor. 2009, roč. 3, s ISMN ISSN PRŮŠA, Ladislav, Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory. Vydání 1. Praha: VÚPSV, 57 s. ISBN DOMOV DŮCHODCŮ HUMPOLEC. Účetní závěrka roku Humpolec: MPSV, Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok Praha: MPSV. ISBN KRAJ VYSOČINA, Analytické a statistické služby [online]. [cit ]. Dostupné z: https://analytika.krvysocina.cz/sitepages/contributoryorganizations.aspx 22. HORECKÝ, Jiří, Poskytování sociálních služeb v Rakousku. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 23. FINANZ-JOURNAL, Pflegegeld Änderungen 2011, Finanzjournal [online]. [cit ]. Dostupné z: 24. MAREK, Jiří a kol., Sociální služby na rozcestí. Praha: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. ISBN PRŮŠA, Ladislav a HORECKÝ, Jiří, Poskytování služeb sociální péče pro seniory v České republice a ve Švýcarsku: mezinárodní komparace. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky. ISBN PRŮŠA, Ladislav, Ekonomická efektivita zajišťování péče o příjemce příspěvku na péči. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 63 s. ISBN

54 6.2 Seznam tabulek Tabulka 1 Výdaje na sociální ochranu v % HDP - Expenditure on social protection. 13 Tabulka 2 Počty provozovatelů sociálních služeb dle zřizovatele Tabulka 3 Měsíční dotace na lůžko v domovech pro seniory (v Kč) Tabulka 4 Průměrné měsíční úhrady na lůžko dle zařízení Tabulka 5 Náklady na sociální péči na klienta v domově Palata v Kč Tabulka 6 Sociální péče v Domově důchodců Humpolec měsíčně Tabulka 7 Měsíční náklady a úhrada ošetřovatelské péče v Kč na osobu Tabulka 8 Měsíční zdravotní péče v Domově důchodců Humpolec v Kč Tabulka 9 Průměrné náklady a výnosy zařízení v letech Tabulka 10 Průměrné náklady a výnosy všech zařízení dle roků Tabulka 11 Průměrné náklady a výnosy přepočtené na lůžko/měsíc Tabulka 12 Klienti Domova důchodců Humpolec nemající na úhradu Tabulka 13 Dávka na péči v Rakousku Seznam grafů Graf 1 Výdaje na sociálně-zdravotní systém v letech Graf 2 Relace výdajů na sociálně zdravotní systém v % HDP Graf 3 Struktura příjemců příspěvku na péči podle typu poskytované péče (prosinec 2007) Graf 4 Vývoj výdajů na sociální služby v letech Graf 5 Struktura financování Domov důchodců Humpolec Graf 6 Struktura financování sociálních služeb v roce Graf 7 Počty příjemců na péči v Rakousku dle stupňů Graf 8 Struktura financování stacionární péče ve Švýcarsku

55 7 PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Náklady a výnosy 2014 Domov důchodců Humpolec, p.o. Příloha č. 2 - Vývoj počtu obyvatelstva a podílu osob závislých na službách sociální péče v letech Příloha č. 3 - Struktura zaměstnanců v domovech pro seniory v ČR Příloha č. 4 - Struktura zaměstnanců dle vzdělání v domovech pro seniory ve Švýcarsku Příloha č. 5 - Financování jednotlivých služeb 55

56 Příloha č. 1 Náklady a výnosy 2014 Domov důchodců Humpolec, p.o. (v Kč) Náklady DČ - Potraviny pro cizí strávníky DČ - Mzdové náklady DČ - Prádlo ostatní 68 Mzdové náklady Dotace MPSV DČ - Jiný drobný DHM (POE) 864 Mzdové náklady kromě ost. osobních nákla DČ - Materiál pro údržbu mov. majetku 500 Ostatní osobní náklady - DPP, DPČ DČ - Kancelářský materiál 115 Náhrady nezd. za dočasnou prac. neschopnos DČ - Čistící, desinfekční a hygienické 1564 DČ - Pojistné na veřejné zdravotní pojištění 5036 prostř. Potraviny pro klienty DČ - Zákonné sociální pojištění Potraviny pro zaměstnance Zákonné sociální pojištění Dotace MPSV (ZP) Potraviny nápoj. automat Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Potr.-voda do automatů na vodu Zákonné sociální pojištění Dotace MPSV (OSSZ) Pohonné hmoty dopravní prostředky Zákonné sociální pojištění Ložní prádlo DČ - Povinné úraz. poj. zam. (zák. poj. 14 odpověden) Prádlo ostatní Povinné úraz. poj. zam. (zák. poj. odpověden) Odb. literatura pro zaměstnance DČ - zákonné soc. nákl. - povinný příděl do F 560 Tisk včetně předpladného DČ - Náklady na školení zaměstnanců 14 Jiný drobný DHM (POE) DČ - Náklady na OOP-pracovněprávní vztah 644 Materiál pro opravy a údržbu nemovitostí HČ - zákonné soc. nákl. - povinný příděl do F Materiál pro údržbu mov. majetku Náklady na školení zaměstnanců Kancelářský papír běžný Náklady na OOP-pracovněprávní vztah Kancelářský materiál náklady na zdravotní prohlídky Materiál pro terapeutické činnosti Osobní náklady Prací prášky a prostředky do myček Poplatky za užívání dálnic (mýtné) 4500 Čistící, desinfekční a hygienické prostř Daně a poplatky 4500 Krmivo, stelivo, léčivo pro zvířata, zví 5752 Pojištění majetku Zdravotnický materiál Pojištění aut Všeobecný materiál - ostatní Jiné ost. nákl. oškodnění prac. úrazů Všeob. mater. kuchyně Ostatní náklady DČ - Voda a stočné 530 DČ - Odpisy dlouhodobého majetku 4246 DČ - Plyn 1282 Odpisy dlouhodobého majetku DČ - Elektrická energie 7210 DDHM nábytek Vodné a stočné Dotace MPSV DDHM výpočetní technika Voda a stočné DDHM telefony 3290 Plyn Dotace MPSV Ostatní DDHM Plyn Odpisy, rezervy a opravné položky El. energie Dotace MPSV Ostatní finanční náklady 19 Elektrická energie Finanční náklady Daň z příjmů 0 DČ - Opravy strojů a přístrojů 1885 Daň z příjmů 0 Opravy a údržba nemovitostí běžná Opravy dle plánu oprav a mimořádné Náklady celkem

57 Opravy a údržba nemov. (dotace MPSV) Opravy a údr. motor. vozidla Výnosy Opravy strojů a přístrojů Opravy ICT 8441 DČ - Stravování cizí Cestovné - tuzemské Výnosy obědy zaměstnanci Náklady na reprezentaci 5552 Tržby nápojový automat DČ - Telefonní poplatky pevná 217 Ubytování klientů DČ - Praní prádla dodavatelsky 1081 Vyrovnávání účtu 0326a DČ - Komunální odpad 643 Stravování klientů DČ - Revize EPS a EZS a CCTV 51 Příspěvek rodinných příslušníků DČ - Náklady na SW služby 39 Fakultativní služby 3572 nájem nápoj. automat Předpis vratek v dalším měsíci Poštovní a doručovatelské služby Spoluúčast sociál. zařízení Telefonní poplatky pevná Příspěvky na péči Telefonní poplatky mobilní síť Výnosy za zdrav. péči - VZP Internet, datové spoje Doplatky na přísp. na péči za zemřelé Praní prádla (dotace MPSV) VPS ostatní Praní prádla dodavatelsky Pronájem služebních bytů Komunální odpad Výnosy z vlastních výkonů a zboží svoz nebezpečný odpad Čerpání fondů - použití RF - dary Revize a odborné prohlídky plyn Ostatní výnosy z činnosti 94 Revize hasicích přístrojů 5627 Přijaté náhrady od pojišťoven Revize EPS a EZS a CCTV Ostatní výnosy z činnosti 5481 Revize zdravot. techniky Ostatní výnosy Ostatní revize 1000 Výnosy z běžných účtů Poplatky za rozhlas a TV Finanční výnosy Služby PO a BOZP Příspěvek od zřizovatele na běžný provoz Poradenská čin. daňová, účetní atd Dotace MPSV Náklady na SW služby Výnosy z transferů Náklady na služby spojené s propagací 7139 Výnosy celkem Poplatky bance Nákl. na akce pro klienty Deratizace, desinfekce Údržba areálu dodavatelsky Ostatní služby Zdroj: vlastní zpracování na základě [19]

58 Příloha č. 2 - Vývoj počtu obyvatelstva a podílu osob závislých na službách sociální péče v letech Zdroj: [25]

59 Příloha č. 3 Struktura zaměstnanců v domovech pro seniory v ČR Zdroj: [25]

60 Příloha č. 4 Struktura zaměstnanců dle vzdělání v domovech pro seniory ve Švýcarsku Zdroj: [25]

61 Zdroj: [26] Příloha č. 5 Financování jednotlivých služeb (v %)

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

Smlouva o poskytování služby sociální péče v domově pro seniory

Smlouva o poskytování služby sociální péče v domově pro seniory Smlouva o poskytování služby sociální péče v domově pro seniory Město Bílovec se sídlem: Slezské náměstí 1, 743 01 Bílovec IČ: 00297755 zastoupený: Bc. Vlastou Szotkowskou, vedoucí organizační složky (dále

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb.

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

AMICA CENTRUM s.r.o., domov pro seniory, Na Vyhlídce 20, 350 02 Cheb, 354 415 111 Informace o chodu a charakteru domova pro seniory

AMICA CENTRUM s.r.o., domov pro seniory, Na Vyhlídce 20, 350 02 Cheb, 354 415 111 Informace o chodu a charakteru domova pro seniory AMICA CENTRUM s.r.o., domov pro seniory, Na Vyhlídce 20, 350 02 Cheb, 354 415 111 Informace o chodu a charakteru domova pro seniory Určeno zájemcům o pobytovou sociální službu AMICA CENTRUM s.r.o, domov

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 389/13 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb.

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákon... - znění dle 391/11 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Rámcový výklad k poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Rámcový výklad k poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Rámcový výklad k poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách I. DEFINICE SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ROZSAH ČINNOSTÍ Předmětná sociální

Více

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s.

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Rozsah poskytování sociální služby pro pana. Domov se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Poskytnutí ubytování

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálníc... Stránka č. 1 z 27 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí

Více

Smlouva o poskytnutí služby sociální péče - asistenční služby

Smlouva o poskytnutí služby sociální péče - asistenční služby Smlouva o poskytnutí služby sociální péče - asistenční služby Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan(paní)..., nar...., bydliště..., v textu této smlouvy dále jen "Klient" a 2) Charita

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA ORLOVÁ příspěvková organizace Adamusova 1269, 735 14 Orlová-Lutyně. Ceník služeb SSMO

SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA ORLOVÁ příspěvková organizace Adamusova 1269, 735 14 Orlová-Lutyně. Ceník služeb SSMO SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA ORLOVÁ příspěvková organizace Adamusova 1269, 735 14 Orlová-Lutyně Směrnice ředitele č. 1/2014 Ceník služeb SSMO Účinnost od: 1.1.2014 Platnost do: doba neurčitá Schválil: Bc. Jitka

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2011

Zpráva o hospodaření v roce 2011 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2011 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby města

Více

Veřejný závazek. Odlehčovací služba

Veřejný závazek. Odlehčovací služba Účinnost od: 23.7.2015 Strana / Počet stran: 1/5 Verze číslo: 4 Garant: Ryjáčková Romana Vedoucí služby Ověřovatel: Bc. Ludmila Lacinová Schvalovatel: Správce dokumentace Mgr. Eva Šulcová Představitel

Více

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK I. Základní informace Název: Domov důchodců Humburky Druh poskytované sociální služby: Domov pro seniory Adresa: Humburky

Více

Smlouva o poskytnutí sociální služby pečovatelská služba

Smlouva o poskytnutí sociální služby pečovatelská služba DOMOV PRO SENIORY A DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU MARIÁNSKÉ LÁZNĚ příspěvková organizace uzavřená mezi Smlouva o poskytnutí sociální služby pečovatelská služba č. v souladu se zák. č. 108/2006 Sb. o sociálních

Více

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH

Katalog sociálních služeb v Moravskoslezském kraji OBSAH OBSAH Úvod... 2 O sociálních službách... 3 Sociální poradenství ( 37)... 6 Osobní asistence ( 39)... 7 Pečovatelská služba ( 40)... 8 Tísňová péče ( 41)... 10 Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42)...

Více

Domov pro seniory a domov se zvláštním režimem. Úhrada klienta

Domov pro seniory a domov se zvláštním režimem. Úhrada klienta Ceník Od 1. ledna 2007 nahradila dávku zvýšení důchodu pro bezmocnost nová dávka, příspěvek na péči ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. (dále jen PNP )

Více

Stanovení podmínek a částek úhrady za poskytnutí pobytové sociální služby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče LDN Rybitví

Stanovení podmínek a částek úhrady za poskytnutí pobytové sociální služby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče LDN Rybitví Léčebna dlouhodobě nemocných Rybitví, Činžovních domů 140, 533 54 Rybitví IČ: 00190560, tel. : 466 680 125 7, fax: 466 680 326, číslo bankovního účtu 32731561/0100 Stanovení podmínek a částek úhrady za

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu

Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu Změna druhologie sociálních služeb návrh 1 (nejfrekventovanější názor externích expertů MPSV) do konzultačního procesu Priority Základem je zpřehlednění systému sociálních služeb, odstranění duplicit v

Více

DPS Žlutice, p. o. Pod Strání 467, 364 52 Žlutice. Výroční zpráva DPS Žlutice, p.o. za rok 2012

DPS Žlutice, p. o. Pod Strání 467, 364 52 Žlutice. Výroční zpráva DPS Žlutice, p.o. za rok 2012 DPS Žlutice, p. o. Tel.: 353 393 269 Pod Strání 467, 364 52 Žlutice e-mail: dpszlutice@seznam.cz IČ 70891079 Výroční zpráva DPS Žlutice, p.o. za rok 2012 1 Obsah 1. Kontakty...3 2. Historie...3 3. Kapacita

Více

Osobní asistence 17. listopadu 373/36, 743 01 Bílovec

Osobní asistence 17. listopadu 373/36, 743 01 Bílovec Smlouva o poskytnutí služeb osobní asistence Město Bílovec se sídlem: Slezské náměstí 1, 743 01 Bílovec IČ: 00297755 zastoupený: Bc. Vlastou Szotkowskou, vedoucí organizační složky (dále jen poskytovatel

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

Popis činností. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy celodenní strava racionální. celodenní strava dietní

Popis činností. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy celodenní strava racionální. celodenní strava dietní Seznam poskytovaných činností Zvolené činnosti 1) Popis činností Cena poskytnutí ubytování Jednolůžkový pokoj Vícelůžkový pokoj 200 Kč / den 180 Kč / den poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

SKUPINA ÚKONŮ / JEDNOTLIVÉ ÚKONY 1. Pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu

SKUPINA ÚKONŮ / JEDNOTLIVÉ ÚKONY 1. Pomoc při zvládání běžných úkonů o vlastní osobu Charitní pečovatelská služba Kelč Kelč 262 tel.: 571 641 018 777 746 341 e-mail: iveta.minarova@valmez.charita.cz Jedním z mnoha zařízení Charity Valašské Meziříčí je Charitní pečovatelská služba Kelč.

Více

SAZEBNÍK ÚHRAD PLATNÝ OD 1. 3. 2012. Poskytnutí ubytování, které má znaky domácnosti, včetně praní a drobných oprav ložního prádla a ošacení, žehlení.

SAZEBNÍK ÚHRAD PLATNÝ OD 1. 3. 2012. Poskytnutí ubytování, které má znaky domácnosti, včetně praní a drobných oprav ložního prádla a ošacení, žehlení. SOCIÁLNÍ SLUŽBY KARVINÁ Chráněné bydlení V Aleji 434, 734 01 Karviná - Ráj ------------------------------------------------------------------------------------------------- SAZEBNÍK ÚHRAD PLATNÝ OD 1.

Více

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13. Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu

Více

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Datum doručení (vyplní domov): Evidenční číslo (vyplní domov):. Zájemce o poskytování sociální služby:. příjmení jméno rodné příjmení 2. Narození:. den,

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Sazebník fakultativních služeb s platností od 1.1.2014

Sazebník fakultativních služeb s platností od 1.1.2014 Administrativa Centrin CZ s.r.o. Poskytovatel sociálních služeb Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem IČ 27656535 č.ú. 434893379/0800 Sazebník fakultativních služeb s platností od 1.1.2014 Administrativní

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2012

Zpráva o hospodaření v roce 2012 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2012 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek 1 Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji

Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Příprava modelu víceletého financování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Aktuální stav a perspektivy v oblasti plánování a financování sociálních služeb Hradec Králové, 21. 6. 2012 1 Víceleté

Více

Druhy sociálních služeb

Druhy sociálních služeb Druhy sociálních služeb V materiálu jsou souhrnně uvedeny jednotlivé druhy sociálních služeb podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách (tj. část třetí zákona 37 až 70). U každé sociální služby

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Sazebník péče pro uživatele sociální služby Domov pro seniory Letovice

Sazebník péče pro uživatele sociální služby Domov pro seniory Letovice Centrum sociálních služeb města Letovice, příspěvková organizace J. Haška 1082/12, 679 61 Letovice, IČ: 71 23 27 45, č. ú. 35 4327880247/0100 Sazebník péče pro uživatele sociální služby Domov pro seniory

Více

Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC

Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory Petr Skondrojanis, LMC Podíl krátkých úvazků na trhu práce v ČR 2009 5,5% 2010 6,2% 2011 5,7% (zdroj ČSU) Průměr EU 19,3% 4Q 2010 Porovnání s ostatními zeměmi

Více

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF. Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF. Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466 Zřizovatelem pečovatelské služby je Město Varnsdorf. Pečovatelská služba je poskytovaná v souladu se zákonem č. 108/2006

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit

Více

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Dotační řízení pro rok 2013 bylo vyhlášeno v srpnu roku 2012, sběr žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pak probíhal v září a říjnu roku 2012.

Více

službách ze dne 15. listopadu 2006,kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ČÁST PRVNÍ

službách ze dne 15. listopadu 2006,kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ČÁST PRVNÍ VYHLÁŠKA č 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ze dne 15. listopadu 2006,kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách DATUM AKTUALIZACE:

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Smlouva o poskytnutí sociální služby odlehčovací služby poskytované v domově pro seniory v Mariánských Lázních

Smlouva o poskytnutí sociální služby odlehčovací služby poskytované v domově pro seniory v Mariánských Lázních DOMOV PRO SENIORY A DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU MARIÁNSKÉ LÁZNĚ příspěvková organizace Smlouva o poskytnutí sociální služby odlehčovací služby poskytované v domově pro seniory v Mariánských Lázních č.

Více

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR 3 základní druhy sociálních služeb v ČR Služby sociální péče Sociální prevence Sociální poradenství

Více

Soutěž ve zdravotnictví

Soutěž ve zdravotnictví Soutěž ve zdravotnictví MUDr. Pavel Vepřek listopad 2012 Vývoj zdravotních systémů do 2. poloviny 19. století problém: zajištění pomoci při nemoci, zranění,sociální slabosti řešení: lékař, charita tisíciletý

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2013

Zpráva o hospodaření v roce 2013 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2013 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek 1 Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby

Více

Smlouva o poskytování osobní asistence

Smlouva o poskytování osobní asistence Smlouva o poskytování osobní asistence Uzavřená dle 91 a 39 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

Více

I. Předmět smlouvy. II. Rozsah poskytování sociální služby. 1. Poskytovatel nabízí uživateli tyto základní činnosti při poskytování služby:

I. Předmět smlouvy. II. Rozsah poskytování sociální služby. 1. Poskytovatel nabízí uživateli tyto základní činnosti při poskytování služby: Smlouva o poskytování sociálních služeb (dále jen Smlouva ) dle ustanovení 44 a 91 zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění uzavřená níže uvedeného dne měsíce a roku mezi smluvními

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

II. Rozsah poskytování sociální služby

II. Rozsah poskytování sociální služby ADP SANCO, Vrahovická ul. 109, 798 11 Prostějov SMLOUVA O POSKYTNUTÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE uzavřená dle zákona č. 108/2006 Sb. v platném znění Uživatel: jméno a příjmení datum narození adresa bydliště kontaktní

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech META 2007 Praha, 8. 3. 2007 Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu ODS 1 Společné výzvy stárnutí populace delší dožití, nižší

Více

Smlouva o poskytování pečovatelské služby

Smlouva o poskytování pečovatelské služby Smlouva o poskytování pečovatelské služby Pan.. nar., Praha 9 - Horní Počernice (dále jen uživatel ) a Městská část Praha 20 Úřad městské části Jívanská 647/10 193 21 Praha 9 - Horní Počernice (dále jen

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Smlouva o poskytování služby sociální péče v Domově Modrý kámen, poskytovateli sociálních služeb. tuto. I. Rozsah poskytování sociální služby

Smlouva o poskytování služby sociální péče v Domově Modrý kámen, poskytovateli sociálních služeb. tuto. I. Rozsah poskytování sociální služby Domov Modrý kámen, poskytovatel sociálních služeb Příspěvková organizace SK Nerudova 1470, Mnichovo Hradiště, 295 01,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Denní stacionář Mikulov (reg. Krajský úřad JMK, č. 9926088)

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Denní stacionář Mikulov (reg. Krajský úřad JMK, č. 9926088) SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Denní stacionář Mikulov (reg. Krajský úřad JMK, č. 9926088) Číslo smlouvy.. Pan/paní (slečna): Datum narození: Trvale bytem: Adresa současného pobytu: Zastoupený/á:

Více

Smlouva o poskytnutí služby sociální péče ve zdravotnickém zařízení

Smlouva o poskytnutí služby sociální péče ve zdravotnickém zařízení Strana 1 (celkem 5) Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče, p. o. Perninská 975 362 21 Nejdek IČ: 69979821 Smlouva o poskytnutí služby sociální péče ve zdravotnickém zařízení Níže uvedeného dne,

Více

VZOROVÁ SMLOUVA! Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v sociálně terapeutické dílně

VZOROVÁ SMLOUVA! Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v sociálně terapeutické dílně Smlouva o poskytnutí služby sociální péče v sociálně terapeutické dílně Níže uvedeného dne, měsíce a roku u z a v ř e l i 1) Pan (paní).. bydliště:. narozen (a): (v textu této smlouvy dále jen "Klient")

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Centrum denních služeb

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Centrum denních služeb VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Centrum denních služeb I. Základní informace Adresa: Středisko sociálních služeb Chlumec nad Cidlinou o.p.s. Palackého 310, 503 51, Chlumec nad Cidlinou Ředitel:Ing. Ladislav ŠIMEČEK Kontakty:

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Smlouva o poskytnutí služby sociální péče č./ze dne..

Smlouva o poskytnutí služby sociální péče č./ze dne.. Smlouva o poskytnutí služby sociální péče č./ze dne.. Smluvní strany: Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb příspěvková organizace Pastýřská 4, Cheb 350 02 zastoupená MUDr. Ing. Robertem Plachým

Více

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zorný úhel Ministerstva financí nové atributy veřejných financí Fiskální udržitelnost veřejných

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

CENÍK CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ LETOVICE

CENÍK CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ LETOVICE CENÍK CHRÁNĚNÉHO BYDLENÍ LETOVICE Čl. I Obecná ustanovení 1) Platba za poskytování sociální služby CHB Letovice je stanovena ve smyslu tohoto ceníku. Celková platba za službu CHB Letovice se skládá z platby

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo INFORMACE PRO ZÁJEMCE Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB, Mikulášské náměstí 482/12, 669 02 Znojmo Centrum denních služeb je zařízení s denním

Více

I. Předmět smlouvy. II. Účel smlouvy

I. Předmět smlouvy. II. Účel smlouvy Smlouva o poskytování sociálních služeb (dále jen Smlouva ) dle ustanovení 48 a 91 zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění uzavřená níže uvedeného dne měsíce a roku mezi smluvními

Více

PRACOVNÍ MATERIÁL. Příloha č. 2

PRACOVNÍ MATERIÁL. Příloha č. 2 PRACOVNÍ MATERIÁL Příloha č. 2 Jedna specializovaná veřejnoprávní instituce - Pracovní úrazová pojišťovna (Výseč z pracovního nástinu návrhu řešení.) 1. Jedna veřejnoprávní instituce pod dohledem státu,

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

II. Ubytování. 2) Za poskytnutí ubytování a služeb s ním spojených je klient povinen hradit částku:.. Kč/den

II. Ubytování. 2) Za poskytnutí ubytování a služeb s ním spojených je klient povinen hradit částku:.. Kč/den Domov Modrý kámen, poskytovatel sociálních služeb Příspěvková organizace SK Nerudova 1470, Mnichovo Hradiště, 295 01,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Organizační řád pečovatelské služby

Organizační řád pečovatelské služby Město Šenov Radniční náměstí 300, 739 34 Šenov pečovatelská služba Organizační řád pečovatelské služby I. Základní ustanovení veřejný závazek I.1 Úvod Poskytovatelem pečovatelské služby je Město Šenov,

Více

Návrh plánu rozvoje sociálních služeb. v Rousínově

Návrh plánu rozvoje sociálních služeb. v Rousínově Návrh plánu rozvoje sociálních služeb v Rousínově V Rousínově, 27.11.2007 Zpracovala: Ludmila Havlíčková OBSAH I. ÚVOD 3 II. URČENÍ PLÁNOVACÍHO OBDOBÍ 4 III. VIZE, KTEROU PLÁN NA DANÉ OBDOBÍ NAPLŇUJE 4

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více