Základy EKG. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka

Transkript

1 Základy EKG Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka

2 Elektrokardiografie Poskytuje nám grafický záznam elektrické aktivity srdce Snímání z povrchu těla se provádí z končetin a z hrudníku. 12-ti svodové EKG se skládá: 3 bipolární končetinové svody I, II, III 3 unipolární zesílené svody avr, avl, avf 6 unipolárních hrudních svodů V 1 V 6

3 Bipolární končetinové svody Znamenají rozdíly potenciálů mezi dvěma elektrodami. Svodná místa jsou na končetině a dávají tzv. Einthovenův trojúhelník I. Svod: PHK LHK II. Svod: PHK LDK III. Svod: LHK - LDK

4 Unipolární svody Zjišťují potenciály z jednoho místa proti druhému místu. 3 unipolární zesílené svody (končetinové) avr PHK avl LHK avf LDK Tvoří uzavřený kruh Goldbergerovy svody

5 Hrudní svody V 1 4 mezižebří vpravo V 2 4 mezižebří vlevo V 3 uprostřed mezi V 2 a V 4 V 4 5 mezižebří v levé medioklavikulární čáře (střed klíčku) V 5 ve výši V 4 v levé přední axilární čáře V 6 ve výši V 4 v levé střední axilární čáře

6 Pravostranné hrudní svody jsou umístěny vůči svodům V 1 V 6 v zrcadlovém uspořádání na hrudníku směrem doprava jsou důležité při průkazu infarktu pravé komory

7 Zadní svody jsou umístěny za svod V 6 V 7 - zadní axilární čára vlevo v úrovni svodu V 6 V 8 - skapulární čára vlevo v úrovni svodu V 6 V 9 - paravertebrální čára vlevo v úrovni svodu V 6 jsou důležité při průkazu zadního infarktu

8 Končetinové svody Pravá horní končetina červená Levá horní končetina žlutá Pravá dolní končetina černá Levá dolní končetina zelená

9 Monitorovací svody Používají se pro sledování arytmií u pacienta na lůžku, ale i při Holterově monitorování a při telemetrickém sledování nemocných na standardních oddělení.

10 12-ti svodové EKG Svody II, III, avf zobrazují spodní stěnu levé komory Svody V 1 V 6 zobrazují přední stěnu levé komory Svody avl, I zobrazují boční stěnu levé komory Ze všech svodů je nejméně přínosný svod avr a proto si ho nevšímejte

11 Speciální EKG papír Rychlost záznamu (posunu papíru) ekg: nejčastěji 25 mm/s

12 Jak získat kvalitní záznam? správné umístění elektrod konstantní pozice hrudních svodů při opakovaných záznamech (lze označit fixem) klidný pacient bez třesu údaje na křivce rychlost posunu papíru 25mm/s kalibrace přístroje 10mm = 1mV

13 Vlna P je projevem depolarizace síní (depolarizace ztráta napětí v bb) normálně netrvá déle než 0,11 s (3 čtverečky) a nebývá vyšší než 2,5 mm (0,25mV) nejlépe se určuje ve svodě II a V 1 je zpravidla pozitivní ve všech svodech kromě avr následuje-li po vlně P v pravidelných intervalech QRS komplex, jde o sinusový rytmus negativní vlna P ve svodech II, III, avf nebo hrudních značí junkční rytmus vlna P chybí: fibrilace síní, flutteru síní, SA blok, komorová a supraventrikulární tachykardie, fibrilace a flutter komor, junkční rytmus

14 Úsek (interval) P-Q nebo P-R měříme od začátku vlny P k začátku kmitu Q nebo R (není-li Q vytvořeno) P-Q je normálně izoelektrické je dobou od vzniku depolarizace v síních k nástupu depolarizace komor normálně není kratší než 0,12 s (3 čtverečky) a delší než 0,20 s (1 velký čtverec) při tachykardii se P-Q zkracuje, při bradykardii prodlužuje každé prodloužení P-Q označujeme jako AV blok I. stupně příčiny prodloužení P-Q nad 0,20 s léčba digitálisem, beta blokátory, revmatická myokarditída příčiny zkrácení P-Q pod 0,12 s sy. Preexitace - WPWsy., sinus. tachy., junkční rytmus, fyziologicky u dětí

15 Komplex QRS kmit Q vyjadřuje depolarizaci septa a papilárních svalů, je široký do 0,03 s (1 čtvereček) a hluboký do 3 mm komplex QRS označujeme též jako depolarizační fázi komorového elektrokardiogramu, normálně netrvá déle než 0,10 s (2,5 čtverečku) příčiny rozšíření QRS nad 0,10 s je kompletní blokáda Tawarových ramének, komorové extrasystoly, komorová tachykardie, idioventrikulární rytmus

16 Úsek (interval) S-T podstatou je repolarizace komor (repolarizace obnovení napětí v bb) průběh tohoto úseku je normálně shodný s izoelektrickou rovinou za patologické hodnotíme, odchýlí-li se záznam úseku S-T nahoru (elevace) nebo dolů (deprese) nejméně o 1 mm v končetinových a nejméně o 2 mm v hrudních svodech

17 Elevace S-T úseku 1) AIM změny v akutním stádiu, kdy jsou elevace S-T úseku tzv. Pardeeho vlna - elevace jsou v příslušných svodech podle lokalizace AIM - v protilehlých svodech jsou často zrcadlové deprese S-T úseku 2) Perikarditida elevace jsou ve všech svodech, nejsou tak obrovské jako u AIM - nikdy nemá kontralaterální deprese 3) Srdeční aneurysma - aneurysma po IM se projevuje na EKG trvalou elevací S-T úseku

18 Vlna T je projevem ústupu elektrického podráždění komorové svaloviny tedy o repolarizaci komor ve všech svodech je pozitivní, pouze avr je negativní normálně trvá 0,2 s (1 velký čtvereček) a její výška je 2-8 mm Patologická vlna T 1) koronární T je hluboká asymetrická negativní vlna T, hlubší než 5 mm - typické pro IM v příslušných svodech podle lokalizace 2) ploché T bývá u myokarditidy 3) nízké, oploštělé až invertované vlny T bývají u hypokalémie 4) asymetrické neg.t blokády ramének, hypertrofie LK 5) vysoké, špičaté T - hyperkalemie hrotnaté - hyperkalemie koronární T ploché, ploše negativní - myokarditida asymetrické negativní - hypertrofie LK, BLRT, BBRT

19 Vlna U objevuje se na křivce za vlnou T normálně bývá patrná ve svodu V 2 a V 3 dodnes přesně nevíme, proč vzniká soudí se na pozdější repolarizaci septa či opožděnou repolarizací některých oblastí komory

20 Nakonec stanovíme diagnózu