JE AS, ABYCHOM VSTOUPILI DO ODPOINUTÍ

Transkript

1 JE AS, ABYCHOM VSTOUPILI DO ODPOINUTÍ CECIL J. ducille (konference Living Word/Omega Message, Michigan, 1987) Jsme Bohu velmi vdní za výsadu, kterou nám dal, že zde s vámi mžeme být. Vlastn bychom tu chtli být poád, jenže jsme stále nkde jinde. Chvála Pánu. Ped dvma týdny jsme se vrátili z Afriky. Pipadá nám však, jako bychom ješt nepekonali asový rozdíl. Probouzíme se ve dv hodiny v noci a myslíme si, že je ráno. To víte, šest hodin rozdílu je šest hodin. Je to vlastn poprvé, co nás to takhle fyzicky zmohlo. Myslíte si, brati, že se s námi nco dje? Neíkejte, že ne! Já si myslím, že mládneme. Víte, je to zvláštní leze na vás stáí a vy o tom vlastn ani nevíte. Lidé jako já se nikdy staí necítí. A jsem si jist, že se ani nikdy cítit nebudou. Ten nepíjemný pocit stáí pichází jen tehdy, když zjistíme, že máme zase narozeniny. Takže jsme s oslavami narozenin už dávno pestali. A i když si íkáme, že neslavit narozeniny je vlastn duchovní záležitost, vyhovuje nám, že nám nikdo každý rok znovu nepipomíná: Všechno nejlepší k narozeninám! Však to znáte. To si pak vždycky íkám: Zase jsi o rok starší. Takže když dojde na naše narozeniny, klidn je jen tak pejdeme a moc se o nich nezmiujeme. Chvála Bohu. V Africe jsme se mli nádhern. Nádhern v tom smyslu, že jsme pežili. Spousta vcí nás tam mohla pipravit o život. Situace byla tak tžká, že jsem opravdu rád, že nám ped tou cestou žádný z vás, brati, netvrdil: Pán mi ekl, že mám jet do Afriky. Míním tím, že jsem rád, že vám to Bh zatím neekl. Jinými slovy vím, že jednou pojedete. Vím, že si Bh pipravuje mladší lidi, než jsme my. Pro Afriku totiž musíte mít hodn energie. Lidé k vám po celý den picházejí, aby si nechali posloužit. Celý dlouhý den. K tomu samozejm celou noc sloužíte ve shromáždní, až se to místo pímo otásá... Chci tím íct, že jsem nikdy nevidl tak intenzivní posedlost neistými duchy. Co tím myslím? Lidé v Africe uctívají rzné duchy a zárove se jich bojí. A protože se jich bojí, pinášejí jim obti. íkají tím: Netrapte nás, nechte nás žít a my vám za to zaplatíme. Mnohé 1

2 dti jsou tmto duchm obtovány jako živé obti. Ješt stále tam dochází k lidským obtem. Celé rodiny tak jednají proto, aby si zachovaly život. Bh tam však tentokrát promluvil velmi silné slovo. Slovo o tom, že nadešel as, kdy kesané musí zlomit moc toho neistého ducha, který nad nimi ješt stále vládne. Je teba, aby povstali a s obtmi skoncovali. Slaví tam napíklad jeden svátek, který my bychom asi nazvali dožínky. íkají tomu svátek Yam. Bhem nj se ást pokrmu obtuje áblu. Zárove se mu také odlívají úlitby, pi kterých musí být pítomna krev. Mnozí z tch duch jsou velice silní. V Africe to není jako tady v Americe. Tady jsou duchové rafinovaní, lstiví. V Africe jsou velice silní. Vzpomínám si, co se stalo, když jsme tam jeli pedposledn. Za úpln jasného dne se jeden neistý duch najednou objevil ve škole, kde bylo asi devt set dtí. Ty zaaly šílet. Prchaly a jeely, skákaly z oken. Tináct jich zemelo. Takové vci se tam djí; to my zde nezakoušíme. Tehdy museli nasadit dokonce i armádu, aby lidi udržela alespo v njakých mezích. Tolik byli vydšení. Takže už chápete, co se v tchto zemích dje. A vy do takové zem jedete a zlí duchové, kteí jí vládnou, si vás nejprve proví. Otestují vás, aby pišli na to, jakou máte slabost. Chci vám íct, že každý z nás má své slabosti. Je však pravda, že jsme se z Afriky vrátili silnjší, než jsme do ní odjíždli. V jednom okamžiku to však bylo tak tžké, že kdybychom nebyli vázáni letenkou, díky které jsme se nemohli dostat ven ze zem díve, byli bychom odjeli. Dokážete si tedy pedstavit, jak zlé to bylo. Ti duchové nejprve vyšlou nco jako komára, aby vám odebral vzorek krve. Myslíte si, že je to komár, a pitom se jedná o nco úpln jiného. Na ruce vám sice sedí njaký hmyz, ale zase se vznese a vrátí se zpt, odkud pišel. Na základ tohoto vzorku vás ti duchové prozkoumají a zjistí vaši slabost. Naší slabostí tentokrát bylo to, o em jsme si mysleli, že je naší silnou stránkou. ábel je velmi chytrý. Je to inteligentní bytost, která o mnoho pesahuje naše chápání. Vaše slabost je napíklad v tom, že toužíte sloužit Bohu. Co se tedy stane? Pijde k vám ábel a ukáže vám zpsob, jak Bohu sloužit lépe. Myslíte si, že sloužíte Bohu, a pitom to dláte ábelským zpsobem. Nebo tlesným zpsobem. I nás si tedy prozkoumali. Zjistili, že naší silnou stránkou je to, že jsme s mojí ženou Mavis jedno. Že umíme spolen plynout jako jeden lovk. Co tedy udlali? Pišli na to, že jsem schopen se tak zabrat do Božího Slova, 2

3 že nevidím, neslyším. A tak máte dva lidi, kteí spolupracují na Božím díle, a najednou pijde rozdlení. Ano, ano, ano, Mavis, amen, dobré ráno, polibek... Ano, Mavis. Sice jsem s ní mluvil, ale ve skutenosti jsem ji vbec nevnímal. To zpsobilo rozdlení ve služb. Moje žena byla ode m najednou odlouena a cítila se sama. Bhem dne jsem se píliš zamstnával ostatními lidmi; na každého jsem se usmíval, chválil jsem Boha, žehnal lidem a ji jsem prost úpln odstril. Jak tam tak sama sedla, zaala volat k Bohu. Divil jsem se a íkal jsem si: Co to s ní je? Dláme tady úžasné vci, boíme satanovo království, na shromáždní picházejí tisíce lidí a tak dále. Já jsem tím vším nadšený... Co to s ní je? V noci jsme vbec nemohli spát. Mavis stále plakala a plakala. A já tam tak sedím a modlím se a pemýšlím nad tím, co se dje špatn. Ve dv hodiny v noci jsem najednou dostal zjevení! To zjevení znlo: Vyže odsud ábla. Vyskoil jsem tedy a ekl jsem: Jdi odsud, áble! Satana jsem napomenul a pouto se zlomilo. A co víc, mn se otevely oi. Vím, že nkteí z vás chtjí být misionái. Nemyslete si ale, že jezdit na misii je snadný úkol. Jste zvyklí na ábly, kteí jsou kolem vás, na ty místní. Ale když se odsud vydáte do jiné oblasti, zakusíte rozdíl. Proto musíte nejprve zvítzit tady. Když odsud vykroíte jinam, místní áblové pošlou takový telegram tm druhým a eknou jim: Je na cest k vám. Jeho slabosti jsou za prvé, za druhé, za tetí. A oni na to odpoví: OK, máme ho. Nejprve se jakoby stáhnou, abyste mli pocit, že vám to jde náramn dobe. A když za vámi zane picházet spousta lidí, napadnou vás. ábel útoí na každou služebnost. V Africe jsme vidli jednoho velkého ducha-ženu, jak ovládá celý národ. Tento duch tlaí k zemi každou služebnost, která v té zemi jakýmkoli zpsobem pracuje. Oblast, kde jsme tentokrát byli, je pro jakoukoli služebnost pímo katastrofální. Když si v tom míst prohlédnete církve, uvidíte, že nkteré z nich mají tyi, nkteré i dvacet tisíc lidí. Jeden z jejich místních sbor má opravdu dvacet tisíc len. A všichni ti lidé jsou plní náboženství. Pímo uprosted církve mžete vidt nejrznjší druhy ábelského psobení. Když jsme tam tentokrát dorazili, hrd jsme prohlásili, že jsme pijeli proto, abychom zniili Matku-vodu (to je jméno ducha, který nad nimi panuje). Jsme tady, abychom toho ducha zniili, ekli jsme. Protože jsme tohle vyhlásili oteven, síly temnoty na naše shromáždní vyslaly své zástupce. Pišel tam lovk, který tak povázal celé shromáždní, že kytarista 3

4 vbec nebyl schopen hrát. Dva tisíce lidí nemohly zpívat. A tak se to táhlo dál a dál, dokud to ten kytarista nevzdal. Jenže my jsme dostali zjevení celé situace. Mavis vstala a ekla, že zazpívá. Zpívala jen jednoduchou píse Jak velký jsi Bh. A jak zpívala, ten kouzelník najednou usnul. Až do konce shromáždní se neprobral. Aby ho odtamtud dostali, museli ho vzbudit. Všem íkal: Oni m uspali, oni m uspali. Mluvil nco o ukolébavce. Chvála Bohu! Slovo, které mi dnes Pán dává a o které bych se s vámi chtl podlit, najdete v epištole Židm ve tvrté kapitole. Týká se odpoinutí. V tomto oddíle se íká, že nám zstává urité odpoinutí. Verš 1: Bojmež se tedy, aby snad opust zaslíbení o vjití do odpoinutí jeho, neopozdil se nkdo z vás. Lidé ani nevdí, co to odpoinutí je, tím mén vdí, jak do nj vstoupit. Když totiž máte vstoupit njakými dvemi, musíte pinejmenším vdt, kde ty dvee jsou. Jenže my jsme ješt ani ty dvee neobjevili, natož abychom pišli na to, jak do nich vstoupit. Bh však íká, že bude mít svj lid, který vstoupí do odpoinutí. Hospodin dal Židm sedmý den, sabat (parafrázuji tvrtou kapitolu). V Mojžíšovi sabat pijali, ale Davidovi Bh ekl (Žalm 95,11): Jimž jsem pisáhl v hnv svém, že nevejdou v odpoinutí mé. Kdyby to pravé odpoinutí byl sedmý den, jak by jim Bh mohl tento den dát a o mnoho let pozdji íci, že písahá, že do nj nevstoupí? Nejednalo se zde tedy o pravé odpoinutí, ale o jeho pedobraz. Pokud chcete vdt, co odpoinutí znamená, mli byste jako správní biblití studenti prozkoumat v Bibli sedmý den sabat, a zjistit, jaký ml význam. Odpoinutí má tedy svj pedobraz, takže pokud do nj budete chtít vstoupit, nemusíte dlat stejné chyby jako ti, kteí mli pouze jeho pedobraz. Položím vám otázku: Pišel pedobraz odpoinutí se zákonem? Ne, nepišel. Odpoinutí zaalo už na poátku stvoení. Bh sám tehdy odpoinul. Pro však Bh odpoíval, když vlastn nebyl unavený? Možná si íkáte, že odpoinout by si ml unavený lovk. Ale Bh pece unavený nebyl, a pesto odpoinul. Krom Nj však spolu s Ním odpoíval ješt nkdo další. Už tomu rozumíte? Podívejme se na to spolen. Genesis 2,1-3: A tak dokonána jsou nebesa a zem, i všecko vojsko jejich. A dokonal Bh dne sedmého dílo své, kteréž dlal; a odpoinul v den 4

5 sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dlal. I požehnal Bh dni sedmému a posvtil ho; nebo v nm odpoinul Bh ode všeho díla svého, kteréž byl stvoil, aby uinno bylo. Znamená to, že na poátku odpoíval nejen Bh, ale také dílo, které uinil. Adam byl stvoen jako poslední ze všeho Božího díla. Myslíte si snad, že Adam pracoval, když Bh odpoíval? Adam v podstat nikdy z odpoinutí nevyšel, dokud nepadl. Chci, abyste porozumli tomu, že Adam od okamžiku, kdy Bh odpoinul, až do svého pádu stále odpoíval. Odpoinutí je tedy uritý stav nebo-li oblast Ducha, do které vstupujeme, a Bh neoekává, že z ní kdy vystoupíme. Hospodin mluví o vném sabatu. (III. Mojžíšova 16,31) Chápete už? Jedná se o vný sabat, který Bh pro lovka stvoil. A my sice njakým zpsobem s Bohem chodíme, ale pitom jsme tomu vnému sabatu velmi vzdálení. Boží slovo má ve své podstat ti základní rozmry. Ve skutenosti má rozmr mnoho, ale základní jsou ti. Tyto ti rozmry mžete pak rozdlit na další ti, ty na další ti a ti a ti atd. Pokud budete do Boha vstupovat hloubji, uvidíte v jednom jediném Božím slov stále více a více. První rozmr je pirozený. A pirozeným sabatem je sedmý den. Nenechte si od nikoho namluvit, že se jedná o sobotu. Sobota nemusí být nutn sedmým dnem. Sedmý den je Boží sedmý den. Mohlo to být teba i pondlí. Bh dopustil, abychom ten pesný den ztratili, aby se z nás nestali zákoníci. Pirozený sabat je tedy sedmý den. Jednika pedstavuje to, co je pirozené, dvojka pak to, co je duchovní. U Boha totiž dvojka znamená duchovní rovinu. Každé slovo, které vám Bh dává, dává nejprve v tom pirozeném. Nevte však, že je Božím zámrem, abyste zstali na pirozené rovin. Když tedy postoupíme z roviny pirozené na rovinu duchovní, sabat zde pedstavuje Ducha svatého. Duch svatý, který v nás pebývá, je naším duchovním odpoinutím. Ale to samo o sob ješt nemže být konec. Kdyby Božím zámrem bylo jenom dát nám Ducha svatého, bylo by to píliš málo. Duch svatý nás totiž musí nkam dovést. A tak je Duch svatý takovým naším pepravcem, který je tu s námi proto, aby nás dovedl do Krista. Pro práv do Krista? Protože Kristus smuje do Boha. Vzpomete si, že je napsáno, že na konci Kristus odevzdá všechny vci Otci. (1. Korintským 15,24) Takže pokud jste v Kristu a Kristus smuje do Boha, vezme vás do Boha s sebou. Tam je také cíl naší cesty. Duch svatý tedy pedstavuje duchovní sabat. 5

6 Ale zbývá tu ješt další odpoinutí, další sabat. Myslíte si, že kdyby všichni kesané na zemi mli Ducha svatého, že by se jednalo o dokonalost? Urit ne. Dokud totiž celý svt nezíská Božího Ducha, naše práce zde neskoní. Na této zemi jsme proto, aby se jednou stala takovou, jako je nebe. Dokud pirozená zem, kterou vidíte, nebude na Boha reagovat tak, jako na Nj reaguje nebe, pak jsme ješt nedokonili své dílo. A ani Duch svatý nedokonil to své. Jestliže však víme tomu, o em mluvím, budeme muset zaít žít tak, aby bylo vidt, že tomu víme. Nkteí lidé tvrdí, že nemu ví, ale jejich život o tom vbec nesvdí. Slyší kázání a íkají: Amen, haleluja. Ale žijí tak, jakoby tomu nevili. Jak je možné, že na našich životech není vidt, že tomuto slovu víme? Pokud mu totiž víme, budeme podle nj také žít. Mnozí z nás íkají, že ví, že žijeme na konci vk. Pesto si však zizují životní pojistku splatnou za ticet let. Pitom ale není možné, abych tady za ticet let ješt byl. Podle toho, co slyším v Duchu, není možné, aby Ježíš Kristus se svým píchodem ekal dalších ticet let. Nemohu si tedy plánovat vci na dalších ticet let. Byla by to ostuda pro evangelium, které kážu, a pro vci, o kterých tvrdím, že jim vím. Kdybyste m vidli, jak si zizuji pojistku splatnou za ticet let, v žádném pípad byste tu nesedli a neposlouchali moje kázání o tom, že Ježíš Kristus už brzy pijde. Jinými slovy vci, které ve svých pirozených životech dláme, jasn ukazují na to, kde se nacházíme v Duchu, ve své víe i ve svém pesvdení. Blížíme se k sabatu milénia, který je tetím rozmrem a který nás uvede do Boží plnosti. To je ten tisíciletý sabat. Nkdo však mže tvrdit, že žádné milénium neexistuje. Jenže pokud neexistuje milénium, neexistuje ani rok Co nám íká letopoet 1987? íká, že od narození Ježíše Krista uplynulo 1987 let. Na konci tchto dvou tisíc let vstoupíme do roku A rok 2001 je poátkem sedmého tisíciletí. Tomu se íká milénium. U Boha je tisíc let jako jeden den a jeden den jako tisíc let (2. Petrova 3,8). A tak když mluvím o miléniu, mluvím o sedmém tisíciletí, ve kterém Bh musí na zem uvést pokoj a odpoinutí. Bh musí odpoinout od všeho svého díla, lovk musí odpoinout od všech svých skutk a celá zem bude pikryta Boží mocí a slávou. Tak to musí být a my jsme lidem, který do toho má vstoupit. Z hlediska asu je už mnohem pozdji, než si myslíte. Nkteré z vcí, o kterých tete v Bibli a o kterých si íkáte, že se ješt nestaly, jsou už dávno za námi. Je teba také pamatovat na to, že náš pirozený kalendá je plný 6

7 chyb. Stojíme na samém pokraji doby, kdy Bh naplní své poslední vci. Ježíš obdržel ti a pl roku ze sedmi let Danielova sedmdesátého týdne a i já dostanu svých ti a pl roku. A Tlo Kristovo také dostane svých ti a pl. Proto Bh Ježíšovi v Getsemanské zahrad ekl: Musíš jít na kíž. Jinak to nejde. Ježíš v Getsemanské zahrad totiž íkal: Pro to dílo nedokonit už te? Nkteí kazatelé ví, že tam Ježíš íkal: Nech ode mne odejde tento kalich, chci utéct. Jenže to není Ježíš, kterého znám! Ani vy byste neutekli. Pro byste si tedy mli myslet, že Ježíš chtl utéct? Ten verš íká, že nebylo možné všechno ukonit hned. Ježíš ekl: Nech odejde ode mne kalich tento. (Mt. 26,39) O co tam tedy vlastn šlo? Základem všeho je skutenost, že Ježíš je Kristus. Zkus se nyní podívat na Krista v sob a já se t zeptám: Kdyby za tebou pišel Bh a ekl ti, že ti dnes dá dokonalost. Ty jediný se staneš dokonalým. Najednou pocítíš, že máš Boží plnost. Co bys udlal jako první? ZABIL BYS ÁBLA! S ním bys sice zabil i mnohé z nás, ale to je první myšlenka, která by napadla Krista v tob. Kristus v tob by chtl uinit konec všemu pestoupení. Nemáte chu ábla zniit, když vidíte, co lidem dlá? Vzpomínám si, že jsem se jednou jako mladý kesan velice nahnval. íkal jsem tehdy Bohu: Bože mj, pro nezniíš ábla? Když vidím, jak trápí malé holiky a nií jejich životy, když vidím, jak lidi spoutává do otroctví pak ho prost mám chu zniit. Kdybyste mli tu moc, kdybyste mli plnost Ducha, už pouhá vaše myšlenka by ho roztrhala na kusy. A práv s tím Ježíš zápasil: Ó Bože, nenech m. Nedovol, abych na to myslel, nebo ho zniím hned te. íkal: Bože, nech tento kalich ode mne odstoupí. Dej mi tu možnost a já ho roztrhám na kusy. Bh však odpovdl: Ne. Na tuto zem pichází Tlo, které celé dílo dokoní. Tlo Kristovo musí to dílo dokonit. A satan se na nás dívá, posmívá se nám a pohrdá námi. Je velmi pyšný. Dokážete si to pedstavit být pyšný na hích a na zlo? Ale on je pyšný. S pohrdáním pohlédl na lidstvo a ekl: Vy? Vy m nikdy nezniíte! Jenže bhem nkolika posledních let se nco stalo: satan zjistil, že nevyhraje. Mnohé z vás protáhl jakoby skrze ždímaku; a podle toho všeho, co vám udlal, byste mli být už dávno mrtví. Myslím tím duchovn mrtví. Vy jste z toho však vyšli živí. Satan nebyl schopen se vší svojí silou ani mocí zabít toho malého mikroba; nebyl schopen zabít Boha ve vás. Nepodailo se mu pinutit vás, abyste se od Boha odvrátili. A po mnoha zkušenostech s tím, že nkteré lidi není schopen pemoct, už pichází na to, že jednou prohraje. Sa- 7

8 tan to ví a vdí to i nejvyšší duchové v jeho nejvyšších sférách. Vdí, že pichází lid, který je znií. A tak se pokoušejí zniit vás. Snaží se vás zabít. Snaží se zabít vaše dti a snaží se init násilí všude, kde jen mohou, protože vdí, že jim nebude patit konené vítzství. Ale nižší duchové, démoni, kteí vás obtžují, ti ješt nevdí, že budou poraženi. Vzpomínám si, jak ke mn jednou v noci pišel do pokoje démon. Poslal ho na m jeden arodj. Tehdy jsem ekl: Bože, tahle vc je velice inteligentní. Je to bytost, osobnost. Proto pece musí mít njaké tlo, elektrické nebo tak njak. Dovol mi, a si na nj mohu sáhnout. Chci ho dnes veer sevít ve svých rukách. A Bh vyhovl mému pání. ekl mi, co ta bytost udlá. Vdl jsem, že ten démon na m skoí a rozproste se na mn. Nevím, jak jsem to vdl, ale vdl jsem to. Vdl jsem, že mám roztáhnout ruce, abych ho mohl chytit, až bude padat. Pedstíral jsem tedy, že spím. Chtl jsem vdt, jestli ten démon ví, o em pemýšlím. Zjistil jsem, že nebyl schopen nalézt frekvenci, na které jsem s Bohem komunikoval. Nemohl perušit moji komunikaci s Bohem. Ale jakmile mé myšlenky sestoupily do nižších oblastí, do tch pirozených, etl m jako knihu. Zatímco jsem tedy rozmlouval s Bohem, ten démon na m skoil. Vibroval jako elektrický náboj. Popadl jsem ho a okamžit jsem zaal dostávat elektrické šoky. Vystelovaly mi až k lokti a pipravily m o veškerou fyzickou sílu. Když máte v ruce démona, který vám do obou rukou posílá elektrické šoky, je tžké udržet svoji soustednost v Duchu. Takže jsem ji ztratil. A ten démon m zaal tlait k ústupu. Já si však pedstavil kíž a pemýšlel jsem nad Kristovou krví. ekl jsem: Ježíš! A v tu chvíli jsem zaal vyhrávat. Možná si kladete otázku, pro vám vlastn všechny tyto vci íkám. Dvod je prostý: chci vám zvstovat Boží odpoinutí. V okamžiku, kdy jsem si pedstavil kíž, jsem v Bohu dostal tak dokonalé porozumní, že vbec nezáleželo na tom, jestli mi na prsou sedí démon nebo ne. A si sedne, kam se mu zachce. Chci tím íct, že v takové chvíli máte v Bohu absolutní jistotu. V Bohu neexistuje ani ten nejmenší stín pochybnosti. Rozumíte tomu? Bh vás postavil na tuto zem a ekl: Mjte vládu nade vším, co se hýbe v duchovní oblasti. Proto také jednou vystoupíme do povtí. 1. Tes. 4,17 íká: Potom my živí pozstaveni spolu s nimi zachváceni budeme do oblak, vstíc Pánu v povtí a tak vždycky se Pánem budeme. Satan je kníže mocností v povtí, ale to je jen jeho doasná 8

9 pozice. Až do nás Ježíš vstoupí v plnosti, vystoupíme do povtí. Mluvím o vstupu do duchovní oblasti, ne o vystoupení do pirozené atmosféry. Vystoupíme do duchovní oblasti, která se nazývá povtí. A tuto oblast satanovi odebereme a stetneme se v ní s Ježíšem. Vyvrhneme z ní satana ven. Bible íká, že když bude satan svržen, sestoupí s velikým hnvem na zem a zane trhat na kusy všechno tlesné. Kéž nám Bh pomže, abychom byli mezi tmi, kteí se s Ježíšem v povtí setkají. Bh požehnal sedmý den a posvtil ho. V sedmém miléniu bude zem naplnna Boží slávou, tak jako je vodami naplnno moe. Už nám zbývá jen nkolik let a ten as, na který ekáme, se naplní. Ale kde se v nm budeme nalézat my? To je otázka. Víte, nyní se nacházíme v období rozhodování. Sami si vybíráme své místo a rozhodujeme se pro nj. Slyšeli jsme proroky mluvit o ase, ve kterém budou obnoveny všechny vci, a ta obnova probíhá práv nyní. Bh obnovuje a nahrazuje vše, co sndli brouci, housenky, i co zniili chrousti. A vy si íkáte: Já chudák, jsem takový a takový. Jsi opravdu chudák, to ano! Proto je teba, aby tvé já pestalo existovat. Poítej však s tím, že v hodin porodních bolestí a smrti se tvé já bude projevovat tmi nejrznjšími zpsoby. To já, o kterém stále mluvíš. Musíte zaít vit Bohu, že vás vysvobodí, že to pro vás udlá. Ne proto, že se cítíte dostaten silní a myslíte si, že to zvládnete. Ani ne proto, že se cítíte dobe. Ne! Zvládnete to, protože zemete. Zvládnete to, protože vaše tlo bude tak dlouho trpt, dokud se ho nevzdáte a neeknete: Už nemám žádnou dvru v to, co jsem schopen udlat nebo ím jsem schopen být. Veškerá moje dvra je v Boha, který sám zpsobí, že to zvládnu. V Boha, který m dovede do konce. V Boha, který strhne všechny zábrany, jež stojí mezi mnou a Jeho slávou. Nemyslete si, že to zvládnete, protože se hodn modlíte. Nebo proto, že tete Bibli dvakrát denn a dláte to i ono. Skoncujte s takovým pemýšlením! Tomuto druhu nábožnosti vyuuje ábel. Uí lidi, aby se chovali nábožensky. Zbavte se toho všeho a vyhlašte: Zvládnu to, protože Ti vím, Bože. A když pijde ohe, eknte: Díky, Bože, za ten ohe. Vidím, že nám nedocházejí urité velmi jednoduché vci. eknu vám, co se mi nedávno stalo. Byl jsem ped nkolika dny v Miami. Posílal jsem do Afriky a na Jamajku pár vcí. Dorazil jsem na poštu a všude kolem byli jen samí Kubánci. Protože všichni umli španlsky, nám, anglicky mluvícím, nikdo nevnoval nejmenší pozornost. Byla to jedna z tch 9

10 absurdních situací: Když vstoupíte dovnit, ti lidé mezi sebou mluví anglicky, ale jakmile se k nim piblížíte, zanou mluvit španlsky. Tak takové je Miami (pro vaši informaci). A tak tam stojím a chci poslat ty vci. Obrátím se na jednoho lovka a on mi ekne, že mám ekat. ekal jsem na nho celou hodinu. Mezitím všichni, kdo pišli po nás, byli obslouženi. Z jednoho prostého dvodu mluvili španlsky. A tak tam stojím a ekám a ekám a ekám. V tu chvíli m samozejm napadlo, že se naštvu a poádn mu vynadám. Chtl jsem mu íct: Jestli sem okamžit nepijdeš, chlape jeden... (Na tohle ekal, protože na tohle jsou ti lidé zvyklí.) Jenže pak mi pišlo na mysl: Pro neuplatníš svoji moc? Pro se nemodlíš? ekl jsem si: Dobrá, a vrátil jsem se k autu. Tam sedla Mavis, a tak jí íkám: Mavis, poj, budeme se modlit. Vzali jsme se tedy za ruce a modlili se. Mli jste vidt toho muže, jak upaloval. Když jsem se domodlil, uvidl jsem ho, jak nám rychlostí rysa sundavá náklad z auta. Vím, že nkdy zapomínáme na to, co máme. Když máte problémy, když se trápíte, modlete se. Použijte moc, kterou vám Bh dal. Pestate se dívat na pirozené okolnosti a vlivy. Místo toho, abyste volali svému právníkovi a žádali ho, aby pro vás udlal to i ono, volejte k Ježíši. A vte Mu. A Bh pro vás uiní, co je teba. Odpoinutí. Vrame se zpátky do tvrté kapitoly Židm: A protož zstává svátek (odpoinutí) lidu Božímu. Nejedná se tu o den sabatu. Tetí verš íká: Nebo vcházíme v odpoinutí my, jakož ekl: Protož jsem pisáhl v hnv svém, že nevejdou v odpoinutí mé. Jinými slovy: my, kteí jsme uvili, vstupujeme do odpoinutí. Nemžete však odpoívat a zárove se trápit starostmi. Nemžete odpoívat a pitom si dlat své vlastní vci. Všechna ta okolní vava nás o odpoinutí pipravila. Ježíš v Janovi 14,27 ekl: Pokoj zstavuji vám, pokoj svj dávám vám... O jakém pokoji tu mluví? Mezi Gorbaovem a Reaganem? Ne jako svt dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj. Nemžete se strachovat nebo trápit a zárove být v odpoinutí. Abyste mli Boží odpoinutí, musíte vit Bohu. Musíte vit, že vás Bh vším provede, že to pro vás udlá a že vás vysvobodí. Ty, Bože, jsi mé vysvobození, Ty jsi moje odpoinutí, mj pokoj, moje radost. A pak když ve vás bude psobit Jeho odpoinutí, pinese vám radost. Jinými slovy naše odpoinutí nepichází na základ toho, co vidíme. Jenže v tom je náš problém; my chceme vidt. Pro mnohé z nás by bylo 10

11 mnohem lepší, kdybychom byli slepí. Pamatujte, že odpoinutí nepichází ani vidním, ani slyšením. Mnozí z nás by si odpoinuli, kdyby vdli, co se stane na konci. Takoví lidé íkají: Musíme se podívat na konec knihy, než dojdeme k odpoinutí. Jenže o tom odpoinutí není. Odpoinutí není závislé na poznání. Odpoinutí je z víry. A víra nepotebuje poznání k tomu, aby byla vírou. Jediné, co potebujete vdt, je to, že váš Bh se stará. Pak dojdete odpoinutí. Možná si íkáte: A co když se jedná jen o njakou psychologickou záležitost? Možná, že když se budu dostaten soustedit a opakovat si: odpoívám, odpoívám, odpoívám..., možná se pak budu schopen psychicky vybiovat a získat odpoinutí. Ne, to není ono. Musíte vit Božímu Slovu a do Božího Slova se znovu vrátit, jakmile v sob naleznete jakýkoli nepokoj. Vždy byste ani nevdli, že nejste v odpoinutí, když byste as od asu njaký ten nepokoj neprožili. Nkdo si mže íkat: Odpoívám. Jen tak pemýšlím, že bych asi ml udlat to a ono. To není odpoinutí. Odpoívat znamená vit Bohu, že vám On sám dá poznání toho, co máte dlat. Není to zvláštní? Zaátek se nalézá u samotného dna. Jediné, co zde máte, je touha. eknete si: Toužím po odpoinutí. Chci si odpoinout. Bh dal totiž pro vaši touhu zaslíbení. V Janovi 7:17 ekl: Bude-li nkdo chtít konat jeho vli, pozná... (peklad NBK) Chápete to? Pokud nkdo chce znát pravdu, Bh se postará, aby znal Jeho vli. Jinými slovy skrze vaši touhu je z vás bím i zodpovdnost za odpoinutí sata a vložena na Boha. Bh je zodpovdný za to, abyste vdli. Bh sahá až na samotné dno, až k základm. Jestliže v sob máte touhu, pak se Bh postará, abyste vdli, co máte dlat. Pokud po odpoinutí toužíte, vkládáte na Boha odpovdnost vám ho dát. Vzpomínám si ješt na jednu píhodu. Bojoval jsem tehdy s jedním velkým duchem, který jednoduše prošel zdí mého domu a srazil m na zem. Chci jen zdraznit, že jsem celou scénu vidl na vlastní oi. Nevyprávím vám tu tedy njaký sen. Stál jsem u postele a Bh mi dal vidt skrze ze mého domu. Uvidl jsem toho ducha vstupovat do zahrady a chystal jsem se proti nmu postavit. Jenže ješt než z mých úst mohlo vyjít napomenutí, ten duch se na m rychlostí blesku vrhnul, srazil m na postel a skoil na m. Víte, naše myšlení je píliš pomalé ve srovnání s tím, jací jsou duchové. Jakmile na m skoil, okamžit jsem pišel o odpoinutí. Zaal jsem totiž bojovat v tle. Pesn to se stává; ábel vás postraší a vy vypadnete z Ducha. Snaží se nás vystrašit, a proto na nás mnohdy pichází se svým 11

12 opiím obliejem. Chce, abychom se báli. Pokud se vám nkdy zjeví duch, který vypadá hrozn a ohavn, jen se vás snaží zastrašit. Vysmjte se mu. eknte mu: Ty se m snažíš vystrašit? Tím totiž zastrašíte jeho! Takové útoky jsou vždy náhlé a mají za cíl nás vyvést z Ducha. Když se m ten duch tehdy pokusil z Ducha dostat, podailo se mu to. Není možné, aby na vás nkdo neekan skoil a vy jste se nelekli. Zaal jsem tedy bojovat, ale bojoval jsem fyzicky. A najednou vedle m skoil do postele Ježíš a poklepal mi na rameno. Otoil jsem se a v tu chvíli jsem Mu hledl pímo do oí. Do oí, které nelze popsat. Když se zadíváte do hlubin Ježíšových oí, ocitnete se jakoby v jiném svt. ekl mi: To není pirozený boj, ale duchovní. Dovedete si pedstavit, že vám Bh musí uprosted zápasu takovou vc pipomenout? Ve chvíli, kdy mi to ekl, jsem odpoinul. Víte pro? Víte, pro jsem odpoinul? Protože jsem vdl, že když je tam se mnou Ježíš, nemže se stát nic zlého. Uvolnil jsem se, i když tam ten duch stále byl. Nevím, že Ježíše vidl. Víte, Ježíš by mohl klidn pijít a jakéhokoli ducha, který na vás sedí, klidn setást. Ale bylo by to potom vaše vítzství? V žádném pípad ne. Boj s áblem se totiž neodehrává mezi Bohem a áblem, ale mezi námi a áblem. Jsme to my, kdo nad ním musíme zvítzit. Ne Bh. Bh nad ním už zvítzil a vyvrhl jej z nebe ven. Takže jsme to opravdu my, kdo nad ním musíme zvítzit. Z duchovního hlediska Bh do našich rukou vložil všechny nástroje, které jsou k tomu zapotebí. Když mi Ježíš tehdy poklepal na rameno a ekl, že to není pirozený boj, ale duchovní, uklidnil jsem se. A jakmile jsem se uklidnil, uvidl jsem, jak pede mnou vyvstává Ježíšv kíž. Spatil jsem Jeho krev. Bylo to tak zvláštní. Vidl jsem, jak Mu jedna kapka krve ukápla z levé ruky. Když dopadla, ozvalo se: kap. ekl jsem: Tato kapka krve spasí každého híšníka. A chválil jsem Boha za spasení. A pak tu byla pravá ruka a já uvidl další kapku: kap. Tentokrát jsem ekl: Tato kapka krve znií moc každého démona. Víte, Ježíš je naším uitelem a i m tehdy uil svoji lekci. Tetí kapka mi kápla z Jeho vous pímo do oblieje. Když dopadla, škublo to se mnou, tím áblem to mrštilo do rohu místnosti, a bitva byla vyhrána. Chápete, brati, co se vám snažím pedat? Snažím se vám íct, abyste si v Bohu odpoinuli. Musíte Mu vit! Pociujete nkdy, když se modlíte, že vás to unavuje? Pokleknete a íkáte: Bože, Ote, dkuji Ti za dnešní den, dobroeím Ti Hospodine, požehnej nám ten dnešní den, požehnej našim d- 12

13 tem, požehnej náš dm a požehnej..., až vám dojdou slova. Zapomnli jste se však modlit: Pane Bože, pamatuj na to, že jsem plný slabostí. Pamatuj, že moje víra není dostaten silná. Ale Ty jsi slíbil, že mi ji dáš. Víra je Boží dar. Nikdo nemže jen tak povstat a mít svoji vlastní víru. A nikdo si nemže íct: Dnes budu vit Bohu! Vy nejste schopni s tou lovinou, která ve vás je, Bohu vit. Vit Bohu jste schopni jen proto, že ve vás Bh sám víru vypsobí. Není to úžasné? Bh, kterému sloužíte, vám dá cokoli, o Ho požádáte! Klidn Mu eknte: Bože, Ote, moje žena je taková a taková a mn se ten hích v ní nelíbí. Prosím, abys to pro m dal do poádku. Modlete se místo toho, abyste ji tloukli po hlav se slovy: Musíš dlat to a ono, stali se pro ni utrpením a sami z toho byli znechuceni. Dvod, pro ji tluete po hlav, je to, že nevíte Bohu. Víte, že to zvládnete sami, že jste schopni zmnit její povahu, že ji mžete pinutit, aby se chovala uritým zpsobem. Ženy zase íkávají: Mj manžel je takový a takový. Otázka, kterou vám chci nyní položit, zní: Pro je váš muž takový? Pro není na úrovni? Už jste nkdy myslely na to, požádat Boha: Bože, chytni mého muže pod krkem a zm ho. Tys mi ho dal za manžela. A i v pípad, že jsi mi ho nedal Ty, ale vzala jsem si ho ze své vlastní vle, dávám ho Tob. Ty ho musíš zmnit. Musíš ho zmnit, protože je to mj muž, a pokud mám já dojít do konce, on bude muset dojít se mnou. A já nejsem schopná dojít, když mi na nohách visí závaží. Jenže my zapomínáme na Boha a místo toho všude chodíme a stžujeme si. Vdli jste, že ábel moc rád slyší nkteré z tch vcí, na které si stžujeme? íká: Aha, tak tvj manžel je takový, jak íkáš? Výborn, dkuji ti. A potom celou vc ješt zhorší. Už jste nkdy zkoušeli zjistit, jak ábel funguje? Zkoušeli jste nco íct jen proto, aby to slyšel, a sledovali, co udlá? Já jsem to zkoušel. ekl jsem nco, co jsem nemyslel vážn, ale vyslovil jsem to, aby to ábel slyšel, a pak jsem pozoroval, jak na to zareaguje. Vždycky jde po každém slov jako ryba po návnad. Mluvím o všech tchto vcech proto, že Bh íká, že nadešel as, abychom vstoupili do odpoinutí. Je as, abychom vyšli ze svého já, z konání svých vlastních skutk, ze svých vlastních pedstav, z veškeré náboženskosti a všech náboženských duch, kteí nás po celý náš život ovládali a nutili nás dlat urité vci jen proto, abychom na druhé lidi udlali dojem. Jsou vci, které dláme jen proto, že se musí dlat. Chováme se uritým zpsobem, 13

14 protože je to zpsob, jakým bychom se mli chovat; zpsob, kterým musíme jít dál. Jenže nás v tom všem motivuje náboženský duch. Byl jsem jednou pítomen situaci, která m pímo ohromila. Chci tím íct, že pihlížet takovým vcem a uvdomovat si, že se nestaly jen tak náhodou, ale že je Bh dopustil, je prost nco úžasného. Tenkrát se stalo, že v jednom bratrovi ve shromáždní povstal náboženský duch. Skrze druhého bratra okamžit povstal jiný náboženský duch, aby napomenul náboženského ducha v bratrovi íslo jedna. Dovedete si to pedstavit? Jeden náboženský duch povstane, aby napravil jiného náboženského ducha! Jenže se tu objevil ješt další náboženský duch, který povstal skrze dalšího bratra, aby bránil bratra íslo jedna, který byl napaden bratrem íslo dv. Kéž nám Bh pomže! Mj náboženský duch nemá rád tvého náboženského ducha, protože tvj náboženský duch se projevuje jiným zpsobem než ten mj. A tak ve svém náboženství bojujeme jeden proti druhému, aniž bychom si to uvdomovali. Mli bychom být velice opatrní, když ve svých bratích odhalujeme neisté duchy. Víte pro? Protože náboženský duch ve mn lehce rozpozná náboženského ducha v mém bratrovi. A proto, abych dokázal, jak jsem duchovní, oteven pede všemi toho bratra napomenu, aby každý vidl, jaké mám rozeznání. To je projev náboženského ducha. Když použijete výraz náboženský duch, ocitáte se na velmi tenkém led. Ten výraz sám o sob totiž nic neíká. Náboženský duch mže být jakýkoli duch, který se projevuje nábožensky. Mže to být napíklad lživý duch. Lživý duch se mže chovat nábožensky tak, že vám pedá falešné uení. Takže když eknete, že se jedná o náboženského ducha, ješt jste tím nic neekli. Poád jste ješt nerozpoznali, že jde o lživého ducha, který se obléká do plášt náboženskosti a snaží se vám ukázat, jak jste svatí. Všechny tyto vci nás vyvádí z odpoinutí. Ale je teba íci, že naším odpoinutím je Duch svatý. Vrame se zpt do Genesis a podívejme se na to, co Duch svatý koná v našem stedu. Víte, neustále se mi stává, že když kážu, spojím asi dvacet poselství v jedno. Jenže pro m je tžké vyhnout se tomu, abych se v Bibli neodkazoval na rzné vci zárove. Vím, že když vám je pedložím a vy je budete studovat, samy vás nasmrují. Mohl bych klidn kázat njaké slovo na základ jediného verše z Písma a toho verše se držet po celou dobu. Ale já vám chci pedložit širší spektrum toho, o em mluvíme, když zmiujeme Boží odpoinutí. 14

15 V Genesis 24 je zapsán jeden známý píbh. Bible zde íká, že Abraham vyslal ze svého domu s uritým posláním svého nejstaršího služebníka. Abraham je tu pedobrazem Boha a jeho služebník pedstavuje Ducha svatého. Bh poslal Ducha svatého, aby Jeho Synu pivedl nevstu z Jeho vlastního lidu a aby se k Nmu opt navrátil. To znamená, že tato nevsta musí mít stejnou krev, jako má ženich; musí mít stejnou pirozenost, stejnou povahu. Abrahamv služebník však musel povahu této nevsty nejprve vyzkoušet. Pedstavte si: je už tém veer a ke studni pichází mnoho dívek. (Mluvíme tu o roce Mluvíme tedy o velmi pokroilém veeru; brzy pijde noc.) Abrahamv služebník tam jen tak sedí a pozoruje každou ženu, která ke studni pichází. Pozoruje je, protože pátrá po uritém charakteru. V Mojžíšov stánku se tento charakter nazývá díví setim. Jedná se o zvláštní druh deva, o zvláštní druh tla (devo pedstavuje lovka). Bh nás nestvoil takové, jací jsme. Stvoila nás naše rodina, stvoil nás ten pirozený Adam. Když se podíváte na malé dti kolem sebe, uvidíte v nich jejich pedky. V jednom z nich uvidíte ddeka, ve druhém zase otce i matku. Když si prozkoumáte jejich celkový zpsob myšlení, zjistíte, že opravdu jednají stejn jako vaše manželka i vy sami. Ve svém dítti uvidíte sami sebe. Nkteí lidé své dti trestají, ale v podstat trestají sami sebe. Vždy to znáte. íkám vám to proto, že ve skutenosti jste to vy, kdo stvoil vaše dít. Narodilo se k vašemu obrazu, protože Bh podle svého obrazu stvoil jen dva lidi a podle svého podobenství jen jednoho lovka. Adama a Ježíše. Prvního Adama i druhého Adama Bh stvoil ke svému obrazu, ale druhého Adama Ježíše stvoil i ke svému podobenství. Bh však smruje do svého podobenství i prvního Adama. A my všichni, kdo jsme jeho dtmi, jsme do jeho podobenství vedeni. Proto se vám rodí dti a nesou jak vaši fyzickou podobu, tak i váš duchovní obraz. Ve svém dítti tedy naleznete obraz své duše. Ale nyní do toho všeho vstupuje Duch svatý. On sám lidi promuje k obrazu Krista i do Jeho podobenství. Proto v našich životech dochází k tm mnohým bojm. Všichni jsme totiž byli Iránci a Bh nás z Iránu vyvádí. Irán je místo, odkud pocházíme. Abraham poslal svého služebníka do Iránu. Tehdy to byla Persie, Babylon, ale dnes se ta zem jmenuje Irán. Abraham vyslal svého služebníka ze své nové zem zpt do Persie, která je v podstat jakousi kolébkou lidstva. Vyslal ho tam, aby pivedl jeho synovi za manželku tu správnou dívku. Dívku, která v sob nosila jejich vlastní krev a která se chovala uritým zpsobem. Když Eleazar, Abrahamv 15

16 služebník, uvidl Rebeku a porozuml, že ona je tou pravou ženou pro Izáka, nasadil jí náušnici. A to ješt díve, než mohla ona sama cokoli udlat nebo íct. V Bibli je napsáno, že ta zlatá náušnice vážila pl lotu. Jednou jsem v televizi vidl ženu, která mla velkou zlatou náušnici dlouhou snad až na rameno. Ale pedstavit si ženu, jak jí na uchu visí pl lotu zlata, to už opravdu stojí za to. Eleazar jí však tu náušnici opravdu nasadil. Tento symbol pro nás pedstavuje Boží pomazání. Bh pomazává naše slyšení svojí svatou pirozeností. Brati, pozorujte svoje slyšení v Bohu. Uvidíte, že jste dnes schopni slyšet vci, které jste neslyšeli, když jste se erstv znovuzrodili. Nkdy se vám stane, že nkoho potkáte, mluvíte s ním a eknete mu: Vytržení neexistuje. A ten lovk se na vás oboí a odpoví: S tebou nechci mít nic spoleného; jsi kací. Tvoje kázání nechci slyšet. Tím jste vyzkoušeli jeho ucho a zjistili jste, že ho nemá pomazané. Kdyby ho pomazané ml, ekl by: Hmm, ukaž mi to v Písmu, ekni mi o tom nco více. A pokud mu to v Písmu ukážete, uvidí pravdu a uví jí. Ale pokud není schopen vaše slova snést, pak to znamená, že nikdy neml ucho pomazané Duchem svatým. Duch svatý tedy nejprve lidem pomaže uši. Takže si urit dovedete pedstavit, kolik lidí mezi kesany mluví jazyky a pitom nikdy nepijali Ducha svatého. Nevím, jestli rozumíte tomu, co se vám snažím vysvtlit. Mnoho lidí si myslí, že jsou naplnni Duchem svatým, protože pi nedlním ranním shromáždní mluví jazyky a tancují v Duchu. Jenže oni nejsou poktni stejným Duchem svatým, jakým jste poktni vy. Duch svatý vám totiž nejprve pomaže uši. Možná, že bude lepší, když si to peteme. Podívejme se spolen do 24. kapitoly Genesis. Budeme íst od verše 19 do verše 27: A davši mu píti, ekla: Také velbloudm tvým navážím, dokudž se nenapijí. Zde se jednalo o znamení, které Eleazar od Boha žádal. Tedy rychle vylila z vderce svého do koryta, a bžela ješt k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechnm velbloudm jeho. Muž pak ten s užasnutím divil se jí mle, rozjímaje, aby zvdl, zdail-li Hospodin cestu jeho, ili nic. I stalo se, když pestali píti velbloudové, vyav muž náušnici zlatou, ztíží pl lotu, a dv náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lot zlata. A ekl: í jsi dcera? Povz mi, prosím, jest-li v dom otce tvého nám místo, kdež bychom pes noc zstali? Jemužto odpovdla: Dcera jsem Bethuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi. ekla ješt k nmu: Slámy také a potravy 16

17 hojn u nás jest, ano i místo, kdež byste pes noc zstali. Tedy skloniv hlavu, poklonu uinil Hospodinu. A ekl: Požehnaný Hospodin, Bh Pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cest vedl Hospodin k domu bratí pána mého. Nejprve jí tedy Abrahamv služebník na ucho nasadil náušnici. Stále ješt pochybujete? Ukáži vám tedy v Bibli další verš. eknte mi, jak pichází spasení? Ze slyšení. A jak pichází slyšení? Skrze slovo, skrze vodu. (Viz ímanm 10,17) Z toho je zejmé, že abyste mohli pijmout kest Duchem svatým, musíte být nejprve spaseni. Rebeka musela nejprve prokázat, že umí správn zacházet s vodou. Písmo mluví o tom, že jsme obmyti vodou skrze Slovo. Rebeka dala Eleazarovi napít, napojila i jeho velbloudy a když svoji práci skonila, dostala náušnici. Tato náušnice je symbolem toho, že Duch svatý nejprve pichází skrze slyšení. Po píchodu Ducha svatého tedy nejprve dostanete ucho, které slyší Boha. Když církve zvou lidi ke ktu Duchem svatým, djí se pi tom velmi zvláštní vci. A v okamžiku, kdy lovk promluví jazyky, zanou ho nahánt do svého systému. Jenže ti, kteí jsou opravdu poktni Duchem svatým, nemohou v takových systémech zstat. Nejsou schopni tam vydržet, protože ten systém v nich psobí zmatek. Psobí jim zmatek v mysli. Pravdou však zstává, že pokud ve svém zmatku zanete poslouchat Ducha svatého, On sám vám uvede vci na pravou míru. A jakmile vám ve všem udlá poádek, pak nebudete schopni se podrobit žádnému náboženskému systému. Mnozí z nás mají pocit, že je Bh posílá do církví, aby tyto církve napravili. I já jsem kdysi míval podobný pocit. Jednou jsem se tedy k jedné takové církvi pipojil. Žádali tam ode m, abych podepsal jakési jejich stanovy. Tak jsem podepsal, že budu poslouchat biskupa atd., ale ve svém srdci jsem si íkal: Oni neví, že jsem tu proto, abych jim všem pomohl a napímil je. O osm let pozdji jsem se z jejich systému namáhav dostával ven a místo toho, abych je já napímil, tak m oni chtli zniit. Musel jsem odtamtud utíkat, abych si zachránil život. Osm let. A Bh nade mnou celou tu dobu žasl: Jak to mže tak dlouho vydržet? Jenže víte, ono je tžké slyšet Boha, když na vás nkdo jiný kií. Lidé vám íkají: Ml bys dlat tohle, Bible íká to a to, v Bibli je napsáno, že... Bu Bohu chvála za to, že slyšení Krista je první vc, která nás uvádí do odpoinutí. Tehdy totiž zanete Boha slyšet skrze Jeho Slovo. 17

18 Neznamená to, že co íká ducille, íká Duch svatý. Ale vím, že jste schopni m slyšet jedin proto, že slyšíte Ducha svatého. A vím, že ti, kteí m neslyší, neslyší Ducha svatého. To je takový mj problém. Všemu, co dlám, vím do takové míry, že jsem pesvden, že pokud m neslyšíte, neslyšíte Ducha svatého. Myslíte si, že se mýlím? Nebo že jsem domýšlivý? Nebo snad trochu dogmatický? eknte mi však, jak nemá být lovk dogmatický, když ví, že ten, kdo k nmu mluví, je Bh? Kdybych ml jen tu nejmenší pochybnost, tak bych toho nechal. Kdyby m satan mohl zviklat, piml by m k tomu, abych toho nechal. Vidíte, co te dlám? Odhaluji satanovi sebe sama. íkám mu, co má udlat. Kdyby m mohl pimt k pochybnostem, donutil by m, abych všeho nechal. Jenže já nemžu nechat vci jen tak bžet. Nemžu si dovolit pochybovat. Už jsem zašel píliš daleko. Nemžu toho nechat a nemžu pochybovat. Víte, pro je to pro m nemožné? Vy sami mi eknte, jestli je možné pochybovat o tom, že v New Yorku stojí socha Svobody? Jste schopni o tom pochybovat? Cokoli se kolem nás dje v realit, o tom se pochybovat nedá. Lidé vám budou vymývat mozek, pidlají vám k hlav dráty a budou vás muit jen proto, abyste popeli, že v New Yorku stojí socha Svobody. Ale vy nemžete, protože to víte s takovou uritostí, že to prost nemžete popít. A tohle pesn je mj problém. Od té doby, co jsem potkal Ježíše a poznal Ho, je pro m nemožné nevdt to, co vím. Tomu se íká víra. To znamená vit v Boha. Víra znamená pechod od pochybností k realit. A jakmile v realit žijete, není možné se vracet zpt a pochybovat. Musíme tedy vdt, že Bh je. A to není složité. Podívejte se napíklad ven na njaký strom. Nemohl by rst, tak jak roste, kdyby Bh neexistoval. Slunce by nemohlo vycházet, kdyby nebylo Boha. Bh je všude kolem nás. Mluvíme zde o dkazu. Jednou m pozvali do njaké školy, abych jejich studentm udlal pednášku. Chtli ze m udlat tak trochu hlupáka. lovk, který m pozval, však udlal velkou chybu nepozval si toho správného. Když jsem tam dorazil, brzy jsem zjistil, jaký má jejich uitel úmysl. Vysmíval se kesanství a snažil se dtem dokázat, že kazatelé ani poádn nevdí, o em mluví. V Božím pomazání jsem se k nmu obrátil a ekl jsem: Žiješ ve lži! Celý tvj život leží ve lži! Podívej se na to auto, co stojí venku, a ekni mi, jaká je to znaka. On na to: Ford. Klidn jsem odpovdl: Víš, nemusím jet do Detroitu a vidt továrnu, která vyrábí Fordy, abych vdl, že taková továrna skuten existuje. Jednoho Forda tady totiž vidím. Mám ho tu pímo 18

19 ped oima. A dodal jsem: Kdybych byl na tvém míst, podíval bych se do zrcadla. Ve chvíli, kdy se do nj podíváš a uvidíš, jaký jsi lovk, jak ti pracuje mozek i celé tlo, jak ti to všechno funguje v souladu, pak okamžit pochopíš, že jsi byl stvoen. Neíkej mi, že živá lidská bytost, jako jsi ty, nemá žádný dkaz Boha. Ty sám jsi dkazem! Kdysi jsem sledoval jistý soudní spor, který m pímo šokoval. Lidé v nm tvrdili, že neexistuje žádný dkaz Boha. A protože pro n žádný dkaz neexistoval, mluvili o tom, že zem vznikla náhodou a tak dále. Nikdy v život jsem nevidl nic hloupjšího. Když vidím na zdi viset obraz, nejprve m vždy napadne: Kdo ho asi namaloval? Kdo je ten umlec? A pak se podívám na oblohu, kde spatím slunce a hvzdy a všechny ty mohutné galaxie a eknu, že to nikdo nestvoil? Pokud se takto chovám, tak jsem opravdu pišel o rozum. Nejprve se podíváte na obraz a ptáte se: Kdo ho maloval? Spatíte njaký stroj a hledáte jméno lovka, který ho vyrobil. A pak se podíváte na lidskou bytost a eknete: Nikdo t nestvoil. Vznikla jsi evolucí. Pokud by tomu tak skuten bylo, jak to, že se vám každý den na zahrad nevyvíjí nový lovk? Vždy každý den je pece konec njakého milionu let. A jestliže to trvá njaký ten milion let, než se vyvine lovk, pak to znamená, že by se v této dob museli lidé vyvíjet každý den všude, kam se jen podíváte. Mli bychom tu lidi bez matky, bez otce... Ti vdci jsou šílení, a pokud jim víte, jste také šílení. Myslíte si, že bych s Biblí obstál proti jejich vdeckým knihám? Víte, Darwin nikdy své evoluní teorii nevil. Když umíral, byl pímo šokován tím, že tomu ostatní uvili. íkal tehdy, že si jen tak pohrával s teorií. Nicmén piml lidi k tomu, že jí uvili. Jenže lidé uví emukoli. Jednou jsem byl v Kalifornii práv ve chvíli, kdy tam došlo k zemtesení. V LaBreux se objevila taková asfaltová jáma, ze které se za- ala na povrch vynoovat rzná zvíata. Užasl jsem, když se tam objevil obrovský tygr se zahnutými tesáky. Prost jen tak vybublal na povrch. Ta jáma totiž celá jen vela. Všude kolem pobíhali rzní vdci. Zaali z toho tygra párátkem odstraovat špínu; však víte, jak to chodí. A tak jsem šel za jedním z nich a ptám se ho: Jak myslíte, že je tohle staré? On na to: No, pinejmenším tak trnáct tisíc let. Znovu jsem se ho otázal: A jak to poznáte? Odpovdl: Protože pro urení asu používáme metodu C 14. ekl jsem mu: Ml jsem za to, že se metoda C 14 prokázala jako zcela nespoleh- 19

20 livá. Víte, co se stalo s C 14? Promili s ní uritou vc uvnit v dom a pak stejnou vc vynesli ven a promili ji znovu. Zjistili, že se výsledky liší o nkolik tisíc let. Tak napíklad namíte trnáct tisíc let uvnit místnosti, ale když znovu míte venku, je to staré pouhých pt tisíc let. Zjistili tedy, že metoda C 14 není k niemu. Víte, co mi ten vdec odpovdl? ekl: Jenže my na to nic jiného nemáme. Používají metodu C 14, protože nemají nic jiného, a pitom vdí, že to není k niemu. Mluvíme stále o odpoinutí v Bohu. Nemžete si odpoinout v niem z toho, co je kolem vás. V niem, co je v tomto svt. Odpoíváte díky penzm, které máte v bance? Pokud ano, bude to váš konec, protože z tch penz se už brzy stane smetí. Odpoíváte díky své životní pojistce? Pak jste už pedem poražený. Odpoívejte v emkoli chcete. Klidn v tom, že vlastníte dm. Jenže v dob, která pichází, vám zabaví i dm, který vlastníte a za který poctiv platíte. Víte, jednou jsem se takhle podíval do novin a uvidl jsem svj dm na prodej. Zavolal mi tehdy njaký lovk a ekl, že se mnou chce uzavít obchod; prost koupit mj dm. Pekvapen jsem ekl: Jaký dm? On na to: 1642 Maenilly. Odvtil jsem: O em to mluvíte? A on: Jen se podívejte do novin a uvidíte, že je na prodej. Zapomnl jsem totiž zaplatit dan a oni se rozhodli mj dm bez mého vdomí prodat. A tak není možné odpoinout v niem, co je kolem nás. Pokud se chcete uvolnit, uvolnte se. Pokud se chcete v emkoli cítit dobe, klidn si na chvilku odpoite a uvidíte, co se stane. Ale Božímu lidu zstává odpoinutí. A tím odpoinutím je Duch Boží. Ježíš sám ekl: Když pak pijde ten Duch pravdy, uvede vás ve všelikou pravdu. (Jan 16,13) Amen. Bh vám požehnej. 20