Jídlo. časopis pro ekogramotnost. hlavní téma: Zdravý talíř místo zastaralé pyramidy. Co a jak se jí v Ghaně / Lutovský mošt a pramenitá voda

Transkript

1 časopis pro ekogramotnost číslo 4 ročník 10 listopad 2012 Co a jak se jí v Ghaně / Lutovský mošt a pramenitá voda Jablíčkové a bramborové dny / Chlupaté buchtičky Stolujeme s Krakonošem / Jídlo zblízka Za vším hledej (ne)správnou výživu Mléko aneb Sýr neroste v hypermarketu / Chaloupecká kuchařka Zdravý talíř místo zastaralé pyramidy Tajemství výrobců potravin Školní jídelna s vlastním veselým životem Příloha: Envigogika hlavní téma: Jídlo

2 Jablečný den a jablkobraní Když se vaří a jí, úspěch programu je zaručen konstatuje na jiném místě v tomto čísle Bedrníku lektorka ekologických vzdělávacích programů z brněnské Lipky. V praxi to potvrzují i dvě základní školy z městské části Praha-Libuš. Při kuchtění z dobře vybraných surovin můžeme dětem účinně předat i něco informací o zdravotních a ekologických souvislostech jídla. Inspiraci nabízíme na následujících stránkách ze zkušeností kolegyň a kolegů ze škol, středisek ekologické výchovy a dalších organizací. Každá učitelka a učitel takovým programem určitě děti nejen potěší, ale ony si z něj nejspíš také něco zapamatují. V Základní škole Meteorologická v Praze-Libuši paní učitelka Hedvika Mašková loni se svými páťáky uspořádala Jablečný den. Jablko neodmyslitelně patří k českému podzimu a my jsme se ve třídě a v kuchyňce tomuto plodu po celý den věnovali ze všech možných stran. Uvědomili jsme si, jak mnoho informací o něm už máme, a zároveň se přesvědčili, že se můžeme ještě mnoho nového dozvědět. Děti stejně odvážně přistupovaly k pracovním listům i ke kuchtění, zrovna jako se nezalekly odborného textu ani vlastní literární tvorby. Celý den se vydařil a kromě jiného podnítil děti k vymýšlení témat pro další projektové dny, říká paní učitelka Mašková. A jablíčka v županu prý voněla daleko za dveře školní cvičné kuchyňky. V Základní škole s rozšířenou výukou jazyků L. Coňka v Praze-Písnici zase družinářky připravily letos v říjnu pro své svěřence Jablkobraní. Pekl se při něm družinový štrúdl. Naše skvělé paní družinářky nám připravily zábavu takovou, že štrúdl pekly všechny děti, ať jsou velké, nebo malé. Někdo loupal, někdo strouhal, a tak se nikdo nenudil. Péct štrúdl byla velká legrace. Tento štrúdl nebyl ledajaký. Byla to totiž práce nás všech. A o to přeci šlo, doplňují se vzájemně Dana Hamza z 5. třídy a prvňačka Natálka Dvořáková. Potřebovali jsme na to spoustu ingrediencí, které nám dodala paní družinářka Maruška. Museli jsme mít také náčiní, bez kterého by se náš štrúdl nedal udělat (struhadlo, misky, škrabky, pečicí papír a pekáč). Štrúdl se moc povedl a druhý den jsme si na něm moc pochutnali, libuje si páťačka Barbora Tóthová. A jak že se peče štrúdl v písnické družině? Potřebujeme: listové těsto, jablka, strouhanku, hladkou mouku, skořici, 1 vejce. Oloupeme a nastrouháme jablka. Těsto rozválíme na omoučeném stole, posypeme strouhankou, jablky, vanilkovým cukrem a skořicí. Zavineme na štrúdl, potřeme rozšlehaným vejcem a upečeme, prozrazují recepturu Dana Hamza a Natálka Dvořáková. Štrúdl z vyzrálých jablek je tak chutný, že na něj koneckonců ani není potřeba cukr, jedna z novodobých metel lidstva. Hana Kolářová Foto: Hedvika Mašková a Marie Štaflová

3 editorial BEDRNÍK 4/2012 listopad 2012 časopis pro ekogramotnost; ISSN Ev. č. MK ČR Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory Sever pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. Redakční rada: Praha Tomáš Hodina (ZČ HB Botič Toulcův dvůr) Středočeský kraj Jana Dufalová (ZO ČSOP Vlašim) Plzeňský a Karlovarský kraj Lenka Prunerová (Ametyst Plzeň) Ústecký kraj Leona Pekárková (SEVER, pracoviště Litoměřice) Kraj Vysočina Jana Čížková (Chaloupky Kněžice) Moravskoslezský a Zlínský kraj Jakub Boháč (Alcedo Vsetín) Olomoucký kraj Zuzana Janková (Sluňákov centrum ekologických aktivit města Olomouce) Jihočeský kraj Erika Hovorková (CEGV Cassiopeia České Budějovice) Jihomoravský kraj Markéta Machátová (Lipka Brno) Královéhradecký kraj Radka Urbánková (SEVER, pracoviště Hradec Králové) Pardubický kraj Jiří Bureš (Ekocentrum PALETA Pardubice) Liberecký kraj Lenka Dědková (SEV Divizna, ZOO Liberec) SSEV Pavučina Blanka Toušková Šéfredaktorka: Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, Praha Písnice ( , e mail hana.kolarova@tiscali.cz Korektury: Kateřina Chobotová Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: ks Vytištěno na recyklovaném papíru. Příspěvky, prosím, posílejte na adresu redakce. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, NENÍ ZAJIŠTĚNO, ABY ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ODPOVÍDALO MODERNÍM POZNATKŮM O VÝŽIVĚ. Ukázalo se to při přípravě vzdělávacího projektu Zdraví na talíři cesta ke zdravějšímu školnímu stravování. Máme totiž problém: přibývá dětí s nadváhou, s cukrovkou, roste počet alergiků i počet dětí s běžnými onemocněními, která přecházejí do chronických stavů. A zásadní roli v prevenci i terapii naprosté většiny dnes běžných onemocnění má strava. Autoři projektu Zdraví na talíři z chrudimské pobočky Ekocentra Paleta si řekli, že školní stravování je vhodným prostředím, kde tento problém začít účinně řešit vzděláváním pracovníků jídelen i pedagogů. Překážkou pro lepší stravování ve školách není finanční normativ. Ani při využívání surovin zdravé výživy nemusí školy dosahovat horní cenové hranice jídla. Brzdou ale zatím stále je jiná základní norma pro školní stravování, tzv. spotřební koš. Jeho zmodernizovaná verze již několik let čeká na uvedení do praxe. Byl by to malý průlom k lepšímu stejně, jako je průlomový projekt Ekocentra Paleta držíme palce, ať se podaří ho realizovat a zkušenosti z něj rozšiřovat i mimo Pardubický kraj. Další průlomovou záležitostí je tzv. zdravý talíř. Tato přehledná obrázková pomůcka vychází z moderních výživových poznatků a nahrazuje již zastaralou výživovou pyramidu. Zdravý talíř najdete na str. 31. Zdravá strava patří k udržitelnému způsobu života. Nepochybně je dobré chápat základní ekologické souvislosti vážící se k naší stravě, ať už je to její původ (místní, nebo dopravně vzdálený), její vlastnosti (chemické přídatné látky, míra zpracování, biologická hodnota), nebo vliv na životní prostředí a život v chudých zemích (ekologická stopa) atd. Když víme, můžeme si vybírat to lepší pro své tělo i svědomí. Jak zjistily autorky dalšího vzdělávacího projektu s pracovním názvem Bludiště potravin aneb Jsme to, co jíme, české učebnice o stravování zoufale opomíjejí vegetariánství a jiné alternativy stravování, přestože ty mají v různých koutech světa hluboké tradice. Kdyby například jen Američané snížili svoji spotřebu masa o pouhých 10 %, zřejmě by ušetřené obilniny nasytily veškerý hladovějící svět. Asi bychom klidně mohli obdobnou větu říct o Evropanech. Třebaže čísla nemusí přesně sedět, principiálně to je úvaha velmi podnětná. Americký filozof Henry David Thoreau tuto výzvu už v předminulém století komentoval radikálně: Nepochybuji o tom, že je osudem lidského plemene, aby při svém postupném vývoji přestalo jíst zvířata. Aby nedošlo k omylu: Bedrník neprosazuje vegetariánství či jakýkoli jiný směr, ale uznává, že zamýšlet se nad alternativami hlavního proudu může přinést nečekaná řešení a užitky. Jako příklad dobré praxe školního stravování určitě stojí za pozornost nadšení a promyšlenost, s jakou pracují třeba zaměstnanci ve školní jídelně v ZŠ Březenecká v Chomutově. Mezi tipy na publikace najdete zbrusu nového, velmi důkladného průvodce nákupem ryb od Greenpeace, ale i pár zajímavých receptů, třeba na domácí kvašenou zeleninu. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, Bedrník se tímto číslem stal desetiletým. Připomíná to obálka čísla, které čtenáři dostali do rukou v listopadu Sníme, doufáme a snažíme se, aby vám Bedrník, nazvaný po rostlině symbolizující v českém prostředí zdraví, i v dalších letech nabízel podněty a cenné zkušenosti jak ze špičkových pracovišť environmentálního vzdělávání, tak zprávy o vydařených programech a dobrých nápadech z kterékoli školy či jiné organizace a k tomu něco širších souvislostí. Myslíme, že toho všeho je nám třeba do nového věku postmayského, v němž přejeme nikoli šťastné zítřky, nýbrž šťastnou přítomnost. Za všechny, kdo se po celých deset let jakkoli podíleli na obsahu a podobě Bedrníku: Hana Kolářová obsah SEVER, Horská 175, Horní Maršov tel e mail sever@ekologickavychova.cz SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; Praha 1 tel e mail info@pavucina-sev.cz Objednávky: Eva Lučanová, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER, Brontosaurus Krkonoše, Úpická 146/18, Trutnov, eva.lucanova@ekologickavychova.cz, tel Jablečný den a jablkobraní... 2 Inspirace Globální výchovou za spravedlivější svět... 4 Lutovský mošt a pramenitá voda... 7 Podzim v přírodní zahradě... 8 Zdravé saláty ve zdravotnické škole... 8 Jablíčkové a bramborové dny... 9 Stolujeme s Krakonošem...10 Chlupaté buchtičky...10 Školní jídelna s vlastním veselým životem...11 Když jídelna spolupracuje na školním projektu..12 Foto na titulní straně Hana Kolářová proměny Zdravé školní stravování...13 Jídlo zblízka...17 didaktika Samozásobování potravinami...18 Bludiště potravin...22 Mléko aneb Sýr neroste v hypermarketu...24 nabídka Publikace...27 Programy...29 Internet...30 Zdravý talíř místo zastaralé pyramidy

4 inspirace INZERCE STŘEDISEK EKOLOGICKÉ VÝCHOVY GLOBÁLNÍ VÝCHOVOU ZA SPRAVEDLIVĚJŠÍ SVĚT Jak souvisí globální gramotnost, neboli povědomí o komplexnosti globálních vztahů a pocit osobní odpovědnosti za kvalitu těchto vztahů, s tématem tohoto Bedrníku, tedy s jídlem? Objasnění najdete na následujících řádcích. Vzdělávání překonává předsudky V září 2012 vstoupilo středisko ekologické výchovy SEVER do druhého školního roku, v němž pokračuje v mezinárodním školním globálně-rozvojového vzdělávacím projektu Global Literacy for a Fairer World! Globální výchovou za spravedlivější svět Projekt realizují čtyři spolupracující nevládní organizace: Cumbria Development Education Centre (CDEC) z Velké Británie, International Centre for Enterprise and Sustainable Development (ICED) z Ghany, Instytut Globalnej Odpowiedzialności (IGO) z Polska a Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER. Hlavními tématy projektu jsou: jídlo a obchod, chudoba a vzájemná provázanost a vzdělávání a rozvoj, která jako jednotící prvek prolínají všemi jeho etapami a dílčími aktivitami. Projekt má pomoct překonávat různé předsudky a stereotypy, které ve vztahu ke globálně-rozvojovým tématům mají nejen žáci základních škol, ale i pedagogové a veřejnost. Žákovský audit Klíčovou aktivitou na počátku projektu byl tzv. Žákovský audit. Jeho cílem bylo zjistit ve všech partnerských zemích, jak jsou uvedená témata a obecně problematika rozvoje chudších částí planety vnímány žáky. Žákovský audit se skládá z pěti na sebe navazujících aktivit, které mapují vnímání a postoje žáků, přičemž výstupy byly zaznamenávány, kvantifikovány a posléze analyzovány na národní i mezinárodní úrovni. Pro lepší představu o žákovském auditu, vás seznámíme se dvěma jeho aktivitami, které se obě týkají tématu: jídlo. Že každý z nás potřebuje něco jíst, je neoddiskutovatelný fakt. Odkud se ale to něco bere? Kde se pěstuje či chová, zpracovává, balí, odkud a kam putuje jídlo předtím, než se ocitne na našem stole? To jsou otázky, které si i my, dospělí, málokdy pokládáme. Přesto by zjištění, jaký osud za sebou má konkrétní sousto encemi mohlo být navýsost překvapující. Kdybychom se nad ním snažili zamyslet pokaždé, když usedáme ke stolu, mnohem více bychom si uvědomovali, že žijeme ve skutečné globální vesnici propojené sítí obchodních, sociálních a dalších vazeb. A co naši žáci? Jak jsou na tom s vnímáním původu své snídaně? Snaží se to odhalit následující aktivita Žákovského auditu. Rozehřívací aktivita Ve třídě, kde jsou lavice odsunuty ke stěnám, rozmístíme (přilepíme na lavice) proti sobě tři zalaminované karty formátu A4: ANO, NE a NEVÍM. Žáky shromáždíme v jednom rohu třídy, oznámíme jim, že jim budeme pokládat různé otázky a jejich úkolem bude postavit se k příslušné kartě v souladu s jejich názorem. Pokládáme následující otázky: 1. Měli jste dnes snídani? 2. Jedli nebo pili jste něco, co pochází z Česka? 3. Jedli nebo pili jste něco, co pochází z jiné země? Po druhé a třetí otázce můžeme rozvinout diskusi tak, že se ptáme dobrovolníků, jaké jídlo a pití, které pochází z Česka nebo jiné země, ke snídani měli. Ze zkušeností víme, že naprostá většina dětí netuší nebo si momentálně neuvědomí, že například čaj, kakaový prášek v mléce, případně pomerančový, ananasový a jiný džus z tropického ovoce zcela určitě primárně nepochází z České republiky. Mnohdy se dováží i potraviny, které bychom považovali automaticky za české mléko, obilí k výrobě pečiva, kukuřice k výrobě cornflakes, jogurty a další. Pokud bychom tuto aktivitu realizovali samostatně, můžeme s žáky diskutovat i o otázce, kde si jídlo pořizujeme, což často jeho původ významně ovlivní (např. v supermarketu Lidl prodávají velké množství potravin vyrobených v Německu). Zajímavá může být i otázka, zda některé potraviny pěstují nebo vyrábí rodiče žáků sami (např. bábovka, zelenina ze zahrádky, domácí vajíčka apod.) 4 v našich ústech se všemi svými ingredi- Projekt Global Literacy for a Fairer World! Globální výchovou za spravedlivější svět! byl podpořen Evropským společenstvím a z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Pokud jsme snídani dostatečně prodiskutovali, vyzveme žáky, aby se v případě, že změnili názor, přemístili k příslušné kartě, a sledujeme, jak se mění poměr zastoupení u jednotlivých karet. Aktivita pokračuje dalšími otázkami, které již nesouvisí s jídlem, ale mají za cíl žáky více ponořit do tématu, kterému se věnuje Žákovský audit. Ptáme se: 4. Byli jste v nějaké jiné zemi v Evropě? Zeptáme se několika dobrovolníků, které evropské země navštívili, a poté všechny vyzveme, aby se zamysleli nad tím, kolik je zemí v Evropě. Následuje otázka: 5. Je jich méně než 20? Ptáme se dobrovolníků, kolik si myslí, že jich je a pak jim sdělíme, že jich je více než 20. Následuje otázka: 6. Je jich víc než 30? Opět se ptáme na předpokládaný počet států. Na závěr žákům sdělíme, že států v Evropě je více než třicet, a to konkrétně 46. Měli bychom je však upozornit, že tento počet je třeba brát s rezervou; záleží na tom, kde uvažujeme, že probíhají hranice Evropy. (Někteří geografové pokládají za evropskou hranici linii tvořící východní úpatí Uralu řeka Emba severní pobřeží Kaspického moře dále po řekách Kuma, Manyč a Don do Azovského moře; jiní vidí východní hranici Evropy v linii hřeben Uralu řeka Ural severozápadní pobřeží Kaspického moře severní úpatí, resp. hřeben Kavkazu; britští geografové posouvají jihovýchodní hranici Evropy dokonce až na severní hranice Turecka a Íránu.) Následuje otázka: 7. Byl někdo z vás v Africe? Pokud někdo byl v Africe, zeptáme se, ve kterém státě. Můžeme rozvinout diskusi o tom, jaké to tam je, zejména jaké kulturní rozdíly žáci při návštěvě vnímali apod. Následně vyzveme žáky, aby se zamysleli nad tím, kolik je států v Africe, a pokládáme otázky: 8. Je jich víc než 30? 9. Je jich víc než 50?

5 INSPIRACE Jídelní tabule, jak ji známe od nás Příprava fufu v moždíři může působit jako nebezpečná disciplína. Hotové fufu se vloží do misky, zalije polévkou s kozím masem a konzumuje pomocí pravé ruky. a tabule made in Ghana banku s omáčkou z rajčat, čili a okro s masem. Po každé otázce opět následuje diskuse podobně jako v případě dotazování se na země v Evropě. Poté žákům sdělíme, že v Africe je 53 států, ale stejně jako v případě Evropy, i toto číslo je nutno brát s rezervou vzhledem k různým územním sporům a nejasnému statusu některých území (např. Západní Sahara). Na závěr této aktivity požádáme žáky, aby se zamysleli nad rozlohou Evropy a Afriky a ptáme se: 10. Jsou Afrika a Evropa stejně velké? 11. Je Afrika větší než Evropa? 12. Je Afrika víc než 2x větší než Evropa? Po posledních dvou otázkách se opět ptáme dobrovolníků na jejich odhady a na závěr jim sdělíme, že Afrika je přibližně 3x větší než Evropa. Tolik tedy rozehřívací aktivita Žákovského auditu. Dále se budeme na ukázku věnovat jeho třetí aktivitě. Souvisí s tematikou jídla a hladu v chudých zemích, s pěstováním, zpracováním, exportem a odměňováním tamních zemědělců za jejich potravinovou produkci. Proč mají lidé na světě hlad? Na úvod žákům položíme otázku: Proč trpí lidé na světě hladem? Otázka je zalaminována na kartě formátu A4 a umístěna na výrazném místě ve třídě, např. tabuli. Žáci dostanou 20 sekund na to, aby se nad otázkou zamysleli individuálně. Při přemýšlení mohou mít zavřené oči. Následně prodiskutují stejnou otázku ve dvojicích po dobu jedné minuty. Řekneme, že jim teď nabídneme osm možných příčin hladu na světě a jejich úkolem bude se nad každou zamyslet a zvážit, se kterými z nich nejvíce souhlasí. Každý žák dostane tři hlasovací zrnka (vhledem k tématu programu můžeme použít zrnka kávy s certifikací Fair Trade), pomocí nichž bude moci vyjádřit, se kterými třemi výroky nejvíce souhlasí. Postupně do kruhu na podlahu uprostřed třídy pokládáme zalaminované karty formátu A4 s následujícími výroky/ příčinami hladu: Varianta pro první stupeň: 1) Na světě je příliš mnoho lidí. 2) V suchých a chudých zemích neroste dostatek potravinových plodin (rostlin). 3) Lidé v bohatých zemích nedávají dost peněz na dobročinné účely. 4) Lidé v chudých zemích nedostávají zaplaceno dost za to, co vypěstují. 5) Plodiny vypěstované v chudých zemích jsou posílány do bohatých zemí. 6) Lidé v chudých zemích nemohou pěstovat plodiny kvůli válkám. 7) Většina peněz v chudých zemích zůstává v kapsách lidí, kteří mají moc. 8) V chudších zemích je nedostatek vzdělaných a schopných lidí. Varianta pro druhý stupeň: 1) Na světě je příliš mnoho lidí. 2) V chudších zemích je špatné klima a přírodní katastrofy. 3) Lidé z bohatých zemí nedávají dost peněz na charitu a rozvojovou pomoc. 4) Systém mezinárodního obchodu není k chudším zemím spravedlivý. 5

6 INSPIRACE 5) Plodiny vypěstované v chudých zemích jsou posílány do bohatých zemí. 6) Konflikty a války mezi chudými státy a uvnitř těchto států. 7) Korupce a slabé vlády v chudých zemích. 8) V chudších zemích je nedostatek vzdělaných a schopných lidí. Při pokládání na zem se u každé karty zastavíme, krátce okomentujeme a ujistíme se, že žáci chápou smysl daného výroku. Poté vedle každé karty položíme mističku, do níž mohou posléze žáci vhazovat svá zrnka hlasy. Požádáme žáky, aby své hlasy pro tři příčiny hladu na světě odevzdali podle svých osobních preferencí do mističek u karet. Každý musí umístit tři zrnka do tří různých mističek. Po hlasování spočítáme před zraky dětí zrnka v jednotlivých miskách. Poté s žáky u každé misky o konkrétní příčině krátce pohovoříme a zamyslíme se, v jaké míře ta či ona příčina souvisí s hladem ve světě. Příčinu Systém mezinárodního obchodu není k chudším zemím spravedlivý je vhodné ponechat až na závěr diskuse a seznámit žáky s alternativním obchodním konceptem Fair Trade, včetně vysvětlení jeho základních principů. Výsledky hlasování zaznamenáváme do záznamových archů, a to zejména v případě, kdy je tato aktivita včleněna mezi ostatní aktivity Žákovského auditu, jejichž výsledky se zaznamenávají obdobným způsobem a mohou nám sloužit k následné analýze vnímání a předsudků našich žáků o globálních tématech a rozvojových zemích. Poznámka k metodice vedení diskusí: Abychom se vyvarovali možného vzniku pocitu zahanbení za konkrétní hlas, snažíme se vést diskusi anonymním způsobem, např.: Proč si myslíte, že tolik žáků hlasovalo pro tuto příčinu? apod. Můžeme prodiskutovat každou příčinu zvlášť nebo se věnovat jen několika, např. těm, které dostaly nejvíc hlasů, a ty rozebrat více do hloubky. Z výukového balíčku: Co a jak se jí v Ghaně V rámci projektu vznikl na přelomu ledna a února ve spolupráci s partnerskou organizací ICED videomateriál přímo z Ghany. Po jeho zpracování budou do výukových balíčků, které vzniknou jako finální výstup projektu, zařazeny krátké dokumenty na výše uvedená projektová témata, jež budou k dispozici široké pedagogické veřejnosti. Filmový štáb se věnoval nejen dokumentování života běžných lidí, především dětí, ale jednou z jeho vedlejších aktivit Rozložené karty s výroky a misky pro hlasování při Žákovském auditu. Karta s výrokem a hlasovací miskou při Žákovském auditu. 6 bylo právě i filmové a fotografické zachy- cení způsobů stravování obyvatel Ghany. Co tedy Afričané (v našem případě Ghaňané) jedí? Ghanský jídelníček se pochopitelně výrazně liší od našeho. V zásadě lze říci, že typický Ghaňan miluje banku a fufu s různými variantami zeleninových či masových omáček a polévek. A co že znamenají ta zvláštní slova fufu a banku, která obyvatelé Ghany vnímají podobně, jako Češi vnímají knedlíky? V obou případech se jedná o hmotu, která se svou konzistencí pohybuje na pomezí těsta a kaše. Pro běžného Evropana je téměř nemožné tuto hmotu konzumovat typickým ghanským způsobem okamžitým polykáním jednotlivého sousta odděleného od zbytku masy, namočeného v omáčce a dopraveného do úst rukou. Namísto bezprostředního polknutí je mlsný jazýček při přežvykování v ústech vystaven pocitu zbytnění a lepu. Fufu ani banku do sebe nikterak nevstřebávají obsah a chuť hlavních omáček či polévek a je třeba poznamenat, že samotná chuť obou substancí není nijak závratným gurmánským požitkem. Samotné omáčky jsou ale chuťově naprosto excelentní. Proto se běžný obroni, jak je v Ghaně člověk bílé pleti nazýván, zpravidla uchyluje k rýži jako k hlavní příloze. Avšak i obibini, jak se nazývají sami Ghaňané, vám řeknou, že fufu či banku slouží hlavně k zaplnění žaludku, a to na co nejdelší dobu. V čem tedy spočívá rozdíl mezi oběma hmotami? Fufu se typicky vyrábí v dřevěném moždíři postaveném na zemi, kde se tloukem do sebe postupně zapracovává čerstvě vařená kasava (jinak také maniok) a plan- Více informací o projektu, podklady k aktivitám a další tipy do výuky, které právě vznikají, můžete získat u pracovníků SEVERU na u: milada.dobiasova@ekologickavychova.cz a tomas.brabenec@kologickavychova.cz tain (banán na vaření). Když se v nažloutlé lepivé hmotě pod údery tlouku rozpustí veškeré pevné části, je připravena k servírování tak, že se od zbytku oddělí hrouda velikosti dlaně, vloží do misky a zalije zvlášť připravenou omáčkou nebo polévkou. Naproti tomu banku se připravuje tak, že se smíchá díl kynutého těsta z kasavy se stejným dílem kynutého kukuřičného těsta a uvaří se v horké vodě do výše popsané konzistence bělavé barvy. Servírování probíhá podobně jako v případě fufu jen s tím rozdílem, že menší hroudy jsou v misce zpravidla dvě. Tomáš Brabenec, SEVER Foto: SEVER

7 INSPIRACE LUTOVSKÝ MOŠT A PRAMENITÁ VODA Občanské sdružení Vespolek se sídlem v Jindřichově Hradci se kromě ekologické a Montessori výchovy věnuje péči o krajinu jako pozemkový spolek. V ideálním případě obě oblasti propojuje. Krajina Mikuláše Rutharda Jako příklad propojení ekologické výchovy a péče o krajinu slouží projekt Obnova krajiny Mikuláše Rutharda. Jednotlivé kroky projektu spočívají v obnově krajinných struktur na Chlumecku a v zapojení veřejnosti do jejich obnovy. Hlavně rodiny s dětmi nám pomáhaly vyřezat staré ovocné stromy (109 jabloní) v alejích podél polních cest. V letošním a loňském roce probíhaly dosadby do mezer v alejích a do vysokokmenného sadu místních starých odrůd (130 jabloní a hrušní). Na výsadbách se podílelo asi 60 místních lidí. Abychom dobrovolníky nějak odměnili a zároveň spojili obnovu krajinných prvků s hospodářským využitím krajiny, vyrobili jsme z jablek z alejí místní produkt Lutovský mošt. Děti zažívají propojení mezi svou fyzickou prací a jejím výsledkem. Mošt se také prodává v místních obchodech a v hospodách. V loňském roce výrobu moštu podpořila Nadace Via (z programu ČSOB na podporu regionů) a letos jsme moštování a balení do pětilitrových bag in box krabic financovali z výdělku za prodaný mošt z loňského roku. Součástí obnovy krajinných struktur je také ilustrovaná naučná stezka, která vede krajinou a ukazuje, jak vypadala krajina ve středověku před stavbou místní unikátní rybniční soustavy Mikulášem Ruthardem a jak v době, kdy se ještě v krajině maloplošně hospodařilo. Ovce a pramenitá voda Jako další krok pořizujeme ovce na vypásání alejí není třeba motorové sekačky. Zvolili jsme plemeno původní valaška staré plemeno genofondově chráněné. Doufali jsme, že relativně malé, krásné a odolné valašky budou ovečky snadno fyzicky zvládnutelné. Pokud jste ale někdy chytali kapku rtuti, tak budete vědět, jak pracovat s ostříhanou valaškou. Ovečky jsme přivezli minulý týden, a tak si na sebe teprve zvykáme. Hledáme cesty, jak péči o krajinu dělat co nejsmysluplněji. Ne jen uměle obnovovat krajinné prvky, ale také v krajině hospodařit tak, aby se její diverzita obnovovala přirozeně, tak jak vznikala v minulých stoletích. Dalším obnovovaným prvkem jsou studánky. Jen v okolí Lutové a Žíteče jsme nalezli či z pamětí starých lidí vylovili, kde bývalo přes třicet studánek. Většinu z nich již nemá příliš smysl obnovovat, nicméně zatím šest z nich se obnovy dočká. Doufáme, že i rozbory dopadnou tak, že v příštím roce, pokud půjdete chlumeckou krajinou, se budete moci napít čisté vody ze studánek. Lucie Černická, o. s. Vespolek, vespolek@ecn.cz, tel Občanské sdružení Vespolek podporuje jídlo zblízka Lutovský mošt. OD ZRNÍČKA K PEČIVU Občanské sdružení Vespolek nabízí výukové metodické materiály vytvořené podle principů Montessori pedagogiky pro ekologickou výchovu. Jedním z nich je sada dvaceti barevných obrazových karet znázorňujících, co je třeba udělat, abychom z jednoho zrnka upekli pečivo. Ke každé kartě patří doprovodný text. Soubor obsahuje také metodiku a postupy práce s náměty na činnost. Materiál obsahuje pro děti možnost samokontroly správného seřazení posloupnosti. Pomůcka je určena pro děti v MŠ a na prvním stupni ZŠ. Je možné ji získat prostřednictvím e-shopu na Pokud vás zajímají Montessori pomůcky a nechcete třeba do mateřské školky kupovat zajíce v pytli, lektoři z o. s. Vespolek rádi některé pomůcky přivezou k vám a předvedou, jak se s nimi pracuje Montessori metodou. Program je spojený s ozřejměním základních principů Montessori pedagogiky a může být určen jak pouze pro učitele, tak i pro rodiče. 7

8 INSPIRACE INZERCE STŘEDISEK EKOLOGICKÉ VÝCHOVY PODZIM V PŘÍRODNÍ ZAHRADĚ Nový výukový program, který představuje přírodní zahradu jako zdroj zdravých a k přírodě šetrných produktů pro člověka a zároveň zdůrazňuje význam zahrady pro volně žijící živočichy, vytvořili v Lipce školském zařízení pro environmentální vzdělávání v Brně. Program nese název Podzim v přírodní zahradě a celý probíhá venku, v pestře zbarvené podzimní zahradě na pracovišti Lipová v Brně-Pisárkách. Zahrada nedávno získala certifikát ukázková přírodní zahrada. Program vychází z metod kritického myšlení a klademe v něm důraz na praktické činnosti a smyslové vnímání. Zahrada jako zdroj zdravých potravin Část programu je zaměřená na zahradu jako na zdroj zdravých potravin, v našem případě především ovoce. Žáci nejprve zjišťují, zda je zahrada Lipky zdravá, a to jak pro živočichy, tak i pro lidi. K tomu jim pomáhá deník naší zahradnice Jarky, popisující práce probíhající na zahradě. Děti přemýšlejí, proč Jarka nahrnula listí pod stromy a keře, proč umístila na jabloň budku pro sýkorku nebo proč nevyhazuje červivá jablka. Své tipy a domněnky pak porovnají s vysvětlením v druhé části deníkového zápisu. Dozvědí se tak mnoho zajímavostí, například že sýkorka nám na zahradě pomůže proti přemnožení hmyzu, že kompost a staré listí zlepší půdu nebo že červivá, ale jinak zdravá jablka můžeme vykrojit či použít na výrobu moštu. Hrozny a jablka pěstované bez použití chemie si u nás děti vlastnoručně natrhají. Protože máme na zahradě více odrůd jabloní, porovnáváme různá jablka co do barvy, vůně i chuti. Každý účastník programu si pak připraví svůj malý jablečný štrúdl. Přidat do něj může i vlašské ořechy, které si sám nasbírá na zahradě pod starým ořešákem. Štrúdly sladíme přírodním cukrem a společně je pak všechny pečeme v zahradní peci. Hliněnou pec jsme spolu s dětmi postavili v rámci projektu již na jaře. Na závěr děti zbylá jablka samy nadrtí v ruční drtičce, přidají k nim hrozny a na ručním lisu vymačkají mošt, který hned začerstva ochutnávají. Druhá část programu se zaměřuje na zahradu jako na útočiště pro volně žijící živočichy v městské a kulturní krajině. Děti hledají v naší přírodní zahradě možnosti potravy pro různé druhy živočichů, například pro sýkorku, ruměnici nebo veverku. Naše dlouholeté zkušenosti praví, že programy, při kterých se vaří a jí, mají mezi dětmi velký úspěch. Opět se nám to vrchovatě potvrdilo. Doufáme, že kromě příjemného gastronomického zážitku v dětech zůstane i vědomí, že ovoce nemusíme vždy kupovat v obchodě, ale že jej lze vypěstovat i na vlastní zahradě. A navíc bez chemie a k užitku nejen nám, lidem, ale i dalším tvorům, kteří mohou na naší zahradě nalézt místo pro život. Výukový program Podzim v přírodní zahradě vznikl v rámci projektu Přírodní zahrada všemi smysly, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Na projektu Lipka spolupracuje se SŠ, ZŠ a MŠ Brno pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2. Po skončení projektu budeme výukový program nabízet dále jak praktickým a speciálním, tak i běžným základním školám. Lenka Šimková, Lipka školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Brno Foto: Tomáš Siničák VOŠZ A SZŠ HRADEC KRÁLOVÉ ZDRAVÉ SALÁTY VE ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLE V naší zdravotnické škole již tradičně pořádáme gastronomickou soutěž se zaměřením na racionální a zdravou výživu Saláty Soutěž časově zařazujeme do organizace školy během října v rámci mezinárodního dne zdravé výživy, který připadá na 16. října. Soutěže se obvykle účastní asi 10 skupin soutěžících z různých ročníků. Soutěžním úkolem je příprava libovolného salátu se zaměřením na konkrétní oblast zdravé výživy, včetně předložení podrobného postupu práce a přehledu výživových hodnot a složení daného pokrmu. Samozřejmě se hodnotí chuť, vizuální dojem i nápaditost zpracování. Hodnocení s radostí zajišťují pedagogové, kteří přidělují kterými jsou: chuťová vyváženost, vzhled salátu, informace o výživových hodnotách a výživovém zaměření, původ receptury či příběh jejího vzniku. Do hodnocení jsou zapojeni i další žáci, kteří rozhodují o udělení ceny žáků. Po slavnostním vyhlášení výsledků jsou tři vítězné týmy odměněny zdravou odměnou. Naše škola je zapojena do projektu Zdravá škola. Školní kantýna podporuje ovoce, celozrnného pečiva, biopotravin, ale i drobných sladkostí, ve školní jídelně je vždy k výběru jedno lehké jídlo podporující zdravou a vyváženou stravu. Soutěží v přípravě salátů chceme zábavnou formou připomenout žákům zásady zdravé výživy, snažíme se vést žáky ke zdravému životnímu stylu, včetně stravování, a ukázat, že zdravě jíst může být i příjemná zábava pro žáky i učitele. Za organizátory soutěže P. Štindl a H. Dostál, Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 8 body podle předem stanovených kritérií, zdravou výživu svou bohatou nabídkou Komenského 234, Hradec Králové

9 INSPIRACE ZŠ A MŠ KOCBEŘE JABLÍČKOVÉ A BRAMBOROVÉ DNY Výchova k udržitelnému životu je v naší málotřídní škole dlouholetou a neměnnou složkou vzdělávání již od dob, kdy nebyla součástí povinných dokumentů. Právě z té doby pocházejí naše Jablíčkové a Bramborové dny. Byly jedny z prvních, které jsme začali k radosti své i svých žáků realizovat. Samozřejmě sem patří i další náměty, které realizujeme dvakrát, třikrát v měsíci a pro něž platí v podstatě to samé jako pro náměty z oblasti stravování. Příležitosti ze života Jak víme už od dob J. A. Komenského, postupuje vzdělávání žáků a těch malých zejména od známého k neznámému. Domníváme se, že zejména v nižších ročnících skutečně vše souvisí se vším a bylo by jen na škodu se upnout na jednotlivosti, spíše jde o to využívat možností a příležitostí, které se nabízejí. Naše působení vychází z myšlenky, že žáci musí nejprve poznat a získat vztah ke svému okolí, inspirujeme se z běhu života přírody a lidí. S tím souvisí nutnost ukotvení dětí v prostředí, ve kterém žijeme, a prožívání aktuálních životních situací našich žáků. Zde se právě poučenému a přemýšlivému pedagogovi (a těmi se snažíme být) nabízí možnost nenásilného a promyšleného působení nejenom na znalosti, ale také dovednosti a postoje žáků. Jednodenní projekty Naše jednodenní projekty nebo dny integrované výuky prezentujeme jako netradiční oslavu dané události. Žáci při nich využívají dovedností a znalostí získaných ve všech vzdělávacích činnostech. Do aktivit bývají zapojeny děti všech ročníků. Pracujeme nejčastěji ve skupinách, čímž dochází k osvojování dovedností a návyků i v oblasti sociální a interpersonální. Při vytváření žádoucích postojů je třeba mít na zřeteli rovnováhu mezi složkou pocitovou a poznávací. Zejména u nejmladších žáků hraje velkou roli prožívání emocí. Bylo by podceňováním mých milých kolegů popisovat zde metodicky jednotlivé aktivitky, činnosti a metody, protože většinu z nich všichni známe a běžně užíváme. Velmi dobře to znají kolegyně z mateřských škol, pro které je podobný způsob práce samozřejmostí. Přesto občas se setkám s kolegy, kteří nevědí, jak se podobné záležitosti chopit. Schraňování aktivit aneb portfolio My jsme začali schraňovat (současným módním jazykem řečeno vytvářet portfolio) všechny materiály týkající se daného tématu zde tedy jablek a brambor. Kolik námětů jen můžeme najít v lidové poezii písní, kolik je pěkných článků a vypravování s touto tematikou v čítankách (počínaje Františkem Kožíškem zde neustále žasnu nad promyšleností tehdejších čítanek a vidím, jak naši reformní kolegové uměli!) a konče literaturou i hudbou naprosto moderní. Kolik se nabízí matematických úloh, pokusů a úkolů pro všechny věkové kategorie. Jak můžeme pozorovat, zkoumat, tvořit, vyrábět, hrát si, vařit a ochutnávat! Proč píši v kategorii běžných vyučovacích předmětů? Protože chci vyvrátit tolik oblíbený argument některých kolegů i nepoučených rodičů volajících po tradiční výuce s argumentem, že na takové hrátky a hlouposti nemáme čas a musíme se učit. Všichni tedy vědí, že se na Jablíčkový nebo Bramborový den učíme ale jinak a zajímavěji. Přednosti integrované výuky S přibývající zásobou materiálů v krabicích a v počítači je také naše práce čím dál jednodušší. Podobných dnů integrované výuky dokonce využíváme i v situacích, kdy se některá z učitelek účastní vzdělávání, a musíme třídy spojit. Při promyšlené výuce, tak zvládne učitel bezproblémově více dětí. Hle, další výhoda! Pro žáky spočívá atraktivita těchto projektů v tom, že si mohou volit pořadí činností, a hlavně pracují mnohdy napříč ročníky. Závěrečnou odměnou musí být samozřejmě konzumace: Někdy pečeme brambory v popelu. Ale stalo se, že jsme kvůli špatnému počasí brambory jen uvařili a jaká to byla dobrota! Nyní už nad tím nežasneme. Jablíčka si vzájemně ochutnáváme, vaříme pyré a sušíme na topení křížaly těch je letos spousta, protože jabloň na naší zahradě je opravdu obsypaná. A ve škole to krásně voní! Mgr. Sofia Hladíková, ZŠ a MŠ Kocbeře Foto: autorka 9

10 INSPIRACE ZŠ ŠKOLNÍ VRCHLABÍ STOLUJEME S KRAKONOŠEM Stolujeme s Krakonošem je název jedné z mnoha kapitol regionální učebnice Střední Krkonoše a Podkrkonoší, která vyšla díky finanční podpoře Královéhradeckého kraje, Nadace ČEZ, ZŠ Školní Vrchlabí a Města Vrchlabí. Kapitola Stolujeme s Krakonošem je určená žákům základních škol, kteří si v hodinách vaření mohou připravit sedm krkonošských tradičních receptů krkonošské kyselo, oukrop, hladkou Ančku, sejkory, chlupaté knedlíky, žida nebo houbovec. Pojďme si připravit jednu takovou polévku krkonošské kyselo! Jak se klochtily na horách poliuky? Tak nejdříu kyselo, to byla poliuka z chlebovýho kvásku, ten stával na kamnech u požehnaný stupičce. Dycky do rána narosť a nihdá neubejval. Poliuka byla grunt a vostatní spravily bandury. Ingredience: ¼ litru chlebového kvásku, sušené houby, sůl, kmín, 1 2 lžíce másla, 1 cibule, 4 vejce, 4 brambory Recept na přípravu: Chlebový kvásek vložíme přes noc do vlažné vody. Druhý den na másle zpěníme cibulku, zalejeme vodou, osolíme a přidáme nakrájené brambory a houby s kmínem. Vše povaříme. Když jsou měkké, přilijeme chlebový kvásek, a tím kyselo zahustíme. Zvlášť usmažíme na másle vajíčka, a přidáme je do polévky. ZŠ KARLA IV. NOVÝ BYDŽOV CHLUPATÉ BUCHTIČKY Chlupaté buchtičky představují tradiční pokrm na štědrovečerním stole na Novobydžovsku a Chlumecku. Suroviny: 1 kg polohrubé mouky, 2 vejce, 16 dkg Hery, 16 dkg cukru krupice, 2 kostky droždí, špetka soli, asi 1/2 litru mléka. Vypracujeme těsto, necháme vykynout. Na plech děláme malé buchtičky, které se plní makovou nádivkou. Upečené vychladlé buchtičky se postupně namáčejí do rozehřátého másla, do řepného sirobu a nakonec se obalují v nastrouhaném perníku. Nejlepší jsou rozleželé, ale u nás se rozležet nestačí. Dobrou chuť! Funkční a vyzkoušené recepty pro učebnici poskytla paní Pitrmanová z Křížlic. Texty jsou provázeny úryvky v krkonošském nářečí a pocházejí z Krkonošské kuchařky od Jiřího Marholda. Ne vždy horalé využívali pouze místní suroviny. Mezi obchodníky se zbožím patřili i pašeráci. A jak že to bylo s těmi pašeráky? Blížil se Silvestr a hospodský v Jablonečku byl opatrnej jako sto čertů. Vod pytláků zajce, sernku, vod pašeráků kořauku, tabák, kafe, cigára, cukerin a špek. Prostě, aby to sumasumárum skoro nic nestálo. Vo Silvestra potom hospoda voněla z daleka, až se sbíhaly sliny v hubě. Večír se pak podávala trojí poliuka, z voctovího, deršková a z hlavičky kozištěte. Desátou hodinou se podávala sernčí pečeně, guláš i voctoví. Ze zajce se pak ďály z vodřezku karbanátky, nebo zajc na sladkokyselo. Šenkovalo se packý piviště a nalejvala fajnová pašovaná, nebo vostrá šiškouka a pro žencký sladká rosolka. Celou učebnici najdete na v sekci školní projekty. Dušan Vodnárek, učitel na ZŠ Školní Vrchlabí Foto: archiv ZŠ Školní Vrchlabí Pašerák. Ilustroval Vojtěch Krampla, toho času žák ZŠ Školní, 4.A Učitelé se učí, jak s regionální učebnicí pracovat. STŘEDNÍ KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ REGIONÁLNÍ UČEBNICE PRO TŘÍDY ZŠ Záměrem textů této učebnice je prohloubit zájem žáků o kraj, ve kterém žijí. Znají-li dobře místo, jeho historii, kulturu a přírodní vztahy, mohou ho lépe chránit, podílet se na jeho rozvoji a rozkvětu. Učebnice nenahrazuje výuku dějepisu, přírodopisu, občanské či výtvarné výchovy, vlastivědy ani prvouky. Není historickou kronikou, turistickým průvodcem ani biologickým svazkem zoologie a botaniky. Umožní nahlédnout do zajímavostí v kraji a třeba podnítí zájem o život a místo, které žáky obklopuje. Knížka pohlíží na region z pohledu mezipředmětových vztahů, a tak může v kapitole o historii třeba překvapit přírodopisný kvíz. Stejně tak učebnice přibližuje přehled událostí ze světové či evropské historie a současně poskytuje vhled do života našich krajanů. Regionální učebnice může být využita ve volitelném předmětu, který se regionem zabývá, nebo může doplňovat a zpestřovat výuku českého jazyka, vlastivědy, zeměpisu, přírodovědy, přírodopisu, dějepisu, matematiky, občanské, výtvarné či jiné výchovy. Je tvořena jako soubor učebních textů a pracovních listů. Do knížky je možno kreslit, psát, počítat, lepit fotografie, a tím ji spoludotvářet do konečné podoby. Učebnice je vydána také na CD. Věra Skalická, 10 ZŠ Karla IV. Nový Bydžov

11 INSPIRACE ZŠ BŘEZENECKÁ CHOMUTOV ŠKOLNÍ JÍDELNA S VLASTNÍM VESELÝM ŽIVOTEM Školní jídelna v ZŠ Březenecká v Chomutově žije vlastním životem, a to takovým, že celé škole dělá čest, dětem radost a ještě v ní nenásilně a neformálně pokračuje vzdělávání na vlastní kůži. Posuďte sami, jak to může vypadat, když vedoucí školní jídelny a celý kolektiv jejich práce baví Špaldový den Celá naše parta stále vytrvale pracuje na různých akcích školní jídelny v poslední době jsme dětem přiblížili pšenici špaldu. Co špalda je, jak vypadá, kde se pěstuje, jaká je její hodnota pro naši výživu, si děti spolu s pedagogy prohlížely na naší informační nástěnce. Měly také možnost seznámit se s propagátorkou špaldy, se svatou Hildegardou z Bindenu, která měla v otázkách stravy a zdraví jasno již ve 12. století. A dnešní lékaři stále její učení podepisují. Měli jsme tento den polévku se špaldovými knedlíčky, knedlíky ze špaldové mouky a jogurtové řezy ze špaldové mouky s oříšky. Velikonoce a Čarodějnický den Tradičně jsme si připomněli již uplynulé Velikonoce a Čarodějnický den. Velikonoce z naší strany byly inspirativní mnoho druhů různého tradičního pečiva jsme vystavili na našem infostole. Stačí jeden spolehlivý recept a již může celá rodina tvořit a motat dobroty. A jako v jiných jídelnách se 30. dubna paní kuchařky proměnily v čarodějnice, zapomněly na svou vážnost a dětem servírovaly čarodějnickou stravu např. dračí vejce s krouhanou Bloody Mary a podobně. Samozřejmě jsme udělali opět nástěnku s názvy čarodějnickými a pod čarou správné názvy jídel. Spolu s dětmi jsme se zasmály a pobavily. A dětem chutnalo. Den rýžový Poté následoval Den rýžový, náš infostůl se proměnil v Asii, kde byly různé druhy rýže, ikebana, čínský drak, voňavý čaj, vějíř, kimono a hlavně nádherné dětské výtvory ozdobily celou jídelnu. Děti také tvořily spolu s námi nástěnku o rýži. Mně osobně se moc líbily čínské tradiční kloboučky, které vyrobily děti z družin. K obědu byla, co jiného, než rýže. Kuře na meruňkách s rýží jasmínovou s hřebíčkem, nebo s indickým rýžovým salátem, a také rýžový pudink s jahodou. Děti měly možnost oběd jíst i tradičně hůlkami. No a humoru a smíchu byl kopec. Udělaly jsme spolu z oběda ve školní jídelně humornou společenskou akci a bylo to fajn. Sladká siesta Protože v rámci vedlejší hospodářské činnosti připravujeme dětem svačiny, chci se zmínit o další pohodové akci. Všichni víme, že mnohé děti milují krupicovou kaši. A proto mezi zdravými saláty, pomazánkami, ovocem a jogurty děláme dětem občas radost a připravíme jim třeba onu krupicovou kaši. Radosti je opět dost na kaši se přihlásí dětí nejvíc a z velké přestávky si udělají sladkou siestu. A že je spousta přídavků, to snad ani nemusím psát. Den dětí Již několikrát jsme na našem infostole ukázali možnost přípravy tabule k různým rodinným společenským akcím (Velikonoce, Vánoce) a nyní párty ke Dni dětí. Celá rodina si může vzít inspiraci a připravit si malou slávu a hlavně si k jídlu sednout společně. Národnostní týden Nu a nakonec jsem si nechala akci, která se dětem i všem zaměstnancům a stravujícím se dospělcům v naší škole líbila velice, vtáhli jsme do ní i pana učitele ze sousední školy. Zahájení akce, to byla velká společenská událost. Výzdobu krom nás připravily děti s vychovatelkami, opět nástěnka a stůl s ukázkami. A muzika, děti byly nadšené. Museli jsme všichni uplatnit svůj humor a hlavně nadhled. Šlo o Romský týden. Všechna jídla jsem plánovala podle knihy půjčené v knihovně, radila jsem se s rodiči některých našich žáků. S vychovatelkami jsme pohovořily s dětmi o národnostních menšinách a tradicích, děti malovaly vlajku, na nástěnce byly osobnosti, muzikanti této menšiny, obrázky z dávné historie, ale také z dneška. Jídla ( jako vždy, když vaříme kuchyni jiných národů) pochopitelně promyslíme a přizpůsobíme našim dětem tak, aby jim chutnalo. Zahájili jsme dvěma písničkami. Dětí byla plná jídelna a nejen dětí. Vůbec nikdo neřešil, že posloucháme cikánskou hudbu, vidíme cikánský kroj a budeme jíst jídla tohoto národa. Jelikož na naší škole jsou děti dalších národnostních menšin, např. Bulharska, oslovíme opět jejich rodiče, požádáme je o radu a takový pěkný národnostní týden s humorem a bez předsudků si nenecháme ujít. Ať třeba média překrucují a špiní práci lidí, kteří mají jen to nejlepší odhodlání odvádět to nejlepší, udržíme si svou strategii vždyť je to spousta poctivé tvůrčí práce. Václava Bublová, vedoucí školní jídelny ZŠ Březenecká 4679, Chomutov, Foto: archiv ŠJ ZŠ Březenecká, Chomutov Rýžový den 11

12 INSPIRACE ZŠ NOVOMĚSTSKÁ BRNO KDYŽ JÍDELNA SPOLUPRACUJE NA ŠKOLNÍM PROJEKTU Ve chvíli, kdy jsem slyšela o školním projektu Zdraví, plánovaném pro žáky 1. stupně naší základní školy v Brně na Novoměstské 21, snažila jsem se spojit tuto myšlenku i s naší školní jídelnou. A ejhle, vyšlo to. Celá akce probíhala v týdnu od do Soutěž O nejlepší recept S paní učitelkou Drobnou jsme naplánovaly podrobnosti a spolupráce školy s jídelnou byla na světě. Paní učitelka oslovila, přes třídní učitelky, rodiče a děti. Děti ve stanoveném termínu přinesly recepty a byla vyhlášena soutěž O nejlepší recept. Podmínkou bylo, aby jídlo odpovídalo požadavkům na zdravé stravování. Některé děti splnily tento úkol velice dobře, a já jsem tak mohla sestavit jídelníček na celý týden. Recepty byly rozmanité a některé velice zajímavé, ale práce to pro mne byla dost náročná, protože spousta receptů neobsahovala námi požadované gramáže. Tak bylo pouze na mé intuici a šikovnosti kuchařek sestavit a připravit jídlo, aby odpovídalo chuti i vzhledu. Určitě je něco jiného připravit jídlo doma pro několik členů rodiny, a něco jiného uvařit pro stovky strávníků. Ale myslím si, že se to povedlo. Červené a bílé fazolky No, a aby to nebylo jenom na nás v jídelně, připravila jsem hlasovací nádoby (skoro v každé kuchyni dostupné 4 litrové sklenice), označila jídlem, pro které se hlasuje a jako hlasovací žetony jsem použila červenou a bílou fazoli. Červená znamenala, že dětem jídlo chutnalo a bílá zas, že nechutnalo. Každý den probíhalo v jídelně hlasování a děti se těšily na to, aby mohly přidělit hlas nebo naopak vyjádřit svůj nesouhlas s jídlem, které si objednaly a které jim bylo servírováno. Někdy se děti tvářily rozpačitě, bylo to hlavně, když házely bílou fazolku nesouhlasu. Ale rozhodně jsem je ujistila, že i negativní názor je důležitý, abychom věděli do budoucna, zda jídlo zařadit, či naopak nezařadit do jídelního lístku. Program o výživě V pondělí 30. dubna jsme se sešli s první a druhou třídou v knihovně. Připravila jsem si pro ně malou besedu, co si představují pod pojmem zdravý životní styl. Postupným správným směrováním jsme se dostali k závěru, co je v jejich Základním kamenem je správná životospráva, dostatek tekutin a pohyb. Po besedě proběhl malý testovací kvíz, děti měly se zavázanýma očima rozpoznat, o jaký druh ovoce a zeleniny se jedná. A uspěly velice dobře, po hmatu poznaly vše a správně. Další součástí našeho setkání byla příprava svačinky, kde si mohly děti vybrat z třech druhů chleba a několika druhů zeleniny. Chléb si samy, každý svým nožem, namazaly připravenou rybí pomazánkou a ozdobily si ji zeleninou, kterou si samy zvolily. A to jste měli vidět, jak pomazánka mizela z připravených misek. Nenašla jsem žádné dítko, které by tuto pomazánku neochutnalo. Děti ve školní kuchyni Vrcholem našeho programu byla prohlídka školní kuchyně. Na závěr si každé dítě mohlo vyzkoušet zabalit dva povidlové koláčky, které jim pak paní kuchařka upekla v konvektomatu a děti je ve svých třídách snědly. Důležité pro děti bylo sdělení, že paní kuchařky musí zabalit kolem dvou tisíc koláčků na jeden oběd, to je celkem hodně překvapilo. Jejich úžas v očích a otázka Tolik? byla bezprostřední a výmluvná. Nehledě na to, že to je jenom zlomek celodenní práce kuchařek. Proto jsem zdůraznila fakt, ať si to uvědomí, když odnáší nedojedené jídlo, co to dá práce nachystat oběd pro tolik strávníků. Máme i s vývozem kolem 900 porcí. To samé následovalo další týden pro žáky třetího, čtvrtého a pátého ročníku. Myslím, že prohlídka školní kuchyně a výroba vlastních koláčků patřila mezi nejzajímavější a poučné vyučovací hodiny dětí. Vzhledem k tomu, že byly děti moc šikovné, oslovila jsem některé firmy a ty ochotně přispěly dárky na vyhodnocení hlasování a ocenění dětí. Jak dopadlo hlasování rajčatová omáčka s utajenou zeleninou (děti si chodily přidávat), ovocný salát se smetanou (smetana byla ochucena vanilkovým cukrem výborný nápad) a jako svačinka byla vyhodnocena kefírová buchta. Všechny děti byly odměněny ovocem, a ty co uspěly při hodnocení jídla, obdržely ceny. Myslím, že tento projekt byl pro všechny důležitý. Děti mají vědět vše nejen z učebnic, ale i samy přispět ke svému poznání a zamyslet se nad tím, jak se stravují a co všechno pro ně musíme plnit, abychom jim zabezpečili odpovídající jídlo dle jejich věku. To, že měly možnost zasáhnout do sestavování jídelníčku, a ovlivnit tak jeho skladbu, bylo pro ně zajímavé a při otázce, zda jim ten projekt něco přinesl, zněla jednotná odpověď: Ano. I na další otázku, zda můžeme i do budoucna něco podobného plánovat, byla odpověď stejná. Má to smysl Při plnění všech úkolů v projektu Zdraví si velká část dětí vybrala na samostatnou práci téma zdravá výživa, buď jako zdravé a nezdravé potraviny, ale i bylinky byly středem jejich zájmu. Také jedním ze stanovišť při celkovém plnění úkolů bylo místo, kde rozdělovaly zdravé a nezdravé potraviny. A zajímavé bylo, že za zdravé potraviny považovaly pouze ovoce a zeleninu a postupně zjistily, že strava musí být vyvážená, nakonec i kuře našlo svoje správné místo. Je důležité přimět děti, aby se nad svým životním stylem zamyslely, a pokud to bude v našich silách, máme možnost je i tímto způsobem podporovat a směrovat. Myslím, že podobné projekty rozhodně smysl mají. Marta Mandincová, Při hlasování zvítězila polévka brokolicový vedoucí ŠJ Novoměstská, Brno 12 vývoji důležité pro správný rozvoj a růst. krém (bez přidané mouky), Foto: autorka

13 proměny Co je a kde se vzalo ZDRAVÉ ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ V současné době podle různých zpráv a studií 1 přibývá dětí s nadváhou, s cukrovkou, roste počet alergiků a počet dětí s běžnými onemocněními, která přecházejí do chronických stavů. Přibývá i poruch soustředění a obecně stoupá dětská nemocnost. Je prokázáno, že strava je jedním ze základních faktorů, které mohou celkové zdraví dětí významně ovlivnit. Za vším hledej (ne)správnou výživu Zdravý životní styl s důrazem na zdravou výživu patří k základním dovednostem každého jednotlivce a hraje zásadní roli v prevenci i terapii naprosté většiny dnes běžných onemocnění. Stravovací návyky, které nás provázejí celý život a utvářejí náš životní styl, formujeme od dětství i stravováním v mateřské nebo základní škole. Školní jídelny tedy mohou mít zásadní vliv na stravovací návyky dětí a mohou jim zprostředkovat správné návyky při výběru potravin, nejlépe hned od nástupu do mateřské školy. V mladším věku přijímají děti všechny změny, včetně stravovacích návyků, velmi přirozeně. Zdraví na talíři cesta ke zdravějšímu školnímu stravování nebo zkrátka Zdraví na talíři, se jmenuje projekt k ozdravění školního stravování, který v současné době připravuje Ekocentrum Paleta. Cílem je vzdělat pracovníky mateřských a základních škol v Pardubickém kraji v oblasti zdravého stravování. Projekt vychází z Evropské strategie Světové zdravotní organizace (WHO) do roku 2015, celostátního dokumentu Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21) a souvisí zejména s cílem 11: Zdravější životní styl Vzděláváním ke kvalitnějšímu stravování Autoři projektu Zdraví na talíři věří, že kvalitní vzdělávání může přispět k postupnému uskutečňování pozitivních změn ve školním stravování. Po konzultacích s mateřskými a základními školami vnímají potřebu vzdělávat jak pracovníky školních jídelen, tak pedagogy, aby změny v jídelníčku mohly být všemi dospělými i dětmi ve škole dobře pochopeny a přijaty. Připravovaný projekt bude pro pracovníky školních jídelen (vedoucí, hospodářky, kuchařky) zahrnovat: jednodenní semináře, pobytový seminář s praktickým kursem vaření, kombinací teorie a exkurzí, zdravou stravou na vlastní kůži a individuální konzultace s odborníky na výživu. Pro pedagogic- ké pracovníky mateřských a základních škol budou určeny jednodenní semináře akreditované MŠMT a pro obě cílové skupiny pak exkurse k regionálním výrobcům potravin, na biofarmu a do vyhlášené restaurace k seznámení s novými kuchyňskými technologiemi a estetickou úpravou jídel. Mezi tématy vzdělávání bude například: význam stravy pro zdraví, tvorba zdravého jídelníčku při zachování spotřebního koše, způsob postupného zavádění zdravého jídelníčku do MŠ a ZŠ, propojení zdravé stravy v jídelně se školním vzdělávacím programem, výhody regionálních potravin, biopotraviny. Z nabízených seminářů bude možno si vybírat jak absolvování nabízených seminářů jako cyklu, tak jednotlivých témat podle vlastního zájmu. V rámci projektu dále vznikne kuchařka zdravých jídel pro školní jídelny, databáze kontaktů na regionální výrobce potravin a dodavatelů zdravé výživy, metodické materiály pro pedagogy. Potřebnost projektu Zdraví na talíři cesta ke zdravějšímu školnímu stravování dokazuje velký zájem škol, zejména mateřských, pro které je dosud nabídka vzdělávání výrazně menší než pro školy vyšších stupňů. O vzdělávání mají zájem jak pracovníci školních jídelen, tak pedagogové, kteří mohou právě v tomto věku na děti účinně pozitivně působit. Zdravá strava patří k udržitelnému způsobu života Podle zkušeností v Pardubickém kraji měly školní jídelny dosud možnost zapojit se do projektů, jejichž nositeli jsou firmy producenti a distributoři potravin. Tyto projekty jsou však vždy spojeny se zvýšením odběru výrobků dané firmy a z toho plynoucích výhod 2. Projekt Zdraví na talíři naopak umožňuje vzdělání prostřednictvím odborníků v oblasti zdravé výživy a kuchařů nezávislých na potravinářském průmyslu. V minulých letech probíhaly na území České republiky tematicky blízké projekty zaměřené na vzdělávání a podporu zavádění biopotravin do škol (Bioškoly, Bio do škol), které byly realizovány 1 Například: Společnost pro výživu, M. Slimáková 2 Například: Škola plná zdraví Bonduelle 13

14 proměny Situace ve školách ZDRAVÍ DĚTÍ A VÝŽIVA AKTUÁLNÍ ODBORNÉ INFORMACE v některých krajích, v Pardubickém však nikoli. Zřejmě i to se projevuje na dosud malé aktivitě a neúčasti školních jídelen Pardubického kraje v celostátních soutěžích zaměřených na pestrou zdravou stravu. Například podle aktuálně vyhlášených výsledků soutěže O nejlepší školní oběd 2012 přední místa obsadily jídelny zejména Jihomoravského kraje. Účast škol z Pardubického kraje byla minimální. To by měl projekt změnit vzděláním pracovníků školních jídelen posílit jejich kompetence, sebevědomí a vnímání školního stravování jako dobrého základu každodenní moderní přitažlivé stravy, která může působit osvětově i v rodinách. Celostátní programy na podporu zdraví dětí, například Zdravá abeceda 3, školí pouze pedagogy a připravují vzdělávací programy pro děti, ale nezabývají se školním stravováním. Nabídka propojení vzdělávání personálu školní jídelny a pedagogických pracovníků jedné školy, které nabízí tento projekt, je unikátní v celé České republice. Vzdělávání v oblasti zdravé stravy a zdravého životního stylu je v projektu pojato komplexně jako nástroj k udržitelnému způsobu života. Cílem projektu je vzdělaný člověk, který chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a bude se v budoucnu rozhodovat v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti. V posledních čtyřech desetiletích dramaticky stouply počty dětí a adolescentů s chronickými nemocemi. Zvyšuje se počet dětí s nadváhou, astmatem a poruchami chování. Autoři studií sledujících tento trend předpovídají, že toto zhoršení zdravotního stavu dětí povede k výraznému zvýšení dlouhodobých plicních, kardiovaskulárních a duševních zdravotních potíží v dospělosti, k dalšímu zvyšování výdajů na zdravotnictví, ke snížení práceschopnosti a kvality života. Podle jiné studie už dnes čelíme epidemii potravinových alergií, obezity, astmatu, předčasného nástupu puberty, rakovin dětí a poruch chování a učení souvisejících s výživou. 4 Za posledních 20 let se výskyt dětského diabetu v ČR ztrojnásobil, a navíc diabetes dostávají děti ve stále mladším věku. Největší nárůst nových případů diabetu jsme zaznamenali u dětí mladších 4 let, a to přibližně čtyřnásobný o 300 % oproti roku Při studii stravovacích zvyklostí dětí (Společnost pro výživu ) byla zjištěna nadváha u 7,4 % a obezita u 7,5 % dětí ve věku 7 10 let a nadváha u 6,2 % a obezita u 6,0 % dětí ve věku 10 14let. Nadváha a obezita je spojována především s konzumací energeticky bohatých, nutričně však chudých složek potravy. S postupně zvyšujícím se věkem dětí přechází stále vyšší procento obezity k nadváze a obezitě dospělých. Nadváha a obezita v naší republice postihuje již více jak 50 % dospělých. 6 Systém českého školního stravování je dobrým standardem, který nám západní země jako pozůstatek z dob minulých mohou závidět a v mnohém se mají od nás co přiučit. Je třeba ho však dále rozvíjet, máme rezervy v pestrosti a rozmanitosti jídelníčků a v orientaci na zdravou výživu, včetně používání biopotravin. V současnosti platí tyto normy pro školní stravování: Zákon č. 561/ 2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Vyhláška č. 107/ 2005 Sb., o školním stravování Hygienické a další předpisy (bezpečnost práce, ZP, platy, účetnictví atd.) Školní jídelny mají vlastní právní subjektivitu, nebo spadají pod subjekt školy. Samostatných jídelen je méně, většinou jsou součástí škol. Komunikace školní jídelny s vedením školy se často odehrává jen v rámci provozních záležitostí, přímá komunikace s pedagogy a žáky probíhá pouze při vydávání jídel. Možnost působit na klienty stravování osvětově je zatím spíše opomíjena. Čím dál častější praxí je, že jídelna zároveň vaří pro veřejnost či jiné subjekty než jen školu, takže může působit i na veřejnost či jinou skupinu strávníků. Projekt Zdraví na talíři chce vzděláváním pracovníků školních jídelen přispět i k objevení možnosti působení jídelen jako významného článku v osvětě zdravého životního stylu ve škole i obci. Cena jídla ve školním stravování Rodiče hradí pouze náklady na potraviny. Mzdy pracovníků jídelen platí škola, provoz pak zřizovatel. Školy zřizované obcí, krajem nebo státem mají cenu jídla stanovenou tzv. finančním normativem, jeho výše je různá podle věku dětí. Finanční normativ byl aktuálně zvýšen novelou vyhlášky č. 107/ 2005 Sb., o školním stravování, v lednu Z rozhovorů s ředitelkami mateřských škol a vedoucími školních jídelen, které jdou cestou zdravé výživy, vyplývá, že nyní má finanční normativ značnou rezervu a i při používání surovin zdravé výživy nemusí školy využívat jeho horní hranici. Soukromé školy mohou na základě dohody s rodiči cenu libovolně navýšit. 3 AISIS, Danone 4 Slimakova, Margit: How to Teach Children Healthy Nutrition, A Dissertation, Birminghen, Alabama, Zpráva Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v r Tisková konference Společnosti pro výživu o vyhlášení Dne boje proti dětské obezitě

15 proměny Současné ceny potravin tedy nejsou důvodem pro omezování pestrosti jídelníčku či menší využívání čerstvých, přirozených, sezónních, někdy netradičních potravin nebo zavedení podílu biopotravin a není překážkou pro vykročení směrem ke zdravějšímu školnímu stravování. Spotřební koš, jeho vznik a úpravy Spotřební koš je základní norma, která určuje, jaké složení a množství jednotlivých druhů potravin má školní strava obsahovat. Je sestavený na základě schválených výživových doporučených dávek (VDD) a určuje měsíční spotřebu určených druhů potravin na strávníka a den v gramech. Většina školních jídelen má dnes k dispozici program, který eviduje příjem a výdej surovin a jednoduše se díky němu sleduje průběžné naplňování spotřebního koše. V roce 1989 Ministerstvo zdravotnictví vydalo nové výživové doporučené dávky a od nich se pak odvíjelo zpracování spotřebního koše pro školní stravování. Spotřební koš vznikl přílohou vyhlášky č. 48/ 1993 Sb., o školním stravování. V té době bylo nemyslitelné, aby si jídelny sestavovaly a propočítávaly jídelníčky na základě těchto doporučených dávek. Proto byly tyto dávky převedeny na potraviny, což bylo pro vedoucí jídelen podstatně jednodušší. Vybrané potravinové skupiny byly voleny tak, aby se strávníkům zajistil přísun těch nejdůležitějších živin, vitaminů a minerálů, ale pro jednodušší práci vedoucích školních jídelen byly ve spotřebním koši vynechány důležité komodity jako např. důležité obiloviny a některé další potraviny. Z toho vyplývá, že spotřební koš sleduje od svého vzniku v r omezené druhy potravin a nevyhovuje dnešním moderním poznatkům o výživě. V r byla novou vyhláškou upravena pouze tolerance v plnění spotřebního koše z +-10 % na +-25 %, to znamená, že množství jednotlivých druhů potravin se mohou odchylovat do 25 %, jen u tuků představovalo předepsané množství horní hranici, která nemohla být překročena. Jídelny aktivní ve zdravé výživě s nadějí očekávaly změny, které měla přinést novela vyhlášky O školním stravování v lednu Šlo zejména o zvýšení finančních normativů pro nákup potravin a zvýšení tolerance plnění spotřebního koše u jednotlivých skupin potravin hlavně o možnost snížení spotřeby tuků a cukrů. Novela však upravila pouze horní hranici spotřeby tuků a cukrů, kterou nelze překročit, spodní hranice tolerance -25 % zůstala nezměněna. Proto mohou být jídelny, které chtějí vařit zdravěji, nadále peskovány kontrolami (spotřební koš kontroluje Česká školní inspekce, zřizovatel, krajská hygienická stanice) kvůli VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU Společnost pro výživu (SPV) je sdružení odborníků na výživu, lékařů, a dalších profesionálů ze všech oborů lidské výživy. V kulinářské praxi je podle Společnosti pro výživu třeba se zaměřit na: racionální přípravu stravy, zejména na snižování ztrát vitaminů a jiných ochranných látek, preferovat vaření a dušení a zamezit tak zvýšenému příjmu toxických produktů vznikajících při smažení, pečení a grilování, zejména u potravin s vyšším podílem živočišných bílkovin (maso, ryby) a zvýšenému příjmu tuku ze smažených či fritovaných pokrmů; omezení množství přidaného tuku a volit vhodný druh tuku podle druhu technologického postupu (snížit obsah trans-nenasycených a nasycených mastných kyselin v jedlých tucích margaríny i ve výrobcích, kde se jedlé tuky používají); zachování dostatečného podílu syrové stravy, zejména zeleniny a ovoce, např. čerstvých zeleninových salátů; zvýšení spotřeby zeleninových salátů, zejména s přídavkem olivového nebo řepkového oleje rozšíření sortimentu zeleninových a luštěninových pokrmů; snížení obsahu cukru v nápojích a některých potravinách např. v džemech, kompotech, ale i v některých druzích pečiva, cukrářských výrobcích, ale i ochucených kysaných mléčných výrobcích a zmrzlině; rozšíření sortimentu výrobků z obilovin s vyšším podílem složek celého zrna; udržení, eventuálně ještě rozšíření nabídky mléčných výrobků s nižším obsahem mléčného tuku, především kysaných mléčných výrobků; omezování používání potravin s obsahem látek přídatných (aditiv, látek s kódem E), zejména konzervačních prostředků, syntetických barviv a fosfátů. Zdroj: Společnost pro výživu, redakčně upraveno nedostatečnému plnění spotřebního koše tuky a cukry, přestože bylo publikováno několik článků a výsledků studií o nárůstu obezity u dětí (Společnost pro výživu) a je prokázán i vztah nadměrné spotřeby cukru s narůstající dětskou nesoustředěností a agresivitou. Nově lze překračovat spotřebu ovoce, zeleniny a luštěnin o více než 25 %. Vzhledem k zastaralosti platných norem nyní není zajištěno, aby strava podávaná ve školním stravování odpovídala doporučením moderní výživy. Nový spotřební koš byl meziresortní expertní skupinou pracující při MŠMT za působení ministra školství Ondřeje Lišky připraven, dodnes však čeká na řešení. I přes nepružnost v legislativě je nyní doba, kdy se snahy o změnu rodí zdola. Tomu odpovídá i velký zájem škol o vzdělávání v tomto směru. Tyto snahy je třeba podpořit kvalitním vzděláváním s odborným základem a zprostředkováním zkušeností ze škol a jídelen, které jako první vlaštovky zdravé stravování s úspěchem realizují, často napříč celou školou, navzdory nepříliš optimistickému naladění společnosti (hospodářská krize, obavy ze zdražování potravin, popsaná situace v legislativě). Vaření ve školních jídelnách v praxi Vyváženost stravy zajišťuje ve školním stravování spotřební koš. Často však vedoucí školních jídelen svazuje a je uváděn jako domnělý důvod pro nemožnost uskutečňování změn v tradičním vaření. Proto je běžné, že nabízené bezmasé jídlo je pravidelně jednou týdně sladké. U dalších je maso nahrazeno vejcem a většinou se nevaří chuťově zajímavá zeleninová jídla. U masitých jídel převažuje stále hlavně maso vepřové a hovězí, kuřecí. V mateřských školách denně do odpadu vylévají dětmi špatně přijímané mléko jako nápoj (ale splní spotřební koš), zatímco ho mohou schovat do některých pokrmů, které by děti lépe přijaly. Většina škol má problémy s plněním spotřebního koše luštěninami, které jídelny často neumějí připravit stravitelné a chutné pak je děti odmítají. Ze stejného důvodu bývají opomíjené obiloviny jáhly, pohanka, kuskus aj. a použití celozrnné mouky. Některé jídelny používají nevhodné instantní směsi a polotovary s tím, že ušetří prostředky za personál, jehož počet se snižuje a objem práce zůstává stejný. Tyto produkty jsou ale dražší a vyráběné z nekvalitních, mnohokrát upravovaných surovin, pro děti nevhodných. Riskují pak spokojenost strávníků, o kterou by mělo jít především. Velký zájem škol o aktivity projektu Zdraví na talíři prokázal, že výše uvedené skutečnosti vycházejí spíše z neznalosti, a věříme, že pokud projekt nabídne hodnotné know-how, může k ozdravění školního stravování v Pardubickém kraji skutečně přispět. Budeme proto spolupracovat se špičkovými, na potravinářském průmyslu nezávislými odborníky a praktiky ze 15

16 proměny škol, kde se daří zdravě vařit a propojovat snahy školní jídelny a školy již několik let. Filozofie projektu vychází z dobrých kořenů české stravy, zdravého selského rozumu, pestrosti stravy v kombinaci s moderními poznatky o výživě, kterou zprostředkují kvalitní lektoři se zkušenostmi z ČR i ze zahraničí. Základem je propagace používání přirozených základních (co nejméně upravovaných a konzervovaných) čerstvých, surovin s upřednostněním sezonních, nejlépe regionálních potravin. Zásadní je i snížení množství jednoduchých cukrů, tuků, zatraktivnění zeleniny a ovoce, luštěninových pokrmů, zvýšení chuťové i zrakové přitažlivosti připravovaných pokrmů. Povědomí pedagogů o zdravé výživě Situace v oblasti zdravé výživy je značně nepřehledná. V průběhu posledních 20 let se u nás objevilo mnoho směrů zdravé výživy. Informací a publikací je řada, často se výživové směry navzájem odmítají a působí až extrémně. Řada pedagogů příznivců zdravé stravy se od ní posléze odvrací s pocitem, že nic vlastně není správně a jíst zdravě v dnešním znečištěném životním prostředí také vlastně nelze. Obtížné je zároveň odolávat tlaku reklam, které za zdravé (zejména pro děti) prohlašují často i potraviny, jež zdraví vůbec neprospívají, některé zdraví naopak škodí. Autoři projektu Zdraví na talíři z rozhovorů s řídícími pracovníky škol a pedagogy zjistili, že ti často nemají v tématu jasno, jsou negativně ovlivňováni reklamou (např. propagace nezdravých margarinů), svázáni školními normami vyřadili z výuky praktickou činnost s potravinami a postrádají atraktivní formy vzdělávání. Zároveň mají velkou potřebu či snahu tuto situaci měnit a vítají možnost vzdělávání. Jak může škola vyučovat zdravou výživu, a přitom nabízet Coca-Colu na svých chodbách? Moc si přeji, aby se děti ve školách učily i o zdravé výživě, ale jak to může pomoci, když ve školních jídelnách nejedí zdravě? Doma se snažíme o zdravou výživu, ale děti si kupují nezdravé sladkosti přímo ve škole. Odměňování sladkostmi ve školách je nekontrolovatelné a přehnané. Proč vzdělávat řídící pracovníky škol a pedagogy Pokud se má jídelna vydat cestou nabídky zdravějšího školního stravování, musí se kvalitně vzdělat a pro zdravou výživu získat personál školní jídelny. Pokud mají klienti jídelny děti v mateřské škole, žáci základní školy a pedagogové takovou změnu dobře přijímat, musí na ni být dobře připraveni a musejí jí rozumět. Proto ideální přípravou na změnu stravování je promyšlené vzdělávání nejen personálu školní jídelny, ale i pedagogických pracovníků, kteří své znalosti, zkušenosti, dovednosti přenesou poutavými formami a metodami výuky na žáky. Pokud se do změn následně podaří žáky zapojit a budou se na změnách podílet například konkrétními činnostmi (v ZŠ např. prováděním anket v rodinách, sestavováním zdravých receptářů, výzdobou školní jídelny a školy vlastnoručně vyrobenými postery k tématu, přípravou zdravých pikniků v rámci výukových předmětů, výrobou zdravého občerstvení na akce školy atd.), nebudou pak překvapení novými recepty ve školní jídelně. Ruku v ruce pak může na řadu ve školní praxi přijít diskuse o sortimentu ve školním bufetu a používání sladkostí coby odměn. Školní prostředí není často příznivé, nevhodně zde zasahuje výběr nápojů ve školních automatech či bufetech. Změna může být úspěšná při spolupráci pracovníků škol obou profesních skupin. značkou apod. Pedagogové obdrží tipy na školní výlety a exkurze na farmy s programem v Pardubickém kraji. Ekocentrum Paleta má k tomu všechny potřebné předpoklady kontakty se zemědělci a firmami ze své poradenské praxe a pořádání Biojarmarků a letitou spolupráci se školami. Zájem škol v Pardubickém kraji o toto téma je velký. Po oslovení projevilo zájem 86 škol, při podrobnějším šetření se prokázal opravdový zájem o vzdělávání týmů pedagogických i nepedagogických pracovníků. Jsme přesvědčeni, že zkušenosti z projektu Zdraví na talíři cesta ke zdravějšímu školnímu stravování, který v současné době čeká na schválení, budou přenositelné i do škol v jiných regionech. Mgr. Lada Kalinová, Ekocentrum Paleta, pobočka Chrudim, lada.kalinova@paleta.cz, Redakčně upravila Hana Kolářová Foto: archiv Ekocentra Paleta Použité informační zdroje: - Dokument Zdraví 21 shtml?apc=r t (Dokument Zdraví 21 na www Národní sítě Zdravých měst) dokumenty-koncepce Koncepce EVVO Pardubického kraje z r. 2008, Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Pardubickém kraji (Společnost pro výživu) (zpráva Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v r. 2010) (portál pro školní Zájem rodičů stravování) A jaký je zájem rodičů o téma zdravého aktuality/den-boje-proti-detske-obe- školního stravování a výuku o zdrazite html (Společnost pro vém životním stylu? Spolupráce regionálních výrobců se výživu) Rodičům na zdraví jejich dětí záleží. školami (Asociace společného Z rozhovorů s ředitelkami mateřských stravování) škol vyplynulo, že rodiče si začínají vybírat Ekocentrum Paleta vnímá dlouhodo- školu i podle způsobu stravování a zabě snahy regionálních výrobců potravin zdrave/soutez-o-nejlepsi-skolni-o- do školního vzdělávacího programu. a dodavatelů zdravé výživy a snahy škol bed/ (Soutěž O nejlepší školní oběd Zvláště u mateřských škol jde o stra- o vzájemnou spolupráci. Aktivity projektu 2012 VZP) vu téměř celodenní. Za několik let, až dozní tyto snahy propojí budou se věnovat té- Vyhláška č. 107/ 2005 Sb., o škol- nynější baby boom a školy nebudou matu jídla zblízka a jeho výhodám nejen ním stravování praskat ve švech, může hrát stravování pro strávníky i tématům životního prostředí Společnost pro výživu, Výživová jednu z hlavních rolí při výběru školy. ve vzdělávacích blocích. Součástí vznik- doporučení pro obyvatelstvo České O rostoucím zájmu rodičů o téma lých materiálů pro pracovníky školních jídelen republiky, 2012 zdravého školního stravování svědčí opakované budou kontakty na farmy, výrobce, Slimaková, Margit: How to Teach žádosti rodičů uváděné ve studii zdravé výživy, jídelny, se kterými je možno Children Healthy Nutrition, A Dissertation, výživové poradkyně Margit Slimákové: v Pardubickém kraji spolupracovat, informace Birminghen, Alabama, 2010 Výuka zdravé výživy je důležitá, ale o kvalitních výrobcích oceněných Chlumská, Lubomíra: Biopotraviny ještě důležitější je změna stravovacího v regionálních soutěžích např. Mls Pardubického ve školních stravovacích zařízeních, 16 prostředí ve školách. kraje, o výrobcích s regionální

17 proměny JÍDLO ZBLÍZKA Jídlo jako oslava místních chutí, jídlo z blízka jako motor místní ekonomiky aneb Víte, co je Slow Food? Jídlo jako dar Jídlo je základní fyziologickou potřebou, nezbytnou součástí našeho života, pro labužníky příjemným požitkem. V médiích jsou divácky úspěšné kulinářské pořady, každá televize má svého kuchaře. V knihkupectvích a knihovnách objevíte nepřeberné množství nejrůznějších kuchařek. Úspěch mají články hodnotící restaurace, které bojují o prestižní gastronomické ocenění, michelinskou hvězdu. Na internetu existuje spousta kulinářských webů plných receptů, a nejen těch. Znáte například pana Cuketku ( Odborně vedené degustace či kuchařské kurzy se mohou stát vítaným dárkem pro blízké. Oblibu získávají různé festivaly jídla určitého druhu, např. Festival česneku Buchlovice, Slavnosti chřestu v Ivančicích. Více se objevují místní slavnosti a festiválky mrkvové, švestkové, bramborové Každý kraj má svou chuť ce někteří začínají více sledovat environmentální dopady výroby potravin. Spotřebitele začala (konečně) zajímat kvalita potravin. Více si uvědomuje důležitost propagace českých potravin a vzhledem k případům prokázání nekvalitních potravin ze zahraničí si snad více považuje výrobků českých a začíná je podporovat nebo podporuje svým nákupem. Jídlo zblízka Jídlo z blízka je navíc motorem místní ekonomiky. Jestliže se v regionu zvýší místní produkce pro místní spotřebu, otočí se co nejvíce peněz v regionu, může to napomoci místním investicím pro místní rozvoj. Zajímavým ukazatelem je tzv. lokální multiplikátor: ekonomický ukazatel, s jehož pomocí se vyčíslí, nakolik ten který podnik, úřad apod. podporuje místní ekonomiku. Lokální multiplikátor 3 (LM3) se vypočítá ve třech kolech: V prvním kole se zjistí celkový (měsíční) Mezinárodní asociace Slow Food působí ve 153 zemích světa, má více než aktivních členů seskupených v 1300 místních skupinách, kterým se říká konvivia (slovo convivium pochází z latiny, vyjadřuje vzájemnou pohostinnost). V České republice je v současné Každý kraj má přeci jinou chuť! Kulinární tradice vycházejí z místní zemědělské produkce a potravinářských tradic. Ty udržují a podporují místní produkty, udržují sociální vazby v místní komunitě a upevňují vztah místních lidí s lokalitou. Zatraktivňují místo pro návštěvníky a podporují rozvoj lokality i v jiných oblastech. Jejich důležitost je v tom, že vznikají a žijí zezdola, jejich iniciátory a aktéry jsou místní lidé zemědělci, zpracovatelé, kuchaři Potravinářské tradice jsou přirozeně udržitelné a nepotřebují externí financování; cílem není získání grantů a dotací. Navazují na tradiční systém předávání kulturního, zemědělského i kulinárního dědictví z generace na generaci. Začíná rozhodovat kvalita V poslední době roste trend zdravých potravin a stoupá obliba farmářských trhů. Ty se mohou stát zajímavým prostředkem k ekonomickému profitu pro zemědělce. Navíc mají prodejci kontakt se zákazníky a motivaci do další práce. Nakupující oceňují místní, a tedy dohledatelný původ potravin, prodej samotnými farmáři, kvalitu, originalitu, komunikaci s prodejci. Spotřebitelé se začínají orientovat i podle jiných kritérií, než je cena. Rozhoduje kvalita, originalita, původ potravin, způsob produkce a zpracování. Dokon- Moderní kulinářství je nefalšované, je v něm hodnota, a v konečném důsledku i emoce. Jen díky tomu můžeme dostat na talíř víc než jen pouhé jídlo. příjem organizace. Ve druhém se stanoví část výdajů (dodavatelům a zaměstnancům), které jsou utraceny místně. Ve třetím kole se stanoví podíl výdajů těchto místních dodavatelů a zaměstnanců dané organizace kolik oni utratili místně. Vše se sečte a vydělí prvním číslem (příjem organizace), výsledný indikátor 1 3 ukáže, nakolik se peníze otočily v místě. Co je Slow Food? Hnutí Slow Food založil v roce 1986 Ital Carlo Petrini v reakci na šířící se globalizaci přinášející fastfood. Cílem hnutí je chránit a vychutnávat místní produkty, které by mohly být odsouzeny k zániku. Příznivci Slow Food prosazují potraviny od místních producentů, domácí odrůdy plodin a upozorňují na dávno zapomenuté recepty. Spojují tak radost z dobrého jídla s odpovědností ke své komunitě a místní přírodě. Johann Reisinger, rakouský šéfkuchař, konference Jídlo z blízka, Brno, době 6 konvivií (Bílé Karpaty, Brno, Moravia, Pálava, Praha, Tábor). A nakonec přání v duchu Slow Food: Ať vám jídlo chutná, přináší vám radost a uspokojuje všechny vaše smysly. Radka Urbánková Foto: archiv Ekocentra Paleta Literatura a zdroje: Johanisová, N., 2008: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem: výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku. Stehlík, Volary, Škrdlant,T., 2010: Lokální a globální: O smyslu blízkosti. Film DVD, 49 minut (obsahuje mj. popis projektu Tima Crabtree), Kutáček, S., 2007 (ed.): Penězům na stopě. Trast pro ekonomiku a společnost, Brno. Ke stažení:

18 didaktika SAMOZÁSOBOVÁNÍ POTRAVINAMI Program Samozásobování potravinami vytvořilo Ekocentrum Koniklec v rámci svého environmentálně vzdělávacího projektu Město do kapsy. ANOTACE Městské prostředí je v současné době závislé na zásobování potravinovými zdroji z venkovských tuzemských či zahraničních oblastí. Základním cílem programu je umožnit žákům uvědomit si, jakým způsobem dnes probíhá zásobování měst potravinami (na příkladu ovoce a zeleniny) a jaké jsou výhody a nevýhody dovozu potravin z blízkých a vzdálených lokalit. Žáci se v první části seznámí s problematikou zásobování potravinami, s výhodami a nevýhodami biopotravin, bedýnkového systému a sezónního nákupu ovoce a zeleniny. V druhé části navštíví sad, vinici, zahrádkářskou kolonii či jinou ovocnářskou/ /zelinářskou oblast v okolí své školy, kde se stále pěstují plodiny pro užitek a vysvětlí, jakou roli daná oblast hraje v celkovém zásobování města potravinami. Poté navštíví supermarket a nakoupí ovoce či zeleninu na salát. V závěrečné fázi salát vytvoří a na mapě světa zobrazí, odkud jednotlivé složky salátu pochází a kolik kilometrů do supermarketu nacestovaly. Své výsledky prezentují ostatním. PROBLEMATIKA Nejstarší lidská sídla vznikala tam, kde bylo možné spolehlivě zajistit jejich zásobování vodou a potravinami, tj. v lokalitách klimaticky příznivých, v nížinách, u řek a v úrodných oblastech. Ve Středomoří mnohé civilizace fungovaly jako putovní nomádské; své zá- sobování vodily s sebou ve formě stád a putovaly s nimi za pastvou a vodou. Dovážely se jen velmi vzácné komodity z potravin sůl, čaj, koření atd. V situaci, kdy přímé zásobování přestalo fungovat (přílišné zvětšení stálých sídel vyjedení okolí, pohromy), stěhovala se sídla do vhodnějších míst, nebo zanikla. Až s příliš velkou koncentrací lidí na malé ploše soustředěním do měst vznikla nutnost řešit logistiku zásobování jinak než jen z bezprostředně blízkých zdrojů. S rozvojem obchodu a dopravy začal sílit význam dovozu a slábnout význam domácích zdrojů. CÍLOVÁ SKUPINA třída ZŠ, žáků VZDĚLÁVACÍ OBORY A PRŮ- ŘEZOVÁ TÉMATA DLE RVP ZV Český jazyk a literatura: Komunikační a slohová výchova: Žák odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji. Zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu. Matematika a její aplikace: Číslo a proměnná: Žák zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor. Informační a komunikační technologie: a) Vyhledávání informací a komunikace: Žák ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost. b) Zpracování a využití informací: Žák používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji. Výchova k občanství: Mezinárodní vztahy, globální svět: Žák objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni v obci, regionu. Přírodopis: Základy ekologie: Žák uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému. Zeměpis: a) Společenské a hospodářské prostředí: Žák posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel. b) Česká republika: Žák vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy. Hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům. c) Terénní geografická výuka, praxe a aplikace: Žák ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu. Uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě. Výchova ke zdraví: Žák dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky. Člověk a svět práce: a) Provoz a údržba domácnosti: Žák provádí jednoduché operace platebního styku a domácího účetnictví. b) Příprava pokrmů: Žák používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče. Připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy. c) Využití digitálních technologií: Žák ovládá základní funkce digitální techniky; diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky. Propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení. Průřezová témata: Environmentální výchova Osobnostní a sociální výchova 18

19 didaktika KLÍČOVÁ SLOVA Biopotraviny jsou produkty ekologického zemědělství. Byly vypěstovány bez použití umělých chemických látek, neobsahují geneticky modifikované organizmy. Při jejich zpracování se používá minimum přídatných látek. Zdroj: Bedýnkový systém: Jeden z alternativních způsobů zásobování měst. Představuje prodej bioproduktů z kategorie ovoce a zelenina od soukromých zemědělců, podle sezónní produkce v bedýnkách, zpravidla bez možnosti výběru. Samozásobování potravinami: Zásobování z vlastních zdrojů, bez závislosti na zdrojích vnějších (dnes pod tím rozumíme zejména drobné spotřebitele s vlastní produkcí sezónního ovoce a zeleniny, popřípadě chovatele hospodářských zvířat). Sezonnost: Dostupnost dané potraviny jen v sezóně jejího dozrávání, podle daných klimatických podmínek. Země původu: Místo, odkud dovezená potravina pochází. Zdroj ostatní klíčová slova: Jenny Andresková a Kamila Šimůnková, autorky metodik OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PROGRAMU 1 Žák vysvětlí, co jsou to biopotraviny, bedýnkový systém, sezonní kalendář ovoce a zeleniny. 2 Žák vlastními slovy zhodnotí výhody a nevýhody dovážení potravin do České republiky se zaměřením na ovoce a zeleninu. 3 Žák v diskusi obhajuje svůj vlastní názor na dovážení potravin do České republiky ze zahraničí. 4 Žák navštíví blízkou ovocnářskou lokalitu (sad Třešňovka), pořídí její fotodokumentaci, zjistí potřebné informace a zhodnotí význam lokality pro město. 5 Žák v blízkém supermarketu nakoupí ovoce a zeleninu podle zadaného klíče. 6 Žák z koupeného ovoce nebo zeleniny připraví ve skupině ovocný nebo zeleninový salát. 7 Žák zhodnotí původ koupených potravin a zakreslí země původu do mapy světa. 8 Žák spočítá délku jejich cesty od země původu do supermarketu. POPIS PROGRAMU 8:00 8:10 Představení projektu 8:10 8:30 Úvod do problematiky Lektor/ka s žáky na úvod práce ve třídě formou krátké aktivity probere pojmy, se kterými se v rámci programu budou setkávat, aby zjistil/a, které jsou pro ně známé a které nové. Zároveň si žáci ujasní podstatu slova samozásobení a jeho význam v minulosti a v současnosti. Cíl aktivity: Žáci si uvědomí osobní nebo rodinný přístup k nakupování. Popis aktivity: Žáci stojí v řadě a při odpovědi na otázku ANO udělají krok vpřed, při odpovědi NE zůstanou stát. V průběhu hry lze tedy hned vysvětlit termíny nebo fakta, o kterých žáci nevědí. Otázky (lze je jakkoli měnit podle lektorova uvážení a zejména je žádoucí přizpůsobit je věku žáků): 1) Kdo z vás jí denně ovoce a zeleninu? 2) Kdo má doma, na chatě, chalupě nebo u babičky zahradu? 3) Kdo na ní pěstuje ovoce nebo zeleninu? (Meziotázka: Jakou konkrétně?) 4) Kdo pěstuje zeleninu nebo bylinky doma na balkóně? 5) Kdo nakupuje O/Z v supermarketech? 6) Komu chutnají víc tuzemská jablka než ta z dovozu? 7) Kdo chodí nakupovat do tržnice? (Meziotázka: Čím se řídíte při výběru?) 8) Kdo ví, co jsou to biopotraviny? 9) Kdo nakupuje biopotraviny? (Meziotázka: Proč?) 10) Kdo ví, co to znamená bedýnkový systém? 11) Kdo ho využívá? 12) Kdo ví, co to je sezonní kalendář ovoce a zeleniny? 13) Kdo se jím řídí? 14) Kdo kupuje v zimě jahody? (Meziotázka: Chutnají vám?) 15) Kdo z vás zná kategorie prodávaných vajec? (0, 1, 2, 3) 16) Kdo se při koupi vajec řídí jejich kategorizací? 17) Kdo z vás zná v blízkém okolí nějakou ovocnářskou/zelinářskou lokalitu? (Meziotázka: Jakou?) Účelem hry je osobní prožití problematiky, sebereflexe. Nejde v ní o hodnocení přístupu žáků, pouze o jeho zmapování v kolektivu třídy. Lektor s žáky na úvod formou krátkých pohledů do historie lidské civilizace probere problematiku zásobování lidských sídel. Žáci si uvědomí podstatu slova samozásobení a jeho význam v minulosti a současnosti. Otázky (lze je jakkoli měnit podle lektorova uvážení a zejména je žádoucí přizpůsobit je věku žáků): 1) Kde vznikala první lidská sídla? 2) Na čem závisela jejich existence? 3) Co znamená pojem samozásobení? 4) Co je se samozásobením spojeno? 5) Kde je samozásobení potravinami nezbytné ještě i dnes? Znáte nějaké takové lokality? (Odříznutá místa, Vysokohorské obce, Nedostupné lokality, v Evropě např. delta Dunaje, rumunské, řecké hory...) 6) Jak to bylo dřív v Praze? Byly tu nějaké blízké zdroje ovoce a zeleniny? (Ovocné sady v okolí Prahy, které postupně zarostly do městské zástavby, zelinářské zahrady. Narážíme ale na otázku sezónnosti. Bylo samozřejmé, že určité druhy jsou dostupné jen v určitou dobu.) 7) Pokud máte nebo byste měli zahradu, pěstovali byste si na ní ovoce a zeleninu pro svou potřebu? A když ano, proč? A jakou? 8) Vaše škola je ve čtvrti Žižkov na Praze 3. Významnou součástí pražských ovocnářských lokalit byly vinice a sady. Víte, kde byly ty první? Brožura: Lektor rozdá žákům brožuru a projde s nimi její obsah: Strana 1: titulní Strana 2: úvod a důležité pojmy Strana 3: anketa k tématu: Co si myslíte o dovážení potravin, zejména ovoce a zeleniny, do České republiky? Je to podle vás dobře, nebo špatně? Napište související výhody a nevýhody, které vás napadnou. (Např.: Pro: dostupnost celoročně, drahá výroba doma, relativně levná doprava, nedostupnost exotických druhů v souvislosti s polohou ČR. Proti: náklady na dopravu, s dopravou související poškozování životního prostředí, mizení domácích zdrojů, nemožnost ověřit kvalitu kvůli cestě a skladování, likvidace soběstačnosti, problematická chuť.) Strana 4: mapa světa a Evropy, odkud k nám cestuje ovoce a zelenina Strana 5: tabulka vzdušných vzdáleností dovozu ovoce a zeleniny Strana 6: sad Třešňovka, stručná informace + fotografie Strana 7: příklad pracovního listu Třešňovka Strana 8: zdroje a odkazy 8:30 8:45 Skupiny a role Lektor nejprve vysvětlí žákům funkce jednotlivých rolí. Každý žák si podle svých schopností vybere roli, která mu bude nejvíce vyhovovat. Od lektora dostane jmenovku, pomůcky a také informační kartičku, na které je podrobně napsáno, jaké bude mít konkrétní úkoly na práci v terénu, poté ve třídě a dále také podrobný popis výstupů, jejichž zpracování bude mít na starosti. Rozdělení do skupin v případě 20 žáků: Třída 20 žáků bude pracovat ve čtyřech skupinách, rozdělí si po pěti rolích. Rolí je celkem stanoveno sedm s tím, že některé z nich lze spojit do jedné. V případě odlišného počtu žáků než 20 je třeba skupiny vytvořit pružným způsobem tak, aby byly funkční. Skupina 1: fotograf/ka, badatel/ka + zapisovatel/ka, zákazník/zákaznice, šéfkuchař/ /ka, matematik/matematička + kartograf/ka 19

20 didaktika Skupina 2: fotograf/ka, badatel/ka + zapisovatel/ka, zákazník/zákaznice, šéfkuchař/ka, matematik/matematička + kartograf/ka Skupina 3: fotograf/ka, badatel/ka + zapisovatel/ka, zákazník/zákaznice, šéfkuchař/ka, matematik/matematička + kartograf/ka Skupina 4: fotograf fotograf/ka, badatel/ ka + zapisovatel/ka, zákazník/zákaznice, šéfkuchař/ka, matematik/matematička + kartograf/ka Skupiny 1 a 2 budou připravovat ovocný salát, skupiny 3 a 4 salát zeleninový. Přitom skupiny 1 a 3 budou nakupovat suroviny ze zdrojů co nejbližších České republice nebo přímo z ČR, skupiny 2 a 4 suroviny ze zdrojů co nejvzdálenějších ČR. Popis rolí: Fotograf/ka: V terénu: průběžně pořizuje fotografie z terénu, vyfotí fotek raději víc, aby bylo později z čeho vybírat, celkem vybere 4 fotografie: celá skupina v terénu (včetně fotografa), 1 fotka ze sadu, 1 fotka z práce na salátu, 1 fotka hotového salátu. Ve třídě stahuje fotky pomocí kabelů či čtečky do počítače, vybírá výše uvedené fotografie a přejmenovává je. Potřebné předpoklady: výtvarný cit, technická zdatnost při práci s elektronikou. Badatel/ka: Zjišťuje informace o sadu Třešňovka. Zapisovatel/ka: Dělá si poznámky z exkurze, spolu s badatelem vyplní pracovní list Třešnovka, s fotografem do něj vloží fotografii sadu, pracovní list odevzdá v elektronické podobě. Zákazník/zákaznice: Spolu s šéfkuchařem nakoupí ovoce a zeleninu podle zadaného klíče a vyrábí salát. Má hlavní slovo při nákupu. Šéfkuchař/ka: Spolu se zákazníkem nakupuje suroviny a vyrábí ovocný nebo zeleninový salát. Má hlavní slovo při přípravě salátu. Matematik/matematička + kartograf/ka: Účastní se nákupu surovin, následně spočítají celkovou trasu putování surovin od zdroje do obchodu (pracovní list Cestující ovoce/zelenina) a vytvoří mapu s místy původu ovoce nebo zeleniny. Odevzdají pracovní list Cestující ovoce/zelenina a mapu. 8:45 9:00 Přestávka, příprava na terénní část programu 9:00 9:05 Bezpečnost práce Lektor poučí žáky o bezpečnosti práce v terénu města. 9:05 10:20 Terénní část programu 9:05 9:20 Aktivizační smyslová hra Bio, nebio Cíl aktivity: Žáci pomocí chuťového a čichového smyslu pocítí rozdíly ve kvalitě potravin. Popis aktivity: Jedná se o smyslovou hru, ve které učitel dá žákům ochutnat sušené meruňky klasické a sušené biomeruňky. Žáci mají se zavázanýma očima za úkol uhodnout, které jsou vyprodukované konvenčně a které v bio kvalitě. Meruňky v bio kvalitě jsou pěstovány podle zásad ekologického zemědělství. Sklizeň začíná počátkem července, kdy se zralé meruňky setřásají a sbírají. Po sklizni se nechají ležet tři dny na pruzích tkaniny (nebo na střeše domku zemědělce) a pak se vypeckují. Tím, že se plody suší celé, si uchovají více šťavnatosti. Poté se meruňky další tři až čtyři dny dosušují na slunci a vzduchu. Před vývozem jsou umyty a roztříděny. Plody nejsou sířené, což znamená, že nebyly konzervovány oxidem siřičitým či siřičitany. 9:20 9:30 Přesun pěšky do sadu Třešňovka 9:30 9:50 Prohlídka sadu Třešňovka Prohlídka a zjišťování informací o sadu Třešňovka. Žáci se snaží vyplnit pracovní list Třešňovka jednak vlastním pozorováním a jednak dotazováním kolemjdoucích návštěvníků lokality. Třešňovka je starý, dnes značně zpustlý třešňový sad, navazující na zahrádkářskou kolonii Balkán a ležící na kopci sevřeném ulicemi Spojovací a Pod Šancemi (Praha 9). Roubované třešňové stromy jsou staré let. S ohledem na pokročilý věk a dlouhodobou sadařskou neúdržbu jsou dnes ve značně špatném stavu, nicméněstále plodí poměrně kvalitní třešně a jsou v době zrání častým cílem lidí z blízkého okolí. Na východním konci svahu leží zčásti již zrušená, zčásti stále fungující zahrádkářská kolonie. Místo má zvláštní charakter, uprostřed města je to opuštěná zanedbaná lokalita se specifickým kouzlem, s torzy starých zahrad, na jaře rozkvétající do bílé třešňové nádhery. Z hlediska environmentální výchovy a vzdělávání je tato lokalita pozoruhodnou ukázkou místa, na němž lze dokumentovat více jevů. Předně postupující sukcesi přechod od udržovaného sadu se zahradami ke stepnímu ekosystému se specifickou skladbou rostlin a živočichů aktuálně zde vítězí šípková růže v několika varietách. Dále se zde nabízí úvahy na téma budoucnosti podobné lokality uprostřed města, jejího současného charakteru a jejího působení na návštěvníky. Studenti a děti mohou svými postřehy a návrhy přispět k debatě o tom, jak do budoucna řešit osud sadu a jeho využití. 9:50 10:00 Přesun k supermarketu 10:00 10:20 Nákup ovoce a zeleniny podle zadaného klíče Za každou skupinu nakupuje šéfkuchař/ka + zákazník/zákaznice + matematik/matematička + kartograf/ka. Dělají si poznámky o původu vybraných a nakoupených potravin. Každá skupina dostane 200 Kč na útratu za svůj nákup, po zaplacení předloží účet. Každá skupina má jiné zadání. Skupina 1 nakupuje ovoce zblízka, skupina 2 ovoce z dálky. Skupina 3 nakupuje zeleninu zblízka, skupina 4 zeleninu z dálky. 10:20 10:35 Přesun zpět do školy 10:35 11:00 Přestávka, převléknutí v šatnách 11:00 12:30 Práce ve třídě, zpracování výstupů Je potřeba 1 PC na skupinu. Cíl práce: 20