GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY"

Transkript

1 GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY Ročníková práce z biologie Vznik života na Zemi Zpracoval: Štěpán Hlavička, IV.A Přerov 2005

2 Obsah: 1 Úvod a cíle Teoretická a metodická část Vznik života na Zemi Názory na vznik života Myšlenky vycházející z náboženství Lamarcova teorie Weissmanova teorie Teorie kosmozoí a Cuviera Darwinova teorie Neodarwinismus Co předcházelo vzniku života Velký třesk Vznik hvězd Vznik planety Země Cesta k životu na Zemi Vznik prvních sloučenin za pomoci energie Voda základ života Koacerváty Autoreprodukce a zápis do DNA Autoreprodukce Aminokyseliny Kyselina ribonukleová Šroubovicová struktura kyseliny deoxyribonukleové Mitóza základní proces dědičnosti Změny a chyby při přenosu genetické informace Vznik a vývoj života První živé organismy Eobionty a první bakterie Sinice - první vodní rostliny Fotosyntetická asimilace Aerobní bakterie Dýchání u bakterií Rozdělení bakterií Říše živočišná Říše rostlinná Říše hub Závěr Seznam literatury Příloha Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 2 z 22

3 1 Úvod a cíle Pro téma vzniku života na Zemi jsem se rozhodl z několika důvodů. Tím hlavním je to, že tato záhada ještě nebyla prokazatelně vysvětlena a existuje hned několik teorií, jak život vznikl. Některé jsou jednoduché, jiné zase natolik složité, že by na ně jedna práce nestačila. Jedna teorie vyvrací druhou a ani vědci a filozofové nedokáží určit tu správnou. Ve své práci vás s těmito teoriemi seznámím, ale pro detailnější představu vzniku a vývoje života budu vycházet z nejnovějších poznatků vědy. Pokusím se objasnit otázky typu: Kde se vzal ve vesmíru život? Byla to jen náhoda nebo zákonitý jev? Podle jakého plánu se život vyvíjel?. První bychom si však měli uvědomit, že život není jen něco úžasného, fantastického. Ale život jsme i my, prožíváme ho a utváříme, někdy i ničíme. Žasneme nad množstvím forem a krásou jejich tvarů, ale pochopit jej nemůžeme, dokud nepronikneme do jádra jednotlivých organismů a návaznosti jedné části na druhou. Avšak vznik je jen jednou částí života, zde k pochopení docházíme až v posledních letech, ale to neznamená, že své předky máme považovat za nevzdělance. Pravdou je, že vznik života odhalit nedokázali, zato již v polovině devatenáctého století pronikli do tajů jeho vývoje a to díky známému vědci Ch. Darwinovi, který přišel s teorií přirozeného výběru. Největšího pokroku od dob Darwina bylo dosaženo vývojem vědy v oblasti genetiky a průniku do tajů DNA a složité organické chemie. To vše svědčí o atraktivitě a zajímavosti práce na téma vznik života na Zemi. 2 Teoretická a metodická část Při psaní této práce jsem čerpal informace převážně z dvou publikací zabývajících se problematikou vzniku života na Zemi. První je kniha Po stopách života autora Vítězslava Říhy z roku Pravdou je, že neobsahuje nejnovější poznatky, ale umožnila mi si udělat alespoň prvotní představu o vzniku života. Druhá kniha Život (1987) se mnohem podrobněji zabývá vznikem života a nechává prostor čtenáři udělat si vlastní úsudek. Autorem této knížky není jednotlivec, nýbrž sedmičlenná skupina vědců o složení: Jan Buchar, Jaroslav Drobník, Emil Hadač, Jan Jansko, Jan Květ, Jan Lellák a Zbyněk Roček. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 3 z 22

4 Avšak jen tyto informace by mi k ucelenému názoru nestačily. Proto jsem převážně v první části práce použil informace nabyté z Encyklopedického slovníku napsaném kolektivem autorů Encyklopedického institutu Československé akademie věd. Tato kniha mi nejvíce pomohla při získávání informací o vědcích a vědeckých teorií různých období. Jelikož všechny z těchto publikací jsou přes 15 let staré, využil jsem internetové stránky: Ta mi poskytla nejnovější poznatky vědy a zpřesnění letopočtů. To byl výčet jednotlivých zdrojů, ze kterých jsem čerpal. Jednotlivě se od sebe liší jak pojetím, tak i rozsahem. Nejvíce mi při psaní pomohla nejpodrobnější zpracování knížky Život. Knihu Po stopách života, Encyklopedický slovník a internetovou adresu jsem použil při doplňování některých kapitol. Stejně jako informace, tak i obrázky jsem použil převážně z knihy Život. Jedinou výjimkou je obrázek DNA, který jsem našel s pomocí internetového vyhledavače Tím bych teoretickou a metodickou část uzavřel. 3 Vznik života na Zemi 3.1 Názory na vznik života Myšlenky vycházející z náboženství Odjakživa se lidé snažili vysvětlit svou existenci. První myšlenky byli silně ovlivněny náboženstvím. Mezi nejznámější patří stvoření Adama a Evy Bohem z Bible. Podle této teorie Bůh za 6 dní stvořil svět spolu s veškerou faunou a florou a hlavně dvě lidské bytosti - Adama a Evu. Ti spolu žili v ráji a užívali si života. Jednoho dne však přišlo pokušení z rukou zrádného hada a Adam s Evou mu podlehli. Za trest je Bůh z Ráje vyhnal a ponechal osudu. Adam s Evou přežili a zplodili potomky, a tak přišli na svět první lidé. Další teorií je buddhistická představa cyklu zrození a zániků. Tu buddhisté aplikují na celí vesmír, zde však nejde o zrození, ale právě o neustálý koloběh života, který tu je odjakživa. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 4 z 22

5 3.1.2 Lamarcova teorie Postupem času, jak upadal vliv náboženství a objevili se první zkamenělé nálezy (hlavní podíl na nálezu těchto zkamenělin měla těžba nerostných surovin), poznání lidí se prohlubovalo. Na přelomu 18. a 19. století přichází s novou teorií Jean Baptiste Lamarc. Ten tvrdil, že neživé hmotě byl vdechnut život takzvanou životní silou. V této době již odborná veřejnost přijala, že vše živé má svého prapředka, a že žijící organismy nejsou neměnné a také připustila vznik jednoho druhu z druhého. Tento vývoj Lamarc vysvětloval na příkladu žirafy. Předvídal, že předci žiraf měli krátké krky, ale potřeba natahovat se za potravou vyústila v delší a delší krky jejich potomků. Lamarcova teorie však nebyla nikdy přijata, protože nemohl dokázat krátké krky u žirafích předků. Navíc oponenti poukazovali na příklad dřevorubců, jejichž děti se nerodí s mozoly Weissmanova teorie O pár let později přišel s jinou teorií Weissman, ta přímo popírala tu Lamarcovu. Podle nové teorie se v raném stádiu vývoje oddělují buňky nesoucí genetickou informaci, tak se zabrání přenosu zkušeností na potomky. Ale ani tato představa neuspokojila některé konzervativně smýšlející vědce, kteří věřili v teorii samozplození, podle které z neživé hmoty vznikli živé organismy. Například z bahna žáby Teorie kosmozoí a Cuviera Na počátku 20. století švédský fyzik a chemik Svante August Arrhenius rozpracoval teorii kosmozoí (zárodků), ta předpokládá rozšíření života po celém vesmíru, který se rozvine jen v příhodných podmínkách (Země). Mezi další zajímavé teorie patří určitě i ta G. Cuviera. Cuvier tvrdil, že jednou za čas se objeví katastrofa, která zničí život a na její místo přijdou dokonalejší živočichové Darwinova teorie S největším převratem v novodobé biologii přišel v polovině 19. století anglický vědec Charles Darwin. Podle něj probíhá evoluce tak, že potomků se narodí více než rodičů. Potomci mají částečně odlišné vlastnosti a přežít mohou jen ti nejpřizpůsobivější. Tento běh života Darwin nazval přirozený (někdy také přírodní) výběr. Přirozeným výběrem dochází k vzniku nových druhů, navzájem neschopných se křížit (mutace). Darwina silně ovlivnila Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 5 z 22

6 cesta kolem světa v letech , na které se plně věnoval příbuznostmi a rozdíly mezi organismy Neodarwinismus V třicátých letech 20. století se objevuje takzvaný neodarwinismus. Neodarwinismus předpokládá, že veškerá druhová odlišnost organismů je způsobena náhodnou mutací genetické informace. Ta je pak dále předána na potomka a u něj se projeví. Pokud je tato vlastnost dobrá a pomůže mu s přežitím a bude předána i na jeho potomka. Ale pokud tato vlastnost bude špatná, jedinec a nebo jeho potomci budou odsouzeni k zániku, tak se nevýhodná vlastnost odstraní. Neodarwinismem bych výčet teorií o vzniku a následném vývoji života uzavřel a dále se věnoval pohledu na vznik života očima současných vědců. 3.2 Co předcházelo vzniku života Velký třesk Asi před patnácti až deseti miliardami let započala éra vesmíru a to velkým třeskem (big bang). Hustý a žhavý plyn se začal rozpínat, vznikl prostor a začali platit fyzikální zákony. Hned poté došlo k vytvoření základních stavebních částic hmoty protonů, elektronů a neutronů. Za 200 sekund se protony a neutrony začali spojovat, a tak byla vytvořena jádra vodíku, helia a lithia. Neustále probíhalo rozpínání vesmíru a sním spojené ochlazování. Jakmile se teplota přiblížila k C, elektrony se začaly slučovat s protony do elektroneutrálních atomů. Se stále větším vlivem hmoty přišla i gravitační síla. Jejím působením vznikly zahuštěné oblasti a z nich následně galaxie, hvězdy a planety Vznik hvězd Vzniku hvězd předcházelo smrštění chladných mračen prachu. Následně přeměna pohybové energie částic na tepelnou. Tím stoupla teplota i hustota hmoty. Když teplota ve středu přesáhla 7 milionů C, zažehla se termonukleární reakce (dvě vodíková jádra se sloučila do jednoho jádra helia ) a hvězda začala svítit. Životnost takovéto hvězdy byla přímo Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 6 z 22

7 závislá na její hmotnosti. Ze zbytků vesmírného prachu se utvořil prstenec kolem hvězdy a z něj následně planety a jejich měsíce Vznik planety Země Naše planeta vznikla asi před 4,6 miliardami let. Po svém vzniku byla natavená, a to díky ohromné energii, která se uvolňovala z dopadajících meteoritů a z jaderných reakcí. Tím, že byla Země natavená, uspořádala se tak, že těžké částice (železo) byly v jejím středu a prvky lehčí (křemičitany a živce) na jejím povrchu. Tehdy ještě zemská kůra byla tenká, zárodky světadílů se teprve rodily a navíc neprobíhalo konvenční proudění v astenosféře (oblast asi 150 km pod zemským povrchem), tudíž neprobíhal ani pohyb litosférických desek. Atmosféru tvořili: amoniak, vodík, vodní páry, metan, fosfan, dusík, kyanovodík a sulfan, avšak scházela ozonová vrstva. Tato atmosféra byla redukční, to znamená, že odjímala kyslík z okolí. 4 Cesta k životu na Zemi 4.1 Vznik prvních sloučenin za pomoci energie Každý atom a molekula mají určitou volnou energii, podle toho, jak jsou uspořádány elektrony v atomech. Pokud se jejich uspořádání změní, změní se i obsah energie. V chemii tyto reakce označujeme jako endotermické (spotřebují energii) a exotermické (vydávají energii). Nejvariabilnější prvek v chemii je uhlík. Jeho atomy se mohou téměř neomezeně slučovat mezi sebou a navíc několika způsoby i s prvky jinými a to převážně s vodíkem, kyslíkem, dusíkem a sírou. Různé kombinace jsou však různě energeticky bohaté. Ty energeticky chudší, jsou stabilnější a naopak na volnou energii bohatší molekuly méně stabilní. Avšak přestavba již vzniklé molekuly na jinou třeba i energeticky výhodnější není tak jednoduchá, jak vznik sloučeniny z atomů. Nejprve je nutné stávající sloučeninu rozebrat a potom uspořádat její elektrony do nového postavení. K tomu je potřebná aktivační energie z okolí například UV záření nebo sopečná činnost, popřípadě elektrické výboje. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 7 z 22

8 Uhlík, vodík a kyslík se mohou slučovat do sloučeniny zvané hroznový cukr neboli glukóza, která nám polymerizací (zřetězením) dá celulózu (dřevo) nebo škrob. S použitím stejných atomů, ale jiného uspořádání nám vznikne oxid uhličitý a voda. V prvním případě obsahuje sloučenina o 20 megajoulů energie více než ve druhém. Dnes tyto pochody můžeme demonstrovat v laboratořích. Z poznatků astronomie a geologie víme, že na Zemi před 4 miliardami let probíhaly procesy, při nichž se uvolňovalo mnoho energie a ta se potom ukládala do sloučenin uhlíku. Víme také, že neexistoval téměř žádný volný kyslík a tudíž ani energeticky chudý oxid uhličitý. 4.2 Voda základ života Pro nás naprosto běžná a nejobyčejnější chemikálie je v chemii považována za naprosto výjimečnou a pořád ještě nepoznanou sloučeninu. Mezi nejznámější zvláštnosti patří vodíkový můstek. Ten umožňuje vypůjčování vodíku mezi dva atomy kyslíku. V biologii je tato funkce nezbytná k přesnému zápisu DNA, odlišnosti enzymů a mnoha dalším procesům. Další zajímavostí vody jsou její skupenství. Za normálních teplot by měla být plynem a kapalinou se stát až při -80 C. Důvodem, proč tomu tak není jsou síly, které spojují její molekuly. Nejen vodíkové můstky, ale i elektrostatické síly. Vzhledem k vodě dělíme látky na hydrofilní (milující vodu), ty se ve vodě rozpustí a smísí se s ní a látky hydrofobní (nesnášející vodu), které voda mezi své molekuly nepustí. Pro život začala být voda nezbytná, až teplota na Zemi klesla pod sto stupňů celsia a stala se z plynné látky kapalinou. Tak jako dnes je hlavním přepravcem hornin a minerálů do moří a oceánů, tak i v minulosti přepravovala sloučeniny uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku do vodních nádrží. Jak se voda vypařovala, stoupala koncentrace těchto látek. 4.3 Koacerváty Větší molekuly a hlavně polymery (molekula vzniklá ze spojení více jednoduchých jednotek) tvoří jednak části hydrofilní, tak i hydrofobní. Ve vodě se potom tyto polymery uspořádají do klubka a to tak, aby hydrofilní úseky byly s vodou v co největším kontaktu a Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 8 z 22

9 úseky hydrofobní naopak ukryty uvnitř klubka. Je-li v roztoku polymerů více, mohou vytvořit shluk, v němž se navzájem poutají většími silami. Tento shluk nazýváme koacervát, což je vločkovitý útvar složen převážně z polymerů a částečně ze solí, vody a jiných menších molekul. Již u koacervátů můžeme sledovat jisté povrchové napětí a s ním spojený tvar koule. Proč zrovna koule? Jelikož právě koule je prostorový útvar s nejmenším povrchem. U koacervátů můžeme také poprvé zaznamenat oddělení vnější a vnitřní vrstvy. I když se koacerváty již v mnohém životu podobaly, stále ještě o životu mluvit nemůžeme. Hlavním důvodem je neschopnost koacervátů vytvářet sobě podobné. Je pravdou, že se koacerváty dělí, ale to jen v důsledku velkého nahromadění polymerů, které už nedokáže udržet pohromadě. Tedy z čistě fyzikálního důvodu. Období koacervátů nazýváme prebiotické neboli období fyzikálně chemických útvarů. 5 Autoreprodukce a zápis do DNA 5.1 Autoreprodukce Autoreprodukce je schopnost předávat dědičnou informaci. Právě tato část vývoje a vlastně vzniku života patří i přes velkou snahu vědců nerozluštěna. Mezi nejdokonalejším koacervátem a nejjednodušším živým systémem je ohromný vývojový skok. I když koacervát po dobu své existence zjistí, jak lépe ukládat energii či hromadit nějakou látku, pokud tuto informaci nepředá svým potomkům, tak zahyne spolu s ním a vývoj zůstane stát na mrtvém bodě. Ovšem pokud se mu to jen z části podaří, tak koacerváty vzniklé jeho rozpadem za chvíli vytlačí všechny ostatní z daného prostředí. Schopnost zapisovat dědičnou informaci je pro život natolik důležitá, že dnes na Zemi nenajdeme žádný přechod. Tak jako nekoupíme černobílý televizor, který nemůže konkurovat barevnému, tak i v přírodě nemohou existovat příbuzné ovšem vývojově různé formy dlouhodobě vedle sebe. Jednotlivé životní funkce lze do jisté míry omezit, ale autoreprodukci ne. Stejně i u auta lze tolerovat poškrábaný lak, ale poškozené brzdy asi těžko. I nejjednodušší organismy, které nemají vlastní látkovou výměnu ani schopnost slučovat bílkoviny jsou vybaveny "nejnovější" Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 9 z 22

10 autoreprodukcí pomocí nukleových kyselin. Základem nejen těchto nukleových kyselin, ale i všech bílkovin jsou aminokyseliny. 5.2 Aminokyseliny Dnes známe asi dvacet aminokyselin z odlišnými funkcemi. Je však velice pravděpodobné, že úlohy dávných aminokyselin byly odlišné od dnešních. Dokonce na asteroidech vědci našli aminokyseliny, které se v bílkovinách nevyskytují vůbec. Vznik aminokyselin demonstrovali američtí vědci Miller a Oró pokusy v laboratořích: HCN + NH 3 + CH 4 +el. výboje primitivní aminokyseliny (glycin, valin). Prvotně se aminokyseliny spolu slučovaly náhodně, až časem přišel řád v podobě matričního slučování. To znamená, že shluky aminokyselin začali vznikat podle dané předlohy - matrice. Pro představu lze aminokyseliny zaměnit za diváky a matrici za sedadla v kině. Každý z diváků si koupí lístek s jiným číslem sedadla. Takto vzniká pokaždé jiné uspořádání. Ovšem pokud bude mít každý předem určené, kam si má sednout a to nejen dnes, ale i příště, tak složení bude stejné až na malé odchylky (v našem případě onemocnění jednoho či dvou diváků) Kyselina ribonukleová Nejdůležitější sloučenina vzniklá z aminokyselin je kyselina ribonukleová. A jak vznikla? Ke každé části určité aminokyseliny se navázal zbytek kyseliny fosforečné s jednou funkcí. A protože funguje jako přenašeč aminokyselin při řazení do matrice, říká se této kyselině ribonukleová transferová (přenosová), zkráceně trna. Svůj zkrácený název má i matrice a to mrna, jež je odvozen od ribonukleové kyseliny a její funkce, tou je schopnost nést informaci o vlastnosti vytvářené bílkovině, podle anglického slova messenger (posel) Šroubovicová struktura kyseliny deoxyribonukleové Proces slučování trna a mrna je natolik složitý, že ho v této práci nebudu podrobně rozvádět. Zjednodušeně to funguje jako zip na vaší bundě, jedna polovina zapadá do té druhé za pomoci prostředníka. Výsledný produkt je však nestálý a náchylný k poškození změnou prostředí. Příroda si poradila i s tímto problémem a vyřešila ho uspořádáním sloučeniny do stabilnější šroubovicové struktury, která nejen že lépe Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 10 z 22

11 překonává chemické a fyzikální nástrahy, ale dokáže se v případě poškození sama opravit. Navíc ještě před sloučením byly odstraněny nepotřebné části obou kyselin, takže lze mluvit o jakémsi zušlechtění prvotních materiálů a tudíž i výsledného produktu. V chemii označujeme vzniklou kyselinu jako deoxyribonukleovou, zkráceně DNA (viz obr. č. 5.1 Schéma DNA).. Všechny pochody týkající se DNA (regulace, štěpení, opravy, atd.) provádí bílkoviny enzymy. Obr. č. 5.1 Schéma DNA 5.3 Mitóza základní proces dědičnosti Tak jak lidé uchovávají vzory metru a kilogramu z platiniridia, tak i DNA je pečlivě uschována a oddělena od ostatních částí buňky v jádře buňky. Jedinou výjimkou jsou bakterie a sinice, jelikož nemají jádro. Všechny ostatní buňky u živočichů, rostlin a hub dostali název eukaryotní. Což znamená s pravým jádrem. U eukaryotních buněk se také poprvé objevují chromozomy, což jsou vlastně jednotlivé části dědičné informace se specifickým tvarem. Při dělení buňky se uspořádají na rozhraní matečného jádra s dceřiným a po odpojení se chybějící poloviny samy obnoví. Tento způsob dělení jádra se jmenuje mitóza a je jedním ze základních procesů zabezpečujících dědičnost. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 11 z 22

12 5.4 Změny a chyby při přenosu genetické informace Naštěstí pro evoluci nic není dokonalé, takže je tu prostor pro vývoj. Největší podíl na chybách při přenosu genetické informace má ultrafialové a radioaktivní záření a také některé chemikálie (mutageny). Nejzávaznější je chyba v matrici v DNA. Nejen, že se tato chyba bude promítat po celý život buňky, ale přenese se i na buňky dceřinné a ty pak zase dále svým potomkům. Takovéto změně se říká mutace. Mutací máme mnoho druhů a četnost jejich výskytu je jedna mutace na milion jedinců u mutací zjistitelných ve vnějším projevu, ovšem u dílčích mutací je mnohem větší. Další větší změny zaznamenáváme také při spojování dvou genetických archivů, tedy při splývání mateřských a otcovských pohlavních buněk, to však jen u buněk s pohlavním rozmnožováním. 6 Vznik a vývoj života 6.1 První živé organismy Abychom vypátrali první živé organismy, musíme se znovu vrátit do období koacervátů. O životě můžeme mluvit až tehdy, když koacerváty dokázaly zkušenosti nabyté za svou existenci předat dceřiným útvarům vzniklých jejich rozpadem. V jejich případě ještě nelze hovořit o dělení, nýbrž o rozpadu. Nejpodobnější dnes žijící organismy jsou bakterie a sinice. Pokud si myslíte, že přece viry jsou nejjednodušší organismy, pak se velmi pletete, jelikož viry sice existují, ale nežijí. 6.2 Eobionty a první bakterie Původní organismy utvořené z koacervátů se nazývají eobionty (eo=už; bios=život). Podobaly se spíše dnešním živočichům než rostlinám, jelikož využívaly k životu organické látky rozpuštěné v praoceánu, kde se také vyskytovaly. Zpočátku při hojnosti organických látek, se eobionty množily a druhově rozrůzňovaly. Ovšem jelikož byly závislí na živinách Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 12 z 22

13 druhých, časem se dříve nezměrná zásoba začala zmenšovat a vyústila až v hromadné odumírání eobiontů. Ty si "uvědomily", že pokud chtějí i nadále přežít, tak musí být schopny sami si životní energii vytvářet. Na výběr měli z roztoků se zbytky živin (ty ale rychle mizely), oxidu uhličitého a tepla. Pro eobionty, které potřebují neustále obnovovat stavbu svého těla o sloučeniny uhlíku, bylo nezbytné přetvořit se tak, aby touto obnovou dokázaly získat uhlík z oxidu uhličitého nebo lépe využít organických zbytků. Vybraly si časově méně náročnou přeměnu, a to tu druhou - využití organických zbytků. K této přeměně ovšem potřebovaly energii. Tu nakonec přijaly v podobě tepla. Ze zbytků těl vytvořily enzymy, které potom přeměnu urychlovaly. Tak vznikly první bakterie, které dokázaly mnohem efektivněji přetvářet zbytky těl na uhlíkaté sloučeniny, a tím si vytvořily čas nezbytný pro další změny. 6.3 Sinice - první vodní rostliny Ve druhé fázi se eobionty naučily získat uhlíkaté sloučeniny z oxidu uhličitého. K tomu však znovu potřebovaly nalézt nějaký nový zdroj energie. A jelikož jediným stálím přísunem energie bylo sluneční záření, eobionty se rozhodly právě pro něj. Avšak ne všechny bakterie dokázaly tuto energii zachytit, to mohly jen ty barevné. Zprvu byly pravděpodobně červené, později hnědé a na závěr zelené. Zelené pak obsahovaly chlorofyl (barvivo). Tak vznikly první vodní rostliny sinice. 6.4 Fotosyntetická asimilace Sinice a i všechny ostatní rostliny se živí anorganickými látkami, odborně se tomu říká autotrofní výživa. A jak probíhá tato přeměna? Probíhá ve vodě a lze ji zapsat jako: energie + oxid uhličitý + voda cukr + kyslík Tento děj pak nazýváme fotosyntetická asimilace. V biologii je to jeden z největších mezníků, protože jednak nejjednodušší sinice mohly získávat složitou přeměnou vše co k životu potřebovaly, ale hlavně poprvé v historii Země se objevuje volný kyslík. Avšak sinice se již více nevyvíjely, ale ani nevyhynuly a své místo si na Zemi drží pořád. Proč tomu tak Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 13 z 22

14 bylo? Jelikož vlastnosti nezbytně potřebné k životu již sinice měly a nebylo tedy nutné vytvářet nové a také proto, že stavba jejich těl byla velmi jednoduchá a pro další vývoj nevyhovující. 6.5 Aerobní bakterie Spolu s volným kyslíkem se objevil i nový zdroj energie, jelikož s jeho slučováním s jinými prvky či sloučeninami vzniká teplo. Do té doby musely bakterie napřed kyslík získat ze sloučeniny a až potom ho dále využít. K tomu zase potřebovaly energii, takže potom získaná energie byla tím menší, čím více energie bakterie vynaložily na její vznik. Avšak jakmile byl v atmosféře volný kyslík, tak ty bakterie, které se ho naučily využívat hned, získaly ohromnou výhodu a jejich schopnost množit se byla třicetkrát vyšší, tyto bakterie známe jako aerobní (vzdušné). 6.6 Dýchání u bakterií Dalším vývojovým skokem bylo nepochybně dýchání. A jak tehdejší bakterie dýchaly, když neměli plíce? Dýchat se přece dá celým povrchem těla. Některé bakterie této možnosti využily, kyslík jim umožnil přeměňovat složité látky na jednodušší a z těch pak znovu stavět své tělo. A funguje zde stejný proces jako u fotosyntézy, ale naopak: cukr + kyslík oxid uhličitý + voda + energie Dýcháním se začala nová etapa vývoje života. 6.7 Rozdělení bakterií Jak šel vývoj dál, rozvětvily se bakterie do tří hlavních linií, (viz obr. č. 6.1 Vývoj života). První je archaebacteria, ta nedokázala využít vzdušného kyslíku, který se pro ni stal jedovatý. Dnes se vyskytuje jen velmi vzácně ve specifickém prostředí. Druhá větev - eubakteria měla pro dnešní tvář života větší význam. Jejími nejznámějšími produkty jsou Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 14 z 22

15 mitochondrie a chloroplasty, které se spojily s buňkami třetí větve - eukaryotes. A jak k tomu došlo? Mitochondrie a chloroplasty byly původně samostatné, avšak zjistily, že symbióza by prospěla oběma stranám. Obr. č. 6.1 Vývoj života Později dokonce symbióza přerostla do úplného sloučení. Právě buňky poslední skupiny eukaryotes se výrazně liší oproti jiným větvím. Nejen, že jsou tisíckrát hmotnější, ale navíc mají mnohem složitější a strukturovanější obsah, který vyplňují organely (buněčné orgány). Všechny ostatní, jednodušší buňky (bakterie a sinice) nazýváme prokaryota. Eukaryotní buňky se dělí na tři hlavní linie a to v důsledku příjmu potravy různými způsoby. První jsou buňky živočišné (viz obr. č. 6.2 Živočišná buňka), druhou rostlinné (viz obr. č. 6.3 Rostlinná buňka) a třetí houby. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 15 z 22

16 Obr. č. 6.2 Živočišná buňka Obr. č. 6.3 Rostlinná buňka Říše živočišná Prvoci Nejstarší jednobuněční živočichové jsou prvoci. Tyto organismy se skládaly z jedné eukaryotní buňky, která byla plná organel zajišťujících základní životní potřeby. Téměř pro všechny prvoky je k životu nezbytný pohyb. Ten zajišťuje bičík, vlnící se membrána nebo jemné řasinky. Přesouvat se potřebují nejen za potravou, ale i do lepšího prostředí. Velké rozdíly můžeme pozorovat i u příjmu potravy. Jedni filtrují organický roztok celým tělem - pinocytóza, jiní pohlcují pevné částice - fagocytóza. Fagocytóza probíhá tak, že prvok obalí pevnou částici svým tělem a pak ji stráví. A i tento proces provádí každý prvok jinak. Za zmínku stojí dosažená citlivost prvoků na zvuk, teplo, náraz či překážku. Citlivost se projevuje tak, že se přibližuje nebo vzdaluje od zdroje hluku nebo tepla podle toho, zda je mu to příjemné či nepříjemné. Takovému projevu říkáme schopnost reakce. Pro prvoka byla sice velmi významná, ale rozvinout se mohla až u organismů mnohobuněčných. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 16 z 22

17 Mnohobuněční živočichové Mnohobuněční živočichové se na Zemi objevili před 650 až 680 miliony let a v následujících 100 milionech letech nastal jejich bouřlivý vývoj. Příčinou této expanze pravděpodobně byla schopnost využívat vzdušného kyslíku produkovaného sinicemi. A jak mnohobuněční živočichové přišli na svět? Jednotlivé jednobuněčné organismy zjistily, že spoluprácí a specializací každé buňky na jinou činnost dosáhnou lepšího postavení v potravním řetězci a vytlačí "konkurenci". Mezi první mnohobuněčné živočichy patřili bezobratlí, ti se poté ve svém zlatém věku rozdělili do mnoha a mnoha forem. Tento vývoj probíhal a stále probíhá podle pravidel Darwinova přírodního výběru Říše rostlinná Sinice Jak už víme, nestarší organismy získávající energii z fotosyntézy byly sinice (viz obr. č. 6.4 Sinice). Obr. č. 6.4 Sinice Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 17 z 22

18 Sinice dokáží ze vzduchu získávat nejen oxid uhličitý, ale i dusík ke stavbě svých těl. Dnešní zelené rostliny nejsou pokračováním vývoje sinic, ovšem mají s nimi společné organely fotosyntézy - chloroplasty. Avšak fotosyntéza může probíhat jen za přítomnosti slunečního záření a jelikož i přes noc musí rostliny doplňovat zásobu energie, tak bez světla žijí stejně jako živočichové ze vzdušného kyslíku Řasy a směry jejich vývoje Dalším vývojovým stupněm jsou řasy, ty byly prvními eukaryotními rostlinami a ubíraly se třemi hlavními směry: červenou, hnědou a zelenou větev. Červená větev je v současnosti zastoupena hlavně červenými mořskými řasami - ruduchami. Ruduchy se vyskytují v moři v hloubkách kolem 200 metrů. Zde nemají žádnou konkurenci, jelikož žádné jiné řasy nedokážou žít s tak malým přísunem světla. Hnědá větev je již rozmanitější. Zastupuje ji několik druhů bičíkovců a mnohobuněčné chaluhy. Právě s chaluhami se dnes můžeme nejčastěji setkat u mořského pobřeží. Poslední, zelená větev (viz obr. č. 6.5 Zelená řasa) má zastoupení nejen ve vodě, ale i na zemi. Obr. č. 6.5 Zelená řasa Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 18 z 22

19 Druhově je velmi různorodá a tvoří ji jak jednobuněčné, tak i mnohobuněčné organismy. Jednotlivý zástupci se liší způsobem rozmnožování, tvarem i místem působení Říše hub I když se může zdát, že houby nejsou tak významné jako rostliny, které přeměňují anorganické látky na organické (z těch pak živočichové "vysají" energii až zůstane pouze organický zbytek), tak právě opak je pravdou. Rostliny by za chvíli všechnu anorganickou hmotu přeměnily a časem i spolu se živočichy vymřely. Právě proto vznikla skupina organismů, které měnily organickou hmotu zpátky na anorganickou. Tuto skupinu takzvané rozkladače (destruenty) tvoří hlavně houby (viz obr. č. 6.6 Houba produkující kyselinu citrónovou a obr. č. 6.7 Houba způsobující hnilobu citrónů ) a také z části bakterie. Obr. č. 6.6 Houba produkující kyselinu citrónovou Ty z vás, kteří se domnívají, že houby rostou v lese a na podzim se sbírají do smaženice musím vyvézt z omylu. Většina hub je mikroskopických rozměrů a vyskytuje se všude kolem nás. První houby se objevily asi před 550 miliony let ve vodě. Toto prostředí je však dnes u hub spíše neobvyklé. Stejně jako živočichové a rostliny, jsou také houby jednobuněčné i vícebuněčné. Mezi nejznámější patří nepochybně u jednobuněčných kvasinky Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 19 z 22

20 a u mnohobuněčných již dříve zmíněné jedlé či jedovaté lesní houby. Ale druhů hub je nepřeberné množství a i u nich se, tak jako u všeho živého, uplatňují pravidla přírodního výběru. Obr. č. 6.7 Houba způsobující hnilobu citrónů 7 Závěr Problematika vzniku života ještě stále nebyla úplně odhalena a ani nejmodernější laboratoře nedokáží vznik živého organismu z neživé hmoty simulovat. Musíme si však uvědomit, že ve vesmíru tento děj probíhal miliardy let. Je život jen náhoda? Právě tuto otázku si vědci kladli mnohá staletí, někteří se domnívají, že náhoda je, jiní zase naopak. Já ze získaných informací při psaní této práce jsem došel k závěru, že život není náhoda a rozvinout se mohl v jakékoliv části vesmíru pokud k tomu měl dobré podmínky. Na naší planetě k tomu došlo asi před 3.85 miliardami let v praoceánu. První životní formy byly velmi jednoduché a rozlišit je od organických sloučenin bylo velmi obtížné. Život se odlišoval tím, že dokázal předávat zkušenosti nabyté za dobu svého bytí potomků, kteří vznikli rozpadem živé hmoty. První živé organismy získávaly Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 20 z 22

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1 VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta

Více

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová Vznik a vývoj života Mgr. Petra Prknová Vznik Země a života teorie: 1. stvoření kreační hypotézy vznik Země a života působením nadpřirozených sil 2. vědecké teorie vznik Země a života na základě postupných

Více

PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_272 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 PŘEDGEOLOGICKÉ

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

VY_32_INOVACE_02.01 1/8 3.2.02.1 Vznik Země a života Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země

VY_32_INOVACE_02.01 1/8 3.2.02.1 Vznik Země a života Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země 1/8 3.2.02.1 Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země cíl - vysvětlit vznik Země - popsat stavbu zemského tělesa, gravitační sílu, pohyb Země - pochopit vznik a vývoj života - objasnit podstatu

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

Učení pro život. Mgr. Jana Míková. Prezentace sloužící jako výklad učiva o vzniku a vývoji života. Vytvořeno v prosinci 2013.

Učení pro život. Mgr. Jana Míková. Prezentace sloužící jako výklad učiva o vzniku a vývoji života. Vytvořeno v prosinci 2013. Název projektu: Učení pro život Reg.číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0645 Číslo šablony: III / 2 Název sady B: Autor: Název DUM: Číslo DUM: Anotace: Jazyk: Očekávaný výstup: Speciální vzdělávací potřeby:

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak

Více

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák:

Chemie - 1. ročník. očekávané výstupy ŠVP. Žák: očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 1. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 7.3. 1. Chemie a její význam charakteristika

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Vznik a vývoj života na Zemi

Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi VY_32_INOVACE_02_03_01 Vytvořeno 11/2012 Tento materiál je určen k doplnění výuky předmětu. Zaměřuje se na vznik života na Zemi. Cílem je uvědomit

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo

Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Korespondenční seminář Chemie, 1.kolo Milí žáci, připravili jsme pro vás korespondenční seminář, ve kterém můžete změřit své síly v oboru chemie se svými vrstevníky z jiných škol. Zadání bude vyhlašováno

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí Kvarta 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je určena pouze pro 1. stupeň ZŠ a představuje základ pro specializovanější

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list

PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Y_52_INOACE_CSC2_19_4B PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Anotace: Tento pracovní list umožní žákům seznámit se s tříděním organismů podle způsobu získávání

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Přírodověda 2 (pro 9-12 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat (horní

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : BIOLOGIE Ročník: 1. ročník a kvinta Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Země jako geologické těleso Zemské sféry

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Vodík CH_103_Vodík Autor: PhDr. Jana Langerová

Vodík CH_103_Vodík Autor: PhDr. Jana Langerová Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Atomy a molekuly. Nenechte drobotinu, aby se tak dřela

Atomy a molekuly. Nenechte drobotinu, aby se tak dřela vězda. Vzduch. Brouk. Mraky. Žhavá láva. Ledovce. Vy. Každá z těchto věcí má jiný tvar, barvu, teplotu, povrch a hustotu. Jinak jsou ale zcela stejné. Všechny jsou utvořeny z relativně málo druhů částic.

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE Jiří GRYGAR Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Praha 17.4.2012 VELKÝ TŘESK 1 Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESK opravdu za všechno může 10-43

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší č. 8 název Dělení buněk anotace V pracovních listech žáci získávají základní vědomosti o dělení buněk. Testovou i zábavnou formou si procvičují získané znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3. Dodatek č.1

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3. Dodatek č.1 Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola, České Budějovice, Štítného 3 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Dodatek č.1 Číslo jednací: 510/1/2008 Platnost: od 1. 9. 2008 Školní vzdělávací program pro základní

Více

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit

Kompetence komunikativní - rozvíjíme diskusi, obhajobu názorů - vedeme žáky k formulaci názorů a myšlenek k tvorbě referátů a aktualit 4.6.3. Přírodopis A) Charakteristika předmětu Přírodopis se na naší škole vyučuje v každém ročníku 1-2 hodiny týdně (viz. Učební plán). V 6. ročníku se rozvíjí také průřezové téma environmentální výchova

Více

Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi

Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi Ročník 1. Datum

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Hmota a její formy VY_32_INOVACE_18_01. Mgr. Věra Grimmerová Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

VY_32_INOVACE_001. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_001. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_001 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Život ve vesmíru Vyučovací předmět: Základy

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).

Více

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 4: Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně voda jako životní prostředí : Fyzikální a chemické vlastnosti vody určují životní podmínky

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní

Více

Přírodní zdroje uhlovodíků

Přírodní zdroje uhlovodíků Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření

RADIOAKTIVITA KAP. 13 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE. Typy radioaktivního záření KAP. 3 RADIOAKTIVITA A JADERNÉ REAKCE sklo barvené uranem RADIOAKTIVITA =SCHOPNOST NĚKTERÝCH ATOMOVÝCH JADER VYSÍLAT ZÁŘENÍ přírodní nuklidy STABILNÍ NKLIDY RADIONKLIDY = projevují se PŘIROZENO RADIOAKTIVITO

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE

MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE Definice pojmů sdílení tepla a tepelná vodivost Základní principy MIKROPORÉZNÍ TECHNOLOGIE Definice pojmů sdílení tepla a tepelná vodivost Co je to tepelná izolace? Jednoduše řečeno

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZÁKLADY PŘÍRODNÍCH VĚD Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva): Truhlář 33-56-H/01 Truhlář 1. ročník = 66

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh 1. Chemický turnaj kategorie mladší žáci 30.11. 2012 Zadání úloh Vytvořeno v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.1.26/01.0034,,Zkvalitňování výuky chemie a biologie na GJO spolufinancovaného Evropským sociálním

Více

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_467A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Chemie 8. ročník Vzdělávací obsah

Chemie 8. ročník Vzdělávací obsah Chemie 8. ročník Časový Září Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Pozorování, pokus a bezpečnost práce Úvod do chemie Vlastnosti látek (hustota, rozpustnost, kujnost, tepelná

Více

9. ročník LMP NSP. Biologie hub Výchova ke zdraví Neživá příroda. Biologie rostlin Základy ekologie. Praktické poznávání

9. ročník LMP NSP. Biologie hub Výchova ke zdraví Neživá příroda. Biologie rostlin Základy ekologie. Praktické poznávání Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodopis Vyučovací předmět Přírodopis je tvořen z obsahu vzdělávacího oboru ze vzdělávací

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek.

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek. Chemie 8. ročník Od do Tématický celek téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: VLASTNOSTI LÁTEK Vnímání vlastností látek září Chemická reakce Měření vlastností látek SMĚSI Různorodé a stejnorodé směsi Roztoky říjen Složení

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Organická chemie-rébusy a tajenky VY_32_INOVACE_7.3.03.CHE

Organická chemie-rébusy a tajenky VY_32_INOVACE_7.3.03.CHE Autor: Předmět/vzdělávací oblast: Tematická oblast: Téma: Mgr. Iveta Semencová Chemie Organická chemie Organická chemie-rébusy a tajenky Ročník: 1. 3. Datum vytvoření: červenec 2013 Název: Anotace: Metodický

Více