GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY"

Transkript

1 GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY Ročníková práce z biologie Vznik života na Zemi Zpracoval: Štěpán Hlavička, IV.A Přerov 2005

2 Obsah: 1 Úvod a cíle Teoretická a metodická část Vznik života na Zemi Názory na vznik života Myšlenky vycházející z náboženství Lamarcova teorie Weissmanova teorie Teorie kosmozoí a Cuviera Darwinova teorie Neodarwinismus Co předcházelo vzniku života Velký třesk Vznik hvězd Vznik planety Země Cesta k životu na Zemi Vznik prvních sloučenin za pomoci energie Voda základ života Koacerváty Autoreprodukce a zápis do DNA Autoreprodukce Aminokyseliny Kyselina ribonukleová Šroubovicová struktura kyseliny deoxyribonukleové Mitóza základní proces dědičnosti Změny a chyby při přenosu genetické informace Vznik a vývoj života První živé organismy Eobionty a první bakterie Sinice - první vodní rostliny Fotosyntetická asimilace Aerobní bakterie Dýchání u bakterií Rozdělení bakterií Říše živočišná Říše rostlinná Říše hub Závěr Seznam literatury Příloha Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 2 z 22

3 1 Úvod a cíle Pro téma vzniku života na Zemi jsem se rozhodl z několika důvodů. Tím hlavním je to, že tato záhada ještě nebyla prokazatelně vysvětlena a existuje hned několik teorií, jak život vznikl. Některé jsou jednoduché, jiné zase natolik složité, že by na ně jedna práce nestačila. Jedna teorie vyvrací druhou a ani vědci a filozofové nedokáží určit tu správnou. Ve své práci vás s těmito teoriemi seznámím, ale pro detailnější představu vzniku a vývoje života budu vycházet z nejnovějších poznatků vědy. Pokusím se objasnit otázky typu: Kde se vzal ve vesmíru život? Byla to jen náhoda nebo zákonitý jev? Podle jakého plánu se život vyvíjel?. První bychom si však měli uvědomit, že život není jen něco úžasného, fantastického. Ale život jsme i my, prožíváme ho a utváříme, někdy i ničíme. Žasneme nad množstvím forem a krásou jejich tvarů, ale pochopit jej nemůžeme, dokud nepronikneme do jádra jednotlivých organismů a návaznosti jedné části na druhou. Avšak vznik je jen jednou částí života, zde k pochopení docházíme až v posledních letech, ale to neznamená, že své předky máme považovat za nevzdělance. Pravdou je, že vznik života odhalit nedokázali, zato již v polovině devatenáctého století pronikli do tajů jeho vývoje a to díky známému vědci Ch. Darwinovi, který přišel s teorií přirozeného výběru. Největšího pokroku od dob Darwina bylo dosaženo vývojem vědy v oblasti genetiky a průniku do tajů DNA a složité organické chemie. To vše svědčí o atraktivitě a zajímavosti práce na téma vznik života na Zemi. 2 Teoretická a metodická část Při psaní této práce jsem čerpal informace převážně z dvou publikací zabývajících se problematikou vzniku života na Zemi. První je kniha Po stopách života autora Vítězslava Říhy z roku Pravdou je, že neobsahuje nejnovější poznatky, ale umožnila mi si udělat alespoň prvotní představu o vzniku života. Druhá kniha Život (1987) se mnohem podrobněji zabývá vznikem života a nechává prostor čtenáři udělat si vlastní úsudek. Autorem této knížky není jednotlivec, nýbrž sedmičlenná skupina vědců o složení: Jan Buchar, Jaroslav Drobník, Emil Hadač, Jan Jansko, Jan Květ, Jan Lellák a Zbyněk Roček. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 3 z 22

4 Avšak jen tyto informace by mi k ucelenému názoru nestačily. Proto jsem převážně v první části práce použil informace nabyté z Encyklopedického slovníku napsaném kolektivem autorů Encyklopedického institutu Československé akademie věd. Tato kniha mi nejvíce pomohla při získávání informací o vědcích a vědeckých teorií různých období. Jelikož všechny z těchto publikací jsou přes 15 let staré, využil jsem internetové stránky: Ta mi poskytla nejnovější poznatky vědy a zpřesnění letopočtů. To byl výčet jednotlivých zdrojů, ze kterých jsem čerpal. Jednotlivě se od sebe liší jak pojetím, tak i rozsahem. Nejvíce mi při psaní pomohla nejpodrobnější zpracování knížky Život. Knihu Po stopách života, Encyklopedický slovník a internetovou adresu jsem použil při doplňování některých kapitol. Stejně jako informace, tak i obrázky jsem použil převážně z knihy Život. Jedinou výjimkou je obrázek DNA, který jsem našel s pomocí internetového vyhledavače Tím bych teoretickou a metodickou část uzavřel. 3 Vznik života na Zemi 3.1 Názory na vznik života Myšlenky vycházející z náboženství Odjakživa se lidé snažili vysvětlit svou existenci. První myšlenky byli silně ovlivněny náboženstvím. Mezi nejznámější patří stvoření Adama a Evy Bohem z Bible. Podle této teorie Bůh za 6 dní stvořil svět spolu s veškerou faunou a florou a hlavně dvě lidské bytosti - Adama a Evu. Ti spolu žili v ráji a užívali si života. Jednoho dne však přišlo pokušení z rukou zrádného hada a Adam s Evou mu podlehli. Za trest je Bůh z Ráje vyhnal a ponechal osudu. Adam s Evou přežili a zplodili potomky, a tak přišli na svět první lidé. Další teorií je buddhistická představa cyklu zrození a zániků. Tu buddhisté aplikují na celí vesmír, zde však nejde o zrození, ale právě o neustálý koloběh života, který tu je odjakživa. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 4 z 22

5 3.1.2 Lamarcova teorie Postupem času, jak upadal vliv náboženství a objevili se první zkamenělé nálezy (hlavní podíl na nálezu těchto zkamenělin měla těžba nerostných surovin), poznání lidí se prohlubovalo. Na přelomu 18. a 19. století přichází s novou teorií Jean Baptiste Lamarc. Ten tvrdil, že neživé hmotě byl vdechnut život takzvanou životní silou. V této době již odborná veřejnost přijala, že vše živé má svého prapředka, a že žijící organismy nejsou neměnné a také připustila vznik jednoho druhu z druhého. Tento vývoj Lamarc vysvětloval na příkladu žirafy. Předvídal, že předci žiraf měli krátké krky, ale potřeba natahovat se za potravou vyústila v delší a delší krky jejich potomků. Lamarcova teorie však nebyla nikdy přijata, protože nemohl dokázat krátké krky u žirafích předků. Navíc oponenti poukazovali na příklad dřevorubců, jejichž děti se nerodí s mozoly Weissmanova teorie O pár let později přišel s jinou teorií Weissman, ta přímo popírala tu Lamarcovu. Podle nové teorie se v raném stádiu vývoje oddělují buňky nesoucí genetickou informaci, tak se zabrání přenosu zkušeností na potomky. Ale ani tato představa neuspokojila některé konzervativně smýšlející vědce, kteří věřili v teorii samozplození, podle které z neživé hmoty vznikli živé organismy. Například z bahna žáby Teorie kosmozoí a Cuviera Na počátku 20. století švédský fyzik a chemik Svante August Arrhenius rozpracoval teorii kosmozoí (zárodků), ta předpokládá rozšíření života po celém vesmíru, který se rozvine jen v příhodných podmínkách (Země). Mezi další zajímavé teorie patří určitě i ta G. Cuviera. Cuvier tvrdil, že jednou za čas se objeví katastrofa, která zničí život a na její místo přijdou dokonalejší živočichové Darwinova teorie S největším převratem v novodobé biologii přišel v polovině 19. století anglický vědec Charles Darwin. Podle něj probíhá evoluce tak, že potomků se narodí více než rodičů. Potomci mají částečně odlišné vlastnosti a přežít mohou jen ti nejpřizpůsobivější. Tento běh života Darwin nazval přirozený (někdy také přírodní) výběr. Přirozeným výběrem dochází k vzniku nových druhů, navzájem neschopných se křížit (mutace). Darwina silně ovlivnila Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 5 z 22

6 cesta kolem světa v letech , na které se plně věnoval příbuznostmi a rozdíly mezi organismy Neodarwinismus V třicátých letech 20. století se objevuje takzvaný neodarwinismus. Neodarwinismus předpokládá, že veškerá druhová odlišnost organismů je způsobena náhodnou mutací genetické informace. Ta je pak dále předána na potomka a u něj se projeví. Pokud je tato vlastnost dobrá a pomůže mu s přežitím a bude předána i na jeho potomka. Ale pokud tato vlastnost bude špatná, jedinec a nebo jeho potomci budou odsouzeni k zániku, tak se nevýhodná vlastnost odstraní. Neodarwinismem bych výčet teorií o vzniku a následném vývoji života uzavřel a dále se věnoval pohledu na vznik života očima současných vědců. 3.2 Co předcházelo vzniku života Velký třesk Asi před patnácti až deseti miliardami let započala éra vesmíru a to velkým třeskem (big bang). Hustý a žhavý plyn se začal rozpínat, vznikl prostor a začali platit fyzikální zákony. Hned poté došlo k vytvoření základních stavebních částic hmoty protonů, elektronů a neutronů. Za 200 sekund se protony a neutrony začali spojovat, a tak byla vytvořena jádra vodíku, helia a lithia. Neustále probíhalo rozpínání vesmíru a sním spojené ochlazování. Jakmile se teplota přiblížila k C, elektrony se začaly slučovat s protony do elektroneutrálních atomů. Se stále větším vlivem hmoty přišla i gravitační síla. Jejím působením vznikly zahuštěné oblasti a z nich následně galaxie, hvězdy a planety Vznik hvězd Vzniku hvězd předcházelo smrštění chladných mračen prachu. Následně přeměna pohybové energie částic na tepelnou. Tím stoupla teplota i hustota hmoty. Když teplota ve středu přesáhla 7 milionů C, zažehla se termonukleární reakce (dvě vodíková jádra se sloučila do jednoho jádra helia ) a hvězda začala svítit. Životnost takovéto hvězdy byla přímo Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 6 z 22

7 závislá na její hmotnosti. Ze zbytků vesmírného prachu se utvořil prstenec kolem hvězdy a z něj následně planety a jejich měsíce Vznik planety Země Naše planeta vznikla asi před 4,6 miliardami let. Po svém vzniku byla natavená, a to díky ohromné energii, která se uvolňovala z dopadajících meteoritů a z jaderných reakcí. Tím, že byla Země natavená, uspořádala se tak, že těžké částice (železo) byly v jejím středu a prvky lehčí (křemičitany a živce) na jejím povrchu. Tehdy ještě zemská kůra byla tenká, zárodky světadílů se teprve rodily a navíc neprobíhalo konvenční proudění v astenosféře (oblast asi 150 km pod zemským povrchem), tudíž neprobíhal ani pohyb litosférických desek. Atmosféru tvořili: amoniak, vodík, vodní páry, metan, fosfan, dusík, kyanovodík a sulfan, avšak scházela ozonová vrstva. Tato atmosféra byla redukční, to znamená, že odjímala kyslík z okolí. 4 Cesta k životu na Zemi 4.1 Vznik prvních sloučenin za pomoci energie Každý atom a molekula mají určitou volnou energii, podle toho, jak jsou uspořádány elektrony v atomech. Pokud se jejich uspořádání změní, změní se i obsah energie. V chemii tyto reakce označujeme jako endotermické (spotřebují energii) a exotermické (vydávají energii). Nejvariabilnější prvek v chemii je uhlík. Jeho atomy se mohou téměř neomezeně slučovat mezi sebou a navíc několika způsoby i s prvky jinými a to převážně s vodíkem, kyslíkem, dusíkem a sírou. Různé kombinace jsou však různě energeticky bohaté. Ty energeticky chudší, jsou stabilnější a naopak na volnou energii bohatší molekuly méně stabilní. Avšak přestavba již vzniklé molekuly na jinou třeba i energeticky výhodnější není tak jednoduchá, jak vznik sloučeniny z atomů. Nejprve je nutné stávající sloučeninu rozebrat a potom uspořádat její elektrony do nového postavení. K tomu je potřebná aktivační energie z okolí například UV záření nebo sopečná činnost, popřípadě elektrické výboje. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 7 z 22

8 Uhlík, vodík a kyslík se mohou slučovat do sloučeniny zvané hroznový cukr neboli glukóza, která nám polymerizací (zřetězením) dá celulózu (dřevo) nebo škrob. S použitím stejných atomů, ale jiného uspořádání nám vznikne oxid uhličitý a voda. V prvním případě obsahuje sloučenina o 20 megajoulů energie více než ve druhém. Dnes tyto pochody můžeme demonstrovat v laboratořích. Z poznatků astronomie a geologie víme, že na Zemi před 4 miliardami let probíhaly procesy, při nichž se uvolňovalo mnoho energie a ta se potom ukládala do sloučenin uhlíku. Víme také, že neexistoval téměř žádný volný kyslík a tudíž ani energeticky chudý oxid uhličitý. 4.2 Voda základ života Pro nás naprosto běžná a nejobyčejnější chemikálie je v chemii považována za naprosto výjimečnou a pořád ještě nepoznanou sloučeninu. Mezi nejznámější zvláštnosti patří vodíkový můstek. Ten umožňuje vypůjčování vodíku mezi dva atomy kyslíku. V biologii je tato funkce nezbytná k přesnému zápisu DNA, odlišnosti enzymů a mnoha dalším procesům. Další zajímavostí vody jsou její skupenství. Za normálních teplot by měla být plynem a kapalinou se stát až při -80 C. Důvodem, proč tomu tak není jsou síly, které spojují její molekuly. Nejen vodíkové můstky, ale i elektrostatické síly. Vzhledem k vodě dělíme látky na hydrofilní (milující vodu), ty se ve vodě rozpustí a smísí se s ní a látky hydrofobní (nesnášející vodu), které voda mezi své molekuly nepustí. Pro život začala být voda nezbytná, až teplota na Zemi klesla pod sto stupňů celsia a stala se z plynné látky kapalinou. Tak jako dnes je hlavním přepravcem hornin a minerálů do moří a oceánů, tak i v minulosti přepravovala sloučeniny uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku do vodních nádrží. Jak se voda vypařovala, stoupala koncentrace těchto látek. 4.3 Koacerváty Větší molekuly a hlavně polymery (molekula vzniklá ze spojení více jednoduchých jednotek) tvoří jednak části hydrofilní, tak i hydrofobní. Ve vodě se potom tyto polymery uspořádají do klubka a to tak, aby hydrofilní úseky byly s vodou v co největším kontaktu a Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 8 z 22

9 úseky hydrofobní naopak ukryty uvnitř klubka. Je-li v roztoku polymerů více, mohou vytvořit shluk, v němž se navzájem poutají většími silami. Tento shluk nazýváme koacervát, což je vločkovitý útvar složen převážně z polymerů a částečně ze solí, vody a jiných menších molekul. Již u koacervátů můžeme sledovat jisté povrchové napětí a s ním spojený tvar koule. Proč zrovna koule? Jelikož právě koule je prostorový útvar s nejmenším povrchem. U koacervátů můžeme také poprvé zaznamenat oddělení vnější a vnitřní vrstvy. I když se koacerváty již v mnohém životu podobaly, stále ještě o životu mluvit nemůžeme. Hlavním důvodem je neschopnost koacervátů vytvářet sobě podobné. Je pravdou, že se koacerváty dělí, ale to jen v důsledku velkého nahromadění polymerů, které už nedokáže udržet pohromadě. Tedy z čistě fyzikálního důvodu. Období koacervátů nazýváme prebiotické neboli období fyzikálně chemických útvarů. 5 Autoreprodukce a zápis do DNA 5.1 Autoreprodukce Autoreprodukce je schopnost předávat dědičnou informaci. Právě tato část vývoje a vlastně vzniku života patří i přes velkou snahu vědců nerozluštěna. Mezi nejdokonalejším koacervátem a nejjednodušším živým systémem je ohromný vývojový skok. I když koacervát po dobu své existence zjistí, jak lépe ukládat energii či hromadit nějakou látku, pokud tuto informaci nepředá svým potomkům, tak zahyne spolu s ním a vývoj zůstane stát na mrtvém bodě. Ovšem pokud se mu to jen z části podaří, tak koacerváty vzniklé jeho rozpadem za chvíli vytlačí všechny ostatní z daného prostředí. Schopnost zapisovat dědičnou informaci je pro život natolik důležitá, že dnes na Zemi nenajdeme žádný přechod. Tak jako nekoupíme černobílý televizor, který nemůže konkurovat barevnému, tak i v přírodě nemohou existovat příbuzné ovšem vývojově různé formy dlouhodobě vedle sebe. Jednotlivé životní funkce lze do jisté míry omezit, ale autoreprodukci ne. Stejně i u auta lze tolerovat poškrábaný lak, ale poškozené brzdy asi těžko. I nejjednodušší organismy, které nemají vlastní látkovou výměnu ani schopnost slučovat bílkoviny jsou vybaveny "nejnovější" Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 9 z 22

10 autoreprodukcí pomocí nukleových kyselin. Základem nejen těchto nukleových kyselin, ale i všech bílkovin jsou aminokyseliny. 5.2 Aminokyseliny Dnes známe asi dvacet aminokyselin z odlišnými funkcemi. Je však velice pravděpodobné, že úlohy dávných aminokyselin byly odlišné od dnešních. Dokonce na asteroidech vědci našli aminokyseliny, které se v bílkovinách nevyskytují vůbec. Vznik aminokyselin demonstrovali američtí vědci Miller a Oró pokusy v laboratořích: HCN + NH 3 + CH 4 +el. výboje primitivní aminokyseliny (glycin, valin). Prvotně se aminokyseliny spolu slučovaly náhodně, až časem přišel řád v podobě matričního slučování. To znamená, že shluky aminokyselin začali vznikat podle dané předlohy - matrice. Pro představu lze aminokyseliny zaměnit za diváky a matrici za sedadla v kině. Každý z diváků si koupí lístek s jiným číslem sedadla. Takto vzniká pokaždé jiné uspořádání. Ovšem pokud bude mít každý předem určené, kam si má sednout a to nejen dnes, ale i příště, tak složení bude stejné až na malé odchylky (v našem případě onemocnění jednoho či dvou diváků) Kyselina ribonukleová Nejdůležitější sloučenina vzniklá z aminokyselin je kyselina ribonukleová. A jak vznikla? Ke každé části určité aminokyseliny se navázal zbytek kyseliny fosforečné s jednou funkcí. A protože funguje jako přenašeč aminokyselin při řazení do matrice, říká se této kyselině ribonukleová transferová (přenosová), zkráceně trna. Svůj zkrácený název má i matrice a to mrna, jež je odvozen od ribonukleové kyseliny a její funkce, tou je schopnost nést informaci o vlastnosti vytvářené bílkovině, podle anglického slova messenger (posel) Šroubovicová struktura kyseliny deoxyribonukleové Proces slučování trna a mrna je natolik složitý, že ho v této práci nebudu podrobně rozvádět. Zjednodušeně to funguje jako zip na vaší bundě, jedna polovina zapadá do té druhé za pomoci prostředníka. Výsledný produkt je však nestálý a náchylný k poškození změnou prostředí. Příroda si poradila i s tímto problémem a vyřešila ho uspořádáním sloučeniny do stabilnější šroubovicové struktury, která nejen že lépe Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 10 z 22

11 překonává chemické a fyzikální nástrahy, ale dokáže se v případě poškození sama opravit. Navíc ještě před sloučením byly odstraněny nepotřebné části obou kyselin, takže lze mluvit o jakémsi zušlechtění prvotních materiálů a tudíž i výsledného produktu. V chemii označujeme vzniklou kyselinu jako deoxyribonukleovou, zkráceně DNA (viz obr. č. 5.1 Schéma DNA).. Všechny pochody týkající se DNA (regulace, štěpení, opravy, atd.) provádí bílkoviny enzymy. Obr. č. 5.1 Schéma DNA 5.3 Mitóza základní proces dědičnosti Tak jak lidé uchovávají vzory metru a kilogramu z platiniridia, tak i DNA je pečlivě uschována a oddělena od ostatních částí buňky v jádře buňky. Jedinou výjimkou jsou bakterie a sinice, jelikož nemají jádro. Všechny ostatní buňky u živočichů, rostlin a hub dostali název eukaryotní. Což znamená s pravým jádrem. U eukaryotních buněk se také poprvé objevují chromozomy, což jsou vlastně jednotlivé části dědičné informace se specifickým tvarem. Při dělení buňky se uspořádají na rozhraní matečného jádra s dceřiným a po odpojení se chybějící poloviny samy obnoví. Tento způsob dělení jádra se jmenuje mitóza a je jedním ze základních procesů zabezpečujících dědičnost. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 11 z 22

12 5.4 Změny a chyby při přenosu genetické informace Naštěstí pro evoluci nic není dokonalé, takže je tu prostor pro vývoj. Největší podíl na chybách při přenosu genetické informace má ultrafialové a radioaktivní záření a také některé chemikálie (mutageny). Nejzávaznější je chyba v matrici v DNA. Nejen, že se tato chyba bude promítat po celý život buňky, ale přenese se i na buňky dceřinné a ty pak zase dále svým potomkům. Takovéto změně se říká mutace. Mutací máme mnoho druhů a četnost jejich výskytu je jedna mutace na milion jedinců u mutací zjistitelných ve vnějším projevu, ovšem u dílčích mutací je mnohem větší. Další větší změny zaznamenáváme také při spojování dvou genetických archivů, tedy při splývání mateřských a otcovských pohlavních buněk, to však jen u buněk s pohlavním rozmnožováním. 6 Vznik a vývoj života 6.1 První živé organismy Abychom vypátrali první živé organismy, musíme se znovu vrátit do období koacervátů. O životě můžeme mluvit až tehdy, když koacerváty dokázaly zkušenosti nabyté za svou existenci předat dceřiným útvarům vzniklých jejich rozpadem. V jejich případě ještě nelze hovořit o dělení, nýbrž o rozpadu. Nejpodobnější dnes žijící organismy jsou bakterie a sinice. Pokud si myslíte, že přece viry jsou nejjednodušší organismy, pak se velmi pletete, jelikož viry sice existují, ale nežijí. 6.2 Eobionty a první bakterie Původní organismy utvořené z koacervátů se nazývají eobionty (eo=už; bios=život). Podobaly se spíše dnešním živočichům než rostlinám, jelikož využívaly k životu organické látky rozpuštěné v praoceánu, kde se také vyskytovaly. Zpočátku při hojnosti organických látek, se eobionty množily a druhově rozrůzňovaly. Ovšem jelikož byly závislí na živinách Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 12 z 22

13 druhých, časem se dříve nezměrná zásoba začala zmenšovat a vyústila až v hromadné odumírání eobiontů. Ty si "uvědomily", že pokud chtějí i nadále přežít, tak musí být schopny sami si životní energii vytvářet. Na výběr měli z roztoků se zbytky živin (ty ale rychle mizely), oxidu uhličitého a tepla. Pro eobionty, které potřebují neustále obnovovat stavbu svého těla o sloučeniny uhlíku, bylo nezbytné přetvořit se tak, aby touto obnovou dokázaly získat uhlík z oxidu uhličitého nebo lépe využít organických zbytků. Vybraly si časově méně náročnou přeměnu, a to tu druhou - využití organických zbytků. K této přeměně ovšem potřebovaly energii. Tu nakonec přijaly v podobě tepla. Ze zbytků těl vytvořily enzymy, které potom přeměnu urychlovaly. Tak vznikly první bakterie, které dokázaly mnohem efektivněji přetvářet zbytky těl na uhlíkaté sloučeniny, a tím si vytvořily čas nezbytný pro další změny. 6.3 Sinice - první vodní rostliny Ve druhé fázi se eobionty naučily získat uhlíkaté sloučeniny z oxidu uhličitého. K tomu však znovu potřebovaly nalézt nějaký nový zdroj energie. A jelikož jediným stálím přísunem energie bylo sluneční záření, eobionty se rozhodly právě pro něj. Avšak ne všechny bakterie dokázaly tuto energii zachytit, to mohly jen ty barevné. Zprvu byly pravděpodobně červené, později hnědé a na závěr zelené. Zelené pak obsahovaly chlorofyl (barvivo). Tak vznikly první vodní rostliny sinice. 6.4 Fotosyntetická asimilace Sinice a i všechny ostatní rostliny se živí anorganickými látkami, odborně se tomu říká autotrofní výživa. A jak probíhá tato přeměna? Probíhá ve vodě a lze ji zapsat jako: energie + oxid uhličitý + voda cukr + kyslík Tento děj pak nazýváme fotosyntetická asimilace. V biologii je to jeden z největších mezníků, protože jednak nejjednodušší sinice mohly získávat složitou přeměnou vše co k životu potřebovaly, ale hlavně poprvé v historii Země se objevuje volný kyslík. Avšak sinice se již více nevyvíjely, ale ani nevyhynuly a své místo si na Zemi drží pořád. Proč tomu tak Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 13 z 22

14 bylo? Jelikož vlastnosti nezbytně potřebné k životu již sinice měly a nebylo tedy nutné vytvářet nové a také proto, že stavba jejich těl byla velmi jednoduchá a pro další vývoj nevyhovující. 6.5 Aerobní bakterie Spolu s volným kyslíkem se objevil i nový zdroj energie, jelikož s jeho slučováním s jinými prvky či sloučeninami vzniká teplo. Do té doby musely bakterie napřed kyslík získat ze sloučeniny a až potom ho dále využít. K tomu zase potřebovaly energii, takže potom získaná energie byla tím menší, čím více energie bakterie vynaložily na její vznik. Avšak jakmile byl v atmosféře volný kyslík, tak ty bakterie, které se ho naučily využívat hned, získaly ohromnou výhodu a jejich schopnost množit se byla třicetkrát vyšší, tyto bakterie známe jako aerobní (vzdušné). 6.6 Dýchání u bakterií Dalším vývojovým skokem bylo nepochybně dýchání. A jak tehdejší bakterie dýchaly, když neměli plíce? Dýchat se přece dá celým povrchem těla. Některé bakterie této možnosti využily, kyslík jim umožnil přeměňovat složité látky na jednodušší a z těch pak znovu stavět své tělo. A funguje zde stejný proces jako u fotosyntézy, ale naopak: cukr + kyslík oxid uhličitý + voda + energie Dýcháním se začala nová etapa vývoje života. 6.7 Rozdělení bakterií Jak šel vývoj dál, rozvětvily se bakterie do tří hlavních linií, (viz obr. č. 6.1 Vývoj života). První je archaebacteria, ta nedokázala využít vzdušného kyslíku, který se pro ni stal jedovatý. Dnes se vyskytuje jen velmi vzácně ve specifickém prostředí. Druhá větev - eubakteria měla pro dnešní tvář života větší význam. Jejími nejznámějšími produkty jsou Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 14 z 22

15 mitochondrie a chloroplasty, které se spojily s buňkami třetí větve - eukaryotes. A jak k tomu došlo? Mitochondrie a chloroplasty byly původně samostatné, avšak zjistily, že symbióza by prospěla oběma stranám. Obr. č. 6.1 Vývoj života Později dokonce symbióza přerostla do úplného sloučení. Právě buňky poslední skupiny eukaryotes se výrazně liší oproti jiným větvím. Nejen, že jsou tisíckrát hmotnější, ale navíc mají mnohem složitější a strukturovanější obsah, který vyplňují organely (buněčné orgány). Všechny ostatní, jednodušší buňky (bakterie a sinice) nazýváme prokaryota. Eukaryotní buňky se dělí na tři hlavní linie a to v důsledku příjmu potravy různými způsoby. První jsou buňky živočišné (viz obr. č. 6.2 Živočišná buňka), druhou rostlinné (viz obr. č. 6.3 Rostlinná buňka) a třetí houby. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 15 z 22

16 Obr. č. 6.2 Živočišná buňka Obr. č. 6.3 Rostlinná buňka Říše živočišná Prvoci Nejstarší jednobuněční živočichové jsou prvoci. Tyto organismy se skládaly z jedné eukaryotní buňky, která byla plná organel zajišťujících základní životní potřeby. Téměř pro všechny prvoky je k životu nezbytný pohyb. Ten zajišťuje bičík, vlnící se membrána nebo jemné řasinky. Přesouvat se potřebují nejen za potravou, ale i do lepšího prostředí. Velké rozdíly můžeme pozorovat i u příjmu potravy. Jedni filtrují organický roztok celým tělem - pinocytóza, jiní pohlcují pevné částice - fagocytóza. Fagocytóza probíhá tak, že prvok obalí pevnou částici svým tělem a pak ji stráví. A i tento proces provádí každý prvok jinak. Za zmínku stojí dosažená citlivost prvoků na zvuk, teplo, náraz či překážku. Citlivost se projevuje tak, že se přibližuje nebo vzdaluje od zdroje hluku nebo tepla podle toho, zda je mu to příjemné či nepříjemné. Takovému projevu říkáme schopnost reakce. Pro prvoka byla sice velmi významná, ale rozvinout se mohla až u organismů mnohobuněčných. Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 16 z 22

17 Mnohobuněční živočichové Mnohobuněční živočichové se na Zemi objevili před 650 až 680 miliony let a v následujících 100 milionech letech nastal jejich bouřlivý vývoj. Příčinou této expanze pravděpodobně byla schopnost využívat vzdušného kyslíku produkovaného sinicemi. A jak mnohobuněční živočichové přišli na svět? Jednotlivé jednobuněčné organismy zjistily, že spoluprácí a specializací každé buňky na jinou činnost dosáhnou lepšího postavení v potravním řetězci a vytlačí "konkurenci". Mezi první mnohobuněčné živočichy patřili bezobratlí, ti se poté ve svém zlatém věku rozdělili do mnoha a mnoha forem. Tento vývoj probíhal a stále probíhá podle pravidel Darwinova přírodního výběru Říše rostlinná Sinice Jak už víme, nestarší organismy získávající energii z fotosyntézy byly sinice (viz obr. č. 6.4 Sinice). Obr. č. 6.4 Sinice Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 17 z 22

18 Sinice dokáží ze vzduchu získávat nejen oxid uhličitý, ale i dusík ke stavbě svých těl. Dnešní zelené rostliny nejsou pokračováním vývoje sinic, ovšem mají s nimi společné organely fotosyntézy - chloroplasty. Avšak fotosyntéza může probíhat jen za přítomnosti slunečního záření a jelikož i přes noc musí rostliny doplňovat zásobu energie, tak bez světla žijí stejně jako živočichové ze vzdušného kyslíku Řasy a směry jejich vývoje Dalším vývojovým stupněm jsou řasy, ty byly prvními eukaryotními rostlinami a ubíraly se třemi hlavními směry: červenou, hnědou a zelenou větev. Červená větev je v současnosti zastoupena hlavně červenými mořskými řasami - ruduchami. Ruduchy se vyskytují v moři v hloubkách kolem 200 metrů. Zde nemají žádnou konkurenci, jelikož žádné jiné řasy nedokážou žít s tak malým přísunem světla. Hnědá větev je již rozmanitější. Zastupuje ji několik druhů bičíkovců a mnohobuněčné chaluhy. Právě s chaluhami se dnes můžeme nejčastěji setkat u mořského pobřeží. Poslední, zelená větev (viz obr. č. 6.5 Zelená řasa) má zastoupení nejen ve vodě, ale i na zemi. Obr. č. 6.5 Zelená řasa Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 18 z 22

19 Druhově je velmi různorodá a tvoří ji jak jednobuněčné, tak i mnohobuněčné organismy. Jednotlivý zástupci se liší způsobem rozmnožování, tvarem i místem působení Říše hub I když se může zdát, že houby nejsou tak významné jako rostliny, které přeměňují anorganické látky na organické (z těch pak živočichové "vysají" energii až zůstane pouze organický zbytek), tak právě opak je pravdou. Rostliny by za chvíli všechnu anorganickou hmotu přeměnily a časem i spolu se živočichy vymřely. Právě proto vznikla skupina organismů, které měnily organickou hmotu zpátky na anorganickou. Tuto skupinu takzvané rozkladače (destruenty) tvoří hlavně houby (viz obr. č. 6.6 Houba produkující kyselinu citrónovou a obr. č. 6.7 Houba způsobující hnilobu citrónů ) a také z části bakterie. Obr. č. 6.6 Houba produkující kyselinu citrónovou Ty z vás, kteří se domnívají, že houby rostou v lese a na podzim se sbírají do smaženice musím vyvézt z omylu. Většina hub je mikroskopických rozměrů a vyskytuje se všude kolem nás. První houby se objevily asi před 550 miliony let ve vodě. Toto prostředí je však dnes u hub spíše neobvyklé. Stejně jako živočichové a rostliny, jsou také houby jednobuněčné i vícebuněčné. Mezi nejznámější patří nepochybně u jednobuněčných kvasinky Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 19 z 22

20 a u mnohobuněčných již dříve zmíněné jedlé či jedovaté lesní houby. Ale druhů hub je nepřeberné množství a i u nich se, tak jako u všeho živého, uplatňují pravidla přírodního výběru. Obr. č. 6.7 Houba způsobující hnilobu citrónů 7 Závěr Problematika vzniku života ještě stále nebyla úplně odhalena a ani nejmodernější laboratoře nedokáží vznik živého organismu z neživé hmoty simulovat. Musíme si však uvědomit, že ve vesmíru tento děj probíhal miliardy let. Je život jen náhoda? Právě tuto otázku si vědci kladli mnohá staletí, někteří se domnívají, že náhoda je, jiní zase naopak. Já ze získaných informací při psaní této práce jsem došel k závěru, že život není náhoda a rozvinout se mohl v jakékoliv části vesmíru pokud k tomu měl dobré podmínky. Na naší planetě k tomu došlo asi před 3.85 miliardami let v praoceánu. První životní formy byly velmi jednoduché a rozlišit je od organických sloučenin bylo velmi obtížné. Život se odlišoval tím, že dokázal předávat zkušenosti nabyté za dobu svého bytí potomků, kteří vznikli rozpadem živé hmoty. První živé organismy získávaly Ročníková práce z biologie, Štěpán Hlavička, IV.A, 2005 strana 20 z 22

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3)

Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3) Charakteristika, vznik a podmínky existence života (3) podmínky existence života. (1/2) podmínky existence života. 1 Přehled názorů a hypotéz Kreační hypotéza creo = tvořím => život byl stvořen Bohem,

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1 VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 20 VY 32 INOVACE 0115 0220 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1. POPIŠ OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ PRŮBĚH FOTOSYNTÉZY. OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. POPIŠ SLOŽENÍ SOUČASNÉ ATMOSFÉRY (uveď, který z plynů v současné atmosféře je znázorněn modrou, žlutou a černou

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základy buněčné teorie, s druhy buněk,

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 18/08

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 18/08 Číslo materiálu: Název materiálu: PÍSEMNÉ OPKOVCÍ TESTY 1.pololetí Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracovala: Marcela Kováříková 1. Co je symbioza. Jaký je rozdíl mezi symbiozou a parazitismem.

Více

VY_32_INOVACE_ / Projevy a podmínky života Život na Zemi Projevy života

VY_32_INOVACE_ / Projevy a podmínky života Život na Zemi Projevy života 1/5 3.2.02.2 Život na Zemi Projevy života cíl - vyjmenovat projevy života - odvodit podmínky života - vnímat rozmanitost přírody - chápat vztahy mezi organismy život soubor složitých přírodních dějů, které

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

Viry. Bakterie. Buňka

Viry. Bakterie. Buňka - způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní

Více

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová Vznik a vývoj života Mgr. Petra Prknová Vznik Země a života teorie: 1. stvoření kreační hypotézy vznik Země a života působením nadpřirozených sil 2. vědecké teorie vznik Země a života na základě postupných

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí

Více

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8. Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější

Více

Martina Bábíčková, Ph.D

Martina Bábíčková, Ph.D Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 1.10.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Život na Zemi Téma klíčová slova Fotosyntéza Pracovní list Anotace

Více

Název: Hmoto, jsi živá? I

Název: Hmoto, jsi živá? I Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

ZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU

ZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU ZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_278 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 PŘÍRODNÍ

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

Více

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie Ročník: 2. Tematický

Více

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

Šablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu Šablona č. 01.09 Přírodopis Výstupní test z přírodopisu Anotace: Výstupní test může sloužit jako zpětná vazba pro učitele, aby zjistil, co si žáci zapamatovali z probraného učiva za celý rok. Zároveň si

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové 1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce

Více

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika 1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost

Více

PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_272 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 PŘEDGEOLOGICKÉ

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

Chemické složení vesmíru

Chemické složení vesmíru Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,

Více

Obecná charakteristika živých soustav

Obecná charakteristika živých soustav Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10

Více

LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis VY_52_INOVACE_04 LES Ročník: 6. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Petr Chalupný Anotace Materiál obsahuje

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

Test vlastnosti látek a periodická tabulka DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Chemické složení buňky

Chemické složení buňky Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Učení pro život. Mgr. Jana Míková. Prezentace sloužící jako výklad učiva o vzniku a vývoji života. Vytvořeno v prosinci 2013.

Učení pro život. Mgr. Jana Míková. Prezentace sloužící jako výklad učiva o vzniku a vývoji života. Vytvořeno v prosinci 2013. Název projektu: Učení pro život Reg.číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0645 Číslo šablony: III / 2 Název sady B: Autor: Název DUM: Číslo DUM: Anotace: Jazyk: Očekávaný výstup: Speciální vzdělávací potřeby:

Více

Úvod do předmětu. třídí organismy a zařadí je do říší a nižších taxonomických jednotek

Úvod do předmětu. třídí organismy a zařadí je do říší a nižších taxonomických jednotek A B C D E F Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY. PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech.

OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY. PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech. OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech. Urči, zda jsou následující tvrzení pravdivá či nepravdivá. Pravdivá tvrzení označ

Více

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU

VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU VĚDNÍ OBORY ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍRODOU ŽIVOU A NEŽIVOU PŘÍRODOPIS toto označení zahrnuje soubor věd zkoumajících přírodu živou i přírodu neživou. Pokud bychom měli rozdělit vědní obory zkoumající živou přírodu

Více

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Maturitní témata Biologie MZ 2017 Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza

Více

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky: 4.4.6 Jádro atomu Předpoklady: 040404 Pomůcky: Jádro je stotisíckrát menší než vlastní atom (víme z Rutherfordova experimentu), soustřeďuje téměř celou hmotnost atomu). Skládá se z: protonů: kladné částice,

Více

Kyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např.

Kyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např. 1 Kyslík a vodík Kyslík Vlastnosti Bezbarvý reaktivní plyn, bez zápachu, nejčastěji tvoří molekuly O2. Kapalný kyslík je modrý. S jinými prvky tvoří sloučeniny oxidy (např. CO, CO2, SO2...) Výskyt Nejrozšířenější

Více

VY_32_INOVACE_02.08 1/12 3.2.02.8 Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy

VY_32_INOVACE_02.08 1/12 3.2.02.8 Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy 1/12 3.2.02.8 Sinice modrozelené organismy cíl - popsat stavbu těla sinic - vyjmenovat příklad sinic - chápat nebezpečí sinic pro člověka - patří k nejstarším organismům na Zemi - stavba podobná bakterii,

Více

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných

Více

Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,

Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Rozliší základní projevy a podmínky života. Uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu

Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z

Více

VY_32_INOVACE_02.01 1/8 3.2.02.1 Vznik Země a života Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země

VY_32_INOVACE_02.01 1/8 3.2.02.1 Vznik Země a života Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země 1/8 3.2.02.1 Planeta Země a vznik života na Zemi Planeta Země cíl - vysvětlit vznik Země - popsat stavbu zemského tělesa, gravitační sílu, pohyb Země - pochopit vznik a vývoj života - objasnit podstatu

Více

SACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU.

SACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU. SACHARIDY SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU. JSOU TO HYDROXYSLOUČENINY, PROTOŽE VŠECHNY OBSAHUJÍ NĚKOLIK HYDROXYLOVÝCH SKUPIN -OH. Sacharidy dělíme na

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA

ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA Příroda na Zemi je tvořena dvěma základními složkami: a) přírodou živou b) přírodou neživou Příroda živá je závislá na přírodě neživé, bez neživé přírody by na Zemi nebyl život. Poskytuje

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,

Více

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Deoxyribonukleová kyselina (DNA) Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více