Mateřská a rodičovská dovolená ve státech Evropské unie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mateřská a rodičovská dovolená ve státech Evropské unie"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Práva a veřejné správy Mateřská a rodičovská dovolená ve státech Evropské unie Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Kateřina Čapková Právní administrativa v podnikatelské sféře JUDr. Ladislav Soukup Písek duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci s názvem Mateřská a rodičovská dovolená ve státech Evropské unie zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Písku dne Kateřina Čapková

3 Poděkování Děkuji touto cestou vedoucímu bakalářské práce JUDr. Ladislavu Soukupovi za odborné a metodické vedení při zpracování daného tématu, za trpělivost, cenné rady a konstruktivní připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. 3

4 Anotace Autorka: Kateřina Čapková Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Ladislav Soukup Instituce: Bankovní institut vysoká škola Praha Název práce: Mateřská a rodičovská dovolená ve státech Evropské unie Klíčová slova: rodičovský příspěvek, rodičovská dovolená, mateřská dovolená, Evropská unie, Česká republika, socioekonomická situace, rodina, rodinná politika Cílem mé bakalářské práce je shrnout rozdíly v mateřské a rodičovské dovolené ve státech Evropské unie. Hlavní část mé práce obsahuje podporu státu a délku dovolené. Zároveň upozorňuje na moţné problémy s návratem ţen po mateřské a rodičovské dovolené. Rodičovský příspěvek je v kaţdé zemi jiný a jiným způsobem ovlivňuje rodinný a pracovní ţivot. 4

5 Abstract Author Kateřina Čapková Academic supervisor: JUDr. Ladislav Soukup Institution: Bankovní institut vysoká škola Praha The title: Maternity and Parental Leave in the European Union Countries Key words: parental allowance, parental leave, maternity leave, the European Union, the Czech Republic, socio-economic situation, family, family policy The aim of this paper is to summarize the differences in maternity and parentel leave in countries of the European Union. The main part of my work includes support of the state and the lenit of the holiday. It also draws attention to possible problems with women returning from maternity and parental leave. Parental contribution in each country is different and different influence sof family and working life. 5

6 Obsah: 1.Evropská unie Marshallův plán Schumanův plán Měnová definice Nástroje Evropské unie Opatření ve vybraných zemích Evropské unie dle typu sociální státu Definice sociálního státu Mateřská a rodičovská dovolená, její specifikace Specifikace Mateřská dovolená Rodičovská dovolená Mateřská dovolená ve státech Evropské Unie Belgie Dánsko Spolková republika Německo Řecko Francie Irsko Itálie Španělsko Rakousko Portugalsko Lucembursko Finsko Nizozemí Švédsko Spojené království Velké Británie a Severního Irska Rodičovská dovolená ve státech Evropské Unie Belgie Dánsko 27 6

7 Spolková republika Německo Řecko Francie Irsko Itálie Španělsko Rakousko Portugalsko Lucembursko Finsko Nizozemí Švédsko Spojené království Velké Británie a Severního Irska Mateřská dovolená v České republice Rodičovská dovolená v České republice Srovnání mateřské dovolené Srovnání rodičovské dovolené Rodičovská, mateřská či otcovská dovolená Egalitární model - model úplné rovnosti Model jednoho plného a jednoho částečného pracovního úvazku Chlebodárcovský model České výhrady Současná rodinná politika ČR Opatření rodinné politiky v rámci systému sociálního zabezpečení ČR Prorodinná opatření v systémech dalších sociálních politik ČR Opatření na podporu sladění rodičovství a zaměstnání Nejčastější dotazy na nemocenské pojištění v ČR Seznam použité literatury Elektronické dokumenty Přílohy 54 7

8 Úvod Mezi nástroje, tvořící sociální politiku a ovlivňující demografický vývoj země, patří mateřská dovolená a rodičovská dovolená. Tyto nástroje napomáhají zkvalitnit výchovu narozených dětí a jejich další příznivý vývoj. Mezi další nástroje, které k tomu stát pouţívá, patří např. porodné, peněţitá pomoc v mateřství, úlevy pracujícím ţenám s dětmi, atd. Čerpání rodičovské dovolené a to, ţe stát v tuto dobu rodiče finančně zabezpečuje, je jedním z faktorů, který ovlivňuje porodnost a kvalitu následné péče o dítě. Současně je to jeden ze základních cílů sociální politiky vyspělých demokratických států, snaţících se zvrátit nepříznivý demografický vývoj své země. Problematika sociální politiky se v jednotlivých státech řeší dlouhodobě. V roce 1994 nastal poprvé v české historii zlom, kdy se i přes migraci z okolních zemí Česká republika zařadila mezi vymírající země. Ke změnám došlo i po listopadu 1989, hlavně u přechodu státních podniků do soukromých. V průběhu následujících let se tomuto tématu tolik nevěnovalo, aţ v posledních letech naši politici vnímají, ţe se propad ještě více prohloubil. Za vymíráním české (ale i evropské) populace není jen dnešní ţivotní styl, ale i pomalý růst ekonomiky. Příkladem toho je Irsko, kde se zemi podařilo nastartovat hospodářské reformy, tím nastal růst HDP přes 10 procent a počet obyvatel začal rychlým tempem přibývat. V současné době všechny vyspělé ekonomiky počítají s účastí státu na hospodářském a sociálním rozvoji. Stát také vstupuje do hospodářského a sociálního rozvoje a reguluje je. V tomto smyslu je dnes stát ve všech vyspělých zemích také státem sociálním. Problémem v současné době tedy není, zda sociální stát ano či ne, ale jaký sociální stát, jaká má být míra sociálnosti takového státu, v jaké míře se mají tyto rysy naplňovat. Politika každého státu, který chce být sociálním, musí hledět do budoucnosti a musí být výzvou změnit hospodářské a sociální podmínky a tím garantovat zabezpečení a svobodu. 1 Vývoj sociální politiky v České republice začal jiţ po vzniku Československa. Tyto aktivity podporoval první prezident T. G. Masaryk filozof, sociolog a politik GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2.vyd. Brno: MU a nakladatelství Doplněk Brno,2000.s HDP: hrubý domácí produkt 8

9 Došlo tak postupně k vytvoření relativně moderního systému sociální péče, sociálních dávek a sluţeb, kdy většina z nich byla poskytována prostřednictvím státních orgánů a podniků. Některé dávky vznikly znova jako příspěvek na dopravu pro nezaopatřené děti. K největší změně dosavadního systému došlo v roce 1995 v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Dávky jako rodičovský příspěvek, porodné, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, pohřebné jsou od vypláceny prostřednictvím státních orgánů. Roku 1997 se přidal přídavek na děti do nového systému jako dávka sociální přídavek. Zároveň byl nově koncipován i příspěvek na bydlení a dopravu. Od došlo v souvislosti se zánikem okresních úřadů a vznikem krajů k reorganizaci správních úřadů, ale ke změnám v systému dávek však nijak podstatněji nedošlo. V dnešní době se stará o dávky odbor Okresní správy sociální zabezpečení. Další změny směřují k dosaţení maximální efektivity vyplácení, zpřehlednění a zamezení případnému zneuţívání dávek. Jednotlivé novelizace sociálních zákonů výrazné výsledky nepřinesly, naopak pro běţného občana se stávají nepřehlednější a z hlediska státu hůře kontrolovatelnější. Právní vědomí se sloţitostí jednotlivých právních předpisů stalo sníţené jak pro občana, tak i pro úředníky, kteří dávky přiznávají a vyplácejí. Začíná zde převládat snaha zalíbit se budoucím voličům před vytvořením jednoduchého, uceleného, sociálně spravedlivého systému. 1. Evropská unie Kořeny Evropské unie (EU) sahají k druhé světové válce. Evropané jiţ nechtěli další zabíjení a válčení. Myšlenka Unie vznikla s odhodláním tomu zabránit. V začátku spolupracovalo šest států hlavně v oblasti obchodu a hospodářství. Evropská unie v dnešní době zahrnuje 28 států. Je to svazek demokratických evropských zemí. Jejich závazkem je společné úsilí o mír a prosperitu. Není to stát, který nahrazuje ostatní, Evropská unie patří mezi jedinečné seskupení. Záleţitosti, týkající se společného zájmu, přijímají demokraticky na evropské úrovni a vytvořily společné orgány, na které přenesly část své suverenity. Evropská unie dosáhla vysokého stupně integrace na základě svobodné vůle připojených států. A v čem tkví podstata kritické situace, do které se Evropa dostala? Zástupy trýzněných, hladových, ztrápených a zmatených lidí zírají n a ruiny svých měst a domovů a obávají se, zda se na obzoru neukáže nějaké nové nebezpečí, tyranie nebo teror Je to tím, že Evropané, kteří se seskupili do příliš velkého množství archaických států a národů, 9

10 rozcupovali kontinent na kousky, a to šíří zmatek široko daleko. Přesto všechno zde existuje možnost nápravy a tou je znovu vytvořit evropskou rodinu nebo se co nejtěsněji přiblížit jejímu ideálu takových uspořádáním, které umožní žít v míru, bezpečí a svobodě. Musíme vybudovat nějaký typ Spojených států evropských. 2 Francouzské, americké a britské sloţení okupační zóny se pro Evropu stalo důleţitým zlomem. Snahu o evropskou integraci podporovaly jednotlivé země, z nichţ kaţdá sledovala své vlastní zájmy. Integrace Francie a Německa na kontinentě vytvořila šanci proti americko-britskému vlivu a rovněţ i záruku, ţe se Německo nestane opět vojenským protivníkem, ale stane se nezávislou normální zemí. 3 Italové pojaly integraci Evropy jako protiváhu vůči komunismu a tím i moţnost uzavřít Italsko - fašistickou minulost Marshallův plán Nejdůleţitější snahou čelit komunizmu v Evropě byl Marshallův plán, oficiálně Plán evropské obnovy (European Recovery Program) a vznik Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC). George Marshall 4 nabídl všem evropským národům jeho plán obnovy, pokud se k němu připojí. V Paříţi se sešli zástupci evropských zemí a na konferenci stanovili výši pomoci a vytvoření organizace, spolupracující na evropské obnově. Do Marshallova plánu vloţil Americký kongres v dubnu 1948 finanční prostředky. Mezi lety 1948 aţ 1952 v rámci Marshallova plánu rozdělila finanční pomoc ve výši 12 miliard dolarů. Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) umoţnila pokrok v evropské integraci. Byl to jeden z jejích úkolů mimo rozdělení pomoci Spojených států. Došlo k odstranění vnitřních překáţek evropského obchodu, zlepšení vnitřního evropského systému plateb a zaloţení Evropské platební unie (EPU). V roce 1949 tlačilo USA na vytvoření otevřenějších podmínek pro evropskou ekonomickou integraci, hlavně vnitřní liberalizaci obchodu, která podpořila jeho rychlou expanzi a růst příjmů Winston Churchill, Curych, 19.září Nezávislou zemí bylo Německo uznáno aţ v roce George Catlett Marshall ( ), americký pětihvězdičkový generál a politik, oceněn Nobelovou cenou za mír 10

11 Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) umoţnila pokrok v evropské integraci. Byl to jeden z jejích úkolů mimo rozdělení pomoci Spojených států. Došlo k odstranění vnitřních překáţek evropského obchodu, zlepšení vnitřního evropského systému plateb a zaloţení Evropské platební unie (EPU). V roce 1949 tlačilo USA na vytvoření otevřenějších podmínek pro evropskou ekonomickou integraci, hlavně vnitřní liberalizaci obchodu, která podpořila jeho rychlou expanzi a růst příjmů. Marshallův plán a s tím i americká pomoc začala slábnout v roce 1952, kdy se začala postupně přesouvala směrem k NATO. V roce 1961 se evropská hospodářská spolupráce stala Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organization for Europan Cooperation and Development, OECD). Po roce 1945 většina evropských států zbankrotovala. Evropská platební unie (EPU) v prvním roce odstranila veškeré diskriminační obchodní opatření mezi členy EPU. Během let 1949 aţ 1958 zaţil vnitřní evropský obchod vzrůst aţ na dvojnásobek, došlo k obnovení evropské finanční stability a vytvoření slušné dolarové rezervy. 4 Efektivně fungující demokratickou vládu v prvních poválečných letech měla pouze Velká Británie, která byla přesvědčena o nadřazenosti národních států. Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) patřila k mezivládním. Dále i Evropský kongres z roku Předsedal mu Winston Churchill v Haagu. Vznikly dvě mezivládní instituce, Rada Evropy (1949) a Mezinárodní soud pro lidská práva (1950). 1.2 Schumanův plán Otcem evropské integrace byl Jean Monnet, kterého propagoval francouzský ministr zahraničí Robert Schuman 5. Ten přišel s tzv. Schumanovým plánem, inspirovaným Jeanem Monnetem 5. Jedním z návrhů pro Francii a Německo bylo umístit svůj uhelný a ocelářský sektor pod kontrolu. Uhlí a ocel patřilo v té době mezi základ industriální ekonomiky se zásadním významem pro armádu a průmyslovou sílu. Byl to velmi radikální federální krok, který Schuman ve svém plánu zdůvodňoval jako pojistku proti dalšímu francouzsko-německému válečnému konfliktu. Připojily se státy Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Itálie a vznikla skupina států nazývaná Šestka. Patřila k Evropskému společenství uhlí a oceli (ESUO) Robert Schuman ( ), francouzský politik, povaţován za zakladatele Evropské unie 11

12 Většina zemí to odřekla z důvodu chápání uhelného a ocelářského průmyslu jako páteře moderní industriální ekonomiky. Nejvyšším úřadem byla stanovována klíčová rozhodnutí, jako např. obchod, produkce v sektoru uhlí a oceli a určování jejich ceny. Dnes je jeho nástupcem Evropská komise. Spolupráce Šestky se ukázala jako úspěšná především pro Německo, které zaznamenávalo efektivní růst. I přesto pokračovalo napětí mezi Východem a Západem na které Německo reagovalo připojením se k Severoatlantické alianci NATO (North Atlantic Treaty Organization) a začalo znovu zbrojit. Sovětský blok SSSR, země střední a východní Evropy na to reagovaly Varšavskou smlouvou. V tento moment, roku 1995, dochází k oslabení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), společenství jiţ nemůţe zaručit absolutní bezpečnost a vše vede k prohloubení ekonomické spolupráce. Akční výbor pro Spojené státy evropské (představitelé Šestky), zaloţený Jeanem Monnetem, 6 tvoří nátlakovou skupinu, jejíţ cílem je umoţnit vplynutí evropských národních států do nadnárodní organizace podle linie ESUO. Propaguje tím ambicióznější plány pro evropskou integraci. Vznikl plán také na Společenství evropské obrany (European Defence Comunity, EDC) a Evropské politické společenství (European Political Commnunity, EPC). Neúspěchem bylo zamítnutí francouzským parlamentem. I přesto, myšlenka ESUO, EDC, EPC, je nebývale revoluční. Roku 1957 v Říme dochází k podpisu dvou dohod. Jedná se o Evropské společenství pro atomovou energii (Euroatom) a Evropské hospodářské společenství (EHS). Uţ v roce 1958 začala existence Evropského hospodářského společenství. Velká Británie odstoupila v momentě, kdy Jean Monnet a ostatní cítili, ţe se snaţí iniciativu Šestky sabotovat. Další základy etap prohlubování evropské integrace tkví v Římských smlouvách. Volný pohyb pracovních sil, integraci kapitálového trhu, svobodný obchod se sluţbami a další okruh společenských politik, měly být implementovány nadnárodní Evropskou komisí. Vzniklo několik nadnárodních institucí. Jako Evropské parlamentní shromáţdění (předchůdce Evropského parlamentu) nebo Evropský soudní dvůr. Došlo k odstranění vnitřních cel a Jean Omer Marie Gabriel Monnet, byl francouzský politik, diplomat a ekonom, tvůrce Monnetova plánu z roku

13 Evropské sdruţení volného obchodu (ESVO) bylo zaloţeno ze zbylých států jako reakce na moţnost diskriminace a přehlíţení, kterému by mohly čelit. Zavázala členy odstranit vzájemné obchodní celní tarify společně s programem EHS. I přes to mohl kaţdý člen zvolit dovozní cla podle svého uváţení. Z procesu odstraňování cel byla zemědělská produkce vyňata. I kdyţ Celní unie byla uvedena v ţivot bez problémů a v předstihu, proces evropské integrace začal v dalších letech stagnovat. Společenství bylo v 60. letech zmítáno politickými krizemi, po nichţ brzy následovaly ekonomické šoky na začátku 70 let. To vedlo k období europesimizmu 7, který trval od prvního rozšíření od roku 1973 aţ do roku Europesimismus je zřetelnější zejména v zemích, které se staly členy EU v předposlední vlně rozšíření v devadesátých letech (ve Švédsku, Finsku a Rakousku) a v poslední vlně v letošním roce (v České republice, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, méně na Kypru a Maltě), méně výrazný je v šesti zakladatelských zemích signatářích Římské smlouvy. Podle výzkumů Eurobarometer mezi občany EU zřetelně slábne přesvědčení, že členství jejich země je dobrá věc. V době ratifikace Maastrichtské smlouvy (rok 1992), která znamenala významné rozšíření a přehodnocení původní ideje evropské integrace a omezení suverenity členských států, považovalo členství své země v EU dobrou věc 72% občanů EU. Na jaře roku 2004 to bylo jen 48%. V současnosti je členství v Evropské unii nejhůře vnímáno ve Spojeném království (29% dotázaných považovalo členství v EU za dobrou věc ), v Rakousku (30%), ve Švédsku (37% %), ve Francii (43%), Finsku (45%) a v Dánsku (49%). Nejmenší užitek ze členství pociťovali lidé ve Švédsku (27% dotázaných pociťovalo užitek ze členství v EU), ve Spojeném království (30%), v Rakousku (38%), Dánsku (39%) a Finsku a Francii (v obou 46%). Za konkrétní důvody europesimismu jsou považovány zejména společná zemědělská politika, společná zahraniční politika, společná obranná a bezpečnostní politika, jednotná měna, Evropské síly rychlého nasazení, Evropská ústava, Evropský veřejný žalobce a Eurojust, Europol, snahy o harmonizování daňových systémů a systémů sociálních dávek a zmenšení počtu politik v kompetenci Evropské rady, které země mohou vetovat Europesimismus myšlenkový směr 13

14 Mezi zeměmi, které se staly členy Evropské unie v poslední vlně, byla za nejvíce europesimistickou zemi považována Česká republika. Ve výzkumu ISSP Národní identita, který se u nás uskutečnil na podzim roku 2003, uvedla 4% dotázaných, že od členství v EU pro ČR očekávají značný užitek, 16% očekává převážně užitek, 24% se domnívá, že bude mít spíše užitek, 26% dotazovaných myslí, že ČR bude mít z členství v EU trochu užitek, 13% nečeká žádný užitek a 18% neví, zda ČR bude nebo nebude mít užitek. 1 % dotázaných uvedlo, že nikdy neslyšeli o Evropské unii Měnová definice V této době se USA snaţila ufinancovat válku ve Vietnamu a tiskla peníze nevhodným způsobem. Jelikoţ inflace USA byla propojena s měnou dolaru, promítala se do růstu inflace Evropy, coţ vyvrcholilo v letech 1971 aţ 1973 ke zhroucení celého tohoto systému. Potřebou bylo dosáhnout obnovení stability směnných kurzů, coţ řešily studie připravené v 60.letech, které představovaly návrh na zavedení měnové unie. S touto myšlenkou přišel Jacques Delors, byla přijata a do roku 1980 mělo dojít k vytvoření úplné měnové unie. Na to reagoval jak francouzský prezident Francois Mitterand 9, tak i německý kancléř Helmut Kohl 10. Měnová unie měla být vytvořena do roku 1999 a do roku 2002 měla být zavedena jednotná měna. Rozhodnutí je zapsáno do Maastrichtské smlouvy, formálně také nazývaná Smlouva o Evropské unii, která zavazovala členy k postoupení státní suverenity nadnárodní instituci Evropské centrální bance a nahradila vlastní měnu eurem článek Kláry Vlachové z roku 2004 na portálu Socioweb 9 Francois Mitterand ( ), francouzský politik a státník, prezident 10 Helmut Kohl (1930), německý křesťanskodemokratický konzervativní politik, předseda zemské vlády spolkové země Porýní-Falc, spolkový kancléř SRN 14

15 1.4. Nástroje Evropské unie Směrnice Rady č. 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o Rámcové dohodě o rodičovské dovolené, uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a ETUC. Za účelem podpořit sladění rodičovských a pracovních povinností zaměstnaných rodičů stanoví dohoda minimální poţadavky. Patří sem garance moţnosti rodičů pečovat o dítě alespoň po dobu tří měsíců. Vztahuje se na pracující muţe i ţeny mající pracovní smlouvu nebo spadají do pracovního poměru stanoveném právními předpisy, kolektivními smlouvami, nebo praxí platnou v kaţdém členském státě. Po ukončení rodičovské dovolené mají zaměstnanci právo vrátit se na stejné pracovní místo. V případě ţe toto není moţné, měl by zaměstnavatel poskytnout srovnatelné nebo podobné místo odpovídající jejich pracovní smlouvě nebo pracovnímu poměru. Rezoluce Evropského parlamentu formuluje specifické doporučení pro EU v několika klíčových oblastech, například poţaduje zlepšení výměny informací, prevenci nechtěných těhotenství a potratů, sexuální reprodukční práva pro dospívající včetně sexuální výchovy a celkově zlepšení zdravotní politiky týkající se sexuálního a reprodukčního zdraví obyvatelstva. Mimo jiné rezoluce vyzývá k podpoře vědeckého výzkumu v oblasti muţské antikoncepce. Aby byla v uţívání moderních antikoncepčních metod nastolena genderová rovnost, rovnost mezi muţi a ţenami. Evropský parlament má stanovisko k potratům důraz je kladen na legálnost a bezpečnost potratů, dostupnost postkoitální antikoncepce, podporu těhotným ţenám a propagaci sexuální výchovy a antikoncepce. V zemích Evropské unie jsou opatření týkající se potratů individuální. V Irsku je potrat ilegální s výjimkou záchrany ţivota ţeny. Finsko, Velká Británie, Lucembursko, Kypr, Island povoluje potrat na základě socioekonomických podmínek a téţ při ohroţení zdraví. Oproti tomu se Polsko staví velmi negativně k otázce potratů, kdy ţenám nedává moţnost volby a neumoţnuje jim i v ohroţení ţivota potrat. V Irsku je jeden z nejpřísnějších zákonů týkajících se interrupcí. Jsou zde nezákonné, bez výjimky. Přesto, pokud lékař zjistí, ţe se dítě narodí s Downovým syndromem či rozštěpem páteře, můţe nabídnout pomoc (nyní jiţ legálně) a zajistit přerušení těhotenství ve Velké Británii, kde jsou kliniky přímo určené pro irské ţeny. Cena je mezi To se téţ týká těhotenství obětí znásilnění. Tyto praktiky jsou spíše dostupné na soukromých klinikách. Běţně se testy na zjištění vrozených vývojových vad a genetických poruch neprovádí. Funguje zde alespoň rozsáhlá síť center, která nabízejí pomoc jak se s touto situací vypořádat. 15

16 Ve Španělsku jsou potraty povoleny do dvanáctého týdne těhotenství pouze v případě váţného ohroţení fyzického a psychického zdraví matky Opatření ve vybraných zemích Evropské unie dle typu sociálního státu Definice sociálního státu Sociální stát vyvolal potřebu péče o rodinu, potomky, ale i staré lidi, způsobenou migrací a silnými trţními mechanismy. Sociální stát se počal vytvářet s rozvojem průmyslu a měst, rozpad tradičních forem rodiny způsobený migrací a silnými trţními mechanismy vyvolal potřebu péče o rodiny, potomky a staré lidi. Se vznikem welfare state 11 docházelo k zajištění sociální stability. Poprvé tento termín byl pouţit roku 1939 k popisu situace ve Spojeném království. Je vázán na demokratický reţim a pojí se s relativně vyspělou trţní ekonomikou. Martin Potůček (1995) 12 jej vykládá takto:: Sociální stát je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou. 13 Peacock: Skutečným účelem welfare state je naučit lidi, jak si počínat bez něho. Různorodost sociálních států je v právní podstatě a ve stratifikaci, tj. v rozdílném uspořádání hodnot mezi státem, trhem a rodinou. Odborná literatura obsahuje několik typů welfare state. Pro ekonomicky vyspělé země jsou akceptovatelné dvě typologie, Titmussova a Esping-Andersenova. Titmuss (1987) rozlišuje tři typy sociálního státu: reziduální, pracovně výkonový a institucionálně redistributivní. Tomu obdobně odpovídá typologie Esping-Andersena (1990), která rozlišuje následující typy: liberální, konzervativní a sociálně demokratický welfare state (z angl.) je označení pro sociální stát. Na vymezení pojmu neexistuje jednotný názor 12 Martin Potůček (1948-), český vysokoškolský pedagog, analytik veřejné politiky, prognostik a publicista 13 Zdroj: Martin Potůček: Sociální potilis.praha,slon

17 Richard H. Titmuss rozlišil na konci 70. let tři typy sociálního státu: reziduální, institucionální a pracovně výkonový: Reziduální sociální stát vychází z liberálních myšlenek. Jádrem koncepce je předpoklad, ţe potřeby lidí jsou primárně uspokojovány rodinou a trhem. Sociální pomoc přichází na řadu aţ ve chvíli, kdy tyto dvě instituce přestanou normálně fungovat (rodinná krize, ekonomická krize apod.) Reziduální koncepce odpovídá "tradiční americké ideologii individuální odpovědnosti" a byla velmi populární před velkou krizí v USA. Institucionální sociální stát je charakterizován centrálně organizovaným systémem sociálních sluţeb, které mají zajišťovat standardní ţivotní potřeby jedinců a skupin. Takový sociální stát má integrovat společnost, vyrovnávat nerovnosti a předcházet sociálním událostem. Sociální pomoc je zde vnímána jako "normální, akceptovatelná a oprávněná funkce moderní průmyslové společnosti", za touto koncepcí stojí přesvědčení, ţe "je správné pomáhat lidem v seberealizaci. Pracovně výkonnostní sociální stát zajišťuje uspokojování potřeb svých občanů na meritokratickém principu, odvíjí se od začlenění do pracovních struktur a výsledků a produktivity práce. Mimo tyto typologie se objevuje dle Matějkové, Paloncyové (2004) 14 prorodinný typ sociálního státu vyznačující se sociální loajalitou ve společnosti, nízkou úrovní dávek rodinám či málo rozvinutou sítí zařízení péče o děti. Do této kategorie se řadí např. Španělsko, Itálie nebo Řecko. Jako pátý typ sociálního státu označily tyto autorky typ postsocialistický, který je příznačný pro všechny bývalé státy socialistického bloku včetně České republiky. Pro tento typ je charakteristický vysoký stupeň přerozdělování zdrojů do systému, rozvinutá síť péče o děti či snadnost dostupnosti dávek. Ţádný z uvedených reţimů neexistuje v takto jasné podobě a prvky jednotlivých reţimů se vzájemně prolínají Zdroj: Matějková,B a Paloncyová,J Rodinná politika ve vybraných evropských zemích II. Praha:VÚPSV. 17

18 Tabulka č. 1.5.: Typy a rysy welfare state Titmussova typologie Reziduální Pracovně výkonový Institucionálně redistributivní Esping-Andersenova Sociálnědemokratický Liberální Konzervativní typologie Alternativní název anglosaský korporativistický skandinávský Převládající způsob solidarity individuální etatistický univerzální Míra dekomodifikace 1 malá velká největší Role státu malá střední (subsidiarita) velká Role trhu velká malá malá Role rodiny malá velká malá Status klientů nízký střední vysoký Povaha klientů chudáci občané členové společnosti Kritérium k obdrţení dávek potřeba status občanství Příklad (země) USA, Velká Británie Německo, Francie Švédsko, Norsko 18

19 2. Mateřská a rodičovská dovolená, její specifikac 2.1. Specifikace Doporučení Evropské komise je, aby ţeny v zemích EU měly nárok u mateřské dovolené minimálně na 18 týdnů. Česká republika má uzákoněnou mateřskou dovolenou v délce 28 týdnů, pokud ţena porodí více dětí najednou, je to v délce 37 týdnů. Peněţitá pomoc v mateřství se od ledna 2009 v ČR zvyšuje v závislosti na výši předchozího příjmu. Na ni navazuje dovolená rodičovská, která můţe být placena aţ do 4 let věku dítěte. Zcela ojedinělá je neomezující moţnost výdělku pečujícího rodiče a zároveň délka i výše příspěvku Mateřská dovolená Mateřská dovolená je osobní překáţkou v práci a zaměstnavatel je povinen zaměstnankyni omluvit. V souvislosti s porodem, péčí o narozené dítě náleţí zaměstnankyni v současné době pracovní volno po dobu 28 týdnů. Při porodu dvou a více dětí, náleţí volno v délce 37 týdnů. Volno lze čerpat 6-8 týdnů před očekávaným datem porodu. Porodí-li matka předčasně, můţe čerpat ode dne porodu celou zákonem stanovenou délku mateřské dovolené. Dojde-li k porodu v termínu určeném lékařem a nevyčerpá-li ţena do té doby alespoň 6 týdnů mateřské dovolené, náleţí ji pouze 22 týdnů volna po porodu Rodičovská dovolená Další oblastí, která je na úrovni Evropské unie řešena, je rodičovská dovolená a právo na volno z naléhavých rodinných důvodů. Rodičovská dovolená pro rodiče pracující v Evropské unie znamená individuální právo při narození nebo adopci dítěte na péči o toto dítě po dobu minimálně tří měsíců. V tomto ohledu je velmi důleţité, ţe by neměla být uplatňována ţádná diskriminace v udělování rodičovské dovolené matce či otci. Po skončení rodičovské dovolené je zaručeno právo návratu na stejné pracovní místo nebo není-li to moţné na místo srovnatelné. Uvedená ustanovení zajišťují určité minimální záruky, další podrobná opatření se liší podle jednotlivých zemí. 19

20 Rodičovská dovolená se poskytuje ode dne převzetí dítěte aţ do 3 let věku dítěte. Byloli dítě převzato po dosaţení 3 let věku, nejdéle však do 7 let věku, přísluší rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů ( 197 ZP). Jestliţe dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a ţena či muţ nastoupí do práce, přeruší se tímto mateřská nebo rodičovská dovolená. Její nevyčerpaná část se poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte z ústavu do své péče, ne však déle neţ do doby, kdy dítě dosáhne tří let věku ( 198 odst. 2 ZP). Jestliţe se zaměstnankyně (zaměstnanec) přestane o dítě starat a dítě je svěřeno do rodinné či ústavní péče nahrazující péči rodičů nebo je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných neţ zdravotních důvodů, mateřská či rodičovská dovolená jim nepřísluší po dobu, po kterou o dítě nepečují ( 198 odst. 3 ZP). V případě úmrtí dítěte v době, kdy je ţena na mateřské nebo rodičovské dovolené či muţ na rodičovské dovolené, poskytuje se mateřská nebo rodičovská dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne, kdy dítě zemřelo. Nejdéle však do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku ( 198 odst. 4 ZP) Mateřská dovolená ve vybraných státech Evropské unie Belgie Mateřská dovolená před předpokládaným datem porodu, nazývaná prenatální dovolená trvá v Belgii 7 týdnů. V případě mnohačetného porodu je to 9 týdnů. Jeden týden před porodem je povinný, další týdny nepovinné. Poporodní dovolená je povinná v době 8 týdnů po porodu.. V průběhu mateřské dovolené pobírá matka plat od zaměstnavatele. Pokud nebude vybrána některá část nepovinné prenatální dovolené, můţe být vybrána po porodní dovolené nebo v případě, ţe se dítě vrátí po dlouhé hospitalizaci. V případě úmrtí matky, část poporodní dovolené můţe být změněna za jistých podmínek na otcovskou dovolenou. Peněţitou dávkou myslí se tím mateřský příspěvek, tvoří 82% platu (bez stropu) prvních 30 dní, 75% nebo 60% platu (dle stropu), pro dobu od 31. dne a maximálně na 15 týdnů. Zvláštní ustanovení pro nezaměstnané a invalidní. Porodní příspěvek 945 euro pro první porod, 711 pro druhý a kaţdý další. 20

21 Dánsko Zaměstnaná ţena podnikatelka dostává 4 týdny před očekávaným porodem týdenní a 24 týdnů po porodu (posledních 10 týdnů z 24 můţe jít ve prospěch otce). Zaměstnaný muţ podnikatel dostává týdenní platby po 2 týdny během 14 týdnů následujících po porodu a 2 týdny po ukončení 24 týdenního období. V případě adopce: týdenní platby po 24 týdnů od data kdy rodiče skutečně převezmou dítě do péče, z čehoţ 2 týdny jsou pro oba adaptující rodiče a 2 týdny jako prodlouţení 24 týdnů pro adaptujícího otce. Kolektivní smlouva zajišťuje nepřetrţité vyplácení mzdy a platu určitým zaměstnaneckým skupinám. V tomto případě jsou zaměstnanci oprávněni k vyplácení mateřských dávek od zaměstnavatele. Peněţité dávky u zaměstnance- mateřské dávky se vypočítávají na základě hodinové mzdy pracujícího, maximálně 349 euro týdně nebo 11 euro na hodinu (37 hodin týdně), a na základě počtu odpracovaných hodin. Samostatně pracující mateřské dávky vypočítány na základě výdělku z profesní aktivity samostatně pracující osoby, maximum jako u zaměstnanců Spolková republika Německo Mateřská dovolená trvá před porodem 6 týdnů a po porodu 8 týdnů a v případě předčasného nebo mnohačetného porodu je to 12 týdnů. Příplatek od zaměstnavatele rozdíl mezi mateřskou dávkou vyplácenou z nemocenského fondu a čistým příjmem pojištěné ţeny je hrazen zaměstnavatelem podle Zákona o ochraně mateřství. Mateřské dávky průměrná čistá mzda pojištěné osoby, sníţená o legální příspěvky, maximálně 13 euro na den. Rozdíl je hrazen příplatkem zaměstnavatel ( v případě obstrukcí to hradí stát). nepojištěné zaměstnankyně obdrţí maximálně 205 euro Řecko V Řecku se musíte v průběhu dvou let předcházejících narození dítěte minimálně po dobu 200 dnů účastnit na nemocenském pojištění a musíte skutečně přerušit výdělečnou činnost. 21

22 Při příleţitosti narození dítěte jsou poskytovány tyto dávky v mateřství porodné na výdaje související s porodnickou péčí (věcná dávka), příspěvek v mateřství (po dobu těhotenství a po porodu), zvláštní vyrovnávací příspěvek, zvláštní mateřská dovolená.ţeny mají nárok na porodné jedná se o paušální dávku, jejíţ výše se rovná třicetinásobku denního platu nekvalifikovaného dělníka, pokud byla splněna podmínka 50 dnů pojištění v průběhu předcházejícího kalendářního roku nebo v průběhu posledních 15 měsíců, kdy se poslední 3 měsíce nezapočítávají.příspěvek v mateřství se vyplácí pod podmínkou, ţe v průběhu 56 dnů před předpokládaným datem porodu a 63 dnů po narození dítěte nepracujete. Výše příspěvku v mateřství (po dobu těhotenství a po porodu) se rovná výši vašeho platu.nárok na zvláštní vyrovnávací příspěvek mají těhotné zaměstnané ţeny, ţeny po porodu nebo kojící ţeny, které jsou z důvodu specifických pracovních podmínek osobně vystaveny zdravotnímu riziku nebo riziku ohroţujícímu zdraví jejich dítěte, pokud z technických i objektivních důvodů není moţné je převést na jinou práci. Pro vyplacení tohoto příspěvku musí mít pojištěná ţena u sociálního zabezpečení nashromáţděno 200 dnů pojištění v průběhu 2 let předcházejících datu, ke kterému přerušila svoji pracovní činnost. Výše tohoto příspěvku je stejná jako výše dávky v nemoci Francie Mateřské dávky jen pro zaměstnankyně přerušující jejich práci: - 16 týdnů z toho 6 před porodem a 10 po porodu. - 2 další týdny před porodem v případě patologického porodu. - případě 3. dítěte -26 týdnů, z toho 8 týdnů před porodem. - při dvojčatech 34 týdnů, z toho 12 před porodem. - při mnohačetném porodu je to 46 týdnů, z toho 24 před porodem. - v případě adopce - mateřská dovolená. Tato dovolená můţe být rozdělena mezi otce a matku, za předpokladu, ţe oba na to mají nárok. Zemře-li matka při porodu, je otec oprávněn k otcovské dovolené. Plat od zaměstnavatele: - mzda je zachována záleţí na kolektivní smlouvě nebo na dohodě o měsíčních platbách. Zaměstnavatel pouze musí i nadále vyplácet částku přesahující mateřskou dávku. - čistá mzda se stropem: maximum 61 euro na den; Minimum - 7,53 euro na den. - 22

23 Irsko Prvních šest měsíců po porodu má matka nárok na mateřskou dovolenou, která je poměrně vysoká. Určité finance dostává od firmy, kde pracuje a zbytek doplácí social welfare office. Dále by jí firma měla nabídnout moţnost neplaceného volna na pár dalších týdnů. Od šesti měsíců do čtyř let mohou děti chodit do jeslí či školek (crèche, nursery school). Matka je dále nucena nastoupit do zaměstnání, jinak zůstává bez příjmu. O to se stát nezajímá, tudíţ je nutno platit. Školky nejsou levná záleţitost, ceny se v Dublinu pohybují kolem 180 aţ 300 euro za týden a dítě. Ten velký cenový rozdíl neodpovídá jen kvalitě školky, ale hodně záleţí na lokalitě Itálie Mateřská dávka je poskytována jen při přerušení výplaty: - 1 nebo 2 měsíce před předpokládaným datem porodu - 3 nebo 4 měsíce (v případě 1 měsíce absence před porodem) po porodu (nepovinně 6 dalších měsíců). Nepovinná dodatečná rodičovská dovolená můţe být ţádána otcem, kdyţ o ni neţádá matka, nebo kdyţ je otec jediným ţivitelem. Zaměstnavatel vyplácí kompenzaci jménem Národního institutu sociálního ochrany. Tato částka je odpočítávána z příspěvků. Peněţité dávky 80% výdělku pro povinné období, 30% pro dodatečnou Španělsko Mateřské dávky po dobu max. 16 týdnů. 2 týdny navíc v případě mnohačetného porodu pro kaţdé dítě. Je-li zaměstnankyně - příjemkyně dávky v lékařské péči i po této 16-ti týdenní době, bude povaţována za dočasně neschopnou práce. V případě mnohačetného porodu, je vyplácen zvláštní přídavek po 6 týdnů. Pracují-li oba rodiče, 10 týdnů (dovolené a příspěvku) můţe být ve prospěch otce. Zemře-li matka při porodu, otec má nárok na poporodní mateřskou dovolenou. Ţádné pokračování výplaty mzdy od zaměstnavatele. 23

24 Rakousko Mateřské dávky (není-li nadále proplácena mzda) 8 týdnů před a po porodu, z toho 12 týdnů v případě předčasného, mnohačetného porodu, nebo císařského řezu. Ţádné vyplácení mzdy zaměstnavatelem, kromě zaměstnanců, kteří vydělávávají méně neţ 296 euro za měsíc. Mateřská týdenní dávky do částky průměrného čistého příjmu za posledních 13 týdnů nebo 3 měsíce Pro dobrovolně pojištěné osoby s příjmy pod hranicí povinného pojištění a osoby se smlouvu (free service contract) částka činí 6,83 euro na den; Mutter-Kind-Pass- Bonus Portugalsko Mateřské dávky během mateřské dovolené po 120 dní, z toho 90 před porodem, matka si musí nutně vybrat 6 týdnů, dní po potratu nebo narození mrtvého dítěte. V případě mnohačetného porodu je dovolená prodlouţena o 30 dní na dítě. Otcovská dávka 5 dní, vcelku i jednotlivě, během prvního měsíce po narození a : - v případě fyzické nebo mentální nezpůsobilosti matky - v případě úmrtí matky - zaloţené na společném rozhodnutí rodičů V posledních případech je poskytováno období dávek jen v době, kdy by matka měla na tyto dávky nárok a v případě jejího úmrtí, je minimální období 14 dní. Dávky - rodičovská dovolená otec nebo matka si mohou vybrat 3 měsíce rodičovské dovolené, aby mohli pečovat o dítě mladší 6-ti let. Tato doba se započítává do důchodu. Otec můţe dostat příspěvek na 15 dní, následují-li mateřskou nebo otcovskou dovolenou. Dávky pro zvláštní dovolenou pro prarodičce 30 dní po narození vnoučete. Jsou určeny pro pracujícího dědečka nebo babičku, je-li dítě v jejich péči a rodičům je 16 let nebo méně. Přídavky při riziku v těhotenství pracuje-li ţena během těhotenství v nebezpečných podmínkách bezpečnostních / zdravotních nebo v případě nočních směn. Rodičovské dávky v případě nemocného nebo postiţeného dítěte otec nebo matka nemocného dítěte mladšího 10 let nebo postiţeného dítěte (bez věkového omezeni) maximálně 30 dní pro kaţdé dítě a kalendářní rok. Rodičovská dovolená pro péči o těţce postiţené nebo chronicky nemocné dítě pro otce nebo matku na období max. 6 měsíců. Ţádné další platby od zaměstnavatele. 24

25 Mateřský příspěvek, otcovský příspěvek, grant k adopci rodičovský příspěvek, příspěvek pro prarodiče - denní dávka 100% průměrné denní mzdy (zahrnuje platby o Vánocích a svátcích). Minimální částka 50% minimální mzdy Lucembursko Mateřské dávky jsou poskytovány jen je-li přerušena výplata mzdy a to 8 týdnů před očekávaným datem porodu a 8 týdnů po porodu. Příspěvek dále pak náleţí 4 týdny pro kojící matky a v případě předčasného porodu nebo mnohačetného porodu. Další osvobození od práce se umoţní v případě nemoţnosti výkonu v současném pracovním zařazení ze zdravotních důvodů. Mateřský příspěvek je poskytován 16 týdnů nekumulativně s podobnými mateřskými dávkami nebo výdělky. Ţádné další platby od zaměstnavatele. Mateřské dávky jsou 100% mzdy: Mateřský příspěvek je 171 euro na týden, po dobu 16 týdnů Finsko Mateřský příspěvek buďto mateřský balíček zahrnující potřeby pro dítě nebo celková částka 140 euro. Zvláštní mateřský příspěvek placený během těhotenství, je-li matka v zaměstnání vystavena chemickým substancím, radiaci nebo infekční nemoci. Mateřský příspěvek se platí matce 105 po sobě jdoucích dnů kromě nedělí, z toho před předpokládaným datem porodu. Rodičovský příspěvek můţe být vyplácen otci max. 18 dní. Rodičovský příspěvek se vyplácí okamţitě po mateřském příspěvku bud matce nebo otci po dobu 158 dnů (mimo neděle). V případě mnohačetného porodu je přidáno 60 dní k této době pro kaţdé další dítě. V případě adopce dítěte mladšího 7 let je rodičovský příspěvek vyplácen minimálně 180 dní. Vyplácí se podle kolektivní smlouvy. Minimální peněţitá dávka je 10 euro na den. 25

26 Nizozemí Všeobecně je mateřská dovolená 16 týdnů. Před porodem je dovolená mezi 6 a 4 týdny povinná, týdnů zbývá pro dovolenou po porodu. V případě předčasného porodu stále platí nárok na dovolenou 16 týdnů. V případě pozdního porodu, se počet dní před porodem navíc připočítává k celkové době dovolené. V tomto případě je delší neţ 16 týdnů. Ţádné další platby od zaměstnavatele. Peněţité dávky 100% denní mzdy. Maximální denní mzda 153 euro. Podnikatelky 100% minimální mzdy Švédsko Těhotenský peněţní příspěvek se vyplácí maximální po dobu 50 dnů během posledních 60 dní před očekávaným datem porodu. Rodičovský peněţitý příspěvek se vyplácí celkem po dobu 450 dnů na dítě. 360 se vyplácí podle pravidel jako nemocenská, minimum je 6,75 euro na den (zaručená částka). Ostatních 90 dnů se vyplácí zaručená částka. Dny mohou být vybrány nejdříve 60 dní před očekávaným porodem ţenou a kaţdým z rodičů do věku 8 let dítěte. Rodiče sdílející opatrovnictví jsou oprávněni k polovině celkového počtu dnů kaţdý. Toto právo můţe být převedeno na druhého rodiče s výjimkou 30 dnů, které jsou rezervovány jednotlivě pro matku a otce. Dočasný rodičovský příspěvek můţe být vybrán maximálně na 60 dní za rok do 12 let dítěte. Otec je oprávněn k 10 dnům v souvislosti porodem Spojené království Velké Británie a Severního Irska Všichni zaměstnanci jsou oprávněni k 18 týdnům zákonné mateřské dovolené. Navíc, zaměstnanci, kteří pracovali pro jednoho zaměstnavatele min. 1 rok, mají nárok k dodatečné mateřské dovolené trvající od konce jejich mateřské dovolené do konce 28. dne poté co se dítě narodí. Zákonná mateřská mzda je minimální částka,který zaměstnavatel ze zákona vyplácí během mateřské dovolené. Zaměstnavatel můţe platit vyšší částky, kdyţ si přeje, nebo můţe platit déle neţ 18 týdnů. Zákonná mateřská mzda 90% výdělku po dobu prvních 6 týdnů, 95 euro po zbývající 26

27 týdny (aţ 12). Mateřský příspěvek 95 euro na týden po dobu 18 týdnů, je-li průměrný výdělek přinejmenším srovnatelný s nejniţším limitem výdělku euro na týden. Jinak můţe ţádat 90% jejího průměrného výdělku, je-li její průměrný výdělek minimálně 48 euro na týden Rodičovská dovolená ve vybraných státech Evropské unie Belgie Rodičovská dovolená je v Belgii po dobu 3 měsíců, můţe být čerpána do 4 let věku dítěte a to buď po dobu 3 měsíců v plném rozsahu, nebo po dobu 6 měsíců v kombinaci s prací na poloviční úvazek, případně po dobu 15 měsíců kombinaci s 4/5 pracovním úvazkem tedy cca 1 den týdně Dánsko Dohromady mohou rodiče zůstat s dítětem doma po dobu 52 týdnů a pobírat mateřské/rodičovské příspěvky. Po dobu 14 týdnů mateřské dovolené, mohou otcové zůstat dva týdny doma s dítětem a pobírat stejně velký příspěvek, jako je ten mateřský. Na mateřskou dovolenou navazuje dovolená rodičovská, která trvá 32 týdnů. Tu mohou vyuţít jak matky, tak otcové. Při rodičovské dovolené se mohou rodiče také střídat. Po dobu rodičovské i mateřské dovolené je dovoleno pracovat na poloviční úvazek. Rodičovský příspěvek se pak ale sniţuje. Rodiče si mohou rodičovskou dovolenou prodlouţit o 8 nebo 14 týdnů. Celkově ale dostanou rodiče stejnou částku, jako kdyby zůstali na rodičovské po dobu 32 týdnů. Velmi zajímavé je, ţe Dánové a Dánky si mohou rodičovských 32 týdnů odloţit, a vybrat si je kdykoliv do devíti let věku dítěte. Příspěvek od státu po dobu mateřské dovolené je 50% platu. Zaměstnavatel poskytuje po dobu mateřské a rodičovské dovolené rodiči částečný či plný plat. Zda se jedná o poloviční či plný je upřesněno v zaměstnanecké smlouvě. Otcové tvoří 6.4% rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. I kdyţ je to stále málo, oproti 1% v České republice je to velmi pěkné. 27

28 Spolková republika Německo leţí jak dlouho jste pracovali, ale vypočítává se z posledních 12ti platů. Ţivnostníci dokládají příjmy z posledního daňového přiznání. jeden rodič můţe vzít jen nejvíc 12 měsíců. Kdyţ se rodiče podělí, můţou dostat celých 14 měsíců. (Měla by být moţnost rozdělit to na 2 roky, pak ale asi také při poloviční měsíční částce.) o čistého příjmu: Při předchozím čistém příjmu méně neţ Euro stoupá rodičovská aţ k 100 procentům, čím niţší byl příjem, tím více procent. Při předchozím čistém příjmu mezi a Euro aţ z 67 procent Při předchozím čistém příjmu od Euro aţ z 66 procent Při předchozím čistém příjmu od Euro aţ z 65 procent více neţ Euro) Euro (samoţivitelé Řecko Pro přiznání těchto dávek musíte mít v průběhu předcházejícího kalendářního roku odpracováno minimálně 50 dnů, pravidelně pobírat dávky v nezaměstnanosti po dobu měsíců, nebo být v nepřetrţité pracovní neschopnosti (rovněţ po dobu dvou měsíců). V rámci systému sociální péče je výše rodinných dávek následující: měsíční příspěvek 177 EUR pro matky se třemi dětmi, paušální příspěvek 2000 EUR pro matku, která porodí třetí dítě, měsíční příspěvek 44 EUR na dítě rodinám s alespoň čtyřmi dětmi, měsíční příspěvek 44 EUR na dítě rodinám s alespoň třemi dětmi, měsíční příspěvek 44,02 EUR na dítě rodinám s nezaopatřenými dětmi mladšími 16 let Mateřská a rodičovská dovolená ve státech EU, Gender studies o.p.s 28

29 Francie Při jednom dítěti má rodina nárok na rodičovskou dovolenou v délce 6 měsíců. Pokud se otec rozhodne, ţe půl roku bude na rodičovské dovolené on, tak o tuto dobu se původní délka rodičovské prodlouţí tj. aţ na celkovou dobu 1 rok. V případě, ţe má rodina dvě děti rodičovská dovolená je tři roky. Avšak podle nového zákona, pokud muţ nestráví půl roku na rodičovské dovolené, tak o tuto dobu se původní délka dovolené zkrátí. Takţe jde v podstatě o sankci Irsko Rodičovská dovolená je v Irsku poskytována po dobu 3 měsíců Itálie Rodičovská dovolená je poskytována jako individuální nárok kaţdého rodiče šest měsíců pro matku a šest měsícůpro otce. Oba rodiče nicméně nemohou čerpat dohromady více neţ 10 měsíců. Rodičovská dovolená můţe být čerpána do osmi let věku dítěte. Příspěvek na rodičovské dovolené činí 30% předchozího příjmu v případě rodičovské dovolené do tří let věku dítěte, bez příspěvku je dovolená čerpaná od tří do osmi let věku dítěte. Zaměstnanci státního sektoru získávají po prvních 30 dní rodičovské dovolené příspěvek ve výši 100% předchozího příjmu (Moss, Korintus 2008) Španělsko Rodičovská dovolená je dobrovolná a neplacená do 3 let věku dítěte. Zaměstnavatel tedy musí rodiči drţet místo (po dobu jednoho roku stejné, pak srovnatelné), ale rodič nepobírá ţádný příspěvek Rakousko Po zbytek rodičovské dovolené tvoří rodičovský příspěvek (příspěvek pro pečujícího o 29

30 dítě) fixní sumu. Po 16ti týdnech mohou dítě opatrovat matky i otcové. Rodiče mohou zůstat s dětmi doma 2 roky, z toho 1 měsíc mohou čerpat oba rodiče a 3 měsíce se dají odloţit na pozdější dobu do věku sedmi let dítěte. Rodičovská dovolená je prodlouţena o 6 měsíců, pokud tuto dobu stráví s dítětem doma otec. Rodiče mají také moţnost vzít si rodičovskou dovolenou na "poloviční úvazek", té mohou vyuţívat do věku sedmi let dítěte. V roce 2001 bylo na rodičovské dovolené 1.88% muţů Portugalsko Rodičovská dovolená 3 měsíce při celé pracovní době, 6 měsíců při poloviční pracovní době; dovolená lze rozloţit do 6 let věku dítěte; moţnost střídání péče rodičů; nárok na příspěvek po dobu rodičovské dovolené Lucembursko Rodičovská dovolená v Lucembursku je po dobu 6 měsíců Finsko Rodičovský příspěvek vyplácí se okamţitě po mateřském příspěvku buď matce nebo otci po dobu 158 dnů (mimo neděle). V případě mnohačetného porodu je přidáno 60 dní k této době pro kaţdé další dítě. V případě adopce dítěte mladšího 7 let je rodičovský příspěvek vyplácen minimálně 180 dní. Vyplácení podle kolektivní smlouvy. Minimální peněţitá dávka je 10 euro na den Nizozemí Rodičovská dovolená je v Nizozemí navrţena tak, aby umoţnila rodičům práci na částečný úvazek (Plantenga, Remery 2009). Rodič má nárok na 3 měsíce rodičovské dovolené, jejíţ čerpání si můţe rozvrhnout libovolně (např. jeden den v týdnu po dobu 2 let). Tato dovolená je neplacená, některé podniky ale mají její proplácení stanovené v kolektivní 30

31 smlouvě. Nárok na tento rodičovský příspěvek se proto liší v různých odvětvích a odlišná je i jeho výše Švédsko Zákon o dělení rodičovské mezi matku a otce platí uţ od 70. let. Kaţdá švédská rodina má nárok na 480 pracovních dnů placené rodičovské dovolené. Přičemţ jeden partner si můţe vzít 420 dní. Druhý potom musí vyčerpat zbývajících 60 dnů. Důleţité je, ţe těch 60 dní můţe druhý partner čerpat prakticky kdykoliv do sedmi let od narození dítěte. Navíc systém je velmi flexibilní. Dny si rodič nemusí vybrat kontinuálně, ale třeba kaţdý rok po 14 dnech. Otcové rodičovskou dovolenou vybírají nejčastěji na prázdniny nebo sobotu a neděli. Systém vyhovuje potřebám obou rodičů. Především je to ale výborné pro děti samotné, které mají radost, ţe s nimi rodiče stráví více času. Navíc odpadá to, ţe by jeden rodič vyčítal druhému, ţe celou mateřskou táhne sám.ve Švédsku 80 % ţen a 90 % muţů, kteří mají děti, pracují Spojené království Velké Británie a Severního Irska Rodičovská dovolená ve Spojeném království Velké Británii a Severního Irska je po dobu 13 týdnů Mateřská dovolená v České republice Mateřská dovolená trvá v Česku 28 týdnů a poskytuje se od 6 aţ 8 týdne před očekávaným porodem. Po dobu 28 týdnů pobírá maminka peněţitý přídavek v mateřství. Jedná se o dávku nemocenského pojištění a jeho částka je závislá na předchozím příjmu. Po skončení mateřské dovolené následuje rodičovská dovolená, kde je pobírán rodičovský příspěvek. Obvykle je čerpán do 3 let věku dítěte (lze však čerpat i do dvou nebo do čtyř let věku dítěte). Nárok na peněţitou pomoc v mateřství má matka zaměstnankyně, za níţ zaměstnavatel odváděl nemocenské pojištění. A také matka, která pracovala na ţivnostenský list tedy podnikala, pokud si dobrovolně platila nepovinné nemocenské pojištění Zdroj: Evropská komise; Zaměstnání, sociální věci a sociální začlenění; Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení,

32 Zároveň platí, ţe účast na nemocenském pojištění musela trvat minimálně 270 dnů v průběhu posledních dvou let. Pro matky zaměstnankyně ještě platí podmínka, ţe byly na nemocenském pojištění účastny v den nástupu na mateřskou: tedy byly v té době zaměstnané. Za splněnou se ovšem tato podmínka povaţuje i v případě, ţe vám pracovní poměr skončil uţ dřív pokud na mateřskou nastoupíte v ochranné lhůtě, jeţ trvá 180 dní od konce pracovního poměru. Matky, které byly před porodem dlouho bez práce nebo si jako podnikatelky či ţivnostnice neplatily nemocenské pojištění, nárok na mateřskou nemají. V praxi to znamená, ţe hned po narození dítěte začínají pobírat rodičovský příspěvek, jenţ obvykle na mateřskou navazuje. Na mateřskou můţe nastoupit také otec. Hodit se to můţe zejména v případě, kdy matce nárok na mateřskou nevzniká, zatímco otec podmínky, které jsme si vyloţili výš, splňuje. Jediné omezení spočívá v tom, ţe muţ můţe na mateřskou dovolenou nastoupit aţ od sedmého týdne po narození dítěte. Peněţitá pomoc v mateřství se mu potom vyplácí dvaadvacet týdnů, případně jednatřicet týdnů, kdyţ se narodí dvoj- nebo vícerčata. Při pobírání mateřské navíc váš muţ můţe normálně vydělávat, zatímco o dítě se budete doma starat vy. Podmínkou ovšem je, ţe jeho příjem nebude plynout z pojištěné činnosti, z níţ čerpá mateřskou. Jinými slovy: nesmí dělat tutéţ práci pro zaměstnavatele, u kterého nastoupil na mateřskou dovolenou. Můţe si ale vydělávat jinde. Nebo pro původního zaměstnavatele vykonávat jinou činnost. Do této lhůty se počítá také doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole nebo konzervatoři. Úřady ji povaţují za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění v případě, ţe jste studium úspěšně dokončila. Na začátku roku 2012 navíc byla z pravidel vyškrtnuta podmínka, podle které nárok na mateřskou vznikal, pouze kdyţ začátek šestého týdne před porodem spadal do období 270 dnů od ukončení studia. Sloţitější je to s přivýdělkem na mateřské u podnikatelů a ţivnostníků OSVČ totiţ v době mateřské nesmějí podnikatelskou činnost vykonávat. Mohou se ale nechat zaměstnat nebo třeba pracovat na dohodu. Ţeny samostatně výdělečně činné na mateřskou mají nárok jen za předpokladu, ţe si za dva roky (730 dní) před nástupem na mateřskou zaplatily nemocenské pojištění za aspoň 270 dní a z toho aspoň 180 dní musí být spadat do období jednoho roku před odchodem na mateřskou. Na začátku letošního roku došlo ke změně pravidel: nemocenské pojištění je se sociálním propojené trochu jinak. Výši pojistného na nemocenské pojištění si můţete zvolit, jste při tom ale omezeni. Zespoda minimálním pojistným, které je 115 korun měsíčně 32

33 (respektive minimálním vyměřovacím základem stanoveným na 5000 korun). Shora vás omezuje vyměřovací základ pro sociální pojištění, jak jste si ho vypočetli v loňském přehledu příjmů a výdajů pro sociálku, rozpočtený ovšem na měsíce. Příklad: Slečna Vokurková je podnikatelka, která si po odečtení nákladů vydělala každý měsíc pěkných dvacet tisíc. Vyměřovací základ (rozpočtený na jednotlivé měsíce) jí tedy vychází ve výši deset tisíc. Zálohu na důchodové pojištění tedy musí platit ve výši 2920 korun (může si ji také navýšit). Pojistné na nemocenské pojištění nemusí platit žádné, pokud chce ale mateřskou, může ho platit ve výši od 115 korun (vypočteno z minimálního vyměřovacího základu) do 230 korun. V prvním případě bude dostávat mateřskou ve výši 116 korun denně, tedy 3480 korun za měsíc (o 30 dnech). V druhém případě na tom bude skoro jednou líp, denní dávka bude 231 korun, tj korun za měsíc. Pokud by chtěla mateřskou ve výši , musela by se v podnikání řádně otáčet. Musela by totiž dosáhnout vyměřovacího základu (rozpočteného na měsíce) korun, tj. musela by vydělávat (po odečtení nákladů) přes korun. Pak by na sociální pojištění platila zhruba 6300 korun a pojistné na nemocenské pojištění by si mohla navýšit na pětistovku měsíčně Rodičovská dovolená v České republice Na rodičovský příspěvek má v Česku nárok rodič, kdyţ po celý kalendářní měsíc osobně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Lze si vybrat délku čerpání pobírání rodičovského příspěvku (do dvou, do tří nebo do čtyř let věku dítěte). Délkou pobírání rodičovského příspěvku si rodič současně volí i výši příspěvku. v případě čerpání do dvou let věku dítěte činí rodičovský příspěvek Kč (je potřeba mít odpovídající předchozí příjem tj. nárok na peněţitý přídavek v mateřství alespoň ve výši 380 Kč na den) do tří let věku dítěte činí příspěvek Kč do čtyř let věku dítěte činí příspěvek Kč (prvních 21 měsíců) a následně Kč (aţ do 48. měsíce) 33

34 O rodičovský příspěvek je potřeba písemně poţádat na předepsaném formuláři místně příslušný úřad státní sociální podpory. Pokud vám nevznikl nárok na mateřskou, můţete začít hned po narození dítěte pobírat rodičovský příspěvek. O ten vás stát (na rozdíl od mateřské) nepřipraví, ani kdyţ jste si neplatila nemocenské pojištění. Budou pro vás ovšem platit méně výhodná a méně pruţná pravidla neţ pro ostatní maminky. Na rozdíl od nich vám totiţ bude odepřena moţnost zvolit si dobu a rychlost čerpání rodičovského příspěvku. Automaticky spadnete do nejpomalejší skupiny. Konkrétně: prvních devět měsíců budete dostávat 7600 korun měsíčně a dále aţ do čtyř let dítěte 3800 korun měsíčně. Dohromady tak vyčerpáte korun, tedy o něco méně neţ ostatní. Pokud jste si nemocenské dost dlouho platila a vznikl vám nárok na mateřskou, začnete rodičovskou čerpat po ní. Stejně jako pro ostatní maminky pro vás pak platí, ţe můţete v rámci rodičovského příspěvku vyčerpat maximálně 220 tisíc korun, přičemţ rychlost a dobu čerpání si můţete s určitými omezeními navolit sama. Strop měsíčního příspěvku je stanoven na korun. Stát ale také hlídá, abyste na rodičovské nedostávali víc, neţ jste předtím vydělávali. Pracuje se zde se stejným vyměřovacím základem jako u mateřské. Čili: výše jsme si vyloţili, ţe matky, které si platily pouze minimální zálohy na nemocenské, dosáhnou na mateřskou okolo tří a půl tisíce korun. V tomto případě pro vás tedy bude platit totéţ jako pro zaměstnance: pokud vám vychází mateřská, která nepřesahuje 7600 korun měsíčně tvoří tato suma zároveň měsíční strop vašeho rodičovského příspěvku. 3. Srovnání mateřské dovolené V České republice patří podmínky mezi nejlepší. Oproti USA či Austrálii, kde není ţádný finanční příspěvek.v rámci zemí Evropské unie sem patří jednoznačně maminky z Norska. Nárok na peněţitou pomoc v mateřství dnes mají jiţ veškeré maminky ve všech členských zemí Evropské unie, ale i ve většině vyspělých zemi světa. Její délka, výše je všude značně rozdílná. 4. Srovnání rodičovské dovolené Rodičovská dovolená v České republice je velmi štědrá v rámci Evropské legislativy. Je druhou zemí s nejdelší rodičovskou dovolenou, která činí 28 týdnů. Déle jsou se svými dětmi doma jen Švédky a Švédové. Zde je ale kvóta, která nutí otce strávit s dětmi minimálně 34

35 osm týdnů z celkového počtu 72 týdnů. V případě nedodrţení, přijde rodina o peněţitou pomoc od státu. Tyto kvóty má také z evropských zemí ještě Norsko, Island, ze zemí Evropské unie je Švédsko jediné. Opačným směrem se vydala Francie, Belgie a Německo. Genderovou diskriminaci řeší tak, ţe pošlou ţeny do práce velmi brzy po porodu, oproti našim poměrům. Stát tak de facto nutí rodiče sníţením dávek sociální podpory vrátit se do zaměstnání a svěřit péči o dítě třetí osobě. Třetí osobou je myšleno vychovatel, vychovatelka, prarodiče. Zde je ale politika země jednoznačná. Říká matce, ať se vrátí do práce co nejdříve, je podporována zákonem, ale muţi jiţ jakákoliv podpora k péči o dítě chybí. Nelze najít jednoznačně stejné zákony, týkající se péče o děti v zemích Evropské unie stejné. Ale začíná být zřejmé, a to mají státy společné, ţe uţ to není zdaleka jen ţena, kdo je zodpovědný za výchovu dětí, za jejich péči. Spíše je tu jev, čím více matek pracuje na své kariéře, tím více otců pečuje o děti. 16 ZÁVĚR 5. Rodičovská, mateřská či otcovská dovolená? Zákoníky jednotlivých zemí Evropské unie preferují pojem rodičovské dovolené oproti dovolené mateřské. Ostatně Elizabeth Badinter ve své knize Mateřská láska navrhla uţ před pětadvaceti lety pouţívat na místo mateřství a otcovství pojem rodičovství, který je více neutrální a rodičům nepodsouvá stereotypní mateřské (citlivé, instinktivní, pečující, laskavé) a otcovské (autoritativní, drsné, přísné, trestající) vlastnosti. Institut rodičovské dovolené je vlastně nástrojem, jak zabránit, nebo naopak posílit genderovou diskriminaci. Moţností, jak skloubit rodinu a zaměstnání je přitom několik. Podle skandinávského sociologa O.G. Holtera 17 je moţné tyto strategie rozdělit na tři typy egalitární model, model jednoho plného a jednoho částečného úvazku a chlebodárcovský model Informace o rodičovské dovolené ve státech EU zpracovala Klára Kubíčková. (červen 2005) 17 Zdroj: Holter, Ø. G Can Men Do It? Men and Gendere quality The Nordic Experience.Copenhagen: Temanord. 35

36 5.1. Egalitární model model úplné rovnosti Z ekonomického hlediska je nejspravedlivější a nejvýhodnější. Oba partneři budou pracovat a dítě svěří na hlídání někomu třetímu a část z jejich platů půjde na placené hlídání, tím přijdou o státní příspěvky. I přesto je tento model výhodný, zejména pro oba rodiče, kteří se chtějí dál věnovat své kariéře. Mezi zjevné nevýhody, kromě těch finančních, patří to, ţe rodiče nebudou mít dostatek času věnovat se svému dítěti, sobě navzájem a také domácnosti. Ve skutečnosti problém spočívá hlavně v tom, kdo se komu má přizpůsobit a jak si rozdělit povinnosti. Moderní kritici obviňují tento model, ţe podporuje přetrvávání nerovnosti mezi muţem a ţenou a omezuje osobní růst manţelů Model jednoho plného a jednoho částečného pracovního úvazku Tento model umoţňuje pracovat pouze jednomu z rodičů na plný úvazek a druhému na poloviční úvazek. Zatím je to obvykle ţena, kdo přijme práci na částečný úvazek, muţ zůstává pracovat naplno. Je to tím, ţe ţenský plat je i v zemích Evropské unie niţší neţ plat muţský. A s ohledem na rodinný rozpočet se vyplácí sníţit příjem jiţ tak nízkým příjmem ţeny. Bohuţel tím dochází k posílení zpětného stereotypu, kdy při částečném úvazku je mnohem méně pravděpodobné dosáhnout kariérního postupu a profesního růstu. Stále u tohoto modelu zůstává ţena v nevýhodném pracovním postavení. Dochází zde i k moţnosti odebrání státních příspěvků a naopak výdajům za hlídání dítěte. 5.3.Chlebodárcovský model Skandinávské výzkumy říkají, ţe plat muţe roste, pokud má ţenu a děti. Oproti tomu se plat ţeny zmenšuje, pokud se jí narodí dítě. Ve výsledcích Skandinávie nechává ţeny vydělávat o sedm procent méně neţ bezdětné ţeny. Je to proto, ţe se ţenatí muţi s dětmi jeví zaměstnavatelům jako mnohem stabilnější pracovní síla. Brusel - Kontroverzní návrh, který můţe významně zatíţit rozpočty jednotlivých členských zemí EU, v roce 2010 schválil Evropský parlament. Většina europoslanců zvedla ruku pro to, aby matky v celé EU chodily na mateřskou minimálně na 20 týdnů. Po celou dobu mají pobírat podporu odpovídající plné výši svého předchozího platu.pro 20týdenní mateřskou dovolenou hlasovalo 327, proti 320 europoslanců. 354 evropských zákonodárců pak podpořilo návrh, aby matky dostávaly vyplácenou celou mzdu. Proti bylo 308 z nich. 36

37 Schválený text počítá i s takzvanou "otcovskou" dovolenou. I ta má být "plně hrazená" a trvat dva týdny. V dobách, kdy se Evropa pomalu vzpamatovává z hospodářské krize, ale návrh europoslanců v unii působí jako rozbuška. A je málo pravděpodobné, ţe by s ním souhlasily i členské země. Ostře proto uţ vystoupilo několik z nich, například Británie, Německo nebo Rakousko. Bez jejich souhlasu celoevropská mateřská nebude. V mnoha státech sedmadvacítky je mateřská dovolená momentálně podstatně kratší. Přijetí návrhu by ale ovlivnilo i Česko: na mateřskou se u nás sice chodí na - v porovnání se zbytkem EU dlouhých - 28 týdnů, matky však pobírají "jen" 70 procent vyměřovacího základu. Návrh Evropského parlamentu jde o kus dál, neţ návrh Evropské komise. Parlament chce 20 týdnů mateřské, komise 18 týdnů, a to bez nároku na plnou mzdu. Za tímto návrhem se ukazují velká čísla, zatěţující státy v Evropské unii. Britská vláda uţ spočítala, ţe Brity by navrhované prodlouţení mateřské dovolené přišlo za dvacet let na 57 miliard eur. A to bez započítání výdajů na placené volno pro otce. "Pro nás by to znamenalo, že by se roční náklady na vyplácení mateřské de facto zdvojnásobily," citovala mluvčího vlády v Londýně agentura AFP. Francouze by nová unijní legislativa tak, jak ji vymysleli europoslanci, stála 40 miliard eur. Německé ministerstvo financí náklady odhaduje na téměř 1,5 miliardy eur ročně. Rakušané by si podle listu Die Presse museli ročně připravit skoro 70 milionů eur navíc. "Češi obdobný počet nemají, " mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. Plán Evropského parlamentu sjednotit v unii mateřskou dovolenou je problematický hlavně proto, ţe v kaţdé členské zemi platí úplně jiná pravidla. Zatímco v Německu, Švédsku a na Maltě se chodí jen na 14 týdnů, ve 13 z 27 členských států trvá mateřská dovolená 18 týdnů a déle. Hlavně systém vyplácení peněz se liší dle země. České ministerstvo práce a sociálních věcí věří, ţe návrh europarlamentu neprojde. Má k němu zásadní výhrady. Třeba Britské ţeny dostávají šest týdnů 90 procent mzdy a dalších 33 týdnů 123 liber týdně. 37

38 Rakouským ţenám zase stát vyplácí osm týdnů před a osm týdnů po porodu peněţitou pomoc, která odpovídá jejich průměrnému platu za poslední tři měsíce. 5.4.České výhrady Mluvčí českého Ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová ale upozornila i na další problémy europoslanci schválené legislativy. Členské státy se podle ní neshodnou na tom, jaká část mateřské má být povinná a jaká nepovinná. "Jako nevhodná se nám jeví i snaha o směšování mateřské dovolené s rodičovskou či nově otcovskou dovolenou," řekla Plívová. Text podle ní obsahuje také "hrubé formulační chyby". "Pokud budou hlasující přísně hodnotit kvalitu předlohy, nemohou jinak, než shledat tento návrh nedostatečným a jako celek ho odmítnout," uvedla před hlasováním v Evropském parlamentu tisková mluvčí. Před přijetím návrhu ve stávajícím znění uţ varovala i Evropská komise. Viviane Redingová, eurokomisařka pro spravedlnost, v interním sdělení europarlamentu napsala, ţe prodlouţení mateřské na 20 týdnů při vyplácení 100 procent předchozího platu je nad moţnosti členských zemí unie. Eurokomise přitom sjednocení mateřské podporuje. Chce ale 18 týdnů, a to bez nároku na plnou mzdu.v Evropském parlamentu pro návrh hlasovali hlavně Zelení a sociální demokraté a občanská demokratická strana byla naopak ostře proti. Češková kritizovala také to, ţe by mateřská (i otcovská) dovolená měla být pro všechny povinná. V textu se podle ní navíc "pletou pojmy zaměstnankyně a osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)". "Potíž je v tom, že v České republice si OSVČ nemusí platit nemocenskou. Musela by se úplně změnit česká legislativa a zavést povinnost platit nemocenskou i pro podnikatele a podnikatelky," upozoril Jan Březina. Vysoké náklady na sjednocení mateřské dovolené připouští i europoslanec za KDU- ČSL Jan Březina. 38

39 "Podpora toho, aby Evropa měla potomstvo, je samozřejmě v pořádku. Ale opatření musejí být šitá na míru ekonomik jednotlivých národních zemí. Není možné přijímat totožná pravidla například pro Německo a pro Litvu," řekl Jan Březina 18. Na otázku, zda by 20týdenní, plně hrazená mateřská dovolená mohla být zavedena i v Česku, pak odpověděl: "Kdybychom dobře seřadili naše priority, připadalo by to v České republice v úvahu. Na budoucích daňových poplatnících by se šetřit nemělo." 5.5.Současná rodinná politika ČR Přesně definovat opatření rodinné politiky je velmi obtíţné, neboť všechna opatření státu, ať jiţ zdánlivě s rodinnou politikou nesouvisící, do určité míry rodinu ovlivňují, neboť ţivot jedince se neodehrává izolovaně, nýbrţ právě v rámci této primární skupiny. Je tedy nutné vnímat rodinnou politiku v širším kontextu neţ je pouhé omezení na výběr opatření s přívlastkem rodinný, mateřský či rodičovský. Jde tedy spíše o opatření, která vytvářejí optimální podmínky pro kvalitní rodinný ţivot a realizaci jedince v něm. Předpokladem rodiny, která je schopna uspokojovat veškeré potřeby svých členů - od základních aţ po emoční a zároveň dobře plnit socializační funkci - je její socioekonomický základ, který spočívá v dobré ţivotní úrovni rodiny. A pro tu je ţádoucí dvojí příjem rodičů, a to tím více, čím více je v rodině dětí. Příjem rodičů je pak zcela závislý na jejich participaci na trhu práce. Mají-li oba stejně úspěšně participovat na trhu práce, musí se nutně oba stejnou měrou podílet na chodu domácnosti a na péči o děti. Je tedy patrné, ţe všechna opatření směřující k tomuto cíli, lze charakterizovat jako rodinnou politiku. Současná rodinná politika České republiky se vyznačuje strnulostí. Valentová (2004) ve své srovnávací studii přímo uvádí, ţe i vedou ţeny k volbě takových strategií, které přímo ohroţují jejich participaci na trhu práce a kariéru. V polovině 90. let minulého století doznala sociální politika podstatných změn, zejména v oblasti sociálních dávek. Budeme-li vycházet z tvrzení Sirovátky (2003) 19, pak aktivní přístup sociální politiky zahrnující dlouhodobější investice do lidského kapitálu, jako jsou především investice do dětí, jejich vzdělání a formování vícestranné politiky vstřícné k ţenám, nebyl dosud ani koncipován, ani rozvinut Jan Březina, český nestranický politik, od roku 2004 poslanec Evropského parlamentu 39

40 Přesto, ţe v České republice je právo na ochranu rodiny, mateřství a rodičovství zakotveno jiţ v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky a tato skutečnost se dále promítá do celého systému právních norem ČR, zvláště pak do zákona o rodině a Zákoníku práce, jsou tyto naplňovány spíše formálně a nemohou obsáhnout celou problematiku rodin. Co se týká ekonomických nástrojů české rodinné politiky, ty jsou realizovány v rámci daňových úlev a výhod a v největší míře pak v systému sociálního zabezpečení, a to na všech úrovních státní správy a samosprávy a zároveň i na úrovni soukromých a obecně prospěšných společností. Svým systémem sociálního zabezpečení, jehoţ převaţující technikou je stále sociální pojištění, byť bez hospodaření odděleného od státního rozpočtu a stále velká míra přerozdělování, se Česká republika řadí někam mezi konzervativní a sociálně demokratický model sociálního státu Opatření rodinné politiky v rámci systému sociálního zabezpečení ČR V systému sociálního zabezpečení České republiky jsou opatření rodinné politiky realizována ve všech třech pilířích a jedná se hlavně o finanční podporu ve formě dávek. V rámci prvního pilíře sociálního zabezpečení realizovaného technikou sociálního pojištění jsou poskytovány jako podpora mateřství a rodičovství tyto dávky: Peněžitá pomoc v mateřství je první dávkou, která je ţeně poskytována v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím, za splnění podmínky účasti 270 dní nemocenského v posledních dvou letech před porodem. Výplata můţe být zahájena 6 aţ 8 týdnů před plánovaným dnem porodu, nejdéle však do dne, kdy uplyne 28 týdnů od počátku poskytování této dávky u jednoho dítěte, při porodu více dětí aţ do uplynutí 37. týdně od počátku poskytování dávky Zdroj: SIROVÁTKA, Tomáš. Rodinné chování a rodinná politika v České republice. In Modernizace a česká rodina. Brno: Barrister and Principal, s , 24 s. ISBN

41 Peněžitá pomoc zaměstnanci náleţí tomu zaměstnanci (tj. i muţi), který převzal do své péče nahrazující péči matky (úmrtí matky, onemocnění matky, adopce) dítě do 8 měsíců věku. Poskytuje se ode dne převzetí do uplynutí 22 týdne při převzetí jednoho dítěte, a do uplynutí 31 týdne při převzetí více dětí. Podmínky nároku jsou stejné jako u peněţité pomoci v mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je dávkou nemocenského pojištění a poskytuje se ţeně, která v důsledku těhotenství a rozhodnutí lékaře nemůţe vykovávat svou původní profesi a musí být přeřazena na méně náročnou a často i hůře placenou pozici. Příspěvek dorovnává pokles jejího výdělku z důvodu převedení na jinou práci bez jejího zavinění. V rámci druhého pilíře sociálního zabezpečení, který je realizován technikou státního zaopatření v rámci státní sociální podpory a je prezentován jako cílená účast státu v krytí specifických nákladů spojených s výţivou a základními potřebami dětí, tedy převáţně na pomoc rodinám s dětmi jsou vypláceny dávky: Přídavek na dítě je testovanou dávkou a je poskytován ve třech úrovních závislých na příjmech rodiny v předchozím roce. Náleţí nezaopatřeným dětem do 26 let věku. Sociální přídavek má pomáhat rodinám s nízkými příjmy, krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Příspěvek na školní pomůcky se poskytoval všem dětem nastupujícím do první třídy základní školy na částečné pokrytí nákladů spojených se zahájením školních povinností. Příspěvek byl k zrušen. Dávky pěstounské péče se poskytují při svěření dítěte do náhradní rodinné výchovy. Tyto dávky slouţí k pokrytí potřeb a nákladů svěřených dětí. Porodné se poskytuje jednorázově v souvislosti s narozením dítěte. Není dávkou závislou na příjmu a vyplácí se za kaţdé narozené dítě samostatně. Rodičovský přídavek náleţí rodiči, který celodenně pečuje o nejmladší dítě v rodině. 41

42 Prorodinná opatření v systémech dalších sociálních politik ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí a Národní centrum pro rodinu se zaměřilo v kampani Audit rodina & zaměstnání na slaďování pracovního a rodinného ţivota ve firmách. Projekt byl financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.mpsv ho spustilo před téměř třemi lety. Ministerstvo práce a sociálních věcí udělilo certifikáty 14 společnostem, které úspěšně zavedly prorodinná opatření, k nimţ se zavázaly při vstupu do projektu Audit rodina & zaměstnání. Věnovat se zaměstnání a současně rodině je velmi náročné. Oceňuji, že se tolik významných zaměstnavatelů do kampaně zapojilo, že myslí na svoje zaměstnance a snaží se zavádět takové nástroje, které jim pracovní a rodinný život pomáhají sladit, říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová 20. Mezi přijatá opatření patřila například zavedení různých podob formy práce na dálku, zavedení pravidel a postupů komunikace se zaměstnanci, jejich vzdělávání i v průběhu mateřské a rodičovské dovolené, placené či neplacené volno v případě naléhavých situací, pruţná pracovní doba a další. Zavedení těchto opatření je přínosem nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Společnosti, které se do projektu zapojily, si to již v praxi mohly ověřit, vysvětluje náměstkyně Zuzana Jentschke Stőcklová. Příklad: DPD CZ staví svou prorodinnou personální politiku především na sluţbách a aktivitách pro zaměstnance rodiče a jejich děti. Už třetím rokem provozujeme vánoční školičku pro rodiče dětí školou i školkou povinné, potřebujeme totiž zákazníky obsloužit i v době, když jsou školy i školky zavřené. Vánoční školička se stala něčím, na co se zaměstnanci a jejich dětí každoročně těší, protože vidět 30 dětí ve věku 3 12 let stavit sněhuláka a žít s logem DPD, to je cesta, která nám vrací dvakrát tolik, než kolik do ní investujeme. Děti zaměstnanců DPD CZ zapojuje i prostřednictvím dalších aktivit. Umožňujeme exkurze, děti nám soutěží v přenášení balíků v rámci dětských dnů, středoškolákům umožňuje absolvovat odborné praxi na pracovištích, kde pracují jejich rodiče, chceme, aby i děti věděly, co je DPD a kde pracují jejich rodiče, dodává Soňa Štroufová Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí 20 Michaela Marksová, 28.listopadu 2013,konference v hotelu Jalta 42

43 V DPD CZ mají zkušenost, ţe maminky z řad zaměstnankyň, většinou středoškolačky, si váţí moţnosti zůstat na rodičovské dovolené celé 3 roky. Nicméně i v této situaci vyuţívá DPD potenciálu svých zaměstnankyň maminek alespoň v době prázdnin a před Vánoci formou krátkodobé spolupráce. V rámci Auditu rodina & zaměstnání předloţila projektová skupina 38 návrhů v oblasti prorodinné personální politiky, z nichţ bylo vybráno 23 reálných a finančně dostupných opatření. Jedním z příkladů je tzv. pastelkovné, kdy je budoucímu prvňáčkovi doručen set s logem (dopis výkonného ředitele, školní potřeby a desky s logem DPD). Obrázky, které jsme dostali od budoucích prvňáčků,nám udělaly obrovskou radost. Taková opatření nestojí tolik, ale mají takový efekt, díky němuž jsme byli rádi, že jsme se do projektu pustili, potvrzuje Soňa Štroufová. Daňová politika Do konce roku 2007 mohli manţelé, kteří ţili ve společné domácnosti alespoň s jedním vyţivovaným nezaopatřeným dítětem a za předpokladu splnění zákonných podmínek, vyuţít společného zdanění příjmů manţelů. Společné zdanění přinášelo výrazné úspory na odvedených daních. Rodič-daňový poplatník mohl vyuţít slevy na dani ve výši 6000 Kč na nezaopatřené dítě do 26 let, u dítěte s průkazem ZTP/P se tato částka dvojnásobila. Od roku 2008 bylo společné zdanění manţelů zrušeno. Rodič-daňový poplatník můţe vyuţít slevy na dani na kaţdé nezaopatřené dítě do 26 let ve výši Kč. Bytová politika Stát prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení umoţňuje mladým lidem do 36 let čerpat zvýhodněné úvěry na bydlení s nízkou úrokovou mírou a dlouhou dobou splatnosti. Ze systému SSP se poskytuje příspěvek na bydlení rodinám i jednotlivcům s nízkými příjmy na pokrytí jejích nákladů na bydlení. Pro zjištění nároku na dávku se testují příjmy za uplynulé čtvrtletí. Politika trhu práce Nejdůleţitějším institutem politiky pracovního trhu je Zákoník práce. Ten v současné době chrání těhotné ţeny a ţeny s dětmi do 3 let před případným propuštěním a poskytuje určité úlevy a výhody pro rodiče pečující o děti. Důleţitým opatřením je zde moţnost práce 43

44 na zkrácený úvazek, ale jak uvádí Maříková (2005), nebývá vţdy a všemi zaměstnavateli respektován Opatření na podporu slaďování rodičovství a zaměstnání Změna charakteru pracovní doby v České republice Nabízí se např. moţnost zkráceného úvazku, flexibilní pracovní doba, stlačený pracovní týden(čtyři pracovní dny po deseti pracovních hodinách), komplikovanější moţností je tzv. sdílení úvazku, kdy se o jednu pozici dělí dva lidé (čtyři a čtyři hodiny nebo v praxi osvědčenější systém šest a dvě hodiny denně). Dále je moţné smluvit volnou pracovní dobu - zaměstnanec si na základě týdenního, měsíčního či ročního reţimu sám určuje, kolik hodin v daném období odpracuje. Flexibilní forma práce v Německu Jako zkrácený pracovní úvazek, práce z domova, konta pracovní doby, klouzavá pracovní doba a omezování pracovních cest. Pravidlo family friendly meeting times říká, ţe pracovní schůzky se konají pouze v době od 9 do 15 hodin. Jiné společnosti nabízí flexibilní pracovní dobu ve formě tzv. Times savings account jde o nastřádání přesčasových hodin a ty si je pak moţné vybrat jako placenou dovolenou. Parent-child office slouţí pro rodiče v případě nouze, jedná se o kancelář v rámci které je i malá herna pro děti a v případě, ţe dítě například z důvodu nachlazení není moţné dát do školky, rodič si ho bez problémů můţe vzít s sebou do práce. Zřízení této místnosti svědčí o celkové kultuře firmy. Programy na podporu ţen společnosti Deutsche Post má za cíl, aby 30% manaţerských pozic zastávaly ţeny. 44

45 Práce na dálku Jinou moţností je tzv. home office, resp. teleworking, kdy zaměstnanec pracuje částečně či zcela doma, a to obvykle s vyuţitím internetu a telefonu. Návrat do zaměstnání Z právního hlediska upravuje pracovněprávní vztahy zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), který pojednává jak o nástupu na mateřskou či rodičovskou dovolenou, tak o návratu do zaměstnání po jejím skončení. Z uvedeného zákona jednoznačně vyplývá, ţe zaměstnavatel je povinný po dobu trvání mateřské nebo rodičovské dovolené drţet pracovní místo zaměstnanci a nesmí mu dát výpověď. Na jeho pracovní pozici můţe přijmout jiného zaměstnance jako zástup po dobu trvání překáţky v práci v podobě mateřské nebo rodičovské dovolené. Zaměstnanec nesmí dostat výpověď v ochranné době. To je v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou (viz 53 odst. 1 písm. d) ZP). Avšak je mnoho zaměstnavatelů, kteří se domnívají, ţe po skončení překáţky v práci v podobě rodičovské dovolené (a to hlavně v případě, ţe opakovaně navazuje na mateřskou dovolenou ve vztahu k více dětem po sobě) nemusí jiţ přidělovat dosavadní práci. Taktéţ si často myslí, ţe pokud se zástup ukáţe být schopnější neţ zastupovaný zaměstnanec, změní zástup na pracovní poměr na dobu neurčitou a zastupovaného zaměstnance změní na nadbytečného, kterému po ukončení rodičovské dovolené dá výpověď pro nadbytečnost. Tyto názory ale odporují právní úpravě v zákoníku práce. Protoţe zaměstnavatel má povinnost nabídnout dotčenému zaměstnanci pracovní pozici podle podmínek pracovní smlouvy v souladu se sjednaným druhem a místem výkonu práce. Také můţe zaměstnavatel zaměstnanci nabídnout změnu obsahu pracovní smlouvy a zaměstnanec ji můţe přijmout. Bez jeho souhlasu však nemůţe takto postupovat. Zaměstnavatelé mají i za to, ţe v případě, kdy zaměstnanec nepřijme nové podmínky, vzniká tím jeho nadbytečnost, a proto můţe dostat výpověď z organizačních důvodů. Ale za organizační změnu nemůţeme povaţovat záměr zaměstnavatele sníţit počet zaměstnanců. 45

46 Myslí se tím konkrétní zásah do organizační struktury, který má za následek, ţe uţ není potřebná práce toho kterého zaměstnance a zaměstnavatel tedy nemá moţnost přidělit dotčenému zaměstnanci odpovídající práci. V tomto případě můţe zaměstnanec po návratu z MD či RD dostat výpověď z důvodu uvedeného v 52 písm. c) ZP. Jen proto, ţe má zaměstnavatel na uvedeném pracovním místě dva zaměstnance s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, se nelze zbavit zaměstnance nastupujícího po MD či RD pro nadbytečnost. Stále častěji se setkáváme s rodiči, kteří se chtějí do pracovního procesu zapojit dříve neţ za běţné tři roky mateřské/rodičovské dovolené a jiţ dobu strávenou mimo zaměstnání vyuţívají k prohloubení kvalifikace. Zaměstnavatelé mohou nabídnout rodičům plán postupného návratu do zaměstnání, kdy je po individuální dohodě přijat scénář, podle kterého se rodič vrací na pracoviště. V úvahu připadá např. dohoda, kdy je první půlrok rodič zcela vázán péčí o potomka, ale dostavuje se na pravidelné organizační porady, v druhém půlroce pracuje na poloviční úvazek a od druhého roku pracuje na plný úvazek s flexibilní pracovní dobou. Zapojování osob na rodičovské dovolené Je vhodné pravidelně rodiče informovat o dění na pracovišti, např. formou e- mailového zpravodaje. Plné zapojení rodiče můţe být téţ podpořeno intenzivnějším vzděláváním po návratu do zaměstnání nebo nabídkou supervize, která rovněţ rychlejšímu zapracování napomáhá. Na některých pracovištích je zcela běţné, ţe zde děti s rodiči tráví určitý čas, i kdyţ nebyla zavedena ţádná speciální opatření. Prostupnost rodinného a pracovního prostředí lze u velké části pracovišť zvýšit vyčleněním prostoru pro kojení a přebalování, zavedením dětských koutků nebo provozem firemní školky. Nejméně náročnou moţností je uspořádání jednorázových akcí pro rodiče a děti Zdroj:Lenka Uvírová,2013, Návrat do práce po mateřské či rodičovské dovolené 46

47 Děti na pracovišti Riziko: Velký zájem o flexibilní pracovní opatření Doposud uskutečněné studie naznačují, ţe i přes početné nabídky flexibilních opatření ze strany zaměstnavatelů o ně ţádá relativně nízký počet zaměstnanců. Je však moţné, ţe v určitých sektorech bude poţadavků na flexibilní opatření více neţ je pro firmu uskutečnitelné. Problémům při uplatňování opatření je vhodné předejít zavedením kritérií pro výběr zaměstnanců, kteří mohou flexibilní opatření získat. Taková formální kritéria je vhodné začlenit přímo do interních předpisů organizace, jejich znění by mělo být diskutováno se zástupci odborů či reprezentace zaměstnanců. Moţnost uţívat flexibilních opatření můţe být omezena na určité typy práce či určité typy výkonů. Doporučuje se opatření konzultovat také s přímým nadřízeným zaměstnance, který o opatření ţádá. Pro různá flexibilní opatření (např. částečný úvazek, flexibilní pracovní doba, stlačený pracovní týden, práce na dálku aj.) mohou být vyţadována jiná kritéria. O nich by však měli být všichni zaměstnanci informování s dostatečným předstihem Nejčastější dotazy na nemocenské pojištění V ČR Započítává se doba vedení v evidenci Úřadu práce do 270 dnů potřebných pro získání nároku na peněžitou pomoc v mateřství? Nezapočítává, neboť nejde o dobu účasti na nemocenském pojištění ani o jinou dobu, kterou by bylo moţno zohlednit. Pro získání podmínky 270 dnů účasti na pojištění pro nárok na peněţitou pomoc v mateřství se započítávají jen doby účasti na pojištění (např. z důvodu trvání doby zaměstnání); z jiných dob se započítávají pouze doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři, jestliţe toto studium bylo úspěšně ukončeno a dále doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost ( 32 odst. 4 ZNP). Má nárok na peněžitou pomoc v mateřství občan vedený na Úřadu práce? Uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni na Úřadu práce, peněţitá pomoc v mateřství nenáleţí, neboť nejsou nemocensky pojištěni. Nárok na peněţitou pomoc v mateřství by vznikl pouze z ochranné lhůty ze skončeného zaměstnání a po splnění zákonem stanovených 47

48 podmínek. Ochranná lhůta pro nárok na peněţitou pomoc v mateřství činí 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, pokud zaměstnání skončilo v době těhotenství a pokud trvalo alespoň po tuto dobu. Trvalo-li po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání ( 15 odst. 1 a 2 ZNP). Momentálně jsem na rodičovské dovolené s dvouletým dítětem. Pokud bych otěhotněla ještě než opět nastoupím do zaměstnání, nebudu mít v rozhodném období žádný příjem. Z čeho se mi vypočítá peněžitá pomoc mateřství? Od ukončení VŠ (před 10 lety) jsem zaměstnaná u stejného zaměstnavatele. Nárok na peněţitou pomoc v mateřství se posuzuje ke dni vzniku sociální události, tj. nástupu na peněţitou pomoc v mateřství. Peněţitá pomoc v mateřství se stanoví z denního vyměřovacího základu a určí se tak, ţe se vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení (dále jen započitatelný příjem ) zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, který se sníţí o tzv. vyloučené dny. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němţ vznikla sociální událost, tj. nástup na peněţitou pomoc v mateřství. Podmínkou je, ţe v takto stanoveném období je započitatelný příjem a započitatelné dny (tzn. jiné neţ vyloučené dny). Není-li splněna výše uvedená podmínka, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němţ je jak započitatelný příjem, tak alespoň 30 kalendářních dnů, kterými se tento příjem dělí. Nelze-li určit předchozí kalendářní rok, který obsahuje započitatelný příjem a současně alespoň 30 kalendářních dnů, jimiţ by se dělil tento příjem, je denním vyměřovacím základem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němţ vznikla sociální událost. Budete-li přitom na tuto další PPM nastupovat do 4 let věku předchozího dítěte, je zaručeno, ţe tato další PPM nebude niţší neţ Vaše předchozí PPM. Dle 19 odst. 3 ZNP se totiţ za denní vyměřovací základ (dále jen DVZ) u zaměstnankyně, které za trvání téhoţ zaměstnání vznikne nárok na další peněţitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, povaţuje DVZ zjištěný pro výpočet předchozí peněţité pomoci v mateřství, pokud je vyšší neţ DVZ zjištěný pro výpočet další peněţité pomoci v mateřství ( 19 odst. 3 ZNP). Je možné pracovat při pobírání peněžité pomoci v mateřství? Peněţitá pomoc v mateřství nenáleţí za období, kdy je vykonávána činnost (zaměstnání) 48

49 zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je tato dávka poskytována. Poskytování peněţité pomoci v mateřství však nebrání výkon práce v jiném zaměstnání či výkon jiné výdělečné činnosti. Nyní jsem na mateřské dovolené, na kterou jsem nastoupila U svého zaměstnavatele jsem ukončila pracovní poměr dohodou, k Pokud bych po ukončení rodičovské dovolené (cca za 2, 3 roky) nastoupila na druhou PPM, mám na ní nárok a v jaké výši? Nárok na druhou peněţitou pomoc v mateřství z titulu předchozího zaměstnání Vám nevznikne. Mohl by Vám vzniknout totiţ pouze v tom případě, pokud byste nastoupila na druhou peněţitou pomoc v mateřství ještě v ochranné lhůtě, tj. 180 dnů od skončení zaměstnání, resp. do této lhůty by musel připadnout osmý aţ šestý týden před očekávaným dnem porodu. Ve Vašem případě Vám bude náleţet pouze rodičovský příspěvek ode dne porodu (pokud nevstoupíte do jiného zaměstnání, které by Vám zaloţilo účast na nemocenském pojištění). Rodičovský příspěvek není v kompetenci České správy sociálního zabezpečení. S dotazy týkajícími se rodičovského příspěvku je třeba se obracet na úřady státní sociální podpory, jimiţ jsou Úřady práce, které jsou plátci této dávky. Lékař mi určil termín porodu na Počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu mi připadl na Jelikož jsem se cítila dobře, rozhodla jsem se zůstat v zaměstnání o 2 týdny déle. Jak je to s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství? Podle platné právní úpravy nastává nástup na peněţitou pomoc v mateřství dnem, který pojištěnka určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na peněţitou pomoc v mateřství počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu ( 34 odst. 1 ZNP). Jestliţe počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadl na a vy jste si určila nástup na peněţitou pomoc v mateřství na dobu pozdější, např. na , podpůrčí doba, která činí 28 týdnů (37 týdnů při porodu dvou a více dětí) začíná nástupem na peněţitou pomoc v mateřství, tzn. jiţ K tomuto dni se také stanoví výše dávky, poskytována však bude od skutečného nástupu na mateřskou dovolenou, tj. od a náleţí do vyčerpání podpůrčí doby, a to do (kdy uplyne doba 28 týdnů podpůrčí doby počítané od ). 49

50 Pobírám třetí rok rodičovský příspěvek a měla bych se vrátit zpět do zaměstnání. Jsem však nemocná. Mám nárok na nemocenské? Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud pracovní neschopnost vznikla dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno (ust. 28 odst. 5 ZNP). V době čerpání rodičovské dovolené z původního zaměstnání nemocenské tedy nenáleţí (neboť zde pojištěnce neuchází příjem, který má nemocenské nahradit). Pokud je však pojištěnka po skončení rodičovské dovolené v den plánovaného návratu do zaměstnání v pracovní neschopnosti, je jiţ situace jiná (příjem ze zaměstnání uchází) a dávka při splnění zákonných podmínek náleţí. Vznikne mi nárok na ošetřovné z důvodu péče o dítě v době, kdy pracuji a zároveň pobírám rodičovský příspěvek? Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliţe jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněţité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. Pokud jste při pobírání rodičovského příspěvku nastoupila do zaměstnání a onemocnělo vám dítě, máte nárok na ošetřovné, i kdyţ pobíráte rodičovský příspěvek. Dotazy získány na 50

51 6. Seznam použité literatury GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2.vyd. Brno: MU a nakladatelství Doplněk Brno, 2000.s Winston Churchill, Curych, 19.září 1946 Zemánek Josef, Ing. Instantní ekonomie nejen pro začátečníky.1.vyd. nakladatelství Computer Media, 2010 ESPING-ANDERSEN, Gøsta: The Three Worlds of Welfare Capitalism. New Jersey: Princeton University Press ISBN TITMUSS Richard M.: The Philosophy of welfare: selected writings of Richard M. Titmuss. Editor Brian Abel-Smith and Kay Titmuss. London: Allen a Unwin POTŮČEK, Martin: Sociální politika. Praha: SLON ISBN X Matějková, B., Paloncyová, J. (2005): Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Masarykova univerzita v Brně pro VÚPSV, Brno, ISBN

52 7. Elektronické dokumenty Zdroj: 52

53 8. Přílohy Příloha č. 1 Zákoník práce paragraf Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte (1) Právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou má téţ zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo dítě, jehoţ matka zemřela; rozhodnutím příslušného orgánu se rozumí rozhodnutí, které se povaţuje za rozhodnutí o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů pro účely státní sociální podpory 68). (2) Mateřská dovolená podle odstavce 1 se poskytuje zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů, a převzala-li zaměstnankyně 2 nebo více dětí, po dobu 31 týdnů, nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne věku 1 roku. (3) Rodičovská dovolená podle odstavce 1 se poskytuje ode dne převzetí dítěte aţ do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let; zaměstnankyni, která čerpala mateřskou dovolenou podle odstavce 2, se rodičovská dovolená poskytuje aţ po skončení této mateřské dovolené. Bylo-li dítě převzato po dosaţení věku 3 let, nejdéle však do 7 let jeho věku, přísluší rodičovská dovolená po dobu 22 týdnů. Při převzetí dítěte před dosaţením věku 3 let tak, ţe by doba 22 týdnů uplynula po dosaţení 3 let věku, se rodičovská dovolená poskytuje do uplynutí 22 týdnů ode dne převzetí dítěte. 68) 7 odst. 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 53

54 Příloha č. 2 Zákoník práce paragraf Společné ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené (1) Mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou zaměstnankyně a zaměstnanec oprávněni čerpat současně. (2) Jestliţe dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a zaměstnanec nebo zaměstnankyně zatím nastoupí do práce, přeruší se tímto nástupem mateřská nebo rodičovská dovolená; její nevyčerpaná část se poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte z ústavu do své péče, ne však déle neţ do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. (3) Jestliţe se zaměstnankyně nebo zaměstnanec přestane starat o dítě, a dítě bylo z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakoţ i zaměstnankyni nebo zaměstnanci, jejichţ dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných neţ zdravotních důvodů, nepřísluší mateřská nebo rodičovská dovolená po dobu, po kterou o dítě nepečují. (4) Jestliţe dítě zemře v době, kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo zaměstnanec na rodičovské dovolené, poskytuje se mateřská nebo rodičovská dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku. 54

55 Příloha č. 3 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje nemocenské pojištění (dále jen "pojištění") pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí téţ posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. (2) Pojistné na pojištění upravuje zvláštní právní předpis 1). (3) Tento zákon se pouţije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo pouţitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojištění 2). 1) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. 3 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se povaţuje téţ fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta ( 15), uplatňuje nárok na dávku pojištění (dále jen "dávka") nebo dávku pobírá, b) zaměstnavatelem právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační sloţka státu, v níţ jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, sluţební 55

56 Příloha č. 4 úřad, v němţ je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní sluţby, věznice a vazební věznice (dále jen "věznice"), v nichţ vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichţ vykonává zabezpečovací detenci osoba zařazená do práce, a útvary, sloţky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů 3) sluţební příjem nebo vojákům z povolání 4) plat, popřípadě organizační sloţky státu nebo právnické osoby, v nichţ jsou k plnění sluţebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání, (dále jen "sluţební útvar"), c) sídlem zaměstnavatele 1. u právnické osoby její sídlo nebo sídlo její organizační sloţky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci; sídlem organizační sloţky se rozumí adresa jejího umístění, 2. u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu 5), a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu 6) v České republice; u osoby, která nemá hlášený ani trvalý pobyt v České republice, místo jejího podnikání na území České republiky a v případě, ţe taková osoba na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu zaměstnance, místo výkonu práce těchto zaměstnanců, 3. u organizační sloţky státu a sluţebního úřadu jejich sídlo stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným předpisem, d) mzdovou účtárnou útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační sloţky státu, ve kterém je vedena evidence platů, e) započitatelným příjmem příjem, který se podle zvláštního právního předpisu 1) zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, f) dosaţeným příjmem započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce, g) zaměstnáním činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, ze které mu plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů podle právního předpisu upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, h) osobou samostatně výdělečně činnou fyzická osoba povaţovaná za osobu samostatně výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu 7), 56

57 Příloha č. 5 i) samostatnou výdělečnou činností činnost povaţovaná za samostatnou výdělečnou činnost pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu, a to včetně spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti 8), j) pojištěnou činností zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění, samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatně výdělečně činná na základě výkonu této činnosti přihlásila k účasti na pojištění, a zaměstnání zahraničního zaměstnance, pokud se přihlásil k účasti na pojištění, k) podpůrčí dobou doba, po kterou má být podle tohoto zákona vyplácena dávka, l) sociální událostí, s níţ tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény 9), vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněţitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné sluţební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné sluţební místo, m) porodem takové ukončení těhotenství, při kterém je do matriky narození zapsáno narození dítěte, n) domáckým zaměstnancem zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují, o) smluvním zaměstnancem zaměstnanec zaměstnavatele, jehoţ sídlo je na území státu, s nímţ Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (dále jen "zahraniční zaměstnavatel"), je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele, p) smluvním zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má ve smyslu písmene c) sídlo na území České republiky a u níţ jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele povaţovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli, q) zahraničním zaměstnancem zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, je-li činný v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, r) státem, s nímţ Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, mimo těchto států téţ členské státy Evropské unie, 57

58 Příloha č. 6 s) členským státem Evropské unie téţ stát, který není členem Evropské unie, avšak aplikuje předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 10), t) mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení smlouva o sociálním zabezpečení, která obsahuje ustanovení o pouţívání právních předpisů při výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu, u) neplatilo, v) domácností společenství fyzických osob, které spolu trvale ţijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, w) prací práce, pracovní nebo obdobná činnost, funkce nebo sluţba, x) dobou zaměstnání období od počátku výkonu činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele do konce období, v němţ tato činnost měla nebo mohla být vykonávána. 1) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 361/2003 Sb., o sluţebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 5) 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 6) 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) 9 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 8) 9 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. Nařízení Evropského parlament 58

59 u a Rady (ES) č. 987/2009. Příloha č. 7 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 5-7. Příjemci rodičovského příspěvku podle pohlaví Parental allowance recipients by sex SOCIAL SECURITY Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (OkStat) Source: Ministry of Labour and Social Affairs of the CR (OkStat) Průměrný měsíční počet příjemců rodičovského příspěvku za rok Územní jednotka Average monthly amount of parental allowance recipients (trvalé bydliště příjemce) Territorial unit - Region (permanent residence of the recipient) ženy Women muži Men celkem Total ženy Women muži Men celkem Total ženy Women muži Men celkem Total Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Ostatní Celkem ČR / CR, total Pozn.: Počet příjemců je dán počtem řádně vyplacených dávek za sledované období bez ohledu na okamžik výplaty. Note: The number of recipients is given by number of paid allowances for the reference period regardless the moment of payment. Další podmínky použití dat ČSÚ: - statistické údaje jsou zveřejňovány v souladu se Zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění, - v případě šíření dat ČSÚ vzniká povinnost uvést podmínky této licence, nejlépe přímým odkazem na tuto webovou stránku, - pravidla upravující opakované použití dokumentů ČSÚ neplatí pro dokumenty, na něž se vztahují práva duševního vlastnictví třetích stran, - ČSÚ se zříká odpovědnosti za případné škody způsobené v důsledku používání dat z internetových stránek ČSÚ nebo externích stránek, na které se zde o - ČSÚ si vyhrazuje právo z provozních nebo odborných důvodů dočasně omezit přístup k těmto informacím i bez předchozího upozornění. 59

60 OBYVATELSTVO Příloha č. 8 POPULATION 2.9. Živě narození Live births Pramen / Source : Eurostat, 10/01/2014 Na obyvatel Per inhabitants Země Country EU 28 14,0 12,4 10,6 1) 10,4 1) 10,7 1) 10,7 1,2) 10,4 1,2) 10,4 EU 28 EU 27 14,0 12,4 10,6 1) 10,4 1) 10,7 1) 10,7 1,2) 10,4 1,2) 10,4 EU 27 Eurozóna 17 13,2 11,7 10,7 1) 10,3 1) 10,3 1) 10,3 1,2) 10,1 1,2) 10,0 Euroarea 17 v tom: incl.: Belgie 12,6 12,4 11,4 11,4 11,8 11,9 1,2) 11,6 1) 11,4 Belgium Bulharsko 14,5 12,1 9,0 9,2 10,9 10,2 9,6 9,5 Bulgaria Česká republika 14,9 12,6 8,9 10,0 11,3 11,2 10,4 10,3 Czech Republic Dánsko 11,2 12,3 12,6 11,9 11,4 11,4 10,6 10,4 Denmark Estonsko 15,0 14,2 9,5 10,6 11,8 11,8 11,0 10,6 Estonia Finsko 13,2 13,1 11,0 11,0 11,3 11,4 11,1 11,0 Finland Francie.. 13,3 12,8 1) 12,8 1) 12,9 1) 12,6 1) 12,6 France Chorvatsko 14,8 11,6 9,8 9,9 10,4 10,1 9,6 9,8 Croatia Irsko 21,7 15,1 14,4 14,8 16,7 16,5 16,2 15,7 Ireland Itálie 11,3 10,0 9,5 1) 9,5 1) 9,5 1) 9,3 1) 9,0 1,2) 9,0 Italy Kypr 20,4 18,3 12,2 11,2 11,9 11,8 11,3 11,8 Cyprus Litva 15,2 15,4 9,8 8,9 10,2 9,9 10,0 10,2 Lithuania Lotyšsko 14,1 14,2 8,6 9,8 10,3 9,4 9,1 9,8 Latvia Lucembursko 11,4 12,9 13,1 11,5 11,3 11,6 10,9 2) 11,3 Luxembourg Maďarsko 13,9 12,1 9,6 1) 9,7 1) 9,6 1) 9,0 1) 8,8 2) 9,1 Hungary Malta 17,7 15,2 11,5 9,6 9,8 9,4 10,0 9,8 Malta Německo 11,1 11,4 9,3 8,3 8,1 8,3 8,1 1,2) 8,4 Germany Nizozemsko 12,8 13,2 13,0 11,5 11,2 11,1 10,8 10,5 Netherlands Polsko 19,6 14,4 2) 9,9 1) 9,5 1) 10,9 1) 10,8 2) 10,1 10,0 Poland Portugalsko 16,2 11,7 11,7 10,4 9,4 9,6 9,2 8,5 Portugal Rakousko 12,0 11,8 9,8 9,5 9,1 9,4 9,3 9,4 Austria Rumunsko 17,9 13,6 10,4 10,4 10,9 10,5 9,7 10,0 Romania Řecko 15,4 10,1 9,5 1) 9,7 1) 10,5 1) 10,1 2) 9,6 9,0 Greece Slovensko 19,1 15,1 10,2 10,1 11,4 11,2 11,3 10,3 Slovakia Slovinsko 15,7 11,2 9,1 9,1 10,7 10,9 10,7 10,7 Slovenia Spojené království 13,4 13,9 11,5 1) 12,0 1) 12,7 1) 12,9 1) 12,8 1) 12,8 United Kingdom Španělsko 15,3 10,3 9,9 10,6 10,6 10,4 10,1 9,7 Spain Švédsko 11,7 14,5 10,2 11,2 12,0 12,3 11,8 11,9 Sweden Ostatní země Other countries Bělorusko.. 9,4 9,3 11,4 11,4 11,5 12,2 Belarus Bývalá jugoslávská Former Yugoslav 21,0 18,8 14,5 11,0 11,5 11,8 11,1 11,4 republika Makedonie Republic of Macedonia Island 19,8 18,7 15,3 14,4 15,8 15,4 14,1 14,1 Iceland Lichtenštejnsko 15,4 13,2 12,9 11,0 11,4 9,1 10,9 9,7 Liechtenstein Norsko 12,5 14,4 13,2 12,3 12,8 12,6 12,2 12,0 Norway Ruská federace.. 8,6 10,2 12,4 12,6 12,6. Russian Federation Švýcarsko 11,7 12,5 10,9 9,8 10,1 10,3 2) 10,2 10,3 Switzerland Turecko.. 20,2 18,9 17,5 16,9 16,7 17,0 Turkey Ukrajina.. 7,9 9,1 11,2 10,9 11,0 11,5 Ukraine 1) Provizorní údaje 2) Přerušení časové řady 1) 2) Provisional Break in time series 60

61 OBYVATELSTVO POPULATION Přirozený přírůstek obyvatel Natural increase of population Pramen / Source : Eurostat, 10/01/2014 Na obyvatel Per inhabitants Země Country EU 28 3,4 1,9 0,6 1) 0,6 1) 1,0 1) 1,0 1,2) 0,8 1,2) 0,4 EU 28 Eurozóna 17 2,9 1,7 1,1 1) 1,0 1) 1,0 1) 1,0 1,2) 0,8 1,2) 0,3 Euroarea 17 v tom: incl.: Belgie 1,1 2,0 1,1 1,6 2,1 2,3 1,2) 2,2 1) 1,7 Belgium Bulharsko 3,4-0,4-5,1-5,5-3,6-4,7-5,1-5,5 Bulgaria Česká republika 1,8 0,1-1,8-0,6 1,0 1,0 0,2 0,0 Czech Republic Dánsko 0,3 0,5 1,7 1,7 1,4 1,6 1,2 1,0 Denmark Estonsko 2,7 1,8-3,9-2,2-0,2 0,0-0,4-1,0 Estonia Finsko 3,9 3,1 1,4 1,9 2,0 1,9 1,7 1,4 Finland Francie 3) 4,7 3) 4,2 4,4 4,3 1) 4,3 1) 4,4 1) 4,3 1) 3,8 France Chorvatsko 3,9 0,7-1,5-2,2-1,8-2,0-2,3-2,3 Croatia Irsko 11,9 6,2 6,1 8,0 10,4 10,4 10,0 9,5 Ireland Itálie 1,5 0,5-0,2 1) -0,2 1) -0,3 1) -0,3 1) -0,8 1,2) -1,3 Italy Kypr 11,1 10,0 4,5 3,8 5,5 5,7 4,8 5,2 Cyprus Litva 4,7 4,6-1,4-4,3-3,1-3,7-3,6-3,5 Lithuania Lotyšsko 1,4 1,2-5,0-4,9-3,7-4,9-4,7-4,5 Latvia Lucembursko 0,2 3,0 4,5 3,8 4,0 4,2 3,5 2) 4,0 Luxembourg Maďarsko 0,3-1,9-3,7 1) -3,8 1) -3,4 1) -4,0 1) -4,1 2) -3,9 Hungary Malta 7,5 7,4 3,8 1,8 2,0 2,1 2,2 1,7 Malta Německo -1,1-0,2-0,9-1,8-2,3-2,2-2,3 1,2) -2,4 Germany Nizozemsko 4,7 4,6 4,2 3,2 3,1 2,9 2,7 2,1 Netherlands Polsko 9,7 4,1 2) 0,3 1) -0,1 1) 0,9 1) 0,9 2) 0,3 0,0 Poland Portugalsko 6,5 1,4 1,4 0,2-0,5-0,4-0,6-1,7 Portugal Rakousko -0,2 1,0 0,2 0,4-0,1 0,2 0,2-0,1 Austria Rumunsko 7,5 2,9-0,9-1,9-1,7-2,3-2,7-2,7 Romania Řecko 6,3 0,8-0,2 1) 0,2 1) 0,9 1) 0,5 2) -0,4-1,5 Greece Slovensko 8,9 4,8 0,5 0,2 1,5 1,3 1,7 0,6 Slovakia Slovinsko 5,8 1,9-0,2-0,3 1,5 1,8 1,6 1,3 Slovenia Spojené království 1,6 2,7 1,2 1) 2,3 1) 3,7 1) 3,9 1) 4,0 1) 3,8 United Kingdom Španělsko 7,5 1,8 0,9 1,8 2,4 2,3 1,8 1,0 Spain Švédsko 0,6 3,4-0,3 1,1 2,3 2,7 2,3 2,2 Sweden Ostatní země Other countries Albánie 20,1 19,5 11,4 7,2.... Albania Arménie.. 3,2 3,5 5,2 5,2 4,7. Armenia Bělorusko.. -4,1-5,3-2,7-3,1-2,7-1,1 Belarus Černá Hora.. 6,1 2,4 4,4 2) 2,9 2,2 2,5 Montenegro Island 13,1 12,0 8,8 8,2 9,5 9,1 7,9 8,0 Iceland Lichtenštejnsko 8,5 6,4 5,5 4,8 5,0 2,5 4,0 3,6 Liechtenstein Norsko 2,4 3,5 3,4 3,4 4,2 4,1 3,8 3,6 Norway Ruská federace.. -6,5-5,9-1,8-1,7-0,9. Russian Federation Srbsko.. -4,0-4,6-4,6-4,8 2) -5,2-4,9 Serbia Švýcarsko 2,3 3,0 2,2 1,6 2,0 2,3 2) 2,4 2,2 Switzerland Turecko.. 14,1 12,6 12,4 11,9 11,7 12,0 Turkey Ukrajina.. -7,6-7,6-4,2-4,4-3,6-3,1 Ukraine 1) Provizorní údaje 2) Přerušení časové řady 3) Metropolitní Francie 61 1) 2) 3) Provisional Break in time series Metropolitan France

62 Příloha č. 10 Potvrzení o zdravotním stavu pro účely přerušení výplaty peněžité pomoci v mateřství a nároku pojištěnce (otce) na peněžitou pomoc v mateřství ( 67 zákona č. 187/2006 Sb., v platném znění) Podle mého lékařského vyšetření nemůže pan(í) jméno a příjmení rodné číslo..pro závažné dlouhodobé onemocnění pečovat bydliště-přesná adresa o dítě.. narozené dne.po dobu.. jméno a příjmení od-do* Datum..... razítko poskytovatele zdravotních služeb, jmenovka a podpis ošetřujícího lékaře * pokud v době vystavení potvrzení není ještě známa skutečná doba, po kterou nebude moci osoba o dítě pečovat, uvede se předpokládaná doba v týdnech nebo měsících 62

63 63 Příloha č. 11

64 64 Příloha č. 12

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV.

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah Teoretická část... 3 Pojmy... 3 Dávky... 4 Správa... 5 Doporučení... 5 Praktická část... 6 2 Teoretická část nemocenské pojištění upraveno zákonem

Více

Mateřská a rodičovská dovolená ve státech Evropské unie

Mateřská a rodičovská dovolená ve státech Evropské unie Bankovní institut vysoká škola Praha Práva a veřejné správy Mateřská a rodičovská dovolená ve státech Evropské unie Bakalářská práce Autor: Kateřina Čapková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce, 2013 Mgr. Michael Martinek, Th.D. TEMATICKÉ OBLASTI Právo na rodinu Manţelství, rozvody, registrované partnerství Ochrana práv dítěte (sanace

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

KOMPROMISNÍ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-14

KOMPROMISNÍ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-14 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví 11. 2. 2010 2008/0193(COD) KOMPROMISNÍ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-14 Návrh zprávy (PE430.593v01-00) Zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

E U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov 19.2.2009

E U R E S. EURopean Employment Services. Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov 19.2.2009 E U R E S EURopean Employment Services 19.2.2009 Hana Pořízková, EURES poradce, Úřad práce Brno-venkov EURES Evropské služby zaměstnanosti Systém propojující veřejné služby zaměstnanostičlenských států

Více

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu

Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Poskytování rodinných přídavků a sirotčích důchodů studentům v obecném kontextu Doplněk k informaci Finanční pomoc studentům ve vybraných zemích Zpracoval: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, oddělení

Více

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011

Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Průvodce změnami v rodičovských dávkách od 1. ledna 2011 Obsah: 1. Porodné 2. Peněžitá pomoc v mateřství 3. Rodičovský příspěvek 4. Daňová sleva na dítě 5. Sociální příspěvek 6. Jak klesne rodičovský příspěvek

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.4. Práce a vzdělávání 13. Pracovní témata k zaměstnání v EU Mgr. Zuzana Válková

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ AKTUÁLNÍ OTÁZKY RODINNÉ POLITIKY ETF Pastorační a sociální práce VOŠ Jabok 2014 Mgr. Michael Martinek, Th.D. RODINNÁ POLITIKA NENÍ SOCIÁLNÍ POLITIKA! Sociální politika: řeší situace potenciálního nebo

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie

Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Nároky na rodinné dávky v rámci Evropské unie Eurocentrum Praha Mgr. Gabriela Obermannová Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor rodiny a dávkových systémů Obsah Definice rodinných dávek Rodinné dávky

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 393/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 393/0 Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým

Více

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory Tyto dávky najdeme v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Kde lze o dávky SSP požádat? O dávky SSP se žádá na pracovištích úřadů

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Překážky v práci. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRACOVNÍ PRÁVO. Překážky v práci. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz PRACOVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pojem překážek v práci právem uznaná nemožnost nebo obtížnost plnění základních pracovních povinností, v důsledku nichž zaměstnanec nekoná

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii

Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Podmínky, preference a realita Věra Kuchařová Obsah příspěvku A. Fakta o rozsahu rodičovské péče v ČR a Francii B. Strukturální a institucionální podmínky

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Státní správu podle tohoto zákona vykonávají od 1.4.2004

Více

beze změny beze změny beze změny beze změn beze změn

beze změny beze změny beze změny beze změn beze změn Země Doba během vyslání Bydlení Školné pro sourozence Platové aranžmá Belgie 3 měsíce lze připočíst a vybrat dovolenou (i zbylou z předešlého roku) y y y Dánsko max 6 měsíců plat plně zachován, zastaveny

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.

Více

VY_32_INOVACE_DEP2_7

VY_32_INOVACE_DEP2_7 Název projektu: Za hranice všednosti Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0377 Škola: Gymnázium Kroměříž Autor: Mgr. Evžen Petřík Ročník: septima Tematický okruh: Moderní doba II. VY_32_INOVACE_DEP2_7

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 32 Mzdový předpis Příloha č.1 Tarifní stupnice Příloha č.2 Prémie za splnění prémiových úkolů 2014 Úvodní

Více

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení. PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27.

PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. PŘÍLOHA X ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY (Čl. 70 odst. 2 písm. c) BELGIE a) Příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. února 1987) b) Zaručený příjem pro starší osoby (zákon ze dne 22. března

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Polská ZŠ Dr. Olszaka 156, Karviná- Fryštát 6. 9. tř. Sekce Předmět

Více

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601

EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601 EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ Viz. Pokyny na straně 3 Nařízení v oblasti sociálního zabezpečení ( 1 ) E 601 ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝŠE PŘÍJMU OBDRŽENÉHO V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ, Ž JE KOMPETENTNÍ

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

P O T V R Z E N Í. 8. Druh pracovního vztahu :. ... ... Potvrzení zaměstnavatele

P O T V R Z E N Í. 8. Druh pracovního vztahu :. ... ... Potvrzení zaměstnavatele P O T V R Z E N Í o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci: I. POMĚRY OSOBNÍ A RODINNÉ: 1. Jméno a příjmení:........ 2. Datum narození:...

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dávky v roce 2011. INFO OS ZPTNS 1/2011 Předsedům VZO. MOTTO: Nejsme spořitelna, jsme pojišťovna. Vážené kolegyně, vážení kolegové, Předsedům VZO Dávky v roce 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, letošní první číslo přináší přehled dávek, které budou poskytovány v roce 2011 včetně souvisejících údajů. Věřím, že tyto informace Vám

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07 Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

JAK ODEJÍT NA MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU......a jak se z ní vrátit zpět do zaměstnání!

JAK ODEJÍT NA MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU......a jak se z ní vrátit zpět do zaměstnání! JAK ODEJÍT NA MATEŘSKOU A RODIČOVSKOU DOVOLENOU......a jak se z ní vrátit zpět do zaměstnání! KDY SE ODCHÁZÍ NA MATEŘSKOU? VÝPOČET A PODÁNÍ ŽÁDOSTI Mateřská dovolená je zákoníkem práce stanovena na 28

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání

Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce. 1. setkání Komplexní pomoc lidem s epilepsií při vstupu na trh práce 1. setkání Úvod Představení lektorů + účastníků Co je to job klub? Co je to, počet a délka, oslovování Historie Co Vám job klub může dát? Co očekáváte

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

2. Jakým způsobem je možné uzavřít pojistnou smlouvu? 3. Typněte si jaký je podíl uzavřeného životního a neživotního pojištění v ČR a ve světě.

2. Jakým způsobem je možné uzavřít pojistnou smlouvu? 3. Typněte si jaký je podíl uzavřeného životního a neživotního pojištění v ČR a ve světě. Pracovní list č. 3. 1. Jaké pojištění využívá vaše rodina? Co všechno si pojistíte vy, až budete výdělečně činní a proč? 2. Jakým způsobem je možné uzavřít pojistnou smlouvu? 3. Typněte si jaký je podíl

Více

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce

Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Zaměstnávání zahraničních pracovníků z hlediska úřadu práce Mgr. Lenka Navrátilová, Petra Jandová, Úřad práce Brno-město Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve vědě a výzkumu; 11.3.2010 1 TRH PRÁCE

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 12ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - pěstoun, poručník 1) nebo osoba, která má zájem stát

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

90 let sociálního pojištění v České republice

90 let sociálního pojištění v České republice 90 let sociálního pojištění v České republice 25 let existence České správy sociálního zabezpečení JUDr. Simona Urbánková, Brno, 12. 5. 2015 Obsah 1. Historický úvod 2. Zákon č. 221/1924 Sb. 3. Vývoj sociálního

Více

Přehled sociálních dávek v roce 2009

Přehled sociálních dávek v roce 2009 Přehled sociálních dávek v roce 2009 27.12.08 - http://www.blesk.cz/clanek/106266/prehled-socialnich-davek-v-roce-2009.html Český sociální systém procházel v uplynulých dvou letech výraznými změnami. Rok

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Státní sociální podpora. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Státní sociální podpora. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minumu Základní

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více