Interpretace životní situace romských dětí

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Interpretace životní situace romských dětí"

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií Katedra Sociální politiky a sociální práce Interpretace životní situace romských dětí Interpretace odborníků týkající se životní situace spojené se zvládáním výchovně vzdělávacího procesu romských dětí žijících v sociálně vyloučených lokalitách Magisterská diplomová práce Bc. Martina Jeřábková

2 Brno 2014

3 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Interpretace ţivotní situace romských dětí Interpretace odborníkŧ týkající se ţivotní situace spojené se zvládáním výchovně vzdělávacího procesu romských dětí ţijících v sociálně vyloučených lokalitách Diplomová práce Vedoucí diplomové práce PhDr. Imrich Vašečka Ph.D. Student Bc. Martina Jeřábková

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Interpretace ţivotní situace romských dětí vypracovala samostatně. Veškeré zdroje informací, které jsem v práci pouţila, jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenŧ a literatury. Ve Vraclavi dne Bc. Martina Jeřábková

5 Poděkování Na tomto místě bych velice ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce PhDr. Imrichu Vašečkovi Ph.D. za jeho pomoc, cenné rady, ochotu a trpělivost při tvorbě této práce. Dále děkuji všem respondentŧm za čas a ochotu ke spolupráci, především Mgr. Petře Podmajerské a Mgr. Markétě Březinové. Děkuji

6 OBSAH Čestné prohlášení... 1 Poděkování... 2 Úvod... 6 Teoretická část Interpretace Výchovně vzdělávací proces Podmínky výchovně vzdělávacího procesu Podmíněnost výchovně vzdělávacího procesu Shrnutí Životní situace Reflexivní životní zvládání Shrnutí Životní situace romského dítěte Rodinné prostředí Romská rodina a její výchova Sociální vyloučení Školní prostředí Kultura školy Klima školy Pedagog Kolektiv třídy Funkce školy Romské dítě při nástupu do školy Předškolní vzdělávání Shrnutí problematiky výchovně vzdělávacího procesu romských dětí Metodologická část Metodologie výzkumu Cíle diplomové práce Symbolický cíl Aplikační cíl Poznávací cíl Základní výzkumná otázka (ZVO):... 50

7 Dílčí výzkumné otázky (DVO): Operacionalizace dat Výzkumná strategie Technika sběru dat Konstrukce vzorku Realizace postupu sběru a zpracování dat Etický kontext výzkumu Analytická část Analýza a interpretace výzkumu Jak pedagogové interpretují vliv rodinného prostředí na výchovně vzdělávací proces? Životní podmínky dítěte v rodině Výchova v rodině Přístup rodičů ke škole a jejím požadavkům Předpoklady dítěte zvládat výchovně vzdělávací proces Jak sociální pracovníci interpretují vliv rodinného prostředí na výchovně vzdělávací proces? Životní podmínky dítěte v rodině Výchova v rodině Přístup rodičů ke škole a jejím požadavkům Předpoklady dítěte zvládat výchovně vzdělávací proces Jak pedagogové interpretují vliv prostředí školy na výchovně vzdělávací proces? Klima školy Kolektiv školní třídy Osobnost pedagoga Požadavky školy Jak sociální pracovníci interpretují vliv prostředí školy na výchovně vzdělávací proces? Kultura školy Požadavky školy Sociální pracovník Závěr Doporučení Použitá literatura

8 Odborné publikace Odborné články a stati Internetové zdroje Anotace Annotation Jmenný rejstřík Věcný rejstřík Přílohy Stať

9 Úvod Téma diplomové práce poukazuje na obtíţné zvládání výchovně vzdělávacího procesu romskými dětmi pocházejícími ze sociálně vyloučených lokalit. Předmětem zájmu jsou tak pouze ti Romové, kteří se ocitli v situaci sociálního vyloučení a ţijí v urbanistických prostorech, které lze souhrnně nazývat sociálně vyloučené lokality. Práce se zajímá o interpretace osob pracujících s těmito dětmi. Ţivot kaţdého jedince se odehrává v konkrétní společnosti - sociálním prostoru. Ten lze definovat ve smyslu obklopení člověka materiálním a duchovním prostředím. (Řezáč, 1998, s. 20) Dítěti školního věku se tak otevírá široký sociální prostor, v kterém svoji roli sehrává škola a sociálně kulturní zázemí dítěte zprostředkované především rodinou a nejbliţším okolím. V našem případě sociálně vyloučenou lokalitou. Přičemţ školní úspěchy romských dětí z těchto lokalit nebývají příliš velké. (Šotolová, 2008) To potvrzuje i Koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání (2009), která hovoří o tom, ţe děti ţijící v trvale znevýhodňujícím prostředí nedosahují naplnění svého vzdělávacího potenciálu. Vzdělání je přitom jedním z hlavních faktorŧ sociálně-ekonomické nerovnosti obyvatel těchto lokalit. (Bartoňová, 2010) Sociální vyloučení se tak stává transgenerační a situace dítěte se mŧţe jevit bezvýchodná. V takové situaci je dŧleţitá pomoc zvenčí zprostředkovaná pomáhajícími profesionály, kteří mají moţnost s dítětem pracovat a představovat pro něho motivaci k získání vzdělání jakoţto předpokladu odstraňování romské marginalizace. (Šotolová, 2008) K tomuto procesu mŧţe napomoci zvýšení míry koordinace činností jednotlivých institucí, které o děti pečují (sociálně-právní ochrana dítěte, poskytovatelé sociálních sluţeb, zdravotnická zařízení, pedagogickopsychologické poradenství, terénní sociální pracovníci, zdravotně sociální pracovníci, vzdělávací instituce, apod.) s cílem zabezpečit jejich komplexní a synergické pŧsobení. (Koncepce, 2009) Mezi odborníky, kteří s dětmi v této problematice běţně pracují, jsou řazeni pedagogové, pracovníci sociálně-právní ochrany dítěte, sociální pracovníci sluţeb poskytující péči/pomoc o cílovou skupinu, terénní pracovníci, kteří mají moţnost práce s dítětem, rodinou a celou komunitou v jejím přirozeném prostředí. 6

10 Moderní pojetí výchovy a vzdělávání ve školních institucích vyplývající z rámcového vzdělávacího plánu základních škol 1 se snaţí o inkluzi a všestrannou harmonii rozvoje kaţdého jedince. K tomu přispívá počáteční diagnostika potřeb a moţností dítěte. Zaloţená na komplexním posouzení, díky kterému mŧţe výchovně vzdělávací proces směřovat k plnému rozvoji a moţnému budoucímu zlepšení stávajících ţivotních podmínek romských dětí ţijících v sociálně vyloučených lokalitách. Předpokladem vhodnosti přístupu a spolupráce institucí je poznání ţivotní situace dítěte. Hlavním zájmem práce se tak stává základní výzkumná otázka: Jak odborníci (pedagogové a sociální pracovníci) interpretují ţivotní situaci romských dětí ţijících v sociálně vyloučených lokalitách při zvládání výchovně vzdělávacího procesu? Předkládaná práce je rozdělena do tří částí (konceptualizace, metodologie a interpretace výzkumu). První část se věnuje stručnému definování teoretických pojmŧ výchovně vzdělávací proces a ţivotní situace. Na základě výchozích definic, je charakterizována ţivotní situace dítěte ve vztahu ke školnímu výchovně vzdělávacímu procesu. Metodologická část popisuje výběr výzkumné strategie, výzkumné metody a operaionalizaci. V empirické části dochází k interpretaci výzkumu. Výsledky nabízí souhrn zkušeností pedagogŧ a sociálních pracovníkŧ, míru spolupráce mezi institucemi, výklad problematiky romského vzdělávání a návrhy na moţná řešení. Závěry výzkumu reflektují doporučení k řešení pojednávaného problému. 1 RVP - Rámcový vzdělávací plán pro základní školy v příloze č. 1. 7

11 Teoretická část 1 Interpretace Práce primárně neposuzuje ţivotní zvládání dětí, děje se tomu aţ sekundárně na základně zprostředkovaných interpretací odborníkŧ. Před započetím analytické části práce je tedy nutné vyjasnit stěţejní pojmy jako je výchovně vzdělávací proces, ţivotní situace, ale především je nezbytné předloţit vnímání pojmu interpretace, jako výchozího pojetí analytické části. Interpretaci lze charakterizovat jako: Více či méně sloţitou, abstraktní, obsaţnou, určitou, neboť samotný termín interpretace je vágní a víceznačný. Slovy autora: interpretace se špatně interpretuje. (Herméren, 1983, In: Niederle, 2002, s. 184) Termín interpretace pochází z latinského slovesa interpretari, coţ znamená rozumět, vykládat, vysvětlovat. (Šenková, 1996, s. 64) Pojem interpretace je moţné uţít jak pro označení poznávací a vysvětlovací procedury, tak i k označení samotného výsledku výkladu, interpretačního závěru. V prvním kontextu je pojem uţíván především v rámci interpretativní sociologie pro označení toho, jak aktér, účastník sociálního ţivota rozumí tomu, co dělají jiní lidé, co jiní lidé vytvořili a všemu ostatnímu, co jej obklopuje, s čím přichází do styku a má tedy pro něj nějakou dŧleţitost, zejména určité specifické uspořádání lidí, věcí a symbolŧ v konkrétním prostoru a čase, jakoţ i pro označení zpŧsobŧ, jimiţ aktér tohoto porozumění sociálnímu světu dosahuje. Druhý kontext je označením významŧ přikládaných elementŧm nějaké teorie nebo datŧm získaným empirickým výzkumem. (Linhart, 1996) Díky tomu je interpretace i základním pojmem metodologie humanitních a společenských věd. Stala se tak nástrojem zpracování jejich dat a poznatkŧ. Dŧvodem je kvalitativní charakter výkladu, který popisuje jevy, přesněji a adekvátněji neţ kvantifikující metody. Jak uvádí (Černík, Viceník, 2005, s. 7): Specifickým předmětem humanitních věd je lidské konání (jeho motivy, záměry a cíle), které je podmíněné povahou lidských sociálních systémů a jejich artefaktů; jejich klíčovou metodou je humanitní interpretace. 8

12 Pod pojmem humanitní interpretace lze sledovat hledání odpovědi na následující otázky: Proč osoba X zamýšlela (respektive učinila) to a to? nebo Proč osoba X dala výtvoru své činnosti takové a takové vlastnosti? Hledání významu v jeho nejširším kontextu a snaha porozumět mu, se tak stává cílem interpretace většiny společenských a humanitních věd. (Černík, Viceník, 2005, s. 155) Tyto významy jsou sociálně podmíněné. Odráţejí očekávání jedince vycházející z prostředí, v němţ se socializuje. Interpretace vedle nalezení svého místa v metodologii se stala jiţ dříve objektem zájmu řady vědních oborŧ, který její metodologickou aspiraci předurčil. Za jeden z významných oborŧ věnující se pojmu interpretace lze povaţovat sociologii. Především pak jiţ zmíněnou interpretativní sociologii. Ta netvoří jednotnou školu. Mezi příklady pro nás zajímavých směrŧ, které interpretativní sociologii obohacují lze uţít fenomenologickou sociologii a symbolický interakcionismus. Fenomenologická sociologie, zkoumá svět kaţdodennosti, svět běţných aktivit lidí, které zpravidla ani nenapadne tázat se po tom, je-li svět skutečně takový, za jaký ho povaţují. Fenomenologická sociologie vnímá zásadní odlišnost poznávání přírodního světa od světa lidí. Tento směr zajímá jak tento zároveň neproblematický a zároveň vysoce strukturovaný svět vzniká a čím je ve vědomí lidí udrţován. (Keller, 2005) Symbolický interakcionismus se zabývá významy, které lidské bytosti přikládají všemu v jejich okolí. Tyto významy nejsou vlastností samotných věcí, jsou produktem sociální interakce probíhající mezi členy společnosti. V prŧběhu nových interakcí mohou být pozměňovány a redefinovány. (Keller, 2005) Jinými slovy, svět, který nás obklopuje, je závislý na našem přístupu k němu. Lidé jsou aktivní bytosti, které při svých setkáváních navzájem vyjednávají podobu reality. Lidský svět je v tomto smyslu výtvorem těch, kdo v něm ţijí. Jedinci se tak stávají aktivními v interakcích se svým ţivotním prostředím. Při snaze o poznání je následně dŧleţití vnímat tyto interakce a jejich významy. Jedině tak je moţné reflexivně posoudit ţivotní situaci jedince. Přes tyto pojmy se dostáváme k jádru tématu naší práce. Ta se věnuje interpretacím vlastního posouzení ţivotní situace romských dětí. Specificky v rámci výchovně vzdělávacího procesu. Toto posouzení je zprostředkované pomáhajícím profesionály, kteří se při své práci s touto problematikou setkávají. 9

13 Při posouzení ţivotní situace není výsledkem práce shromáţdění dat o ţivotě klienta, ale interpretace těchto dat směřující k odhalení souvislostí spojených s reflexí ţivotního zvládání daného klienta. (Navrátil, 2009) To co v práci nazýváme daty, jsou ve skutečnosti vlastní interpretace interpretací jiných lidí, (Geertz, 2000, s. 19) v kterých mohou být promítnuty znalosti, postoje, předpoklady daných informátorŧ. Pro moţná zkreslení je nutné hovořit o nezbytnosti reflexe, kterou se rozumí: Promýšlení, přehodnocování informací, myšlenek, pocitů i celkového porozumění, které se utvořilo během procesu posouzení. (Navrátil, Janebová, 2010, s. 20) Reflexe tak představuje uţitečnou cestu kontroly předpokladů a okolností, s nimiţ sociální pracovník operuje v rámci své práce s klienty. (Navrátil, Janebová, 2010, s. 24) Interpretace našich odborníkŧ k danému tématu nesou podstatnou informaci o významech, které vnímají a na které reagují během své práce. Ty napomáhají posouzení ţivotní situace a tak vedou k odhalení toho, co pomáhá, co brání, ale především co je moţné změnit nebo učinit při výchovně vzdělávacím procesu romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Takové analýze musí však předcházet následné vymezení základních pojmŧ. 10

14 2 Výchovně vzdělávací proces V práci věnujeme pozornost charakteristice ţivotní situace romských dětí ţijících v sociálně vyloučených lokalitách, které navštěvují základní školy a tak na ně pŧsobí výchovně vzdělávaní proces. Cílem kapitoly je určit činitele a výchozí faktory, jenţ během popisovaného procesu mají vliv na ţivotní zvládání těchto dětí. Výchovně vzdělávací proces je třeba chápat jako sloţitý sociální proces podmíněný mnoha faktory, které se v něm uplatňují a které určují jeho prŧběh a výsledek. Nejedná se o pouhé předávání znalostí a dovedností. (Čadílek, Loveček, 2005) Lze jej charakterizovat následovně: Výchovně vzdělávací proces lze charakterizovat jako záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení učebních aktivit ţáků, směřující k dosaţení stanovených výchovně - vzdělávacích cílů, tj. k osvojení soustavy vědomostí a dovedností, k rozvoji duševních a tělesných schopností a utváření osobnosti ţáka. (Nelešovská, Spáčilová, 1995, s. 34) K procesu dochází především ve výchovných institucích, tedy školách, mimoškolních institucích, ale samozřejmě také v rodině. (Vorlíček, 2000) Celý proces vychází ze základních pedagogických kategorií výchovy a vzdělávání. Definování obou pojmŧ bývá sloţité, samotní odborníci a autoři odborné pedagogické literatury se v jejich vymezení neshodují. Diskurs vzniká především na úrovni určení hierarchie obou pojmŧ. První ze základních kategorií je výchova. V obecné definici jí lze rozumět: Proces záměrného a soustavného formování osobnosti člověka. (Dohnalová, Malina, 2006) Smysl výchovy pak směřuje k pomoci vychovávanému získat základní vlastnosti, které ho uschopní k samostatnému a sociálně odpovědnému ţivotu. Které vlastnosti to jsou, závisí na povaze jedince, ale téţ na kultuře, v níţ ţije. Kaţdá kultura se sestává z určitého řádu a podmínek, jimiţ je jedinec obklopen, a kterým se podřizuje. (Jŧva, 1995) Kulturní podmínky a s nimi spojené společenské poţadavky je třeba vnímat za podstatné determinanty sledovaného procesu. Pŧsobení kultury mŧţe procesu napomáhat, ale taktéţ zabraňovat. Prvotní kulturní prostředí je pro dítě to, ve kterém vyrŧstá, v našem případě je to rodinné prostředí ovlivněné sociálním vyloučením. Druhým základním prostředím je pak škola a její kultura. Základní předpoklad 11

15 následného zvládání výchovně vzdělávacího procesu je podpora, spolupráce a doplňování obou prostředí. Formulaci základních poţadavkŧ na výchovu v demokratické společnosti předkládá příkladem Všeobecná deklarace lidských práv (1948). Tato výchova: Má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a skupinami rasovými i náboţenskými,.. (Jŧva, 1995, s. 26) Předloţené poţadavky jsou blízké obecným cílŧm výchovy. Ke kterým se konkrétněji vyjadřují King a Schneider. Autoři mezi cíle výchovy řadí: Získávání znalostí, uspořádání myšlení a rozvoj kritického posuzování, učení, jak překonávat neţádoucí impulsy a destruktivní chování, stálé probouzení tvořivosti a představivosti, osvojování odpovídající role v ţivotě společnosti umění komunikace s ostatními, pomoc při adaptaci a příprava na přijímání změn, umoţnit kaţdému získání souhrnného pohledu na svět, výchova k pohotovosti při řešení problémů. (Vorlíček, 2000, s. 54) Cíle výchovy jako je učení, získávání znalostí, uspořádání myšlení se začínají přibliţovat a prolínat s cíli a samotným pojmem vzdělávání. Jenţ představuje druhou základní kategorii námi sledovaného procesu. Vzděláváním se v nejširším významu rozumí: Proces záměrného formování člověka, kdy dochází k rozvoji jeho schopností. (Vorlíček, 2000, s. 21) V tomto pojetí se definování pojmu mŧţe blíţit samotné výchově. Apel je zde však kladen na rozvoj schopností, zatímco u výchovy se jednalo spíše o vlastnosti a orientaci se ve společnosti. Dle Sychrové (1969) je vzdělávání nadřazeno výchově, protoţe zahrnuje: Všechny činnosti, jimiţ je člověk formován, jako je vyučování, učení a výchova. (Sychrová, 1969, s. 50) Vzdělávání je podle autorky náročnější proces neţ výchova. Je to proces všestranné humanizace člověka, je to přetváření a zdokonalování všech jeho schopností, zatímco výchova vštěpuje především základní návyky, určitou citovou orientaci a je činností podstatně jednodušší. (Sychrová, 1969, s. 136) Naopak Jŧva (1995) vnímá hierarchii pojmŧ obráceně. Výchovou označuje veškerou činnost konanou se záměrem změnit osobnost ţáka v souladu se sledovanými cíli. Její součástí je regulace poznávací činnosti ţáka tedy vzdělávání, které vede k osvojování poznatkŧ, dovedností a návykŧ a jeho výsledkem je vzdělání. Vztah výchovy a vzdělávání lze následně zakreslit takto: 12

16 Schéma č. 1 - Vztah výchovy a vzdělávání (Jŧva, 1995, s. 22) Výchova v širokém smyslu Vzdělávání Výchova v uţším smyslu Vědomosti Představy Postoje ke skutečnosti Pojmy Názvy Potřeby a zájmy Dovednosti a návyky Motorické intelektuální Chování Schopnosti Motorické Intelektuální Z tohoto pojetí vztahu výchovy a vzdělávání čerpá i předkládaná práce. Výchozím předpokladem je systém výchovy v širokém významu, ke kterému se stejnou měrou pro výchovně vzdělávací proces řadí jak vzdělávání, tak výchova v uţším významu, protoţe výchovně vzdělávací proces nehledá hierarchii mezi pojmy. Celý proces je následně systémem mnoţiny prvkŧ, které na sebe vzájemně pŧsobí. Funkčnost systému se opírá o určitou uspořádanost prvkŧ, vztahŧ a vazeb. 13

17 Kaţdý systém tvoří zvláštní jednotu s okolím. Prvky systému jsou především učitelé, ţáci a rodina. Vztahy mezi jednotlivými prvky podstatně pŧsobí na celý prŧběh výchovně vzdělávacího procesu. (Vorlíček, 2000) Coţ jak bylo řečeno víše v textu, je jedním ze základních předpokladŧ a nutnou podmínkou úspěchu celého procesu. Je dŧleţité tuto schodu či naopak neshodu sledovat a mít ji v paměti. 2.1 Podmínky výchovně vzdělávacího procesu Celý proces ovlivňuje mnoţství okolností označovaných jako podmínky výchovy. Představují komplex jevŧ a skutečností, které probíhají uvnitř i vně vychovávaného jedince a mají na jeho výchovu větší či menší vliv. (Pospíšil, Vlčková, 2006) Neznalost podmínek výchovy mŧţe vyvolat chyby při stanovení výchovných cílŧ a prostředkŧ k jejich dosaţení. Podmínkami jsou myšleny determinanty procesu výchovy, vzdělávání, vedení a kultivace lidí. Jsou nesčetné, mimořádně diferenciované i vzájemně propojené. Představují mnohostranný komplex výchovných i mimo-výchovných jevŧ, existujících uvnitř osobnosti i mimo ni. (Pospíšil, Vlčková, 2006) Přehledné a běţně pouţívané je dělení podmínek na vnější a vnitřní. (Pospíšil, Vlčková, 2006, Svobodová, Šmahelová, 2007) A. Vnější podmínky Vnějšími podmínkami výchovy v širokém smyslu se rozumí sociální i materiální prostředí, okolnosti, za nichţ výchova a vzdělávání probíhají, kultura a společenská etika, mezilidské vztahy, osobnosti a kvalita jejich vlivu, dosaţená úroveň ţivota vychovatelŧ i vychovávaných. Patří sem i přírodní prostředí, ţivotní prostředí vychovatelŧ i vychovávaných, faktory politické, ekonomické, vědecké, kulturní, duchovní, historické, zdravotní i demografické (populační). Omezíme-li své úvahy na prostředí školy, pak mezi vnější podmínky patří: pravidla spojená s klimatem školy, jejím kurikulem a vybavením, třída ţákŧ, kterou chápeme jako sociální skupinu, sloţenou z individualit, vyučující se všemi jejich odbornými předpoklady, řízením výchovně vzdělávacího procesu, učivem a vlastnostmi. 14

18 Jednou ze základních vnějších podmínek je prostředí, jakoţto základní činitel fylogeneze i ontogeneze člověka. Vliv prostředí jako podmínky výchovy je z hlediska pedagogických záměrŧ ţivelný mŧţe být pozitivní, neutrální i negativní. Ţivotní prostředí člověka je do značné míry téţ výsledkem i cílem lidského bytí. Zároveň je to nejsledovanější podmínkou naší práce. V rámci ţivotního prostředí budeme sledovat rodinu a školu, ve škole nás bude z vnějších podmínek zajímat v širokém smyslu kultura školy úţeji chápána jako klima, pedagogové v ní a spoluţáci romských dětí. B. Vnitřní podmínky Vnitřní podmínky jsou především vrozené a jsou představovány vlohami a dispozicemi člověka, tedy zdravotním stavem a fyzickými i psychickými předpoklady jedince. Jsou to jeho potřeby, dále volní, charakterové, intelektové a poznávací vlastnosti, celá struktura psychiky jedince, zájmové zaměření a hodnotová orientace. (Pospíšil, Vlčková, 2006) Vnitřní podmínky lze opětovně sledovat jako determinanty vycházející z rodinného prostředí. Pokud dítě vyrŧstá v biologické rodině, dochází u něho ke genetickému přenosu vrozených vloh a dispozic, které jsou dále vlivem dalších okolností formulovány a rozvíjeny. Vnitřní i vnější podmínky jsou předpoklady, které určují samotný výchovně vzdělávací proces. Pokud si jednotlivé podmínky bez ohledu na jejich dělení shrneme, získáme dŧleţité ukazatele a podklady pro náš další zájem. Mezi základní řadím prostředí, to je buď rodinné, ovlivňující vnitřní i vnější stránku jedince, tak školní, u kterého nás nejvíce zajímá vliv celkové kultury školy, kde jako dominantní aktéři pŧsobí na dítě pedagogové a spoluţáci. 2.2 Podmíněnost výchovně vzdělávacího procesu Výchovně vzdělávací činnost je podmíněna celým komplexem biologických, psychologických a sociologických zákonitostí individuálního i skupinového vývoje jedincŧ. (Balvín, 2000) Jinými slovy je osobnostní profil kaţdého jedince v kterémkoliv okamţiku jeho ţivota sloţitou výslednicí vlivŧ dědičnosti, prostředí a výchovy. Jednotlivé vlivy se vzájemně integrují a dávají tak vzniknout: Jedinečným 15

19 rysům osobnosti projevujícím se v jejím přístupu ke skutečnosti, v jejích potřebách a zájmech i v jejím sociálním chování. (Jŧva, 1995, s. 27) Schéma č. 2 - Činitelé rozvoje jedince (Jŧva, 1995, s. 27) Výchova Dědičnost R Rozvoj jedince Prostředí Primárním determinantem rozvoje jedince je biologická podmíněnost daná genetickou výbavou organismu. V prŧběhu ţivota nabývá na vlivu prostředí a výchova. Prostředí modifikuje, akceleruje, ale i retarduje vývojový proces. (Jŧva, 1995) Vztah jedince a prostředí je vztahem vzájemného pŧsobení, při kterém prostředí formuje jedince, ten pak své prostředí postupně poznává a mění. Sám se opět proměňuje vlivem tohoto nového lidskými zásahy změněného prostředí. Výchova záměrně pŧsobí na rozvoj a utváří osobnost ve shodě se svými potřebami a ideály. Mŧţeme ji dělit na: Intencionální, tedy přímé působení vychovatele nebo funkcionální (nepřímou), kdy dochází k ovlivňování osobnosti především prostředím Při funkcionální výchově se prostředí někdy navzdory snahám vychovatele stává aktivním a účinným výchovným činitelem. (Jŧva, 1995, s ) 16

20 Lidé se díky celé řadě vlivŧ a faktorŧ od sebe odlišují jak svými fyzickými předpoklady, tak svou psychikou. (Vorlíček, 2000) Rozdíly lze pak spatřovat i mezi ţáky. Biologicky dané předpoklady se mohou, ale za určitých podmínek nemusejí rozvinout. Je úkolem učitele, aby zjistil pozitivní i negativní prvky osobnosti ţáka (např. jeho schopnosti a nadání, ale také případné defekty) a s ohledem na tyto okolnosti ve vztahu k ţákovi přistupoval. Podle Blooma, na jehoţ myšlenky v české pedagogické literatuře upozornil Prŧcha, kterého cituje (Vorlíček, 2000) mŧţe výchova přispět ke zmírnění méně příznivých studijních předpokladŧ ţákŧ. Z hlediska tématu, je významná autorova teorie Mastery learning, jejíţ označení lze přeloţit jako učení směřující k zvládnutí. Podle autora není opodstatněné stanovisko, ţe existují dobří ţáci s vyhovujícím prospěchem a špatní ţáci s nízkou školní úspěšností. Existují pouze ţáci, kteří se učí rychleji, a ţáci kteří vyţadují více času na učební úkoly. Převáţná většina ţákŧ mŧţe v prŧběhu školních edukačních procesŧ získávat velmi podobné výsledky, ovšem za předpokladu, ţe učení probíhá ve vhodných podmínkách. Podle zjištění UNESCO tvoří největší skupinu studijně neúspěšných ţákŧ mladí lidé ze znevýhodněných sociálních vrstev. Daná neúspěšnost má morální, lidské a společenské dŧsledky pro dané jedince, často vede k nějaké formě jejich sociálního vyloučení, jeţ poznamenává své oběti v celém jejich dospělém ţivotě. (Vorlíček, 2000) Děti ze znevýhodněných sociálních vrstev je třeba učinit méně společensky zranitelnými. Na všech školách by měla být zaváděna vyrovnávací opatření. Měli bychom hledat pruţnější cesty pro výuku a výchovu dětí, které jsou méně přizpŧsobeny systému školního ţivota, ale které často prokazují své schopnosti v jiných aktivitách. 2.3 Shrnutí Výchovně vzdělávací proces nehledá hierarchii mezi pojmem výchova a vzdělávání, ale poukazuje na dŧleţitost zastoupení obou prvkŧ v celkovém systému směřujícímu k rozvoji jedince. Jako kaţdý systém tvoří i výchovně vzdělávací proces zvláštní jednotu s okolím, které je především v našem pojetí práce charakterizované školou a rodinou. Obě dvě by tak měly plnit funkci výchovnou i vzdělávací. Člověk je velmi podstatně ovlivňován prostředím, v němţ vyrŧstá. Struktura rodiny, vzdělanostní úroveň rodičŧ, popřípadě prarodičŧ, sociální situace osob, s nimiţ 17

21 ţák komunikuje a na nichţ je více nebo méně závislý dávají pozitivní nebo méně pozitivní podněty pro jeho vývoj. (Vorlíček, 2000) Činitelé popisovaného systému jsou především učitelé, ţáci a rodina. Vztahy mezi jednotlivými činiteli, shoda při stanovení poţadavkŧ, plnění očekávání a dosahování cílŧ, podstatně pŧsobí na celý prŧběh procesu. Celý proces ovlivňuje komplex podmínek, které je třeba při reflexi ţivotní situace dítěte poznat. Za základní podmínku lze povaţovat prostředí. Primární výchovně vzdělávací stimuly získává dítě v rodině. V pozdějším věku se o jeho další rozvoj snaţí škola. Podmínky tohoto prostředí lze shrnout pojmem kultura školy, v níţ aktivní úlohu hrají především pedagogové a spoluţáci tvořící kolektiv třídy. Předešlý text také naznačil, ţe děti, jimiţ se dále práce zabývá, mohou v základě svého sociálního znevýhodnění dosahovat horších studijních výsledkŧ, které se mohou negativně odráţet v prŧběhu jejich dalšího ţivota. Sociální znevýhodnění vedoucí k sociálnímu vyloučení, tak ovlivňuje základní podmínky výchovně vzdělávacího procesu. Přičemţ pozitivní vliv na výsledky celého procesu má vhodnost a koherence základních podmínek určených rodinou a školou. Tato dvě prostředí spojená s poţadavky a očekáváními ovlivňují tak celkovou ţivotní situaci dítěte. 18

22 3 Ţivotní situace Pojem ţivotní situace byl jiţ několikrát uţit v první kapitole. Před samotnou charakteristikou ţivotní situace romských dětí pocházejících z rodin ţijících v sociálně vyloučených lokalitách je třeba pojem teoreticky definovat. Ţivotní situaci lze charakterizovat jako koncept, který reprezentuje unikátní komplex okolností a faktorŧ, jejichţ znalost přispívá k vhodnosti reakce a podpory klienta při jeho úsilí o zvládání ţivota a jeho obtíţné ţivotní situace. (Musil, 2004) Navrátil (2009) poukazuje na Petrouska s tím, ţe prvotní raně moderní pojetí konceptu ţivotní situace nacházelo inspiraci v sociologickém objektivismu. Jehoţ hlavní myšlenkou je předpoklad existence a váhy sociálních objektŧ, které jsou nezávislé na jednotlivcích. Společnost tak svými strukturami předchází jednotlivce a vzhledem k jednotlivci má dominantní roli. (Navrátil, 2009) Velký vliv na rozpracování ţivotní situace měla především Bartlettová (1970) ve své knize The common base of social work practise. Jako zásadní charakteristiku ţivotní situace poukázala na očekávání, které prostředí klade na jednotlivce. (Navrátil, 2003) Tato očekávání ovlivňuje řada faktorŧ, mezi které Bartlettová řadí: vlastnosti klienta, očekávání sociálního prostředí, podpora v sociálním prostředí a interakce mezi očekáváním sociálního prostředí a schopností klienta je zvládat. Těţištěm zájmu je zápas člověka o přeţití v jeho sociálním prostředí. (Musil, Šrajer, 2008) Autorka vycházela ze systémové teorie, jejímţ základem je vzájemná interakce systémŧ a subsystémŧ, které se obousměrně vzájemně ovlivňují. Pojem ţivotní situace rozpracovala Bartlettová na základě konceptu sociálního fungování. (Navrátil, 2000) Termín sociální fungování je chápán jako co nejoptimálnější výkon sociálních rolí člověka, či plnění očekávání spojených s těmito rolemi. Lze jej tedy chápat jako sociálně běţné či normální fungování člověka ve společnosti. (Musil, 2004) Slovník sociální práce (NASW) tento základní oborový termín vysvětluje šířeji. Sociální fungování je: Naplnění rolí člověka ve společnosti, ve vztahu k lidem v bezprostředním sociálním okolí i ve vztahu k sobě samému. Toto fungování zahrnuje uspokojování jak základních potřeb, tak těch, na kterých závisí jeho uplatnění ve společnosti. Lidské potřeby zahrnují tělesné aspekty (jídlo, přístřeší, bezpečí, zdravotní péči, ochranu, osobní naplnění (vzdělání, odpočinek, hodnoty, estetiku, náboţenství, dosaţení úspěchu), emocionální potřeby (pocit sounáleţitosti, vzájemná péče, 19

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Vlastivěda je naplňování očekávaných

Více

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Strana 1 (celkem 7) Východisko V návaznosti na vyhlášení

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Přírodověda je naplňování očekáváných

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Environmentální výchova Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod Část V. Osnovy I. a II. stupeň KAPITOLA 39. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

Předmět: Řízení lidských zdrojů. Téma 4: MOTIVAČNÍ PROCES A JEHO ŘÍZENÍ

Předmět: Řízení lidských zdrojů. Téma 4: MOTIVAČNÍ PROCES A JEHO ŘÍZENÍ VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií Katedra řízení podniku Předmět: Řízení lidských zdrojů Téma 4: MOTIVAČNÍ PROCES A JEHO ŘÍZENÍ 1 I M P L E M E N T A C E (uskutečnění,

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Proces vzdělávání v prostředí mateřské školy

Proces vzdělávání v prostředí mateřské školy Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd obor Andragogika Bc. Markéta Petruţelová Proces vzdělávání v prostředí mateřské školy Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Roman

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

Co je program Škola podporující zdraví

Co je program Škola podporující zdraví Co je program Škola podporující zdraví Proces podpory zdraví ve školách se realizuje některými programy, jedním z nich je evropský program Škola podporující zdraví (ŠPZ). Filozofie podpory zdraví vychází

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

2.2 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE. Cíle základního vzdělávání

2.2 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE. Cíle základního vzdělávání 2.2 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Cíle základního vzdělávání Cíl 1. Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení 2. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování

Více

Komunitní školy - centra místního vzdělávání

Komunitní školy - centra místního vzdělávání Komunitní školy - centra místního vzdělávání Stařeč 24.3.2011 Představení ředitel ZŠ a MŠ Bory Předseda občanského sdruţení Komunitní škola Bory Předseda občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O RE/AKREDITACI ( AKREDITAČNÍ POŽADAVKY ) BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH OBORŮ STUDIA SOCIÁLNÍ PRÁCE

KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O RE/AKREDITACI ( AKREDITAČNÍ POŽADAVKY ) BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH OBORŮ STUDIA SOCIÁLNÍ PRÁCE KRITÉRIA POSUZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O RE/AKREDITACI ( AKREDITAČNÍ POŽADAVKY ) BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH OBORŮ STUDIA SOCIÁLNÍ PRÁCE V dalším textu jsou pouţity následující termíny: - Termínem akreditační poţadavky

Více

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3.

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3. Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-01 Multikulturalismus Autor: Mgr. Andrea Angelová Varnsdorf 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0030

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016

Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016 Dlouhodobý plán Základní a mateřské školy Heřmánek Koncepční záměry a úkoly v období 2014 2016 Oblast řízení a správy - zlepšit a stále zlepšovat komunikaci v týmu a organizaci práce a vzájemnou vykazatelnost

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

KONCEPCE VÝCHOVY K VOLBĚ POVOLÁNÍ

KONCEPCE VÝCHOVY K VOLBĚ POVOLÁNÍ KONCEPCE VÝCHOVY K VOLBĚ POVOLÁNÍ NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE BRNO, HOLZOVA 1, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 V současné dynamické době dochází k pohybu v obsahu mnohých profesí a ke změnám na

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Strategie rozvoje školy pro příštích 6 let do roku 2018

Strategie rozvoje školy pro příštích 6 let do roku 2018 Strategie rozvoje školy pro příštích 6 let do roku 2018 Motto: Otvíráme cestu k hodnotám života. Vize školy Chceme rozvíjet školu, která si drží pověst dobré základní i mateřské školy a z jejíhož působení

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Domácí nauka se vyučuje jako samostatný volitelný předmět

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

KONCEPCE ZŠ A MŠ BRNO, KŘENOVÁ 21.

KONCEPCE ZŠ A MŠ BRNO, KŘENOVÁ 21. KONCEPCE ZŠ A MŠ BRNO, KŘENOVÁ 21. Poslání školy. ZŠ a MŠ Brno, Křenová 21 poskytuje základy vzdělání dané školským zákonem dětem ze spádové oblasti i širšího okolí, které pocházejí převážně ze sociálně

Více

Charakteristika předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

Charakteristika předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Charakteristika předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD představuje v rámci vzdělání na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Tato koncepce vychází z analýzy současného stavu a jejím záměrem je nastínit profilaci školy, tedy specifický směr, kterým se bude MŠ ubírat. Profilace školy je

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula

Více

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení ţáků a autoevaluace školy 6.1. Pravidla pro hodnocení ţáků Hodnocení ţáků se řídí Vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak. Rozpracováno

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání

Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v předškolním a základním vzdělávání Vymezení úkolu Úkol splňuje požadavek: Školského zákona (561/2004 173-176 ) Koncepčních záměrů pro inspekční činnost v období

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ na PC (UPC) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více