Interpretace životní situace romských dětí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Interpretace životní situace romských dětí"

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií Katedra Sociální politiky a sociální práce Interpretace životní situace romských dětí Interpretace odborníků týkající se životní situace spojené se zvládáním výchovně vzdělávacího procesu romských dětí žijících v sociálně vyloučených lokalitách Magisterská diplomová práce Bc. Martina Jeřábková

2 Brno 2014

3 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Interpretace ţivotní situace romských dětí Interpretace odborníkŧ týkající se ţivotní situace spojené se zvládáním výchovně vzdělávacího procesu romských dětí ţijících v sociálně vyloučených lokalitách Diplomová práce Vedoucí diplomové práce PhDr. Imrich Vašečka Ph.D. Student Bc. Martina Jeřábková

4 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Interpretace ţivotní situace romských dětí vypracovala samostatně. Veškeré zdroje informací, které jsem v práci pouţila, jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenŧ a literatury. Ve Vraclavi dne Bc. Martina Jeřábková

5 Poděkování Na tomto místě bych velice ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce PhDr. Imrichu Vašečkovi Ph.D. za jeho pomoc, cenné rady, ochotu a trpělivost při tvorbě této práce. Dále děkuji všem respondentŧm za čas a ochotu ke spolupráci, především Mgr. Petře Podmajerské a Mgr. Markétě Březinové. Děkuji

6 OBSAH Čestné prohlášení... 1 Poděkování... 2 Úvod... 6 Teoretická část Interpretace Výchovně vzdělávací proces Podmínky výchovně vzdělávacího procesu Podmíněnost výchovně vzdělávacího procesu Shrnutí Životní situace Reflexivní životní zvládání Shrnutí Životní situace romského dítěte Rodinné prostředí Romská rodina a její výchova Sociální vyloučení Školní prostředí Kultura školy Klima školy Pedagog Kolektiv třídy Funkce školy Romské dítě při nástupu do školy Předškolní vzdělávání Shrnutí problematiky výchovně vzdělávacího procesu romských dětí Metodologická část Metodologie výzkumu Cíle diplomové práce Symbolický cíl Aplikační cíl Poznávací cíl Základní výzkumná otázka (ZVO):... 50

7 Dílčí výzkumné otázky (DVO): Operacionalizace dat Výzkumná strategie Technika sběru dat Konstrukce vzorku Realizace postupu sběru a zpracování dat Etický kontext výzkumu Analytická část Analýza a interpretace výzkumu Jak pedagogové interpretují vliv rodinného prostředí na výchovně vzdělávací proces? Životní podmínky dítěte v rodině Výchova v rodině Přístup rodičů ke škole a jejím požadavkům Předpoklady dítěte zvládat výchovně vzdělávací proces Jak sociální pracovníci interpretují vliv rodinného prostředí na výchovně vzdělávací proces? Životní podmínky dítěte v rodině Výchova v rodině Přístup rodičů ke škole a jejím požadavkům Předpoklady dítěte zvládat výchovně vzdělávací proces Jak pedagogové interpretují vliv prostředí školy na výchovně vzdělávací proces? Klima školy Kolektiv školní třídy Osobnost pedagoga Požadavky školy Jak sociální pracovníci interpretují vliv prostředí školy na výchovně vzdělávací proces? Kultura školy Požadavky školy Sociální pracovník Závěr Doporučení Použitá literatura

8 Odborné publikace Odborné články a stati Internetové zdroje Anotace Annotation Jmenný rejstřík Věcný rejstřík Přílohy Stať

9 Úvod Téma diplomové práce poukazuje na obtíţné zvládání výchovně vzdělávacího procesu romskými dětmi pocházejícími ze sociálně vyloučených lokalit. Předmětem zájmu jsou tak pouze ti Romové, kteří se ocitli v situaci sociálního vyloučení a ţijí v urbanistických prostorech, které lze souhrnně nazývat sociálně vyloučené lokality. Práce se zajímá o interpretace osob pracujících s těmito dětmi. Ţivot kaţdého jedince se odehrává v konkrétní společnosti - sociálním prostoru. Ten lze definovat ve smyslu obklopení člověka materiálním a duchovním prostředím. (Řezáč, 1998, s. 20) Dítěti školního věku se tak otevírá široký sociální prostor, v kterém svoji roli sehrává škola a sociálně kulturní zázemí dítěte zprostředkované především rodinou a nejbliţším okolím. V našem případě sociálně vyloučenou lokalitou. Přičemţ školní úspěchy romských dětí z těchto lokalit nebývají příliš velké. (Šotolová, 2008) To potvrzuje i Koncepce včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání (2009), která hovoří o tom, ţe děti ţijící v trvale znevýhodňujícím prostředí nedosahují naplnění svého vzdělávacího potenciálu. Vzdělání je přitom jedním z hlavních faktorŧ sociálně-ekonomické nerovnosti obyvatel těchto lokalit. (Bartoňová, 2010) Sociální vyloučení se tak stává transgenerační a situace dítěte se mŧţe jevit bezvýchodná. V takové situaci je dŧleţitá pomoc zvenčí zprostředkovaná pomáhajícími profesionály, kteří mají moţnost s dítětem pracovat a představovat pro něho motivaci k získání vzdělání jakoţto předpokladu odstraňování romské marginalizace. (Šotolová, 2008) K tomuto procesu mŧţe napomoci zvýšení míry koordinace činností jednotlivých institucí, které o děti pečují (sociálně-právní ochrana dítěte, poskytovatelé sociálních sluţeb, zdravotnická zařízení, pedagogickopsychologické poradenství, terénní sociální pracovníci, zdravotně sociální pracovníci, vzdělávací instituce, apod.) s cílem zabezpečit jejich komplexní a synergické pŧsobení. (Koncepce, 2009) Mezi odborníky, kteří s dětmi v této problematice běţně pracují, jsou řazeni pedagogové, pracovníci sociálně-právní ochrany dítěte, sociální pracovníci sluţeb poskytující péči/pomoc o cílovou skupinu, terénní pracovníci, kteří mají moţnost práce s dítětem, rodinou a celou komunitou v jejím přirozeném prostředí. 6

10 Moderní pojetí výchovy a vzdělávání ve školních institucích vyplývající z rámcového vzdělávacího plánu základních škol 1 se snaţí o inkluzi a všestrannou harmonii rozvoje kaţdého jedince. K tomu přispívá počáteční diagnostika potřeb a moţností dítěte. Zaloţená na komplexním posouzení, díky kterému mŧţe výchovně vzdělávací proces směřovat k plnému rozvoji a moţnému budoucímu zlepšení stávajících ţivotních podmínek romských dětí ţijících v sociálně vyloučených lokalitách. Předpokladem vhodnosti přístupu a spolupráce institucí je poznání ţivotní situace dítěte. Hlavním zájmem práce se tak stává základní výzkumná otázka: Jak odborníci (pedagogové a sociální pracovníci) interpretují ţivotní situaci romských dětí ţijících v sociálně vyloučených lokalitách při zvládání výchovně vzdělávacího procesu? Předkládaná práce je rozdělena do tří částí (konceptualizace, metodologie a interpretace výzkumu). První část se věnuje stručnému definování teoretických pojmŧ výchovně vzdělávací proces a ţivotní situace. Na základě výchozích definic, je charakterizována ţivotní situace dítěte ve vztahu ke školnímu výchovně vzdělávacímu procesu. Metodologická část popisuje výběr výzkumné strategie, výzkumné metody a operaionalizaci. V empirické části dochází k interpretaci výzkumu. Výsledky nabízí souhrn zkušeností pedagogŧ a sociálních pracovníkŧ, míru spolupráce mezi institucemi, výklad problematiky romského vzdělávání a návrhy na moţná řešení. Závěry výzkumu reflektují doporučení k řešení pojednávaného problému. 1 RVP - Rámcový vzdělávací plán pro základní školy v příloze č. 1. 7

11 Teoretická část 1 Interpretace Práce primárně neposuzuje ţivotní zvládání dětí, děje se tomu aţ sekundárně na základně zprostředkovaných interpretací odborníkŧ. Před započetím analytické části práce je tedy nutné vyjasnit stěţejní pojmy jako je výchovně vzdělávací proces, ţivotní situace, ale především je nezbytné předloţit vnímání pojmu interpretace, jako výchozího pojetí analytické části. Interpretaci lze charakterizovat jako: Více či méně sloţitou, abstraktní, obsaţnou, určitou, neboť samotný termín interpretace je vágní a víceznačný. Slovy autora: interpretace se špatně interpretuje. (Herméren, 1983, In: Niederle, 2002, s. 184) Termín interpretace pochází z latinského slovesa interpretari, coţ znamená rozumět, vykládat, vysvětlovat. (Šenková, 1996, s. 64) Pojem interpretace je moţné uţít jak pro označení poznávací a vysvětlovací procedury, tak i k označení samotného výsledku výkladu, interpretačního závěru. V prvním kontextu je pojem uţíván především v rámci interpretativní sociologie pro označení toho, jak aktér, účastník sociálního ţivota rozumí tomu, co dělají jiní lidé, co jiní lidé vytvořili a všemu ostatnímu, co jej obklopuje, s čím přichází do styku a má tedy pro něj nějakou dŧleţitost, zejména určité specifické uspořádání lidí, věcí a symbolŧ v konkrétním prostoru a čase, jakoţ i pro označení zpŧsobŧ, jimiţ aktér tohoto porozumění sociálnímu světu dosahuje. Druhý kontext je označením významŧ přikládaných elementŧm nějaké teorie nebo datŧm získaným empirickým výzkumem. (Linhart, 1996) Díky tomu je interpretace i základním pojmem metodologie humanitních a společenských věd. Stala se tak nástrojem zpracování jejich dat a poznatkŧ. Dŧvodem je kvalitativní charakter výkladu, který popisuje jevy, přesněji a adekvátněji neţ kvantifikující metody. Jak uvádí (Černík, Viceník, 2005, s. 7): Specifickým předmětem humanitních věd je lidské konání (jeho motivy, záměry a cíle), které je podmíněné povahou lidských sociálních systémů a jejich artefaktů; jejich klíčovou metodou je humanitní interpretace. 8

12 Pod pojmem humanitní interpretace lze sledovat hledání odpovědi na následující otázky: Proč osoba X zamýšlela (respektive učinila) to a to? nebo Proč osoba X dala výtvoru své činnosti takové a takové vlastnosti? Hledání významu v jeho nejširším kontextu a snaha porozumět mu, se tak stává cílem interpretace většiny společenských a humanitních věd. (Černík, Viceník, 2005, s. 155) Tyto významy jsou sociálně podmíněné. Odráţejí očekávání jedince vycházející z prostředí, v němţ se socializuje. Interpretace vedle nalezení svého místa v metodologii se stala jiţ dříve objektem zájmu řady vědních oborŧ, který její metodologickou aspiraci předurčil. Za jeden z významných oborŧ věnující se pojmu interpretace lze povaţovat sociologii. Především pak jiţ zmíněnou interpretativní sociologii. Ta netvoří jednotnou školu. Mezi příklady pro nás zajímavých směrŧ, které interpretativní sociologii obohacují lze uţít fenomenologickou sociologii a symbolický interakcionismus. Fenomenologická sociologie, zkoumá svět kaţdodennosti, svět běţných aktivit lidí, které zpravidla ani nenapadne tázat se po tom, je-li svět skutečně takový, za jaký ho povaţují. Fenomenologická sociologie vnímá zásadní odlišnost poznávání přírodního světa od světa lidí. Tento směr zajímá jak tento zároveň neproblematický a zároveň vysoce strukturovaný svět vzniká a čím je ve vědomí lidí udrţován. (Keller, 2005) Symbolický interakcionismus se zabývá významy, které lidské bytosti přikládají všemu v jejich okolí. Tyto významy nejsou vlastností samotných věcí, jsou produktem sociální interakce probíhající mezi členy společnosti. V prŧběhu nových interakcí mohou být pozměňovány a redefinovány. (Keller, 2005) Jinými slovy, svět, který nás obklopuje, je závislý na našem přístupu k němu. Lidé jsou aktivní bytosti, které při svých setkáváních navzájem vyjednávají podobu reality. Lidský svět je v tomto smyslu výtvorem těch, kdo v něm ţijí. Jedinci se tak stávají aktivními v interakcích se svým ţivotním prostředím. Při snaze o poznání je následně dŧleţití vnímat tyto interakce a jejich významy. Jedině tak je moţné reflexivně posoudit ţivotní situaci jedince. Přes tyto pojmy se dostáváme k jádru tématu naší práce. Ta se věnuje interpretacím vlastního posouzení ţivotní situace romských dětí. Specificky v rámci výchovně vzdělávacího procesu. Toto posouzení je zprostředkované pomáhajícím profesionály, kteří se při své práci s touto problematikou setkávají. 9

13 Při posouzení ţivotní situace není výsledkem práce shromáţdění dat o ţivotě klienta, ale interpretace těchto dat směřující k odhalení souvislostí spojených s reflexí ţivotního zvládání daného klienta. (Navrátil, 2009) To co v práci nazýváme daty, jsou ve skutečnosti vlastní interpretace interpretací jiných lidí, (Geertz, 2000, s. 19) v kterých mohou být promítnuty znalosti, postoje, předpoklady daných informátorŧ. Pro moţná zkreslení je nutné hovořit o nezbytnosti reflexe, kterou se rozumí: Promýšlení, přehodnocování informací, myšlenek, pocitů i celkového porozumění, které se utvořilo během procesu posouzení. (Navrátil, Janebová, 2010, s. 20) Reflexe tak představuje uţitečnou cestu kontroly předpokladů a okolností, s nimiţ sociální pracovník operuje v rámci své práce s klienty. (Navrátil, Janebová, 2010, s. 24) Interpretace našich odborníkŧ k danému tématu nesou podstatnou informaci o významech, které vnímají a na které reagují během své práce. Ty napomáhají posouzení ţivotní situace a tak vedou k odhalení toho, co pomáhá, co brání, ale především co je moţné změnit nebo učinit při výchovně vzdělávacím procesu romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Takové analýze musí však předcházet následné vymezení základních pojmŧ. 10

14 2 Výchovně vzdělávací proces V práci věnujeme pozornost charakteristice ţivotní situace romských dětí ţijících v sociálně vyloučených lokalitách, které navštěvují základní školy a tak na ně pŧsobí výchovně vzdělávaní proces. Cílem kapitoly je určit činitele a výchozí faktory, jenţ během popisovaného procesu mají vliv na ţivotní zvládání těchto dětí. Výchovně vzdělávací proces je třeba chápat jako sloţitý sociální proces podmíněný mnoha faktory, které se v něm uplatňují a které určují jeho prŧběh a výsledek. Nejedná se o pouhé předávání znalostí a dovedností. (Čadílek, Loveček, 2005) Lze jej charakterizovat následovně: Výchovně vzdělávací proces lze charakterizovat jako záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení učebních aktivit ţáků, směřující k dosaţení stanovených výchovně - vzdělávacích cílů, tj. k osvojení soustavy vědomostí a dovedností, k rozvoji duševních a tělesných schopností a utváření osobnosti ţáka. (Nelešovská, Spáčilová, 1995, s. 34) K procesu dochází především ve výchovných institucích, tedy školách, mimoškolních institucích, ale samozřejmě také v rodině. (Vorlíček, 2000) Celý proces vychází ze základních pedagogických kategorií výchovy a vzdělávání. Definování obou pojmŧ bývá sloţité, samotní odborníci a autoři odborné pedagogické literatury se v jejich vymezení neshodují. Diskurs vzniká především na úrovni určení hierarchie obou pojmŧ. První ze základních kategorií je výchova. V obecné definici jí lze rozumět: Proces záměrného a soustavného formování osobnosti člověka. (Dohnalová, Malina, 2006) Smysl výchovy pak směřuje k pomoci vychovávanému získat základní vlastnosti, které ho uschopní k samostatnému a sociálně odpovědnému ţivotu. Které vlastnosti to jsou, závisí na povaze jedince, ale téţ na kultuře, v níţ ţije. Kaţdá kultura se sestává z určitého řádu a podmínek, jimiţ je jedinec obklopen, a kterým se podřizuje. (Jŧva, 1995) Kulturní podmínky a s nimi spojené společenské poţadavky je třeba vnímat za podstatné determinanty sledovaného procesu. Pŧsobení kultury mŧţe procesu napomáhat, ale taktéţ zabraňovat. Prvotní kulturní prostředí je pro dítě to, ve kterém vyrŧstá, v našem případě je to rodinné prostředí ovlivněné sociálním vyloučením. Druhým základním prostředím je pak škola a její kultura. Základní předpoklad 11

15 následného zvládání výchovně vzdělávacího procesu je podpora, spolupráce a doplňování obou prostředí. Formulaci základních poţadavkŧ na výchovu v demokratické společnosti předkládá příkladem Všeobecná deklarace lidských práv (1948). Tato výchova: Má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a skupinami rasovými i náboţenskými,.. (Jŧva, 1995, s. 26) Předloţené poţadavky jsou blízké obecným cílŧm výchovy. Ke kterým se konkrétněji vyjadřují King a Schneider. Autoři mezi cíle výchovy řadí: Získávání znalostí, uspořádání myšlení a rozvoj kritického posuzování, učení, jak překonávat neţádoucí impulsy a destruktivní chování, stálé probouzení tvořivosti a představivosti, osvojování odpovídající role v ţivotě společnosti umění komunikace s ostatními, pomoc při adaptaci a příprava na přijímání změn, umoţnit kaţdému získání souhrnného pohledu na svět, výchova k pohotovosti při řešení problémů. (Vorlíček, 2000, s. 54) Cíle výchovy jako je učení, získávání znalostí, uspořádání myšlení se začínají přibliţovat a prolínat s cíli a samotným pojmem vzdělávání. Jenţ představuje druhou základní kategorii námi sledovaného procesu. Vzděláváním se v nejširším významu rozumí: Proces záměrného formování člověka, kdy dochází k rozvoji jeho schopností. (Vorlíček, 2000, s. 21) V tomto pojetí se definování pojmu mŧţe blíţit samotné výchově. Apel je zde však kladen na rozvoj schopností, zatímco u výchovy se jednalo spíše o vlastnosti a orientaci se ve společnosti. Dle Sychrové (1969) je vzdělávání nadřazeno výchově, protoţe zahrnuje: Všechny činnosti, jimiţ je člověk formován, jako je vyučování, učení a výchova. (Sychrová, 1969, s. 50) Vzdělávání je podle autorky náročnější proces neţ výchova. Je to proces všestranné humanizace člověka, je to přetváření a zdokonalování všech jeho schopností, zatímco výchova vštěpuje především základní návyky, určitou citovou orientaci a je činností podstatně jednodušší. (Sychrová, 1969, s. 136) Naopak Jŧva (1995) vnímá hierarchii pojmŧ obráceně. Výchovou označuje veškerou činnost konanou se záměrem změnit osobnost ţáka v souladu se sledovanými cíli. Její součástí je regulace poznávací činnosti ţáka tedy vzdělávání, které vede k osvojování poznatkŧ, dovedností a návykŧ a jeho výsledkem je vzdělání. Vztah výchovy a vzdělávání lze následně zakreslit takto: 12

16 Schéma č. 1 - Vztah výchovy a vzdělávání (Jŧva, 1995, s. 22) Výchova v širokém smyslu Vzdělávání Výchova v uţším smyslu Vědomosti Představy Postoje ke skutečnosti Pojmy Názvy Potřeby a zájmy Dovednosti a návyky Motorické intelektuální Chování Schopnosti Motorické Intelektuální Z tohoto pojetí vztahu výchovy a vzdělávání čerpá i předkládaná práce. Výchozím předpokladem je systém výchovy v širokém významu, ke kterému se stejnou měrou pro výchovně vzdělávací proces řadí jak vzdělávání, tak výchova v uţším významu, protoţe výchovně vzdělávací proces nehledá hierarchii mezi pojmy. Celý proces je následně systémem mnoţiny prvkŧ, které na sebe vzájemně pŧsobí. Funkčnost systému se opírá o určitou uspořádanost prvkŧ, vztahŧ a vazeb. 13

17 Kaţdý systém tvoří zvláštní jednotu s okolím. Prvky systému jsou především učitelé, ţáci a rodina. Vztahy mezi jednotlivými prvky podstatně pŧsobí na celý prŧběh výchovně vzdělávacího procesu. (Vorlíček, 2000) Coţ jak bylo řečeno víše v textu, je jedním ze základních předpokladŧ a nutnou podmínkou úspěchu celého procesu. Je dŧleţité tuto schodu či naopak neshodu sledovat a mít ji v paměti. 2.1 Podmínky výchovně vzdělávacího procesu Celý proces ovlivňuje mnoţství okolností označovaných jako podmínky výchovy. Představují komplex jevŧ a skutečností, které probíhají uvnitř i vně vychovávaného jedince a mají na jeho výchovu větší či menší vliv. (Pospíšil, Vlčková, 2006) Neznalost podmínek výchovy mŧţe vyvolat chyby při stanovení výchovných cílŧ a prostředkŧ k jejich dosaţení. Podmínkami jsou myšleny determinanty procesu výchovy, vzdělávání, vedení a kultivace lidí. Jsou nesčetné, mimořádně diferenciované i vzájemně propojené. Představují mnohostranný komplex výchovných i mimo-výchovných jevŧ, existujících uvnitř osobnosti i mimo ni. (Pospíšil, Vlčková, 2006) Přehledné a běţně pouţívané je dělení podmínek na vnější a vnitřní. (Pospíšil, Vlčková, 2006, Svobodová, Šmahelová, 2007) A. Vnější podmínky Vnějšími podmínkami výchovy v širokém smyslu se rozumí sociální i materiální prostředí, okolnosti, za nichţ výchova a vzdělávání probíhají, kultura a společenská etika, mezilidské vztahy, osobnosti a kvalita jejich vlivu, dosaţená úroveň ţivota vychovatelŧ i vychovávaných. Patří sem i přírodní prostředí, ţivotní prostředí vychovatelŧ i vychovávaných, faktory politické, ekonomické, vědecké, kulturní, duchovní, historické, zdravotní i demografické (populační). Omezíme-li své úvahy na prostředí školy, pak mezi vnější podmínky patří: pravidla spojená s klimatem školy, jejím kurikulem a vybavením, třída ţákŧ, kterou chápeme jako sociální skupinu, sloţenou z individualit, vyučující se všemi jejich odbornými předpoklady, řízením výchovně vzdělávacího procesu, učivem a vlastnostmi. 14

18 Jednou ze základních vnějších podmínek je prostředí, jakoţto základní činitel fylogeneze i ontogeneze člověka. Vliv prostředí jako podmínky výchovy je z hlediska pedagogických záměrŧ ţivelný mŧţe být pozitivní, neutrální i negativní. Ţivotní prostředí člověka je do značné míry téţ výsledkem i cílem lidského bytí. Zároveň je to nejsledovanější podmínkou naší práce. V rámci ţivotního prostředí budeme sledovat rodinu a školu, ve škole nás bude z vnějších podmínek zajímat v širokém smyslu kultura školy úţeji chápána jako klima, pedagogové v ní a spoluţáci romských dětí. B. Vnitřní podmínky Vnitřní podmínky jsou především vrozené a jsou představovány vlohami a dispozicemi člověka, tedy zdravotním stavem a fyzickými i psychickými předpoklady jedince. Jsou to jeho potřeby, dále volní, charakterové, intelektové a poznávací vlastnosti, celá struktura psychiky jedince, zájmové zaměření a hodnotová orientace. (Pospíšil, Vlčková, 2006) Vnitřní podmínky lze opětovně sledovat jako determinanty vycházející z rodinného prostředí. Pokud dítě vyrŧstá v biologické rodině, dochází u něho ke genetickému přenosu vrozených vloh a dispozic, které jsou dále vlivem dalších okolností formulovány a rozvíjeny. Vnitřní i vnější podmínky jsou předpoklady, které určují samotný výchovně vzdělávací proces. Pokud si jednotlivé podmínky bez ohledu na jejich dělení shrneme, získáme dŧleţité ukazatele a podklady pro náš další zájem. Mezi základní řadím prostředí, to je buď rodinné, ovlivňující vnitřní i vnější stránku jedince, tak školní, u kterého nás nejvíce zajímá vliv celkové kultury školy, kde jako dominantní aktéři pŧsobí na dítě pedagogové a spoluţáci. 2.2 Podmíněnost výchovně vzdělávacího procesu Výchovně vzdělávací činnost je podmíněna celým komplexem biologických, psychologických a sociologických zákonitostí individuálního i skupinového vývoje jedincŧ. (Balvín, 2000) Jinými slovy je osobnostní profil kaţdého jedince v kterémkoliv okamţiku jeho ţivota sloţitou výslednicí vlivŧ dědičnosti, prostředí a výchovy. Jednotlivé vlivy se vzájemně integrují a dávají tak vzniknout: Jedinečným 15

19 rysům osobnosti projevujícím se v jejím přístupu ke skutečnosti, v jejích potřebách a zájmech i v jejím sociálním chování. (Jŧva, 1995, s. 27) Schéma č. 2 - Činitelé rozvoje jedince (Jŧva, 1995, s. 27) Výchova Dědičnost R Rozvoj jedince Prostředí Primárním determinantem rozvoje jedince je biologická podmíněnost daná genetickou výbavou organismu. V prŧběhu ţivota nabývá na vlivu prostředí a výchova. Prostředí modifikuje, akceleruje, ale i retarduje vývojový proces. (Jŧva, 1995) Vztah jedince a prostředí je vztahem vzájemného pŧsobení, při kterém prostředí formuje jedince, ten pak své prostředí postupně poznává a mění. Sám se opět proměňuje vlivem tohoto nového lidskými zásahy změněného prostředí. Výchova záměrně pŧsobí na rozvoj a utváří osobnost ve shodě se svými potřebami a ideály. Mŧţeme ji dělit na: Intencionální, tedy přímé působení vychovatele nebo funkcionální (nepřímou), kdy dochází k ovlivňování osobnosti především prostředím Při funkcionální výchově se prostředí někdy navzdory snahám vychovatele stává aktivním a účinným výchovným činitelem. (Jŧva, 1995, s ) 16

20 Lidé se díky celé řadě vlivŧ a faktorŧ od sebe odlišují jak svými fyzickými předpoklady, tak svou psychikou. (Vorlíček, 2000) Rozdíly lze pak spatřovat i mezi ţáky. Biologicky dané předpoklady se mohou, ale za určitých podmínek nemusejí rozvinout. Je úkolem učitele, aby zjistil pozitivní i negativní prvky osobnosti ţáka (např. jeho schopnosti a nadání, ale také případné defekty) a s ohledem na tyto okolnosti ve vztahu k ţákovi přistupoval. Podle Blooma, na jehoţ myšlenky v české pedagogické literatuře upozornil Prŧcha, kterého cituje (Vorlíček, 2000) mŧţe výchova přispět ke zmírnění méně příznivých studijních předpokladŧ ţákŧ. Z hlediska tématu, je významná autorova teorie Mastery learning, jejíţ označení lze přeloţit jako učení směřující k zvládnutí. Podle autora není opodstatněné stanovisko, ţe existují dobří ţáci s vyhovujícím prospěchem a špatní ţáci s nízkou školní úspěšností. Existují pouze ţáci, kteří se učí rychleji, a ţáci kteří vyţadují více času na učební úkoly. Převáţná většina ţákŧ mŧţe v prŧběhu školních edukačních procesŧ získávat velmi podobné výsledky, ovšem za předpokladu, ţe učení probíhá ve vhodných podmínkách. Podle zjištění UNESCO tvoří největší skupinu studijně neúspěšných ţákŧ mladí lidé ze znevýhodněných sociálních vrstev. Daná neúspěšnost má morální, lidské a společenské dŧsledky pro dané jedince, často vede k nějaké formě jejich sociálního vyloučení, jeţ poznamenává své oběti v celém jejich dospělém ţivotě. (Vorlíček, 2000) Děti ze znevýhodněných sociálních vrstev je třeba učinit méně společensky zranitelnými. Na všech školách by měla být zaváděna vyrovnávací opatření. Měli bychom hledat pruţnější cesty pro výuku a výchovu dětí, které jsou méně přizpŧsobeny systému školního ţivota, ale které často prokazují své schopnosti v jiných aktivitách. 2.3 Shrnutí Výchovně vzdělávací proces nehledá hierarchii mezi pojmem výchova a vzdělávání, ale poukazuje na dŧleţitost zastoupení obou prvkŧ v celkovém systému směřujícímu k rozvoji jedince. Jako kaţdý systém tvoří i výchovně vzdělávací proces zvláštní jednotu s okolím, které je především v našem pojetí práce charakterizované školou a rodinou. Obě dvě by tak měly plnit funkci výchovnou i vzdělávací. Člověk je velmi podstatně ovlivňován prostředím, v němţ vyrŧstá. Struktura rodiny, vzdělanostní úroveň rodičŧ, popřípadě prarodičŧ, sociální situace osob, s nimiţ 17

21 ţák komunikuje a na nichţ je více nebo méně závislý dávají pozitivní nebo méně pozitivní podněty pro jeho vývoj. (Vorlíček, 2000) Činitelé popisovaného systému jsou především učitelé, ţáci a rodina. Vztahy mezi jednotlivými činiteli, shoda při stanovení poţadavkŧ, plnění očekávání a dosahování cílŧ, podstatně pŧsobí na celý prŧběh procesu. Celý proces ovlivňuje komplex podmínek, které je třeba při reflexi ţivotní situace dítěte poznat. Za základní podmínku lze povaţovat prostředí. Primární výchovně vzdělávací stimuly získává dítě v rodině. V pozdějším věku se o jeho další rozvoj snaţí škola. Podmínky tohoto prostředí lze shrnout pojmem kultura školy, v níţ aktivní úlohu hrají především pedagogové a spoluţáci tvořící kolektiv třídy. Předešlý text také naznačil, ţe děti, jimiţ se dále práce zabývá, mohou v základě svého sociálního znevýhodnění dosahovat horších studijních výsledkŧ, které se mohou negativně odráţet v prŧběhu jejich dalšího ţivota. Sociální znevýhodnění vedoucí k sociálnímu vyloučení, tak ovlivňuje základní podmínky výchovně vzdělávacího procesu. Přičemţ pozitivní vliv na výsledky celého procesu má vhodnost a koherence základních podmínek určených rodinou a školou. Tato dvě prostředí spojená s poţadavky a očekáváními ovlivňují tak celkovou ţivotní situaci dítěte. 18

22 3 Ţivotní situace Pojem ţivotní situace byl jiţ několikrát uţit v první kapitole. Před samotnou charakteristikou ţivotní situace romských dětí pocházejících z rodin ţijících v sociálně vyloučených lokalitách je třeba pojem teoreticky definovat. Ţivotní situaci lze charakterizovat jako koncept, který reprezentuje unikátní komplex okolností a faktorŧ, jejichţ znalost přispívá k vhodnosti reakce a podpory klienta při jeho úsilí o zvládání ţivota a jeho obtíţné ţivotní situace. (Musil, 2004) Navrátil (2009) poukazuje na Petrouska s tím, ţe prvotní raně moderní pojetí konceptu ţivotní situace nacházelo inspiraci v sociologickém objektivismu. Jehoţ hlavní myšlenkou je předpoklad existence a váhy sociálních objektŧ, které jsou nezávislé na jednotlivcích. Společnost tak svými strukturami předchází jednotlivce a vzhledem k jednotlivci má dominantní roli. (Navrátil, 2009) Velký vliv na rozpracování ţivotní situace měla především Bartlettová (1970) ve své knize The common base of social work practise. Jako zásadní charakteristiku ţivotní situace poukázala na očekávání, které prostředí klade na jednotlivce. (Navrátil, 2003) Tato očekávání ovlivňuje řada faktorŧ, mezi které Bartlettová řadí: vlastnosti klienta, očekávání sociálního prostředí, podpora v sociálním prostředí a interakce mezi očekáváním sociálního prostředí a schopností klienta je zvládat. Těţištěm zájmu je zápas člověka o přeţití v jeho sociálním prostředí. (Musil, Šrajer, 2008) Autorka vycházela ze systémové teorie, jejímţ základem je vzájemná interakce systémŧ a subsystémŧ, které se obousměrně vzájemně ovlivňují. Pojem ţivotní situace rozpracovala Bartlettová na základě konceptu sociálního fungování. (Navrátil, 2000) Termín sociální fungování je chápán jako co nejoptimálnější výkon sociálních rolí člověka, či plnění očekávání spojených s těmito rolemi. Lze jej tedy chápat jako sociálně běţné či normální fungování člověka ve společnosti. (Musil, 2004) Slovník sociální práce (NASW) tento základní oborový termín vysvětluje šířeji. Sociální fungování je: Naplnění rolí člověka ve společnosti, ve vztahu k lidem v bezprostředním sociálním okolí i ve vztahu k sobě samému. Toto fungování zahrnuje uspokojování jak základních potřeb, tak těch, na kterých závisí jeho uplatnění ve společnosti. Lidské potřeby zahrnují tělesné aspekty (jídlo, přístřeší, bezpečí, zdravotní péči, ochranu, osobní naplnění (vzdělání, odpočinek, hodnoty, estetiku, náboţenství, dosaţení úspěchu), emocionální potřeby (pocit sounáleţitosti, vzájemná péče, 19

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ Téma 4: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU Nutnost Formulování

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace

Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace Střední škola strojní stavební a dopravní, Liberec II, Truhlářská 360/3, příspěvková organizace OP Vzdělávání pro konkurence schopnost Modernizace výuky technických škol LK prostřednictvím ŠVP a kurikula

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou)

Individuální psychologie Individuální (samostatná psychologická škola Alfreda škola Alfr Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Individuální psychologie (samostatná psychologická škola Alfreda Adlera významně ovlivněná psychoanalýzou) Přednáška č. 2 1870-1937, Vídeň, USA Lékař Prezident Vídeňské psychoanalytické společnosti 1911-myšlenkový

Více

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: DOMÁCÍ NAUKA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Domácí nauka se vyučuje jako samostatný volitelný předmět

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více