1. Úvod. S úctou k nim tento text předává dále výsledky jejich práce, mnou jen sepsané a dílem interpretované.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. Úvod. S úctou k nim tento text předává dále výsledky jejich práce, mnou jen sepsané a dílem interpretované."

Transkript

1 1. Úvod Chci poděkovat především panu Jiřímu Šimonkovi (DAP-services.cz) za poskytnuté materiály z longitudinálních výzkumů. Dále Yvonně Lucké, Luboši Kobrlemu za seznámení se systémem Pesso - Boyden terapie. Pak také všem učitelům druhého a třetího stupně škol, kteří byli svými pravdivými příběhy mou hlavní motivací zabývat se také v tomto textu uváděnými tématy. S úctou k nim tento text předává dále výsledky jejich práce, mnou jen sepsané a dílem interpretované. Materiál nelze rozšiřovat, bez podpůrné přednášky. Zde uváděná fakta mohou být špatně interpretována, pak materiál vyzní jako zcela kontraproduktivní. Jan Svoboda autor textu

2 2. Obsah 1. Úvod Obsah Motivace a vznik závislostí Tělo Emoční přijetí Oceňování schopností a dovedností Mezilidské vztahy Práce s žáky sociálně hadicapovanými v odměňovacích systémech Různé typy tendencí k patologii Agrese Emoční přijetí Oceňování schopností a dovedností Mezilidské vztahy Závěr Potřeby a zájmy jako zdroje motivace Potřeba místa Potřeba bezpečí Potřeba podnětu, péče a výživy Potřeba podpory a opory Potřeba limitu Stud, vina a role oběti Motivace nemotivovaného jedince Třídní kolektiv a jeho dynamika z hlediska motivace Motivace obsah pojmu Závěr... Chyba! Záložka není definována.

3 3. Motivace a vznik závislostí Výzkumy často upozorňují na podceňovaný start lidského života. První tři, možná až šest let zdá se být velmi významnými. Tvoří se základní vtisky pro přijímání sebe sama i přijímání světa, je to období tvorby základních schémat a stereotypů. S nimi souvisí problematika satisfakcí naplňování cíle lidského života. Ten v hrubých rysech můžeme definovat jako snahu organismu získat co nejvíce příjemných prožitků. V těle matky nenarozené dítě získává všechny prožitky v závislosti na matce můžeme tedy říci, že před narozením jsme stoprocentně závislými. Od fyzického narození dispozice k závislosti klesá, avšak vždy určitý díl zůstává. Můžeme říci, že závislost se odpoutává od matky, ale stále zůstává jako hozené lano, které se může zachytit, vytvořit závislostí vazbu, na něčem společensky pozitivním anebo společensky negativním. Změna nastává v období kolem let života, kdy je v tomto smyslu závislost nejnižší ale je nahrazována v období experimentace, tedy snahou vyzkoušet maximum z možností poznatelného světa. A pokud je původní dispozice k závislosti ještě silná, zbývá jen krok k přípravě na závislost až fatální, případně patologickou. V případě standardního vývoje a kvalitních podmínek získáváme příjemné pocity a prožitky přes čtyři základní kanály: tělo, emoční přijetí, kladné prožitky získané oceňováním našich schopností a dovedností za pomoci mezilidských vztahů. V případě nedostatečného množství příjemných podnětů vytvoří lidský odměňovací systém dispozici k volbě doplňujících aktivit, které kompenzují nedostatečné množství kladných prožitků. Výběr doplňujících aktivit přitom není náhodný. Souvisí vždy s mírou nenaplněnosti odměňování v konkrétním satisfakčním kanále. Zároveň je třeba konstatovat, že v populaci existuje do tří procent lidských jedinců, u kterých je biologicky snížena možnost satisfakcí běžnou formou a proto jsou k závislostem jednoznačně disponováni Tělo Tělo je základním a nepostradatelným prvkem lidské existence v hmotném prostoru, je prostředkem, přes který vnímáme svět sebe i vše ostatní. V ranné fázi života jsme plně odkázáni na dotek druhého, fyzický kontakt s pečující osobou. Kontakt je základem pro přežití. Také proto lidský jedinec plně využívá svých tělesných dispozic k tomu, aby pečující osobu přivolal, upoutal, aby nezůstal nepovšimnutý. Využívá hlasové dispozice stejně jako mimiku, gesta a všechny další možné manipulace s tělem. Kolem třetího roku života prochází lidský jedinec obdobím nazývaným období vzdoru. V tomto období má své zcela specifické cíle a úkol. Pokud se rozhodne získat pozornost druhých, neváhá a své tělo použije zcela účelově - například se položí na zem téměř kamkoliv a do čehokoliv anebo začne pečující osobu obtěžovat napadáním prvků kolem sebe (nábytek, jídlo a podobně) až nakonec dokáže napadat i pečující osobu samotnou. Můžeme říci, že k naplnění svého cíle, získání pozornosti, satisfakci, použije agresi. Pak je logické, že sledované výzkumy potvrzují spojitost míry zisku kladných prožitků přes tělesný kanál a výskytu agrese: v případě nedostatečného množství kladných prožitků získávaných přes tělesný kanál, je doplňujícím prvkem zvyšujícím satisfakci, agrese.

4 Agrese zaměřená k vnějším prvkům, jiným lidem, případně autoagrese. Současný trend sebeagrese pak zdá se, má dvě hlavní příčiny: nízkou míru satisfakce přes tělesný kanál a problémy s identifikací, sebeuvědomováním, proto sílí trend sebeuvědomění přes tělesné schéma, často až přes bolest. Výzkumy jednoznačně potvrzují nepostradatelnost něhy a doteků hlavně v prvních letech lidského života. O co méně tohoto kontaktu bude lidský organismus mít, o to více si příjemné prožitky z tohoto kanálu bude doplňovat chováním a jednáním, které považujeme za sociálně patologické, případně destruktivní Emoční přijetí Prožitek emočního přijetí je stav, který lze slovy jen těžko popisovat a přece má pro vývoj člověka značný význam. Příjemný pocit, že jsem emočně přijímán si dokážeme uvědomit, když jsme například v jedné místnosti s blízkou osobu oba mlčíme, nejsme v přímém kontaktu a zároveň je nám dobře z přítomnosti druhého. Anebo když s blízkou osobou sledujeme například koncertní vystoupení máme příjemné prožitky nejen z atmosféry koncertu, ale také s faktu, že zde je onen člověk nám blízký, který nás přijímá a rozumí nám, prožívá s námi. Impuls, který pro kvalitu lidského života emoční přijetí má, je nenahraditelný. Proto je logické, že není li sycení dostatečné, organismus hledá jeho doplnění. V tomto tématu výzkumy uvádějí překvapivý závěr: z hlediska sociálně patologického chování a jednání, bývají častým prvkem doplňující hodnotu emočního přijetí krádeže, případně gambling. Gambler stojící před hracím automatem se ocitá v pozici dítěte proti rodiči: vzájemně spolu komunikují (automaty hýří světly, vydávají zvuky pochvaly i povzbuzení) a pokud gambler udělá něco správně, automat se rozzáří, tak jako se emočně rozzáří obličej rodiče hrdého na své dítě. A to je při kombinaci s podlehnutím vášni hlavní motiv gamblingu. Krádež je nezvládnutá touha mít teď hned co chci. Představíme li si dítě, které teď hned chce aby se na něj matka usmála, přijala jej také to nejde, ve hře je nálada matky a mnoho dalších proměnných. Pak dítěti nezbývá vytvořit něco, aby kladné emoční přijetí přišlo. Ve smyslu doplnění, sociálně odmítaných aktivit, pak hovoříme o tzv. substitučních krádežích, kdy dítě je schopno ukrást peníze, koupit za ně sladkosti a ty rozdávat spolužákům tedy kupovat si jejich emoční přijetí, stejně jako zkreslovat informace o škole atp Oceňování schopností a dovedností Časté a kvalitní oceňování dovedností a schopností dítěte dává impuls k dalšímu poznávání, motivuje ke snaze pochopit fungování věcí i kauzalitu dějů. Pokud se za takové objevy nedostává pochvaly, ocenění, aktivity dítěte v tomto směru jsou řízeny jen pudově a v náhodné orientaci. Rozhodně však neustávají. V pozdějším věku se však ocenění za poznávací činnost a její výsledky stává potřebou. A tak lidský jedinec svými objevy až obtěžuje netečné okolí, vyžaduje uznání. Pokud toto nepřichází, případně není v dostatečné míře a dítě stojí o pochvalu daného člověka, své aktivity zesiluje. Satisfakci za uznání svých schopností a dovedností doplňuje stále se zvyšujícím výkonem: navštěvuje mnoho kroužků, realizuje nejrůznější aktivity. Neuvědomovaně předpokládá, že za tuto výkonnost bude chváleno. Pokud se však naučí upozorňovat na sebe tímto způsobem, hrozí velké nebezpečí ztratí soudnost, bude výkon

5 zvyšovat, satisfakce za něj se bude jevit stále nedostačující. Důsledkem pak bývá workoholismus, ztráta vlastní hodnoty, prázdnota života bez práce, neschopnost odpočívat. Společnost bohužel tento trend podporuje, protože je pro ni výhodný. I v dnešní době jsou lidé pracující deset a více hodin denně spíše oslavováni jako hrdinové, než jako lidé politování hodní, což by si zasloužili spíše. V případě, že tomu jsou nakloněny genetické a výchovné dispozice (intelekt, míra rizika atd) hrozí u jedinců, kteří nebyli dostatečně saturováni za své dovednosti, případně intelektové schopnosti v době dětství, užívání výkon podporujících drog, například pervitinu. (Tak jako u vrcholových sportovců zcela oprávněně porotci navrhují antidopingové zkoušky, měli by učitelé dozorovat nadmíru aktivní žáky, studenty, realizující tolik aktivit a na vysoké úrovni, že při běžných dispozicích téměř nejdou zvládat) Mezilidské vztahy Jednou ze základních lidských potřeb je někam patřit a patřit k někomu (partner, rodina) být součástí většího celku. Člověk je sociální bytostí a toto je důsledkem. Potřebujeme patřit nejen fyzicky, ale také vztahově. Patřit někam, k někomu, je potřebou zcela přirozenou, která vzniká již před vlastním fyziologickým narozením a je ukončena až fyzickou smrtí. Proto je naše zařazení do společenství, naše vztahovost, jedním z významných satisfakčních kanálů. Pokud není množství příjemných prožitků získávaných touto cestou dostatečné, doplňujeme vznikající deficit nejčastěji požíváním alkoholu. Na této látce pak může a nemusí, vznikat závislost jako na prvku přinášející stavy prožívané jako příjemné. Princip je obdobný jako u kuřáctví. Zde alkohol, vlastní tekutina, nahrazuje teplé lidské slovo. Asi tak, jako alkohol i sebevíce vychlazený, v těle vyvolává pocit tepla. Vlastní láhev na alkohol, pak je náhražkou za člověka, od kterého bychom příjemné, pochvalné, uznávající teplé lidské slovo chtěli slyšet. Není náhodné, že lidé ve vztahových krizích k alkoholu sahají nejčastěji, stejně jako má k němu blízko adolescentní mládež, pro kterou jsou vrstevnické a návazně partnerské vztahy jednou z hlavních životních priorit. Na základě stejného principu mají lidé tendenci požívat alkohol při oslavě úspěchu (umocnění příjemného prožitku a nejlépe ve skupině lidí) stejně jako při situacích nepříjemných a tragických (posílení pospolitosti + umělé navození příjemného stavu). Muži alkoholici pak většinou (není nutnou podmínkou!) navštěvují svou skupinku známých a s nimi, případně vedle nich popíjejí. Ženy alkoholičky jsou zpravidla (také není podmínkou!) z technických důvodů i typem alkoholismu v domácím prostředí a tak mají v obytném prostoru schovaných několik lahví alkoholu jako náhradu za kamarádky a s nimi komunikují. Lidé v bezdomoví propadlí alkoholu s lahví tekutiny často hovoří, nosí ji u sebe, je ostatními nedotknutelná. Alkohol nazývají svým přítelem a lékem.

6 4. Práce s žáky sociálně hadicapovanými v odměňovacích systémech. Zásadní význam v této oblasti sehrávají institucionalizované systémy, hlavně základní škola. Primární jsou pochopitelně rodiče a nejbližší rodina žáka ale na jejich spolupráci nelze spoléhat pokud je evidentní, že jejich dítě, žák, není ve smyslu potřeb dostatečně akceptován, odměňován. Přesvědčování rodičů nestačí, kvalitnější by bylo jejich vedení, ale to není v kompetencích institucí. Navíc zvýšený tlak na rodiče v nich vyvolává dojem oběti, viníkem pak je pro ně jejich potomek. Žák pro tlak ze strany rodičů získává ambivalentní až negativní vztah k vzdělávací instituci, často nezvratně k vzdělávání vůbec. Pak dobře míněné rady a doporučení učitelů směrem k rodičům vedou k přesně opačnému efektu. Řešení Řešením a dílem prevence je kvalitní vztah mezi vyučujícím a rodiči, komunikace, avšak nejen o problémech žáka. Rodič by měl získávat informace o průběžných, také nevýkonových aktivitách svého dítěte. A stejně tak učitel by v ideálním případě získával informace o aktivitách žáka mimo školu přímo od jeho rodičů. Toto je však stav ideální. V reálných situacích, kdy vztah ke škole mnohých rodičů je sycen jejich vzpomínkami a ne vždy pozitivní zkušeností, kvalita komunikace ze strany školy je často velmi diskutabilní, nelze očekávat při komunikaci těchto dvou subjektů (rodiče škola) rovný vztah. Profesionalita učitele pak spočívá právě ve schopnosti navázat kontakt i s rodiči, kteří nemají zájem o školu dokázat potlačit vlastní sebedůležitost, dojem, že rodič by měl být učiteli téměř vděčný nemá za co. Učitelství je služba. A prodavač služeb, si zákazníky nevybírá. Naopak flexibilně se přizpůsobuje všem, kteří o službu z nutnosti anebo zájmu požádají. Ve vztahu učitel rodič jednoznačně platí: Pohádá li se vojín s generálem, nikdy to není chyba vojína. A učitel, je v roli generála Různé typy tendencí k patologii Rozhodující je první stupeň základní školy. Již v této věkové úrovni lze u dětí sledovat tendenci odpovídající té či oné formě pozdějšího sociálně patologického chování. Včasným zásahem, nasměrováním, je možné danou tendenci alespoň u některých dětí odklonit Agrese Výše je uvedeno, že základem pro pozdější opravdu agresivní chování (nejen pouhé excesy v období experimentací) může z velké části být nedostatečné sycení tělesného kanálu, něhy. Na prvním stupni základní školy se handicap nejčastěji projevuje necitlivostí k bolesti u dítěte, případně naopak přehnanou až přecitlivělostí na tělesný kontakt. V obou případech má smysl informovat rodiče a směrovat dítě k činnostem, které legalizovaně tělesný kontakt vyžadují. Může jít o aktivity sportovní, kulturní i jiné. Řešení Podstatou je prožívání tělesného kontaktu v dané činnosti. Úkolem školy pak může být inspirovat rodiče nabídkou a v rámci svých možností žáka do takových činností zařazovat Emoční přijetí Žák prvního stupně ZŠ s nedostatečnou satisfakcí v tomto příjmovém kanále bude stále prožívat obavu z nepřijetí, ubezpečovat se, že je akceptován, že jej má učitelka ráda. Za pochvalu a otevřené projevy přijetí bude velmi vděčný, úslužný. V případě objevu nových

7 věcí, nového prvku, je možné sledovat snahu mít jej co nejdříve a často až na úroveň za každou cenu, tedy často i získání formou krádeže. Pokud se krádež vyšetřuje, takové dítě se zpravidla přizná, je schopno se postiženému omluvit a to pro obavy z rizika nepřijetí, vyloučení, rizika emočního chladu. Při opakované příležitosti a silné vnitřní touze, však dokáže krást znovu. Typickým příkladem potvrzujícím spojení mechanismu emočního přijetí a krádeží jsou tzv. substituční krádeže, kdy dítě doma ukrade peníze, za ty nakoupí sladkosti,které rozdá ve škole spolužákům. Odměnou je mu jejich poděkování, přijetí. Lidově řečeno, takto si dítě emoční spřízněnost kupuje. Tento mechanismus je možné často sledovat u dětí s tzv. sociálně slabších rodin, případně u dětí umístěné v dětských domovech, náhradní rodinné péči. Zpravidla jde o důsledek nízké satisfakce v oblasti emočního přijetí. K tomu se přiřazuje poměrně snadná identifikace s některým ze vzorů a pokud tento realizuje, případně toleruje závadové formy chování a jednání, navíc našemu jedinci projevuje určitou míru přízně, je odklonitelnost od sociálně patologického chování náročná. Řešení Řešením je pouze dlouhodobé působení kladného vzoru, pozitivní vztah, atraktivní činnost nejlépe přinášející danému dítěti přijetí až obdiv ostatních Oceňování schopností a dovedností. Nejběžnějším projevem nedostatečné satisfakce v této oblasti je orientace na výkon ve vybrané oblasti: například dítě kdykoliv má čas hraje na flétnu, je pro ně ústředním tématem, případně orientace na jinou jednostrannou činnost. Pak často takového žáka zaměňujeme s žákem talentovaným ačkoliv může jít pouze o kompenzaci, doplňování satisfakce v této sféře. (Lze se také setkat se záměnou u dětí postižených Aspergerovým syndromem). Dalším typickým projevem v období již do 11 let věku je opakované zkoušení činnosti ačkoliv jedinec ví, že cíle nelze dosáhnout, tedy ulpívání na činnosti nezávisle na cíli. Například žák ví, že do výše 2 m nevyskočí, ale neustále bude výskok zkoušet, případně ví, že není možné pod vodou vydržet déle než dvě minuty a stále se bude pokoušet vydržet více a podobně. Řešení Řešením je podpora co největšího spektra dalších možností seberealizace dítěte v nejrůznějších aktivitách a hlavně jeho oceňování jako člověka, ne výkonné jednotky. Žák potřebuje ocenění, pochvalu za to jak vypadá, co udělal pro druhé atd, nechválíme jen za podaný výkon Mezilidské vztahy Alkohol jako doplnění až náhražka uspokojivého mezilidského vztahu je celosvětový fenomén a bohužel tolerovaný mnohem více, než výrazně menší procento lidstva ohrožující jiné drogy návykové látky. Lidstvo jako by se zdráhalo účelně řešit problém alkoholu, alkoholismu. V prostředí prvního stupně základní školy se žák, žákyně, tendující k možné závislosti na alkoholu projeví velkým nadšením především pro činnosti, ve kterých je možné rychle dosáhnout úspěchu. Avšak pokud ten nepřichází, od dané činnosti odkloní svou pozornost a se stejným nasazením se věnuje činností jiné při které taktéž očekává rychlý zisk cíle. Řešení U těchto jedinců je třeba podporovat systematičnost, vést je k uchopení satisfakce již z cesty k cíli, přijetí faktu, že cíle nemusí být vždy dosaženo. ( Prováděl lékař kvalitní práci, když

8 sedm hodin operoval a pacient nakonec zemřel? a podobně). Vše ale vyžaduje prožitek, případně alespoň příběh. Jen domluvy rozhodně nestačí Závěr Z výše uváděných skutečností vyplývá, že prostorem k prevenci je především první stupeň základní školy, věkové období, kdy dítě reaguje především na emoce učitelky / učitele, její emoční zaujetí problémem. S ní se dokáže snadněji identifikovat a přes vyučující pak s jejím názorem, sdělením. Také probírané učivo je srozumitelnější než na druhém stupni základní školy, zvládá je drtivá část rodičů a tak jsou ochotni se školou spolupracovat, respektovat její doporučení, stejně jako se angažovat na školou pořádaných akcích. Snadnější komunikace přináší důvěru a důvěra v učitelovo tvrzení může vést rodiče k různým úpravám, korekcím, na jejímž konci může být odklonění dítěte od doplňování satisfakčních mechanismů nežádoucími formami jednání.

9 5. Potřeby a zájmy jako zdroje motivace. Jedním z postřehnutelných principů vzniku motivace k činnostem je snaha naplňovat, dosycovat, osobní potřeby a s nimi související zájmy. Podstata obou prvků, potřeb i zájmů, je stejná. Lidskému jedinci zajišťují přežití ve světě, umístění ve společnosti, integraci v sobě samém, nabytí dojmu vlastní platnosti pro ostatní. Jsou li naplněny potřeby existenční (jídlo, teplo, světlo atd) a ty u drtivé většiny současné populace v ČR jsou naplňovány, začíná významnou roli hrát úroveň nasycenosti potřeb sociálních. Zvláště v prvních letech života má jejich nedosycování roli vtisku, který formuje další směřování zájmové a profesionální na dlouhá léta, často až do konce života. Ačkoliv problematika důsledků nedosycených sociálních potřeb již byla mnohokrát popsána, je potřebné i zde ji připomenout, protože tvoří základní osu inspirace k možnostem korekce až nápravy chování a jednání sledovaného lidského jedince. Systém Pesso-Boyden therapy (USA) stejně jako u nás v ČR prof.matějček rozeznává 5 základních sociálních potřeb: Potřeba místa Potřeba bezpečí Potřeba podnětu, péče a výživy Potřeba podpory, opory Potřeba limitu 1.1. Potřeba místa Je vytvářena již v době těhotenství matky kdy ještě nenarozené dítě má definováno své místo na všech třech podstatných úrovních: fyzicky (místo v děloze) psychicky, vztahově (matka s dítětem komunikuje, dítě komunikuje s matkou, prožívá její stavy) metapsychicky (matka žije v určitém společenství, sociokulturním vzorci a toto vše na dítě působí. Tato dispozice je po narození jen rozšiřována směrem na vlastnění. Dítě má své místo v rodině fyzicky (postýlka, místo u stolu, jeho hrníček atd), má své místo vztahově psychicky stále přes matku, případně jinou pečující osobu, později také díky ostatním osobám, žijícím v přímé blízkosti a osobám návazným. Metapsychická úroveň je pak dána rituály a stereotypy, rodinnými zvyklostmi, zvyklostmi celého společenství, což posiluje integritu jedince. Dítě dobře ukotvené, s dobrým sycením této základní sociální potřeby, pak zpravidla nemá v pozdějších letech potíže s vlastní integritou. Při nástupu do předškolního zařízení dochází nutně ke konfrontaci protože normy školky jsou jiné než normy rodinné. Dítě v novém prostředí potřebuje prokázat svou integritu, je motivováno k činnostem, vedoucím k zajištění prostoru sycení potřeby místa a to na všech úrovních. Také zde potřebuje svůj fyzický prostor (postýlka) psychickou vazbu (vztah k paní učitelce) a setká se s metapsychickou úrovní ve formě řádu a chodu předškolního zařízení. Totéž lidského jedince čeká při nástupu do základní školy. Zde má svou lavici, svou paní učitelku a spolužáky a také svou školu s jejím řádem. Jen situace je stále komplikovanější, protože také ostatní děti jsou aktivnější, sjednávání pořádku autoritou je méně naléhavé. Pak dítě s nedostatečně sycenou sociální potřebou místa v prostředí rodiny začíná být

10 motivováno k chování a jednání, které k zajištění potřeby vedou a nejsou školou chápány jako adekvátní. Typická je ochrana fyzického prostoru- lavice. Žák je schopen fyzicky napadat jakéhokoliv narušitele, stěžovat si paní učitelce, že jeho prostor je narušován a podobně. Formy reakcí, jejich intenzita bývá přímo úměrná dosycenosti této potřeby v domácím prostředí čím kvalitněji je doma potřeba nasycena, tím větší tolerance je dítě schopno v prostředí školy, čím je potřeba doma nasycena méně, tím je také menší tolerance žáka, jeho reakce jsou prudké, často až agresivní. Primární motivací to agrese však rozhodně není špatná povaha žáka, ale bytostní obava, že nebude mít svůj prostor, nebude nasycena jedna z nejdůležitějších sociálních potřeb. Praktickým důkazem jsou potíže vznikající u žáků šestých tříd, kteří velmi často popisují své lavice, mají potřebu udělat svou značku kdekoliv ve škole pokud k ní mají vztah. Jde o důsledek častějšího stěhování do odborných učeben. Žáci tak ztrácejí kontrolu nad svým místem, svou třídou, proto si je označují, obdobně jako si teritorium označují i jiné živočišné druhy. (Do stejné kategorie patří plivání, grafity a další činnosti, které nazýváme nežádoucí, devastující zařízení školy ). Vážným problémem je chování a jednání žáka, který nemá v domácím prostředí dostatečně sycenou potřebu místa když zjistí, že ani ve školním prostředí své místo neudrží: pak jej začne likvidovat. Tento mechanismus znají především pracovníci dětských domovů pokud se má dítě stěhovat do jiné výchovné skupiny a nese toto nelibě (nebylo to přímo jeho přání) velmi často začne své původní místo agresivně devastovat. Možná jde o pozůstatek chování nutného v ranných vývojových stadiích vývoje člověka, kdy bylo třeba zahladit stopy po opuštění prostoru, ve kterém skupina pobývala. A naopak, pokud je získán nějaký prostor, je tendence nechat zde svou značku. Tak jako horolezci často nosí vlaječky na vrcholy hor aby si je označili, znají kriminalisté praktiky zlodějů, kteří se často ve vykradeném prostoru vymočí, případně zde defekují, zanechají exkrementy a nejlépe v zakázaném prostoru, tedy v posteli a podobně. Z výše uvedeného vyplývá, že nedostatečná nasycenost sociální potřeby místa je často příčinou k chování a jednání, u kterého jen těžko hledáme motivaci jde přitom o základní sociální potřebu, snahu ji dosytit, případně se vyrovnat s tím, že ji dosytit nelze. Chování a jednání je důsledkem staršího vzorce, asociačního řetězce. Proto bývá reakce často intenzivnější, než by odpovídala realitě dané situace Potřeba bezpečí Pojem bezpečí je abstraktní, každý lidský jedinec má o něm vlastní představu, vycházející z osobních zkušeností. Shoda může být jen ve tvrzení, že bezpečně se cítíme tam, kde nejsme ohrožováni vnějším prostředím ani svými vnitřními pohnutkami. Základ prožitku naplněnosti potřeby bezpečí vzniká hlavně v době od narození po dobu dětství. (Predispozici v době prenatální nelze vyloučit, zatím však nebyla jednoznačně prokázána). V každém případě lidský jedinec vyrůstá a v dětství vyrůstal v prostředí, ve kterém se potřeboval orientovat, porozumět mu, naučit se v něm pohybovat. Pokud prostředí bylo méně bezpečné až nebezpečné, nicméně pro daného jedince bylo normální (což je běžná a logická odpověď v dotaznících) lze očekávat již v prostředí základní školy trojí typ reagování: A) jedinec kolem sebe vytváří ne-bezpečné prostředí. Tedy prostředí, které zná, ve kterém je zvyklý se pohybovat. Ostatní pak jeho chování odečítají jako nebezpečné (agresivní, vulgární, neurvalé, drzé atd) přičemž onen jedinec vůbec nechápe, o čem ostatní hovoří. Naopak

11 prostředí obecně bezpečné je pro něj prostředím neznámým, které přijímá jako znejisťující, proto se nevědomě i vědomě snaží je změnit. B) Projevy jedince jsou utlumené. Jedná se o důsledek nebezpečného prostředí, ve kterém bylo navíc pociťováno značné napětí. Obranný mechanismus takového dítěte vytvořil modely chování a jednání jak být nepozorován, jak v takový situacích být nepovšimnut. Projevem v základní škole jde o žáky označované učiteli za neslané, nemastné, prospěchově často oscilující, aktivně se neprojevují, spíše jen plní zadané úkoly. Třídní kolektiv je považuje spíše za svérázné, nemá na ně jednoznačný názor, spíše je toleruje. Ačkoliv jde často o jedince velmi vnímavé, kvalitně odečítající vztahy ve třídě, pohodu i napětí, vnějším projevem nijak nereagují. Učitelé se je často snaží vyprovokovat k činnosti, protože správně tuší nevyužitý potenciál. Ale to se nedaří, takový žák má dostatek zkušeností z rodinného prostředí a na i dobře míněné provokace vnějším projevem nereaguje. Vnitřně však často prožívá velmi nepříjemné stavy, které pak mohou vyústit ve zkrat až na úrovni trestného činu. Je velmi důležité v kolektivu třídy tyto jedince umět rozpoznat. Chovat se k nim přátelsky, změny oznamovat hodně dopředu, pokud je to možné, neměnit pravidla. Pak jsou spokojeni a dokáží se alespoň částečně otevřít, najít cestu k učiteli, prožívat důvěru a více se projevovat. C) Věční stěžovatelé. Kompromisem mezi oběma výše uvedenými typy jsou žáci, kteří neustále upozorňují učitele na odchylky v jeho tvrzeních, upozorňují na školní řád, zaběhlá pravidla, odvolávají se na dohodnuté. V původní rodině nedosycená potřeba bezpečí je tedy projevována ulpíváním na pravidlech, na stanovených normách, které mají bezpečí zajišťovat. Tito žáci nejsou učiteli oblíbenými, protože komplikují operativní rozhodování, jejich výroky dokáže často díl třídního kolektivu využívat a zneužívat. S takovým jednáním ale náš jedinec nemá nic společného. Jeho ulpívání na dohodnutých principech má zcela jiný základ hledání bezpečí. Nedostatečně sycená potřeba bezpečí má tedy své projevy. Učitel profesionál by měl dokázat odečíst a z dialogů, případně materiálů, které má o žácích k dispozici vyčíst, zda jde skutečně o jedince pocházejícího z méně bezpečného prostředí a zaujmout k němu adekvátní profesionální postoj, volit adekvátní pedagogický přístup, chápat jeho motivaci k jednání a chování, které nemusí korespondovat s cíli vyučujícího Potřeba podnětu, péče a výživy Současný svět nabízí lidskému jedinci mnoho podnětů. Často paradoxních a často protichůdných. I dospělý jedinec často nedokáže tlak podnětů eliminovat. Dítě, dospívající, pak je v situaci mnohem složitější kód jeho organismu zní poznávat, rozvíjet spontánní proces učení. A naráží na podněty nejednoznačné, různé důležitosti, některé potřebuje zařadit a některé neakceptovat. Důsledkem pak může být až boj motivů, který má vždy stejný efekt podrážděnost, chování a jednání, které často učitelé odečítají jako agresivní. Jedinec pocházející z prostředí kde je potřeba podnětu, péče a výživy nedosycena, je často vystavován posměchu ostatních spolužáků a potřebuje jistou dávku učitelovy ochrany alespoň po dobu než je deficit srovnán tak, že jeho neznalost není pro ostatní spolužáky zajímavý. Protože jinak bývají tito jedinci často zdrojem nejen posměchu, ale také persekucí nejrůznější úrovně. Žáci pocházející z výrazně až nezdravě podnětného prostředí, chápou často školu jako prostředí kde je nuda, je problém je zaujmout, bývají povrchní, učitelé o nich často sdělují, že si ničeho neváží, že jim nic není dost dobré. Tento trend bude narůstat. A jen kvalitní

12 učitel s dostatečně velkým přehledem dokáže takové jedince zaujmout, výuku postavit na vztahu učitel žák a posilovat jej uměním vést žáky k dobré tvorbě pořadí hodnot. Specifickou kategorií této základní sociální potřeby je výživa. Tímto výrazem není myšlena jen výživa potravinami, ale také výživa informacemi. Žák pocházející z prostředí, kde se rodiče nadmíru hádají, mají na dítě protichůdné požadavky, si v rámci obranného mechanismu vypěstuje jakousi provozní hluchotu, naučí se neslyšet, přesněji nepamatovat si zatěžující informace přicházející audio kanálem. Pak si skutečně nezapamatuje zadání domácího úkolu i když je v závěru hodiny učiteli reprodukoval. Řešení Aby informace tohoto typu (zadání domácího úkolu) byla přijata, je dobré využít představivost žáka. Učitel se dotazuje, kde žák bude úkol vypracovávat, jaké k tomu bude potřebovat pomůcky a podobně. Žák si pod jeho otázkami vybavuje prostředí, kde bude úkol plnit (pracovní stůl v pokoji) co k tomu bude potřebovat(knihu, sešit, kružítko atp.) a díky zapojení této představy dojde k zapamatování zadání, příslušné stránky v knize a podobně. Trestat takové žáky poznámkami, zvýšením počtu úkolů je neprofesionální a hlavně zcela demotivující. Potřeba podnětu, péče a výživy je tedy jednou z hlavních potřeb dotýkajících se velmi výrazně školního prostředí, protože škola podněty nabízí, stejně jako výživu informacemi. U dětí z problematického prostředí v tomto smyslu je pak nutné volit náležité formy, aby mohly naplnit obsah požadavků učitele Potřeba podpory a opory Slovo podpora vyjadřuje fyzickou podporu, tedy fyzický kontakt, slovem opora je myšlena především opora pozitivním motivováním lidského jedince. Dotýkat se dětí na prvním stupni základní školy, nabízet jim fyzickou podporu, je poměrně běžné bohužel často bez znalostí zásad pro takový kontakt: vyučující není matkou, případně otcem dítěte a proto by kontakt měl být skutečně povzbuzující, nemateřský (například hlazení po hlavě, hra z vlasy dítěte jsou kontakty typicky mateřské), neotcovský, neměl by být konkurující rodině, případně kontakt tohoto typu nahrazovat. Fyzický kontakt fyzická podpora na druhém stupni, je značně problematická, protože zde nabíhají často partnerské asociace a ty jsou pro školní prostředí zcela kontraproduktivní. Učitelé (ženy i muži) mají často tendence používat přímý fyzický kontakt jako sankční metodu, což zvláště ve vyšších ročnících druhého stupně žáci odečítají jako ponižování. Opora pochvalou, vyjádřením úcty za projevenou snahu, kvalitu, je naopak prvkem velmi vítaným. Opora pochvalou však plní svou funkci především je li pochvala adresná, zcela konkrétní, žák jednoznačně ví za co je chválen. I tak nelze vyloučit riziko zvláště u dětí,které nejsou na přijímání pochvaly zvyklé dokáží ji bagatelizovat, stydět se za ni, jsou schopné raději pracovat méně výkonně, než snášet pochvalu. Takové jedince slovně oceňujeme mimo kolektiv třídy, například v rámci setkání na školní chodbě a podobně. Specifickou skupinou jsou pak žáci, u kterých funguje jako by pomyslná rovnice: být dobrý = zodpovědnost. Zde je důležité rozpoznat (především podle mimické, případně verbální opakované reakce, pokud nemáme k dispozici Barvový snímek) nakolik je pro ně pochvala zátěží a chválit je za pomoci krátkých příběhů, přirovnání. V každém případě však oporu pochvalou je dobré používat. Na prvním stupni základních škol je pak možné sledovat žáky u kterých v domácím prostředí ocenění a pochvala výrazně chybí tito se často hlásí, jsou vždy ochotni učitelce pomáhat,

13 pokud nejsou pochváleni, sami se připomenou. Tyto velmi snaživé typy žáků někteří učitelé považují za ve škole vyrušující, vlezlé a podobně. Svým přístupem jejich aktivity skutečně omezí a tito jedinci hledají pochvalu, ocenění, jinde. Často pak v posluhování starším spolužákům, případně jiným osobám, což není jev vždy pozitivní. Potřeba podpory a opory je ve své úrovni nasycenosti často velmi vlivným motivátorem k různým typům činností. Proto má smysl i hrubý odhad učitele o míře její dosycenosti u konkrétního žáka, žákyně a s její dosycování pracovat Potřeba limitu Je považována za druhou nejvýznamnější sociální potřebu, ihned za potřebou místa. Vzniká (tak jako potřeba místa) již v době před narozením, zde prožíváme její první a zásadní vtisk. Dává jej děloha. Naplňuje všechny znaky ideálního limitu: před něčím chrání a zároveň v něčem brání. Dorůstající dítě před narozením experimentuje s pohybem. Prostor dělohy je omezený (limit v něčem vždy omezuje) avšak děloha je pružná, proto přechod mezi mohu a nemohu není náhlý. Zároveň děloha omezuje nedovolí poznání co je za ní. Metaforicky lze říci, že do konce svého života dělohu znovu hledáme. Hledáme prostor ve kterém nám bude dobře, bude nás chránit i za cenu toho, že nám v něčem bude bránit. Zcela jinou kategorií než limit, je sankce. Sankce jedince z jeho pohledu před ničím nechrání, jen mu zabraňuje. A pokud je v něčem zabraňováno, vzniká v člověku nepříjemný pocit z propadu do pozice oběti, ze které se v rámci přirozeného pudu sebezáchov snaží vymanit. Záměna limitu a sankce například ve školním prostředí, má proto velmi nepříjemné důsledky. Při hlubším zamyšlení si uvědomíme, že jsme neustále něčím limitováni: oděvem (chrání před rychlými změnami teplot a zároveň omezuje pohyb), místností (limit je principem stejný jako u oděvu) dnem a nocí, ročními obdobími a mnoha dalšími jevy přirozenými i dohodnutými. Naivní touhou mnoha jedinců je žít bez omezení, mít možnost dělat si co chci. Naivní protože již pár minut po daném prožitku si začnou sami vytvářet nové limity a namlouvat si, jak že jim vyhovují. Žáci a studenti pocházející z rodinného prostředí, kde limity nebyly jasně definovány, také vyžadování jejich dodržování bylo nedůsledné až vágní, budou ve školním prostředí konfrontování s normami,které nebudou ochotni přijmout, pokud nebudou ztotožněni s jejich smyslem. Řešení Práce s limity je u takových jedinců zásadní: vysvětlovat, používat příměry, nepoužívat sankce dříve než máme jistotu, že daný jedinec limit přijal. Použít sankci na místo limitu je tragický omyl nejen dnešní základní školy. Žáci a studenti pocházející z prostředí, kde byly limity naopak tvrdě vyžadovány, bylo jich hodně a často protichůdné, budou dílem od učitele vyžadovat jasná a zdůvodněná pravidla, dílem pak lze očekávat rezignaci a jejich neplnění. Také zde je proto podstatná znalost prostředí, ze kterého žák pochází a úroveň nasycenosti této základní potřeby. Droga, drogová závislost, je klasickou ukázkou touhy po limitu, protože droga je zcela jasným limitem: pokud ji závislý jedinec má k dispozici, má smysl i vše ostatní. Pokud ji nemá, je pro něj nesmyslné cokoliv vyjma hledání prostředků jak ji získat. Bylo potvrzeno, že drogově závislí statisticky významně pocházejí z prostředí, kde limity nebyly dobře definovány, byly vágně vyžadovány, anebo naopak z prostředí, kde bylo limitů stanovených hodně a často protichůdně tak, že téměř nebylo možné je dodržovat.

14 Interakční role jako motivace k jednání a chování V jakékoliv interakci mezi dvěmi subjekty či objekty (dva jedinci, jedinec a skupina, dvě skupiny osob atd.) se automaticky na základě sociální zákonitosti vytvářejí zcela konkrétní interakční role, určené mírou volnosti jednotlivých zúčastněných stran. Míra volnosti pak vypovídá o pozici v dialogu o dominanci, submisi, případně o variabilitě. Pro znázornění lze použít symbol trojúhelníku: Nejvyšší míra volnosti (predátor impuls) Nejnižší míra volnosti (oběť) Variabilní míra volnosti (zachránce) Pro ilustraci (s dílem nepřesností) můžeme říci, že každý dialog má vůdčí osobnost, která dává téma, tedy impuls. Ten je přijímán druhou stranou, osobou, která naslouchá. Pokud naslouchá, nemůže současně vést téma, je tedy v pasivní, submisivní roli, je obětí. Zároveň je dialog vždy omezen technickými možnostmi, například časovým prostorem aktérů dialogu a jinými podmínkami, které jsou v případě kolize zachráncem, tedy obě strany dialogu se k nim mohou upínat. V případě, že je dialog dobře veden, střídají se míry volnosti u jednotlivých aktérů, takže během setkání několikrát procházejí obě strany jak pozicemi oběti, tak pozicí predátora. Je přirozené, že zúčastnění mají snahu být co nejdéle v roli, která má nejvyšší míru volnosti udávat impuls, být predátorem. Naopak nejméně výhodná a příjemná je role s nejmenší mírou volnosti, role oběti. Principem pudu sebezáchovy žádný lidský jedinec nesnese ukotvení v této roli na delší čas - je schopen i za cenu ztrát a nevýhodnosti udělat cokoliv, aby se této role zbavil. Jako příklad můžeme uvést žáka opakovaně upozorňovaného a plísněného za to, že nemá v pořádku všechny pomůcky důležité pro výuku. Žák bude pozici oběti před učitelem predátorem časově omezenou dobu snášet. Bude li se však situace opakovat častěji, déle již roli oběti nesnese a za cenu ztrát dokáže vejít do role predátora, řídit situaci. Například tím, že vyučovací hodinu vynechá, bude vyrušovat a podobně. Primární motivací pro jeho chování pak bude snaha nebýt v roli oběti, jeho cílem není být drzý, případně zesměšňovat učitele, ačkoliv forma, jakou se bude snažit z role oběti vymanit, může být takto odečítána. Znalost této zákonitosti a jejího průběhu má pro školní výuku zásadní význam, protože napomáhá rozkreslit skutečný motiv mnoha žákovských a studentských reakcí jak jednotlivců, tak celého kolektivu.

15 Klasickou ukázkou je vstup učitele do třídy vždy přichází v roli predátora, je mu určena funkcí a cílem (dávat impuls žákům). Žáci učitele zdraví a mnozí přitom bezděčně sledují hodinky kontrolují zachránce, tedy za jak dlouho bude přestávka. (Přestávka je zachráncem). Avšak dokáže li vyučující dobře zvládnout vstupní rituál se třídou, během kterého provede kontrolu přítomnosti, role se otáčejí: učitel se táže žáků na chybějícího spolužáka. Odpovídající jedinec přebírá roli predátora, učitel je v submisi, tedy v pozici oběti. Pokud se vyučující dále dotazuje, upevňuje odpovídajícího žáka v pozici predátora. Avšak pokud ten již nezvládá reagovat, případně podává chybné informace, provádí zbytek třídy korekci třída je tedy zachránce. Korekce však může být natolik razantní, že zmanipuluje žáka původně v roli predátora do role oběti a pak se zachráncem stává učitel. Opakované střídání rolí již během sepisování prezence ve třídě může mít velmi dobrý vliv na oslabení prožitku z pozice oběti, ve které se třída může prožívat při frontální formě vedeného výkladu učitelem. Kvalitně vedená výuka tedy respektuje střídání rolí, což výrazně dynamizuje výuku, dává žákům prostor k vyjádření, samostatnosti a spoluzodpovědnosti za kvalitu výuky.

16 6. Stud, vina a role oběti Prožívaný pocit studu, stejně jako prožívaný pocit viny, se váží s interakční pozicí Oběť, tedy s pozicí prožívanou jako ohrožující, vedoucí k akci s jasným cílem získat jinou pozici (pozici Predátor, případně Zachránce ). A je to děj podmíněn pudem sebezáchovy, tedy velmi silnou, až biologicky podmíněnou motivací. Pocit studu můžeme definovat jako rozpor mezi očekáváním společnosti a naším chováním. Přesněji pak jako rozpor mezi našimi myšlenkami, činy a zvnitřnělou celospolečenskou normou, získanou v rámci socializačního procesu. Pocit studu je prožíván jako nepříjemný a v sociálním kontextu odpovídá pozici oběti. Přirozenou obranou proti tomuto pocitu je vyhýbat se situacím, které jej vyvolávají. Můžeme tedy říci, že před pocitem studu lze uniknout, vyhnout se mu tím, že se vyhýbáme situacím, ve kterých přichází. (Například budu li se stydět za své tělo, nebudu navštěvovat veřejnou saunu ani nudistickou pláž) Pokud je žák prospěchově slabý a stydí se za svůj prospěch, bude jeho následné chování velmi logické: bude se snažit vyhýbat situacím, které v něm stud vyvolávají, v našem případě se bude vyhýbat vyučovacímu předmětu, případně se začne vyhýbat školní docházce. Primární motivací však není bojkot vzdělávání, ale potřeba nebýt oběť a neprožívat pocity studu. Při hlubší úvaze nám vyplyne, že i samotní učitelé pak mohou být prvkem, který vede žáky k absenci, úniku ze školního prostředí. Pocit viny můžeme definovat jako rozpor mezi realizovaným chováním, myšlenkami, činy a očekáváním od sebe samých. Pocity viny jsou tedy prožívaným rozporem v jedinci samém vůči sobě, pocity studu jsou prožívaným rozporem mez jedincem a vnějším světem. Pocit viny je intenzivnější a nedá se eliminovat vyhýbáním se určitému prostředí. Zbavit se jej znamená problém vyřešit - alespoň sdělením a omluvou. Z čeho budeme prožívat pocity viny a z čeho pocity studu je velkým dílem závislé na normách rodiny, skupiny lidí, ve které jsme vyrůstali. Pocity viny v pozdějších letech máme při porušení norem primární skupiny. Klasickým příkladem jsou děti Vietnamských a Korejských rodičů žijících zde v ČR: v žebříčku jejich hierarchie se vzdělání ocitá na předních místech. Selhávání ve škole pak znamená selhávání ve srovnání s rodinným vzorcem, výsledkem je tedy pocit viny. Také proto jsou takoví rodiče schopni investovat nemalé prostředky do doučování dítěte, dítě je ochotno do školních činností investovat velký podíl svého času. Naopak komunitně žijící národ Romů vzdělání téměř neuznává Romové uznávají moudrost, ne vzdělanost. Pak vyvolat v romském žákovi pocity viny za neprospěch je téměř nemožné můžeme vyvolat jen pocity studu a ty jsou motivem k vyhnutí se škole, případně vytěsněním výuky a uchopení školního prostředí k seberealizaci zcela specifickým způsobem. Můžeme říci, že rodinné zázemí, tvořící normu pro budoucí pocity viny, je zásadní. Je nemožné vyvolat vinu za krádež u žáka, pro kterého otec ukradl horské kolo a to mu věnoval k narozeninám se sdělením, do které čtvrti města s kolem nemá zajíždět a podobně. Pocity studu a viny patří ve smyslu interakčních rolí k pozici oběti. Jsou tedy prožívány jako nepříjemné a jsou motivací k činnostem podle jejich zařazení při studu vyhnutí se, při pocitech viny buď k řešení konstruktivnímu, případně destruktivnímu.

17 7. Motivace nemotivovaného jedince Člověka lze pracovně rozdělit podle nejrůznějších hledisek při plném vědomí, že veškerá dělení jsou jen umělá, že jednotlivé složky vzájemně velmi úzce spolupracují a na sebe navazují. Nejběžnějším dělením je parcelace člověka na tři komponenty: Rozum, Emoce, Činy. Všechny obsahují rozhodovací modely na sebe plně návazné a mají zásadní vliv na motivaci k výkonu určitého druhu a zaměření, například školnímu prospěchu. Pro názornost můžeme použít následující model: Rozum (smím nesmím) 2 Změna postoje 6 Emoce (chci nechci) 3 Energie 4 Činy (umím neumím) 1 Výdrž 5 Nejčastější profesionální chybou při snaze motivovat žáka, studenta učitelem, je komponenta, na kterou se rozhodne primárně působit intervenuje na emoční složku, aby žák chtěl. Vyučujícím působený tlak přináší žákovi interakční roli oběti, v ní pak nejčastěji nepříjemné pocity, které vedou ke snaze vyjít z této role. Zpravidla vymlouváním, dokazování učiteli, že tak jak on to chce to není možné. Pokud učitel působí opravdu kvalitně a důsledně, způsobí v takovém případě u žáka ještě hlubší propad do role oběti a vznik pocitů studu. Stud pak (viz výše) vede žáka k vyhýbavému chování a jednání. Prostor, na který učitel může úspěšně působit a nastartovat pozitivní změnu, je v oblasti Činy, přesněji komponenta umím. Intervenuje tedy a posiluje to co žák, student, umí. Apelace na tuto složku nezpůsobuje pocity oběti, protože student si plně uvědomuje, že toto umí, v osobní historii dokáže najít důkazy o zvládání. Problém je pak posazený do jiné roviny rozhodnout se začít. A pokud učitel svým vyjádřením důvěry, opírajíc se o kladný vztah mezi ním a žákem, důsledně žákovi argumentuje a dává podporu, lze předpokládat, že

18 student, žák uvěří že toto umí a zahájí tak proces, protože jeho obranný mechanismus, jeho mozek mu dá signál smíš, tedy nebude negací blokovat jeho aktivitu. Pokud se podaří kladně pólovat již dvě komponenty (umím a smím), je velmi pravděpodobné, že se na kladnou stranu bude pólovat i komponenta třetí chci. A jestliže jsou všechny tři zásadní komponenty rozhodovacího procesu v kladném pásmu, vloží do zahájené změny žák více energie, investuje do změny více svého času. Pokud investuje svou energii, je šance, že u procesu nastávající změny vydrží. (Pochopitelně bude potřebovat podporu). Pokud v nové organizaci času vydrží dostatečně dlouho lze očekávat, že u něj dojde až ke změně postoje, což je cílová hodnota, v našem případě označená jako zvýšení školního výkonu. Při vedení žáka však nelze opomíjet jednotlivé fáze, kterými změna prochází.

19 8. Třídní kolektiv a jeho dynamika z hlediska motivace Je důležité nezaměňovat kolektiv třídy s týmem. Tým je termín skutečně přináležející skupině lidí do dvanácti členů. Tento počet je vymezen skupinovými rolemi, které se zákonitě vytvářejí. Pokud je vyšší počet členů skupiny (a to v třídních kolektivech bývá), je vývoj dynamiky jiný, o týmu nelze hovořit. Každý kolektiv má své rituály a stereotypy. Jde o poměrně stabilní prvky chování a jednání, které se opakuje, má integrující a ukotvující charakter. Stereotypy se pochopitelně také vyvíjejí, nejsou statické reagují na vznikající situace. Pro přirovnání můžeme kolektiv považovat za organismus který se vyvíjí sám o sobě a také podle potřeb reagování na okolí. Tato jednota členů vytváří prostor pro kolektivní jednání a chování. Výsledkem je měřitelné klima třídního kolektivu. To může být z hlediska cíle školy konstruktivní i destruktivní. Výzkumy naznačují, že drtivá většina třídních klimat u prvního stupně základních škol je růstová, v tomto smyslu slova kvalitní s ohledem na cíle výuky. Na druhém stupni základních škol však počet kvalitních třídních klimat klesá a především na praktických středních školách, dříve učilištích, převažují klimata problematická. Kladně motivovat celou třídu pak znamená především dobrou výchozí pozici: znát ideály třídy, prvky které jsou třídnímu kolektivu motivátory, operátory, ale také stresory a destruktory. Každá třída, skupina osob, toto rozdělení obsahuje a často v originálních poměrech. Ideály a destruktory třídy můžeme chápat jako mantinely, krajní polohy křivky normálního rozložení. Motivátory, operátory a stresory pak jako prostor kluziště mezi mantinely. Velký vliv mají také vyučující, jejich přístup. Společná pravidla - kontrakt Základním prvkem pro možnou změnu je tvorba pravidel, kdy vyučující spolu s třídou vytváří společné normy, kontrakt. Měl by obsahovat sdělení učitele v jaké formě bude zkoušet, jak předávat učební látku. Na co bude především dbát a kde je možné být volnější. Jeho sdělení třídě je zásadní v tom, že třída získává možnost se k návrhu vyjádřit, polemizovat a hlavně doplnit návrhy vyučujícího. Zkušení učitele tuto společnou tvorbu programu výuky realizují a jsou si plně vědomi, že není možné, aby dohodnuté vyučující porušoval. Žáci dohodu, kontrakt, porušovat budou ale s vědomím, že narušují společně stanovené limity a je logické, že narušení limitů může přinést pro jednotlivce i sankce. Úpravy kontraktu je možné provádět vždy po dílčích prázdninách, například po konci kalendářního roku, jarních prázdninách a podobně. Kontrolní mechanismy kvality výuky Dalším významným prvkem při kladném motivování třídy jsou kontrolní mechanismy kvality výuky ústní zkoušení a písemné práce. Jejich formy jsou dohodnuty kontraktem s třídou, ale nemalou roli také sehrává verbální formulace, kterou vyučující prezentuje. Pravdivá a ověřená je například tato formulace: V příští hodině budete psát krátkou desetiminutovou práci, protože si potřebuji ověřit, zda jsem vás látku dobře naučil, správně jste jí pochopili. Taková a obdobné formulace snižují sankční charakter desetiminutovky, žáci se neprožívají tolik jako oběti učitelova počínání, ačkoliv emočně nebudou kladně naladěni, racionálně mohou lépe přijímat nutnost takového ověření hloubky svých znalostí. Ústní zkoušení by mělo mít spíše charakter pracovně partnerského dialogu: vyučující po přirozených celcích komentuje (opakuje) sdělení zkoušeného žáka. Tím nabízí okamžitou zpětnou vazbu, žák získává informaci, že je naslouchán. Učitel opakuje také chybná sdělení žáka ten pak slyší své vlastní sdělení a získává bez trémy možnost opravy, pokud chybné sdělení bylo pouze důsledkem aktuální situace. Třída má zároveň možnost celou interakci

20 učitele a žáka sledovat znovu slyší látku v podání spolužáka a také učitele. Opakování i chybných sdělení zkoušeného pak často vede ke korekci naslouchajících žáků ve třídě, je snižováno riziko nekvalitního pochopení, které mohlo vzniknout při výkladu učitele. Tato forma zkoušení také objektivizuje pohled učitele, protože aktivně žáka naslouchá, snižuje se riziko nízké objektivity z důvodu zaneprázdnění vlastními myšlenkami během ústního zkoušení. Tyto drobné kladně motivující prvky vytvářejí dojem vyšší angažovanosti do výuky jak vyučujícího, tak žáků, celé třídy. Pokud jsou zakomponovány do koncepčně rozloženého učiva, předávaného po smysluplných celcích, kdy žáci jsou průběžně informováni o jejich významnosti do praxe, můžeme hovořit o kvalitní spolupráci třídy a učitele. Ta se projeví nejen v přístupu žáků k učivu, ale také vyšší satisfakcí učitele.

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence Kompetence k učení Na úrovni 4.ročníku ZŠ Nemyčeves žák: se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, plánování a organizace vlastního

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru Lektoři: Ing. Drahomíra Rancová, Gymnázium Rokycany Petra Váchová, PedF Plzeň Z lat. movere = hýbati se: souhrn hybných činitelů, které vedou

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov

Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov internet: www.fotbal.cz - sekce Grassroots e-mail: mestek@fotbal.cz, blazej@fotbal.cz tel: 233 029 111 fax: 233 353 107 3.

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Zákonní zástupci žáků naší školy byli vyzváni k vyplnění anonymních dotazníků, týkajících se vztahů (v souvislosti se školou), výchovy a vzdělání,

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Mapa školy pro SŠ Analytická zpráva pro rodiče 010/011 Vážení rodiče, Mapa školy je dotazníkové šetření zaměřené na

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

ŘÍZENÍ ŠKOLY A ORGANIZACE PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ School & Education Management Rating Scale

ŘÍZENÍ ŠKOLY A ORGANIZACE PROCESU VZDĚLÁVÁNÍ School & Education Management Rating Scale School & Education Management Rating Scale Vážená paní kolegyně, vážený pane kolego, cílem tohoto evaluačního dotazníku je především získání objektivních informací a názorů od všech členů pedagogického

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ Mateřská škola Jiříkov, Filipovská 686,okres Děčín, příspěvková organizace MŠ Slunečnice PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A DOMOVA SRDCE V DLANÍCH VE FILIPOVĚ S NÁZVEM KDO SI HRAJE NEZLOBÍ

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Tento pokyn upravuje postup vyučujících při řešení výchovných, kázeňský

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

objednací kód: ZK-6 Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka):

objednací kód: ZK-6 Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka): Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka): Telefon: E-mail: Zákonný zástupce (otec): Telefon: E-mail: Dětský lékař: Jiné údaje a upozornění:..............................................................................................................

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice

Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Školní vzdělávací program Školní družina Speciální základní škola a Praktická škola Lovosice Mírová 225 Lovosice Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika ŠD 3. Koncepce rozvoje ŠD 4. Témata činností

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD LAUDEROVÝCH ŠKOL

ŠKOLNÍ ŘÁD LAUDEROVÝCH ŠKOL ŠKOLNÍ ŘÁD LAUDEROVÝCH ŠKOL Školní řád Lauderových škol stanoví základní práva a povinnosti žáků základní školy Gur Arje, gymnázia Or Chadaš a některá práva a povinnosti učitelů, ředitele a dalších pracovníků

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

shine. light of change.

shine. light of change. shine. light of change. Jak rozpoznat, je-li člověk vhodný jako projektový manažer? Michael Motal Záměr Ukázat Iniciovat Jak podpořit rozhodování Jak zvážit smysluplnost investice do člověka Výměnu názorů

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Supervize a koučování v kontextu sociální práce Adéla Mojžíšová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Cílem koučování

Více

Možnosti využití případové konference v následné péči. Doc.PhDr. Oldřich Matoušek PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D.

Možnosti využití případové konference v následné péči. Doc.PhDr. Oldřich Matoušek PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. Možnosti využití případové konference v následné péči Doc.PhDr. Oldřich Matoušek PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. Důvody proč plánovat následnou péči Osobní kontakt zainteresovaných Rychlá koordinace Vyšší

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava

Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava Ve školním roce 2014/25 se Mateřská škola Vlkava připojila jako partnerská školka do programu ZDRAVÁ ABECEDA (více na www.zdravaabeceda.cz). Jde o projekt zaměřený na

Více

Klasifikační řád pro dálkové studium

Klasifikační řád pro dálkové studium Klasifikační řád pro dálkové studium 1. Základní zásady klasifikace prospěchu Klasifikace prospěchu je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Jejím cílem je vyjádřit příslušným klasifikačním

Více

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu

www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu www.tcconline.cz VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Dotazník komunikačního stylu Jaroslav Ukázkový jaroslav.ukazkovy@tcconline.cz 17. června 2015 Dostává se Vám do rukou Dotazník komunikačního stylu asertivity, který mapuje

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví

V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví 1/8 V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví V.8.1.II 2. stupeň V.8.1. II. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět svým obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 13. 9-14. 9. 2012 Ing. Jitka Ondeková ondekova@cert-aco.cz CO JE E-LEARNING E-LEARNING je forma vzdělávání moderním, úsporným a efektivním způsobem, elektronickou,

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010

Školní třída jako sociální skupina. Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 Školní třída jako sociální skupina Mgr. Milena Mikulková pro Život bez závislostí, o.s. Říčany, 2010 A: ŠKOLNÍ TŘÍDA JAKO SOCIÁLNÍ SKUPINA 1. Vztahová síť ve školní třídě 2. 3. Potřeby jednotlivce a potřeby

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte

Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte Výstupy a zkušenosti Metodického centra 26. 5. 2014 Kritická období vzniku citové vazby u dětí v NRP Prenatální období Nechtěné děti: hormonálně i emočně

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více