Mentoring a využití jeho metod pro práci s dětmi a žáky ve volnočasových aktivitách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mentoring a využití jeho metod pro práci s dětmi a žáky ve volnočasových aktivitách"

Transkript

1 Mentoring ve volnočasových aktivitách 1 Projekt Centrum nových metod a příležitostí ve vzdělávání, reg. č. CZ.1.07/1.2.00/ Mentoring a využití jeho metod pro práci s dětmi a žáky ve volnočasových aktivitách Obr. 1- Titulka Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Mentoring ve volnočasových aktivitách 2

3 Mentoring ve volnočasových aktivitách 3 Realizátor projektu: DENEB Int., s.r.o. Masarykovo náměstí 40/ BOSKOVICE Partneři projektu: Petrov o. s., Dětský dům Zábrdovice, Lazaretní 1, BRNO SOŠMaP, Vranovská 17, BRNO ZŠ a MŠ Merhautova, Merhautova 37, BRNO ZŠ Ostrava - Kunčičky, Škrobálkova 51/ 300, OSTRAVA ZŠ Masarykova, Masarykova 291, VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ ZŠ a MŠ Vsetín, Turkmenská 1612, VSETÍN SŠSPaS Zábřeh, nám. 8. května 2, ZÁBŘEH ZŠ a DD Zábřeh, Sušilova 40, ZÁBŘEH

4 Mentoring ve volnočasových aktivitách 4 PODĚKOVÁNÍ Autorský kolektiv děkuje všem kolegům ze škol a mimoškolních zařízení spolupracujících v projektu, kteří přispěli svými zkušenostmi a příklady dobré praxe k vytvoření této publikace.

5 Mentoring ve volnočasových aktivitách 5 Úvod Úvod 7 1. Teoretická a metodická východiska Základní principy mentorské činnosti ve volném čase dětí Cílová skupina Funkce mentora mimo vyučování (ve volném čase) Funkce výchovně-vzdělávací Funkce preventivní Funkce sociální Činnost mentora Patnáctero mentora Důvěra a její budování Komunikace Cíle mentoringu Motivace Mentorské zásady a předpoklady pro efektivní motivaci při práci s dětmi Na co klademe při mentoringu důraz Formy a metody práce mentora Mentorování jednotlivce, mentorování skupiny Činnosti mentora Budování vztahu a práce s dítětem Budování vztahu a práce s rodiči Budování vztahu a práce s pedagogy Obecná pravidla Příklady dobré praxe Hodnocení mentorovaných Pozorování Průběžné hodnocení Konzultace Závěrečné hodnocení 34

6 Mentoring ve volnočasových aktivitách Formy hodnocení Evidence mentora Vlastnosti mentora a jeho role v týmu Mentor a dítě Mentor a pedagog Mentor a rodič Mentor a zástupce instituce Osobnost mentora Osobnostně sociální dovednosti Komunikativní dovednosti Důležitost pedagogického vzdělání mentora Schopnost plánování a organizační dovednosti mentora Příklady dobré praxe Motivační metody Konkrétní kazuistiky 54 Závěr 56 Použitá literatura 57 Další zdroje 60 Přílohy 61 Příloha č. 1 Balíček her, které se nám osvědčily 61 Příloha č. 2 Didaktické pomůcky, které využíváme 88 Příloha č. 3 - Rizika trestů a co místo nich 98 Příloha č. 4 - Sportovní aktivity a jejich význam pro děti 108

7 Mentoring ve volnočasových aktivitách 7 Úvod Vzdělávání Romů je považováno za klíčovou oblast v řešení problémů mezi majoritou a Romy, kde největší problém představuje vysoká nezaměstnanost Romů. Práce s romskou komunitou je velmi náročná, je třeba se stále učit, rozvíjet se, získávat nové poznatky. Práce mentorů může v této oblast hodně pomoci. Je velmi důležitá a přínosná nejen ve školách, ale i v mimoškolní činnosti. Volnočasové aktivity představují nedílnou součást práce s romskou minoritou, neboť většina romských dětí tráví svůj volný čas na ulici. Díky mentorům je mnohem větší prostor pro individuální přístup k dítěti a k užšímu propojení rodiny, školy a zařízení, ve kterém děti tráví svůj volný čas. Sdružení Petrov je nestátní nezisková organizace, jejíž hlavní náplní je práce s dětmi, které se snaží vést ke smysluplnému využití volného času. Dětský dům Zábrdovice je zřízen pro děti a mládež žijící v sociokulturně znevýhodněných podmínkách v sociálně vyloučených lokalitách v centru Brna. Nabízí dětem smysluplné trávení volného času (viz Za vedení mentorů si děti prostřednictvím motivačních aktivit zlepšují známky ve škole, mnohé z nich si zlepšily i školní docházku. Učení samo o sobě pro romské děti není problém, ale vhodná motivace je velmi důležitá, neboť z domácího prostředí jsou děti motivované jen málo. Romské děti se rády učí, i když odborné publikace uvádějí něco jiného. Mají velkou výdrž, a pokud jsou vhodně motivovány a činnosti je baví, vydrží u učení dlouhou dobu. S našimi dětmi jsme postupně vyzkoušeli různé formy a metody motivačních aktivit, které v tomto materiálu popisujeme a které se nám v praxi osvědčily.

8 Mentoring ve volnočasových aktivitách 8 1. Teoretická a metodická východiska Sociálně vyloučenou oblast může tvořit jen několik rodin nebo lidí, kteří žijí v jednom domě, ale také se může jednat o část města se stovkami obyvatel. Vzniká tak, že lidé kvůli svému nízkému příjmu nemají možnost bydlet ve standardním bytě a musí obývat malometrážní městské byty, ve kterých je většinou společné sociální zařízení. Sociálně vyloučená lokalita může vzniknout i jako důsledek vyčlenění určité lokality pro občany, kteří neplatí nájemné. To představuje řadu problémů. Obyvatelé těchto lokalit většinou neplatí nájem, elektřinu, vodu a v domech i jejich okolí jsou velmi špatné hygienické podmínky. Byty bývají přeplněné a části domů postupně chátrají. Podle hrubých odhadů žije ve městě Brně kolem Romů, přibližně 50% z nich mluví doma romsky. Největší skupinou zde jsou slovenští Romové, dále maďarští Romové, olašští Romové (specifická skupina, pro kterou jsou ostatní skupiny Romů podřadné). Poslední je pak nepatrná skupina Sintů a českých a moravských Romů. Z mnoha důvodů je romské etnikum v Brně z velké části segregováno do určitých městských částí, kde se vytvořily sociálně vyloučené lokality. V těchto lokalitách žijí kromě Romů i sociálně vyloučení příslušníci majoritní společnosti. Mezi lokality s největším počtem romských obyvatel patří: - Brno sever ulice Cejl, Bratislavská, Francouzská, Milady Horákové - Brno střed ulice Dornych, Přízová, Křenová - Brno Židenice ulice Markéty Kuncové, Svatoplukova - Brno Husovice ulice Vranovská, Dukelská třída Mezi výrazné problémy obyvatel vyloučených lokalit patří i špatná školní docházka dětí, které nejsou od rodičů ke vzdělání motivovány a nevidí v něm tedy žádný smysl. Patří sem i problém využití volného času romských dětí a mládeže. Vzdělání je přitom jedním z důležitých faktorů, ne-li přímo rozhodujícím faktorem při získávání zaměstnání. V případě Romů je možnost získat zaměstnání ovlivněna nejen nedostatečnou kvalifikací, ale i postojem majoritní společnosti k této menšině. Když je vysloveno slovo Rom, většina příslušníků

9 Mentoring ve volnočasových aktivitách 9 majoritní společnosti si vybaví problémy, krádeže, nepřizpůsobivost a zaměstnavatelé špatnou pracovní morálku. Základní předpoklady pro vzdělávání vštěpuje dítěti rodina od raného dětství. Romské dítě má v našem vzdělávacím systému ztíženou výchozí pozici z důvodu nedostatku pozitivních vzorů, přístupu Romů ke vzdělávacím institucím, odlišného hodnotového systému apod. Právě odlišnými hodnotami, kulturou a tradicemi je tato komunita specifická. Její situace má kořeny v romské historii. Mnohaleté pronásledování a pogromy vytvořily v Romech mentalitu kočovníků a uprchlíků zatížených strachem, úzkostí, slabým vnímáním budoucnosti, vysokým stupněm závislosti na rodině a dalšími faktory, které nutně ovlivňují přístup ke vzdělání a k hodnotám. Je mnoho názorů, jak tuto situaci změnit, ale převážná většina z nich stále zůstává jen ve formě teorií, nikoliv v podobě praktických změn a opatření. Ojedinělé případy škol skutečně přizpůsobených vzdělávání romských dětí jsou sice mediálně dobře známé (např. ZŠ Přemysla Pittra v Ostravě), ale na plošnou realizaci podobných zařízení se nedostávají finanční prostředky. Navíc se názory na některé podstatné prvky takové koncepce natolik liší, že i některé dobře míněné a fundované pokusy končí nařčením ze segregace a diskriminace. Co se týče rodinného prostředí, většina děti nemá na učení ani klid, ani svoje vlastní pracovní místo. V rodině často chybí schopnost nebo ochota pomáhat dítěti se zvládnutím školní látky. Mnohdy nejde dítě do školy proto, že se mu nechce. Někdy se stane, že jej matka nepošle do školy jen proto, že nemá dost peněz na pořádnou svačinu, školní pomůcky apod. Je tedy třeba motivovat i rodiče. Hlavní osobou, která má děti ke vzdělání a smysluplnému trávení volného času motivovat v případě, že motivace ze strany rodiny selže, je právě osoba mentora. Problémy se školní docházkou jsou často způsobeny tím, že Romové školu vnímají jako nepřátelské území. Většina romského etnika má se školou špatné zkušenosti. Mnoho z nich nezažilo ve škole žádný úspěch. Mnoho rodičů navštěvovalo tzv. zvláštní školy a jiného vzdělání nedosáhlo. I to je jeden z důvodů, proč Romové nemají vztah ke vzdělání. Dalším důvodem může být fakt, že někteří Romové vidí ve vzdělání i jakési nebezpečí, že by se jim jejich děti mohly odcizit. Vědomí příslušnosti k rodině je dětem vštěpováno od nejútlejšího věku v rámci rodinného vzdělávání a výchovy. Romská rodina si své členy velmi střeží a

10 Mentoring ve volnočasových aktivitách 10 neakceptuje vzestup jedince. V rodině je každá individuální činnost podezřelá. Svou pozici v rodině Rom často ztrácí právě v případě, že vystuduje střední či vysokou školu, najde si trvalou práci a tím sníží intenzitu svých styků a stupeň solidarity s rodinou. A tady by měl mít mentor také své místo. Postupně vést rodinu k tomu, že ve vzdělání nemusí vidět nebezpečí. Že je dobré a důležité podporovat děti ve vzdělávání a dát jim tak šanci na lepší život a možnost postupně se vymanit ze sociálního vyloučení. Možným důvodem je i skutečnost, že spousta Romů je při přijímání do zaměstnání diskriminována. Dokonce i vzdělaní Romové mají problém najít si práci. To je pro mnoho Romů frustrující a nevidí tedy potřebu vzdělání, pokud ani vzdělaní Romové práci nemají. Dalším důvodem jsou vnitřní zákony komunity, které jsou například u olašských Romů velmi přísně dodržovány. Zde jsou některé z nich: o tom, koho si olašská romská dívka vybere za budoucího partnera, rozhoduje rodina budoucí partner za ni musí zaplatit (většina dívek vstupuje do partnerských vztahů v 15 letech) ženy musí nosit dlouhé sukně na oslavách sedí muži i ženy zvlášť všechnu práci zastává žena První krok ke změně vztahu a přístupu ke vzdělání a k smysluplnému využití volného času musí obvykle učinit učitel nebo mentor. Nejlepším navázáním kontaktu ovšem není předvolání rodičů do školy kvůli tomu, že dítě něco provedlo. Stejně tak nemůžeme očekávat, že rodiče sami přijdou nebo že navštíví třídní schůzky. Příčinou jsou často negativní zkušenosti rodičů z doby, kdy sami navštěvovali školu, a neočekávají, že se jejich špatné zkušenosti v dospělosti zlepší. 1 Proto je třeba rodiče přesvědčit, že škola ani volnočasové zařízení, které pomáhá dětem při přípravě do školy, nejsou nepřátelské ani dětem, ani rodičům. Zde vzniká prostor pro práci mentora. Zpočátku plní mentor roli prostředníka a vede obě strany k vzájemné spolupráci. 1 ŠIŠKOVÁ T., ed., Výchova k toleranci a proti rasismu. Portál, Praha 1998, s. 163.

11 Mentoring ve volnočasových aktivitách 11 Pokud ale mají rodiče vyšší než základní vzdělání, sami často dělají vše pro to, aby jejich děti dosáhly ještě vyššího vzdělání, než které mají oni sami. V tomto případě je mentor spíše jakýmsi průvodcem dítěte a rodiny během vzdělávacího procesu. Práce mentora ve volném čase má vlastní obsah a metody, ale její všeobecný cíl je stejný jako u ostatních pedagogických oborů. Za všeobecný cíl mentoringu ve volném čase se pokládá relativní samostatnost jedince ve společnosti, tzn. ochota a schopnost ke svobodě, solidaritě a zodpovědnosti, dále pak kreativní činnost a komunikativní jednání, sociální angažovanost a účast na společenském životě Základní principy mentorské činnosti ve volném čase dětí o Rozvíjení autonomie a svobodné osobnosti o Volný čas jako výzva a úkol o Aktivita jedince o Orientace na sociální kontakt o Spontaneita a celková uvolněnost, přirozenost a otevřenost pro nové o Umění prožívat život a svět pozitivně 1. 2 Cílová skupina Dětský dům Zábrdovice (dále jen DDZ) je nízkoprahové zařízení pro romské děti a mládež. Působí v lokalitách A a B dle mapy sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR v Jihomoravském kraji, Brno-město. (http://www.esfcr.cz/mapa/int_jm11_1.html) Musíme si uvědomit, že primární výchovnou funkci v naší společnosti má rodina. Škola, kluby a volnočasové organizace plní tuto funkci sekundárně. U rodin, které trpí sociálním vyloučením a kulturou chudoby, volnočasové aktivity napomáhají při výchově a nízkoprahové kluby někdy suplují roli nefunkčních rodin. Pedagogické a mentorské ovlivňování volného času může významnou měrou přispět k pozitivnímu rozvoji jedince. Vhodné zajištění volného času dětí a mládeže je jednou z účinných forem prevence závažných výchovných problémů záškoláctví, agresivity dětí, drogové závislosti, gamblerství,

12 Mentoring ve volnočasových aktivitách 12 předčasné sexuality atd. Většina dětí v DDZ pochází z rodin, kde jsou rodiče závislí na sociálních dávkách. Někteří pracují příležitostně načerno (většinou výkopové a úklidové práce). Někteří si přivydělávají sběrem železného šrotu. Významně zastoupena je lichva a prodej drog. V oblastech se vyskytuje prostituce, krádeže, gamblerství, narkomanie a alkoholismus (a to mnohdy již od mladistvého věku). Většina dětí, se kterými pracujeme, žije ve špatném sociálním prostředí. Velmi časté jsou i problémy s nevyhovujícím bydlením. Děti navštěvují převážně tzv. segregované školy. Vzhledem k prostředí, ve kterém vyrůstají, nejsou ke vzdělání motivovány. Výrazným problémem je tzv. skryté záškoláctví (neopodstatněné absence, které rodiče dětem omlouvají). Během celého dne jsou děti vystaveny patologickým jevům všude kolem sebe (v domech se často setkávají s uživateli drog, v jejich okolí se nachází velké množství různých heren a podobných zařízení, ve velkém množství rodin je nějaký příbuzný ve výkonu trestu, rodiče jsou často bez práce). V rámci DDZ pracuje klub Asaben. Tento klub pravidelně navštěvuje kolem 12 dětí ve věku 4-6 let. Děti se však v průběhu roku postupně mění a to z důvodu nastoupení povinné školní docházky, stěhování rodiny, apod. Do projektu je postupně vřazován kroužek Přípravka a následně Doučování. Kroužek Přípravka navštěvuje v současné době pravidelně 8 dětí, Doučování pak 24 dětí. Dalších 8 dochází nepravidelně.

13 Mentoring ve volnočasových aktivitách 13 Obr. 2 Mentorská práce v klubu Asaben, Dětský dům Zábrdovice Obr. 3 Mentorská práce v klubu Asaben, Dětský dům Zábrdovice

14 Mentoring ve volnočasových aktivitách 14 Děti navštěvující doučování jsou motivovány k pravidelné školní docházce prostřednictvím bodového systému. Za každý den ve škole získávají od mentorek razítko, za celý měsíc bez absence je potom čeká odměna v podobě návštěvy cukrárny. Dále sbírají body v rámci bodování za jednotlivé dny na doučování (mohou získat až 3 body, 1 = dnes jsem byl/a ve škole, 2 = donesl/a jsem si na doučování aktovku, 3 = byl/a jsem hodný/á a hezky se učil/a). Tyto body jim jsou pak v podobě smajlíků lepeny na velký bodovací arch. Za body si mohou koupit školní potřeby (pera, tužky, zmizíky, gumy, pastelky, fixy, kružítka, pera, desky apod.). Na konci měsíce se děti s nejvyšším počtem bodů účastní tzv. Překvapení (návštěva kina, zábavního parku, výlet parníkem, výlet do okolí Brna apod.). V rámci doučování je pro děti také pořádáno velké množství volnočasových kroužků, které je dále motivují k plnění jejich povinností a rozvíjí jejich vědomosti a dovednosti, upevňují návyky. Jedním z kroužků je například Přípravka, kroužek určený dětem, které chodí do přípravné třídy ZŠ. V rámci všech aktivit je navázána úzká spolupráce s rodiči. Vzhledem k tomu, že do klubu Asaben a následně i na doučování si děti vyzvedáváme, jsme v neustálém kontaktu s rodiči. Máme tak šanci se s nimi blíže seznámit a mnohem lépe se mezi námi utváří atmosféra vzájemné důvěry Funkce mentora mimo vyučování (ve volném čase) Je-li sociální exkluze romské komunity nežádoucím stavem, který je třeba překonat, pak je nutné měnit sociální postavení těch, kteří takovou komunitu tvoří. To lze jen na základě poznání jejich individuálních osudů, problémů a možností. Je třeba zdůraznit, že sociální vzestup Romů je, a jistě musí být, dosahován úsilím jednotlivců, kteří jsou ke změně svého sociálního postavení subjektivně motivováni a k dosažení úspěchu mobilizují své vlastní schopnosti. Toto pravidlo není v případě Romů takovou samozřejmostí, jakou se může zdát. Doufejme, že již nikdy nebude sociální vzestup romské komunity organizován jako pro jeden celek silami zvenčí a za pomoci mocenských nástrojů, jako tomu bylo za komunistického režimu. Příliš dobře jsme se po jeho pádu v roce 1989 přesvědčili o tom, že to, co se Romům jaksi přihodilo obvykle bez jejich vlastního úsilí, nebyl skutečný sociální vzestup (jak inzerovala politická moc), ale pouze umělé zvýšení životní úrovně. O tu Romové přišli po roce 1989 překvapivě rychle, a tak se dostali do hlubokého sociálního a morálního propadu,

15 Mentoring ve volnočasových aktivitách 15 že to můžeme považovat za důkaz nesmyslnosti sociálního inženýrství jakéhokoliv druhu. Pro příště je proto nutné uvažovat pouze v kategoriích individuálního a také individualizovaného sociálního vzestupu Romů, především romských dětí a mládeže. Je jistě nepochybné, že v případě sociálního vzestupu mladých romských lidí (konečně právě tak jako v případě sociálního vzestupu jiných skupin lidí) je nutné počítat s triádou aktérů, kteří takový proces nejen podmiňují, ale sehrávají v něm rozhodující roli: rodina (v případě Romů ve smyslu rodu nejen jako svazku pokrevních příbuzných, ale také jako základu etnického společenství), jednotlivec, který sociální hranici a do značné míry i etnickou hranici překračuje, neromské okolí - tedy ti, které bychom rádi nazvali zainteresovanou veřejností, která mu takový vzestup umožňuje a v lepším případě jej podporuje 2. Jak jsme si již výše řekli, všechny tyto tři entity, které stojí na počátku i na konci dynamiky změn v individuálních osudech lidí, mají v případě Romů odlišné charakteristiky, než je tomu v neromské společnosti. Tyto specifické vlastnosti činí sociální vzestup Romů objektivně komplikovanějším, subjektivně namáhavějším a v mnoha ohledech nejednoznačnějším, než je tomu u lidí z majoritní společnosti. Z naší praxe můžeme tvrdit, že v celém procesu vzdělávání a začlenění znevýhodněných dětí do majoritní společnosti mnohdy mentor sehrává podstatnou a důležitou roli. Mentoring sám se řídí mnoha osvědčenými pravidly a u volnočasových aktivit by měl naplňovat následující funkce: Funkce výchovně-vzdělávací V DDZ je tato funkce plněna zejména v rámci kroužku doučování. S dětmi se učíme a pomáháme jim s plněním školních úkolů, přičemž klademe důraz na jejich samostatnost. Mentor se v rámci všech aktivit snaží dětem předávat své zkušenosti a poznatky. Jeho role je jiná než role učitele nebo rodiče, protože zastává spíš roli rádce či kamaráda. Děti by neměly mít pocit, že mentora musí poslouchat jako autoritu, jehož hodnoty a názory musí přijmout. Naopak se mentor snaží pomoci svému svěřenci poznat lépe sebe sama, svůj potenciál a své schopnosti. 2 JUDr. Frištenská, H.: Specifická situace romské mládeže na trhu práce, Poradenské centrum pro Prahu 3, Praha 2008

16 Mentoring ve volnočasových aktivitách Funkce preventivní Prevenci sociálně patologických jevů vnímáme jako soubor opatření zaměřených na předcházení nežádoucím společenským jevům jejich vzniku, rozvíjení se a recidivě. Mentoři mohou pozitivně zasahovat svou aktivitou s dětmi jak při prevenci primární (vznik), sekundární (rozvíjení se), i terciární (recidivě). Důležitým předpokladem efektivní činnosti mentora v rámci prevence je znalost nejčastějších příčin, které u konkrétních dětí vedou k sociálně patologickému chování. Dále by si měl mentor uvědomit, že účinná prevence má objasňovat, vysvětlovat, nabízet alternativy a ne zakazovat, přikazovat a zastrašovat. Jedním ze základních předpokladů prevence je její dlouhodobost, komplexnost, kontinuálnost a především včasnost. Jednorázové preventivní aktivity jsou bez návaznosti na dlouhodobé programy téměř neúčinné. Mentoři při své práci musí nutně dodržovat nezbytné zásady, má-li preventivní činnost být efektivní. Mezi ně patří následující principy: systémovost veškeré činnosti a snahy musí tvořit systém, v souladu musí být působení všech státních i nestátních organizací, rodiny, médií, legislativy a v neposlední řadě společenské atmosféry. Mentoři mají v mnoha případech velmi nelehkou úlohu, neboť najít takto harmonicky uspořádanou a systémovou cestu pro dítě je většinou nemožné. (Nefunkční instituce a organizace, společnost netečná k sociálním problémům, senzacechtivá média a problémové rodiny nevytváří zrovna nejvhodnější prostředí, ve kterém by se dal úkol uskutečnit.) systematičnost znamená, že působení musí být průběžné, trvalé, nepřetržité. Pokud do procesu působení mentor dítě vstupují další vlivy (vliv rodiny, vliv školy, vliv komunity, vliv okolí, demotivace dítěte a s tím související demotivace mentora), nemusí se práce dařit. komplexnost je chápána na různých úrovních. Jde o provázanost všech tří úrovní prevence a současně o spolupůsobení na osobnost ve všech jejích složkách.

17 Mentoring ve volnočasových aktivitách 17 Děti, které navštěvují naše zařízení, se často setkávají s problémy, jako jsou neúspěch ve škole, sociální konflikty, drogové závislosti, kouření, záškoláctví, party apod. Základní myšlenkou naší mentorské práce je zajistit, aby děti měly v budoucnu možnost dostat se ze sociálně vyloučeného prostředí. Proto se snažíme vymýšlet stále nové aktivity, které by pro děti byly atraktivní a motivovaly je k jejich dalšímu rozvoji. V rámci mentorské práce s dětmi diskutujeme o jejich problémech či problémech jejich kamarádů. Poukazujeme na možná rizika, se kterými se mohou setkat v budoucnu. Vysvětlujeme jim klady a zápory, které jejich rozhodnutí přináší. Při mentorské práci můžeme vnímat primární prevenci v nejširším pojetí. Všechny aktivity a činy, které mají za cíl změnit názory, postoje a chování dětí, mladistvých a jejich rodin tak, aby u nich nedošlo ke vzniku daného nežádoucího jevu (vzniku závislosti na návykových látkách, kriminálního chování, rasismu, atd.) můžeme označit za snahu mentora o prevenci patologického chování. Cílem primární prevence nemůže být pouhá absence sociálně patologických jevů, cílem musí být přítomnost sociálně příznivého chování. Jinak řečeno primární a sekundární prevence je nemyslitelná bez ohledu na hodnotovou orientaci dětí, bez podpory alternativních životních programů, odklánějících rizikové děti od stylu života, který by mohl vést k jejich společenskému vyčlenění Funkce sociální Mentorované dítě se u nás začleňuje do kolektivu, pomáháme mu řešit jeho problémy, zvládat konflikty a osvojit si základy komunikace. Kromě individuální práce s mentorovaným jedincem by měl mentor zaměřit svou pozornost i na jeho nejbližší okolí. Velmi důležitou součástí jeho práce jsou konzultace s rodiči. Vůči rodičům by měl být jeho postoj vstřícný a přátelský. Přitom mentor musí umět stanovit hranice. Vymezování hranic ve výchově je podle pedagogických principů naprosto nezbytné. Rozdíl mezi demokratickou a autoritativní výchovou není v tom, že by v té první bylo vše dovoleno a v druhé vládla především omezení, ale v tom, jakými způsoby se stanovují pravidla a hranice chování. Neexistuje žádný rozumný důvod pro to, abychom se k dětem v zásadě chovali jinak než k dospělým, co do způsobů komunikace a slušného chování. Pokud

18 Mentoring ve volnočasových aktivitách 18 dítě vyrůstá v mocenském modelu výchovy, přijímá tento pohled na svět a vztahy v něm. Reaguje buď tím, že o moc bojuje (vzdor, neposlušnost) nebo přijme roli malého panáčka a je poslušným tvorem. Dospělí se většinou obávají vzdoru a neposlušnosti dětí. Poslušnost za riziko nepovažují Činnost mentora Níže uvádíme základní zásady důležité pro mentorskou činnost Patnáctero mentora 1. Ve třídě a ve vztazích s dětmi, se kterými pracuji, nikdy nic nepředpokládám. Společně si nastavíme pravidla, která budeme navzájem dodržovat. Pokud tak neučiníme sami, udělá to někdo za nás a pak z toho budou plynout jen nepříjemnosti. 2. Objasním si sám pro sebe obsah slov, která používám. 3. Mou klíčovou dovedností, ve které se budu zlepšovat, je umění vidět na dětech především to dobré. Rozhodujícím pro ocenění dětí je jejich snaha. 4. Budu v sobě prohlubovat schopnost dívání se na děti z té lepší stránky stanu se lovcem dobra. 5. Uvědomuji si, že děti, které budu brát jako šikovné, dosáhnou objektivně lepších výsledků. 6. Budu prohlubovat umění naslouchat, které je páteří každého důvěrného vztahu. 7. Budu se snažit v komunikaci s dětmi rozlišovat jazyk popisný od jazyka hodnotícího. 8. Budu se snažit používat jména dětí, se kterými pracuji, tak často, jak to jen jde. Každého oslovím při společné práci minimálně jednou. Děti rády slyší svá jména. 9. Budu usilovat o to, aby na závěr každé společné práce mi byla dětmi podána zpětná vazba. 10. Budu se ptát: Co nového ses dozvěděl? Co si z naší společné práce odnášíš? Co bylo pro tebe nejdůležitější? Co tě překvapilo? Koho bys rád ocenil a za co? Co bylo zajímavé? Napadlo Tě něco nového?

19 Mentoring ve volnočasových aktivitách Ke každému dítěti budu přistupovat s respektem k jeho osobnosti, budu milý, ale také pevný ve svých rozhodnutích. 12. Nebudu zapomínat aktivně naslouchat, zajímat se o životy dětí, neverbální komunikaci, budu působit vstřícně (úsměv otvírá dveře pro následnou komunikaci). 13. Při výkladu látky či vysvětlování problémů budu měnit postupy, volit jiná slova, budu se snažit zaujmout, zdůrazňovat analogie k praktickému životu. 14. Budu-li potřebovat dítě upozornit na nevhodné chování či vysvětlit nějaké chyby v úsudku, budu provádět tyto úkony bez přítomnosti dalších zúčastněných. Nikdy nebudu dítě veřejně pranýřovat. 15. Budu vždy ke každému dítěti přistupovat individuálně, poskytnu mu zpětnou vazbu Důvěra a její budování Základním stavebním kamenem, na kterém stojí vztah mentor a dítě, je důvěra. Budování důvěry má tři fáze: 1. Komunikujte jasně a srozumitelně. Sebeprojevem, jednoduchým jazykem a empatií signalizujeme, jaký je náš postoj k dítěti a našemu společnému tématu, které probíráme. 2. Komunikujte otevřeně, transparentně. Každý vnímá jako ohrožení něco jiného, to platí vždy o novém a neznámém. Z toho důvodu je pro vytváření důvěry velmi důležité, aby způsob komunikace a chování byly upřímné a otevřené. Romské děti jsou na to obzvlášť citlivé a jejich rodiče ještě více. Jen tehdy, když mají děti a jejich rodiče pocit, že vás umí bezpečně odhadnout, že jste čitelní, mohou vám důvěřovat. Mimo to je důležité vytvářet aktivní zpětnou vazbu, to znamená, poskytovat dětem informace o důvodech svého jednání a chování. 3. Dávejte víc důvěry, než očekáváte. Pokud jste úspěšně zvládli první dva kroky, můžete klidně darovat o něco více důvěry. Abyste zvládli tento náročný krok, musíte stále dokazovat, že si důvěru zasloužíte a naopak ji druhým dávat. Často se může stát, že mluvíme, mluvíme a nějak to nefunguje.

20 Mentoring ve volnočasových aktivitách Komunikace Příklady neefektivních způsobů komunikace: 1. Ty zase (vždycky, nikdy, pořád)! Kdybys aspoň! (výčitky, obviňování) 2. Měl/a by sis uvědomit, že (poučování, vysvětlování, moralizování) 3. Tohle jsi udělal/a špatně! (kritika, zaměření na chyby) 4. Já (někdo) kvůli tobě (lamentace, citové vydírání) 5. Nedělej to, nebo se ti stane! (zákazy, varování) 6. Z tebe jednou vyroste (negativní scénáře, proroctví) 7. On je takový (nálepkování) 8. Udělej (pokyny) 9. Okamžitě běž a udělej! (příkazy) 10. Přestaň, nebo! Běda, jestli! Křik (vyhrožování) 11. Podívej se na, vezmi si příklad z (srovnávání, dávání za vzor) 12. Já pro tebe, a ty! (poukazování na vlastní zásluhy) 13. Ty snad chceš? Copak ty nechceš? (řečnické otázky) 14. Ty jsi ale (urážky, ponižování) 15. To je náš génius! To ses teda vyznamenal! (ironie, shazování) Všechny výše zmíněné prostředky komunikace jsou bez výjimky výrazem mocenského, nerespektujícího postoje k dítěti. V řadě z nich se mohou někteří pedagogové nebo rodiče jistě poznat nebo si vzpomenou, že takto s nimi mluvili někteří dospělí v jejich dětství. Vysvětlení jejich neefektivnosti je v tom, jak funguje náš mozek: Jestliže se cítíme ohroženi (a tyto způsoby ohrožují pocit vlastní hodnoty!), naše energie se soustředí na obranu. Nezabýváme se pak tím, co jsme udělali nesprávně a co bychom měli nějak napravit. Stejně to probíhá u dětí i dospělých. 3 Efektivní komunikační dovednosti a postupy: 1. Vidím (slyším), že... (popis, konstatování) 3 KOPŘIVA P., Respektovat a být respektován, Spirála, Praha 2007

21 Mentoring ve volnočasových aktivitách Je potřeba ; Tohle děláme (tak a tak), nechceš to zkusit?; Pomůže, když ; Když, tak (informace, sdělení) 3. Očekávám, že... Pomohlo by mi, kdyby... (vyjádření vlastních očekávání a potřeb) 4. Uděláš to tak nebo tak? Můžeš si vybrat. (možnost volby) 5. Jirko,! (jen dvě slova) 6. Co s tím uděláme? A co si o tom myslíš ty? (prostor pro spoluúčast a aktivitu dětí) Získání důvěry a její udržení závisí na mnoha faktorech, především pak na vstřícnosti obou zúčastněných stran, opravdovém zájmu a přátelské atmosféře. Samozřejmě je žádoucí, když dítě uznává vaše znalosti a může se na vás obrátit jako na autoritu. Stejně tak důležitá je ale role přítele, jež otvírá právě bránu pro mentorskou práci. Není potřeba vést komunikaci asymetrickou, ba právě naopak hledání společné řeči a její užívání vede k možným (i když často jen nepatrným) výsledkům. Ve vztahu mentor a dítě tak není nikdo vyvyšován. Mentor stojí sice v pozici rádce, toho, kdo má, jak se lidově říká srdce na dlani, avšak zůstává nohama pevně na zemi. Každý člověk má vlastní soubor norem a pravidel (svůj kategorický imperativ), jenž považuje za správný a jímž si chrání vlastní životní prostor. I mentor proto musí sledovat tuto hranici, aby se ji naučil respektovat a ve vztahu mentor x dítě neztrácel důvěru a také společný úhel pohledu. Pokud se mentor s dítětem učí, tak se snaží poukazovat na praktičnost úkolů, nad nimiž dítě sedí, snaží se ho navést na správnou cestu k řešení a nabízí další možnosti. Tímto se snaží v dětech rozvíjet praktické myšlení. Během procesu učení se také vede přirozený rozhovor, kdy se mentor často dozvídá, že něco nemá smysl, že je to nezábavné, těžké, nepochopitelné. V takových situacích se mentor snaží ukázat světlejší stránku rozebíraného úkolu a zábavnou formou dítě navést k jeho dokončení. Důležité je zaujmout, ne se snažit dítě přinutit k tomu, aby úkol dokončilo, i když mu nerozumí a nechce se mu. Právě tyto situace prokáží skutečné schopnosti mentora dítě zaujmout a nadchnout pro práci.

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence Kompetence k učení Na úrovni 4.ročníku ZŠ Nemyčeves žák: se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, plánování a organizace vlastního

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Občanská výchova Vyučovací předmět Občanská výchova je tvořen z obsahu vzdělávacího

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Výchova k občanství - Prima

Výchova k občanství - Prima - Prima Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 2./01/ 03/09 Autor Ing. Eva Hrušková Obor; předmět,

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Křižná 167, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Křižná 167, okres Vsetín, příspěvková organizace ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINA Základní škola Valašské Meziříčí, Křižná 167, okres Vsetín, příspěvková organizace MOTTO: PLNÉ ÚLY, SPOUSTA HER, DO DRUŽINY ZAVÍTEJ! IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Údaje o

Více

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ

Mapa školy pro SŠ. Analytická zpráva pro rodiče 2010/2011. Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Škola: Gymnázium a SOŠ Obec: Rokycany Typ školy: Gymnázium čtyřleté Kód školy: ABEHJ Mapa školy pro SŠ Analytická zpráva pro rodiče 010/011 Vážení rodiče, Mapa školy je dotazníkové šetření zaměřené na

Více

Informální edukace a její metody

Informální edukace a její metody doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok ZS 2011/2012 Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM Chápání volného času v současnosti

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Formulář sebehodnocení

Formulář sebehodnocení Příloha č.2: Roční hodnocení Formulář sebehodnocení Prostor pro Váš růst Informace pro zaměstnance: Roční hodnocení zaměstnanců je velmi důležité. Je to jedinečná příležitost k dialogu o vykonané práci

Více

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková

Více

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a svět práce CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: Volba povolání

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Člověk a svět práce CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: Volba povolání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce Volba povolání CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Dramatická výchova Vyučovací předmět: DRAMATICKÁ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Ve vyučovacím předmětu

Více

Školní vzdělávací program pro školní družinu. na školní rok 2013/2014. Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku.

Školní vzdělávací program pro školní družinu. na školní rok 2013/2014. Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku. Školní vzdělávací program pro školní družinu na školní rok 2013/2014 Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU ZÁKLADNÍ ŠKOLA Hájová 98, Mokré Lazce 747

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_MaM 2/ 01/03/18 Autor Ing. Eva Hrušková Obor; předmět,

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada...

OBSAH: ÚVOD... 1. iii. kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD... 3. Základní koncept řízení porad... 3. Operativní porada... 4. Výrobní porada... OBSAH: ÚVOD............................................................ 1 kapitola 1 TYPY A CÍLE PORAD............................................... 3 Základní koncept řízení porad................................................

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS

UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS UČEBNÍ OSNOVY VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ZEMĚPIS Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v primě, sekundě, tercii a kvartě, dvě vyučovací jednotky týdně. V

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 1. Spolupráce VP s vedením školy - shromažďování údajů o uchazečích s SPU - informační materiály a přihlášky na VŠ - dny otevřených dveří spolupráce

Více

UČEBNÍ OSNOVA. předmětu. Ekonomika

UČEBNÍ OSNOVA. předmětu. Ekonomika UČEBNÍ OSNOVA předmětu Ekonomika střední vzdělání s maturitní zkouškou 18-20-0/ 01 Informační technologie - Elektronické počítačové systémy Téma: Finanční gramotnost Počet hodin v UP celkem: 96 Počet hodin

Více

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

objednací kód: ZK-6 Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka):

objednací kód: ZK-6 Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka): Jméno a příjmení žáka: Třída: Bydliště žáka: Zdravotní pojišťovna žáka: Datum narození: Zákonný zástupce (matka): Telefon: E-mail: Zákonný zástupce (otec): Telefon: E-mail: Dětský lékař: Jiné údaje a upozornění:..............................................................................................................

Více

Školní preventivní program pro školní rok 2015/2016

Školní preventivní program pro školní rok 2015/2016 Školní preventivní program pro školní rok 2015/2016 Školní preventivní program: Škola: Základní škola Turnov, Skálova 600, 511 01 Turnov, tel.: 481 322 770 Školní rok: 2015/ 2016 Cíl: Cílem je vytváření

Více

Pokyny. Vaším úkolem je vybrat řešení 24 otázek z nabídnutých variant A, B nebo C. Každé zadání předpokládá pouze jednu správnou variantu odpovědi.

Pokyny. Vaším úkolem je vybrat řešení 24 otázek z nabídnutých variant A, B nebo C. Každé zadání předpokládá pouze jednu správnou variantu odpovědi. Pokyny Vaším úkolem je vybrat řešení 24 otázek z nabídnutých variant A, B nebo C. Každé zadání předpokládá pouze jednu správnou variantu odpovědi. Otázka číslo: 1 Lídrem je typ vedoucího, který: a) zastává

Více