VÝSTUPNÍ MATERIÁL Z WORKSHOPŮ - NA TÉMA PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÝSTUPNÍ MATERIÁL Z WORKSHOPŮ - NA TÉMA PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB"

Transkript

1 Kolektiv autorů: Tým metodiků komunitního plánování sociálních služeb Pardubického kraje KP6 VÝSTUPNÍ MATERIÁL Z WORKSHOPŮ - NA TÉMA PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Ing. Martina Zelenková koordinátor sociálních služeb, Krajský úřad Pardubického kraje specialista pro oblast kvality sociálních služeb Mgr. Miroslava Krajčírová inspektor kvality sociálních služeb MPSV specialista pro oblast sociologie vzdělávání Mgr. Jan Vojvodík předseda občanského sdružení SKP-CENTRUM, Pardubice specialista pro oblast strategického plánování a projektového řízení Alena Červinková vedoucí odboru sociálních věcí, Městský úřad Litomyšl specialista pro oblast procesů Mgr. Dagmar Ducháčková vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, Městský úřad Žamberk specialista pro oblast legislativy a udržitelnosti komunitního plánování Roman Málek konzultant Občanského sdružení Altus, Chrudim specialista pro oblast public relations a komunikace Vydal: Pardubický kraj v roce Tento projekt je spolufi nancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Projekt Systém podpory plánování sociálních služeb na úrovni obcí v Pardubickém kraji Tento projekt je spolufi nancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Obsah Úvodní slovo... 1 Jak to celé začalo... 2 Zapojení uživatelů do procesu KPSS... 3 Zavádění nových typů služeb... 4 Analýzy a výzkumy v procesech KPSS... 6 Napojení KPSS obcí na střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje... 8 Specifika malých obcí Napojení na politiky v rámci KPSS Finanční zdroje KPSS Propojení zdravotních a sociálních služeb Zapojování veřejnosti do komunitního plánování sociálních služeb JAK PSÁT TISKOVÉ ZPRÁVY... 23

3 Úvodní slovo Sociální služby prošly od počátku 90. let minulého století bouřlivým vývojem. Vznikla celá řada nových nestátních neziskových organizací, velkých změn doznaly i služby poskytované obecními, krajskými či státními institucemi. Zákon o sociálních službách se pokusil vnést do tohoto (v některých segmentech živelně vzniklého) prostředí určitý řád. Cestou k jeho dosažení je plánování, a to plánování prováděné velmi demokratickým způsobem vzájemnou diskusí všech účastníků systému, tj. zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů i veřejnosti. Komunitní plánování je metodou velmi otevřenou, vzhledem k neohraničené skupině účastníků však zároveň metodou s vysokým sklonem ke složitosti, administrativní zátěži a z toho plynoucí formálnosti. Projekt Systém podpory plánování sociálních služeb na úrovni obcí v Pardubickém kraji, spolufi nancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, si vzal za cíl podpořit velmi důležitý prvek v procesu plánování obce, tedy přirozené a fungující komunity. Na kvalitním plánování obcí je přímo závislá i úroveň dokumentu, který je (nejenom kvůli povinnosti stanovené zákonem) zpracováván na úrovni Pardubického kraje, tzv. střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Věřím, že vám informace uvedené v této zprávě o projektu pomohou při vaší záslužné práci v sociálních službách. Miloslav Macela člen Rady Pardubického kraje odpovědný za oblast sociální péče a neziskový sektor - 1 -

4 Jak to celé začalo Tento materiál vznikl v rámci projektu Systém podpory plánování sociálních služeb na úrovni obcí v Pardubickém kraji, který je spolufi nancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Cílem projektu bylo podpořit obce v procesu plánování sociálních služeb na území Pardubického kraje. Proč je pro nás plánování sociálních služeb v obcích a regionech tak důležité? Plánování na obcích a regionech považujeme za klíčové. Nejoptimálnějším územím pro vznik střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb jsou jednotlivá správní území obcí třetího typu (případně druhého typu). Bez plánů obcí a regionů nelze sestavit kvalitní plán na úrovni kraje. Je potřeba respektovat specifi cké podmínky jednotlivých regionů a plánovat sociální služby podle potřeb uživatelů v jednotlivých oblastech. Plánovat sociální služby v našem kraji chceme metodou komunitního plánování, která zachovává demokratický princip tohoto procesu a umožňuje zapojení všech účastníků - těch co služby potřebují a užívají, těch co služby poskytují i těch co služby platí (takzvaný princip triády). Jednou z aktivit výše jmenovaného projektu byly workshopy, které byly praktickou částí vzdělávání. Témata jednotlivých workshopů byla nastavena podle přání a potřeb účastníků. V tomto materiálu naleznete nejdůležitější myšlenky, informace a závěry. Doufáme, že zde naleznete odpovědi na některé Vaše otázky nebo Vás inspiruje některý příklad dobré praxe. Na prvním setkání účastníci vybrali témata, která nejčastěji řeší: 1. Napojení na politiky v rámci KPSS (komunitní plánování sociálních služeb) 2. Práce s veřejností 3. Média a KPSS 4. Napojení KPSS obcí na střednědobý plán kraje 5. Jak zapojit zdravotní služby do KPSS 6. Kdo a co jde zapojit? 7. Kde hledat zdroje KPSS (projektů včetně EU) 8. Zapojení uživatelů 9. Práce se sociálně vyloučenými 10. Získávání poskytovatelů pro služby, které chybí + problematika zavádění nových typů služeb 11. Specifika KPSS pro malé obce 12. Analýzy a výzkumy Zvolená témata jednotlivých kapitol obsahují témata vybraná účastníky a řešená na jednotlivých workshopech

5 Zapojení uživatelů do procesu KPSS Proč zapojovat uživatele do procesu KPSS? Bez přímého zapojení uživatelů sociálních služeb by nebylo možné zjistit, zda časová a místní dostupnost služeb odpovídá potřebám uživatelů v daném regionu. Jak zapojit uživatele? Možnosti zapojení uživatelů: 1. Přímé zapojení uživatelů jsou členy pracovních skupin a aktivně se účastní procesu KPSS ( lze je motivovat např. fi nančním ohodnocením, poskytnutím jiných benefi tů), dále lze využit např. kluby seniorů a podobně k pořádání schůzek pracovních skupin v prostředí uživatelů 2. Nepřímé zapojení uživatelů - kulaté stoly, dotazníkové akce, kvalitativní šetření a další metody získávání informací od daných cílových skupin Důležité je najít vhodný způsob zapojení každé cílové skupiny a pokud jedna metoda selže je potřeba vyzkoušet další je nutné naslouchat a nepodsouvat svoje názory. Problémy lze konzultovat s metodiky. Na co nezapomenout? 1. informace z procesu KPSS musí být poskytovány srozumitelně uživatelům i veřejnosti (je potřeba si srozumitelnost stále ověřovat) budou-li nám uživatelé rozumět, snadněji je zapojíme 2. pokud informace od uživatelů získávají přímo pracovníci některé sociální služby (především pobytové) je potřeba co nejvíce eliminovat zkreslení obavou z kritiky zařízení (například senior v domově pro seniory se obává zhoršení vztahů a služeb poté co bude hovořit o záporných zkušenostech s pracovníky domova; lze z praxe doložit i počtem stažených stížností u zřizovatelů) 3. je potřeba znát specifi ka cílové skupiny od které potřebujeme získat informace způsob komunikace se liší Co se plánovačům osvědčilo při zapojování jednotlivých cílových skupin? menšiny zapojení není snadné, často se vyskytují jazykové a kulturní odlišnosti, zatím se jeví nejefektivnější nepřímé zapojení za pomoci terénních pracovníků (většinou pocházejících z dané komunity) duševně nemocní pokud chceme zapojit tuto skupinu je třeba mít na paměti, že je nesmíme zatěžovat přílišnou zodpovědností a je nutné, aby s nimi pracoval někdo, kdo zná jejich specifi ka v komunikaci, chování apod. a komu důvěřují - 3 -

6 osoby závislé aktivně lze zapojit pouze abstinující osoby, jinak je kontakt vhodný přes terénní pracovníky a zapojovat je pouze nepřímo bezdomovci osvědčilo se nepřímé zapojení formou oslovení terénním pracovníkem, který zná specifi ka této skupiny lidé v akutní krizi zde se většinou čerpá od poskytovatelů tato skupina osob je raději v anonymitě senioři pozor!! aktivně se zapojuje skupina seniorů s naprosto rozdílnými potřebami než je skupina starších a zdravotně znevýhodněných seniorů, nezapomenout na ně zdravotně postižení často se zapojují aktivně nutné je odstraňování bariér je potřeba mít na paměti různé bariéry - stavební, komunikační a vždy zvolit správný postup při jejich odstranění mentálně postižení osoby komunikativní lze snadno zapojit přímo ( je potřeba vhodná forma komunikace) a u více postižených osob lze zapojit jejich opatrovníky, přátele apod. Každý má jiné problémy, leccos se mu naopak daří, a proto je přínosné si tímto způsobem vyměňovat zkušenosti a případně společně navrhnout řešení daného problému. Zavádění nových typů služeb Kdy potřebujeme zavést nový typ služby? Potřeba zřídit nějaký nový typ služby, jež v naší obci či regionu chybí, vyplyne z analýzy potřeb a popisu situace na daném území. Na co si dát pozor? 1/ Vyplatí se dobře prozkoumat skutečné potřeby potenciálních uživatelů, abychom nezavedli službu, kterou nikdo nechce nebo nebude využívat. 2/ Někdy je vyvíjen ze strany politiků velký tlak na vybudování např. velkých pobytových zařízení, nebo to přináší zviditelnění a cenné hlasy voličů. Takové hurá akce mají své nemilé důsledky: málokdo si uvědomuje, že nejde pouze o to, postavit z dotace krásné moderní zařízení, ale že jeho kvalitní provoz představuje pro obec pravidelné a citelné fi nanční výdaje (v tom horším případě si to politici uvědomují, ale jejich vize a plány jsou ohraničeny pouze volebním obdobím). Podstatnější a závažnější je však skutečnost, že jsou uživatelé sestěhováni do těchto center bez možnosti využívat služby terénního charakteru, které jsou levnější a udržují lépe soběstačnost uživatelů v jejich přirozeném prostředí

7 3/ Často budete při vyjednávání o typu a charakteru nových potřebných služeb potřebovat velkou dávku diplomacie a trpělivosti. 4/ Pozor na argument obsáhlého pořadníku žadatelů o umístění do pobytového zařízení! Je nutno tyto pořadníky pravidelně revidovat a aktualizovat. Žadatelé mají často podanou žádost do několika zařízení současně. Navíc, pokud by jim byla nabídnuta podpora jinou formou ( ambulantní, terénní ), v mnoha případech by do pobytového zařízení vůbec nemuseli a nechtěli nastoupit. Nezapomeňte při plánování nových sociálních služeb na návaznost na krajský střednědobý plán sociálních služeb, z něhož vyplynula bílá místa v sociálních službách v kraji. Co se osvědčilo? opřít se o kvalitní analýzu potřeb pravidelně informovat a průběžně masírovat veřejné mínění, média, politiky zařídit věci tak, aby měl politik pocit, že nápad je z jeho hlavy, že sám přišel s nápadem na potřebnou službu (to je vrcholná meta našeho umu) pokud se nová služba osvědčí a jsou slyšet pozitivní ohlasy z řad uživatelů i veřejnosti, je obec ochotná více se podílet na fi nancování a rozvoji této služby vytvářet k pobytovým službám alternativu služeb terénních spíše než na výstavbu nových pobytových zařízení klást důraz na humanizaci stávajících (např. méně klientů na pokojích) sdružování zdrojů (např. pro zřízení nízkoprahového klubu: grant prevence kriminality + dotace z kraje) spolupráce s dalšími subjekty a organizacemi (např. úřad práce,školy, ambulantní lékaři, léčebny) nové pokrytí sociálními službami v obcích či regionu je výzvou pro poskytovatele v návaznosti na fi nanční prostředky z EU některé sociální služby se nevyplatí zřizovat pro malé obce, je důležitá spolupráce mezi obcemi či v mikroregionu, důležitá je informovanost občanů - o některých poskytovaných službách nevědí a dožadují se jejich zřízení

8 Analýzy a výzkumy v procesech KPSS Na problematiku výzkumů a analýz narazíme při procesu KPSS velmi často. Podrobně potřebujeme zjistit jaký je výchozí stav a na čem můžeme stavět (složení obyvatel, nezaměstnanost ), jaké potřeby mají uživatelé sociálních služeb, jaké jsou možnosti poskytovatelů, jak se bude vyvíjet náš region do budoucna. Jaké jsou zdroje informací? Nejprve je důležité zjistit si, jaká data, údaje či průzkumy máme k dispozici; zdroje: obecní úřady, úřady práce, Český statistický úřad, projekty poskytovatelů, jejichž součástí často bývají různé výzkumy a analýzy. Nezjiš ujte něco, co již bylo zjištěno. Ze všech dostupných zdrojů čerpejte pouze aktuální data. Rozhodně nepoužívejte do komunitního plánu analýzu, která je zastaralá a například vychází z jiné legislativní situace. Máme si výzkum zadat nebo si jej máme udělat sami? Odpově na tuto otázku není rozhodně jednoduchá. Vždy záleží na tom, co chceme zjiš ovat, jaké máme zdroje (lidské i fi nanční). Vaši individuální situaci můžete konzultovat s metodiky. Rozhodně nedoporučujeme zadat si jakýkoliv průzkum na klíč bez úzké spolupráce vašich plánovačů. Vy jste ti odborníci, kteří znají specifi ka vašeho regionu. Není ojedinělé, že výzkum za několik set tisíc nepřinese odpovědi, které čekáte. Možnosti: 1. uděláme si průzkum vlastními silami 2. zadáme průzkum dodavateli (budeme spolupracovat) 3. zvolíme kombinaci (například budeme spolupracovat s univerzitou konzultace při sestavení dotazníků, pomoc při zpracování získaných dat a podobně) Máme zvolit dotazníkové šetření, rozhovor nebo raději něco jiného? Rozhodně v tomto materiálu nebudeme podrobně popisovat jednotlivé techniky a metody výzkumu. Opět záleží na tom, co chcete zjistit a jaké máte možnosti. Pokud hodláme oslovit velký počet osob je vhodný dotazník (kvantitativní výzkum) potřebuji názor veřejnosti. Pokud zjiš ujeme něco u menší skupiny osob a potřebujeme podrobnější informace je vhodnější nějaký typ rozhovoru (kvalitativní výzkum) například chci získat informace o chybějících službách ve skupině psychiatricky nemocných

9 Nabízíme porovnání kvantitativního a kvalitativního výzkumu Kvantitativní výzkum Výhody Velké množství osob Možnost zobecnění Možnost lepšího srovnání a statistického zpracování Nevýhody Málo informací Nezachytíme souvislosti Možnost zkreslení nepochopením otázky Kvalitativní výzkum Výhody Mnoho informací do hloubky Možnost podchytit souvislosti Dotazování může ukázat na nová témata Možnost upřesnit otázku Nevýhody Malý počet lidí Nelze zobecnit Jaká jsou doporučení z praxe? ujasnit si, co chci zjistit, jak to budu zjiš ovat (správně zvolit) a k čemu výstup ze šetření poslouží pokud obyvatelé neuvidí k čemu byly jejich názory a odpovědi použity, nebudou příště ochotni spolupracovat a návratnost dotazníků se sníží; někdy lze použít metodu vyplňování dotazníků telefonem je však důležité takovou akci dobře připravit a případně zapojit známou osobu (starosta, místostarosta apod.) srozumitelnost respondent musí vědět na co se ptáme (otázka jaké sociální služby zná nebo používá není pro veřejnost vhodná, nebo většina obyvatel neví co všechno tento pojem zahrnuje výsledek šetření potom není vypovídající; je potřeba dát si pozor na formulaci dotazů často již tazatel podsouvá nechtěně nějakou odpově, pokud oslovujeme určitou cílovou skupinu je potřeba použít její jazyk a vyhýbat se cizím a odborným výrazům). byl zde zdůrazněn význam předvýzkumu můžeme například otestovat srozumitelnost i obsah dotazníku na malém vzorku respondentů a podle výsledku dotazník upravit, ušetří nám to práci při vlastním šetření a přispěje to k větší relevantnosti údajů pokud chceme oslovit již konkrétní cílovou skupinu a zjistit její specifi cké potřeby, bývá často vhodnější nějaké kvalitativní šetření řízený rozhovor, kulatý stůl Je to jistě pracnější a náročnější, ale dozvíme se to co potřebujeme, můžeme se doptávat apod. diskutovali jsme také o možném zapojení uživatelů přímo do výzkumu a předvýzkumu je to výhodné znají specifi ka, mají kontakty na uživatele a poskytovatele, snadněji získají důvěru respondentů Pro účastníky bylo přínosem prakticky si zkusit vytvořit dotazník a jako zpětnou vazbu získat názor odborníka a zároveň kolegů

10 Napojení KPSS obcí na střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje Jak jsme v Pardubickém kraji tvořili střednědobý plán rozvoje sociálních služeb? Ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vyplývá kraji povinnost zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů a osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. V rámci tvorby plánu budou zjištěny i potřeby, které se nevejdou do typologie služeb dle zákona 108/2006 Sb. Hlavním cílem je zajištění reálné dostupnosti sociálních služeb v kraji na základě skutečných potřeb obyvatel regionu a vytvoření systému kvalitních, efektivních a stabilně fi nančně zabezpečených sociálních služeb v kraji. Je ustanoveno 8 pracovních skupin a jejich manažeři 1. Senioři Ing. Milan Nádvorník, Naděje Litomyšl. 2. Duševní zdraví MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, o.s. 3. Děti, mládež a rodina Bc. Zuzana Horáčková, KrÚ PK, odbor sociálních věcí. 4. Zdravotně postižení Dana Stoklasová, DiS, Tyfl ocentrum. 5. Etnické menšiny a cizinci Milan Daniel, Most pro lidská práva. 6. Dlouhodobá sociální exkluze a krize Mgr. Jan Vojvodík, SKP- CENTRUM. 7. Mentálně postižení Martina Hurtová, Domov sociálních služeb Slatiňany. 8. Drogy Mgr. Jiřina Ludvíková, KrÚ Pk, odbor zdravotnictví. Členové pracovních skupin: jsou zástupci obcí a regionů, kde probíhá komunitní plánování sociálních služeb zástupci poskytovatelů a odborníků na danou cílovou skupinu uživatelů sociálních služeb zástupci asociací a uživatelů skupiny budou početně různé, maximální počet členů je stanoven na 20. Členy koordinační skupiny jsou: člen Rady Pardubického kraje odpovědný za oblast sociální péče vedoucí odboru sociálních věcí vedoucí oddělení sociálních věcí koordinátor sociálních služeb manažeři jednotlivých pracovních skupin skupina v tuto chvíli nemá ještě fi nální podobu, stále se jedná o zapojení dalších odborných členů

11 Postup prací: do poloviny června manažeři jednotlivých cílových skupin zpracovali analýzu současného stavu (to co bylo dostupné) a navrhli cíle na 3 roky s následnými opatřeními a aktivitami (např. cíle rozvoje, humanizace, případně útlumu sociálních služeb). Koordinační skupina z dodaných výstupů pracovních skupin do konce června zpracovala plán rozvoje sociálních služeb na období let do konce června V této podobě byl plán předložen k připomínkování obcím a byl též zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách kraje k vyjádření. Připomínkové řízení probíhalo od začátku července do konce srpna V září byly připomínky zpracovány a finální návrh plánu byl předložen ke schválení Radě a Zastupitelstvu Pardubického kraje. PLÁN BYL VYTVOŘEN NA OBDOBÍ 3 LET ( ). Co mohou komunitní plány obcí a regionů nabídnout (rizika čeho se obce obávají)? informace o poskytovatelích na svém území informace o skutečných potřebách uživatelů informace o místních specifikách (může nastat neočekávaný vývoj) informace o nevyužitých zdrojích v oblasti personál, budovy.. informace o vzdělávání v oboru informace o čerpaných grantech a dotacích (obava, aby kraj nedal o to méně financí!!) návrh financování (riziko je špatný odhad ze strany obce, zda bude kraj reagovat na potřeby obcí,...) priority na území obce nebo regionu a které nemůže obec uspokojit sama podněty na témata grantových schémat spolupráci při tvorbě střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Co víme a co je potřeba? Je důležité, aby alespoň některé výstupy z plánování obcí a regionů byly porovnatelné a tím je bude moci kraj lépe využít pro tvorbu střednědobého plánu Bylo by dobré vytvořit návrh normovaného výstupu plánů pro obce v Pardubickém kraji to je námět na navazující projekt v příštím programovacím období. (Nejde o to potlačit individuální přístup k plánování, ale získat porovnatelné a relevantní údaje) Plánování sociálních služeb metodou komunitního plánování se stává celostátní prioritou a bude i prioritou během předsednictví ČR v EU. Je potřeba dále plánování sociálních služeb podporovat a rozvíjet

12 Specifika malých obcí Na jaké problémy můžeme při plánování v malé obci narazit? nedostatek fi nančních prostředků na vlastní sociální služby i na nákup služeb od větších obcí jednostrannost, zaměření převážně na seniory (ostatní skupiny jsou méně viditelné ) šablonovité myšlení typu u nás žádný problém nemáme ; i v té nejmenší obci ovšem mohou existovat sociální problémy typu např. bezdomovectví, drogové závislosti apod. malá obec však nemá nástroje pro řešení sousedské nesváry, příbuzenské vazby ( lidé si vidí do talíře ) nedostatek volnočasových aktivit pro mládež ztížená možnost spolupráce se starosty (zahlceni svými povinnostmi, je na nich velká odpovědnost, nemají k ruce odborníky) proces plánování v malé obci může být ohrožen výměnou starosty a zastupitelů po volbách více než ve městech, kde je možné opřít se o spolupráci s odborníky a úředníky některé malé obce trápí palčivé problémy - nezaměstnanost, dopravní obslužnost, stěhování mladé generace do měst (pozor, abychom se drželi v oblasti sociálních služeb a nesnažili se řešit všechno!) Jaké výhody můžeme naopak využít? často funguje přirozená sousedská výpomoc, lidé k sobě mají blíž snazší přímé oslovování uživatelů snazší získávání partnerů pro spolupráci osobní kontakt dobré podmínky pro informování veřejnosti (osobní setkání, obecní vývěsky) přehledný terén, nepotřebujeme složité a nákladné analýzy můžeme uplatnit kreativitu a neotřelá řešení, například zapojení místních sdružení (hasiči, myslivci, ochotníci) či neformálních sousedských spolků Jaká je nejčastější obava? Jsme schopni rozběhnout proces i v našich skromných podmínkách tak, aby splňoval všechny náležitosti komunitního plánování? Co se osvědčilo při plánování v malých obcích? 1. často je nesmyslné a neefektivní budovat složitou organizační strukturu, včetně koordinátora, pracovních skupin dle uživatelů; podstatné je zachovat základní principy KPSS 2. první střednědobý plán zpracovávat pro kratší období, pojmout jej obecněji tak, aby se od něj dalo odrazit (pojmenování problému) klást si malé, dosažitelné cíle 3. důraz na cykličnost celého procesu plánování

13 4. aby byl proces plánování smysluplný, plánovat na úrovni svazků obcí, mikroregionu, ne izolovaně 5. důležité je hledat zdroje i v jiných oblastech například spolupráce se školou, školkou, spolky, sportovními kluby atd. dle podmínek v každé konkrétní obci 6. podpořit rozvoj terénních služeb - zejména kontakt, dohled, doprovod, ne pouze dovážka oběda Doporučujeme na malých obcích větší mezirezortní provázanost, využití místních specifi ckých podmínek a hledání dobré praxe v podobně velkých obcích a územích. Malá obec bude tvořit svůj střednědobý plán naprosto jinak než stotisícové město. Napojení na politiky v rámci KPSS Musí být plánování sociálních služeb napojeno na místní politiky? Rozhodně ano, pro plánování potřebujeme politickou legitimitu a podporu. Plánování sociálních služeb patří do oblasti samosprávné působnosti daného celku. Jak si od počátku zajistit politickou podporu? informovat starostu, místostarostu, zastupitele o cílech KPSS při dojednávání politické podpory se můžeme opřít např. o zákon o sociálních službách, zákon o obcích, je dobré znát a využít volební program politických stran apod. získat pro KPSS některého zastupitele (či přímo starostu nebo místostarostu) informovat a zapojit také úředníky a členy komisí nezapomeňte na průběžné informování, dávejte pravidelné zprávy do rady a zastupitelstva - všechny důležité aktivity je nutné projednat v příslušných orgánech samosprávy tak, aby získaly politickou legitimitu při získávání politiků využijte své znalosti historie vztahů v lokalitě, místních zvyklostí i svých schopností přesvědčování a diplomacie Proč je pro nás politická legitimita tak důležitá? všichni, kteří jsou do procesu KPSS zapojeni, tak získají jistotu, že jejich práce má určitou hodnotu a že ji představitelé obce podporují a berou vážně cíle a priority, které politici v ofi ciálním procesu schválí, se stanou závaznými snížíme tak riziko ohrožení procesu KPSS změnou vedení obce po volbách můžeme se opřít o schválené dokumenty a záměry máme jasně vymezené kompetence ve vztahu k obci zvýšíme ochotu spolupracovat za strany úřadů, poskytovatelů a dalších institucí zvýšíme šanci na uvolnění fi nančních prostředků pro KPSS z obecního rozpočtu

14 Co se osvědčilo v praxi? pravidelně dávat politikům dílčí informace na vědomí - např. prostřednictvím médií, zpráv do rady či zastupitelstva města (je dobré, když politik ví, že se něco připravuje a kdo se na tvorbě dokumentu podílí ve chvíli schvalování má k materiálu důvěru protože ví, jak a kým byl připravován) komunikace procesu by politiky většinou proces nezajímá, je potřeba o něm hovořit, dobrým nástrojem je osobní setkání politiků s poskytovateli při nejrůznějších příležitostech (otevření nových prostor, kulaté stoly poskytovatelů, dny otevřených dveří v zařízeních atd.) nabídnout možnost představení komunitního plánu, např. formou semináře pro zastupitele nebo alespoň krátké prezentace na zasedání rady, zastupitelstva: o čem to je, proč to je, k čemu to je pro informování o KPSS v mikroregionu využít například jednání svazku obcí, pravidelných setkání starostů sousedních obcí apod. je výhodné mít politika - garanta, který je zodpovědný za komunitní plán (např. místostarosta zodpovědný za sociální oblast; takto stanovený garant má určené kompetence a odpovědnost a předjedná schvalování plánu se zastupiteli a radními) nebo mít politika v koordinační nebo pracovní skupině návaznost na jiné projekty a strategické dokumenty obce (například program Zdravé město, Agenda Zdraví 21 ), propojenost se strategickým plánem rozvoje obce (zajímat se o tyto projekty,dbát na to, aby oblast rozvoje sociálních služeb ve všech projektech korespondovala s komunitním plánem) seznámit se s volebními programy jednotlivých stran zastoupených v zastupitelstvu velmi to ulehčí vyjednávání a víme, co můžeme čekat mít na své straně veřejné mínění i média pro politiky to jsou pilíře volebního úspěchu Jaká další doporučení vyplynula z diskuze? obrnit se trpělivostí; politici chtějí vidět výsledky plánování pokud možno hned, nechápou, že plánování sociálních služeb (pokud se neděje od stolu úředníka ) je dlouhodobý proces, ve kterém je zapojeno hodně aktérů je třeba zvát politiky na každé setkání týkající se plánování (schůzky pracovních skupin, setkání s občany apod.) a seznamovat je se zápisy z těchto setkání důležité je, aby tajemník úřadu byl nakloněn procesu KPSS (má vliv na zaměstnance úřadu, se kterými potřebujeme spolupracovat) ideální je, když obec schválí závazek, že bude vytvářet takové fi nanční podmínky, které umožní naplňování cílů vytyčených v komunitním plánu Je důležité místní politiky do plánování sociálních služeb zapojovat již od začátku. Vyplatí se je pravidelně, stručně a srozumitelně informovat o průběhu plánování a v plánování fi nančních prostředků být realističtí a transparentní

15 Finanční zdroje KPSS V této části se budeme zabývat především zdroji na realizaci procesu plánování. Financování konkrétních sociálních služeb je jinou věcí a je potřeba tyto zdroje odlišovat. Část aktivit a činností souvisejících s plánováním sociálních služeb je založena na principu dobrovolnictví a některé aktéry plánování motivuje budoucí výsledek, který přinese užitek jejich organizaci, případně jim samotným. Předpokladem je ovšem funkční organizační systém plánu a úspěšná implementace (fi nanční prostředky města případně kraje budou rozdělovány v souladu s opatřeními a aktivitami plánu). Pokud má celý systém fungovat a vyvíjet se, je potřeba počítat s fi nančním zajištěním některých činností a výstupů (zaplacení koordinátora plánování, placení průzkumů, funkční webové stránky, katalog služeb, vzdělávání, supervize ). Finanční náročnost procesu je různá a záleží i na velikosti území, potřebách atd. Často je alespoň část nákladů spojených s procesem plánování sociálních služeb hrazena z prostředků obce, případně kraje. Rozjezd procesu komunitního plánování je možné hradit i z jiných zdrojů. Opět je důležité zdůraznit, že pokud bude mít plánování sociálních služeb politickou podporu a politici jasně uvidí výhody plánování, nebude takovým problémem alespoň část prostředků na proces plánování získat z rozpočtu obce nebo kraje. Velkou možnost skýtají fi nanční prostředky ze Strukturálních fondů Evropské unie určené pro projekty v sociální oblasti, včetně plánování sociálních služeb. Jako konkrétní příklad pro programovací období uvádíme operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) u těchto operačních programů je výhodou to, že fi nanční podpora je poskytnuta až do výše 100% uznatelných nákladů. Informace získáte na Další fi nanční zdroje lze hledat ve vyhlašovaných grantových a dotačních schématech na ministerstvech a krajských úřadech. Velkou výhodou aktivního přístupu k projektům je to, že aktivity projektů jsou postavené na míru. Navíc například vzdělávací programy lze v jejich průběhu upravovat podle potřeb účastníků. Čerpání fi nančních prostředků z EU není jednoduché, ale rozhodně je doporučujeme. Pro naše projekty bylo vždy přínosem. Jak napsat projekt? V první řadě je potřeba vytvořit projektový záměr stručně si napsat, jaký problém chci řešit a jak jej chci řešit. Rozhodně doporučujeme podívat se, zda tento problém již někdo neřešil a bu se inspirovat nebo se vyvarovat chyb, které udělal

16 Dále je potřeba zjistit, zda bude o náš projekt zájem abychom se nedostali do problémů při realizaci projektu. Zvážit, zda budete projekt podávat sami, nebo bude výhodnější, aby ho podala jiná organizace a vy budete partnerem (pokud to podmínky projektu dovolují). Pokud jste v psaní projektů nováčky, je potřeba vyhledat pomoc. Tu můžete hledat v Regionální rozvojové agentuře Pardubického kraje a podobných organizacích, které vám poradí jakých fi nančních prostředků je možno využít, poskytnou vám poradenství při psaní projektů a máte možnost si projekt nechat napsat na klíč (v tomto případě se vyplatí úzká spolupráce, aby projekt byl postaven přesně tak, jak vy potřebujete). Dobrou zkušenost máme právě s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje. Základní poradenství nabízí zdarma a ostatní dle podmínek zakázky. V případě zájmu napíše projekt i na klíč. Přehled regionálních rozvojových agentur které jsou členy České asociace regionálních agentur (ČARA) Agentura pro regionální rozvoj, a.s. se sídlem v Ostravě ARR Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. se sídlem v Ústí nad Labem RRA ÚK Regionální agentura pro rozvoj Střední Moravy z.s.p.o. se sídlem v Olomouci RARSM Regionální rozvojová agentura Jižní Čechy - RERA, a.s. se sídlem v Českých Budějovicích RERA Agentura regionálního rozvoje NISA spol. s r.o. se sídlem v Liberci ARR-NISA Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o. se sídlem v Jihlavě RRA V Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy, z.s.p.o. se sídlem v Brně RRA JM Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, z.s.p.o. se sídlem ve Zlíně RRA VM Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, z.s.p.o. se sídlem v Pardubicích RRA Pak Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje z.s.p.o. se sídlem v Plzni RRA Plk Regionální rozvojová agentura Střední Čechy z.s.p.o. se sídlem v Kladně RRA StČ Centrum evropského projektování RRA Královéhradeckého kraje, přísp.org. CEP-RRA Na co nezapomenout při psaní projektu? Ze zkušeností našich i našich partnerů Hlídání fi nancí a administrace projektu je poměrně náročná (na čas i na schopnosti pracovníka) činnost, proto je potřeba na to pamatovat v rozpočtu nejlepší je účetní nebo účetní fi rma kde mají zkušenosti s projekty Dát si pozor na indikátory (například počty účastníků kurzů a podobně) vždy je lepší indikátor překročit než nesplnit Při tvorbě harmonogramu realizace jednotlivých aktivit projektu pamatovat na to, že prázdninové měsíce, konec prosince apod. nejsou zrovna vhodné na pořádání některých akcí

17 Jako plus je vždy bráno, pokud náš projekt je v souladu s koncepčními dokumenty kraje a ČR (například Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje, Zdravé stárnutí ) Nezapomenout na publicitu a propagaci projektu má svoje jasně stanovená pravidla Propojení zdravotních a sociálních služeb Poskytování a plánování sociálních služeb nejde často oddělit od dalších problematik. Nejčastěji se setkáváme s přesahem do zdravotnictví, školství a zaměstnanosti. V této části se budeme zabývat přesahy do zdravotnictví. Tato problematika je velice diskutovaná a nelehká. Problém je již v rozdílných přístupech ministerstev. Jaké máme problémy? Nedostatečné předávání informací mezi odbornou veřejností zdravotní a sociální ani v rámci úřadů není samozřejmostí předávat si potřebné údaje. Problematické fi nancování zdravotních úkonů v zařízeních sociální péče někdy je tendence stejný úkon fi nancovat rozdílně úkon který v nemocnici považuje zdravotní pojiš ovna za zdravotní, v domově pro seniory nechce proplácet. Špatná spolupráce některých zdravotnických zařízení se sociálními službami člověk po operaci je propuštěn do domácího ošetřování a v některých případech není prověřeno, zda se má o něho kdo postarat a nejsou mu zajištěny kompenzační pomůcky, problematická spolupráce psychiatrických léčeben s pobytovými sociálními službami, u některých diagnóz není zcela jasné, zda patří do zdravotnického nebo sociálního zařízení. Někteří obvodní lékaři nechtějí spolupracovat s domácí ošetřovatelskou službou (tzv. Home Care), která v kombinaci s pečovatelskou službou (tzv. Home Help) dokáže v mnoha případech zajistit kvalitní péči o nemocného nebo zraněného člověka v domácím prostředí - pobyt v domácím prostředí je jistě pro každého přijatelnější a navíc i levnější, kombinace těchto dvou služeb dokáže pomoci i rodinám v péči o člověka v terminálním stádiu nemoci. Ne všichni dětští lékaři včas informují rodiče dětí s vývojovými vadami o možnosti využití rané péče. Nedostatek psychiatrů v Pardubickém kraji čekací doby jsou velice dlouhé, lékaři jsou přetížení, někteří pacienti se dostaví k poskytovateli sociální služby dříve, než se dostanou k lékaři

18 Jak je budeme řešit? Je potřeba při informačních kampaních nezapomínat na odbory zdravotnictví jako součást veřejné správy a na lékaře, zvát je i na semináře případně pro ně semináře organizovat (je dobré získat nějakého odborníka ze zdravotnictví pro naší problematiku a tím si zajistit zájem zdravotnické veřejnosti). Zapojovat do plánování sociálních služeb na všech úrovních i odborníky z jiných oblastí (zdravotnictví, školství, zaměstnanosti). Příklady dobré praxe 1. Čtyřčlenná rodina havarovala autem, děti (předškolní věk ) nebyly zraněny, ale rodiče měli zlomené všechny končetiny- byli umístěni v nemocnici (včetně dětí), každý na jiném oddělení. Všichni členové byli traumatizováni, děti nejvíce. Babička dětí nabídla pomoc, ale sama by nebyla schopna situaci zvládnout. Byla jí nabídnuta domácí ošetřovatelská služba v kombinaci s pečovatelskou službou. Všichni členové rodiny byli propuštěni do domácího ošetřování a s pomocí sociální a zdravotní terénní služby se situace vyřešila. Děti se rychle zotavovaly z šoku a traumatu a i rodiče se cítili mnohem lépe ve svém domácím prostředí. 2. Matka žila sama se synem a onemocněla nevyléčitelnou chorobou. Díky pomoci domácí ošetřovatelské péče a pečovatelské služby mohla zůstat se svým synem až do konce. Pečovatelské služba zajiš ovala i doprovod chlapce do školy a další potřebné úkony.tato pomoc jim darovala téměř rok společného života. 3. Rodiče se rozhodli pro narození dítěte s rozštěpem páteře. Fakultní nemocnice v Hradci Králové je kontaktovala na pracovníky Střediska rané péče. Ti poskytli oporu již v těhotenství, v porodnici ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a v průběhu dalšího vývoje dítěte. Dnes je dítě v předškolním věku. V minulém roce navštěvovalo mateřskou školu v místě bydliště, mělo zajištěnou asistenci. Probíhala úspěšně integrace do doby, než odešel asistent v důsledku dopadu zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách. V současnosti je dítě doma s matkou. Vzhledem k tomu, že bylo již mnoho pokusů o navázání spolupráce zdravotnických a sociálních služeb na celostátní úrovni a bez většího úspěchu, doporučujeme budovat tuto spolupráci na místní úrovni. Lze využít osobních kontaktů a vztahů a tyto vztahy cíleně budovat tak, jak to je běžné v obchodních strategiích. Poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních Tato problematika je upravena v zákoně o sociálních službách č.108/2006 Sb. v 52 a prováděcí vyhláškou MPSV k zákonu. Zatím v našem kraji je nabízeno velmi málo sociálních služeb přímo ve zdravotnických pobytových zařízeních

19 Co od uvedené služby očekáváme: pomoc těm, kterým zaniknou důvody pro další hospitalizaci v lůžkovém zdravotnickém zařízení, ale nelze je propustit do domácí péče pomoc, pokud se sociálnímu odboru obecního úřadu s rozšířenou působností nedaří zabezpečit službu s pomocí rodiny ani poskytovatelů sociálních služeb velkou pomoc tam, kde zcela chybí návaznost na sociální pobytové služby je potřeba prověřit, proč je tato možnost zdravotnickými zařízeními tak málo nabízena a také neznáme nové možnosti úpravy pojiš ovacího systému v podmínkách poplatků za pobyt na lůžku ve zdravotnickém zařízení apod. Možné obavy ze změny, kdy se z pacienta lůžkového zdravotnického zařízení stává uživatel sociální služby: obava ze složitého systému sociální péče: registrace, vzdělání personálu dodržování standardů kvality sociálních služeb které jsou zaměřeny na individuální přístup ke každému klientovi propojení jednotlivých činností péče se zdravotnickými úkony - problémy se zdravotní pojiš ovnou Pohled z praxe zdravotnického pobytového zařízení: 1. K obsahu služby Základní pohled na obsah sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče dle 52 zákona číslo 108/2006 Sb. (dále také jen služba dle 52) dává jednak zákon sám a pak vyhláška č. 505/2006 Sb. (v aktuálním znění). Zde najdeme úkony, které je třeba minimálně zajiš ovat při poskytování této služby v rámci jejích jednotlivých činností. Konkrétně jde o: v poskytnutí ubytování v poskytnutí stravy v pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu v pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu v zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: v sociálně terapeutické činnosti v aktivizační činnosti, v pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů. Při zajiš ování služby dle 52 je ale vhodné pracovat s celým spektrem úkonů péče o vlastní osobu uživatelů služeb, kam patří: v příprava stravy, v podávání, porcování stravy, v přijímání stravy, dodržování pitného režimu, v mytí těla, v koupání nebo sprchování,

20 v péče o ústa, vlasy, nehty, holení, v výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, v vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, v sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, v stání, schopnost vydržet stát, v přemis ování předmětů denní potřeby, v chůze po rovině, v chůze po schodech nahoru a dolů, v výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení, v oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, v orientace v přirozeném prostředí, v provedení si jednoduchého ošetření, v dodržování léčebného režimu. a současně i s celým spektrem prvků soběstačnosti uživatelů služeb: v komunikace slovní, písemná, neverbální, v orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, v nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, v obstarávání osobních záležitostí, v uspořádání času, plánování života, v zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, v obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), v vaření, ohřívání jednoduchého jídla, v mytí nádobí, v běžný úklid v domácnosti, v péče o prádlo, v přepírání drobného prádla, v péče o lůžko, v obsluha běžných domácích spotřebičů, v manipulace s kohouty a vypínači, v manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří, v udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, v další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti Proč celé spektrum? Soubor těchto prvků pojímaný jako celek je součástí jádra zákona o sociálních službách (108/2006 Sb.) a naše snažení je vhodné orientovat ne pouze na jednotlivosti, ale i na jejich návaznosti a souvislosti v kontextu celku. Je také vhodnější nepracovat se schématem opírajícím se o činnosti sociální služby skládající se pouze z vyjmenovaných úkonů, ale s maticí činnosti x prvky (úkony) péče o vlastní osobu uživatelů služeb a jejich soběstačnosti, ze které je sestavován individuální program pro každého uživatele

JAK PSÁT TISKOVÉ ZPRÁVY

JAK PSÁT TISKOVÉ ZPRÁVY JAK PSÁT TISKOVÉ ZPRÁVY zpracoval Mgr. Jan Vojvodík, prosinec 2006 1. Co je tisková zpráva? Především je tisková a je zpráva. Výraz tisková je určitým zúžením, protože tisková zpráva není určena jen pro

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM POBYTOVÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA (7776586) ODLEHČOVACÍ SLUŽBA (9346727) Číslo jednací Došlo dne:

Více

Životní situace. Příspěvek na péči. 1. Pojmenování životní situace Příspěvek na péči

Životní situace. Příspěvek na péči. 1. Pojmenování životní situace Příspěvek na péči Životní situace Příspěvek na péči 1. Pojmenování životní situace Příspěvek na péči 2. Základní informace k životní situaci Dne 1.1.2007 nabyl účinnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který

Více

Dlouhodobě Samostatně Spolehlivě Opakovaně

Dlouhodobě Samostatně Spolehlivě Opakovaně Z obsahového hlediska je nejvýznamnější ustanovení odst. 2, z něhož vyplývá 7 kritérií, která si lze představit jako následující dvourozměrnou tabulku. Rozpoznání potřeby Provedení fyzicky obvyklým způsobem

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA Jméno a příjmení žadatele: Datum narození žadatele: 1) dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu

SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA Jméno a příjmení žadatele: Datum narození žadatele: 1) dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA Jméno a příjmení žadatele: Datum narození žadatele:.. 1) Vzhledem ke svému dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nezvládám nebo zvládám jen s pomocí nebo dohledem jiné osoby tyto

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS ŠKOLSTVÍ. Problémový okruh. Téma

ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS ŠKOLSTVÍ. Problémový okruh. Téma ŠKOLSTVÍ ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS Téma Problémový okruh Cíl Opatření Neefektivní (nedostatečná) naplněnost obecních škol Cíl 1.1 Zavedení školských obvodů spádových škol Gestor cíle: Město

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Zpráva o činnosti a plnění úkolů organizace za rok 2010

Zpráva o činnosti a plnění úkolů organizace za rok 2010 Zpráva o činnosti a plnění úkolů organizace za rok 2010 Organizace: Sídlo: Právní forma: Pístina domov pro osoby se zdravotním postižením Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou příspěvková organizace IČO:

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY 1 ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Doručovací razítko: Datum přijetí žádosti: Název zařízení: Centrin CZ s.r.o. poskytovatel sociálních služeb Požadovaná sociální služba: Domov pro seniory Domov se

Více

Výroční zpráva 2014 projít životem důstojně a s oporou

Výroční zpráva 2014 projít životem důstojně a s oporou Výroční zpráva 2014 projít životem důstojně a s oporou Obsah 1. ČLENSKÁ ZÁKLADNA... 1 2. POSLÁNÍ A CÍLE ORGANIZACE... 2 3. PŮSOBENÍ... 3 4. BILANCE AKTIVIT ORGANIZACE V ROCE 2014... 4 5. PEČOVATELSKÁ SLUŽBA...

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Novou cestou k novému zákonu

Novou cestou k novému zákonu Informační bulletin projektu Novou cestou k novému zákonu březen 2007 Realizátorem projektu je občanské sdružení SKOK. Projekt je zaměřen na tři klíčové aktivity: > vzdělávání pracovníků organizací poskytujících

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Zápis ze setkání pracovní skupiny KPSS Blansko. ze dne 19. 9. 2012

Zápis ze setkání pracovní skupiny KPSS Blansko. ze dne 19. 9. 2012 Zápis ze setkání pracovní skupiny KPSS Blansko ze dne 19. 9. 2012 v rámci projektu Komunitního plánování sociálních služeb města Blansko Registrační číslo CZ.1.04/3.1.03/78.00036 Místo konání: Blansko,

Více

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje OSNOVA: 1. Úvod: 2. Popis územního a časového rozsahu jednotlivých komunitních plánů sociálních služeb /střednědobých plánů rozvoje

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Pečovatelská služba

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Pečovatelská služba VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Pečovatelská služba I. Základní informace Adresa: Středisko sociálních služeb Chlumec nad Cidlinou o.p.s. Palackého 310, 503 51, Chlumec nad Cidlinou Ředitel:Ing.Ladislav ŠIMEČEK Kontakty:

Více

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ Metodika CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH I. PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ OBSAH I.1 ÚVOD I.2 CÍLE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MPSV I.3 VÝCHODISKA PRO TVORBU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ I.3.1 AUTODIAGNOSTICKÁ

Více

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo 2012 Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Brozura ROZ.indd 1 31.10.05 17:39:54 Partner projektu - Univerzita Hradec Králové Brozura ROZ.indd 2 31.10.05 17:39:55

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Datum doručení (vyplní domov): Evidenční číslo (vyplní domov):. Zájemce o poskytování sociální služby:. příjmení jméno rodné příjmení 2. Narození:. den,

Více

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního

Více

AMICA CENTRUM s.r.o., domov pro seniory, Na Vyhlídce 20, 350 02 Cheb, 354 415 111 Informace o chodu a charakteru domova pro seniory

AMICA CENTRUM s.r.o., domov pro seniory, Na Vyhlídce 20, 350 02 Cheb, 354 415 111 Informace o chodu a charakteru domova pro seniory AMICA CENTRUM s.r.o., domov pro seniory, Na Vyhlídce 20, 350 02 Cheb, 354 415 111 Informace o chodu a charakteru domova pro seniory Určeno zájemcům o pobytovou sociální službu AMICA CENTRUM s.r.o, domov

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích

Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích Organizační řád a jednací řád Manažerské skupiny a pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb v Litoměřicích Organizační řád I.Základní ustanovení 1. Organizační strukturu komunitního plánování

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Plán činnosti 2015. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením

Plán činnosti 2015. Denní centrum služeb pro osoby ve středním a vyšším věku se zdravotním postižením SOCIÁLNÍ SLUŽBY KARVINÁ, příspěvková organizace Sokolovská 1761, 735 06 Karviná-Nové Město Středisko denních služeb Závodní 1667, 735 06 Karviná-Nové Město, Denní centrum služeb pro osoby ve středním a

Více

Pečovatelská služba města Jílového

Pečovatelská služba města Jílového Pečovatelská služba města Jílového Pečovatelská služba Jílové Zřizovatel: Vedoucí územně samosprávného celku: Miroslav Kalvas Adresa zřizovatele Městský úřad Jílové Mírové náměstí 280 407 01 Jílové Ičo:00261408

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Příloha č. 1 Poskytovatel : Městská část Praha 20 Úřad městské části Jívanská 647/10 193 21 Praha 9 Druh sociální služby (dle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ) : 40 pečovatelská služba POPIS

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ 1.1.2012-31.12.2012 OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI 2. ČINNOST SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI OD 1.1. 2012 DO 31.12.

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s.

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Rozsah poskytování sociální služby pro pana. Domov se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Poskytnutí ubytování

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Centrum denních služeb

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Centrum denních služeb VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Centrum denních služeb I. Základní informace Adresa: Středisko sociálních služeb Chlumec nad Cidlinou o.p.s. Palackého 310, 503 51, Chlumec nad Cidlinou Ředitel:Ing. Ladislav ŠIMEČEK Kontakty:

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ ŽADATELE O UMÍSTĚNÍ V DOMOVĚ SENIORŮ RUDNÁ

KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ ŽADATELE O UMÍSTĚNÍ V DOMOVĚ SENIORŮ RUDNÁ Zdravotní stav KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ ŽADATELE O UMÍSTĚNÍ V DOMOVĚ SENIORŮ RUDNÁ Na základě Usnesení Rady Středočeského kraje č. 088-30/2009/RK ze dne 17. 8. 2009 a Metodického pokynu Středočeského kraje

Více

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června

Více

Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013

Středisko rozvoje sociálních služeb, o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 JESENÍK 2014 O B S A H: A. Úvodní slovo ředitelky společnosti B. Údaje o společnosti C. Cíle a poslání společnosti D. Struktura společnosti Správní rada Dozorčí rada Zaměstnanci E. Činnost společnosti

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Popis realizace sociální služby

Popis realizace sociální služby Popis realizace sociální služby Druh poskytované služby: Osobní asistence Název zařízení: Osobní asistence Novojičínsko Poslání osobní asistence Posláním Osobní asistence je individuálně pomáhat osobám

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Záznam ze sociálního šetření

Záznam ze sociálního šetření Záznam ze sociálního šetření Jméno a příjmení žadatele o službu:.... Datum narození: Trvalé bydliště (případně místo pobytu v době šetření):..... Svéprávnost/zástupce:..... Žadatel o sociální službu: Domov

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Zápis z jednání Návrhové skupiny k tvorbě systému komunitního plánování sociálních služeb v rámci Karlovarského kraje

Zápis z jednání Návrhové skupiny k tvorbě systému komunitního plánování sociálních služeb v rámci Karlovarského kraje Zápis z jednání Návrhové skupiny k tvorbě systému komunitního plánování sociálních služeb v rámci Karlovarského kraje konané dne 18.září 2007 na Krajském úřadě Karlovarského kraje Účastníci jednání: viz.seznam

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem Razítko/den přijetí žádosti: Žadatel:..... jméno příjmení (popř. rodné příjmení) titul Státní příslušnost:.. Rodinný stav:

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více

3.7.1.1 Opatření 1 - Podpora seniorů a lidí se zdravotním postižením

3.7.1.1 Opatření 1 - Podpora seniorů a lidí se zdravotním postižením 3.7.1 PRIORITA: Rozvoj služeb na Vlachovobřezsku 3.7.1.1 Opatření 1 - Podpora seniorů a lidí se zdravotním postižením STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Malenicích pracuje Charita Malenice (je součást Diecézní

Více

Vážené dámy, Vážení pánové,

Vážené dámy, Vážení pánové, Práva dětí a jejich ochrana v České republice (Příspěvek ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase na konferenci Práva dětí v Evropské unii, 3. července 2007, MPSV) Vážené dámy, Vážení pánové, je mi

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam,

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Setkání pracovních skupin Kravaře

Setkání pracovních skupin Kravaře Setkání pracovních skupin Kravaře Dana Diváková 10. 9. 2013 1 Co je komunitní plánování Komunitní plánování /dále jen KP/ je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Akční plán pro rok 2013

Akční plán pro rok 2013 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP Semily 2011 Akční plán pro rok 2013 Aktualizovaná verze /duben 2013/ Dokument vznikl v rámci projektu IP 3 Rozšíření nástrojů pro podporu systému plánování sociálních

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče

Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče Vzorová smlouva o poskytování sociálních služeb asistentem sociální péče (asistentem sociální péče může být osoba z Vašeho okolí, která nevykonává péči jako podnikatel a není Vaší osobou blízkou tzn. nejedná

Více

Zásady Plzeňského kraje

Zásady Plzeňského kraje Zásady Plzeňského kraje k řízení o poskytnutí vyrovnávací platby formou neinvestiční dotace (dotační řízení) nebo formou neinvestičního příspěvku na provoz poskytovateli sociální služby, který je příspěvkovou

Více

Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence

Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence Platnost: od 1. 1. 2013 Směrnice č.: LX OA - 001 (R1) Standard č. 1: Cíle a způsoby poskytování osobní asistence Obsah směrnice: I. Veřejný závazek II. Ochrana před předsudky a možné negativní hodnocení

Více

Společné setkání řídící skupiny a pracovních skupin. projektu Komunitní plánování v regionu Klatovsko 31. 5. 2007, Klatovy

Společné setkání řídící skupiny a pracovních skupin. projektu Komunitní plánování v regionu Klatovsko 31. 5. 2007, Klatovy Společné setkání řídící skupiny a pracovních skupin projektu v regionu Klatovsko 31. 5. 2007, Klatovy Přítomni: Program: Ing. J. Frič, H. Křivohlavá, Bc. A. Kleinerová, K. Karásek, H. Bílá, M. Kříž, M.

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny

Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Příloha č. 6 Stručný obsah projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny Aktivita 01: Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny

Více

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU TURNOVSKO 2011-2015 Akční plán pro rok 2014 Obsah 1 Úvod 3 2 Východiska 4 3 Organizační a finanční zajištění pro plnění AP 5 4 Přílohy - 1 - Úvod Důvod zpracování

Více

Dotazník k získání doplňujících informací k meziobecní spolupráci (2. část)

Dotazník k získání doplňujících informací k meziobecní spolupráci (2. část) Dotazník k získání doplňujících informací k meziobecní spolupráci (2. část) Název správního území ORP : Název obce: Velikost obce (počet obyvatel) : 0-500 501-3000 3001-10000 10001-25000 více než 25000

Více

Příklady dobré praxe a výstupy plánování Ústí nad Labem. Lektor: Michal Polesný Centrum komunitní práce Ústí nad Labem

Příklady dobré praxe a výstupy plánování Ústí nad Labem. Lektor: Michal Polesný Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Příklady dobré praxe a výstupy plánování Ústí nad Labem Lektor: Michal Polesný Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Účastníci komunitního plánování - triáda Zadavatelé Poskytovatelé Uživatelé 3 Roviny

Více

HEWER, z.s. Tisková zpráva 01/15

HEWER, z.s. Tisková zpráva 01/15 Základní informace o HEWER, z.s. Úvodní slovo předsedy sdružení Osobní asistence, jak ji vnímáme v organizaci HEWER, z.s. je službou, která významně zasahuje do života klienta. Osobní asistent je přítomen

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Posláním komunitního plánování je zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ realizovaného v rámci projektu Zavedení statusu veřejné prospěšnosti do české legislativy 1. POPIS PRŮZKUMU Průzkum Spolupráce krajů

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

Více

Monitoring plnění opatření z KP

Monitoring plnění opatření z KP Příloha A stav k 31. 8. 2014 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÁ LÍPA Monitoring plnění opatření z KP ZJIŠTĚNÍ STAVU PLNĚNÍ číslo opatření název opatření plánované období realizace stav plnění

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ

505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, ČÁST PRVNÍ Změna: 166/2007 Sb. Změna: 340/2007 Sb. (část) Změna: 340/2007 Sb. Změna: 239/2009 Sb. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Více

19.11.2013. Poradenství a agenturní činnosti na podporu regionálního rozvoje. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Regionální rozvojové agentury

19.11.2013. Poradenství a agenturní činnosti na podporu regionálního rozvoje. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Regionální rozvojové agentury Poradenství a agenturní činnosti na podporu regionálního rozvoje Poradenství, agenturní činnosti a informační služby na podporu regionálního a municipálního managementu Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc.

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo

Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Zpráva o realizaci komunitního plánování sociálních služeb v regionu Znojmo Posláním komunitního plánování je zajistit, aby sociální služby fungovaly a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Přítomni: 22 členů viz. prezenční listina (uložena na OSV sociální prevence) Místo konání: Klub důchodců, Štefánikova 1074, Kopřivnice

Více