MAKROEKONOMIE I. JS 2004 (PŘEDNÁŠKY)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MAKROEKONOMIE I. JS 2004 (PŘEDNÁŠKY)"

Transkript

1 MAKROEKONOMIE I. JS 2004 (PŘEDNÁŠKY)

2 MAKROEKONOMIE společenská věda, má nejblíže k přírodní vědám - věda o lidském chování, zkoumá lidské chování jako volbu mezi vzácnými zdroji a cíli s alternativním použitím 1. PŘEDMĚT - mikroekonomie analýza chování jednotlivých subjektů (domácnost, jednotlivec, firma) - makroekonomie zkoumá chování ekonom. jako celku (domácí produkt, inflace, hospod. politika, ) vytváří podmínky k chování jednotlivých subjektů makro modely by měly vycházet z mikro základu 2. PŘÍSTUP - pozitivní ekonomie popis, zjišťuje fakta, zákonitosti (např. jak se vyvíjí HDP, co ovlivňuje, ) - normativní ekonomie obsahuje popis. složku, ale přidává i hodnotové soudy (růst HDP 3 % = málo nebo hodně) Liberalismus - systém politických, ekonomických a sociál. hodnot a zásad, založený na preferování polit. a ekonom. svobody na respektování individuálních práv jednotlivce a soukromého vlastnictví (role státu legislativa, obrana, zahraniční politika) Ekonomický liberalismus - přístup charakteristický pro všechny směry ekonomického myšlení, které zdůrazňují autoregulační schopnost tržního mechanismu - ekonom. chápou jako stabilní systém, případné poruchy jsou způsobeny zejména nevhodnými státními zásahy - role státu vytváření rovných podmínek pro uplatnění tržních sil (zabezpečení vlastnických práv a smluvních vztahů) - charakter. znakem je svobodný mezinárodní obchod, nízké daně, vyrovnané rozpočty, min. role státu Intervencionismus - tvrdí, že trhy samy o sobě nefungují, pozorované poruchy jsou důsledkem tržních selhání - systematické a opakované zásahy řeší tržní selhání - typický pro široký ekonom. směr KEYNESIÁNSTVÍ Liberalismus + intervencionismus = dva základní přístupy k ekonomii 3. METODY - abstrakce klíčová metoda ekonom. teorie, snaží se odhlížet (= abstrahovat) od detailů a dostat se k jádru ekonom. jevů - dedukce myšlenkový proces, při němž se z určitých předpokladů vyvozuje závěr - indukce postupujeme od jednotlivých jevů k obecným závěrům - empirie sbírání dat, údajů, zobecníme je - empiricko-induktivní metody např. Phillipsova křivka - abstraktně-deduktivní metoda - analýza myšlenkové dělení celku na jednotlivé části, umožní nám lépe pochopit některé celky POČÁTKY EKONOMIE vznik ekonomie jako vědy, přelom v ekonom. myšlení - A. Smith Bohatství národů Klasická politická ekonomie ( ) předmětem bylo makro (národní bohatství, mezinárodní obchod, ) - přístup liberální, známý pojem neviditelná ruka trhu - dělba práce se uplatňuje v mezinárodním obchodu - zákon absolutní výhody (autorem A. Smith), zákon komparativní výhody (autorem D. Ricardo), používá se v mezinárodním obchodu - R. Malthus Populační teorie dochází k nesouladu mezi lidmi a potravinami - J. B. Say Satův zákon trhů každá nabídka si najde svou vlastní poptávku

3 Neoklasická ekonomie (1871) nahrazuje klasickou ekonomii - zcela jiný systém, přetrvává dodnes - přístup je liberální, předmětem jsou mikroekonom. otázky (tržní rovnováha, analýza spotřebitele, ) - objevena Teorie mezní užitečnosti (marginální veličiny), dynamický rozvoj nové mikroekonomie - objevitelé K. Meger rakouský ekonom, zakladatel tzv. Rakouské školy L. Walras švýcarský ekonom, zakl. Lausánnské školy, autor Teorie všeobecné rovnováhy W. S. Jevons anglický ekonom, zakl. Cambridgeské školy A. Marshall nej. postava neoklasické ekonomie Marshallovo pojetí ceny cena se utváří jako výslednice střetu nabídky a poptávky S P D P = cena (price) S = nabídka (supply) D = poptávka (demand) Neoklasická teorie firmy tržní dílčí rovnováhy CETERIS PARIBUS = za jinak nezměněných podmínek velká hospodářská krize, zasáhla celý svět snaha nalézt nové přístupy - New Deal propagátorem bylo Roosevelt na začátku 30. l., významně stoupl podíl státu na ekonomice Keynesiánská ekonomie spjata s intervencionismem vydána Keynesem Obecná teorie zásadní přelom v ekonom. teorii - témata se přesouvají k makroekonomii - nabízí nové makro pohledy - kritika, odmítnutí neoklasické ekonomie - odmítnut Sayův Zákon trhů - odmítnuta koncepce nedobrovolné nezaměstnanosti - odmítnutí autoregulace tržního mechanismu říká, že hospodářský systém (= tržní ekonomika) je nestabilní extrémě tržní ekonomika centrálně plánovaná ekonomika Příčiny problémů nedochází k automatické přeměně úspor v investice (= jsou příliš nízké investice v ekonomice) - investice jsou agregátní poptávkou úroveň ovlivňuje úroveň zaměstnanosti, výstupů I AD produkt zaměstnanost nezaměstnanost Řešení státní zásahy, zvyšování státních výdajů (G) G AD produkt zaměstnanost nastane ekonomický růst nezaměstnanost Keynes. pojmy Teorie efektivní poptávky Investiční multiplikátor Teorie preference likvidity - po II. sv. v. velký rozvoj, dominantní postoj, hl. směrem ekonomického myšlení v makro - velký vliv v teorii i praxi l. v USA, GB, - v 50. l se rozděluje na dva proudy:

4 Neokeynesiánství stává se v l. hlavním směrem ekonomické teorie prakticky orientovaný směr, dává jednoduchá doporučení pro hospodářskou politiku - Phillipsova křivka zkoumá vztah mezi inflací a nezaměstnaností, nepřímo úměrný vztah hospodářská politika může volit mezi dvěma cíli - IS-LM model Představitelé: - P. Samuelson autor učebnice ekonomie - R. Sollon autor Teorie růstu Postkeynesiánství vznik v 50. l., menší vliv snaží se o návrat k původní Keynes. teorii kritizují neokeynesiánství za odklon od původních Keynes. myšlenek, kritizují za kompromisy s neoklas. ekonomií dostává se do popředí v 70. l. díky krizi Představitel: - J. Robinsonová - na přelomu l. dochází ke krizi ve světovém hospodářství - tzv. Ropné šoky výrazné zdražení ropy, došlo k ekonom. krizi = STAGFLACE =stagnuje, klesá produkt, současně roste nezaměstnanost, roste cenová hladina, růst inflace - podle Keynes. neměla tato situace nastat tzv. Krize Keynesiánské ekonomie, především neokeynes. - v 80. l. se v rámci Keynes. rozvíjí Novokeynesiánství (Nová Keynesiánská ekonomie) - má vliv k soudobé relativní ekonomii (Neo)konzervativní ekonomie l., má největší vliv v teorii - návrat k tradičním hodnotám, k předválečnému liberalismu - liberální přístup ke zkoumání problémů - renesance neoklasicismu - dominantním objektem zájmu jsou makro problémy Představitel : R. Lucas autor myšlenky která říká, že makro modely by měly vycházet z mikroekonomických základů - tři směry: - monetarismus - škola racionálních očekávání - ekonomie strany nabídky - pracují s předpokladem stabilního hospod. systému - kritika Keynesiánství - neutralita peněz - hlavním cílem je boj s inflací - předpoklad liberalismu - Chicagská škola jedno z myšlenkových center konzervativní ekonomie MONETARISMUS - tvůrcem tohoto směru byl M. Friedman - vzniká již v 50. l., vymezuje se od Keynesiánství, v této době je zatím v ústraní zájmu - v 60. l. předpověděl situaci, že dojde ke stagflaci - v 70. l. se dostává do popředí v teorii i hospod. politice - peníze mají klíčovou roli v ekonomice - tzv.- Zlaté pravidlo monetární politiky = množství peněz v ekonom. by mělo růst stabilním tempem - Friedman je autorem Přirozené míry nezaměstnanosti ŠKOLA RACIONÁLNÍCH OČEKÁVÁNÍ - založena na hypotéze nacionál. očekávání (autorem Muth)

5 R. Lucas znovu oživil hypotézu rac. očekávání - tvrdí, že ekonom. subjekty se chovají rac. (= ve svém chování zohledňují všechny dostupné informace) - závěr: - hospod. politika je v lepším případe neúčinná, v horším případě škodlivá - lepší případ = anticipované státní zásahy (= zásah, který je očekáván), hospod. subjekty se podle něj chovají - horší případ = vláda provede zásah, který subjekty neočekávají destabilizace ekonomiky (= neanticipované státní zásahy) - v současné době hlavní proud celé konzervativní ekonomiky NOVÁ KLASICKÁ MAKROEKONOMIE širší, zahrnuje více teorií EKONOMIE STRANY NABÍDKY - konec l. - silně prakticky zaměřený směr, velký vliv na hospod. politiku v 80. letech - teoretický přínos je omezený - v 90. l. už neexistuje, koncepce převzata předcházejícími dvěma směry - Lafferova křivka zkoumá závislost mezi výší daň. sazeb a příjmů do státního rozpočtu Neokonzervativní hospodářská politika - rozmach v 80. l., široce aplikován v USA - tzv. Reganomika v USA, Thatcherismus v GB - liberalizace ek. - deregulace, privatizace, snížení daní - vytváření stálých pravidel, která by dlouhodobě platila - nízká inflace (v BRD H. Kohl dělal svoji politiku) - široký Keynesiánský směr, v současné době dvě koncepce Keynesiánský a liberální směr

6 MODEL AS AD (Agregate supply Agregate demand) P = cenová hladina Q = produkt (HDP) Q* = potenciální produkt AS = agregátní nabídka, nabídka všech firem, výrobků a služeb AD = agregátní poptávka, všech ekonomických subjektů Q* - potenciální produkt, dosahován při plném využití výrobních faktorů - při plné zaměstnanosti je na trhu práce rovnováha E equilibrium = rovnováha výrobních faktorů, průnik mezi AS a AD - ti, co práci hledají ji najdou, firmy dostaly co potřebovaly, lidé jsou nezaměstnaní dobrovolně (všichni lidé si mohou práci najít, pokud chtějí) - dobrovolná nezaměstnanost je přirozeným jevem Plná zaměstnanost na trhu práce je rovnováha, ti co hledají práci ji najdou, nezaměstnanost je dobrovolná Přirozená míra nezaměstnanosti - při výrobě produktu plné využití výrobních faktorů Téměř plné využití výrobních faktorů pouze daná zaměstnanost AGREGÁTNÍ NABÍDKA - nabídka všech firem, všech výrobků a služeb (celého výrobku = HDP) - suma cen všech výrobků a jejich množství AS = n i= 1 Q i P i

7 Krátkodobá agregátní nabídka: - vyjádřena křivkou, vyjadřuje závislost mezi cenou a produktem - za potencionálním produktem je k ose x - říkáme, že AS je determinována potencionálním produktem - pružná se pak mění na kolmici - zvyšuje-li se cenová hladina (cena výrobků a služeb), firmy jsou ochotny nabízet větší objem výrobků a služeb Náklady variabilní rostou s objemem výroby fixní nezvyšují se postupně, ale skokem (světlo, energie, nájemné, mzdy, ) - roste-li cenová hladina, firmy získávají zisk, proto křivka dobře reaguje na změnu úrovně cen - nabídka musí být na Q* zavěšena, nesmí být samostatná!!! - firmy musí reagovat na poptávku (nepracují na 100%), např. pracovali 6 h, budou pracovat 10 h musí pružně reagovat - reakci na poptávku mohou přetížit výrobní faktory = agregátní nabídka se přesune za potenciální produkt - přímá úměra cenové hladiny a produktu Dlouhodobá agregátní nabídka: - vyjádřená potenciálním produktem - možný produkt při plném využití výrobních faktorů Ekonomika se přehřívá = potřeba dobrovolníků z přirozeně nezaměstnaných, nezaměstnanost klesá, vzniká přezaměstnanost

8 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA - poptávka všech ekonomických subjektů po všech výrobcích a službách firem AD = C + Ig + G + X X (E X Im) Poptávka všech ekonom. subjektů v dané ekonomice C = poptávka domácností (= veškeré obyvatelstvo) Ig = potávka firem po velkých investicích G = poptávka vlády, státu X = čistý export = rozdíl mezi exportem(= peníze do země přicházejí) a importem Firma poptává hrubé investice = veřejné statky (atomová elektrárna, velká vodní díla, výbava armády, dálnice, budovy, potraviny, ) Vyšší Im snižuje hodnotu hrubého domácího produktu CETERIS PARIBUS roste-li cenová hladina, zákonitě klesá poptávka, uvažovaná poptávka při dané cenové hladině, agregátní výdaje na produkt Teoretická poptávka předpokládaná poptávka při cenové hladině. Je efektivní pouze tehdy, jestli je přetažená do in. Agregátní nabídka i poptávka se pohybují. Druhým ukazatelem se vždy začne pohybovat se zpožděním nebo se pohne vlivem vnějšího zásahu (pohne-li se nabídka, poptávku necháme fixní) AD a AS, Q* - pohybují-li se vlevo snížení těchto veličin - pohybují-li se vpravo zvýšení veličin

9 Rovnováha na poptávaném produktu Q* = mld. (loňský HDP) E = nabídka popt. produktu (equilibrum) AS = AD = Jsme na potenciálu, E je na potenciálním produktu, ve stejné rovnováze je i AD. Výdaje jsou v určitém období mld. Kč. Tato částka jde na produkt. Reálná poptávka = vše co projde trhem. Statistika zaznamenala Kč. AD = C + Ig + G + X = efektivní AD ekonomika vydá mld. na produkt, který nabídly firmy 1) Q* = AS = AD = když sníží výrobu, AS se posune doleva Pohybujeme nabídkou, popt. je fixní. Firmy začnou snižovat výrobu, AS se posune v grafu doleva, E se přesunula do nevýrobních faktorů. Skutečný, aktuální produkt se posunul pod potenciální produkt, tzn. skutečný < potenciální produkt. Poptávka bude stejná jako nabídka, protože se snížením produktu se zvýšila cenová hladina. Začne fungovat nedobrovolná nezaměstnanost. Např.: Zdraží-li se ropa, zdraží se nafta, petrolej (meziprodukty se ), zvýší se mzdy, daňové zatížení, dotkne se to především firem AS zvýšení cenové hladiny, vzniká nová E rovnováha - skutečný produkt je posunut pod potenciální produkt

10 - ekonomika se dostala do oblasti nevyužitelnosti výrobního faktoru (práce) = nedobrovolná nezaměstnanost (lidé nenajdou práci), zvýší se pokles skutečného produktu STAGFLACE situace, kdy ekonomika je sužována těmito třemi problémy, zvýšením počtu nezaměstnaných sníží výdaje domácnosti RECESNÍ MEZERA ekonomika se dostává do recese (přes dvě čtvrtletí), pokud pokračuje, nastane deprese = krize RECESE se sebou nese: - snížení skutečného produktu pod potenciální produkt - zvýšení nezaměstnanosti - pokles cenové hladiny DEFLACE 2) 3) - návrat přezaměstnanosti na přirozenou míru nezaměstnanosti Q* = AS = AD = Výrobní faktory přicházejí ze zahraničí, vláda sníží úroky, daňové zatížení firem, mzdy se udrží na úrovni. Firmy začnou díky nízkým nákladům maximalizovat zisk, který bude z rozsahu prodeje. AS se sníží, krátkodobá AS se posune vpravo. Skutečný produkt bude 2 500, průnik nabídky a poptávky. V zaměstnanosti se bude projevovat přezaměstnanost, mezera je růstová a je provázena deflací. - vláda zlevní peníze pro firmu = sníží DPH, mzdy jsou nepružné směrem - firmy začnou max. zisk = snížení ceny = poptávka = firmy vydělají více - přezaměstnanost

11 Poptávka se posune doleva, poklesne produkt, zvýší se nezaměstnanost, AD se nepohne. Je zde recesní mezera, která je provázena poklesem cenové hladiny = deflační mezera. - zvýšení úrokových sazeb z úvěrů firem, daň. zatížení obyvatelstva, stát utáhne výdaje státu, transfery (sociální poj.), C, Ig, G - i kdyby Ex Irz = AD půjde dolů C + Ig + G + X (Ex Im) pokles produktu nezaměstnanost (o nedobrovolně nezaměstnané) AS se pohne později, zatím ne pokles cenové hladiny = DEFLAČNÍ MEZERA AD se pohybuje rychleji než AS. Vycházíme z potenciálního produktu. Firmy jsou na nějaké úrovni zvýší se výdaje, sníží úrokové sazby z úvěru a také úrokové sazby z vkladu. Celkově se zvýší AD, zvýší se produkt, cenová hladina, je přezaměstnanost = růstová mezera, je provázena inflací = inflační mezera. Vzrostl produkt, snížení míry přirozené nezaměstnanosti. Zvyšování AD za zatím fixních nákladů s sebou nese zvyšování cenové hladiny produktu. Zvyšování AD za zatím fixní nabídky se sebou nese zvyšování cenové hladiny, snižování nedobrovolné nezaměstnanosti. - zvýší se reálná agregátní poptávka, sníží se úrokové sazby z úvěru ( všech úrokových sazeb i z vkladů, šetřit nemá smysl, domácnosti vše utratí) - sníží se daňové zatížení, přímé daně C + Ig + G + X (Ex Im)AD se celkově zvýší!!! Růstová mezera je provázena inflací = INFLAČNÍ MEZERA

12 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS - pravidelné kolísání skutečného aktuálního produktu kolem potenciálního produktu Vrchol = bod zvratu nejvyšší úroveň skutečného produktu nad produktem potenciálním, odtud začne křivka klesat Kontrakce má dvě části od vrcholu po potenciální produkt pod potenciálním produktem - produkt klesá z přehřáté části ekonomiky (je zde přezaměstnanost), přesouvá se pod produkt potenciální, nese s sebou zvýšení nedobrovolné nezaměstnanosti - je zakončena dnem (sedlem) = fáze zvratu Expanze má dvě části ode dna po potenciální produkt od potenciálního produktu až po další vrchol - tyto fáze se neustále opakují, střídání souvisí s periodou hospodářského cyklu = hospod. cyklus je doporučen projití všemi 4 fázemi (= ode dna ke dnu, od vrcholu k vrcholu), musí vždy procházet přes potenciální produkt - kolísá-li skutečný produkt pod potenciální, nejde o hospod. cyklus - musí být dokončena amplituda (= projití všemi 4 částmi) Amplituda vyjadřuje vzdálenost vrcholu nebo dna od potenciálního produktu, může se nebo zůstat stejná - tlumený hospodářský cyklus - explozivní hospod. cyklus Konjunktura vždy spojená s expanzí ekonomiky - jsou 3 různé názory na význam tohoto slova: nastává tehdy, kdy ekonomika roste nad předcházející vrchol když ekonomika začne růst nad potenciální produkt ekonomické boom (nese s sebou přezaměstnanost, inflační mezera) vždy, kdy ekonomika jde nahoru - je snaha udělat tlumený hospod. cyklus - nejlépe, kdyby agregát. nabídka byla na úrovni potenc. produktu

13 Příčiny: vnější (externí) přichází z okolí, mohou to být politické problémy, války, revoluce, přírodní katastrofy, může se omezit import, embargo, působí prioritně vnitřní (interní)- vznikají uvnitř ekonomiky, mohou mít také politický podtext, výrazné změny v oblasti národního hospodářství, špatně nastavená makroekomika. U slabé eko působí silně, u silné (např. USA) slabý otřes kombinace samozřejmá, základem jsou vnější příčiny, které dovedou vyvolat vnitřní problémy Strana poptávky vyústění fungování základních příčin - změna agreg. poptávky, posun doprava nebo doleva Strana nabídky příčiny, které mají vliv na nabídky Kombinace Politický hospodářský cyklus patří mezi vnitřní Okunův zákon (Okun- americký ekonom), zjišťoval vývoj skutečného produktu k potenciálnímu v procentickém vyjádření, změny úrovně nezaměstnanosti v souvislosti s produktem - je poměr 2:1 (2 % produktu : 1% nezaměstnanosti), vyjádřil, že klesne-li skutečný produkt o 2 % pod produkt potenciální, zvýší se míra nezaměstnanosti o ± 1 % Délky cyklů: krátkodobé 3-3,5 roku (Kitchinovy), neznamenají pro ekonomiku žádnou přítěž, jsou způsobeny změnami zásobování a rozpracované výrobě střednědobé kolem 10 let (Juglarovy), příčiny jsou v kolísání investiční aktivity, nejdůležitějším hospodářským cyklem dlouhodobé let (Kuznetsovy), spojeny s významnými změnami technologie výroby (objevy, vynálezy, válkami, revolucemi, ) EKONOMICKÝ RŮST = růst reálného produktu v čase (musí být očištěn od inflace) z krátkodobého pohledu graficky lze znázornit jako ekonomickou expanzi = poptávka se zvýší (posune vpravo) (viz výše Rovnováha na popt. produktu) - posun v ekonomice země, růst reálného potenciálního produktu nižší při délce recese cca 6 měsíců na tom bude ekonomika v této fázi lépe - v obou případech může dojít k ekonomické krátkodobé recesi

14 Růst reálného potenciálního produktu (faktory): - růst objemu faktorů při daném objemu výroby (roste objem pracovní síly) - zvýšení produktivity výrobních faktorů při jejich daném stavu (změní se úroveň jejich produktivity = zvýší se potenciál země) - kombinace dvou předcházejících Produkt E Q Y ( jsou identické) Hrubý domácí produkt (GDP) - veškerý objem finální produkce vyjádřené v peněžních jednotkách, vytvořených v daném čase a to výrobními faktory umístěnými v dané zemi bez ohledu na to, komu náleží (např. v ČR výr. faktory české, německé, rakouské, ) - započítávají se sem produkty, které byly v daném čase vyrobeny a v témže roce prodány - finální produkt, který prošel trhem Metody výpočtu: výdajová - postavena na základě součtu výdajů všech ekonomických výdajů na produkt GDP CT = C + Ig + G + X CT = tržní cena C = výdaje domácností (veškerého obyvatelstva) Ig = výdaje firem (veškeré investice) G = výdaje státu (armáda, stavby, ) X = příjmy a výdaje související s čistým exportem a importem (statky a služby) - spojen s agregátní poptávkou - problémem nepřímé jsou daně Tn = rozdíl mezi cenou za zboží zaplacené kupujícím a peněžní částkou, která zůstane prodávajícím, rozdíl musí odvést, obsažena v tržní ceně!!! CVE = ceny výrobních faktorů GDP CVE = GDP CT Tn důchodová - vychází z výpočtu národního důchodu (NI) Národní důchod = součet důchodů všech ekonomických subjektů plynoucích z vlastnictví výrobních faktorů W = hrubé příjmy ze závislé činnosti S = hrubé příjmy z nezávislé činnosti r = renty (např. úroky z banky) z = hrubé zisky firem i = čisté úroky Ig = In + a In = čisté investice a = amortizace NI = W + S + r + z + i GDP CT = N + a + Tn NDP = GDP a NDP = čistý domácí produkt

15 NDP = C + In + G + X - stát sleduje, jak se na daném produktu podílejí čisté investice - In je vždy nad úroveň amortizace Tržní cena = položky, které obsahují nepřímou daň Ceny výrobních faktorů = pokud odečteme tržní cenu odvětvová metoda - vychází z metody výdajové, součet výdajů ekonomických subjektů na produkt, vytvořený v jednotlivých odvětvích - - vytváří strukturu v jednotlivých odvětvích Hrubý národní produkt - veškerá finální produkce vyjádřená v penězích, vytvořená v daném čase národními výrobními faktory bez ohledu na to, ve které části světa působí - započítávají se důchody, které získává vlastník výrobních faktorů, dochází k přelévání důchodů plynoucí z vlastnictví aktiv toky důchodů z vlastnictví aktiv GNP = (GDP Out) + Inp Out = odtoky (např. co plyne cizincům) Inp = vše naše, co je v zahraničí - sleduje se, jak se stát svými výrobními faktory stojí v zahraničí, stále je ale GDP nejdůležitější Ekonomická síla dána objemem GDP a změnou v čase, vyjádřená v nominální hodnotě Ekonomická úroveň souvisí i s ekonomickou úrovní obyvatelstva celkový objem GDP na obyvatele, dynamika je velmi výrazná slouží ke zjištění v čase, na jaké úrovni jsou státy Národní důchod PI = NI sp t F Z F + T PI = osobní důchod NI = národní důchod sp = platby tvořící fondy sociálního pojištění t F = daně firem Z F = nerozdělené zisky firem (část k využití např. rozšířené reprodukci, neplyne domácnostem) T = transfery, platby (jdou z fondů), které dostávají domácnosti jako dávky, domácnost musí zaplatit přímé daně DPI (DI) = PI - t D DPI = disponibilní důchod - s růstem DPI spotřeba roste, ale stále pomaleji DPI C (spotřeba) S (úspory) Funkce C MPC (mezní sklon ke spotřebě), např. 0,75 Funkce S MPS (mezní sklon úspory) => 0,25 (Very important!!!) MPC + MPS = 1

16 PENÍZE hotovostní mince, bankovky, musí být přijímány všemi ekonomickými subjekty, hrají v ekonomice velkou, ale ne významnou roli bezhotovostní (bankovní) uloženy v bankách = peněžní depozita, mohou být uloženy na úrok o o bez výpovědní lhůty nakládat s nimi může jakkoli, mají rychlý obrat, tzv. peníze na požádanou s výpovědní lhůtou čím je delší lhůta, tím méně často mohu s penězi manipulovat, úroková sazba je vyšší - likvidace peněz schopnost (rychlost) transakce peněz, čím více likvidní, tím lépe se dají použít =>hotovostní Dluhopisy: - obligace bývají na velké objemy peněz - pokladniční poukázky Peněžní agregáty: - každý následující agregát obsahuje všechny agregáty předcházející snižující se likvidita D = úvěrová agregát, zahrnuje i dluhy vzniklé z vypůjčených úvěrů - peníze, které se aktivně v ekonomice otáčí, největší rychlost má M2, rychlost se vyjadřuje rovnicí směny: P * Q = M * V P. Q P. Q V = M = M V P = cenová hladina Q = reálný produkt M = množství peněz v ekonomice V = rychlost obratu peněz (kolik zabezpečí ekonomika transakcí za danou dobu jednou peněžní jednotkou) - množství peněz je přímo úměrné k objemu nominálního produktu (P * Q) a je nepřímo úměrné rychlosti obratu peněz - rychlost obratu peněz se mění velmi pomalu, peníze mají reálné účinky v krátkém a dlouhém období schopnost vytvářet produkt, nezaměstnanosti, cenové hladiny - situaci, kdy peníze v ekonomice nemají reálné účinky nazýváme NEUTRALITA PENĚZ - v dlouhém období jsou peníze neutrální = nemají reálné účinky, efekt je jen ve zvyšování cenové hladiny - s Q a M souvisí poptávka a nabídka peněz = TRH PENĚZ = je určen úrokovou sazbou, množstvím peněz, nabídkou peněz, poptávkou po penězích - nabídka peněz spojena s bankovním systémem, národní banka ovlivňuje celý bankovní systém, probíhá zde nabídka peněz, je spojena s úrokovou a úvěrovou sazbou - větší nebo menší nabídka je spojena s monetární politikou

17 - poptávka po penězích motivy: transakční ekonomické subjekty musí řešit dobu od jednoho důchodu ke druhému, od jednoho získání peněz ke druhému opatrnostní vyplívá z potřeb ekonomických subjektů překlenout nepředvídatelné okolnosti (např. nemocenské, nezaměstnanost, ), vede ke zvýšení poptávky po penězích spekulativní významně souvisí s funkcí peněz jako uchovatele hodnoty, změnou úrokové sazby z vložených peněz, když začnou úrokové sazby klesat, je větší poptávka po likvidních penězích funkce: - poptávka po penězích v hotovosti (likvidních) 1) rostoucí fce úrokové sazby ekonomické subjekty mají menší poptávku po penězích pokud rostou úrokové sazby z vkladů 2) rostoucí fce důchodu ekonom. subjekty mají větší poptávku po penězích, rostou-li jejich důchody 3) rostoucí fce inflace pokud se cena výrobků a služeb zvyšuje a my je zakoupíme, máme větší větší objem peněz - znalost těchto fcí slouží především centrální bance M D = ( k * Y h * R) * P Y = důchod R = úroková sazba z vkladů k = kladná konstanta, vyjadřuje míru růstu poptávky po penězích vyvolanou růstem důchodu o jednotku h = kladná konstanta, vyjadřuje míru poklesu poptávky po penězích vyvolanou růstem úrokových sazeb o 1 % - jestliže se Y, celková poptávka se - jestliže se R, celková poptávka se - jestliže se P, celková poptávka se Mezinárodní trh peněz - tzv. devizový trh - měnový kurz vyjadřuje jednotku ceny jedné měny k ceně jiné měny neměl by sem zasahovat stát mění se volnou hrou nabídky a poptávky, vždy sledujeme dvě měny - poptávka i nabídka je po euru!!! - je-li volná hra nabídky a poptávky, vždy se někde protne, z rovnováhy vyplívá, že dnes je kurz 33,20 Kč za EUR => devizový systém (ve směnárnách je valutový systém) - zvýšení poptávky po měně vyvolá její zhodnocení (= apreciace) - zvýšení nabídky určité měny vyvolá její znehodnocení (= depreciace) - měna vůči jeiné nemůže zároveň apreciovat a depreciovat - jestliže jedna měna posílí, druhá musí oslabit

18 - zvýšili jsme poptávku po EUR, vznikla nová rovnováha, nabídka zůstala stejná - nové E vytvořilo EUR dražší, tzn. že vůči měně apreciovalo (posílilo), naše měna depriciuje - nabídka EUR klesla, došlo by ještě k větší apreciaci EUR - na zvýšení poptávky zatím za jinak stejných podmínek byl vyvolán tlak na apreciaci EUR - na zvýšení poptávky reaguje zvýšení nabídky tak, že kurz se nezmění - na devizovém trhu se veličiny pohybují, záleží na tom, jak bude reagovat druhá - může být vytvořeno E ještě níž než původní (převis nabídky EUR) => zlevnění EUR Revalvace změna měnového kurzu úřední cestou (např. od tehdy do tehdy se EUR bude nakupovat za 32 Kč) = posílení Kč Devalvace podniky budou moci laciněji nakupovat EUR, ohrožení mezinárodního trhu peněz Intervence národní banky na centrálním trhu: - změna měnového kurzu, mění se úroveň přechodu výrobků přes hranice - jestliže je naše měna slabá, je ovlivněn export - měnový kurz musí sledovat slabé státy Intervence na devizovém trhu: - zahraniční měna se nabízí = nabídky - zahraniční měna se skupuje = nabídky - jestliže centrální banka potřebuje posílit Kč vůči USD, vezme USD a prodává je za Kč do ekonomiky, po této intervenci Kč posílí - jestliže má Kč oslabit, centrální banka intervenuje obráceně = skupuje USD, nabízí Kč = snížení nabídky USD, snížená nabídka Kč (depreciace)

19 TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST Trh práce - určen cenou práce - vyjadřuje se počtem osob, směn nebo jedním ukončeným úkolem L = práce W O = rovnovážná sazba (forma důchodu) L O = rovnovážné množství zaměstnaných lidí - osa y mzdová sazby (za hodinu práce, plat ke stavu k jeho měsíční výši, ) - z pohledu makro sledujeme nabídku a poptávku po práci - poptávku po práci mají firmy, práci nabízí domácnosti - je rozdíl v hodnocení práce dělníků, úředníků, - v úvahu musíme brát průměrnou mzdu - dělí se do segmentů sleduje se jak vypadá trh práce v určitých zaměstnáních (lékaři, ekonomové) čím je hlubší, tím jsou přesnější údaje (vychází se z rovnováhy, kdy se nab. = popt.) Nabídka práce - od určitého bodu se vrací zpět - pokud jsou domácnosti v nižších důchodových pásmech, jsou ochotny zaměnit volný čas za práci - v bodě X dochází ke zlomu => domácnost má už dostatečný důchod, začíná uvažovat o možnosti se více věnovat volnému času, nachází se totiž ve vyšších důchodových pásmech = DŮCHODOVÝ EFEKT Poptávka práce má klesající efekt

20 Pracovní síla Ekonomicky aktivní 1. část lidé, ekonomicky aktivní ( = zaměstnaní) 2. část nezaměstnaní, kteří práci aktivně hledají Ekonomicky neaktivní nejsou v zaměstnaneckém poměru, práci si nehledají L = počet lidí zaměstnaných v rovnováze nabídky a poptávky, část ekonomicky aktivního obyvatelstva A B = zaměstnaní B C = nezaměstnaní v celé škále nezaměstnanosti Nezaměstnanost nedobrovolná zahrnuje nezaměstnané, kteří aktivně hledají práci dobrovolná ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Přirozená míra nezaměstnanosti - dobrovolná nezaměstnanost v případě, pokud je ekonomika na své potenciální úrovni - sleduje se jako podíl nezaměstnaných na ostatním obyvatelstvu = míra nezaměstnanosti obecná míra nezaměstnanosti vychází z obecného vzorce U u = 100 (%) L u = míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných L = zaměstnaní + nezaměstnaní (stejní jako u U) specifická míra nezaměstnanosti vychází z obecného vzorce, sleduje nezaměstnané v určité skupině lidí (cizinci, lékaři, ekonomové, ) registrovaná míra nezaměstnanosti vychází z obecného vzorce, v čitateli jsou nezaměstnaní registrovaní na Úřadu práce nebo u soukromých zprostředkujících agentur - nezaměstnaný musí prokázat, že usiluje o zřízení vlastní firmy nebo musí doložit na Úřadu práce, že práci hledá - ve jmenovateli jsou všichni registrovaní zaměstnaní + nezaměstnaní (stejní jako v čitateli) - dnes kolem 10 % registrovaných nezaměstnaných

21 CENOVÁ HLADINA A INFLACE Cenová hladina průměrná cena všech výrobků a služeb sledovaná v daném období a čase - pokud je cena všech výrobků a služeb sledovaná v čase, mění se: o klesá DEFLACE o roste INFLACE zvyšování úrovně průměrné cenové hladiny, měří se cenovými indexy: index spotřebitelských cen (CPI) index změny cen služeb a zboží, které patří do spotřebitelského koše index cen výrobců v prvovýrobě, ceny a jejich změny, které zajímají výrobce implicitní cenový deflátor Výpočet inflace (deflace) - měří se výběrovým šetřením ( = ze skupin např. potraviny, odívání, kultura, se vyberou tzv. reprezentanti zjišťují se prostřednictvím zpravodajských šetření) - u reprezentantů se počítá indexový vzorec = vezme se cena sledovaného výrobku v roce (např. 2003), porovnává se s cenou tohoto reprezentanta v roce základním (např. 2002) = bazickém - váha ( = násobitel množstvím nebo násobený výdaji či výkony, reprezentant je v ceně sledovaného roku ku reprezentantovi v roce bazickém = cenový index), je fixní pro to dané sledování, množství výdajů domácností - reprezentanty agregujeme do skupiny reprezentantů skupiny agreg. do souboru souborem je spotřební koš - agregace- vážený aritmetický průměr, vypočítá se z celkového indexu nebo implicitním cenovým deflátorem = počítá s hotovými indexy HDP (např. cena daného HDP ( = váha) děleno tentýž HDP, ale oceněný nominálními cenami předchozích let) => zjistíme cenu cenové hladiny Příčiny inflace Poptávková Nabídková Kombinace Setrvačná inflace setrvačně pokračuje - ekonomické subjekty se snaží přizpůsobit rostoucí cenové hladině - skutečná inflace vede ekonomické subjekty k předpokládanému zvýšení cenové hladiny, střídá se předpokládaná a skutečná inflace Čistá inflace počítá se ve státech, kde existuje regulace cen = zvýšení cenové hladiny výrobků a služeb bez započítání změn v oblasti cen (např. u energie) Inflační cíle Růst inflace z období na období se zvyšuje procento o které vzrostla cenová hladina Pokles inflace procento zvyšování se po obdobích zmenšuje Deflace absolutní pokles cenové hladiny Inflační spirála - zahájena přehřátá nebo recesní ekonomika, střídá se zvyšování nabídky a poptávky, cenové hladiny

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz

Makroekonomie I. Příklad. Řešení. Řešení. Téma cvičení. Pojetí peněz. Historie a vývoj peněz Funkce peněz Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

předmětu MAKROEKONOMIE

předmětu MAKROEKONOMIE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A

Účinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Měnový kurz je cena, za níž jedna měna se směňuje za jinou Měnová parita úředně stanovený, pevní poměr mezi různými měnami. Kurz kolísá okolo určené

Měnový kurz je cena, za níž jedna měna se směňuje za jinou Měnová parita úředně stanovený, pevní poměr mezi různými měnami. Kurz kolísá okolo určené Recesní mezera - AD, Q, nezaměstnanost, P (deflační mezera) Inflační mezera - AD, Q, přezaměstnanost, P Růstová mezera - AS, Q, P, přezaměstnanost (deflace) AS celková nabídka výrobků a služeb v ekonomice

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost.

Trh. Tržní mechanismus. Úroková arbitráž. Úroková míra. Úroková sazba. Úrokový diferenciál. Úspory. Vnitřní směnitelnost. Slovník pojmů Agregátní poptávka Apreciace Bazický index Běžný účet platební bilance Cena Cenný papír Cenová hladina Centrální banka Centrální košová parita Ceteris paribus Černý trh Čistá inflace Daň

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Inflace a nezaměstnanost. Inflace

Inflace a nezaměstnanost. Inflace = projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

www.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III)

www.thunova.cz Shrnutí z učebnice Makroekonomie Pavelka (III) KAPITOLA 1 - ÚVOD DO MAKROEKONOMIE. Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní použití Ekonomii běžně dělíme na mikroekonomii a makroekonomii Mikroekonomie se zabývá dílčími subjekty na

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Shrnutí kapitoly 1 Shrnutí kapitoly 2

Shrnutí kapitoly 1 Shrnutí kapitoly 2 Shrnutí kapitoly 1 Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny. Hlavním rysem moderní ekonomie je rozlišení mezi popisem

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní

Více

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 60 Konzultační hodiny: středa 4.30 6.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. (003)

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz 9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 620 Konzultační hodiny: středa 14.30 16.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA

www.thunova.cz Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Kapitola 11 MĚNOVÁ POLITIKA Měnová politika Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového trhu provádí ji centrální banka konkrétní země a to většinou nezávisle na vládě základním cílem je udržení cenové

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph. D. Makroekonomická rovnováha Krátkodobá křivka nabídky (AS S ) je stoupající, znázorňuje, že krátkodobě nabídka citlivě

Více

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět Test 1 1. Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) vše výše uvedené 2. Makroekonomie se liší od mikroekonomie

Více

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh Obchodní a platební bilance. Věřitelská a dlužnick nická země. Devizový trh a měnový kurz. Systémy měnovm nových kurzů. Měnové kurzy a mezinárodn rodní

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012

Pen P íze í I. Rovnováha pen I. ě Rovnováha pen žního trhu 23.2.2012 Peníze I. Rovnováha peněžního trhu 23.2.2012 Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímatelný prostředek směny. Peněžní funkce: 1. Prostředek směny 2. Zúčtovací jednotka 3. Uchovatel hodnoty Drobeček

Více

Stručný přehled makroekonomie

Stručný přehled makroekonomie Stručný přehled makroekonomie Makroekonomie studuje fungování ekonomiky jako celku, na úrovni národního hospodářství, zajímá se tedy o celkovou úroveň domácího produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA 8. CENTRÁLNÍ BANKOVNICTVÍ. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Centrální banka také národní banka je základní banka státu je vrcholnou institucí bankovního dozoru a určuje měnovou politiku v zemi VZNIK CENTRÁLNÍCH BANK

Více

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější

Základní typy HP. Fiskální Monetární Vnější Typy MAE HP KEU 2 Základní typy HP Fiskální Monetární Vnější Fiskální Využívání soustavy veřejných rozpočtů za účelem dosažená vymezených cílů Funkce: Stabilizační, Alokační, Redistribuční. Hlavním subjektem

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden

Osnova přednášky: Ekonomická teorie a modely Klasická teorie a její východiska Obecný klasický model Odvození klasické AS a AD Shrnutí Příští týden Makroekonomie 2 LS 2015 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D. KH Po 11: 00 12:30 Literatura, osnova kurzu a podmínky získání kreditů viz STAG Nutnost příprav na přednášku dle zadané literatury Přednášky nekopírují

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY 5 1 ÚVOD DO EKONOMIE 17 1.1 EKONOMICKÝ STYL MYŠLENÍ 17 1.1.1 Úvod 17 1.1.2 Motivy emotivní a racionální 18 1.1.3 Principy ekonomického uvažování 18 1.1.4 Podstata a role ekonomických modelů 21 1.1.5 Model

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více